Pjemce

Zkladn kola, Tebechovice pod Orebem, okres Hradec Krlov

Registran slo projektuCZ.1.07/1.1.05/02.0010Nzev projektuDigitalizace vukyslo prioritn osy 1/1.1

PedmtZempisTmaPlanety slunen soustavy IAutorMgr. Robert Jiran

ZEMPIS PRO 6.RONKUebnice FRAUSPlanety slunen soustavy I. Fraus str. 9 Pette si prvn dva odstavce. koln atlas svta Slunen soustava. Planety slunen soustavy (Merkur, Venue, Mars)

FRAUS STR. 9Pamatuje si je?123456781.JUPITER, 2.MERKUR, 3.ZEM, 4.MARS, 5.NEPTUN, 6.URAN, 7.VENUE, 8.SATURN

MerkurMerkur je nejmen planetou Slunen soustavy. Je ze vech planet nejble Slunci a proto m tak ze vech planet nejkrat dobu obhu. M tak velmi vysok teploty na povrchu. Pivrcen strana ke Slunci m pes 500C. Protoe Merkur nem atmosfru, dochz k velkm vchylkm teplot. Odvrcen strana od Slunce m naopak -180C.Merkur je velmi patn pozorovateln ze Zem. Jednm z dvod je jeho blzkost ke Slunci. Dalm problmem je jeho vysok obn rychlost(47,89 km/s).Merkur tak nem tm dnou atmosfru. Atmosfra se skld pedevm z kyslku, sodku, vodku a helia. Je asi 3x men ne Zem.

Merkur v datechPrmr4 879,4km

Doba obhu kolem Slunce87,97 dne

Doba otoen kolem osy58,64 dne

Poet pirozench druic 0

Kter z nich je Merkur?

VenueVenue (Veernice, Jitenka) je druhou planetou od Slunce, pojmenovan po msk bohyni lsky a krsy Venui. Podmnky na Venui jsou zcela jin ne na Zemi. Atmosfra je tvoena z 96% oxidem uhliitm. Ten zpsobuje sklenkov efekt a ohv planetu na 400C . V hornch vrstvch atmosfry vanou siln vtry o rychlosti 350 km/h. Mraky se skldaj pedevm z oxidu siiitho a kapiek kyseliny srov. Zcela obklopuj planetu a zahaluj povrch planety. Proto povrch planety nen viditeln a k jeho pozorovn se mus pout radary.Venue m zptnou rotaci (od vchodu na zpad). Z planet je prakticky jedin, kter m tuto vlastnost. Venue m tak velmi nzkou rotan rychlost. Venue je stle vulkanicky aktivn. Venuino magnetick pole je velmi slab. Venue mla pvodn stejn mnostv vody jako Zem. Jene v dsledku bombardovn slunenmi sticemi se voda rozloila na vodk a kyslk. Vodk unikl do prostoru, kyslk se slouil s atomy kry a zmizel z atmosfry.

I pes tyto podmnky existuje monost, e je na Venui ivot. Nikoliv vak na povrchu, ale ve venuinch mracch. Tyto mikroorganismy by byly podobn nkterm ranm pozemskm organismm.

Venue v datechPrmr 12 103,7 kmDoba obhu kolem Slunce 224,70 dneDoba otoen kolem osy 243,02 dnePoet pirozench druic 0

MarsMars je druh nejmen planeta Slunen soustavy. Mars dostal sv jmno, podle rudho zbarven, kter bylo symbolem vlky, ohn a krve. Mars byl staromsk bh vlky. Mars lze za phodnch podmnek pozorovat celou noc. M naervenalou barvu.Atmosfra Marsu je velmi dk. Nejvt podl m oxid uhliit (95 %), dle dusk (2,7 %), argon (1,6 %), kyslk (0,15 %). Teplota 25 a 56C.Povrch Marsu je velmi rznorod. Jin polokoule s hornatou krajinou je pokryta krtery. Na severn polokouli jsou obrovsk rovn pln zalit lvou. Mars m dva msce Deimos a Phobos. Phobos obh planetu rychleji ne se ona sama ot, co zpsobuje zpomalovn obhu a sniovn vzdlenosti. Odhaduje se, e za 50 000 let Phobos do planety naraz. Protoe se lid domnvali (a stle domnvaj), e na Marsu me bt ivot, je Mars astm clem sond a dokonce se plnuje pistn lovka na Marsu.

Mars v datechPrmr 6 804,9km

Doba obhu kolem Slunce686,96 dne

Doba otoen kolem osy1,03 dne

Poet pirozench druic 2

Viking 2 na Marsu