Zborník abstraktov z konferenciekonferencieZborník abstraktov z konferencie POČÍTAČOVÁ PODPORA...

ISBN 978-80-223-3396-2

Zborník abstraktov zZborník abstraktov zZborník abstraktov z konferenciekonferenciekonferencie

POČÍTAČOVÁ PODPORA VPOČÍTAČOVÁ PODPORA VPOČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12ARCHEOLÓGII 12ARCHEOLÓGII 12

KočovceKočovceKočovce 22. 22. 22. --- 24. máj 201324. máj 201324. máj 2013

Konferenciu podporili:

http://archeologia.fphil.uniba.sk/ppa2013/freebies/


konferencia

POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12

Kočovce 22. - 24. máj 2013

Zborník abstraktov z konferencie POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12 Kočovce 22. –24. máj 2013

Organizátori

Filozofická fakulta Univerzity Komenského Bratislava Stavebná fakulta Slovenskej technickej Univerzity Bratislava Pamiatkový úrad Slovenskej republiky Bratislava Archeofórum

Zostavili

Peter Demján Katarína Hladíková Tibor Lieskovský Peter Pavúk

Grafická úprava a obálka

Renata Glaser-Opitzová Peter Demján

Neprešlo jazykovou úpravou.

Náklad: 150 ks

ISBN 978-80-223-3396-2

strana (51)

Memo_txt:

Poznámky:

Notes:

strana (50)

Memo_txt:

Poznámky:

Notes:



KočovceKočovceKočovce 22. 22. 22. --- 24 .máj 201324 .máj 201324 .máj 2013

strana (49)

Memo_txt:

Poznámky:

Notes:

Kontakt:

Jiří Zubalík

nezávislý bádateľ

[email protected]

Jan Petřík

Ústav geologických věd

Přírodovědecká fakulta

Masarykova univerzita v Brně

[email protected]

Richard Bíško

Ústav archeologie a muzeologie

Filozofická fakulta


[email protected]

Jakub Těsnohlídek




[email protected]

Miroslav Popelka




[email protected]

Libor Petr

Katedra archeologie


Západočeská univerzita v Plzni

[email protected]

Martin Vojtas




[email protected]

Jan Gánovský




[email protected]

Martin Drobňák

Klub vojenskej histórie Beskydy

[email protected]

strana (48)

Archeologické a environmentální doklady bojů o kótu

Kobyla za Velké války na severovýchodním Slovensku

J. Zubalík – J. Petřík – R. Bíško – J. Těsnohlídek – M. Popelka –

L. Petr – M. Vojtas – J. Gánovský – M. Drobňák

Na přelomu března a dubna 1915 se severovýchodní Slovensko stalo

dějištěm jedné z nejvýznamnějších operací I. světové války. Do

evropské vojenské historie vstoupily tyto boje jako „Velikonoční bitva v

Karpatech“. Výšina Kobyla nad obcí Výrava (10 km jihovýchodně od

Medzilaborců) představovala klíčovou pozici v obraně rakousko-

uhorské 2. pěší divize generálporučíka Antona Lipošćaka. Od začátku

ruské ofenzívy 20. března 1915 byla kóta vystavená těžkým bojům,

které skončily ústupem rakousko-uherské armády. Ztráty na obou

stranách byly asi 8000 mužů. Relikty pěchotních objektů jsou v terénu

dobře patrné, to je dané jednak přírodními podmínkami, ale i

hospodářskými a demografickými poměry v regionu. V důsledku

vylidňování obcí došlo k útlumu zemědělské činnosti a k sukcesi

pastevního lesa a pastvin v regulérní les. Tyto podmínky umožňují

detailní studium zániku terénních reliktů a změn vegetace. Cílem

pilotního výzkumu provedeného na podzim 2012 v prostoru kóty Kobyla

na katastrálním území obce Výrava bylo otestování archeologických,

geoarcheologických a botanických postupů a jejích možností pro

rekonstrukci bojiště v lesnatém horském terénu.

ZOZNAM ABSTRAKTOV PREDNÁŠOK P. Babčan – R. Hrdlovič strana (5) Technológie umožňujúce zameranie presnej polohy záujmových objektov v archeológii J. Bátora – P. Tóth strana (10) Vzťah sídlisk a pohrebísk v staršej dobe bronzovej na juhozápadnom Slovensku R. Bíško – V. Beran – J. Gánovský – J. Nedbalová – J. Petřík – P. Rebrošová strana (7) Multidisciplinární přístup k exkavaci hrobu KZP. Výhody digitálního zpracování výzkumu při řešení postdepozičních procesů M. Baumanová – L. Šmejda strana (12) Sociální aspekty urbanismu východní Afriky - prostorové analýzy městských center S. Dermeková strana (22) Možnosti využitia ontológie v archeologickej databáze R. Ďuračiová – T. Lieskovský strana (32) Vplyv voľby agregačného operátora na výsledný archeologický predikčný model vytvorený v GIS M. Fraštia – P. Brunčák – M. Chlepková strana (25) Digitalizácia archeologických artefaktov metódou optického skenovania štrukturovaným svetlom K. Hanus strana (33) Moderní metody leteckého dálkového průzkumu a jeho vliv na porozumnění urbanizace v májských nížinách M. Hladík strana (11) Metodická báza výskumu vývoja osídlenia v hospodárskom zázemí Mikulčíc (GIS, štatistika, environmentálne analýzy) D. Hlásek – P. Netolický strana (8) Prostorové vlastnosti nálezů keramiky a mazanice. Hradiště z přelomu starší a střední doby bronzové u Vrcovic (okr. Písek) L. Holata – J. Plzák strana (30) Zpracování surových dat z leteckého laserového skenování a jeho vliv na zaznamenání reliéfních tvarů M. Jindáček strana (21) Stav po prvním poločase 1:0 L. Karell strana (31) Validácia archeologických predikčných modelov vytvorených v prostredí GIS P. Koscelník strana (13) Využití prostorových analýz v archeologii středověkého konfliktu Z. Kosarová strana (23) Správa archeologického informačního bohatství na Moravě a ve Slezsku. Digitální archiv a evidence archeologických akcí P. Krištuf – L. Brunclíková – L. Čulíková – O. Švejcar – T. Zíková strana (15) Využití GIS při studiu vnímání krajiny

strana (1)

mailto:[email protected]









K. Kročková – P. Demján strana (19) Využiteľnosť archeologických dát na Slovensku – návrh štruktúry a harmonizácie dátovej domény Kubeš – M. Mydliar strana (24) Univerzálna mapová platforma pre archeológiu O. Malina strana (18) Hornická krajina - co může chtít památková péče po krajinné archeologii? M. Marčiš – M. Fraštia – P. Brunčák strana (26) Optické skenovanie s využitím prirodzených textúr P. Mudra strana (9) Datové modelování v archeologii L. Müller – A. Ruttkay – B. Kovár strana (16) Využitie technológie Gatewing v archeológii na príklade hradiska Ducové J. Olivík strana (14) Warrior Image ve druhé polovině třetího tisíciletí před n. l. Artefaktová a prostorová analýza lukostřelecké výbavy v pohřebním ritu kultury zvoncovitých pohárů v Čechách a na Moravě

J. Pánisová – M. Fraštia – R. Pašteka – J. Papčo – T. Wunderlich strana (4) Použitie blízkej fotogrametrie pri mikrogravimetrických aplikáciách v archeológii R. Pašteka – T. Wunderlich – D. Wilken – H. Stümpel – W. Rabbel – J. Papčo – J. Pánisová – D. Kušnirák – R. Putiška – M. Krajňák – E. Erkul – I. Kvetánová – P. Herceg strana (6) Výsledky komplexného archeo-geofyzikálneho prieskumu na lokalite Katarínka M. Ruš – M. Doneus – G. Verhoeven strana (29) Súčasné možnosti využitia leteckej spektroskopie na detekciu archeologických vegetačných príznakov D. Sosna – L. Brunclíková strana (3) Využití tabletu a relační databáze při garbologickém výzkumu. S. Štolc strana (27) Výpočtová fotografia a svetelné polia J. Vidman – P. Hlavenka strana (17) PORTA NIGRA DIGITÁLNĚ aneb dokumentace významné římské památky moderními geodetickými a fotogrammetrickými metodami J. Wilczek – F. Monna – N. Navarro – P. Barral – L. Burlet – C. Chateau strana (28) Morfometrie keramiky mladší doby železné - výhody, nevýhody a porovnání s tradiční typologií M. Zeman strana (20) Historické mapové diela na geoportal.sazp.sk

strana (2)

Kontakt:

Ivana Vostrovská




[email protected]

Jitka Stříšková




[email protected]

Michal Hlavica





[email protected]

strana (47)

Využití mikroprostorové analýzy a GIS při zkoumání procesů

vzniku výplní neolitických sídlištních objektů

I. Vostrovská – J. Stříšková – M. Hlavica

Cílem příspěvku je prezentovat možné procesy vzniku výplní

archeologických objektů na neolitických sídlištích a optimální metodu,

pomocí které lze tyto procesy v terénu efektivně zkoumat. Za účelem

objasnění těchto výzkumných otázek probíhal v letech 2008-2010

metodický experiment na lokalitě Těšetice-Kyjovice „Sutny“ se stopami

osídlení po celý neolit, která se tak jevila jako vhodná pro zkoumání

vztahů materiálu jednotlivých komponent a sídlištní archeologie obecně.

Při exkavaci výplně obj. 738 jsme nejprve testovali metodiku

mikroprostorové evidence archeologického materiálu a vyhodnotili

nejoptimálnější postup exkavace a dokumentace. Na základě takto

získaných dat provedeme kvalitativní, kvantitativní a mikroprostorovou

analýzu nálezů z výplně objektu. Při deskripci keramiky se zaměříme na

fragmentarizační znaky a takto budeme sledovat vznik a původ intruzí

v sídlištních objektech. Pro vizualizaci výsledků mikroprostorové analýzy

využijeme GIS, zejména 3D zobrazení koncentrací nálezů ve výplni

objektu. Na závěr se pokusíme identifikovat jednotlivé formační procesy,

tzn. určit jejich následnost a rekonstruovat aktivity, které vznik výplně

způsobily.

Kontakt:

Emilia Smagur -

Institute of Archaeology

Jagiellonian University

Cracow

[email protected]

Kasper Hanus

Institute

of Archaeology


Kraków

et

Department of Archaeology

University of Sydney

[email protected]

strana (46)

The archaeological site of Miran in the light of the satellite

data

E. Smagur — K. Hanus

The archaeological site of Miran is located in the place, where Lop

Desert meets Altun Shan Mountains. It was one of the cites belonging to

the Kingdom of Shan Shan, a small oasis kingdom, which stretched

about 800 km along the southern route of the Chinese part of the Silk

Road, all the way from the site of Niya, to the salt lake Lop Nor. It

flourished from about 200 AD to 400 AD.

The ruins of Miran consist of big, rectangular fort, monastery (The

Vihara), several stupas and many sun-dried brick constructions. Also the

irrigation system is still visible in the landscape. The earliest Buddhist

temples in Miran could be dated around 2nd and 3rd century, and they

are one of the earliest examples of the Buddhist architecture in China.

The first archaeologist, who systematically explored the ruins of Miran,

was sir Aurel Stein. During his three expeditions he conducted

excavations in the Tibetan fort, date to VIII century AD, and also in the

other sites in this area from the earlier period. There have been no major

excavations of the site since Aurel Stein's third expedition. This area is

vast and hardly accessible for the archaeologists. This poster will

explore the use of the satellite data as a key tool in understanding the

development of urban planning in Miran.

Využití tabletu a relační databáze při garbologickém

výzkumu

D. Sosna – L. Brunclíková

Mobilní zařízení pro digitalizaci dat v terénu jsou v archeologii užívána již

od 90. let minulého století. Přesto není zcela běžné digitalizovat pomocí

tabletu většinu získaných dat přímo v terénu. Náš příspěvek referuje

o zkušenosti s využitím tabletu iPad a databázového systému FileMaker

Go při garbologickém výzkumu na skládce v Západních Čechách.

Výzkum byl zaměřen na analýzu domovního odpadu s cílem porozumět

vzorcům konzumace současné společnosti. Vzorky odpadu ze dvou

kontrastních lokalit Plzeňského regionu byly svezeny na skládku, kde

byly po dobu čtyř týdnů detailně zkoumány. Tablet jsme využili ke sběru

dat textové i vizuální povahy a pokusili jsme se je integrovat v prostředí

relační databáze. V příspěvku zhodnotíme přednosti a slabé stránky

použité metodiky a budeme diskutovat potenciál tabletů pro další typy

archeologických výzkumů.

Kontakt: Daniel Sosna Katedra archeologie et Katedra antropologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected] Lenka Brunclíková Katedra antropologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]

strana (3)



Kontakt:

Jaroslava Pánisová

Geofyzikálny ústav SAV

Bratislava

[email protected]

Marek Fraštia

Katedra geodézie

Stavebná fakulta

Slovenská technická univerzita

v Bratislave

[email protected]

Roman Pašteka

Katedra

aplikovanej a environmentálnej

geofyziky

Prírodovedecká fakulta

Univerzita Komenského v Bratislave

[email protected]

Juraj Papčo

Katedra geodetických základov

Stavebná fakulta


v Bratislave

[email protected]

Tina Wunderlich

Institut für Geowissenschaften

Abt. Geophysik

Christian Albrechts Universität zu Kiel

[email protected]

strana (4)

Použitie blízkej fotogrametrie

pri mikrogravimetrických aplikáciách v archeológii

J.Pánisová - M. Fraštia – R. Pašteka – J. Papčo – T. Wunderlich

Mikrogravimetria je doplnkovou metódou archeo-geofyzikálneho

prieskumu a jej použitie je viazané najmä s detekciu podpovrchových

dutín a prázdnych priestorov (krypty, hrobky, pivnice, jaskyne), kde tvorí

spolu s georadarom vysoko účinnú dvojicu metód. Prítomnosť dutín sa

pri veľmi presnom meraní tiažového poľa zeme prejavuje jeho zníženými

anomálnymi hodnotami. Tieto sú však spôsobované aj prítomnosťou

hmotných objektov nad zemským povrchom (múry, stĺpy, topografické

črty), takže v procese spracovania mikrogravimetrických údajov je

potrebné tieto numericky modelovať a z konečných údajov pre

interpretáciu odstrániť. Štandardne sú tieto hmotné objekty

aproximované vertikálnymi hranolmi s polygonálnym prierezom, ktorých

tvar a poloha sú manuálne upravované pri spracovaní údajov. Ako veľmi

efektívny a presný spôsob aproximácie týchto tvarov sa ukazuje použitie

metód blízkej fotogrametrie (softvér PhotoModeler Scanner), ktorý

umožňuje vytvoriť 3D model opisovaných architektonických objektov

cieleným fotografovaním v kombinácii s presnými terestriálnymi

geodetickými metódami. Gravitačné účinky 3D mnohostenov sú potom

numericky vypočítané pomocou vlastného softvéri POLYGRAV. Táto

úplne nová metodika bola po prvý krát aplikovaná na 2 lokalitách na

západnom Slovensku (Kostol Narodenia Panny Márie v Horných

Krškanoch pri Nitre a Kostol a kláštor sv. Kataríny Alexandrijskej pri

Dechticiach), kde boli detekované stredoveké krypty (potvrdené aj

georadarom).

Kontakt:

Barbora Machová




[email protected]

strana (45)

Využití GIS a statistických metod v rámci prostorových

analýz z pohledu mohylových pohřebišť a potenciálních

mohylových pohřebišť z oblasti Chřibů, Kyjovské

pahorkatiny a Ždánického lesa

B. Machová

Oblast Chřibů, Kyjovské pahorkatiny a Ždánického lesa je bohatá na

mohylová pohřebiště od střední doby bronzové do raného středověku.

Celkem se podařilo ve sledované oblasti detekovat 25 mohylníků.

Cílem práce bylo především komplexně zdokumentovat mohylová

pohřebiště a pomocí prostorových analýz v prostředí GIS a

statistických metod je komparovat s plochými pohřebišti, u kterých se

předpokládá původní mohylový charakter, jež se z různých důvodů

nedochoval, a s plochými pohřebišti bez mohylového charakteru.

Veškeré mohyly byly zaměřeny pomocí GPS, díky čemuž bylo možné

přesně určit polohu každého mohylníku. Prostorové analýzy vykazovaly

určitý společný charakter odpovídající lokalizaci památek tohoto druhu

v určitém přírodním prostředí. Ukázalo se, že se mohylová pohřebiště

v krajině nenacházejí náhodně. Zjištěné výsledky byly dále podrobeny

statistickému, které potvrdily jistou závislost geomorfologických faktorů

pro výskyt mohylových pohřebišť. Podobně plochá pohřebiště

vykazovala některé zcela odlišné geomorfologické prvky oproti

mohylníkům (zejména pak klasifikace terénních útvarů, orientace

svahu, apod.)

Konečným krokem byla komparace mohylových pohřebišť, plochých

pohřebišť bez mohylového charakteru a plochých pohřebišť, u kterých

se nevylučuje původní mohylový charakter. Díky této komparaci bylo

možné určité nejasné archeologické komponenty zařadit do kategorie

spíše mohylníky (nesou více podobných prvků jako mohylníky) či

naopak do kategorie spíše plochá pohřebiště (nesou více podobných

prvků jako plochá pohřebiště). Veškeré výsledky jsou na bázi

nedestruktivní archeologie, proto by bylo vhodné je v budoucnu testovat

destruktivními metodami pro jejich zpřesnění.




Kontakt: Josef Jan Kovář Ústav antropologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Michal Hlavica Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita Brno [email protected] Jan Petřík Ústav geologických věd Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita Brno [email protected] Jakub Müller Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze [email protected] Martin Kuča Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Richard Bíško Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Jarmila Nedbalová Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected]

strana (44)

Počítačová podpora při průzkumu kostelního návrší v

Březníku, okr. Třebíč

J. J. Kovář – M. Hlavica – J. Petřík – J. Müller – M. Kuča –

R. Bíško – J. Nedbalová

V rámci mezioborového terénního výzkumu kostelního návrší

v Březníku, okr. Třebíč, který od konce roku 2011 provádí studentský

vědecký tým z Ústavu archeologie a muzeologie a Ústavu

geologických věd Masarykovy univerzity v Brně, proběhly již dvě etapy

prací. V rámci první fáze bádání bylo mj. použito geoinformačních

systémů pro vyhodnocení datového souboru získaného měřením totální

stanice a GPS. Stěžejním přínosem bylo vytvoření digitálních plánů

zkoumaného farského pozemku georeferencovaných v souřadnicové

síti S-JTSK. Na základě analýzy této datové kolekce pak byla

zpřesněna i hodnota orientace březnického kostela, jehož podélná osa

se od osy západovýchodní odvrací o 26,85° severozápadním směrem

(azimut 296,85°). Prostřednictvím software ArcGIS a Surfer byl také

vytvořen digitální elevační model a na jeho základě pak identifikována

terénní anomálie, jež se zčásti ztrácela pod recentním náspem a raně

novověkou hřbitovní zdí. Zjištěná nepravidelnost v západní části

farského pozemku mohla naznačovat přítomnost reziduí zaniklé stavby,

přesněji bezezbytku zaniklé středověké tvrze, která je na kostelním

návrší předpokládána.

Náplní druhé etapy výzkumu se stala aplikace geoarcheologických

a geofyzikálních prospekčních metod, jimiž měly být prověřeny

poznatky získané v úvodní etapě výzkumu. Pomocí série půdních vrtů

vedených přes terénní anomálii zjištěnou v první fázi výzkumu a

vyhodnocených v softwaru RockWorks byla rekonstruována základní

stratigrafická situace této části lokality. U některých zachycených vrstev

přitom nelze vyloučit i jejich možnou příslušnost k pravěkému osídlení

návrší. Geofyzikální prospekcí pak byly identifikovány další anomálie

naznačující přítomnost kamenných struktur skrytých pod současným

povrchem terénu.

Kontakt:

Rastislav Hrdlovič Geotronics Slovakia, s. r. o. www.geotronics.sk [email protected] Peter Babčan Geotronics Slovakia, s. r. o. www.geotronics.sk [email protected]

strana (5)

Technológie umožňujúce zameranie

presnej polohy záujmových objektov v archeológii

P. Babčan – R. Hrdlovič

Príspevok sa zaoberá významom využitia moderných technológií,

prostredníctvom ktorých je možné spoľahlivo a presne zaznamenať

polohu, alebo rozmery napríklad archeologického náleziska. Takéto

údaje môžu slúžiť pre opätovné nájdenie daného územia, vytvorenie

mapy, 3D modelu, prípadne ako vstup pre rôzne priestorové analýzy.

Čoraz viac archeológov už bežne takéto zariadenia využíva. Oblasti ako

geodézia a GIS sú pre archeológov smerom, ktorému sa v dnešnej dobe

prakticky nevyhnú. Preto je namieste poznať trendy v týchto oblastiach

a napredovať tak s dobou. Príspevok bude obsahovať informácie

o zariadeniach značky Trimble, akými sú totálne stanice, GNSS

zariadenia a 3D skenery. Moderné GNSS zariadenia dokážu určiť

polohu s presnosťou 1cm bez použitia externej antény a teda priamo

z ruky. 3D skener, ktorý zosníma bodov za sekundu, umožní

archeológom doslova preniesť reálny obraz objektu priamo do

kancelárie. Nie je teda pochýb o tom, že takéto technológie jednoznačne

zvýšia efektivitu práce a možnosti prezentácie ich nálezov.








http://www.geotronics.sk/




Kontakt Roman Pašteka Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] Tina Wunderlich Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Dennis Wilken Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Harald Stümpel Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Wolfgang Rabbel Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Juraj Papčo Katedra geodetických základov Stavebná fakulta Slovenská technická univerzita v Bratislave [email protected] Jaroslava Pánisová Geofyzikálny ústav SAV Bratislava [email protected] David Kušnirák Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakult Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] René Putiška Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] Martin Krajňák Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] Ercan Erkul Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Ivana Kvetánová nezávislý bádateľ [email protected] Peter Herceg o. z. Katarínka [email protected]

strana (6)

Výsledky komplexného archeo-geofyzikálneho prieskumu

na lokalite Katarínka

R. Pašteka R. – T. Wunderlich – D. Wilken –

H. Stümpel – W. Rabbel – J. Papčo – J. Pánisová – D. Kušnirák

– R. Putiška – M. Krajňák – E. Erkul – I. Kvetánová – P. Herceg

V rámci niekoľkoročnej spolupráci medzi univerzitami a neziskovými

organizáciami, ktorých predmetom záujmu je prieskum a záchrana ruín

kláštorného komplexu Katarínka (Kostol a kláštor sv. Kataríny

Alexandrijskej) pri Dechticiach bol realizovaný aj archeo-geofyzikálny

prieskum. Tento bol zameraný najmä na detekciu krýpt v priestore lode

kostola a zakrytých zvyškov múrov v priestore kláštora, ako aj v jeho

najbližšom okolí. Vďaka špičkovému vybaveniu nemeckej univerzity

v Kieli bolo možné realizovať najširší komplex geofyzikálnych meraní,

aký bol vôbec doposiaľ na našom území uskutočnený - zahrňoval

v sebe merania pomocou georadaru (GSSI SIR-20 s 200 a 400 MHz

anténami), mikrogravimetrické merania (Scintrex CG-5), elektrickú

tomografiu (RESECS systém s 48 elektródami), magnetometrické

merania (Bartington Grad 601 so 4 senzormi Sensys CON650),

elektromagnetické merania (EM38) a ako doplnkové boli tiež použité

seizmické a rádiometrické merania. Výsledky priniesli niekoľko veľmi

zaujímavých poznatkov. Boli detekované dve ďalšie krypty v lodi

kostola (pomocou georadaru a mikrogravimetrie). Ďalej boli nájdené

bočné kaplnky pri lodi kostola, obvodové, ako aj vnútorné múry

v severnom, západnom aj východnom krídle kláštora, veľká - dnes už

zaniknutá hospodárska budova pred kostolom a boli objavené

a vytýčené pôdorysy viacerých kaplniek v severnom priestore od

kláštorného komplexu (georadar, elektrická tomografia

a magnetometria). Výsledky prieskumu plne potvrdili potrebu

komplexného prístupu pri aplikácii metód aplikovanej geofyziky

v archeológii a priniesli mnohé nové poznatky z oblasti

architektonického rozloženia prvkov tohto výnimočného barokového

kláštorného komplexu.

Kontakt: Julia M. Chyla CAA Poland UniGIS Cracow [email protected] Wojciech Ejsmond Warsaw University [email protected]

strana (43)

Preliminary report on use of mobile GIS during survey

in Upper Egypt

J. M. Chyla — W. Ejsmond

In Upper Egypt one can find numerous archaeological sites, which were

poorly researched and published, in insufficient way, at the end of the

19th century and first half of 20th century. Most of them are located at

the border of agricultural areas and desert. In recent years, the crop

lands started to expand very fast in to the desert, what created threat to

the archaeological sites. Most of the sites are dated to the Predynastic

and Early Dynastic Periods and might give priceless information on

genesis of Egyptian civilization. During Spring 2013 we conducted a

survey, which aim was to localize some of those sites and gain informa-

tion to plan further research related on topography of selected areas in

Pre- and Early Dynastic Periods as well as to identify possible threats for

the sites. We would like to present short report of the use of mobile GIS

during conducted survey.

Nowadays use of mobile devices supported by GIS application signifi-

cantly improves the research process, advance preparation and updat-

ing of information about verified localization of archaeological sites.

Digital data collected in this way may be the basis for the Archaeological

Information System that can serve future archaeological research, plan-

ning, protection of cultural heritage and help in planning of future archeo-

logical excavations.

The goal of the poster is to present standardized way of preparing GIS

mobile system before field research on the base of archive data and

publications. Additional poster show effectiveness of the use of the de-

vices and GIS application during the research, postprocessing of the

collected data and preliminary results of field survey in Upper Egypt, on

the examples of selected Pre- and Early Dynastic sites.











Kontakt:

Tomáš Chrástek

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti

[email protected]

Michal Hlavica


Filozofická fakuta

Masarykovy Univerzity vBrně

[email protected]

Miroslav Vaškových


[email protected]

strana (42)

Veligrad: Fos-Zoe-Nika. Počítačová hra z období Velké Moravy

T. Chrástek – M. Hlavica – M. Vaškových

V souvislosti s oslavami 1150. výročí příchodu Konstantina a Metoděje na

Velkou Moravu připravilo Slovácké Muzeum v Uherském Hradišti třídílnou

publikaci s názvem Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina

a Metoděje. Součástí třetího dílu publikace je i počítačová hra odehrávající

v dobách Velké Moravy na lokalitě Uherské Hradiště - Sady "Špitálky". Hra

je žánrově koncipována jako populárně naučná adventura, v níž se prolíná

příběh mladé studentky archeologie, která ze střípků archeologických

i historických skládá polozapomenutou historii lokality, s dobrodružstvími

mnicha z velkomoravských časů, jenž dějinné období cyrilometodějské

misie bezprostředně prožívá. Hráč tak může z různých perspektiv

zajímavým a hlavně zábavným způsobem nahlédnout do této veledůležité

historické etapy a dozvědět se tak víc o časech, které se významně

podílely na dalším formování středoevropských dějin. Hru ve spolupráci

s autorským týmem vytvořilo zlínské studio e:motion a finanční záštitu nad

celým projektem převzal Zlínský kraj.

Kontakt: Richard Bíško Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brně [email protected] Vít Beran nezávislý bádateľ [email protected] Jan Gánovský Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Jarmila Nedbalová Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Jan Petřík Ústav geologických věd Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Petra Rebrošová Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected]

strana (7)

Multidisciplinární přístup k exkavaci hrobu KZP.

Výhody digitálního zpracování výzkumu při řešení

postdepozičních procesů

R. Bíško – V. Beran – J. Gánovský – J. Nedbalová – J. Petřík – P.

Rebrošová

Během systematického výzkumu na lokalitě Kyjovice (poloha „Sutny“) byl

objeven v pořadí již druhý hrob KZP (H28). Jednalo se o pohřeb ženy

v příslušné rituální poloze obsahující standardní spektrum milodarů

(keramické artefakty, kostěné nástroje atd.). Exkavovaný hrob

stratigraficky a konstrukčně souvisí s již dříve zkoumanou hrobovou

komorou (H27; pohřeb muže KZP) obklopenou kruhovým žlabem. Po té,

co byl objekt určen jako hrob KZP, byl stanoven jeden z cílů výzkumu

následovně: Jak nám může při řešení postdepozičních procesů pomoci

detailní dokumentace a digitální zpracování včetně vizualizace/

rekonstrukce? Na co to stačí a na co ne? K tomuto účelu byla aplikována

široká škála prostředků, které jak ve fázi samotné exkavace, tak

i následného zpracování mají své těžiště v počítačovém zpracování.

Především je třeba jmenovat plošnou dokumentaci proměn rozsahu

hrobové komory a jejího zásypu fotogrammetrickými postupy

(mechanické vrstvy o mocnosti 10 cm). Využití širokého spektra

multidisciplinárních přístupů (fosfátová analýza půdních vzorků v síti 15 x

15 cm, mikro GIS a zaměření každého keramického fragmentu totální

stanicí, aplikace kyseliny chlorovodíkové a rhodanidu draselného ke

zjištění případných dřevitých pozůstatků konstrukce hrobové komory).

K vlastní analýze dat slouží především software na bázi GIS (ArcGIS,

Surfer, RockWorks), další statistické programy (R, Statistica). Výstupem

je i 3D modelace digitálních snímků hrobu (program 123d Catch) a

rekonstrukce keramických milodarů (program 3DSom). Na základě

získaných dat je v plánu digitální rekonstrukce předpokládané původní

podoby obou nálezových celků (H27, H28; program Google SketchUp).







Kontakt: Daniel Hlásek Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected] Petr Netolický Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]

strana (8)

Prostorové vlastnosti nálezů keramiky a mazanice.

Hradiště z přelomu starší a střední doby bronzové

u Vrcovic (okr. Písek)"

D. Hlásek – P. Netolický

Příspěvek vychází z formalizovaného zpracování nálezového souboru

získaného systematickým archeologickým výzkumem vrcovického

hradiště. Výzkum proběhl v letech 1963—1966 pod vedením dr.

Antonína Beneše. Úroveň dokumentace a evidence materiálu umožňuje

moderní prostorové analýzy. Hradiště u Vrcovic je díky svému

ojedinělému jednofázovému osídlení a rozsahem výzkumu důležitou

lokalitou pro poznání období přechodu starší a střední doby bronzové.

Většinu zachovalého početně bohatého nálezového fondu představují

fragmenty keramiky a mazanice. Keramická složka byla zpracována

deskriptivním systémem postihujícím typologické i netypologické

vlastnosti keramických zlomků (např. otřelost, přepálení, velikostní

kategorie). U mazanice byly sledovány typy otisků konstrukčních prvků,

ale i jejich metrické parametry, stupeň výpalu, charakter materiálu,

otřelost apod. Veškeré nálezy lze uspokojivě lokalizovat. Vzniklý

dataset v kombinaci se statistickými metodami umožňuje netriviální

a stále málo uplatňované analýzy. V tomto konkrétním případě přinášejí

přínosné informace o vnitřním prostorovém strukturování hradiště,

o podobě vnitřní zástavby a o podobě a zániku fortifikačního systému.

Kontakt:

Robert Frecer

Ústav pro klasickou archeologii


Univerzita Karlova v Praze

[email protected]

strana (41)

ImageSizeNormalizer: Vytvorenie jednotnej mierky

pre fotografie na príklade katalógu rímskych lamp z

pohrebísk Gerulaty

R. Frecer

ImageSizeNormalizer je freeware program na grafickú úpravu vytvorený

Šimonom Sotákom z MFF UK. Podľa referenčnej dĺžky stanovenej

dvomi bodmi na vybranom obrázku aplikácia proporčne mení veľkosť

ďalších obrázkov zo zvolenej série tak, aby sa označené veľkosti v sérii

obrázkov zhodovali s referenčnou dĺžkou. Účelom programu je

vytvorenie presnej a jednotnej mierky pre sériu obrázkov, napríklad pre

katalóg archeologického materiálu. Ukážkou je diplomová práca, Rímske

lampy z pohrebísk Gerulaty, obhájená v roku 2012, v ktorej je zhrnutý

súbor 106 firemných a obrazových lámp z pohrebísk auxiliárneho tábora

Gerulata – dnešných Rusoviec, mestskej časti Bratislavy. Lampy boli

uložené vo viacerých múzeách a depozitároch, a preto sa nedali

s absolútnou presnosťou reprodukovať podmienky fotenia na rôznych

miestach. Pomocou referenčného obrázku – jednoduchej štvorčekovanej

stupnice – sa z rôznych vzdialeností fotených obrázkov dala vytvoriť

jednotná mierka vhodná do katalógu, v tomto prípade bola zvolená

mierka 2:3.

V rámci prednášky bude opísaný postup autora pri dokumentácií a práca

so samotným programom, ktorý sa môže stať pomôckou pre podobné

práce v budúcnosti.

Kontakt: Lenka Demková

Katedra archeológie


Jana Kupová

Ústav pro klasickou archeologii Univer-

zita Karlova v Prahe

Michal Pecho

Fakulta elektrotechniky

a komunikačních technologií

VUT v Brně

Conventus, o.z.

[email protected]

strana (40)

conventus.sk - meet the science

L. Demková — J. Kupková — M. Pecho

Hlavnou myšlienkou vznikajúceho projektu CONVENTUS je

informovať a šíriť informácie o vedeckých stretnutiach – konferenciách.

Podnetom pri vytváraní tohto projektu bol nedostatok voľne

a kompaktne dostupných informácii, ktoré by uľahčili bádateľom a tiež

i širšej verejnosti orientáciu v odborných konferenciách na Slovensku

a v Českej republike. Keďže sú to práve vedecké konferencie, ktoré sú

jedným z prvotných prameňov k najnovším vedeckým poznatkom.

Projekt webstránky conventus by mal vykrývať vyššie spomenuté

nedostatky. Naším cieľom je vytvoriť prostriedok, ktorý urýchli a uľahčí

prístup k informáciám. Šetrí tak čas užívateľa, pre ktorého je

surfovanie po internete a sledovanie rôznych odkazov len stratou času.

Conventus je potrebné chápať ako databázu, v ktorej je možné sa

orientovať na základe záujmov a preferencií a selektovať tak

informácie.

Zdieľanie a šírenie informácií je prvým cieľom, ale nie posledným,

ktorý by mohol conventus zabezpečiť. Jeho využitie je v mnohých

ďalších oblastiach (zahrnutie viacerých vedeckých disciplín, rozšírenie

databázy aj na iné krajiny, organizovanie workshopov, prednášok

a iné), ktoré ponúkajú možnosti rozšírenia v budúcnosti.

Kontakt:

Petr Mudra

Katedra archeologie



[email protected]

strana (9)

Datové modelování v archeologii

P. Mudra

V posledních desetiletích je v české archeologii patrný výrazný nárůst objemu dat, který je výsledkem širokého spektra činností sahající od sběru a zpracování primárních dat z archeologických výzkumů až po excerpci odborné literatury za účelem řešení specifických teoretických otázek. S tím souvisí potřeba navrhování a realizace databází, které slouží jako moderní a efektivní nástroj pro správu velkého objemu dat. Vzhledem k absenci jakékoli propracované metodiky návrhu optimální struktury databází pro archeologii, jsou jejich tvůrci často nucení postupovat metodou pokus omyl, což vytváří prostor pro vznik datových anomálií a chyb. Výsledkem tohoto přístupu může být v krajním případě i situace, kdy nelze z databáze získat požadované výstupy, což vede ke skepsi až frustraci jejich uživatelů. Možným řešením této situace může být aplikace potřebám archeologie přizpůsobeného datového modelování, které se standardně používá při navrhování moderních informačních systémů. Autor se zaměří na vysvětlení pojmu datového modelování a zdůvodní jeho potřebnost v archeologii. V dalším kroku zařadí problematiku datového modelování do kontextu současné české archeologické teorie a metody a vysvětlí základní principy a postupy modelování. Jako hlavní modelovací technika bude použita metoda E-R diagramů podle P. Chena. která patří mezi nejpoužívanější metody v konceptuálním modelování informačních systémů. Velikou výhodou E-R diagramu je jeho schopnost zobrazit i komplikované modely přehlednou formou. Základními prvky E-R diagramu jsou entita, která reprezentuje typ objektu reálného světa, vztahy mezi entitami a atributy modelující základní vlastnosti entit. Při identifikaci entit se používá metoda abstrakce, konkrétně její tři typy: klasifikace, agregace a generalizace. U vztahů zase sledujeme jejich stupeň, kardinalitu a volitelnost, u atributů, které můžou být jednoduché nebo složené se určuje jejich doména. Datové modelování v archeologii má svoje specifika. V průběhu životního cyklu základních elementů lidského světa dochází v procesu zánikové transformace k jejich přechodu z živé skutečnosti do archeologických pramenů, během kterého se mění jejich formální a prostorové vlastnosti. Z tohoto důvodu je potřeba modelovat rovinu minulé živé skutečnosti a rovinu archeologických pramenů každou zvlášť. Rozdíly zjištěné při srovnání těchto modelů indikují vlastnosti transformačních procesů, které je potřeba v procesu inverzní transformace odstranit a zpětně zrekonstruovat. Toto je základní rozdíl oproti přístupům používaných při navrhování systémů, které modelují současnost a to i v případech, kdy se jedná o tzv. historická data, protože zde nefiguruje problematika depozičních a hlavně postdepozičních transformací. Příspěvek završí ukázka datového modelování na příkladu problematiky pohřbívání v raném středověku v Čechách a na Moravě. Bude demonstrován postup identifikace a specifikace entit, vztahů a atributů s vazbou k pohřebním aktivitám a důsledky procesu inverzní transformace na výslednou podobu modelu.

Kontakt: Jozef Bátora Katedra archeológie Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave et Archeologický ústav SAV Nitra [email protected] [email protected]

Peter Tóth Archeologický ústav SAV Nitra [email protected]

strana (10)

Vzťah sídlisk a pohrebísk v staršej dobe bronzovej

na juhozápadnom Slovensku

J. Bátora - P. Tóth

Na juhozápadnom Slovensku sa v staršej dobe bronzovej stretávame

so zaujímavým fenoménom. Boli tu rozšírené kultúry, ktoré sú známe

predovšetkým z pohrebísk a kultúry, ktoré poznáme najmä zo sídlisk.

Typickým reprezentatnom prvej skupiny je nitrianska kultúra. Dokonca

ani systematické povrchové prieskumy zamerané na zistenie

prislúchajúcich sídlisk neboli celkom úspešné. Pomer medzi sídliskami

a pohrebiskami je vyrovnanejší v nasledujúcej únětickej kultúre.

Pohrebiská sa nachádzajú v tesnej blízkosti sídlisk. Odlišná situácia

bola pozorovaná v závere staršej doby bronzovej, počas maďarovskej

kultúry. Táto je známa hlavne zo sídlisk. Pohrebiská sú situované

400—1000 m južne, juhozápadne a juhovýchodne od sídliska.

V príspevku sme sa pokúsili nájsť odpoveď na tieto otázky a hľadali

metódy, ktoré môžu pomôcť pri odhalení skrytých súvislostí. Získané

poznatky sme využili pri tvorení kultúrne špecifických modelov

týkajúcich sa vzťahu sídlisk a pohrebísk, ktoré boli verifikované

pomocou geografických informačných systémov (napr. priestorová

autokorelácia) a štatistických metód. Kombinácia týchto nástrojov bola

využitá pri hľadaní chýbajúcich komponentov (sídlisk alebo pohrebísk).

Vychádzali sme pritom z hypotézy, že lokálne komunity pochovávali

svojich pozostalých na pohrebiskách, ktoré sa nachádzali v blízkosti

sídlisk. Týmto spôsobom zároveň prejavovali svoj nárok na teritórium

okolo seba, čo mohlo viesť k dlhodobej priestorovej stabilite v regióne.

Kontakt:

Alžběta Danielisová

Archeologický ústav AV ČR

Praha v.v.i.

[email protected]

strana (39)

Sociální simulace v archeologii: Hospodářství doby laténské

A. Danielisová

Poster představuje aktualní výsledky projektu: Social modelling as a tool

for understanding Celtic society and cultural changes at the end of the

Iron Age (GA ČR: P405/12/0926). Cílem tohoto projektu je aplikovat

agentové modelování a sociální simulace na studium komplexity

společnosti ve střední Evropě na konci doby laténské. Sledované

aspekty se týkají především sídelní struktury, demografické struktury

společnosti a jejího vývoje, hospodářských strategií a sociálních

interakcí. V tomto příspěvku je představeno zkoumání dynamiky

zemědělské produkce kolem sídlišť a její udržitelnost v závislosti na

environmentálních a klimatických podmínkách. Zaznamenávány jsou

rozsah a četnost fluktuací v produkci "krizové situace", které mají vliv na

dostupnost potravin. Model ukazuje také od jakého pracovního nasazení

v komunitě se produkce stává stabilní a jaký je limit prostředí při

praktikování různých zemědělských strategií.


Kontakt:

Lucie Čulíková Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected] Lenka Starková Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]

strana (38)

Studium zaniklé kulturní krajiny pomocí dálkového

archeologického průzkumu

L. Čulíková – L. Starková

Studium rozsáhlých krajinných celků, ať už zaniklých či částečně do

dnešní doby dochovaných, nutně vyžaduje komplexní přístup a

kombinaci více metod (např. analýzu písemných pramenů, povrchový

průzkum, letecký průzkum, využití kolmých snímků či aplikaci dat z

dálkového laserového snímkování, tzv. lidarové snímkování).

Předložená studie pojednává o zaniklé zemědělské krajině v České

republice, konkrétně na území CHKO Labské pískovce. Hlavní zájem je

věnován pozůstatkům zemědělských aktivit a jejich vztahu ke krajinným

prvkům. Cílem této práce je vyhledávání archeologických stop za

pomoci dálkového archeologického průzkumu (především letecké

laserové skenování) v kombinaci s historickými a kartografickými

doklady. Dále je prováděna transformace identifikovaných objektů do

digitální podoby a rovněž jsou sledovány prostorové vztahy

zachycených archeologických struktur.

Kontakt:

Marek Hladík


Brno v. v. i.

[email protected]

strana (11)

Metodická báza výskumu vývoja osídlenia v hospodárskom

zázemí Mikulčíc (GIS, štatistika, environmentálne analýzy)

M. Hladík

Cieľom príspevku je predstaviť výskum sídelnej štruktúry

v hospodárskom zázemí veľkomoravského centra v Mikulčiciach (južná

Morava, 9. – 12. storočie). Z metodologického hľadiska práca vychádza

z holizmu, teórie systémov a teórie sídelných areálov. Metodika

výskumu je postavená na priestorových analýzach v prostredí GIS, na

štatistických analýzach a na paleoekologickom výskume (botanika,

palynológia, mikromorfológia). Cieľom výskumu je testovať viacero

vstupných hypotéz. Primárne však ide o hypotézu o vplyve prírodného

prostredia na štruktúru sídelnej siete, ďalej o hypotézu o kumulácii

osídlenia v širšom zázemí centrálnych miest, ako aj o hypotézu o rozvoji

a diferenciácii sídelnej siete vo veľkomoravskom období a o jej kolapse

po rozpade Veľkej Moravy. V kultúrno-historickej rovine sa vo výskume

zameriavame predovšetkým na otázky súvisiace so sociálno-

ekonomickou štruktúrou hospodárskeho zázemia centrálnych lokalít

Veľkej Moravy ako dokladu jej hospodárskeho a správneho systému

(spôsob využívanie ekonomicky výhodného priestoru, subsistenčná

stratégia, obchod, komunikácie a pod.). V centre pozornosti je tiež

otázka priestorového vzťahu kultových areálov a kostolov ako

jedného z najmarkantnejších dokladov vývoja mentálnych schém

v štruktúre osídlenia na pozadí procesu kristianizácie strednej Európy vo

včasnom stredoveku. V príspevku však prezentujem predovšetkým

metodiku výskumu. Cieľom je predstaviť metodické nástroje využité vo

všetkých krokoch výskumu, od tvorby obecného modelu, cez

archeologické predikčné modelovania a testovanie modelov (vnútorné aj

vonkajšie, zber a analýza nových dát) až po záverečnú syntézu dát

a interpretáciu výsledkov.



Kontakt:

Monika Baumanová

Katedra archeologie



[email protected]

Ladislav Šmejda

Katedra archeologie



[email protected]

strana (12)

Sociální aspekty urbanismu východní Afriky

- prostorové analýzy městských center

M. Baumanová – L. Šmejda

Využití prostoru lidskými společnostmi generuje struktury, jejichž část

označujeme jako architekturu a urbanistické celky. Ty naplňují navzájem

propojené praktické, společenské a symbolické požadavky jejich

objednavatelů a tvůrců, přičemž se do jejich konkrétního provedení

promítá i potenciál místa ovlivněný historickým vývojem a v neposlední

řadě dobový sloh (kulturní exprese). V diachronním pohledu lze sledovat

odraz společenských změn a vývoj kulturních hodnot skrze jejich projevy

v zastavěném prostředí. Tyto teze v našem příspěvku rozvedeme na

příkladě historických měst východní Afriky, datovaných do 13.-16. století.

Metodologicky se opíráme zejména o přístupové analýzy doplněné

analýzou dohlednosti uvnitř urbanistických systémů (analýza vizuální

integrace prostoru). Jedná se o postupy založené na studiu vztahů

prostorových jednotek, jak jsou zachyceny na plánech lokalit a případné

další dokumentaci zastavěného prostředí. Zmíněné analýzy je možné

realizovat v grafické podobě v řadě počítačových programů, včetně

specializovaného softwaru UCL Depthmap. Výzkum tohoto typu má

v současných humanitních vědách rozsáhlé teoretické pozadí, čerpající

například ze strukturalismu, teorie architektury a sociální psychologie.

Kontakt:

Richard Bíško




[email protected]

strana (37)

Podoba zapomenutého aneb hledání zlatého dna.

Digitální rekonstrukce zatopeného údolí řeky Jihlavy

R. Bíško

V průběhu 70. let 20. století došlodíky výstavbě rozsáhlých vodních děl

Dalešice a Mohelno k značné přeměně krajinného rázu hlubokého údolí

středního toku Jihlavy. Závažný kolaps postihl téměř 30 kilometrů

původní řeky. Kromě bohatých rostlinných a živočišných společenstev

musely stavbě ustoupit také veškeré stopy lidské činnosti od paleolitu až

po současnost.

Díky zpřístupnění kolmých leteckých snímků a mapových podkladů z 1.

poloviny 50. let 20. století je možné podrobně rekonstruovat podobu

údolí 20 let před zatopením.

Pozornost byla věnována nejen původnímu reliéfu, říční síti, rozsahu

lesních porostů, ale také viditelným dokladům pravěkého (Kramolín

„Hradisko“), středověkého osídlení a hospodářskému využití řeky

v polovině 20. století (12 mlýnů, jezy atd.)

K digitalizaci mapových podkladů, zpracování leteckých snímků a vlastní

vizualizaci byl použit program ArcGIS.



strana (36)

Geofyzikálny prieskum „spečeného valu“ na polohe Mlynský

hon v katastri obce Kamenný most, okr. Nové Zámky

M. Bartík – M. Bielich – E. Blažová

Archeologický ústav SAV od roku 2010 participuje na medzinárodnom

projekte ArcheoLandscapes Europe, ktorého cieľom je najmodernejšími

metódami archeologickej prospekcie zmapovať vybrané regióny.

Leteckou prospekciou bol v katastri obce Kamenný most zachytený

priebeh „spečeného valu“. V decembri 2011 sme uskutočnili

geofyzikálne meranie flux - gate magnetometrom od firmy Sensys

z Nemecka a to spojitým meraním vertikálneho gradientu magnetického

pola. Magnetický gradient bol snímaný piatimi fluxgate sondami

umiestnenými 0.2 m nad povrchom terénu. Celkovo bola premeraná

plocha o rozlohe 50 x 150 m, s hustotou bodov 0,5 x 0,05 m. Na

spracovanie nameraných údajov bol použitý softvér Magneto (Sensys,

Nemecko) a na vypracovanie mapových podkladov softvér MagPick

(Hamburg, Nemecko) a Surfer 9.

Na výslednej magnetickej mape vidíme tri typy lokálnych magnetických

anomálií: 1.lineárne magnetické anomálie indikujúce priebeh lineárnych

archeologických štruktúr (priekopy, žľaby) s hodnotami od –2 do 2 nT/m,

2. magnetické anomálie, ktoré indikujú recentné železné predmety

dosahujúce hodnôt od -550 do 550 nT/m a 3. magnetické anomálie,

indikujúce na 50 metri merania kovové súčasti plastového pásma

dosahujúce hodnôt od -950 do 550 nT/m. Na 110 až 120 metri merania

môžeme vidieť priebeh spečeného valu. Medzi 20 až 30 metrom je val

prerušený. Buď ide o vstup alebo recentné porušenie

poľnohospodárskymi strojmi. Druhá zaujímavá anomália sa nachádza

medzi 50 -100 metrami ide pravdepodobne o systém žľabov, ktorých

datovanie a interpretácia je zatiaľ nejasná. Na 50 metri prechádza

kovové pásmo.

Kontakt:

Martin Bartík

Archeologický ústav SAV Nitra

Mário Bielich


[email protected]

Elena Blažová


[email protected]

Kontakt:

Petr Koscelník

Katedra archeologie



[email protected]

strana (13)

Využití prostorových analýz v archeologii středověkého

konfliktu

P. Koscelník

Středověkému válečnictví byla doposud věnována velká pozornost z řad

historiků. Ze strany archeologie narůstá v posledních letech intenzivní

zájem zejména v souvislosti s výzkumem pomocí detektoru kovů. Tento

příspěvek se zabývá možností využití prostorových analýz projektilů

získaných detektorovým výzkumem v prostředí GIS na příkladu obléhání

hradu Sión.

Nalézané projektily splnily po výstřelu svůj účel a dokončily tak svou

časovou i prostorovou trajektorii. Projektily vyjadřují na rozdíl od

ostatních artefaktů vektorovou trajektorii. Svou polohou vyjadřují její

konec. Každý projektil má kolem sebe okruh potencionálního místa

střelby, který lze často determinovat více faktory např.: dostřel, směr, cíl,

rozptyl a viditelnost. Tyto faktory pak lze následně analyzovat v GIS.

Obdobně jako v kriminalistické balistice, lze projektily modelově navrátit

v prostoru i čase do místa výstřelu.

Příkladová studie obléhání hradu Sión sleduje prostorové vlastnosti

nalezených projektilů v okolí hradu. Prostorové analýzy střelby

v prostředí GIS ukazují na některé skutečnosti, které nám dovolují lépe

pochopit a interpretovat boje v rámci obléhání hradu. Výsledky analýz

hustoty rozptylu projektilů ukazují na cíle, přesnost a způsob střelby.

Dále lze pomocí prostorových analýz sledovat rozdílný charakter střelby

mezi obránci a oblehateli a zejména rekonstrukce střelby v podobě

prostorového predikčního modelu místa výstřelu dovoluje částečně

interpretovat průběh obléhání.



Kontakt:

Jan Olivík

Katedra archeologie



[email protected]

strana (14)

Warrior Image ve druhé polovině třetího tisíciletí před. n. l.

Artefaktová a prostorová analýza lukostřelecké výbavy

v pohřebním ritu kultury zvoncovitých pohárů v Čechách

a na Moravě

J. Olivík

Kamenné hroty šípů a nátepní destičky, které lze bezesporu považovat

za součást lukostřelecké výbavy, jsou v kultuře zvoncovitých pohárů

značně osobitým druhem movitých artefaktů a přitahují pozornost

badatelů více jak 100 let.

V souboru hrobů s lukostřeleckou výbavou byl sledován vzájemný vztah

mezi kamennými hroty šípů a nátepními destičkami prostřednictvím

analýzy hlavních komponent. Analýza hlavních komponent odhalila, že

ve většině hrobů s lukostřeleckou výbavou se kamenné hroty šípů

a nátepní destičky nevyskytují společně, což lze vysvětlit existencí

dvou/tří odlišných skupin „bojovníků“ s rozdílným projevem „warrior

image“. Uvedené poznatky vedou k závěru, že kamenné hroty šípů

a nátepní destičky mohly mít jiný společenský význam, případně

symbolický smysl v komunikaci nebo expresi pohřebního ritu.

Na základě chí-kvadrát testu byla testována hypotéza, zda-li je

existence dvou/tří odlišných skupin „bojovníků“ s rozdílným projevem

„warrior image“ determinována geografickým prostorem. Jinými slovy,

existuje-li rozdíl v zastoupení těchto skupin „bojovníků“ mezi Čechami

a Moravou. Výsledek chí-kvadrát testu prokázal, že existence

diskutovaných skupin „bojovníků“ s rozdílným projevem „warrior image“

není způsobena prostorovým aspektem kultury zvoncovitých pohárů

v rámci regionů Čech a Moravy.

strana (35)

Internetová databáza 14C meraní archeologických vzoriek z

územia Slovenska, Česka a susedných krajín

P. Barta - P. Demján - K. Hladíková - P. Kmeťová -

K. Piatničková

Internetová databáza 14C meraní archeologických vzoriek z územia

Slovenska, Česka a susedných krajín sa buduje od roku 2011 v rámci

projektu Archeologická chronometria na Slovensku (APVV-0598-10) na

Katedre archeológie FiF UK v Bratislave. Databáza sa napĺňa

chronologicky od paleolitu po stredovek a je každý mesiac

aktualizovaná. Chýbajúce staršie merania a najnovšie merania sa do

databázy priebežne dopĺňajú. Väčšina dát predstavuje publikované 14C

dáta, ktoré budú postupne doplnené novými meraniami. Databáza

obsahuje konvenčný rádiouhlíkový vek, ktorý umožňuje používateľovi

kalibrovať ho podľa konkrétneho výskumného zámeru. Obsahuje tiež

informácie o frakcionácii (δ13C) a podrobné informácie o kontexte

a materiáli archeologickej vzorky. V prípade publikovaných meraní sú

k dispozícii bibliografické odkazy. V súčasnosti obsahuje databáza

merania archeologických vzoriek predovšetkým z obdobia paleolitu

(zatiaľ nepublikované) až doby železnej z územia SR, ČR, ktoré sú

priebežne dopĺňané údajmi z územia Maďarska, Poľska a Rakúska. Na

internete je dostupná k prehľadávaniu a stiahnutiu na adrese http://

www.c14.sk.

Kontakt:

Peter Barta



Univerzity Komenského v Bratislave

[email protected]

Peter Demján




[email protected]

Katarína Hladíková




[email protected]

Petra Kmeťová




[email protected]

Kristína Piatničková




[email protected]

http://www.c14.sk

http://www.c14.sk






strana (34)

ZOZNAM POSTEROV

Internetová databáza 14C meraní archeologických vzoriek z územia Slovenska, Česka a susedných

krajín

P. Barta - P. Demján - K. Hladíková - P. Kmeťová - K. Piatničková

Geofyzikálny prieskum „spečeného valu“ na polohe Mlynský hon v katastri obce Kamenný most,

okr. Nové Zámky


Podoba zapomenutého aneb hledání zlatého dna. Digitální rekonstrukce zatopeného údolí řeky

Jihlavy

R. Bíško

Studium zaniklé kulturní krajiny pomocí dálkového archeologického průzkumu



A. Danielisová


L. Demková – J. Kupová – M. Pecho

ImageSizeNormalizer: Vytvorenie jednotnej mierky pre fotografie na príklade katalógu rímskych

lamp z pohrebísk Gerulaty

R. Frecer



Preliminary report on use of mobile GIS during survey in Upper Egypt

J. M. Chyla – W. Ejsmond

Počítačová podpora při průzkumu kostelního návrší v Březníku, okr. Třebíč

J. J. Kovář – M. Hlavica – J. Petřík – J. Müller – M. Kuča – R. Bíško – J. Nedbalová

Využití GIS a statistických metod v rámci prostorových analýz z pohledu mohylových pohřebišť

a potenciálních mohylových pohřebišť z oblasti Chřibů, Kyjovské pahorkatiny a Ždánického lesa

B. Machová

The archaeological site of Miran in the light of satellite data

E. Smagur – K. Hanus

Využití mikroprostorové analýzy a GIS při zkoumání procesů vzniku výplní neolitických sídlištních

objektů


Archeologické a environmentální doklady bojů o kótu Kobyla za Velké války, severovýchodní

Slovensko

J. Zubalík – J. Petřík – R. Bíško – J. Těsnohlídek – M. Popelka – L. Petr – M. Vojtas – J. Gánovský –

M. Drobňák

Kontakt:

Petr Krištuf

Katedra archeologie



[email protected]

Lenka Brunclíková

Katedra antropologie



[email protected]

Lucie Čulíková




[email protected]

Ondřej Švejcar




[email protected]

Tereza Zíková




[email protected]

strana (15)

Využití GIS při studiu vnímání krajiny

P. Krištuf – L. Brunclíková – L. Čulíková – O. Švejcar – T. Zíková

Příspěvek je prezentací projektu, který od roku 2012 řeší katedra archeologie

a katedra antropologie fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Cílem

projektu je na základě archeologických pramenů a na základě výpovědí

současných obyvatel sledovat změny ve využívání a vnímání krajiny. Současná

krajina je složitým systémem, který utvářel člověk tisíce let. Její součástí jsou jak

artefakty vytvořené současnými lidmi, tak artefakty vytvořené jejich předky. Projekt

se mimo jiné zaměřuje právě na to, jak současné komunity vnímají artefakty

vytvořené v krajině svými předky a jak tyto artefakty formují jejich životní prostor.

Otázkou také je, jak se liší přístup k prostoru krajiny v pravěku a v současnosti

a jakým způsobem lidé krajinu osvojují. Zájmovou oblastí jsou dva mikroregiony

v v okolí vsí Lesná a Bušovice v západních Čechách. Bušovicko je bohaté na

nemovité archeologické památky pravěku, středověku i novověku. Nachází se zde

početná mohylová pohřebiště z doby bronzové a doby halštatské, pravěká či raně

středověká hradiště a rozsáhlý těžební areál černého uhlí z 18. a 19. století,

doprovázený průmyslovou výrobou různého druhu. Pozůstatky všech těchto areálů

aktivit jsou doposud v terénu pozorovatelné a mají tak vliv na utváření a vnímání

současné krajiny. Lesná leží v česko-německém pohraničí a celý region byl

v polovině 20. století poznamenán odsunem původního obyvatelstva, který vedl

k zániku sídel a změně struktury osídlení. Pro řešení projektu jsou využívány

metody prostorové archeologie, která zkoumá vnitřní prostorové uspořádání areálů

aktivit a zároveň metody sociální a kulturní antropologie. Jedná se především o

orální výzkum mezi současnými obyvateli krajiny. Během tohoto výzkumu se

pokoušíme získat od respondentů informace, které prvky utvářejí a ohraničují jejich

osobní prostor v krajině a jakým způsobem je tento prostor formován minulými

artefakty. K analýze archeologických i antropologických dat jsou využívány nástroje

geografických informačních systémů. Terénní relikty jsou dokumentovány pomocí

GPS a totální stanice. K mapování zaniklé pravěké krajiny a novověké těžby

černého uhlí je též využíván LIDAR. Vnitřní prostor některých areálů aktivit je

analyzován pomocí prostorové statistiky. Do prostoru jsou pomocí geografických

informačních systémů vynášeny i výsledky orálního antropologického výzkumu.

Vznikají tak mapy svědčící o vnímání a vývoji krajiny.






Kontakt:

Lukáš Müller

SGS TECHNOLOGY s.r.o.

Banská Bystrica

[email protected]

Alexander Ruttkay


[email protected]

Branislav Kovár

HistoryWeb.sk

[email protected]

strana (16)

Využitie technológie Gatewing v archeológii na príklade

hradiska Ducové

L. Müller – A. Ruttkay – B. Kovár

Obrovský rozvoj vo vývoji nízko nákladových automatizovaných

softvérových riešení spracovania obrazu do ortofotomáp a digitálnych

modelov terénu zapríčinil aj veľký rozvoj nepilotovaných leteckých

prostriedkov (UAV – unmanned aerial vehicle).

Ako nosiče (okrem balónov a vzducholodí) sa využívajú dve základné

platformy – modely lietadiel a vrtuľníkov. Súčasným trendom je

vybavenie týchto UAV navigačnými technológiami − globálnym

navigačným systémom a inerciálnym meracím systémom, čím sa tieto

lietajúce prostriedky stávajú takmer plne nezávislé od pozemného

riadenia a vyhotovujú snímky vo vopred zadefinovaných polohách

a orientáciách.

Lietadlové a vrtuľníkové platformy majú svoje špecifiká a výhody, ktoré

ich predurčujú byť efektívne aplikované v archeológii. Môžeme ich

použiť napríklad na mapovanie rozsiahlejších lokalít, vytvorenie ich 3d

plánov či na priestorovú analýzu krajiny. Podobné technológie sa už

využili pri prieskume mayských miest v stredoamerickom pralese, či pri

archeologických výskumoch v Austrálii.

Predmetný príspevok sa bude zaoberať použitím lietadlového systému

Gatewing X100 a jeho možnej aplikácii v archeológii na príklade

hradiska Ducové – poloha Kostolec. Osídlenie polohy môžeme sledovať

už od doby bronzovej, ale dominantné je slovanské osídlenie z 9. a 10.

storočia, keď bol na nej vybudovaný veľmožský dvorec a románska

rotunda.

Lokalitu sme vybrali ako príklad, pretože sa nachádza v náročnom

(vyvýšenom, skalnatom) teréne, čím by sme chceli poukázať na

využiteľnosť technológie aj v komplikovaných podmienkach. Hradisko je

zároveň vďaka neskorším rekonštrukciám ľahko identifikovateľné aj

dnes, preto je ideálnym miestom na experimentovanie.

V príspevku by sme okrem predstavenia technológie chceli poukázať aj

na jej využitie v archeológii.

Kontakt: Kasper Hanus Institute of Archaeology Jagiellonian University Kraków [email protected]

strana (33)

Moderní metody leteckého dálkového průzkumu a jeho vliv na porozumnění urbanizace v májských nížinách K. Hanus Středoevropská koncepce urbaznizace nám definuje město jako komplex

o velké zalidněnosti jehož ekonomickým základem je obchod. Do této

chvíle většina zkoumaných archeologických nalezišť spojených s kulturou

Májů byly vnímány právě přes tuto definici a výzkumníci se zaměřili

především na monumentální architekturu, která se nachází v centru

archeologického naleziště. V posledních letech čím dál více

archeologických nálezů poukazuje na to,že toto vnímání je zcela mylné a

města Májů by měly být chápány jako městské komplexy s nízkou

hustotou zalidnění. Města o podobné struktuře se vyskytovaly nejen v

májských nížinách, ale i v jihovýchodní Asii a na Srí Lance. Hlavním

metodickým problémem kterému musí vědci (kteří se zabývají střední a

jihovýchodní Asií ) čelit je obrovská rozlehlost plochy, kterou je třeba

prozkoumat z důvodu, že tato oblast je často pokryta hustými tropickými

lesy. Odpověď na tento problém nám dává technologie leteckého

laserového scanningu. Po dobu prezentace by autor chtěl přiblížit zásady

práce jeho systému a zároveň představit dopad získaných údajů k

pochopení principů městských komplexů s malou zalidněností.



Kontakt:

Renáta Ďuračiová

Katedra geodetických základov Slovenská technická univerzita v Bratislave [email protected]

Tibor Lieskovský


Slovenská

technická univerzita v Bratislave

[email protected]

strana (32)

Vplyv voľby agregačného operátora na výsledný

archeologický predikčný model vytvorený v GIS

R. Ďuračiová – T. Lieskovský

Archeologické predikčné modely (APM) vytvorené v prostredí GIS

vznikli agregáciou rastrových vrstiev modelujúcich významné vlastnosti

(rozhodovacie kritéria), ako napr. vzdialenosť od fluviálnych usadenín,

sklon reliéfu alebo pôdne typy. Príspevok popisuje multikriteriálne

rozhodovanie pri tvorbe APM s ohľadom na výber agregačného

operátora. Výsledkom agregácie v multikriteriálnom rozhodovaní je

získanie jednej hodnoty (hodnoty bunky rastra APM), ktorá v prípade

APM hovorí o vhodnosti, resp. nevhodnosti lokality ako potenciálneho

archeologického náleziska. Pri tvorbe APM bol využitý ako agregačný

operátor vážený aritmetický priemers podmienkou nenulovej hodnoty

pre každé vstupné rozhodovacie kritérium. Pre fuzzy APM, pri tvorbe

ktorých boli jednotlivé kritériá modelované pomocou fuzzy množín, sa

na ich agregáciu využili operátory fuzzy logiky, reprezentované

v prípade fuzzy prieniku prostredníctvom triangulárnych noriem (t-

noriem). Aplikovaná bola minimová, súčinová, Łukasiewiczova

a drastická t‑norma. Príspevok analyzuje vlastnosti uvedených

agregačných operátorov, vplyv ich voľby na výsledný APM, a tiež

predkladá návrh nových možností agregovania vstupných rastrových

vrstiev v prostredí geografických informačných systémov (GIS).

Kontakt:

Jiří Vidman

[email protected]

Pavel Hlavenka

PH-Agentur

[email protected]

strana (17)

PORTA NIGRA DIGITÁLNĚ aneb dokumentace významné

římské památky moderními geodetickými a

fotogrammetrickými metodami

J. Vidman – P. Hlavenka

Porta Nigra je jednou z nejvýznamnějších a nejlépe dochovaných

římských památek na území dnešního Německa. Původně součást

opevnění římského města Augusta Treverorum, dnes leží v centru

města Trier na západě Německa. Porta Nigra byla postavena mezi

r. 186 až 200 AD. V 11.století byla přestavěna na románský kostel sv.

Simeona, což ji uchránilo od zničení a rozebrání na stavební materiál.

V napoleonských dobách byla většina románských přístaveb

odstraněna, kostel odsvěcen a Porta Nigra opět sloužila jako městská

brána až do roku 1875. Od roku 1986 je na seznamu světového

kulturního dědictví UNESCO.

V rámci chystané údržby a obnovy byly začátkem roku 2012 zahájeny

práce na detailní měřické dokumentaci, která má sloužit pro účely

podrobného stavebně historického průzkumu, následně pak pro

konzervaci a restaurování vybraných částí objektu. Vzhledem k velikému

rozsahy památky a požadavkům na velmi detailní dokumentaci všech

částí (v měřítku 1:20 až 1:1) byly použity nejrůznější měřické metody –

od standardního geodetického zaměření, přes klasické stereoskopické

vyhodnocení měřických snímků až po moderní technologie laserového

skenování a především pak tzv. fotoskenování pro zpracování 3D

modelů a fotoplánů.

Příspěvek podrobně rozebírá možnosti použití nejnovější technologie

fotoskenu a dokumentuje je na příkladu jednotlivých částí objektu Porty

Nigry. Cílem tohoto příspěvku je zejména detailní zhodnocení použitých

zaměřovacích metod, porovnání jejich přesnosti, kvality výstupů,

pracnosti a vhodnosti použití pro jednotlivé oblasti (fasády,

architektonické detaily, sochy, reliéfy, stísněné prostory, okna, průchody

aj.). Domníváme se, že tyto zkušenosti a závěry jsou užitečným

podkladem pro volbu optimální technologie zaměřování a dokumentace

dalších památkových objektů.



Kontakt:

Ondřej Malina

ZČU Plzeň - NPÚ Loket

[email protected]

strana (18)

Hornická krajina - co může chtít památková péče po

krajinné archeologii?

O. Malina

Hornická krajina jako komplexní struktura zahrnuje mnoho projevů

minulých lidských aktivit, které se působením věků a vývojem

společnosti mění v památky. Jejich hodnota se odvíjí také od toho, co o

nich víme, nebo co jsme z nich ještě dnes schopni vyčíst. Využití dat

LLS a jejich komplexní zpracování v GIS se v současnosti poměrně

šťastně potkává s nárůstem zájmu památkové péče o hornické relikty.

Přípěvek se na prvním místě věnuje pojmu hornická krajina a tomu, jak

se jeho obsah může proměnit v závislosti na použitých dokumentačních

a analytických technologiích. Památková péče se při evidenci a ochraně

reliktů montánní činnosti těžko obejde bez detailní znalosti terénního

reliéfu. Nárůst počtu objektů evidovaných na datech LLS umožňuje

získání jak dosud bezprecedentní znalosti jejich plošného rozsahu, tak i

nový vhled do jejich typologické pestrosti. Znovu je tak třeba promýšlet

pojmy jako ilustrativní hodnota památky nebo ojedinělost. Další šancí a

v budoucnu patrně i nutností, jak se neztratit v mimořádném fondu

památek zachovaných v terénním reliéfu, je vytváření typářů. Přestože

jejich základem budou logicky konkrétní terénní situace, jejich struktura

či forma si zaslouží širší diskuzi.

Báňská činnost se v minulosti odehrávala vždy s ohledem na konkrétní

prostor. Jde o stejný povrch, na jakém se před ní, po jejím útlumu či

současně s ní odehrávaly i jiné, například hospodářské aktivity.

Vzájemný vztah obou druhů land-use je často obtížně uchopitelný,

jejich případný kontakt však může být významným zdrojem poznání.

Takové superpoziční situace je možné sledovat i díky datům LLS,

ideálně v kombinaci s mapou stabilního katastru.

Kontakt:

Lukáš Karell


Stavebná fakulta

Slovenská


[email protected]

strana (31)

Validácia archeologických predikčných modelov

vytvorených v prostredí GIS

L. Karell

Príspevok je zameraný na validáciu archeologických predikčných

modelov (APM). V archeológii predikčné modelovanie môžeme chápať

ako stanovanie predpokladov alebo odhadov v súvislosti s určením

potenciálu záujmovej oblasti byť archeologickým náleziskom. Hlavným

cieľom je ale najmä poukázať na významnosť validácie APM, teda

stanovenie ich kvality pomocou určitých parametrov. Otázka validácie je

často opomínaná, keďže neexistujú jednoznačné metódy/parametre

validácie a následné použitie APM je neadekvátne. Objasníme prístupy

k validácii, konkrétne význam internej a externej validácie, odvíjajúcej sa

hlavne od vstupných dát a samotné parametre validácie zvažujúce tieto

faktory. Význam validácie a teda aj jej výsledky napomáhajú k zlepšeniu

aj samotnej tvorby APM, či už z hľadiska výberu vhodného prístupu,

vstupných vrstiev a analytických operácii prekrývania priestorových

údajov. Tieto tvrdenia budú podložené výsledkami validácie 36 APM,

vytvorených pre záujmové územie na juhu stredného Slovenska v oblasti

Poiplia a Pohronia. Príspevok prináša prvotnú štúdiu metód validácie

APM, pričom obsiahnutá teória a praktická realizácia má potenciál

napomôcť dosiahnuť lepšie výsledky celkovej problematiky

archeologického predikčného modelovania.

Kontakt:

Lukáš Holata Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]

Jindřich Plzák

Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]

strana (30)

Zpracování surových dat z leteckého laserového skenování

a jeho vliv na zaznamenání reliéfních tvarů

L. Holata – J. Plzák

V příspěvku bude stručně představena charakteristika produktů

leteckého laserového skenování pro nový výškopis ČR poskytovaných

ČÚZK (jedná se o 4G DMR, 5G DMR, i data upravená robustní filtrací).

Na konkrétních archeologických lokalitách bude srovnán počet

a uspořádání odrazů v surových datech a výsledných produktech.

Kriticky budou zhodnoceny limity těchto produktů v zaznamenání

antropogenních tvarů reliéfu, které je významně determinováno

zpracováním surových dat, zejména filtračními či klasifikačními

algoritmy, ale i dalšími procesy a korekcemi. Vzhledem

k nedostatečnému počtu bodů a jejich pravidelnému uspořádání jsou

omezení 4G DMR zřejmá, upozorníme však i na méně patrné

skutečnosti, které devalvují vypovídací schopnosti 5G DMR.

Z toho důvodu bylo na konkrétní lokalitě, která byla podrobena

podrobnému povrchovému průzkumu, testováno vlastní zpracování

surových dat s uplatněním různých filtračních algoritmů v open-source

programech.Některé vhodné algoritmy extrahují odrazy od úrovně

terénu tak, že zároveň kvalitně zaznamenávají i ty antropogenní tvary

reliéfu, které byly povrchovým průzkumem opomenuty. Největším

úskalím pro archeologické využití zůstává nedostatečná hustota odrazů

reliéfu.

Kontakt:

Kristína Kročková


Stavebná fakulta

Slovenská


[email protected]

Peter Demján




[email protected]

strana (19)

Využiteľnosť archeologických dát na Slovensku

– návrh štruktúry a harmonizácie dátovej domény

K. Kročková – P. Demján

Archeologické dáta vo všeobecnosti môžeme považovať za priestorové,

pričom práve priestorová informácia je dôležitým atribútom pri ich

analýze, na základe ktorej vyvodzujeme závery o existencii objektov v

krajine, o živote ľudí a priebehu udalostí na určitom mieste v minulosti.

Spracovanie veľkých objemov archeologických informácií je sťažené

tzv. heterogenitou dát. V posledných rokoch vznikali v oblasti ochrany

archeologického dedičstva a pamiatkového fondu v SR viaceré

separátne projekty zaoberajúce sa digitalizáciou dát. Od roku 1992

vzniká na pôde Archeologického ústavu SAV projekt Centrálnej

evidencie archeologických nálezísk na Slovensku (CEANS). V roku

2004 bol predstavený Geoinformačný systém ochrany pamiatkového

fondu SR (GIS OPF SR) Pamiatkového úradu SR. Popri uvedených

hlavných zdrojoch sú vytvárané v súvislosti so špecifickými úlohami a

projektmi aj rôzne individuálne databázy. Následkom heterogenity

dátových zdrojov, čo do kvality, kvantity, technických riešení a

užívateľského prístupu sú výrazne obmedzené možnosti práce s nimi.

Ich hlavnými nedostatkami je nejednotnosť evidencie archeodát, ktorá

je často riešená pomocou kancelárskeho softwaru či formou papierovej

dokumentácie, nejednotnosť terminológie, lokalizácia na základe

administratívnych a nie priestorových jednotiek a absencia jedinečných

identifikátorov záznamov o lokalitách a z nej vyplývajúce riziko vzniku

duplicít. Riešenie tohto stavu sa naskytá v aplikácii procesu

harmonizácie dát, ktorá umožní efektívny prístup k archeologickým

dátam na lokálnej, ale aj na nadnárodnej úrovni so zohľadnením

smernice INSPIRE, záväznej pre všetky členské krajiny EÚ. Jednotný

systém zhromažďovania a sprístupňovania archeodát by mal

umožňovať jednoznačnú priestorovú definíciu lokality ako plochy,

zaviesť jedinečné identifikátory lokalít, unifikované hesláre názvoslovia,

lokalizáciu pomocou súradnicového systému S-JTSK03 a mal by

definovať pravidlá užívateľského prístupu na rôznych úrovniach s

ohľadom na využitie pri ochrane, vedeckom výskume a popularizácii v

doméne kultúrneho dedičstva. Musí byť zabezpečená dlhodobá

udržateľnosť systému v súvislosti s meniacimi sa technologickými

možnosťami a nárokmi na jeho využitie. Na tieto účely sú najvhodnejšie

neproprietárne softwarové riešenia s otvoreným zdrojovým kódom a

otvorené dátové formáty vychádzajúce z platných medzinárodných

noriem a štandardných špecifikácií.





Kontakt:

Martin Zeman

Slovenská agentúra

životného prostredia,

Banská Bystrica

[email protected]

strana (20)

Historické mapové diela na geoportal.sazp.sk

M. Zeman

Štátne mapové diela predstavujú základný topografický podklad

vytvorený hlavne na účely obrany štátu, hospodársky rozvoj a ďalšie

aktivity na jeho území. Keďže ide o mapovania financované štátom, z

peňazí jeho občanov a v súčasnosti už nepodliehajú štátnemu

tajomstvu, je povinnosťou štátu ich sprístupniť širokej verejnosti, čo sa

dá pomerne lacno a aj ľahko realizovať pomocou moderných

technológií v prostredí internetu. Tejto aktivite má napomáhať aj

iniciatíva európskej únie – INSPIRE, v rámci ktorej bola schválená na

Slovensku Národná infraštruktúra priestorových informácií – NIPI a bol

sprevádzkovaný geoportál, prezentujúci všetky dostupné štátne

mapové diela z územia Slovenska. Na Slovensku, ktoré bolo v minulosti

súčasťou viacerých štátnych útvarov sa realizovalo niekoľko štátnych

mapovaní. Najstarším systematickým mapovaním na území nášho

štátu bolo I. vojenské mapovanie, tzv. tereziánsko-jozefínske z rokov

1782 – 1783. Nedostatky I. vojenského mapovania (geometrická

nepresnosť, nejednotnosť diela a problém aktualizácie) malo odstrániť

II. vojenské mapovanie nazývané aj Františkovo realizované v rokoch

1819-1858. Vrcholným dielom rakúsko-uhorskej štátnej kartografie bolo

III. vojenské mapovanie z rokov 1875 – 1884, ktorého výsledky

využívali aj nástupnícke štáty monarchie vrátane prvej československej

republiky. V medzivojnovom období sa začalo realizovať viacero

mapovaní, ale pre vojnové udalosti II. svetovej vojny sa žiadne

mapovanie nedokončilo. Nový rozmach mapovania nastal v 50. rokoch

20. storočia, kedy sa začalo topografické mapovanie v mierke 1:25000

v rokoch 1952 – 1957, ktoré reagovalo na potreby hospodárskeho

rozvoja v povojnovom štáte. Za týmto účelom sa tvorili aj podrobnejšie

mapy v mierke 1 :10000 v rokoch 1957 – 1971) a v hospodársky

významných oblastiach aj v mierke 1:5000 v rokoch 1955 – 1961.

V „normalizačnom období“ v rokoch 1968 – 1989 došlo k rozdeleniu

kartografickej tvorby na civilnú – základné mapy 1:10 000, 1:25000,

1:50000,1:100000 a 1:200000 a vojenskú – topografické mapy

1:25000, 1:50000, 1:100000 a 1:200000. Nástup výpočtovej techniky,

rozvoj technológií GIS a samozrejme prostredie internetu umožňujú

publikovať aj tieto rozsiahle mapové diela na úrovni celého územia

štátu. Tieto technológie umožňujú efektívne publikovať aj historické

mapové diela, tak ako to možno vidieť aj na mapovom portáli SAŽP

(geoportal.sazp.sk) a to konkrétne wms: http://tiles.geop.sazp.sk/base/

service?

Kontakt:

Michal Ruš

IC ArchPro – Initiative College

for Archaeological Prospection

University of Vienna

et

VIAS – Vienna Institute

for Archaeological Science


[email protected]

Michael Doneus




et

LBI ArchPro

- Ludwig Boltzmann Institute


and Virtual Archaeology Vienna

[email protected]

Geert Verhoeven




et

LBI ArchPro




[email protected]

strana (29)

Súčasné možnosti využitia leteckej spektroskopie na detekciu

archeologických vegetačných príznakov

M. Ruš – M. Doneus – G. Verhoeven

Letecká spektroskopia resp. hyperspektrálne skenovanie je relatívne

mladá odnož diaľkového prieskumu Zeme zaoberajúca sa rozkladom

viditeľnej i neviditeľnej časti elektromagnetického spektra na úzke

pásma. Jej aplikácia v archeologickej prospekcii prináša nové možnosti

ako je možné objaviť a interpretovať vegetačné príznaky

archeologických objektov na poliach s obilím. Tieto možnosti však

nebolo možné doteraz dostatočne využiť vzhľadom na nedostatočné

priestorové rozlíšenie hyperspektrálnych senzorov a ich nedostupnosť

na trhu. Cieľom tohto príspevku je oboznámiť akademickú verejnosť na

Slovensku s hyperspektrálnymi dátami s vysokým rozlíšením (40 cm

GSD), ich spracovaním, interpretáciou a kvantifikáciou výsledkov

v porovnaní s leteckými ortofotografiami. Spracovanie hyperspektrálnych

dát prebehlo pomocou niekoľkých algoritmov v programe CropMark,

špeciálne vyvinutom toolboxe Matlabu. Na porovnanie interpretácie

týchto dát slúžia výsledky interpretácie z ortofotografií z rovnakého letu

ako aj šikmé a vertikálne fotografie z predošlých letov na lokalite

Carnuntum v Rakúsku. Kvantifikovaním týchto výsledkov bolo jasne

preukázané zvýšenie množstva nájdených vegetačných príznakov oproti

leteckej fotografii v oboch prípadoch. Navrhnuté metódy a postupy pre

prácu s hyperspektrálnymi dátami odporúčame využívať. Letecká

spektroskopia týmto ukazuje svoj potenciál pre ďalšie využitie

v archeologickej praxi.

http://tiles.geop.sazp.sk/base/service




Kontakt:

Josef Wilczek ARTéHIS, UMR 6298 CNRS-Université de Bourgogne Centre des Sciences de la Terre ARTéHIS, Dijon et Ústav archeologie a muzeologi Masarykova univerzita v Brne [email protected] Fabrice Monna ARTéHIS, UMR 6298 CNRS-Université de Bourgogne Centre des Sciences de la Terre ARTéHIS, Dijon [email protected] Nicolas Navarro Laboratoire EPHE Paléobiodiversité et évolution Ecole Pratique des Hautes Etudes UMR uB/CNRS 6282-Biogéosciences Université de Bourgogne, Dijon [email protected] Philippe Barral Laboratoire Chrono-Environnement UMR 6249 CNRS Université de Franche-Comt UFR Sciences et Techniques Besançon Cedex [email protected] Laure Burlet ARTéHIS, UMR 6298 CNRS-Université de Bourgogne Centre des Sciences de la Terre ARTéHIS, Dijon [email protected] Carmela Chateau Université de Bourgogne UFR SVTE Dijon [email protected]

strana (28)

Morfometrie keramiky mladší doby železné

výhody, nevýhody a porovnání s tradiční typologií

J. Wilczek – F. Monna – N. Navarro – P. Barral – L. Burlet – C. Chateau

Přestože byl již v řadě prací deklarován potenciál metod geometrické

morfometrie nejen pro studium keramiky, chybí stále kvantitativní

studie, která by definovala konkordanci mezi výsledky získanými

pomocí těchto přístupů a pomocí přístupů založených na tradiční

typologii. Hlavním cílem tohoto příspěvku je proto určit úroveň shody

mezi morfoprostorem definovaným tradičními (typologickými) tvarovými

deskriptory a tvarovými proměnnými získanými aplikací dvou

Fourierových metod – Eliptické Fourierovy analýzy (EFA) a Diskrétní

kosinové transformace (DCT).

Mimo ukázky využití analýzy hlavních koordinát (PCoA) pro tvorbu

tradičního (diskrétního) prostoru tvarových deskriptorů bude

u morfometrických přístupů navržen nejefektivnější způsob

standardizace keramických jedinců nutný k zachování jejich homologie.

V další části bude poukázáno na některé z výhod morfometrických

přístupů, které mohou napomoci jak při tradiční typologické práci

s keramickým materiálem, tak při studiu socio-ekonomických aspektů

souvisejících s úrovní standardizace produkce jednotlivých keramických

okruhů, dílen či jednotlivých hrnčířů. Výsledky získané pomocí těchto

metod (EFA a DCT) mohou být poté zobecněny a adaptovány pro

studium jakéhokoliv druhu archeologických artefaktů.

Jako případová studie zde byl zvolen soubor 154 celkově dochovaných

keramických nádob pocházejících z oppida Bibracte, Francie,

umožňující jak aplikaci stávající (uměle diskretizující) typologie, tak

klasifikaci dovolující numerickou analýzu a konsekventně srovnání

s morfometrickými přístupy.

Kontakt:

Milan Jindáček,

SmartGIS s.r.o.

[email protected]

strana (21)

Stav po prvním poločase 1:0

M. Jindáček

V rámci počítačového zpracovávání informací v archeologii vznikly

a vznikají různé projekty zaměřené na ukládání dat a jejich prezentaci

formou webových stránek a interaktivních map. Často to bývají naplněné

databáze, jejichž hlavním přínosem pro současnou archeologickou obec

a veřejnost je fakt, že existují a data jsou zobrazitelná. Jejich základní

analýza spočívá ve vyhledávání, složitější úlohy jsou otázkou spíše

vizuální interpretace odborníka archeologa. Vedle takových projektů už

dnes vznikají jiné, které nejsou pouze internetovými databázemi, ale

informačními systémy v pravém slova smyslu. Je jich oproti klasickým

databázím méně, proto v příslovečném „utkání“ prohrávají 0:1. Jelikož

se jedná o evoluční krok, není jisté, že výše zmíněné databáze nebudou

jednoho dne povýšeny na součást informačního systému. Víme ale, jak

na to? Víme, co můžeme od informačního systému požadovat?

Příspěvek si tedy klade za cíl popsat dva různé přístupy k budování

digitální informační základny archeologů v běžném pracovním režimu

nebo v rámci dlouhodobého uchovávání archeologického informačního

bohatství. Prvním je snaha budovat databáze, rozsáhlé a centralizované

datové sklady. Důraz se v tomto případě klade na objem dat, způsob

pořízení, uložení a použitelnost v různých programech. Druhý přístup

spočívá v budování informačních systémů, který navíc od předchozího

upřednostňuje zavedení tzv. aplikačních procesů do práce s digitálními

daty. Aplikační procesy mají usnadnit zpracování, ověření a získávání

archeologických dat, která mohou mít různé zdroje a bývají svoji

strukturou dosti komplikovaná. Pojmy jako „cloud computing“ nebo

„crowd sourcing“ nemusí být pouze zvučnými názvy trendových směrů,

ale nabízí změnu v přístupu k budování digitálního světa.

Umíme se tedy rozhodnout, zda-li budovat databázi nebo informační

systém? Pokud se rozhodneme pro jednu z možností, liší se způsob

realizace projektu? Na co je dobré se soustředit v případě budování

informačního systému s archeologickými daty? Příspěvek tato specifika

popisuje na příkladech z praxe, které byly realizovány nejen ve

spolupráci s Archeologickými ústavy ČR v Praze i Brně a jinými

oprávněnými organizacemi.







Kontakt: Stanislava Dermeková Ústav geodézie Fakulta stavební Vysoké učení technické v Brně [email protected]

strana (22)

Možnosti využitia ontológie v archeologickej databáze

S. Dermeková

Objem dát, ktoré popisujú priestorové znaky archeologického výskumu,

sa neustále zväčšuje, s čím súvisí problém ich efektívneho

vyhľadávania a triedenia. V súčasnej dobe je k dispozícii mnoho

technológií a metód, ktoré umožňujú sprostredkovať podstatu

informácie uložených dát smerom k užívateľovi. Ontológia predstavuje

nástroj pre sprehľadnenie, triedenie a priradenie štruktúry ukladaných

dát v databáze. Príspevok popisuje možnosti využitia ontológie

v archeológii pre účely organizácie a harmonizácie priestorových

informácii dátového modelu. Štruktúra dátového modelu

archeologického výskumu je zložená z viacerých častí, ktoré

predstavujú rôzne typy zdrojových dát. Cieľom príspevku je vytvorenie

doménovej sémantickej štruktúry jednej oblasti zdrojových dát,

konkrétne archeologického archívu, ktorý poskytuje prehľad o stave

terénneho výskumu a o archeologických nálezoch. Sémantická

hierarchia bude tvorená pomocou OWL ontológie a jej hlavných

komponentov: tried, jedincov a vlastností. Aplikačná časť sa bude

bližšie venovať problematike zložitejších vzťahov medzi dátami

pomocou editoru Protége-OWL, ktorý slúži ako nástroj pre zápis

a spracovanie ontológií. V prostredí Protégé je možné vytvárať,

vizualizovať a prehľadávať bázu znalostí archeologického výskumu.

Príspevok hodnotí využitie ontológií v oblasti archeológie a ich možností

pre popis priestorových dát a prácu so znalosťami.

Kontakt:

Svorad Štolc

AIT

Austrian Institute of Technology Wien

et

Ústav merania SAV Bratislava

[email protected]

strana (27)

Výpočtová fotografia a svetelné polia

S. Štolc

„Výpočtová fotografia“ (Computational Photography) a „svetelné

polia“ (LightFields) sa v posledných rokoch stali často citovanými

pojmami, pri ktorých sa nezvykne šetriť superlatívmi. Mnohí odborníci sa

domnievajú, že ide o najrevolučnejšiu zmenu vo fotografickom

zobrazovaní od roku 1826, kedy francúzsky vynálezca Joseph Nicéphore

Niépce prvý krát vytvoril permanentnú fotografiu prírodnej scény.

Výpočtová fotografia je vedný odbor kombinujúci moderné optické

prístupy digitálnej fotografie s metódami počítačového videnia

a strojového učenia. Využitím výpočtovej sily súčasných počítačov

a inteligentnej optiky a osvetlenia, umožňuje výpočtová fotografia

získavať principiálne nové informácie o snímanej scéne, ktoré sú

klasickými metódami nedostupné. Jednou z dôležitých techník výpočtovej

fotografie je zachytávanie a spracovanie tzv. svetelného poľa. Svetelné

pole je okamžitý záznam 4D plenoptickej funkcie opisujúcej šírenie

a intenzitu jednotlivých svetelných lúčov generovaných scénou. Hlavnou

výhodou záznamu svetelného poľa je, že jeho digitálne post-spracovanie

umožňuje virtuálnu zmenu optických parametrov systému, akými sú napr.

rovina ostrosti, hĺbka ostrosti, ale tiež zmena uhlu pohľadu. Spracovanie

svetelného poľa ďalej umožňuje 3D analýzu scény pomocou stanovenia

hĺbok v jednotlivých bodoch obrazu, ako aj materiálovú analýzu na

základe lokálnych odrazových vlastností povrchu objektov.

Od roku 2009 viaceré firmy začali na trh uvádzať prvé komerčné riešenia,

tzv. „plenoptické kamery”, schopné snímať svetelné polia za pomoci

jedného objektívu a jednej kamery. Tieto zariadenia sú konštrukčne veľmi

podobné tradičným digitálnym fotoaparátom, využívajú však dodatočný

optický element – vrstvu mikrošošoviek, umiestnenú medzi objektívom

a optickým snímačom. Tento nový element umožňuje merať smerovú

distribúciu svetla prechádzajúceho otvorom clony v každom bode obrazu

nezávisle, čiže svetelné pole definované apertúrou a zorným polom

použitého objektívu. V prezentácii budú predstavené základné princípy

fungovania dostupných plenoptických kamier, ako aj štruktúra a spôsob

spracovania získaných svetelných polí. Uvedené budú tiež príklady

aplikácie tejto metodiky v praktických úlohách dokumentácie

archeologického materiálu, či materiálovej analýzy.

Kontakt:

Marián Marčiš

Katedra geodézie

Stavebná fakulta

Slovenská


[email protected]

Marek Fraštia

Katedra geodézie

Stavebná fakulta

Slovenská


[email protected]

Peter Brunčák

Pamiatkový úrad SR

Bratislava

[email protected]

strana (26)

Optické skenovanie s využitím prirodzených textúr

M. Marčiš – M. Fraštia – P. Brunčák

Oblasť počítačového videnia zaznamenala v posledných rokoch veľký

rozmach a dostáva sa vďaka širokej využiteľnosti do takmer každého

odvetvia súvisiaceho s 3D modelmi alebo obrazovými dátami. 3D

modely s presnosťou na desatiny až stotiny milimetrov je možné získať

napr. optickým skenovaním na báze štruktúrovaného svetla, čo

nachádza uplatnenie jednak v strojárenskom priemysle, ale aj pri

dokumentácii miniatúrnych artefaktov. Jedná sa však zvyčajne

o finančne veľmi nákladné prístrojové vybavenie. No keď vezmeme do

úvahy, že pri súčasnom stave výpočtovej techniky je veľmi jednoduché

za použitia ľubovoľnej digitálnej kamery a špeciálneho softvéru získať

plne automatizovane vygenerovaný 3D model objektu (za predpokladu,

že povrch objektu oplýva tzv. neplochou textúrou), ukázalo sa ako

vhodné tieto dve metódy založené na spracovaní obrazu vzájomne

porovnať z rôznych hľadísk - čas, financie a presnosť nevynímajúc.

Príspevok pojednáva o tvorbe textúrovaných 3D modelov rôznych typov

miniatúrnych objektov (hlinená nádoba, úlomky keramiky, pečatidlo)

finančne pomerne nenáročnou a zároveň veľmi aktuálnou technológiou,

ktorá vytvára kvalitný základ pre ďalšie spracovanie do podoby

ortogonálnych pohľadov alebo rezov.

Kontakt:

Zdenka Kosarová Archeologický ústav AV ČR Brno v. v. i. [email protected]

strana (23)

Správa archeologického informačního bohatství na Moravě

a ve Slezsku. Digitální archiv a evidence archeologických

akcí

Z. Kosarová

Na Moravě a ve Slezsku funguje informační systém složený ze dvou

uživatelských prostředí - internetového, v podobě Internetové databáze

archeologických výzkumů (IDAV), a desktop klienta Megalit. Cílem obou

je sledovat „život“ archeologické akce od jeho zrodu, jako nepřihlášené

akce oznámené investorem, až po finální zpracování nálezové zprávy

o výzkumu a její odevzdání do archivu ARÚ. Webový HTML klient je

primárně určen pro nahlížení do veřejné části a vyhledávání

v metadatech vložených akcí, zatímco Megalit je využíván k editaci dat

a tvorbě výstupů. Zástupci ze strany oprávněných organizací mohou

odesílat informace o výzkumech (OZAA, ZAA i NZ) digitální cestou,

jakož i připojovat k akcím další doprovodnou dokumentaci. Systém

funguje rovněž jako digitální archiv, do něhož je vkládána dokumentace i

retrospektivně. Pro snadnější komunikaci mezi archeologickým ústavem

a organizacemi je součástí programu vnitřní vzkazový systém, pro

rychlejší orientaci v archeologických akcích zase fulltextové či

multikriteriální vyhledávání a kalendář akcí. Hlídání termínů odevzdávání

tiskových výstupů je také součástí systému.

Posledním rozšířením platformy Megalit je mapový klient sloužící

k vizualizaci dat uložených v databázi PostGIS. Díky tomuto modulu je

možné zobrazit body definující tzv. PIAN (prostorová identifikace

archeologického naleziště/nálezu), které tvoří při zapisování

archeologické akce povinný údaj, ať jsou zapsány v některém ze

souřadnicových systémů (S-JTSK, WGS84) či ve formě milimetrových

souřadnic. Základ pro zobrazení tvoří mapové služby WMS a práce

s daty registru Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního -

RÚIAN. Právě data RÚIAN jsou používána k automatické geolokalizaci

každého zapsaného výzkumu na úrovni katastrálních území. Ve velkém

měřítku se zobrazují také data parcel s jejich číselným označením, která

jsou každý den aktualizována. Modul v tuto chvíli neobsahuje ediční

nástroje, pouze nástroje vyhledávací a identifikační. Díky němu se

nicméně podařilo přes vazby v databázi zobrazovat u prvků v mapě

(PIAN, katastrální území) také informace související s ukončenými či

probíhajícími výzkumy.



Kontakt:

Juraj Kubeš

Arcgeo Information Systems s. r. o.

www.arcgeo.sk

[email protected]

Martin Mydliar

Arcgeo Information Systems s. r. o.

www.arcgeo.sk

[email protected]

strana (24)

Univerzálna mapová platforma pre archeológiu J. Kubeš - M. Mydliar V posledných rokoch s nástupom nových technológii dochádza

v informačných technológiách k postupnému prechodu od parciálnych,

izolovaných riešení k budovaniu integrovaných a univerzálnych riešení,

ktoré využívajú prostredie cloudu. Aj v oblasti archeológie vzniká

potreba univerzálneho GIS riešenia, ktoré bude kompletne pokrývať

špecifické potreby odboru cez nástroje pre priestorové a štatistické

analýzy, či vizualizáciu, alebo terénny zber, až po správu a manažment

dát či zdieľanie dát cez web. Esri technológie takéto riešenie poskytujú.

ArcGIS for Desktop a jeho rozšírenia poskytuje profesionálne prostredie

pre priestorové analýzy ako napríklad analýzy viditeľnosti, svahovitosti,

vyhľadávanie optimálnej trasy v teréne, modelovanie erózie svahu, či

modelovanie predikčných máp. Zároveň však umožňuje aj

profesionálnu vizualizáciu vrátane tvorby animácií a profesionálnych

máp i centralizovanú správu dát v geodatabáze. Prostredie ArcGIS

Online zase predstavuje online platformu pre publikáciu, prezentáciu

a zdieľanie dát vytvorených v desktopovom i online prostredí na

Internete.

Riešenie ProOffice spoločnosti SynerGIS zase predstavuje univerzálnu

asset management platformu využívajúcu funkcionalitu geografických

informačných systémov, ktorá nájde široké uplatnenie pri správe

procesov súvisiacich s katalogizáciou a správou lokalít, nálezísk, či

objektov ale aj hnuteľných predmetov.

Kontakt:

Marek Fraštia

Katedra geodézie

Slovenská


[email protected]

Peter Brunčák


Bratislava

[email protected]

Miroslava Chlepková


Bratislava

[email protected]

strana (25)

Digitalizácia archeologických artefaktov metódou optického

skenovania štruktúrovaným svetlom

M. Fraštia - P. Brunčák – M. Chlepková

Nové meracie a spracovateľské technológie s možnosťami digitálneho

záznamu obrazových dát našli svoje uplatnenie a prínos aj v oblasti

digitalizácie kultúrneho dedičstva. Príkladom takýchto nových technológií

je aj metóda optického skenovania. Využitie optických skenerov na báze

štruktúrovaného svetla je rôznorodé, od strojárstva, automobilového,

leteckého a lodného priemyslu až po vizualizáciu vo filmovom priemysle

a samozrejme v oblasti digitalizácie rôznorodých historických artefaktov

rôznych veľkostí. Priestorové optické skenovanie je transformácia

fyzického povrchového tvaru objektu do digitálnej formy vo vysokom

priestorovom rozlíšení a presnosti. Optické skenery pracujú na princípe

bezdotykového snímania a digitalizujú povrch predmetu, na ktorý sa

premieta pomocou projektora presný vzor a ten je následne

zaznamenaný digitálnou kamerou. Následne spracovateľský softvér

vyhodnotí zaznamenaný obraz do 3D mračna bodov, ktoré sa ďalej

trianguluje na polygonálny 3D model. Presný digitálny model snímaného

objektu môže veľmi účelne poslúžiť reštaurátorom pri obnove

historických artefaktov. Nakoľko sú skenery tohto typu mobilné, nie sme

pri meraní obmedzovaní hmotnosťou a veľkosťou meraného objektu.

Prvé výsledky ukazujú, že táto digitalizačná technológia je predurčená

na tvorbu podkladov pre výskum, archiváciu a rekonštrukciu mnohých

druhov archeologických a pamiatkových predmetov.


Kontakt:

Marián Marčiš

Katedra geodézie

Stavebná fakulta

Slovenská


[email protected]

Marek Fraštia

Katedra geodézie

Stavebná fakulta

Slovenská


[email protected]

Peter Brunčák


Bratislava

[email protected]

strana (26)

Optické skenovanie s využitím prirodzených textúr

M. Marčiš – M. Fraštia – P. Brunčák

Oblasť počítačového videnia zaznamenala v posledných rokoch veľký

rozmach a dostáva sa vďaka širokej využiteľnosti do takmer každého

odvetvia súvisiaceho s 3D modelmi alebo obrazovými dátami. 3D

modely s presnosťou na desatiny až stotiny milimetrov je možné získať

napr. optickým skenovaním na báze štruktúrovaného svetla, čo

nachádza uplatnenie jednak v strojárenskom priemysle, ale aj pri

dokumentácii miniatúrnych artefaktov. Jedná sa však zvyčajne

o finančne veľmi nákladné prístrojové vybavenie. No keď vezmeme do

úvahy, že pri súčasnom stave výpočtovej techniky je veľmi jednoduché

za použitia ľubovoľnej digitálnej kamery a špeciálneho softvéru získať

plne automatizovane vygenerovaný 3D model objektu (za predpokladu,

že povrch objektu oplýva tzv. neplochou textúrou), ukázalo sa ako

vhodné tieto dve metódy založené na spracovaní obrazu vzájomne

porovnať z rôznych hľadísk - čas, financie a presnosť nevynímajúc.

Príspevok pojednáva o tvorbe textúrovaných 3D modelov rôznych typov

miniatúrnych objektov (hlinená nádoba, úlomky keramiky, pečatidlo)

finančne pomerne nenáročnou a zároveň veľmi aktuálnou technológiou,

ktorá vytvára kvalitný základ pre ďalšie spracovanie do podoby

ortogonálnych pohľadov alebo rezov.

Kontakt:

Zdenka Kosarová Archeologický ústav AV ČR Brno v. v. i. [email protected]

strana (23)

Správa archeologického informačního bohatství na Moravě

a ve Slezsku. Digitální archiv a evidence archeologických

akcí

Z. Kosarová

Na Moravě a ve Slezsku funguje informační systém složený ze dvou

uživatelských prostředí - internetového, v podobě Internetové databáze

archeologických výzkumů (IDAV), a desktop klienta Megalit. Cílem obou

je sledovat „život“ archeologické akce od jeho zrodu, jako nepřihlášené

akce oznámené investorem, až po finální zpracování nálezové zprávy

o výzkumu a její odevzdání do archivu ARÚ. Webový HTML klient je

primárně určen pro nahlížení do veřejné části a vyhledávání

v metadatech vložených akcí, zatímco Megalit je využíván k editaci dat

a tvorbě výstupů. Zástupci ze strany oprávněných organizací mohou

odesílat informace o výzkumech (OZAA, ZAA i NZ) digitální cestou,

jakož i připojovat k akcím další doprovodnou dokumentaci. Systém

funguje rovněž jako digitální archiv, do něhož je vkládána dokumentace i

retrospektivně. Pro snadnější komunikaci mezi archeologickým ústavem

a organizacemi je součástí programu vnitřní vzkazový systém, pro

rychlejší orientaci v archeologických akcích zase fulltextové či

multikriteriální vyhledávání a kalendář akcí. Hlídání termínů odevzdávání

tiskových výstupů je také součástí systému.

Posledním rozšířením platformy Megalit je mapový klient sloužící

k vizualizaci dat uložených v databázi PostGIS. Díky tomuto modulu je

možné zobrazit body definující tzv. PIAN (prostorová identifikace

archeologického naleziště/nálezu), které tvoří při zapisování

archeologické akce povinný údaj, ať jsou zapsány v některém ze

souřadnicových systémů (S-JTSK, WGS84) či ve formě milimetrových

souřadnic. Základ pro zobrazení tvoří mapové služby WMS a práce

s daty registru Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního -

RÚIAN. Právě data RÚIAN jsou používána k automatické geolokalizaci

každého zapsaného výzkumu na úrovni katastrálních území. Ve velkém

měřítku se zobrazují také data parcel s jejich číselným označením, která

jsou každý den aktualizována. Modul v tuto chvíli neobsahuje ediční

nástroje, pouze nástroje vyhledávací a identifikační. Díky němu se

nicméně podařilo přes vazby v databázi zobrazovat u prvků v mapě

(PIAN, katastrální území) také informace související s ukončenými či

probíhajícími výzkumy.



Kontakt: Stanislava Dermeková Ústav geodézie Fakulta stavební Vysoké učení technické v Brně [email protected]

strana (22)

Možnosti využitia ontológie v archeologickej databáze

S. Dermeková

Objem dát, ktoré popisujú priestorové znaky archeologického výskumu,

sa neustále zväčšuje, s čím súvisí problém ich efektívneho

vyhľadávania a triedenia. V súčasnej dobe je k dispozícii mnoho

technológií a metód, ktoré umožňujú sprostredkovať podstatu

informácie uložených dát smerom k užívateľovi. Ontológia predstavuje

nástroj pre sprehľadnenie, triedenie a priradenie štruktúry ukladaných

dát v databáze. Príspevok popisuje možnosti využitia ontológie

v archeológii pre účely organizácie a harmonizácie priestorových

informácii dátového modelu. Štruktúra dátového modelu

archeologického výskumu je zložená z viacerých častí, ktoré

predstavujú rôzne typy zdrojových dát. Cieľom príspevku je vytvorenie

doménovej sémantickej štruktúry jednej oblasti zdrojových dát,

konkrétne archeologického archívu, ktorý poskytuje prehľad o stave

terénneho výskumu a o archeologických nálezoch. Sémantická

hierarchia bude tvorená pomocou OWL ontológie a jej hlavných

komponentov: tried, jedincov a vlastností. Aplikačná časť sa bude

bližšie venovať problematike zložitejších vzťahov medzi dátami

pomocou editoru Protége-OWL, ktorý slúži ako nástroj pre zápis

a spracovanie ontológií. V prostredí Protégé je možné vytvárať,

vizualizovať a prehľadávať bázu znalostí archeologického výskumu.

Príspevok hodnotí využitie ontológií v oblasti archeológie a ich možností

pre popis priestorových dát a prácu so znalosťami.

Kontakt:

Svorad Štolc

AIT

Austrian Institute of Technology Wien

et

Ústav merania SAV Bratislava

[email protected]

strana (27)

Výpočtová fotografia a svetelné polia

S. Štolc

„Výpočtová fotografia“ (Computational Photography) a „svetelné

polia“ (LightFields) sa v posledných rokoch stali často citovanými

pojmami, pri ktorých sa nezvykne šetriť superlatívmi. Mnohí odborníci sa

domnievajú, že ide o najrevolučnejšiu zmenu vo fotografickom

zobrazovaní od roku 1826, kedy francúzsky vynálezca Joseph Nicéphore

Niépce prvý krát vytvoril permanentnú fotografiu prírodnej scény.

Výpočtová fotografia je vedný odbor kombinujúci moderné optické

prístupy digitálnej fotografie s metódami počítačového videnia

a strojového učenia. Využitím výpočtovej sily súčasných počítačov

a inteligentnej optiky a osvetlenia, umožňuje výpočtová fotografia

získavať principiálne nové informácie o snímanej scéne, ktoré sú

klasickými metódami nedostupné. Jednou z dôležitých techník výpočtovej

fotografie je zachytávanie a spracovanie tzv. svetelného poľa. Svetelné

pole je okamžitý záznam 4D plenoptickej funkcie opisujúcej šírenie

a intenzitu jednotlivých svetelných lúčov generovaných scénou. Hlavnou

výhodou záznamu svetelného poľa je, že jeho digitálne post-spracovanie

umožňuje virtuálnu zmenu optických parametrov systému, akými sú napr.

rovina ostrosti, hĺbka ostrosti, ale tiež zmena uhlu pohľadu. Spracovanie

svetelného poľa ďalej umožňuje 3D analýzu scény pomocou stanovenia

hĺbok v jednotlivých bodoch obrazu, ako aj materiálovú analýzu na

základe lokálnych odrazových vlastností povrchu objektov.

Od roku 2009 viaceré firmy začali na trh uvádzať prvé komerčné riešenia,

tzv. „plenoptické kamery”, schopné snímať svetelné polia za pomoci

jedného objektívu a jednej kamery. Tieto zariadenia sú konštrukčne veľmi

podobné tradičným digitálnym fotoaparátom, využívajú však dodatočný

optický element – vrstvu mikrošošoviek, umiestnenú medzi objektívom

a optickým snímačom. Tento nový element umožňuje merať smerovú

distribúciu svetla prechádzajúceho otvorom clony v každom bode obrazu

nezávisle, čiže svetelné pole definované apertúrou a zorným polom

použitého objektívu. V prezentácii budú predstavené základné princípy

fungovania dostupných plenoptických kamier, ako aj štruktúra a spôsob

spracovania získaných svetelných polí. Uvedené budú tiež príklady

aplikácie tejto metodiky v praktických úlohách dokumentácie

archeologického materiálu, či materiálovej analýzy.

Kontakt:

Josef Wilczek ARTéHIS, UMR 6298 CNRS-Université de Bourgogne Centre des Sciences de la Terre ARTéHIS, Dijon et Ústav archeologie a muzeologi Masarykova univerzita v Brne [email protected] Fabrice Monna ARTéHIS, UMR 6298 CNRS-Université de Bourgogne Centre des Sciences de la Terre ARTéHIS, Dijon [email protected] Nicolas Navarro Laboratoire EPHE Paléobiodiversité et évolution Ecole Pratique des Hautes Etudes UMR uB/CNRS 6282-Biogéosciences Université de Bourgogne, Dijon [email protected] Philippe Barral Laboratoire Chrono-Environnement UMR 6249 CNRS Université de Franche-Comt UFR Sciences et Techniques Besançon Cedex [email protected] Laure Burlet ARTéHIS, UMR 6298 CNRS-Université de Bourgogne Centre des Sciences de la Terre ARTéHIS, Dijon [email protected] Carmela Chateau Université de Bourgogne UFR SVTE Dijon [email protected]

strana (28)

Morfometrie keramiky mladší doby železné

výhody, nevýhody a porovnání s tradiční typologií

J. Wilczek – F. Monna – N. Navarro – P. Barral – L. Burlet – C. Chateau

Přestože byl již v řadě prací deklarován potenciál metod geometrické

morfometrie nejen pro studium keramiky, chybí stále kvantitativní

studie, která by definovala konkordanci mezi výsledky získanými

pomocí těchto přístupů a pomocí přístupů založených na tradiční

typologii. Hlavním cílem tohoto příspěvku je proto určit úroveň shody

mezi morfoprostorem definovaným tradičními (typologickými) tvarovými

deskriptory a tvarovými proměnnými získanými aplikací dvou

Fourierových metod – Eliptické Fourierovy analýzy (EFA) a Diskrétní

kosinové transformace (DCT).

Mimo ukázky využití analýzy hlavních koordinát (PCoA) pro tvorbu

tradičního (diskrétního) prostoru tvarových deskriptorů bude

u morfometrických přístupů navržen nejefektivnější způsob

standardizace keramických jedinců nutný k zachování jejich homologie.

V další části bude poukázáno na některé z výhod morfometrických

přístupů, které mohou napomoci jak při tradiční typologické práci

s keramickým materiálem, tak při studiu socio-ekonomických aspektů

souvisejících s úrovní standardizace produkce jednotlivých keramických

okruhů, dílen či jednotlivých hrnčířů. Výsledky získané pomocí těchto

metod (EFA a DCT) mohou být poté zobecněny a adaptovány pro

studium jakéhokoliv druhu archeologických artefaktů.

Jako případová studie zde byl zvolen soubor 154 celkově dochovaných

keramických nádob pocházejících z oppida Bibracte, Francie,

umožňující jak aplikaci stávající (uměle diskretizující) typologie, tak

klasifikaci dovolující numerickou analýzu a konsekventně srovnání

s morfometrickými přístupy.

Kontakt:

Milan Jindáček,

SmartGIS s.r.o.

[email protected]

strana (21)

Stav po prvním poločase 1:0

M. Jindáček

V rámci počítačového zpracovávání informací v archeologii vznikly

a vznikají různé projekty zaměřené na ukládání dat a jejich prezentaci

formou webových stránek a interaktivních map. Často to bývají naplněné

databáze, jejichž hlavním přínosem pro současnou archeologickou obec

a veřejnost je fakt, že existují a data jsou zobrazitelná. Jejich základní

analýza spočívá ve vyhledávání, složitější úlohy jsou otázkou spíše

vizuální interpretace odborníka archeologa. Vedle takových projektů už

dnes vznikají jiné, které nejsou pouze internetovými databázemi, ale

informačními systémy v pravém slova smyslu. Je jich oproti klasickým

databázím méně, proto v příslovečném „utkání“ prohrávají 0:1. Jelikož

se jedná o evoluční krok, není jisté, že výše zmíněné databáze nebudou

jednoho dne povýšeny na součást informačního systému. Víme ale, jak

na to? Víme, co můžeme od informačního systému požadovat?

Příspěvek si tedy klade za cíl popsat dva různé přístupy k budování

digitální informační základny archeologů v běžném pracovním režimu

nebo v rámci dlouhodobého uchovávání archeologického informačního

bohatství. Prvním je snaha budovat databáze, rozsáhlé a centralizované

datové sklady. Důraz se v tomto případě klade na objem dat, způsob

pořízení, uložení a použitelnost v různých programech. Druhý přístup

spočívá v budování informačních systémů, který navíc od předchozího

upřednostňuje zavedení tzv. aplikačních procesů do práce s digitálními

daty. Aplikační procesy mají usnadnit zpracování, ověření a získávání

archeologických dat, která mohou mít různé zdroje a bývají svoji

strukturou dosti komplikovaná. Pojmy jako „cloud computing“ nebo

„crowd sourcing“ nemusí být pouze zvučnými názvy trendových směrů,

ale nabízí změnu v přístupu k budování digitálního světa.

Umíme se tedy rozhodnout, zda-li budovat databázi nebo informační

systém? Pokud se rozhodneme pro jednu z možností, liší se způsob

realizace projektu? Na co je dobré se soustředit v případě budování

informačního systému s archeologickými daty? Příspěvek tato specifika

popisuje na příkladech z praxe, které byly realizovány nejen ve

spolupráci s Archeologickými ústavy ČR v Praze i Brně a jinými

oprávněnými organizacemi.







Kontakt:

Martin Zeman

Slovenská agentúra

životného prostredia,

Banská Bystrica

[email protected]

strana (20)

Historické mapové diela na geoportal.sazp.sk

M. Zeman

Štátne mapové diela predstavujú základný topografický podklad

vytvorený hlavne na účely obrany štátu, hospodársky rozvoj a ďalšie

aktivity na jeho území. Keďže ide o mapovania financované štátom, z

peňazí jeho občanov a v súčasnosti už nepodliehajú štátnemu

tajomstvu, je povinnosťou štátu ich sprístupniť širokej verejnosti, čo sa

dá pomerne lacno a aj ľahko realizovať pomocou moderných

technológií v prostredí internetu. Tejto aktivite má napomáhať aj

iniciatíva európskej únie – INSPIRE, v rámci ktorej bola schválená na

Slovensku Národná infraštruktúra priestorových informácií – NIPI a bol

sprevádzkovaný geoportál, prezentujúci všetky dostupné štátne

mapové diela z územia Slovenska. Na Slovensku, ktoré bolo v minulosti

súčasťou viacerých štátnych útvarov sa realizovalo niekoľko štátnych

mapovaní. Najstarším systematickým mapovaním na území nášho

štátu bolo I. vojenské mapovanie, tzv. tereziánsko-jozefínske z rokov

1782 – 1783. Nedostatky I. vojenského mapovania (geometrická

nepresnosť, nejednotnosť diela a problém aktualizácie) malo odstrániť

II. vojenské mapovanie nazývané aj Františkovo realizované v rokoch

1819-1858. Vrcholným dielom rakúsko-uhorskej štátnej kartografie bolo

III. vojenské mapovanie z rokov 1875 – 1884, ktorého výsledky

využívali aj nástupnícke štáty monarchie vrátane prvej československej

republiky. V medzivojnovom období sa začalo realizovať viacero

mapovaní, ale pre vojnové udalosti II. svetovej vojny sa žiadne

mapovanie nedokončilo. Nový rozmach mapovania nastal v 50. rokoch

20. storočia, kedy sa začalo topografické mapovanie v mierke 1:25000

v rokoch 1952 – 1957, ktoré reagovalo na potreby hospodárskeho

rozvoja v povojnovom štáte. Za týmto účelom sa tvorili aj podrobnejšie

mapy v mierke 1 :10000 v rokoch 1957 – 1971) a v hospodársky

významných oblastiach aj v mierke 1:5000 v rokoch 1955 – 1961.

V „normalizačnom období“ v rokoch 1968 – 1989 došlo k rozdeleniu

kartografickej tvorby na civilnú – základné mapy 1:10 000, 1:25000,

1:50000,1:100000 a 1:200000 a vojenskú – topografické mapy

1:25000, 1:50000, 1:100000 a 1:200000. Nástup výpočtovej techniky,

rozvoj technológií GIS a samozrejme prostredie internetu umožňujú

publikovať aj tieto rozsiahle mapové diela na úrovni celého územia

štátu. Tieto technológie umožňujú efektívne publikovať aj historické

mapové diela, tak ako to možno vidieť aj na mapovom portáli SAŽP

(geoportal.sazp.sk) a to konkrétne wms: http://tiles.geop.sazp.sk/base/

service?

Kontakt:

Michal Ruš

IC ArchPro – Initiative College



et




[email protected]

Michael Doneus




et

LBI ArchPro




[email protected]

Geert Verhoeven




et

LBI ArchPro




[email protected]

strana (29)

Súčasné možnosti využitia leteckej spektroskopie na detekciu

archeologických vegetačných príznakov

M. Ruš – M. Doneus – G. Verhoeven

Letecká spektroskopia resp. hyperspektrálne skenovanie je relatívne

mladá odnož diaľkového prieskumu Zeme zaoberajúca sa rozkladom

viditeľnej i neviditeľnej časti elektromagnetického spektra na úzke

pásma. Jej aplikácia v archeologickej prospekcii prináša nové možnosti

ako je možné objaviť a interpretovať vegetačné príznaky

archeologických objektov na poliach s obilím. Tieto možnosti však

nebolo možné doteraz dostatočne využiť vzhľadom na nedostatočné

priestorové rozlíšenie hyperspektrálnych senzorov a ich nedostupnosť

na trhu. Cieľom tohto príspevku je oboznámiť akademickú verejnosť na

Slovensku s hyperspektrálnymi dátami s vysokým rozlíšením (40 cm

GSD), ich spracovaním, interpretáciou a kvantifikáciou výsledkov

v porovnaní s leteckými ortofotografiami. Spracovanie hyperspektrálnych

dát prebehlo pomocou niekoľkých algoritmov v programe CropMark,

špeciálne vyvinutom toolboxe Matlabu. Na porovnanie interpretácie

týchto dát slúžia výsledky interpretácie z ortofotografií z rovnakého letu

ako aj šikmé a vertikálne fotografie z predošlých letov na lokalite

Carnuntum v Rakúsku. Kvantifikovaním týchto výsledkov bolo jasne

preukázané zvýšenie množstva nájdených vegetačných príznakov oproti

leteckej fotografii v oboch prípadoch. Navrhnuté metódy a postupy pre

prácu s hyperspektrálnymi dátami odporúčame využívať. Letecká

spektroskopia týmto ukazuje svoj potenciál pre ďalšie využitie

v archeologickej praxi.





Kontakt:

Lukáš Holata Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]

Jindřich Plzák

Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]

strana (30)

Zpracování surových dat z leteckého laserového skenování

a jeho vliv na zaznamenání reliéfních tvarů

L. Holata – J. Plzák

V příspěvku bude stručně představena charakteristika produktů

leteckého laserového skenování pro nový výškopis ČR poskytovaných

ČÚZK (jedná se o 4G DMR, 5G DMR, i data upravená robustní filtrací).

Na konkrétních archeologických lokalitách bude srovnán počet

a uspořádání odrazů v surových datech a výsledných produktech.

Kriticky budou zhodnoceny limity těchto produktů v zaznamenání

antropogenních tvarů reliéfu, které je významně determinováno

zpracováním surových dat, zejména filtračními či klasifikačními

algoritmy, ale i dalšími procesy a korekcemi. Vzhledem

k nedostatečnému počtu bodů a jejich pravidelnému uspořádání jsou

omezení 4G DMR zřejmá, upozorníme však i na méně patrné

skutečnosti, které devalvují vypovídací schopnosti 5G DMR.

Z toho důvodu bylo na konkrétní lokalitě, která byla podrobena

podrobnému povrchovému průzkumu, testováno vlastní zpracování

surových dat s uplatněním různých filtračních algoritmů v open-source

programech.Některé vhodné algoritmy extrahují odrazy od úrovně

terénu tak, že zároveň kvalitně zaznamenávají i ty antropogenní tvary

reliéfu, které byly povrchovým průzkumem opomenuty. Největším

úskalím pro archeologické využití zůstává nedostatečná hustota odrazů

reliéfu.

Kontakt:

Kristína Kročková


Stavebná fakulta

Slovenská


[email protected]

Peter Demján




[email protected]

strana (19)

Využiteľnosť archeologických dát na Slovensku

– návrh štruktúry a harmonizácie dátovej domény

K. Kročková – P. Demján

Archeologické dáta vo všeobecnosti môžeme považovať za priestorové,

pričom práve priestorová informácia je dôležitým atribútom pri ich

analýze, na základe ktorej vyvodzujeme závery o existencii objektov v

krajine, o živote ľudí a priebehu udalostí na určitom mieste v minulosti.

Spracovanie veľkých objemov archeologických informácií je sťažené

tzv. heterogenitou dát. V posledných rokoch vznikali v oblasti ochrany

archeologického dedičstva a pamiatkového fondu v SR viaceré

separátne projekty zaoberajúce sa digitalizáciou dát. Od roku 1992

vzniká na pôde Archeologického ústavu SAV projekt Centrálnej

evidencie archeologických nálezísk na Slovensku (CEANS). V roku

2004 bol predstavený Geoinformačný systém ochrany pamiatkového

fondu SR (GIS OPF SR) Pamiatkového úradu SR. Popri uvedených

hlavných zdrojoch sú vytvárané v súvislosti so špecifickými úlohami a

projektmi aj rôzne individuálne databázy. Následkom heterogenity

dátových zdrojov, čo do kvality, kvantity, technických riešení a

užívateľského prístupu sú výrazne obmedzené možnosti práce s nimi.

Ich hlavnými nedostatkami je nejednotnosť evidencie archeodát, ktorá

je často riešená pomocou kancelárskeho softwaru či formou papierovej

dokumentácie, nejednotnosť terminológie, lokalizácia na základe

administratívnych a nie priestorových jednotiek a absencia jedinečných

identifikátorov záznamov o lokalitách a z nej vyplývajúce riziko vzniku

duplicít. Riešenie tohto stavu sa naskytá v aplikácii procesu

harmonizácie dát, ktorá umožní efektívny prístup k archeologickým

dátam na lokálnej, ale aj na nadnárodnej úrovni so zohľadnením

smernice INSPIRE, záväznej pre všetky členské krajiny EÚ. Jednotný

systém zhromažďovania a sprístupňovania archeodát by mal

umožňovať jednoznačnú priestorovú definíciu lokality ako plochy,

zaviesť jedinečné identifikátory lokalít, unifikované hesláre názvoslovia,

lokalizáciu pomocou súradnicového systému S-JTSK03 a mal by

definovať pravidlá užívateľského prístupu na rôznych úrovniach s

ohľadom na využitie pri ochrane, vedeckom výskume a popularizácii v

doméne kultúrneho dedičstva. Musí byť zabezpečená dlhodobá

udržateľnosť systému v súvislosti s meniacimi sa technologickými

možnosťami a nárokmi na jeho využitie. Na tieto účely sú najvhodnejšie

neproprietárne softwarové riešenia s otvoreným zdrojovým kódom a

otvorené dátové formáty vychádzajúce z platných medzinárodných

noriem a štandardných špecifikácií.





Kontakt:

Ondřej Malina

ZČU Plzeň - NPÚ Loket

[email protected]

strana (18)

Hornická krajina - co může chtít památková péče po

krajinné archeologii?

O. Malina

Hornická krajina jako komplexní struktura zahrnuje mnoho projevů

minulých lidských aktivit, které se působením věků a vývojem

společnosti mění v památky. Jejich hodnota se odvíjí také od toho, co o

nich víme, nebo co jsme z nich ještě dnes schopni vyčíst. Využití dat

LLS a jejich komplexní zpracování v GIS se v současnosti poměrně

šťastně potkává s nárůstem zájmu památkové péče o hornické relikty.

Přípěvek se na prvním místě věnuje pojmu hornická krajina a tomu, jak

se jeho obsah může proměnit v závislosti na použitých dokumentačních

a analytických technologiích. Památková péče se při evidenci a ochraně

reliktů montánní činnosti těžko obejde bez detailní znalosti terénního

reliéfu. Nárůst počtu objektů evidovaných na datech LLS umožňuje

získání jak dosud bezprecedentní znalosti jejich plošného rozsahu, tak i

nový vhled do jejich typologické pestrosti. Znovu je tak třeba promýšlet

pojmy jako ilustrativní hodnota památky nebo ojedinělost. Další šancí a

v budoucnu patrně i nutností, jak se neztratit v mimořádném fondu

památek zachovaných v terénním reliéfu, je vytváření typářů. Přestože

jejich základem budou logicky konkrétní terénní situace, jejich struktura

či forma si zaslouží širší diskuzi.

Báňská činnost se v minulosti odehrávala vždy s ohledem na konkrétní

prostor. Jde o stejný povrch, na jakém se před ní, po jejím útlumu či

současně s ní odehrávaly i jiné, například hospodářské aktivity.

Vzájemný vztah obou druhů land-use je často obtížně uchopitelný,

jejich případný kontakt však může být významným zdrojem poznání.

Takové superpoziční situace je možné sledovat i díky datům LLS,

ideálně v kombinaci s mapou stabilního katastru.

Kontakt:

Lukáš Karell


Stavebná fakulta

Slovenská


[email protected]

strana (31)

Validácia archeologických predikčných modelov

vytvorených v prostredí GIS

L. Karell

Príspevok je zameraný na validáciu archeologických predikčných

modelov (APM). V archeológii predikčné modelovanie môžeme chápať

ako stanovanie predpokladov alebo odhadov v súvislosti s určením

potenciálu záujmovej oblasti byť archeologickým náleziskom. Hlavným

cieľom je ale najmä poukázať na významnosť validácie APM, teda

stanovenie ich kvality pomocou určitých parametrov. Otázka validácie je

často opomínaná, keďže neexistujú jednoznačné metódy/parametre

validácie a následné použitie APM je neadekvátne. Objasníme prístupy

k validácii, konkrétne význam internej a externej validácie, odvíjajúcej sa

hlavne od vstupných dát a samotné parametre validácie zvažujúce tieto

faktory. Význam validácie a teda aj jej výsledky napomáhajú k zlepšeniu

aj samotnej tvorby APM, či už z hľadiska výberu vhodného prístupu,

vstupných vrstiev a analytických operácii prekrývania priestorových

údajov. Tieto tvrdenia budú podložené výsledkami validácie 36 APM,

vytvorených pre záujmové územie na juhu stredného Slovenska v oblasti

Poiplia a Pohronia. Príspevok prináša prvotnú štúdiu metód validácie

APM, pričom obsiahnutá teória a praktická realizácia má potenciál

napomôcť dosiahnuť lepšie výsledky celkovej problematiky

archeologického predikčného modelovania.

Kontakt:

Renáta Ďuračiová

Katedra geodetických základov Slovenská technická univerzita v Bratislave [email protected]

Tibor Lieskovský


Slovenská


[email protected]

strana (32)

Vplyv voľby agregačného operátora na výsledný

archeologický predikčný model vytvorený v GIS

R. Ďuračiová – T. Lieskovský

Archeologické predikčné modely (APM) vytvorené v prostredí GIS

vznikli agregáciou rastrových vrstiev modelujúcich významné vlastnosti

(rozhodovacie kritéria), ako napr. vzdialenosť od fluviálnych usadenín,

sklon reliéfu alebo pôdne typy. Príspevok popisuje multikriteriálne

rozhodovanie pri tvorbe APM s ohľadom na výber agregačného

operátora. Výsledkom agregácie v multikriteriálnom rozhodovaní je

získanie jednej hodnoty (hodnoty bunky rastra APM), ktorá v prípade

APM hovorí o vhodnosti, resp. nevhodnosti lokality ako potenciálneho

archeologického náleziska. Pri tvorbe APM bol využitý ako agregačný

operátor vážený aritmetický priemers podmienkou nenulovej hodnoty

pre každé vstupné rozhodovacie kritérium. Pre fuzzy APM, pri tvorbe

ktorých boli jednotlivé kritériá modelované pomocou fuzzy množín, sa

na ich agregáciu využili operátory fuzzy logiky, reprezentované

v prípade fuzzy prieniku prostredníctvom triangulárnych noriem (t-

noriem). Aplikovaná bola minimová, súčinová, Łukasiewiczova

a drastická t‑norma. Príspevok analyzuje vlastnosti uvedených

agregačných operátorov, vplyv ich voľby na výsledný APM, a tiež

predkladá návrh nových možností agregovania vstupných rastrových

vrstiev v prostredí geografických informačných systémov (GIS).

Kontakt:

Jiří Vidman

[email protected]

Pavel Hlavenka

PH-Agentur

[email protected]

strana (17)

PORTA NIGRA DIGITÁLNĚ aneb dokumentace významné

římské památky moderními geodetickými a

fotogrammetrickými metodami

J. Vidman – P. Hlavenka

Porta Nigra je jednou z nejvýznamnějších a nejlépe dochovaných

římských památek na území dnešního Německa. Původně součást

opevnění římského města Augusta Treverorum, dnes leží v centru

města Trier na západě Německa. Porta Nigra byla postavena mezi

r. 186 až 200 AD. V 11.století byla přestavěna na románský kostel sv.

Simeona, což ji uchránilo od zničení a rozebrání na stavební materiál.

V napoleonských dobách byla většina románských přístaveb

odstraněna, kostel odsvěcen a Porta Nigra opět sloužila jako městská

brána až do roku 1875. Od roku 1986 je na seznamu světového

kulturního dědictví UNESCO.

V rámci chystané údržby a obnovy byly začátkem roku 2012 zahájeny

práce na detailní měřické dokumentaci, která má sloužit pro účely

podrobného stavebně historického průzkumu, následně pak pro

konzervaci a restaurování vybraných částí objektu. Vzhledem k velikému

rozsahy památky a požadavkům na velmi detailní dokumentaci všech

částí (v měřítku 1:20 až 1:1) byly použity nejrůznější měřické metody –

od standardního geodetického zaměření, přes klasické stereoskopické

vyhodnocení měřických snímků až po moderní technologie laserového

skenování a především pak tzv. fotoskenování pro zpracování 3D

modelů a fotoplánů.

Příspěvek podrobně rozebírá možnosti použití nejnovější technologie

fotoskenu a dokumentuje je na příkladu jednotlivých částí objektu Porty

Nigry. Cílem tohoto příspěvku je zejména detailní zhodnocení použitých

zaměřovacích metod, porovnání jejich přesnosti, kvality výstupů,

pracnosti a vhodnosti použití pro jednotlivé oblasti (fasády,

architektonické detaily, sochy, reliéfy, stísněné prostory, okna, průchody

aj.). Domníváme se, že tyto zkušenosti a závěry jsou užitečným

podkladem pro volbu optimální technologie zaměřování a dokumentace

dalších památkových objektů.



Kontakt:

Lukáš Müller

SGS TECHNOLOGY s.r.o.

Banská Bystrica

[email protected]

Alexander Ruttkay


[email protected]

Branislav Kovár

HistoryWeb.sk

[email protected]

strana (16)

Využitie technológie Gatewing v archeológii na príklade

hradiska Ducové

L. Müller – A. Ruttkay – B. Kovár

Obrovský rozvoj vo vývoji nízko nákladových automatizovaných

softvérových riešení spracovania obrazu do ortofotomáp a digitálnych

modelov terénu zapríčinil aj veľký rozvoj nepilotovaných leteckých

prostriedkov (UAV – unmanned aerial vehicle).

Ako nosiče (okrem balónov a vzducholodí) sa využívajú dve základné

platformy – modely lietadiel a vrtuľníkov. Súčasným trendom je

vybavenie týchto UAV navigačnými technológiami − globálnym

navigačným systémom a inerciálnym meracím systémom, čím sa tieto

lietajúce prostriedky stávajú takmer plne nezávislé od pozemného

riadenia a vyhotovujú snímky vo vopred zadefinovaných polohách

a orientáciách.

Lietadlové a vrtuľníkové platformy majú svoje špecifiká a výhody, ktoré

ich predurčujú byť efektívne aplikované v archeológii. Môžeme ich

použiť napríklad na mapovanie rozsiahlejších lokalít, vytvorenie ich 3d

plánov či na priestorovú analýzu krajiny. Podobné technológie sa už

využili pri prieskume mayských miest v stredoamerickom pralese, či pri

archeologických výskumoch v Austrálii.

Predmetný príspevok sa bude zaoberať použitím lietadlového systému

Gatewing X100 a jeho možnej aplikácii v archeológii na príklade

hradiska Ducové – poloha Kostolec. Osídlenie polohy môžeme sledovať

už od doby bronzovej, ale dominantné je slovanské osídlenie z 9. a 10.

storočia, keď bol na nej vybudovaný veľmožský dvorec a románska

rotunda.

Lokalitu sme vybrali ako príklad, pretože sa nachádza v náročnom

(vyvýšenom, skalnatom) teréne, čím by sme chceli poukázať na

využiteľnosť technológie aj v komplikovaných podmienkach. Hradisko je

zároveň vďaka neskorším rekonštrukciám ľahko identifikovateľné aj

dnes, preto je ideálnym miestom na experimentovanie.

V príspevku by sme okrem predstavenia technológie chceli poukázať aj

na jej využitie v archeológii.

Kontakt: Kasper Hanus Institute of Archaeology Jagiellonian University Kraków [email protected]

strana (33)

Moderní metody leteckého dálkového průzkumu a jeho vliv na porozumnění urbanizace v májských nížinách K. Hanus Středoevropská koncepce urbaznizace nám definuje město jako komplex

o velké zalidněnosti jehož ekonomickým základem je obchod. Do této

chvíle většina zkoumaných archeologických nalezišť spojených s kulturou

Májů byly vnímány právě přes tuto definici a výzkumníci se zaměřili

především na monumentální architekturu, která se nachází v centru

archeologického naleziště. V posledních letech čím dál více

archeologických nálezů poukazuje na to,že toto vnímání je zcela mylné a

města Májů by měly být chápány jako městské komplexy s nízkou

hustotou zalidnění. Města o podobné struktuře se vyskytovaly nejen v

májských nížinách, ale i v jihovýchodní Asii a na Srí Lance. Hlavním

metodickým problémem kterému musí vědci (kteří se zabývají střední a

jihovýchodní Asií ) čelit je obrovská rozlehlost plochy, kterou je třeba

prozkoumat z důvodu, že tato oblast je často pokryta hustými tropickými

lesy. Odpověď na tento problém nám dává technologie leteckého

laserového scanningu. Po dobu prezentace by autor chtěl přiblížit zásady

práce jeho systému a zároveň představit dopad získaných údajů k

pochopení principů městských komplexů s malou zalidněností.



strana (34)

ZOZNAM POSTEROV

Internetová databáza 14C meraní archeologických vzoriek z územia Slovenska, Česka a susedných

krajín

P. Barta - P. Demján - K. Hladíková - P. Kmeťová - K. Piatničková

Geofyzikálny prieskum „spečeného valu“ na polohe Mlynský hon v katastri obce Kamenný most,

okr. Nové Zámky


Podoba zapomenutého aneb hledání zlatého dna. Digitální rekonstrukce zatopeného údolí řeky

Jihlavy

R. Bíško

Studium zaniklé kulturní krajiny pomocí dálkového archeologického průzkumu



A. Danielisová


L. Demková – J. Kupová – M. Pecho

ImageSizeNormalizer: Vytvorenie jednotnej mierky pre fotografie na príklade katalógu rímskych

lamp z pohrebísk Gerulaty

R. Frecer



Preliminary report on use of mobile GIS during survey in Upper Egypt

J. M. Chyla – W. Ejsmond

Počítačová podpora při průzkumu kostelního návrší v Březníku, okr. Třebíč

J. J. Kovář – M. Hlavica – J. Petřík – J. Müller – M. Kuča – R. Bíško – J. Nedbalová

Využití GIS a statistických metod v rámci prostorových analýz z pohledu mohylových pohřebišť

a potenciálních mohylových pohřebišť z oblasti Chřibů, Kyjovské pahorkatiny a Ždánického lesa

B. Machová

The archaeological site of Miran in the light of satellite data

E. Smagur – K. Hanus

Využití mikroprostorové analýzy a GIS při zkoumání procesů vzniku výplní neolitických sídlištních

objektů


Archeologické a environmentální doklady bojů o kótu Kobyla za Velké války, severovýchodní

Slovensko

J. Zubalík – J. Petřík – R. Bíško – J. Těsnohlídek – M. Popelka – L. Petr – M. Vojtas – J. Gánovský –

M. Drobňák

Kontakt:

Petr Krištuf

Katedra archeologie



[email protected]

Lenka Brunclíková




[email protected]

Lucie Čulíková




[email protected]

Ondřej Švejcar




[email protected]

Tereza Zíková




[email protected]

strana (15)

Využití GIS při studiu vnímání krajiny

P. Krištuf – L. Brunclíková – L. Čulíková – O. Švejcar – T. Zíková

Příspěvek je prezentací projektu, který od roku 2012 řeší katedra archeologie

a katedra antropologie fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Cílem

projektu je na základě archeologických pramenů a na základě výpovědí

současných obyvatel sledovat změny ve využívání a vnímání krajiny. Současná

krajina je složitým systémem, který utvářel člověk tisíce let. Její součástí jsou jak

artefakty vytvořené současnými lidmi, tak artefakty vytvořené jejich předky. Projekt

se mimo jiné zaměřuje právě na to, jak současné komunity vnímají artefakty

vytvořené v krajině svými předky a jak tyto artefakty formují jejich životní prostor.

Otázkou také je, jak se liší přístup k prostoru krajiny v pravěku a v současnosti

a jakým způsobem lidé krajinu osvojují. Zájmovou oblastí jsou dva mikroregiony

v v okolí vsí Lesná a Bušovice v západních Čechách. Bušovicko je bohaté na

nemovité archeologické památky pravěku, středověku i novověku. Nachází se zde

početná mohylová pohřebiště z doby bronzové a doby halštatské, pravěká či raně

středověká hradiště a rozsáhlý těžební areál černého uhlí z 18. a 19. století,

doprovázený průmyslovou výrobou různého druhu. Pozůstatky všech těchto areálů

aktivit jsou doposud v terénu pozorovatelné a mají tak vliv na utváření a vnímání

současné krajiny. Lesná leží v česko-německém pohraničí a celý region byl

v polovině 20. století poznamenán odsunem původního obyvatelstva, který vedl

k zániku sídel a změně struktury osídlení. Pro řešení projektu jsou využívány

metody prostorové archeologie, která zkoumá vnitřní prostorové uspořádání areálů

aktivit a zároveň metody sociální a kulturní antropologie. Jedná se především o

orální výzkum mezi současnými obyvateli krajiny. Během tohoto výzkumu se

pokoušíme získat od respondentů informace, které prvky utvářejí a ohraničují jejich

osobní prostor v krajině a jakým způsobem je tento prostor formován minulými

artefakty. K analýze archeologických i antropologických dat jsou využívány nástroje

geografických informačních systémů. Terénní relikty jsou dokumentovány pomocí

GPS a totální stanice. K mapování zaniklé pravěké krajiny a novověké těžby

černého uhlí je též využíván LIDAR. Vnitřní prostor některých areálů aktivit je

analyzován pomocí prostorové statistiky. Do prostoru jsou pomocí geografických

informačních systémů vynášeny i výsledky orálního antropologického výzkumu.

Vznikají tak mapy svědčící o vnímání a vývoji krajiny.






Kontakt:

Jan Olivík

Katedra archeologie



[email protected]

strana (14)

Warrior Image ve druhé polovině třetího tisíciletí před. n. l.

Artefaktová a prostorová analýza lukostřelecké výbavy

v pohřebním ritu kultury zvoncovitých pohárů v Čechách

a na Moravě

J. Olivík

Kamenné hroty šípů a nátepní destičky, které lze bezesporu považovat

za součást lukostřelecké výbavy, jsou v kultuře zvoncovitých pohárů

značně osobitým druhem movitých artefaktů a přitahují pozornost

badatelů více jak 100 let.

V souboru hrobů s lukostřeleckou výbavou byl sledován vzájemný vztah

mezi kamennými hroty šípů a nátepními destičkami prostřednictvím

analýzy hlavních komponent. Analýza hlavních komponent odhalila, že

ve většině hrobů s lukostřeleckou výbavou se kamenné hroty šípů

a nátepní destičky nevyskytují společně, což lze vysvětlit existencí

dvou/tří odlišných skupin „bojovníků“ s rozdílným projevem „warrior

image“. Uvedené poznatky vedou k závěru, že kamenné hroty šípů

a nátepní destičky mohly mít jiný společenský význam, případně

symbolický smysl v komunikaci nebo expresi pohřebního ritu.

Na základě chí-kvadrát testu byla testována hypotéza, zda-li je

existence dvou/tří odlišných skupin „bojovníků“ s rozdílným projevem

„warrior image“ determinována geografickým prostorem. Jinými slovy,

existuje-li rozdíl v zastoupení těchto skupin „bojovníků“ mezi Čechami

a Moravou. Výsledek chí-kvadrát testu prokázal, že existence

diskutovaných skupin „bojovníků“ s rozdílným projevem „warrior image“

není způsobena prostorovým aspektem kultury zvoncovitých pohárů

v rámci regionů Čech a Moravy.

strana (35)

Internetová databáza 14C meraní archeologických vzoriek z

územia Slovenska, Česka a susedných krajín

P. Barta - P. Demján - K. Hladíková - P. Kmeťová -

K. Piatničková

Internetová databáza 14C meraní archeologických vzoriek z územia

Slovenska, Česka a susedných krajín sa buduje od roku 2011 v rámci

projektu Archeologická chronometria na Slovensku (APVV-0598-10) na

Katedre archeológie FiF UK v Bratislave. Databáza sa napĺňa

chronologicky od paleolitu po stredovek a je každý mesiac

aktualizovaná. Chýbajúce staršie merania a najnovšie merania sa do

databázy priebežne dopĺňajú. Väčšina dát predstavuje publikované 14C

dáta, ktoré budú postupne doplnené novými meraniami. Databáza

obsahuje konvenčný rádiouhlíkový vek, ktorý umožňuje používateľovi

kalibrovať ho podľa konkrétneho výskumného zámeru. Obsahuje tiež

informácie o frakcionácii (δ13C) a podrobné informácie o kontexte

a materiáli archeologickej vzorky. V prípade publikovaných meraní sú

k dispozícii bibliografické odkazy. V súčasnosti obsahuje databáza

merania archeologických vzoriek predovšetkým z obdobia paleolitu

(zatiaľ nepublikované) až doby železnej z územia SR, ČR, ktoré sú

priebežne dopĺňané údajmi z územia Maďarska, Poľska a Rakúska. Na

internete je dostupná k prehľadávaniu a stiahnutiu na adrese http://

www.c14.sk.

Kontakt:

Peter Barta




[email protected]

Peter Demján




[email protected]

Katarína Hladíková




[email protected]

Petra Kmeťová




[email protected]

Kristína Piatničková




[email protected]

http://www.c14.sk

http://www.c14.sk






strana (36)

Geofyzikálny prieskum „spečeného valu“ na polohe Mlynský

hon v katastri obce Kamenný most, okr. Nové Zámky


Archeologický ústav SAV od roku 2010 participuje na medzinárodnom

projekte ArcheoLandscapes Europe, ktorého cieľom je najmodernejšími

metódami archeologickej prospekcie zmapovať vybrané regióny.

Leteckou prospekciou bol v katastri obce Kamenný most zachytený

priebeh „spečeného valu“. V decembri 2011 sme uskutočnili

geofyzikálne meranie flux - gate magnetometrom od firmy Sensys

z Nemecka a to spojitým meraním vertikálneho gradientu magnetického

pola. Magnetický gradient bol snímaný piatimi fluxgate sondami

umiestnenými 0.2 m nad povrchom terénu. Celkovo bola premeraná

plocha o rozlohe 50 x 150 m, s hustotou bodov 0,5 x 0,05 m. Na

spracovanie nameraných údajov bol použitý softvér Magneto (Sensys,

Nemecko) a na vypracovanie mapových podkladov softvér MagPick

(Hamburg, Nemecko) a Surfer 9.

Na výslednej magnetickej mape vidíme tri typy lokálnych magnetických

anomálií: 1.lineárne magnetické anomálie indikujúce priebeh lineárnych

archeologických štruktúr (priekopy, žľaby) s hodnotami od –2 do 2 nT/m,

2. magnetické anomálie, ktoré indikujú recentné železné predmety

dosahujúce hodnôt od -550 do 550 nT/m a 3. magnetické anomálie,

indikujúce na 50 metri merania kovové súčasti plastového pásma

dosahujúce hodnôt od -950 do 550 nT/m. Na 110 až 120 metri merania

môžeme vidieť priebeh spečeného valu. Medzi 20 až 30 metrom je val

prerušený. Buď ide o vstup alebo recentné porušenie

poľnohospodárskymi strojmi. Druhá zaujímavá anomália sa nachádza

medzi 50 -100 metrami ide pravdepodobne o systém žľabov, ktorých

datovanie a interpretácia je zatiaľ nejasná. Na 50 metri prechádza

kovové pásmo.

Kontakt:

Martin Bartík


Mário Bielich


[email protected]

Elena Blažová


[email protected]

Kontakt:

Petr Koscelník

Katedra archeologie



[email protected]

strana (13)

Využití prostorových analýz v archeologii středověkého

konfliktu

P. Koscelník

Středověkému válečnictví byla doposud věnována velká pozornost z řad

historiků. Ze strany archeologie narůstá v posledních letech intenzivní

zájem zejména v souvislosti s výzkumem pomocí detektoru kovů. Tento

příspěvek se zabývá možností využití prostorových analýz projektilů

získaných detektorovým výzkumem v prostředí GIS na příkladu obléhání

hradu Sión.

Nalézané projektily splnily po výstřelu svůj účel a dokončily tak svou

časovou i prostorovou trajektorii. Projektily vyjadřují na rozdíl od

ostatních artefaktů vektorovou trajektorii. Svou polohou vyjadřují její

konec. Každý projektil má kolem sebe okruh potencionálního místa

střelby, který lze často determinovat více faktory např.: dostřel, směr, cíl,

rozptyl a viditelnost. Tyto faktory pak lze následně analyzovat v GIS.

Obdobně jako v kriminalistické balistice, lze projektily modelově navrátit

v prostoru i čase do místa výstřelu.

Příkladová studie obléhání hradu Sión sleduje prostorové vlastnosti

nalezených projektilů v okolí hradu. Prostorové analýzy střelby

v prostředí GIS ukazují na některé skutečnosti, které nám dovolují lépe

pochopit a interpretovat boje v rámci obléhání hradu. Výsledky analýz

hustoty rozptylu projektilů ukazují na cíle, přesnost a způsob střelby.

Dále lze pomocí prostorových analýz sledovat rozdílný charakter střelby

mezi obránci a oblehateli a zejména rekonstrukce střelby v podobě

prostorového predikčního modelu místa výstřelu dovoluje částečně

interpretovat průběh obléhání.



Kontakt:

Monika Baumanová

Katedra archeologie



[email protected]

Ladislav Šmejda

Katedra archeologie



[email protected]

strana (12)

Sociální aspekty urbanismu východní Afriky

- prostorové analýzy městských center

M. Baumanová – L. Šmejda

Využití prostoru lidskými společnostmi generuje struktury, jejichž část

označujeme jako architekturu a urbanistické celky. Ty naplňují navzájem

propojené praktické, společenské a symbolické požadavky jejich

objednavatelů a tvůrců, přičemž se do jejich konkrétního provedení

promítá i potenciál místa ovlivněný historickým vývojem a v neposlední

řadě dobový sloh (kulturní exprese). V diachronním pohledu lze sledovat

odraz společenských změn a vývoj kulturních hodnot skrze jejich projevy

v zastavěném prostředí. Tyto teze v našem příspěvku rozvedeme na

příkladě historických měst východní Afriky, datovaných do 13.-16. století.

Metodologicky se opíráme zejména o přístupové analýzy doplněné

analýzou dohlednosti uvnitř urbanistických systémů (analýza vizuální

integrace prostoru). Jedná se o postupy založené na studiu vztahů

prostorových jednotek, jak jsou zachyceny na plánech lokalit a případné

další dokumentaci zastavěného prostředí. Zmíněné analýzy je možné

realizovat v grafické podobě v řadě počítačových programů, včetně

specializovaného softwaru UCL Depthmap. Výzkum tohoto typu má

v současných humanitních vědách rozsáhlé teoretické pozadí, čerpající

například ze strukturalismu, teorie architektury a sociální psychologie.

Kontakt:

Richard Bíško




[email protected]

strana (37)

Podoba zapomenutého aneb hledání zlatého dna.

Digitální rekonstrukce zatopeného údolí řeky Jihlavy

R. Bíško

V průběhu 70. let 20. století došlodíky výstavbě rozsáhlých vodních děl

Dalešice a Mohelno k značné přeměně krajinného rázu hlubokého údolí

středního toku Jihlavy. Závažný kolaps postihl téměř 30 kilometrů

původní řeky. Kromě bohatých rostlinných a živočišných společenstev

musely stavbě ustoupit také veškeré stopy lidské činnosti od paleolitu až

po současnost.

Díky zpřístupnění kolmých leteckých snímků a mapových podkladů z 1.

poloviny 50. let 20. století je možné podrobně rekonstruovat podobu

údolí 20 let před zatopením.

Pozornost byla věnována nejen původnímu reliéfu, říční síti, rozsahu

lesních porostů, ale také viditelným dokladům pravěkého (Kramolín

„Hradisko“), středověkého osídlení a hospodářskému využití řeky

v polovině 20. století (12 mlýnů, jezy atd.)

K digitalizaci mapových podkladů, zpracování leteckých snímků a vlastní

vizualizaci byl použit program ArcGIS.



Kontakt:

Lucie Čulíková Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected] Lenka Starková Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]

strana (38)

Studium zaniklé kulturní krajiny pomocí dálkového

archeologického průzkumu


Studium rozsáhlých krajinných celků, ať už zaniklých či částečně do

dnešní doby dochovaných, nutně vyžaduje komplexní přístup a

kombinaci více metod (např. analýzu písemných pramenů, povrchový

průzkum, letecký průzkum, využití kolmých snímků či aplikaci dat z

dálkového laserového snímkování, tzv. lidarové snímkování).

Předložená studie pojednává o zaniklé zemědělské krajině v České

republice, konkrétně na území CHKO Labské pískovce. Hlavní zájem je

věnován pozůstatkům zemědělských aktivit a jejich vztahu ke krajinným

prvkům. Cílem této práce je vyhledávání archeologických stop za

pomoci dálkového archeologického průzkumu (především letecké

laserové skenování) v kombinaci s historickými a kartografickými

doklady. Dále je prováděna transformace identifikovaných objektů do

digitální podoby a rovněž jsou sledovány prostorové vztahy

zachycených archeologických struktur.

Kontakt:

Marek Hladík


Brno v. v. i.

[email protected]

strana (11)

Metodická báza výskumu vývoja osídlenia v hospodárskom

zázemí Mikulčíc (GIS, štatistika, environmentálne analýzy)

M. Hladík

Cieľom príspevku je predstaviť výskum sídelnej štruktúry

v hospodárskom zázemí veľkomoravského centra v Mikulčiciach (južná

Morava, 9. – 12. storočie). Z metodologického hľadiska práca vychádza

z holizmu, teórie systémov a teórie sídelných areálov. Metodika

výskumu je postavená na priestorových analýzach v prostredí GIS, na

štatistických analýzach a na paleoekologickom výskume (botanika,

palynológia, mikromorfológia). Cieľom výskumu je testovať viacero

vstupných hypotéz. Primárne však ide o hypotézu o vplyve prírodného

prostredia na štruktúru sídelnej siete, ďalej o hypotézu o kumulácii

osídlenia v širšom zázemí centrálnych miest, ako aj o hypotézu o rozvoji

a diferenciácii sídelnej siete vo veľkomoravskom období a o jej kolapse

po rozpade Veľkej Moravy. V kultúrno-historickej rovine sa vo výskume

zameriavame predovšetkým na otázky súvisiace so sociálno-

ekonomickou štruktúrou hospodárskeho zázemia centrálnych lokalít

Veľkej Moravy ako dokladu jej hospodárskeho a správneho systému

(spôsob využívanie ekonomicky výhodného priestoru, subsistenčná

stratégia, obchod, komunikácie a pod.). V centre pozornosti je tiež

otázka priestorového vzťahu kultových areálov a kostolov ako

jedného z najmarkantnejších dokladov vývoja mentálnych schém

v štruktúre osídlenia na pozadí procesu kristianizácie strednej Európy vo

včasnom stredoveku. V príspevku však prezentujem predovšetkým

metodiku výskumu. Cieľom je predstaviť metodické nástroje využité vo

všetkých krokoch výskumu, od tvorby obecného modelu, cez

archeologické predikčné modelovania a testovanie modelov (vnútorné aj

vonkajšie, zber a analýza nových dát) až po záverečnú syntézu dát

a interpretáciu výsledkov.



Kontakt: Jozef Bátora Katedra archeológie Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave et Archeologický ústav SAV Nitra [email protected] [email protected]

Peter Tóth Archeologický ústav SAV Nitra [email protected]

strana (10)

Vzťah sídlisk a pohrebísk v staršej dobe bronzovej

na juhozápadnom Slovensku

J. Bátora - P. Tóth

Na juhozápadnom Slovensku sa v staršej dobe bronzovej stretávame

so zaujímavým fenoménom. Boli tu rozšírené kultúry, ktoré sú známe

predovšetkým z pohrebísk a kultúry, ktoré poznáme najmä zo sídlisk.

Typickým reprezentatnom prvej skupiny je nitrianska kultúra. Dokonca

ani systematické povrchové prieskumy zamerané na zistenie

prislúchajúcich sídlisk neboli celkom úspešné. Pomer medzi sídliskami

a pohrebiskami je vyrovnanejší v nasledujúcej únětickej kultúre.

Pohrebiská sa nachádzajú v tesnej blízkosti sídlisk. Odlišná situácia

bola pozorovaná v závere staršej doby bronzovej, počas maďarovskej

kultúry. Táto je známa hlavne zo sídlisk. Pohrebiská sú situované

400—1000 m južne, juhozápadne a juhovýchodne od sídliska.

V príspevku sme sa pokúsili nájsť odpoveď na tieto otázky a hľadali

metódy, ktoré môžu pomôcť pri odhalení skrytých súvislostí. Získané

poznatky sme využili pri tvorení kultúrne špecifických modelov

týkajúcich sa vzťahu sídlisk a pohrebísk, ktoré boli verifikované

pomocou geografických informačných systémov (napr. priestorová

autokorelácia) a štatistických metód. Kombinácia týchto nástrojov bola

využitá pri hľadaní chýbajúcich komponentov (sídlisk alebo pohrebísk).

Vychádzali sme pritom z hypotézy, že lokálne komunity pochovávali

svojich pozostalých na pohrebiskách, ktoré sa nachádzali v blízkosti

sídlisk. Týmto spôsobom zároveň prejavovali svoj nárok na teritórium

okolo seba, čo mohlo viesť k dlhodobej priestorovej stabilite v regióne.

Kontakt:

Alžběta Danielisová


Praha v.v.i.

[email protected]

strana (39)


A. Danielisová

Poster představuje aktualní výsledky projektu: Social modelling as a tool

for understanding Celtic society and cultural changes at the end of the

Iron Age (GA ČR: P405/12/0926). Cílem tohoto projektu je aplikovat

agentové modelování a sociální simulace na studium komplexity

společnosti ve střední Evropě na konci doby laténské. Sledované

aspekty se týkají především sídelní struktury, demografické struktury

společnosti a jejího vývoje, hospodářských strategií a sociálních

interakcí. V tomto příspěvku je představeno zkoumání dynamiky

zemědělské produkce kolem sídlišť a její udržitelnost v závislosti na

environmentálních a klimatických podmínkách. Zaznamenávány jsou

rozsah a četnost fluktuací v produkci "krizové situace", které mají vliv na

dostupnost potravin. Model ukazuje také od jakého pracovního nasazení

v komunitě se produkce stává stabilní a jaký je limit prostředí při

praktikování různých zemědělských strategií.


Kontakt: Lenka Demková



Jana Kupová

Ústav pro klasickou archeologii Univer-

zita Karlova v Prahe

Michal Pecho

Fakulta elektrotechniky

a komunikačních technologií

VUT v Brně

Conventus, o.z.

[email protected]

strana (40)


L. Demková — J. Kupková — M. Pecho

Hlavnou myšlienkou vznikajúceho projektu CONVENTUS je

informovať a šíriť informácie o vedeckých stretnutiach – konferenciách.

Podnetom pri vytváraní tohto projektu bol nedostatok voľne

a kompaktne dostupných informácii, ktoré by uľahčili bádateľom a tiež

i širšej verejnosti orientáciu v odborných konferenciách na Slovensku

a v Českej republike. Keďže sú to práve vedecké konferencie, ktoré sú

jedným z prvotných prameňov k najnovším vedeckým poznatkom.

Projekt webstránky conventus by mal vykrývať vyššie spomenuté

nedostatky. Naším cieľom je vytvoriť prostriedok, ktorý urýchli a uľahčí

prístup k informáciám. Šetrí tak čas užívateľa, pre ktorého je

surfovanie po internete a sledovanie rôznych odkazov len stratou času.

Conventus je potrebné chápať ako databázu, v ktorej je možné sa

orientovať na základe záujmov a preferencií a selektovať tak

informácie.

Zdieľanie a šírenie informácií je prvým cieľom, ale nie posledným,

ktorý by mohol conventus zabezpečiť. Jeho využitie je v mnohých

ďalších oblastiach (zahrnutie viacerých vedeckých disciplín, rozšírenie

databázy aj na iné krajiny, organizovanie workshopov, prednášok

a iné), ktoré ponúkajú možnosti rozšírenia v budúcnosti.

Kontakt:

Petr Mudra

Katedra archeologie



[email protected]

strana (9)

Datové modelování v archeologii

P. Mudra

V posledních desetiletích je v české archeologii patrný výrazný nárůst objemu dat, který je výsledkem širokého spektra činností sahající od sběru a zpracování primárních dat z archeologických výzkumů až po excerpci odborné literatury za účelem řešení specifických teoretických otázek. S tím souvisí potřeba navrhování a realizace databází, které slouží jako moderní a efektivní nástroj pro správu velkého objemu dat. Vzhledem k absenci jakékoli propracované metodiky návrhu optimální struktury databází pro archeologii, jsou jejich tvůrci často nucení postupovat metodou pokus omyl, což vytváří prostor pro vznik datových anomálií a chyb. Výsledkem tohoto přístupu může být v krajním případě i situace, kdy nelze z databáze získat požadované výstupy, což vede ke skepsi až frustraci jejich uživatelů. Možným řešením této situace může být aplikace potřebám archeologie přizpůsobeného datového modelování, které se standardně používá při navrhování moderních informačních systémů. Autor se zaměří na vysvětlení pojmu datového modelování a zdůvodní jeho potřebnost v archeologii. V dalším kroku zařadí problematiku datového modelování do kontextu současné české archeologické teorie a metody a vysvětlí základní principy a postupy modelování. Jako hlavní modelovací technika bude použita metoda E-R diagramů podle P. Chena. která patří mezi nejpoužívanější metody v konceptuálním modelování informačních systémů. Velikou výhodou E-R diagramu je jeho schopnost zobrazit i komplikované modely přehlednou formou. Základními prvky E-R diagramu jsou entita, která reprezentuje typ objektu reálného světa, vztahy mezi entitami a atributy modelující základní vlastnosti entit. Při identifikaci entit se používá metoda abstrakce, konkrétně její tři typy: klasifikace, agregace a generalizace. U vztahů zase sledujeme jejich stupeň, kardinalitu a volitelnost, u atributů, které můžou být jednoduché nebo složené se určuje jejich doména. Datové modelování v archeologii má svoje specifika. V průběhu životního cyklu základních elementů lidského světa dochází v procesu zánikové transformace k jejich přechodu z živé skutečnosti do archeologických pramenů, během kterého se mění jejich formální a prostorové vlastnosti. Z tohoto důvodu je potřeba modelovat rovinu minulé živé skutečnosti a rovinu archeologických pramenů každou zvlášť. Rozdíly zjištěné při srovnání těchto modelů indikují vlastnosti transformačních procesů, které je potřeba v procesu inverzní transformace odstranit a zpětně zrekonstruovat. Toto je základní rozdíl oproti přístupům používaných při navrhování systémů, které modelují současnost a to i v případech, kdy se jedná o tzv. historická data, protože zde nefiguruje problematika depozičních a hlavně postdepozičních transformací. Příspěvek završí ukázka datového modelování na příkladu problematiky pohřbívání v raném středověku v Čechách a na Moravě. Bude demonstrován postup identifikace a specifikace entit, vztahů a atributů s vazbou k pohřebním aktivitám a důsledky procesu inverzní transformace na výslednou podobu modelu.

Kontakt: Daniel Hlásek Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected] Petr Netolický Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]

strana (8)

Prostorové vlastnosti nálezů keramiky a mazanice.

Hradiště z přelomu starší a střední doby bronzové

u Vrcovic (okr. Písek)"

D. Hlásek – P. Netolický

Příspěvek vychází z formalizovaného zpracování nálezového souboru

získaného systematickým archeologickým výzkumem vrcovického

hradiště. Výzkum proběhl v letech 1963—1966 pod vedením dr.

Antonína Beneše. Úroveň dokumentace a evidence materiálu umožňuje

moderní prostorové analýzy. Hradiště u Vrcovic je díky svému

ojedinělému jednofázovému osídlení a rozsahem výzkumu důležitou

lokalitou pro poznání období přechodu starší a střední doby bronzové.

Většinu zachovalého početně bohatého nálezového fondu představují

fragmenty keramiky a mazanice. Keramická složka byla zpracována

deskriptivním systémem postihujícím typologické i netypologické

vlastnosti keramických zlomků (např. otřelost, přepálení, velikostní

kategorie). U mazanice byly sledovány typy otisků konstrukčních prvků,

ale i jejich metrické parametry, stupeň výpalu, charakter materiálu,

otřelost apod. Veškeré nálezy lze uspokojivě lokalizovat. Vzniklý

dataset v kombinaci se statistickými metodami umožňuje netriviální

a stále málo uplatňované analýzy. V tomto konkrétním případě přinášejí

přínosné informace o vnitřním prostorovém strukturování hradiště,

o podobě vnitřní zástavby a o podobě a zániku fortifikačního systému.

Kontakt:

Robert Frecer

Ústav pro klasickou archeologii


Univerzita Karlova v Praze

[email protected]

strana (41)

ImageSizeNormalizer: Vytvorenie jednotnej mierky

pre fotografie na príklade katalógu rímskych lamp z

pohrebísk Gerulaty

R. Frecer

ImageSizeNormalizer je freeware program na grafickú úpravu vytvorený

Šimonom Sotákom z MFF UK. Podľa referenčnej dĺžky stanovenej

dvomi bodmi na vybranom obrázku aplikácia proporčne mení veľkosť

ďalších obrázkov zo zvolenej série tak, aby sa označené veľkosti v sérii

obrázkov zhodovali s referenčnou dĺžkou. Účelom programu je

vytvorenie presnej a jednotnej mierky pre sériu obrázkov, napríklad pre

katalóg archeologického materiálu. Ukážkou je diplomová práca, Rímske

lampy z pohrebísk Gerulaty, obhájená v roku 2012, v ktorej je zhrnutý

súbor 106 firemných a obrazových lámp z pohrebísk auxiliárneho tábora

Gerulata – dnešných Rusoviec, mestskej časti Bratislavy. Lampy boli

uložené vo viacerých múzeách a depozitároch, a preto sa nedali

s absolútnou presnosťou reprodukovať podmienky fotenia na rôznych

miestach. Pomocou referenčného obrázku – jednoduchej štvorčekovanej

stupnice – sa z rôznych vzdialeností fotených obrázkov dala vytvoriť

jednotná mierka vhodná do katalógu, v tomto prípade bola zvolená

mierka 2:3.

V rámci prednášky bude opísaný postup autora pri dokumentácií a práca

so samotným programom, ktorý sa môže stať pomôckou pre podobné

práce v budúcnosti.

Kontakt:

Tomáš Chrástek


[email protected]

Michal Hlavica


Filozofická fakuta

Masarykovy Univerzity vBrně

[email protected]

Miroslav Vaškových


[email protected]

strana (42)



V souvislosti s oslavami 1150. výročí příchodu Konstantina a Metoděje na

Velkou Moravu připravilo Slovácké Muzeum v Uherském Hradišti třídílnou

publikaci s názvem Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina

a Metoděje. Součástí třetího dílu publikace je i počítačová hra odehrávající

v dobách Velké Moravy na lokalitě Uherské Hradiště - Sady "Špitálky". Hra

je žánrově koncipována jako populárně naučná adventura, v níž se prolíná

příběh mladé studentky archeologie, která ze střípků archeologických

i historických skládá polozapomenutou historii lokality, s dobrodružstvími

mnicha z velkomoravských časů, jenž dějinné období cyrilometodějské

misie bezprostředně prožívá. Hráč tak může z různých perspektiv

zajímavým a hlavně zábavným způsobem nahlédnout do této veledůležité

historické etapy a dozvědět se tak víc o časech, které se významně

podílely na dalším formování středoevropských dějin. Hru ve spolupráci

s autorským týmem vytvořilo zlínské studio e:motion a finanční záštitu nad

celým projektem převzal Zlínský kraj.

Kontakt: Richard Bíško Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brně [email protected] Vít Beran nezávislý bádateľ [email protected] Jan Gánovský Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Jarmila Nedbalová Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Jan Petřík Ústav geologických věd Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Petra Rebrošová Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected]

strana (7)

Multidisciplinární přístup k exkavaci hrobu KZP.

Výhody digitálního zpracování výzkumu při řešení

postdepozičních procesů

R. Bíško – V. Beran – J. Gánovský – J. Nedbalová – J. Petřík – P.

Rebrošová

Během systematického výzkumu na lokalitě Kyjovice (poloha „Sutny“) byl

objeven v pořadí již druhý hrob KZP (H28). Jednalo se o pohřeb ženy

v příslušné rituální poloze obsahující standardní spektrum milodarů

(keramické artefakty, kostěné nástroje atd.). Exkavovaný hrob

stratigraficky a konstrukčně souvisí s již dříve zkoumanou hrobovou

komorou (H27; pohřeb muže KZP) obklopenou kruhovým žlabem. Po té,

co byl objekt určen jako hrob KZP, byl stanoven jeden z cílů výzkumu

následovně: Jak nám může při řešení postdepozičních procesů pomoci

detailní dokumentace a digitální zpracování včetně vizualizace/

rekonstrukce? Na co to stačí a na co ne? K tomuto účelu byla aplikována

široká škála prostředků, které jak ve fázi samotné exkavace, tak

i následného zpracování mají své těžiště v počítačovém zpracování.

Především je třeba jmenovat plošnou dokumentaci proměn rozsahu

hrobové komory a jejího zásypu fotogrammetrickými postupy

(mechanické vrstvy o mocnosti 10 cm). Využití širokého spektra

multidisciplinárních přístupů (fosfátová analýza půdních vzorků v síti 15 x

15 cm, mikro GIS a zaměření každého keramického fragmentu totální

stanicí, aplikace kyseliny chlorovodíkové a rhodanidu draselného ke

zjištění případných dřevitých pozůstatků konstrukce hrobové komory).

K vlastní analýze dat slouží především software na bázi GIS (ArcGIS,

Surfer, RockWorks), další statistické programy (R, Statistica). Výstupem

je i 3D modelace digitálních snímků hrobu (program 123d Catch) a

rekonstrukce keramických milodarů (program 3DSom). Na základě

získaných dat je v plánu digitální rekonstrukce předpokládané původní

podoby obou nálezových celků (H27, H28; program Google SketchUp).







Kontakt Roman Pašteka Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] Tina Wunderlich Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Dennis Wilken Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Harald Stümpel Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Wolfgang Rabbel Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Juraj Papčo Katedra geodetických základov Stavebná fakulta Slovenská technická univerzita v Bratislave [email protected] Jaroslava Pánisová Geofyzikálny ústav SAV Bratislava [email protected] David Kušnirák Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakult Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] René Putiška Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] Martin Krajňák Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] Ercan Erkul Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Ivana Kvetánová nezávislý bádateľ [email protected] Peter Herceg o. z. Katarínka [email protected]

strana (6)

Výsledky komplexného archeo-geofyzikálneho prieskumu

na lokalite Katarínka

R. Pašteka R. – T. Wunderlich – D. Wilken –

H. Stümpel – W. Rabbel – J. Papčo – J. Pánisová – D. Kušnirák

– R. Putiška – M. Krajňák – E. Erkul – I. Kvetánová – P. Herceg

V rámci niekoľkoročnej spolupráci medzi univerzitami a neziskovými

organizáciami, ktorých predmetom záujmu je prieskum a záchrana ruín

kláštorného komplexu Katarínka (Kostol a kláštor sv. Kataríny

Alexandrijskej) pri Dechticiach bol realizovaný aj archeo-geofyzikálny

prieskum. Tento bol zameraný najmä na detekciu krýpt v priestore lode

kostola a zakrytých zvyškov múrov v priestore kláštora, ako aj v jeho

najbližšom okolí. Vďaka špičkovému vybaveniu nemeckej univerzity

v Kieli bolo možné realizovať najširší komplex geofyzikálnych meraní,

aký bol vôbec doposiaľ na našom území uskutočnený - zahrňoval

v sebe merania pomocou georadaru (GSSI SIR-20 s 200 a 400 MHz

anténami), mikrogravimetrické merania (Scintrex CG-5), elektrickú

tomografiu (RESECS systém s 48 elektródami), magnetometrické

merania (Bartington Grad 601 so 4 senzormi Sensys CON650),

elektromagnetické merania (EM38) a ako doplnkové boli tiež použité

seizmické a rádiometrické merania. Výsledky priniesli niekoľko veľmi

zaujímavých poznatkov. Boli detekované dve ďalšie krypty v lodi

kostola (pomocou georadaru a mikrogravimetrie). Ďalej boli nájdené

bočné kaplnky pri lodi kostola, obvodové, ako aj vnútorné múry

v severnom, západnom aj východnom krídle kláštora, veľká - dnes už

zaniknutá hospodárska budova pred kostolom a boli objavené

a vytýčené pôdorysy viacerých kaplniek v severnom priestore od

kláštorného komplexu (georadar, elektrická tomografia

a magnetometria). Výsledky prieskumu plne potvrdili potrebu

komplexného prístupu pri aplikácii metód aplikovanej geofyziky

v archeológii a priniesli mnohé nové poznatky z oblasti

architektonického rozloženia prvkov tohto výnimočného barokového

kláštorného komplexu.

Kontakt: Julia M. Chyla CAA Poland UniGIS Cracow [email protected] Wojciech Ejsmond Warsaw University [email protected]

strana (43)

Preliminary report on use of mobile GIS during survey

in Upper Egypt

J. M. Chyla — W. Ejsmond

In Upper Egypt one can find numerous archaeological sites, which were

poorly researched and published, in insufficient way, at the end of the

19th century and first half of 20th century. Most of them are located at

the border of agricultural areas and desert. In recent years, the crop

lands started to expand very fast in to the desert, what created threat to

the archaeological sites. Most of the sites are dated to the Predynastic

and Early Dynastic Periods and might give priceless information on

genesis of Egyptian civilization. During Spring 2013 we conducted a

survey, which aim was to localize some of those sites and gain informa-

tion to plan further research related on topography of selected areas in

Pre- and Early Dynastic Periods as well as to identify possible threats for

the sites. We would like to present short report of the use of mobile GIS

during conducted survey.

Nowadays use of mobile devices supported by GIS application signifi-

cantly improves the research process, advance preparation and updat-

ing of information about verified localization of archaeological sites.

Digital data collected in this way may be the basis for the Archaeological

Information System that can serve future archaeological research, plan-

ning, protection of cultural heritage and help in planning of future archeo-

logical excavations.

The goal of the poster is to present standardized way of preparing GIS

mobile system before field research on the base of archive data and

publications. Additional poster show effectiveness of the use of the de-

vices and GIS application during the research, postprocessing of the

collected data and preliminary results of field survey in Upper Egypt, on

the examples of selected Pre- and Early Dynastic sites.











Kontakt: Josef Jan Kovář Ústav antropologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Michal Hlavica Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita Brno [email protected] Jan Petřík Ústav geologických věd Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita Brno [email protected] Jakub Müller Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze [email protected] Martin Kuča Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Richard Bíško Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Jarmila Nedbalová Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected]

strana (44)

Počítačová podpora při průzkumu kostelního návrší v

Březníku, okr. Třebíč

J. J. Kovář – M. Hlavica – J. Petřík – J. Müller – M. Kuča –

R. Bíško – J. Nedbalová

V rámci mezioborového terénního výzkumu kostelního návrší

v Březníku, okr. Třebíč, který od konce roku 2011 provádí studentský

vědecký tým z Ústavu archeologie a muzeologie a Ústavu

geologických věd Masarykovy univerzity v Brně, proběhly již dvě etapy

prací. V rámci první fáze bádání bylo mj. použito geoinformačních

systémů pro vyhodnocení datového souboru získaného měřením totální

stanice a GPS. Stěžejním přínosem bylo vytvoření digitálních plánů

zkoumaného farského pozemku georeferencovaných v souřadnicové

síti S-JTSK. Na základě analýzy této datové kolekce pak byla

zpřesněna i hodnota orientace březnického kostela, jehož podélná osa

se od osy západovýchodní odvrací o 26,85° severozápadním směrem

(azimut 296,85°). Prostřednictvím software ArcGIS a Surfer byl také

vytvořen digitální elevační model a na jeho základě pak identifikována

terénní anomálie, jež se zčásti ztrácela pod recentním náspem a raně

novověkou hřbitovní zdí. Zjištěná nepravidelnost v západní části

farského pozemku mohla naznačovat přítomnost reziduí zaniklé stavby,

přesněji bezezbytku zaniklé středověké tvrze, která je na kostelním

návrší předpokládána.

Náplní druhé etapy výzkumu se stala aplikace geoarcheologických

a geofyzikálních prospekčních metod, jimiž měly být prověřeny

poznatky získané v úvodní etapě výzkumu. Pomocí série půdních vrtů

vedených přes terénní anomálii zjištěnou v první fázi výzkumu a

vyhodnocených v softwaru RockWorks byla rekonstruována základní

stratigrafická situace této části lokality. U některých zachycených vrstev

přitom nelze vyloučit i jejich možnou příslušnost k pravěkému osídlení

návrší. Geofyzikální prospekcí pak byly identifikovány další anomálie

naznačující přítomnost kamenných struktur skrytých pod současným

povrchem terénu.

Kontakt:

Rastislav Hrdlovič Geotronics Slovakia, s. r. o. www.geotronics.sk [email protected] Peter Babčan Geotronics Slovakia, s. r. o. www.geotronics.sk [email protected]

strana (5)

Technológie umožňujúce zameranie

presnej polohy záujmových objektov v archeológii

P. Babčan – R. Hrdlovič

Príspevok sa zaoberá významom využitia moderných technológií,

prostredníctvom ktorých je možné spoľahlivo a presne zaznamenať

polohu, alebo rozmery napríklad archeologického náleziska. Takéto

údaje môžu slúžiť pre opätovné nájdenie daného územia, vytvorenie

mapy, 3D modelu, prípadne ako vstup pre rôzne priestorové analýzy.

Čoraz viac archeológov už bežne takéto zariadenia využíva. Oblasti ako

geodézia a GIS sú pre archeológov smerom, ktorému sa v dnešnej dobe

prakticky nevyhnú. Preto je namieste poznať trendy v týchto oblastiach

a napredovať tak s dobou. Príspevok bude obsahovať informácie

o zariadeniach značky Trimble, akými sú totálne stanice, GNSS

zariadenia a 3D skenery. Moderné GNSS zariadenia dokážu určiť

polohu s presnosťou 1cm bez použitia externej antény a teda priamo

z ruky. 3D skener, ktorý zosníma bodov za sekundu, umožní

archeológom doslova preniesť reálny obraz objektu priamo do

kancelárie. Nie je teda pochýb o tom, že takéto technológie jednoznačne

zvýšia efektivitu práce a možnosti prezentácie ich nálezov.












Kontakt:

Jaroslava Pánisová

Geofyzikálny ústav SAV

Bratislava

[email protected]

Marek Fraštia

Katedra geodézie

Stavebná fakulta


v Bratislave

[email protected]

Roman Pašteka

Katedra

aplikovanej a environmentálnej

geofyziky

Prírodovedecká fakulta


[email protected]

Juraj Papčo


Stavebná fakulta


v Bratislave

[email protected]

Tina Wunderlich

Institut für Geowissenschaften

Abt. Geophysik

Christian Albrechts Universität zu Kiel

[email protected]

strana (4)

Použitie blízkej fotogrametrie

pri mikrogravimetrických aplikáciách v archeológii

J.Pánisová - M. Fraštia – R. Pašteka – J. Papčo – T. Wunderlich

Mikrogravimetria je doplnkovou metódou archeo-geofyzikálneho

prieskumu a jej použitie je viazané najmä s detekciu podpovrchových

dutín a prázdnych priestorov (krypty, hrobky, pivnice, jaskyne), kde tvorí

spolu s georadarom vysoko účinnú dvojicu metód. Prítomnosť dutín sa

pri veľmi presnom meraní tiažového poľa zeme prejavuje jeho zníženými

anomálnymi hodnotami. Tieto sú však spôsobované aj prítomnosťou

hmotných objektov nad zemským povrchom (múry, stĺpy, topografické

črty), takže v procese spracovania mikrogravimetrických údajov je

potrebné tieto numericky modelovať a z konečných údajov pre

interpretáciu odstrániť. Štandardne sú tieto hmotné objekty

aproximované vertikálnymi hranolmi s polygonálnym prierezom, ktorých

tvar a poloha sú manuálne upravované pri spracovaní údajov. Ako veľmi

efektívny a presný spôsob aproximácie týchto tvarov sa ukazuje použitie

metód blízkej fotogrametrie (softvér PhotoModeler Scanner), ktorý

umožňuje vytvoriť 3D model opisovaných architektonických objektov

cieleným fotografovaním v kombinácii s presnými terestriálnymi

geodetickými metódami. Gravitačné účinky 3D mnohostenov sú potom

numericky vypočítané pomocou vlastného softvéri POLYGRAV. Táto

úplne nová metodika bola po prvý krát aplikovaná na 2 lokalitách na

západnom Slovensku (Kostol Narodenia Panny Márie v Horných

Krškanoch pri Nitre a Kostol a kláštor sv. Kataríny Alexandrijskej pri

Dechticiach), kde boli detekované stredoveké krypty (potvrdené aj

georadarom).

Kontakt:

Barbora Machová




[email protected]

strana (45)

Využití GIS a statistických metod v rámci prostorových

analýz z pohledu mohylových pohřebišť a potenciálních

mohylových pohřebišť z oblasti Chřibů, Kyjovské

pahorkatiny a Ždánického lesa

B. Machová

Oblast Chřibů, Kyjovské pahorkatiny a Ždánického lesa je bohatá na

mohylová pohřebiště od střední doby bronzové do raného středověku.

Celkem se podařilo ve sledované oblasti detekovat 25 mohylníků.

Cílem práce bylo především komplexně zdokumentovat mohylová

pohřebiště a pomocí prostorových analýz v prostředí GIS a

statistických metod je komparovat s plochými pohřebišti, u kterých se

předpokládá původní mohylový charakter, jež se z různých důvodů

nedochoval, a s plochými pohřebišti bez mohylového charakteru.

Veškeré mohyly byly zaměřeny pomocí GPS, díky čemuž bylo možné

přesně určit polohu každého mohylníku. Prostorové analýzy vykazovaly

určitý společný charakter odpovídající lokalizaci památek tohoto druhu

v určitém přírodním prostředí. Ukázalo se, že se mohylová pohřebiště

v krajině nenacházejí náhodně. Zjištěné výsledky byly dále podrobeny

statistickému, které potvrdily jistou závislost geomorfologických faktorů

pro výskyt mohylových pohřebišť. Podobně plochá pohřebiště

vykazovala některé zcela odlišné geomorfologické prvky oproti

mohylníkům (zejména pak klasifikace terénních útvarů, orientace

svahu, apod.)

Konečným krokem byla komparace mohylových pohřebišť, plochých

pohřebišť bez mohylového charakteru a plochých pohřebišť, u kterých

se nevylučuje původní mohylový charakter. Díky této komparaci bylo

možné určité nejasné archeologické komponenty zařadit do kategorie

spíše mohylníky (nesou více podobných prvků jako mohylníky) či

naopak do kategorie spíše plochá pohřebiště (nesou více podobných

prvků jako plochá pohřebiště). Veškeré výsledky jsou na bázi

nedestruktivní archeologie, proto by bylo vhodné je v budoucnu testovat

destruktivními metodami pro jejich zpřesnění.




Kontakt:

Emilia Smagur -

Institute of Archaeology


Cracow

[email protected]

Kasper Hanus

Institute

of Archaeology


Kraków

et

Department of Archaeology

University of Sydney

[email protected]

strana (46)

The archaeological site of Miran in the light of the satellite

data

E. Smagur — K. Hanus

The archaeological site of Miran is located in the place, where Lop

Desert meets Altun Shan Mountains. It was one of the cites belonging to

the Kingdom of Shan Shan, a small oasis kingdom, which stretched

about 800 km along the southern route of the Chinese part of the Silk

Road, all the way from the site of Niya, to the salt lake Lop Nor. It

flourished from about 200 AD to 400 AD.

The ruins of Miran consist of big, rectangular fort, monastery (The

Vihara), several stupas and many sun-dried brick constructions. Also the

irrigation system is still visible in the landscape. The earliest Buddhist

temples in Miran could be dated around 2nd and 3rd century, and they

are one of the earliest examples of the Buddhist architecture in China.

The first archaeologist, who systematically explored the ruins of Miran,

was sir Aurel Stein. During his three expeditions he conducted

excavations in the Tibetan fort, date to VIII century AD, and also in the

other sites in this area from the earlier period. There have been no major

excavations of the site since Aurel Stein's third expedition. This area is

vast and hardly accessible for the archaeologists. This poster will

explore the use of the satellite data as a key tool in understanding the

development of urban planning in Miran.

Využití tabletu a relační databáze při garbologickém

výzkumu

D. Sosna – L. Brunclíková

Mobilní zařízení pro digitalizaci dat v terénu jsou v archeologii užívána již

od 90. let minulého století. Přesto není zcela běžné digitalizovat pomocí

tabletu většinu získaných dat přímo v terénu. Náš příspěvek referuje

o zkušenosti s využitím tabletu iPad a databázového systému FileMaker

Go při garbologickém výzkumu na skládce v Západních Čechách.

Výzkum byl zaměřen na analýzu domovního odpadu s cílem porozumět

vzorcům konzumace současné společnosti. Vzorky odpadu ze dvou

kontrastních lokalit Plzeňského regionu byly svezeny na skládku, kde

byly po dobu čtyř týdnů detailně zkoumány. Tablet jsme využili ke sběru

dat textové i vizuální povahy a pokusili jsme se je integrovat v prostředí

relační databáze. V příspěvku zhodnotíme přednosti a slabé stránky

použité metodiky a budeme diskutovat potenciál tabletů pro další typy

archeologických výzkumů.

Kontakt: Daniel Sosna Katedra archeologie et Katedra antropologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected] Lenka Brunclíková Katedra antropologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]

strana (3)



K. Kročková – P. Demján strana (19) Využiteľnosť archeologických dát na Slovensku – návrh štruktúry a harmonizácie dátovej domény Kubeš – M. Mydliar strana (24) Univerzálna mapová platforma pre archeológiu O. Malina strana (18) Hornická krajina - co může chtít památková péče po krajinné archeologii? M. Marčiš – M. Fraštia – P. Brunčák strana (26) Optické skenovanie s využitím prirodzených textúr P. Mudra strana (9) Datové modelování v archeologii L. Müller – A. Ruttkay – B. Kovár strana (16) Využitie technológie Gatewing v archeológii na príklade hradiska Ducové J. Olivík strana (14) Warrior Image ve druhé polovině třetího tisíciletí před n. l. Artefaktová a prostorová analýza lukostřelecké výbavy v pohřebním ritu kultury zvoncovitých pohárů v Čechách a na Moravě

J. Pánisová – M. Fraštia – R. Pašteka – J. Papčo – T. Wunderlich strana (4) Použitie blízkej fotogrametrie pri mikrogravimetrických aplikáciách v archeológii R. Pašteka – T. Wunderlich – D. Wilken – H. Stümpel – W. Rabbel – J. Papčo – J. Pánisová – D. Kušnirák – R. Putiška – M. Krajňák – E. Erkul – I. Kvetánová – P. Herceg strana (6) Výsledky komplexného archeo-geofyzikálneho prieskumu na lokalite Katarínka M. Ruš – M. Doneus – G. Verhoeven strana (29) Súčasné možnosti využitia leteckej spektroskopie na detekciu archeologických vegetačných príznakov D. Sosna – L. Brunclíková strana (3) Využití tabletu a relační databáze při garbologickém výzkumu. S. Štolc strana (27) Výpočtová fotografia a svetelné polia J. Vidman – P. Hlavenka strana (17) PORTA NIGRA DIGITÁLNĚ aneb dokumentace významné římské památky moderními geodetickými a fotogrammetrickými metodami J. Wilczek – F. Monna – N. Navarro – P. Barral – L. Burlet – C. Chateau strana (28) Morfometrie keramiky mladší doby železné - výhody, nevýhody a porovnání s tradiční typologií M. Zeman strana (20) Historické mapové diela na geoportal.sazp.sk

strana (2)

Kontakt:

Ivana Vostrovská




[email protected]

Jitka Stříšková




[email protected]

Michal Hlavica





[email protected]

strana (47)

Využití mikroprostorové analýzy a GIS při zkoumání procesů

vzniku výplní neolitických sídlištních objektů


Cílem příspěvku je prezentovat možné procesy vzniku výplní

archeologických objektů na neolitických sídlištích a optimální metodu,

pomocí které lze tyto procesy v terénu efektivně zkoumat. Za účelem

objasnění těchto výzkumných otázek probíhal v letech 2008-2010

metodický experiment na lokalitě Těšetice-Kyjovice „Sutny“ se stopami

osídlení po celý neolit, která se tak jevila jako vhodná pro zkoumání

vztahů materiálu jednotlivých komponent a sídlištní archeologie obecně.

Při exkavaci výplně obj. 738 jsme nejprve testovali metodiku

mikroprostorové evidence archeologického materiálu a vyhodnotili

nejoptimálnější postup exkavace a dokumentace. Na základě takto

získaných dat provedeme kvalitativní, kvantitativní a mikroprostorovou

analýzu nálezů z výplně objektu. Při deskripci keramiky se zaměříme na

fragmentarizační znaky a takto budeme sledovat vznik a původ intruzí

v sídlištních objektech. Pro vizualizaci výsledků mikroprostorové analýzy

využijeme GIS, zejména 3D zobrazení koncentrací nálezů ve výplni

objektu. Na závěr se pokusíme identifikovat jednotlivé formační procesy,

tzn. určit jejich následnost a rekonstruovat aktivity, které vznik výplně

způsobily.

Kontakt:

Jiří Zubalík

nezávislý bádateľ

[email protected]

Jan Petřík

Ústav geologických věd

Přírodovědecká fakulta


[email protected]

Richard Bíško




[email protected]

Jakub Těsnohlídek




[email protected]

Miroslav Popelka




[email protected]

Libor Petr

Katedra archeologie



[email protected]

Martin Vojtas




[email protected]

Jan Gánovský




[email protected]

Martin Drobňák

Klub vojenskej histórie Beskydy

[email protected]

strana (48)

Archeologické a environmentální doklady bojů o kótu

Kobyla za Velké války na severovýchodním Slovensku

J. Zubalík – J. Petřík – R. Bíško – J. Těsnohlídek – M. Popelka –

L. Petr – M. Vojtas – J. Gánovský – M. Drobňák

Na přelomu března a dubna 1915 se severovýchodní Slovensko stalo

dějištěm jedné z nejvýznamnějších operací I. světové války. Do

evropské vojenské historie vstoupily tyto boje jako „Velikonoční bitva v

Karpatech“. Výšina Kobyla nad obcí Výrava (10 km jihovýchodně od

Medzilaborců) představovala klíčovou pozici v obraně rakousko-

uhorské 2. pěší divize generálporučíka Antona Lipošćaka. Od začátku

ruské ofenzívy 20. března 1915 byla kóta vystavená těžkým bojům,

které skončily ústupem rakousko-uherské armády. Ztráty na obou

stranách byly asi 8000 mužů. Relikty pěchotních objektů jsou v terénu

dobře patrné, to je dané jednak přírodními podmínkami, ale i

hospodářskými a demografickými poměry v regionu. V důsledku

vylidňování obcí došlo k útlumu zemědělské činnosti a k sukcesi

pastevního lesa a pastvin v regulérní les. Tyto podmínky umožňují

detailní studium zániku terénních reliktů a změn vegetace. Cílem

pilotního výzkumu provedeného na podzim 2012 v prostoru kóty Kobyla

na katastrálním území obce Výrava bylo otestování archeologických,

geoarcheologických a botanických postupů a jejích možností pro

rekonstrukci bojiště v lesnatém horském terénu.

ZOZNAM ABSTRAKTOV PREDNÁŠOK P. Babčan – R. Hrdlovič strana (5) Technológie umožňujúce zameranie presnej polohy záujmových objektov v archeológii J. Bátora – P. Tóth strana (10) Vzťah sídlisk a pohrebísk v staršej dobe bronzovej na juhozápadnom Slovensku R. Bíško – V. Beran – J. Gánovský – J. Nedbalová – J. Petřík – P. Rebrošová strana (7) Multidisciplinární přístup k exkavaci hrobu KZP. Výhody digitálního zpracování výzkumu při řešení postdepozičních procesů M. Baumanová – L. Šmejda strana (12) Sociální aspekty urbanismu východní Afriky - prostorové analýzy městských center S. Dermeková strana (22) Možnosti využitia ontológie v archeologickej databáze R. Ďuračiová – T. Lieskovský strana (32) Vplyv voľby agregačného operátora na výsledný archeologický predikčný model vytvorený v GIS M. Fraštia – P. Brunčák – M. Chlepková strana (25) Digitalizácia archeologických artefaktov metódou optického skenovania štrukturovaným svetlom K. Hanus strana (33) Moderní metody leteckého dálkového průzkumu a jeho vliv na porozumnění urbanizace v májských nížinách M. Hladík strana (11) Metodická báza výskumu vývoja osídlenia v hospodárskom zázemí Mikulčíc (GIS, štatistika, environmentálne analýzy) D. Hlásek – P. Netolický strana (8) Prostorové vlastnosti nálezů keramiky a mazanice. Hradiště z přelomu starší a střední doby bronzové u Vrcovic (okr. Písek) L. Holata – J. Plzák strana (30) Zpracování surových dat z leteckého laserového skenování a jeho vliv na zaznamenání reliéfních tvarů M. Jindáček strana (21) Stav po prvním poločase 1:0 L. Karell strana (31) Validácia archeologických predikčných modelov vytvorených v prostredí GIS P. Koscelník strana (13) Využití prostorových analýz v archeologii středověkého konfliktu Z. Kosarová strana (23) Správa archeologického informačního bohatství na Moravě a ve Slezsku. Digitální archiv a evidence archeologických akcí P. Krištuf – L. Brunclíková – L. Čulíková – O. Švejcar – T. Zíková strana (15) Využití GIS při studiu vnímání krajiny

strana (1)










strana (49)

Memo_txt:

Poznámky:

Notes:

strana (50)

Memo_txt:

Poznámky:

Notes:



KočovceKočovceKočovce 22. 22. 22. --- 24 .máj 201324 .máj 201324 .máj 2013

Zborník abstraktov z konferencie POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12 Kočovce 22. –24. máj 2013

Organizátori

Filozofická fakulta Univerzity Komenského Bratislava Stavebná fakulta Slovenskej technickej Univerzity Bratislava Pamiatkový úrad Slovenskej republiky Bratislava Archeofórum

Zostavili

Peter Demján Katarína Hladíková Tibor Lieskovský Peter Pavúk

Grafická úprava a obálka

Renata Glaser-Opitzová Peter Demján

Neprešlo jazykovou úpravou.

Náklad: 150 ks

ISBN 978-80-223-3396-2

strana (51)

Memo_txt:

Poznámky:

Notes:

Konferenciu podporili:



ISBN 978-80-223-3396-2



KočovceKočovceKočovce 22. 22. 22. --- 24. máj 201324. máj 201324. máj 2013

Zborník abstraktov z konferenciekonferencieZborník abstraktov z konferencie POČÍTAČOVÁ PODPORA...

Documents

Transcript of Zborník abstraktov z konferenciekonferencieZborník abstraktov z konferencie POČÍTAČOVÁ PODPORA...