Záchranářství a medicína katastrof
description
Transcript of Záchranářství a medicína katastrof
Záchranářstvía medicína katastrof
MUDr. Jaroslav Ďurčovič
Územní středisko záchranné služby Středočeského krajeZáchranná služba Mladá Boleslav
Cíl předmětu
• aktivní zvládnutí orientačního zhodnocení naléhavého závažného stavu, poskytnutí první pomoci a okamžité péče, spolupráce s operačním střediskem, šetrný transport a správné směřování a předání do navazující neodkladné péče
• výše uvedené platí jak v případě jednotlivého pacienta, tak při nasazení do záchranné akce při hromadném výskytu postižených (hromadné neštěstí, přírodní katastrofy, atd.)
Diplomovaný zdravotnický záchranář
• spolehlivě rozpoznat stavy bezprostředně ohrožující život a samostatně zvládnout život zachraňující a další neodkladné výkony
• v mimořádných situacích schopen organizovat záchrannou činnost dle pokynů nadřízeného ve spolupráci s ostatními záchranáři
Historie záchranářství
• historie lidstva = 15000 válek• raněný voják či civilista – ponechán svému osudu• D.J.Larrey, Napoleonův chirurg – poskytoval pomoc zraněným
vojákům bez ohledu na jejich příslušnost k bojující straně• Henri Dunant – ženevský obchodník, který viděl osud raněných
během tažení Napoleona do Itálie r. 1859. Zjistil, že o raněné se nikdo nestará, tak jim pomáhal a po svém návratu domů sepsal své vzpomínky do knihy (Vzpomínky na Solferino), kterou rozeslal všem evropským panovníkům a vojevůdcům. V roce 1863 zakládá mezinárodní organizaci Červený kříž.
• dnešní Červený kříž se pod záštitou OSN zaměřuje na koordinaci mezinárodní pomoci obětem přírodních katastrof, hladomorů, epidemií a utečencům z oblasti konfliktů
Současnost
• v 50. letech rozvoj oboru anesteziologie = propagace a výuka neodkladné resuscitace
• v 70. letech v USA rozvoj oboru urgentní medicína• 1974 – pracoviště záchranné služby při ARO nemocnic• od roku 1998 nástavbový lékařský obor v ČR• výsledkem rozvoje urgentní medicíny jsou záchranné služby s
maximálním technickým a technologickým vybavením, umožňujícím udělat pro postiženého jedince maximum na místě, kde nastala porucha zdraví
Systémy záchranných služeb
• systémy s lékařem – střední Evropa
• systémy bez lékaře – paramedici, zapojení hasičů (USA)
Co je lepší?
nelze srovnávat
Záchranná služba v ČR
• v každém kraji územní středisko s různým počtem výjezdových stanovišť a různým počtem operačních středisek
• příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je krajský úřad• různé typy posádek – RV, RLP, RZP• hustota sítě výjezdových stanovišť je různá podle počtu obyvatel a
dojezdových časů (15 minut), stejně tak spektrum posádek
Tísňová linka
• 155 - národní telefonní číslo (provozují jednotlivé ZS)
• 112 - mezinárodní celoevropské telefonní číslo
provozuje Hasičský záchranný sbor
operátoři s jazykovou výbavou
v případě zdravotních problémů znamená volání na toto číslo
zbytečné zdržení = přepojování na místně příslušného operátora
linky 155
Charakteristika práce v záchranné službě
• vyhláška MZ ČR č. 434/1992Sb. o zdravotnické záchranné službě
• primární výjezdy: reakce na tísňovou výzvu přes 155 nebo 112
• sekundární výjezdy:
převoz v zajištěné neodkladné péči mezi zdravotnickými zařízeními z důvodů diagnostických, repatriačních, kapacitních nebo v rámci transplantačního programu
• přednost mají vždy primární výjezdy
Druhy výjezdových skupin
• RLP
rychlá lékařská pomoc (řidič + sestra + lékař)
• RZP
rychlá zdravotnická pomoc (řidič + sestra)
• rendez-vous systém (tzv. RV systém)
dva druhy posádek: 1. řidič + lékař (tzv. malé auto)
2. řidič + sestra (tzv. velké auto)
všechny výjezdové vozy stejně vybavené
Další služby
• DRN – doprava raněných a nemocných
jen výjimečně u některých záchranný služeb, tato činnost není náplní práce ZS, přebírají jí soukromé společnosti či větší nemocnice
• LSPP – lékařská služba první pomoci
pouze ambulantní složka, spadá pod ZS pouze organizačně, dnes jí již většinou přebírají jiné subjekty (větší nemocnice)
Rizika práce v záchranné službě
• nepřízeň počasí• psychický tlak okolí• noční směny• agresivita pacienta či jiných osob• neustálá připravenost na cokoli včetně personálního a technického
vybavení
nic nelze 100% naplánovat maximální přizpůsobivost a schopnost improvizace
skutečné využití pracovní dobycca 21%
RLP/RZP/velké auto
RV/malé auto
Ochrana členů výjezdových skupin
před lidmi
• posádky ZS nemají statut veřejného činitele• odkázáni na pomoc policejních složek• příjezd policie chvíli trvá – PŘEMÝŠLET JAK Z TOHO VEN
před nákazou
• osobní ochranné pomůcky• dodržovat hygienické předpisy• očkování• RUKAVICE – vytvořte si na ně návyk
Průběh výjezdu
• převzetí tísňové výzvy zdravotnickým operačním střediskem (ZOS)• předání výzvy ZOS výjezdové skupině• interval do výjezdu (do 2 minut – není upraveno zákonem )• výjezd• příjezd na místo (do 15 minut dle vyhl. 434/1992Sb. vyjma situací
zvl. zřetele hodných)• ukončení činnosti na místě• předání pacienta ve zdravotnickém zařízení• návrat na základnu• ukončení výjezdu po administraci
Transport pacienta
• riziko transportního traumatu
druhotné poškození fyzikálními vlivy (teplo, chlad, akcelerace, decelerace, bolest, opakované manipulace)
• minimalizace tohoto rizika
šetrný tranport, plynulá jízda, řádné zajištění pacienta před jízdou (imobilizace, analgézie, analgosedace, myorelaxace)
• ke zvážení letecký transport
Zdravotnické operační středisko
• přijímá a vyhodnocuje tísňová volání• vysílá a řídí výjezdové skupiny• operačně řídí zásah v případě hromadného neštěstí• má oprávnění aktivovat traumatologický plán záchranné služby
• operátor – zdravotní sestra s praxí a pomaturitním specializačním
vzděláním
• jakékoli diskuze s operátorem ZOS ohledně indikace k výjezdu jsou hrubým porušením pracovní kázně se všemi důsledky
ZOS
Jiné záchranné služby
• Báňská záchranná služba
zřizuje Český báňský úřad podle zákona
• horská záchranná služba
oficiální název Horská služba ČR, o.p.s.
obecně prospěšná společnost zaštítěná Ministerstvem pro místní
rozvoj
• vodní záchranná služba
organizuje ČČK jako občanské sdružení
někde i profesionální záchranné služby (Slapy, Orlík – středočeská záchranka)
Letecká záchranná služba
• nedílná součást státem garantované zdravotnické záchranné služby• funguje jako důležitý článek integrovaného záchranného systému
ČR • leteckou záchrannou službu aktivuje příslušné ZOS
• má dvě organizační složky:
1. vrtulník je Ministerstvem zdravotnictví smluvně najat od
provozovatele (Policie ČR) nebo soukromé letecké firmy
(vrtulník + 2 piloti)
2. zdravotnické zajištění (lékař + záchranář) je v působnosti
příslušné záchranné služby
Pokrytí státu LZS
V čem je LZS přínosem?
• špatně dostupný terén• šetrný a rychlý transport do nemocnice• při řádném zajištění pacienta před vzletem není žádná
kontraindikace
• při požadavku na LZS zvážit náš dojezdový čas do cílového zdravotnického zařízení (ZS – vrtulník – ZS – cílové oddělení)
• aktivovat LZS ne až po zajištění pacienta, ale tak, aby po zajištění již byl vrtulník na místě a jeho posádka čekala na pacienta)
• LZS není všelék – my to víme, neví to laická veřejnost
Indikace vzletu LZS
• Primární ošetření veškerých těžkých úrazů, zejména v terénu těžko přístupném pro pozemní složky.
• Závažné dopravní nehody a další děje, z jejichž mechanismu je pravděpodobný vznik těžkého poškození zdraví, průmyslové havárie.
• Neúrazové neodkladné stavy v terénu těžko přístupném pro pozemní složky.
• Neodkladné stavy po primárním ošetření v terénu i ve zdravotnických zařízeních k transportu na specializované pracoviště, kde je požadavek šetrnosti a rychlosti.
• Hromadná neštěstí a katastrofy.
Indikace vzletu LZS • Některé specifické mechanismy, při kterých je vzlet indikován, aniž by byl znám stav osob na místě události • nehoda na hlavní nebo dálkové silnici nebo dálnici• nehoda prostředku hromadné dopravy v cestovní rychlosti• nehoda, při níž došlo
– ke střetu vozidla a chodce, cyklisty nebo motocyklisty– k převrácení vozidla– k požáru vozidla– k vymrštění člena posádky z vozidla (včetně nehod motocyklistů)– k čelnímu nárazu v cestovní rychlosti– k zaklínění osob cestujících ve vozidle
• železniční nehoda – čelní náraz nebo střet vlaku s vozidlem či chodcem• nehoda letadla• nekoordinovaný pád z výšky nad 6 m (3. nebo vyšší nadzemní podlaží)• napadení velkým savcem• pád z koně• výbuch• zřícení stavby• střelba