VZJEMN VZTAHY PRVA PROCESNHO A PRVA HMOTNHO V DLE PANA PROFESORA MACURA

PETR LAVICK

Prvnick fakulta Masarykovy univerzity, esk republika

Abstrakt v rodnm jazyce Pspvek se zabv vzjemnmi vztahy prva hmotnho a procesnho v dle prof. Macura.

Kl ov slova v rodnm jazyce Prvo procesn, prvo hmotn.

Abstract The article deals with mutual connections between material and procedural law in the life-work of prof. Macur.

Key words Procedural law, substantive law.

1. VOD

Pan profesor Macur se ve svch pracch1 vnoval cel ad zkladnch teoretickch otzek civilnho prva procesnho, jako i jednotlivm procesnm institutm; namtkou lze pipomenout dla vnovan dispozin a projednac zsad, pedmtu sporu, dokazovn i sprvnmu soudnictv. Zvltn msto v tomto kontextu zaujmaj jeho monografie zabvajc se problematikou vzjemnho vztahu prva procesnho a prva hmotnho,2 nebo prv vdecky vysoce fundovan een tto otzky se stalo vchodiskem, promtajcm se t do prac, je se tkaj jednotlivch zsad i institut civilnho prva procesnho. Z tohoto dvodu se nsledujc dky sna piblit pojet prva hmotnho a procesnho, jejich vzjemnho vztahu a msta prva procesnho v systmu prva tak, jak je ve svch monografich popsal profesor Macur. V tto souvislosti je nutno upozornit, e vyjma zvren pase, ukazujc na praktick vznam pedestench teoretickch zvr je nsledujc text kompilac mylenek profesora Macura. S ohledem rozsah celho dla a pedevm jeho ideovou bohatost jde toliko o vbr tch nejzkladnjch zvr, kter autor tohoto pspvku povaoval za stejn. Nsledujc dky jsou tedy snahou o pipomenut a dal rozen zvr, k nim pi bdn nad uvedenm tmatem dospl prof. Macur.

2. METODOLOGICK VCHODISKO: SYSTMOV -STRUKTURN PSTUP

Pro vechny monografie prof. Macura je charakteristick uplatnn systmov strukturnho pstupu. Tato metodologie se samozejm nejvraznji projevuje v dlech vnovanch obanskmu prvu procesnmu v systmu prva, prvu procesnmu a prvu hmotnmu, jako i vzjemnm vztahm hmotnho a procesnho prva; promt se ale t do dlch procesnch institut, jimi se prof. Macur zabval.

1 Srov. seznam literatury citovan na konci tohoto lnku. 2 Obansk prvo procesn v systmu prva. Brno: UJEP, 1975. Prvo procesn a prvo hmotn. Brno: MU, 1993. Problmy vzjemnho vztahu prva procesnho a hmotnho. Brno: MU, 1993.

Systmov-strukturn pstup vychz z pesvden, e objektivn realita m strukturn povahu, a proto je pstupn lidskmu poznn. Kad jev vnjho svta je tak v zsad poznateln; to plat i pro prvo.

Klov pojem struktury vymezuje prof. Macur tak, e se jedn o specifickou jednotu zkonitch vztah, funkc, kauzlnch a dialektickch souvislost pedmtu, o jednotu jeho vnitn diferenciace. Struktura pitom nen prost souhrnem (soutem) vzjemn nesouvisejcch element: souhrn element a funknch vazeb ve vzjemn integraci vytv kvalitativn nov tvar. Struktura a jej elementy na sebe vzjemn psob a ovlivuj se: povaha a vlastnosti celku jsou zvisl na jeho elementech a jejich funknch vazbch, stejn jako prvky urit struktury jsou ve svch charakteristickch rysech urovny svou pslunost k urit struktue.

Poznvan realita m rzn strukturn rovn, je jsou hierarchicky uspodny. Celou strukturu, vnmanou ze synchronnho (statickho) hlediska, ovld princip subordinace, spovajc v tom, e vechny funkn vazby a vzjemn vztahy jsou projevem uritho zkladnho principu, kter pronik celou strukturou a je vrazem jej podstaty.

Systmov-strukturn pstup se pitom nesna pouze o statick popis zkouman struktury, ale t o zachycen jejho historicko-genetickho aspektu. Tato skutenost m pro dal bdn podstatn vznam, nebo umouje analyzovat, jak prvo psob jako systm zen na spoleensk vztahy.

3. PRVN VZTAHY JAKO FUNK N VAZBY MEZI OBJEKTIVNMI ZJMY

Povahu celostnho tvaru m rovn prvo. Tato skutenost umouje jeho hlub poznn za pomoci systmov-strukturn metody. Rozbor systmu prva ovem nutn mus vychzet z konkrtnch spoleenskch podmnek, v nich prvo psob. Tyto spoleensk podmnky jsou vyjdeny pedevm v pojmu zjmu. Zjem chpe prof. Macur jako objektivn, na lidskm vdom nezvisl vztah spoleenskho subjektu ke spoleenskm pedpokladm a podmnkm jeho zachovn, ochrany a rozvoje. Jde o sociln kategorii, kter vytv sloitou strukturu o mnoha vrstvch, jej jednotliv prvky jsou spjaty funknmi vazbami.

Zkoumn vazeb mezi zjmy a prvem me bt spn pouze tehdy, pistupuje-li se k obma jako ke sloitm celostnm systmm. V tomto smru prvo slou k tomu, aby zprostedkovvalo vazby mezi objektivnmi zjmy, tj. aby je spojovalo a sjednocovalo. Tuto funkci systmu prva lze vak postihnout jenom z hlediska historicko-genetickho: ke spojovn a sjednocovn zjm slou z tohoto pohledu prvn vztahy. Prvn vztahy je proto teba povaovat za funkn vazby mezi zjmy. Prvn vztahy vymezuj a utvej spoleensk podmnky, za kterch dochz k vzjemnmu psoben zjm, a reguluj tak lidsk chovn pi realizaci tchto zjm.3

3 Normy procesnho prva psob na spoleenskou realitu obdobn jako normy hmotnho prva, tj. prostednictvm prvnch vztah. Procesnprvn vztahy vyjaduj funkn vazby v oblasti zjm zvltnho druhu, je lze oznait jako zjmy procesn. Jeliko prvn vztahy psob jako regultor lidsk innosti, je tato innost regulovanm pedmtem a nestv se obsahem prvnho vztahu. Obansk prvo procesn tedy upravuje procesn vztahy, je jsou vzhledem k procesn innosti slokou regulujc, kdeto procesn innost slokou regulovanou. K regulaci tto innosti dochz prv vymezenm subjektivnch prv a povinnost v rmci procesn prvnch vztah.

Takto pojat prvn vztahy potom maj klov vznam rovn pro vymezen systmu prva. Ten lze toti chpat jako model specifickch funknch vazeb mezi objektivnmi zjmy ve struktue zjm. Uveden funkn vazby pitom vznikaj, rozvjej se a zanikaj jako prvn vztahy na zklad objektivnho prva.4

4. PRAVIDLA SPRVNHO CHOVN SPONTNNHO DU

U zvru o objektivn povaze poznvan reality setrval prof. Macur i ve svch pozdjch dlech.5 Je vak zejm urit argumentan posun, vyplvajc pedevm ze snahy eliminovat voluntaristick pstup zkonodrce k prav civilnho zen soudnho, je je typick pro pozitivistick konstruktivismus. Prof. Macur vychz z Hayekovy teorie sprvnch pravidel chovn spontnnho du, podle n prvo nen ve sv podstat projevem obecnch zkonitost lidskho mylen, ale je vrazem objektivnch vztah a vazeb, ovldajcch lidsk chovn. Vchodiskem jsou empirick poznatky o pravidlech sprvnho chovn, kter jsou soust spontnnho du a nemohou bt umle vytvena, ale mohou bt jen poznvna. Je proto lohou zkonodrce, aby se svmi normativnmi akty co nejvce piblil objektivn danm pravidlm spontnnho du; m vce se mu to poda, tm bude prvn prava efektivnj.

4 Prvn vztahy maj svj obsah a formu; ob tyto kategorie se vyznauj svou vlastn vnitn a vnj strukturou. Vnj struktura obsahov strnky prvnho vztahu oznauje, co prvn vztah spojuje (v jak oblasti zjm psob, kdo je nositelem tchto zjm, pop. jak je jejich asov psobnost, tj. jde o povahu zjm); vnitn struktura vypovd o tom, jak prvn vztah tyto zjmy spojuje (zpsob, jakm dochz ke spojovn zjm). Vnj struktura formy prvnch vztah je tvoena elementy (prvky) prvnch vztah, tj. subjekty, obsahem a pedmtem. Klovou roli pro diferenciaci v systmu prva vak hraje vnitn struktura formy prvnch vztah, j je metoda prvnho regulovn, tedy specifick zpsob prvnho regulovn, vyjadujc povahu a mru psoben jednotlivch astnk prvnho vztahu na vznik a rozvjen tohoto vztahu, resp. vyjadujc povahu a mru asti subjekt na formovn jeho obsahu.

Povaha a mra asti astnk prvnho vztahu na jeho vzniku, utven obsahu a rozvjen bv v rznch ivotnch oblastech rozdln. V tto souvislosti vak prof. Macur upozoruje, e rozliovn horizontlnch a vertiklnch vztah je krajn zjednoduujc, nebo si pedstavuje povahu a mru asti subjekt na formovn prvnho vztahu bu jako stejn, nebo jako maximln rozdln (bu astnci vystupuj ve vztazch rovnosti se stejnou mrou dispozin autonomie, nebo se naopak v maximln me uplatn pevaha psoben jednoho ze subjekt prvnho vztahu). Horizontln a vertikln vztahy mohou pedstavovat jenom mylenou osu, mezi nimi se v cel sv sloitosti rozprostr spoleensk realita.

Metoda regulovn m pvod v pedmtu pravy a je jm determinovna. Urit oblast chovn lid ve spoleenskch vztazch si d pouit konkrtn metody prvn pravy tchto vztah. To se pln projevuji i ve specifick metod prvnho regulovn. Jejm zkladnm rysem je vznik trojhelnkovch prvnch vztah, zahrnujcch jak horizontln vztah mezi astnky zen, tak vertikln vztah mezi kadm z astnk a soudem, ppadn jinm orgnem. Toto regulovn nelze vykldat tak, jako by obanskoprvn procesn vztahy byly pouhm konglomertem horizontlnch a vertiklnch vztah. Obanskoprvn procesn vztahy, vznikajc navzjem mezi astnky a mezi astnky a rozhodujcm orgnem, vytvej organickou jednotu, v n jakkoliv zmna v horizontln sloce se projev ve vertikln sloce a naopak; nejde proto o samostatn horizontln a vertikln vztahy, ale o dva aspekty kadho z procesnprvnch vztah, kter tvo zklad civilnho procesu. 5 Nap. v prci o postmodernismu a zjiovn skutkovho stavu v civilnm sporu prof. Macur konstatuje: Bez uznn existence vnj, objektivn skutenosti, kter je v podstat nezvisl na subjektu, je jakkoliv poznn neuskuteniteln. Mnoz pedstavitel postmodernismu to oteven piznvaj a jednodue tvrd, e poznn nen mon. Psn logicky vzato nen v tom ppad mon ani objektivn poznatek o tom, e jakkoliv lidsk poznn nen mon, take jedinou bezprostedn zkuenost lovka me bt jen neurit existencionln pocit naprost nejistoty, absurdity, zkosti apod., jak konstatovala ji filozofie existencialismu. Macur, J. Postmodernismus a zjiovn skutkovho stavu v civilnm soudnm zen. Brno: MU, 2001, s. 53.

V souladu s tm prof. Macur v protikladu k pozitivistickmu konstruktivismu zdrazuje, e civiln proces nevznikl zmrnm vytvenm jako uml konstrukce, ale vznikal a rozvjel se spontnn jako sloit, eln a dmysln kybernetick soustava s zenm na druh rovni jet v dob, kdy lid nemohli mt ani pont o tto jeho povaze a vnitnm mechanismu. Spontnn se tak utvoily urit charakteristick rysy civilnho procesu, kter jsou patrn pi rozboru pedprocesnho stdia sporu.

Kad civiln proces m svj pvod v prvnm sporu, jen