Vzdelavaci Material Vyroba Mydla
-
Upload
lucie-hrdinova -
Category
Documents
-
view
8 -
download
0
description
Transcript of Vzdelavaci Material Vyroba Mydla
-
VZDLVAC MATERIL
k emeslnmu kurzu
VVRROOBBAA MMDDLLAA
v rmci projektu
Lidov emesla v mikroregionu Lunice a Vltavotnsko
Reg. .: 12/015/4210a/231/000012
Realiztor projektu: MAS Lunice, o. s.
datum konn: 15. 3. 2014
-
2
Obsah
Vznik mdla ......................................................................................................... 3
Historie mdla ...................................................................................................... 5
Vroba mdla ...................................................................................................... 7
Metoda vroby za studena ............................................................................ 10
Metoda vroby za tepla ................................................................................. 10
Recepty a pracovn postupy ........................................................................... 12
100% rostlinn prodn mdlo .................................................................... 12
Mdlo z kozho mlka .................................................................................... 18
Mdlo na pran ............................................................................................... 19
Dtsk mdlo s mskem a sedmikrskou .................................................. 20
Jak vyzrt na skvrny ......................................................................................... 22
Poznmky ........................................................................................................... 26
-
3
Vznik mdla
Mdlo je z chemickho hlediska vlastn sol (nebo sms sol mastnch
kyselin), kter vznikne reakc, tzv. zmdelnnm i saponifikac, kyseliny a
zsady. Kyselina je v tomto ppad jakkoliv tuk (nap. vepov sdlo) a
zsada je NAOH aneb hydroxid sodn. Jako vedlej produkt tto reakce pak
vznikne alkohol (glycerol, glycerin) a tm hlavnm produktem je samozejm
sl pouit mastn kyseliny (tuku) neboli mdlo.
V praxi potom mdlo psob jako smedlo, kter dopomh vod k
tomu, aby se pouze neshlukovala v
podob kapiek na povrchu pokoky.
Mdlo kapiky efektivn naruuje a
voda se tak dostane i do hlubokch
pr. Mdlo se nabal kolem zrnek
pny, uzave je v sob a umon vodu
splchnout.
-
4
Pi prmyslov vrob mdla se asto z mdla odstrauj vechny sloky,
kter nejsou samotnm mdlem. Jako vedlej produkt vroby mdla vak
vznik cenn glycerin, kter je velmi prospn pro lidskou pokoku
hydratuje ji a vyivuje. Pi prmyslov vrob se ale pidnm sol extrahuje a
nsledn se vyuv v potravinskm, kosmetickm a farmaceutickm
prmyslu. Glycerin se uvoluje ve vt me pi vrob mdla za studena.Tato
metoda je etrnj ne metoda za tepla a navc ponechv mdlu nesrovnateln
vce vivnch ltek a vitamn pirozen obsaench v olejch. Metoda za
studena je metoda, kter se nejastji pouv v runch manufakturch i pi
vrob mdla podomcku. Principem tto metody je vyuit tepla vznikajcho
pirozenou chemickou reakc, nikoliv tedy tepla umle dodvanho.
Pokud si ale mdlo vyrobte sami, zstane vm v mdle nejen vzcn glycerin,
ale i mnostv vitamin a dalch prospnch ltek, kter jsou do bn
prodvanho mdla umle pidvny nebo v nm zcela chyb.
-
5
Historie mdla
Prvn zmnky o mdle pochzej ji z roku
2800 p. n.l. Archeologov nalezli babylonsk
ndoby, na kterch byla zjitna ltka podobn
mdlu.
Na hlinn tabulce z roku 2200 p. n. l. byl sepsn
nvod na vrobu mdla z vody, louhu a kassiovho
oleje. V t dob vak mdlo nepouvali k hygien
i pran, ale k rychlejmu hojen ran.
Po cel stalet se pralo sms popela a sody.
K odstraovn pny se pouvaly tak rzn
druhy hlny. V ad zem pouvali koeny, kru a
plody mydlice (Saponariavulgaris). Tato rostlina rostla podl ek a potok a
obsahovala vu, kter ve vod pnila.
Gaius Plinius ze starho ma ve sv encyklopedii HistoriaNaturalis
uvd, e mdlo vynalezli Galov. Vyrbli ho z kozho oleje a popela. Slouilo
vak jen jako pomda na vlasy.
Teprve a eck lka Galenos z Pergamenu v roce 164 n. l. upozornil na
istc schopnost mdla a mydlstv se stalo emeslem.
V t dob byli na vrobu mdla specialist Arabov. Vyrbli ho
z olivovho oleje a aromatickch olej. Zaali do nj pidvat hydroxid sodn.
Od 7. stolet se zaala mdla pibarvovat a parfmovat. Vyrbla se mdla
tekut i tuh.
Ve 14. stolet se mdlo zaalo vyrbt ve panlsku z olivovho oleje a
popela z moskch rostlin. Centry tohoto emesla se mimo panlsk Sevilly
staly tak italsk Bentky a francouzsk Marseille.
-
6
Odtud se vroba mdla ila do Anglie a Nizozem, kde k jeho vrob
uvali ryb tuk a hovz lj. Nedosahovalo vak takov kvality jako to z jinch
zem.
V echch byla vroba mdla z velk sti starost hospodynk a to a do
17. stolet.
Zatkem 19. stolet se zaalo toto emeslo mnit v prmyslovou velkovrobu.
V roce 1806 zaloil tovrnu na mdlo v New Yorku William Colgate.
Prvn prac prky se objevily kolem roku 1880, i kdy se tehdy jednalo
spe o rozemlet mdla.
Velkm pokrokem bylo pidvn pracch a blcch sloek do prku
perbortu a siliktu. Perbort uvoluje pi pran bublinky kyslku, kter prdlo
mechanicky ist. Silikt prdlo zmkuje. Takto upraven prac prky se
zaaly vyrbt v roce 1912.
V tictch letech 20. stolet se do prk zaaly pidvat fosfty, kter
zmkovaly vodu. V tvrd vod se prek he rozpout. Pozdji se zjistilo, e
fosfty kod ivotnmu prosted a od 80. let se tyto sloky zaaly nahrazovat
jinmi pro ivotn prosted nekodnmi zmkovadly.
Druh svtov vlka odstartovala rozvoj chemickho prmyslu a prodn
mdla se nahradila syntetickmi pracmi prostedky. Jsou innj ne ty
prodn a lze je vyrbt ve vtm mnostv.
V 70. letech se do prku zaaly pidvat biologicky aktivn enzymy. Ty
dok odstraovat urit druhy skvrn. To umonilo snit teplotu a etit energii
pi pran.Protezy tp blkoviny psob proti skvrnm od krve, amylzy
tp cukry psob proti skvrnm od sladkost a lipzy tp tuky odstrauj
tak skvrny mastn.Od te doby se do pracch prostedk pidvaj ltky
zabraujc rezivn praky.
Od devadestch let se pracuje na prostedcch, kter nedrd pokoku,
nevyvolvaj alergie a zrove maj stle vt istc schopnost.
-
7
Vroba mdla
Mdlo je mon vyrobit z jakhokoliv ivoinho nebo rostlinnho oleje
nebo tuku (krom minerlnch olej). V zvislosti na zvolenm druhu tuku se
budou liit vlastnosti vyrobenho mdla, kter jsou pmo podmnn sloenm
pouitch olej a tuk.
Mezi zkladn vlastnosti mdla pat:
Pevnost mdla
Schopnost tvoit mdlov bubliny
Velikost bublin
Trvanlivost mdlovch bublin
istc schopnost mdla
Vivn efekt
-
8
Domc vroba mdla nabz monost vyrobit si mdlo s vlastnostmi pesn
odpovdajcmi naim poadavkm. V nsledujc tabulce jsou uvedeny
vlastnosti mdla pi pouit rznch olej a tuk. Jedin vhodnou kombinac
olej a tuk doshneme poadovanch vlastnost vyrobenho mdla.
Tuk SAP (KOH)
SAP (NaOH)
Tvrdost
istic schopnost
Schopnost tvorby bublin
Stabilnost pny
Vivn efekt na pokoku
Aradov olej
192.1 137.0 mkk ujde to mal vysok vborn
Avokdov olej
187.5 133.7 mkk ujde to velk nzk nejlep
Jojobov olej
97.5 69.5 mkk ujde to mal vysok vborn
Kokosov olej
268.0 191.1 mkk vborn velk nzk vysuuje
Kukuin olej
192.0 136.9 mkk ujde to mal nzk vborn
Mandlov olej
192.5 137.3 mkk dobr mal vysok nejlep
Olivov olej
189.7 135.3 mkk dobr mal nzk vborn
Palmov olej
199.1 142.0 tvrd vborn mal vysok nic moc
epkov olej
174.7 124.6 mkk ujde to mal nzk vborn
Ricinov olej
180.3 128.6 mkk ujde to velk vysok vborn
Sjov olej 190.6 135.9 mkk dobr mal vysok nic moc Slunenicov olej
188.7 134.5 mkk ujde to mal nzk vborn
SAP (Saponifikan hodnota) olej uruje, kolik miligram 100% hydroxidu draselnho
(KOH) je poteba na zmdelnn 1 gramu oleje. Kad olej m jinou hodnotu SAP. V tabulce
je pro zjednoduen uveden i hodnota SAP pro NaOH.
-
9
Vimnte si, e tuky (kokosov olej, palmov olej) tvo tvrd mdla a
tekut oleje mdla mkk. Pouit oleje a tuky mohou mt rostlinn i ivoin
pvod.
Pevnost mdla je tak ovlivnn pouitm hydroxidem. Hydroxid sodn
(NaOH) vytv pevn mdlo, zatmco hydroxid draseln (KOH) vytv mkk
a tedy lpe ve vod rozpustn mdlo, proto se pouv hlavn na vrobu mdel
tekutch.
V dnen dob jsou dv monosti, jak si mdlo v domcch podmnkch
vyrobit. Bu z mdlov hmoty, kterou si mete koupit, doma rozeht, obarvit,
ovont a nalt do zvolench formiek nebo vroba mdla tzv. od zkladu, kdy si
sami vyrobte i mdlovou hmotu z olej/tuk a hydroxidu. Tuto hmotu si pak
mohou dotvoit podle svho gusta. Oba zpsoby maj samozejm sv vhody i
nevhody.
Zpsob vroby mdla Vhody Nevhody
Vroba mdla z mdlov hmoty
Jednoduch
Nelze ovlivnit sloen mdla
Je mon vyrobit jen jednu kostku mdla
Mdlo je mkk a rychle se vymydl
Skvl tvoen pro dti
Cenov nronj pi vtch dvkch
Nepracuje se s dnm nebezpenm materilem
Kvalita zvis na dodavateli
Vroba vlastn mdlov hmoty
Mono ovlivnit pouit zkladn suroviny a vyrobit si mdlo na mru
Me zabrat vc asu (podle pouit metody)
Pohodlnj vroba vt dvky mdel, i kdy je mon vyrobit i jednu kostku mdla
Pouvaj se zsadit ltky (raviny), kter jsou nutn pro zmdelnn hmoty
-
10
Metod na zkladn vrobu mdla je nkolik, zvis vdy na poadavcch
na vsledn produkt, kterho chcete doshnout. Zjednoduen je lze rozdlit na
Metodu vroby za studena a metodu vroby za tepla.
Metoda vroby za studena
Jedn se pravdpodobn o nejjednodu metodu, pi n se mdlov
hmota nemus zahvat, spork je tedy poteba jen na rozeht tuku. Potom u se
jen smch rozputn tuk s hydroxidem a s pomoc vaeky a ponornho
mixru se hmota smch, obarv a
nalije do forem.
Proces zmdelnn pot v
nsledujcch 24 hodinch probh
automaticky psobenm tepla, kter
vytv reakce dobhajc dal 3
tdny. Potom je mdlo mon pout.
Metoda vroby za tepla
Tento proces spov v zahvn mdlov hmoty celou dobu procesu
zmdelovn, aby se urychlila reakce saponifikace a zabezpeilo se tak
zmdelnn vech mastnch kyselin. Pi vrob mdla touto metodou je mon
mdlo pout okamit po ztuhnut, obvykle po 24 hodinch.
Nezmdelnn mastn kyseliny zpsobuj mastnost vslednho mdla,
proto je tato metoda vhodn pro vrobu napklad prsvitnho mdla. V tomto
ppad se pouv vt mnostv hydroxidu, ne je potebn pro zmdelnn,
aby byla zabezpeena pln saponifikace. Pak mus mdlo bt zneutralizovan
prodnmi kyselinami (nap. kyselinou citronovou). Dalm hlavnm zdrojem
-
11
mastnosti mdla je ptomnost krystal, kter se vytv v procesu chladnut
mdlov hmoty. Pokud chceme mdlo zachovat prsvitn i po vychladnut,
musme do nj pidat njak rozpoutdlo. Pro tento el se pouv vtinou
kombinace dvou nebo vce z nsledujcch sloek: etylalkohol, glycerin a cukr.
Konenm produktem je pak prsvitn mdlo, kter je vlastn sms mdlov
hmoty a rozpoutdel.
Pokud bychom mli srovnat vhody a nevhody obou metod, tak urit
vhodnj je metoda za tepla, pi n vm proces zmdelnn probhne pod
vaima rukama. Mete tak lpe kontrolovat cel proces. D se ct, e i
pidvn vn i barev se obejde bez nslednch pekvapen. V metod za
studena toti nikdy pedem nevte, co se s barvami a vnmi v nsledujcch 24
hodinch stane.
Na druhou stranu je mdlov hmota vyroben procesem za tepla pomrn
lepkav a tuh, co znemouje vytven barevnch efekt, kter potebuj
mdlovou hmotu tekutj.
-
12
Recepty a pracovn postupy
100% rostlinn prodn mdlo
Toto mdlo je vyroben z kokosovho, olivovho a palmovho oleje a s
olivovm olejem lisovanm za studena. Mdlo je bez parfemace, proto je
vhodn zejmna pro citlivou a ekzematickou pokoku, pro dti, ale tak pro
vechny ty, kte si na vni pli
nepotrp. Lze jej tak pout
msto rznch isticch gel na
ple nebo pro pran prdla a to
jak v ruce, tak i v prace. Mdlo
neobsahuje dn syntetick
konzervan ltky, parfmy,
ztuovae ani ivoin tuky.
K vrob za studena vyrbnho prodnho mdla budete urit krom
surovin potebovat nsledujc:
jeden pr odolnch rukavic
ochranu o, aby nemohlo dojt k zasaen ravm louhem
nerezov hrnec na rozputn olej, nerezovou ndobu na odven vody
a ndobku na odven hydroxidu (NAOH)
kuchyskou (ideln digitln vhu)
teplomr (na men teploty louhu a olej)
ponorn mixr
formu na mdlo (me bt devn hranat nebo silikonov v rznch
tvarech, s spchem se d pout tak krabice od bot)
a rzn dal nezbytn pomcky - ubrousky, lce, liky, vaeky...
-
13
Recept:
(cca 10-12 kostek 100 g):
450 g kokosovho oleje
350 g olivovho oleje
200 g palmovho oleje
380 g/ml destilovan vody
150 g hydroxidu sodnho (NAOH)
1 ml extraktu z grepovho jdra (je to prodn konzervant a nen zcela nutn)
Kvalitn mdlo obsahuje vyven pomr olej. Nap. jestlie se pouije
velk mnostv kokosovho oleje, nebude mdlo ji pokoku zvlovat, ale
naopak vysuovat. Pi pouit jen palmovho oleje bude mdlo zase pli tvrd,
kehk a lmav...
Jestlie se vak budeme chtt pustit do naeho vlastnho receptu, musme
mt na pamti, e nikdy nesmme mchat dohromady libovoln mnostv olej a
libovoln mnostv vody a hydroxidu. Zpotku je pln nejjednodu vychzet
ze zkladnho mnostv olej a to 1000 g (1 kg), kter rozdlme mezi jednotliv
oleje, kter chceme pout. Vody (nejlpe destilovan) je pak teba na 1 kg vdy
380 g/ml. A hydroxidu? Tam u je to trochu sloitj. Jedna monost je potat
mnostv s pomoc tohoto vzorce:
189,7g / 1000 * 500g = 95,1g KOH * 0,713 = 68,5g NaOH
(vzorec uruje, kolik je teba miligram (mg) 100% hydroxidu sodnho
(NAOH) na zmdelnn 500 gram oleje - v tomto ppad olivovho, jeho
saponifikan hodnota* je 189,7)
-
14
* saponifikan hodnota uruje, kolik miligram (mg) 100% hydroxidu
draselnho (KOH), je teba na zmdelnn 1 gramu oleje. Kad olej m
samozejm jinou saponifikan hodnotu hodnotu (SAP).
Anebo se mete podvat na tyto webov strnky
http://www.soapcalc.net/calc/SoapCalcWP.asp, na kterch vm bude po
zadn jednotlivch parametr (pedevm podle gram rznch olej)
spotno, kolik je poteba pout ve vaem konkrtnm receptu NaOH.
Webovch strnek se nebojte, sta v jednice ponechat NAOH, ve
dvojce nastavit gramy (pro zatenky doporuuji vepsat 1000), ve trojce
ponechat ve tak, jak je pednastaveno, ve tyce opt ponechat 5% petunn,
maximln petunit o 10%, aby mdlo zase nebylo pli mazlav a tun (na
vysvtlenou - petunn znamen pouze to, e v mdle pak zstane dan
procento nezreagovanch, tj. "nezmdlench" olej, kter pak pokoku
zanechvaj hebkou a vlnou), ptku pak neeit vbec a v estce si vybrat
oleje, kter chceme pout, a vedle vepsat bu jejich procento v danm receptu
i jejich konkrtn gramy. No a na zvr u sta jen kliknout na sedmiku a
pot se pesunout na tlatko "VieworPrintRecip", kter vs "hod" na strnku,
kde si ve fialov kolonce "Lye - NAOH" petete danou hodnotu hydroxidu
sodnho, kter je teba do vaeho vytouenho receptu pout. A je to :-)
-
15
Postup vroby mdla:
Nejdve si pipravme vechno potebn nin a vylome si formu
(silikonovou nemusme) nejlpe peicm paprem, aby se nm mdlo lpe
vyklplo.
Pipravme si roztok NAOH (tzv. vodn fze): Do hrneku nebo do
njak star nepotebn ndobky si na digitln vze odvme hydroxid sodn a
do jin, nejlpe nerezov, ndoby si odvme destilovanou vodu. Hydroxid
sodn (NAOH) za pouit rukavic a radji tak ochrannch brl pomalu
vmchvme do vody. Pozor, nikdy nelijeme vodu na hydroxid!!! Pot
mchme, dokud se vechen roztok NAOH nerozpust. Pi tomto procesu se
roztok pirozenou reakc zaheje a na 90C, co je nkolik sekund a minut
doprovzeno vpary, kter je lep radji nedchat. Nejlep je pi mchn
zadret na chvli dech a po vmchn na nkolik minut odejt (z pedem vtran)
mstnosti. Kdy se do mstnosti vrtte, tento vmi pipraven roztok pak
prbn teplomrem kontrolujte, dokud se jeho teplota neustl mezi 27C a
37C, nejlpe okolo 30C. Pokud se vm nechce dlouho ekat, je mon ndobu
na chvli nechat chladit ve studen vodn lzni i pmo ve dezu nebo
umyvadle.
Pprava olejov fze: Mezitm si odvme tuky a oleje. Pevn tuky
nechme rozpustit na mrnm ohni piblin do t doby, dokud se jich neroztav
cca polovina a dv tetiny. Pot hrnec z ohn sthneme a nechme tuky, aby se
rozpustily ji mimo nj. Do takto rozputnch tuk vlijeme pipraven a
naven oleje a meme tak pidat pr kapek (cca 0,1 a 1%) kvalitnho
alespo 75% extraktu z grepovch jader (mn koncentrovanho potom urit
vce), kter je skvlm antioxidantem a prodnm konzervantem.
-
16
Smchn vodn a olejov fze (tzv. zmdelnn): Kdy jsou jak vodn
fze (tzv. louh sodn), tak olejov vychladl na piblin stejnou teplotu cca
27C a 37C, pomalu vmchme louh sodn (tj. vodn fzi) do hrnce s oleji
(opt ne naopak). Ihned pot vezmeme do ruky mixr a za stlho mchn
pozorujeme tvz. proces zmdelnn, tj. postupn se kalc oleje, kter chytaj
mlnou barvu a dky louhu houstnou. Ponornm tyovm mixrem tuto sms
mchme do t doby, ne zhoustne do poadovan hustoty. Obecn se
doporuuje mchat do tzv. stopy, kdy lze na hladin pozorovat stopu po mixru
(viz obr.). Anebo mchejte, dokud se vm sms nebude zdt jako krupicov kae
(ne pli dk, ne pli hust).
Vivn sloky: Kdy mte domchno, nastv fze pidvn vmi
pipravench "vivnch sloek". Pidvat se samozejm nemus, ale pokud
chcete mt mdlo opravdu kvalitn a mnohdy i s hojivmi inky, je dobr si
pipravit spoustu bylinek, vivnch panenskch i bio olej a esencilnch
aromaterapeutickch olejk na ovonn (zle na vai fantazii a poteb va
pokoky). Obecn se doporuuje mdlo obohatit o cca 1-3% vivnch sloek.
Lit do formy: Nyn je ji
mdlo hotovo a zbv ho pouze nalt
do formy. Po tomto konu formu
schovme na dostaten tepl mdlo
(nkdo formu bal do nkolika vrstev
dek), aby se pi procesu, kter stle
jet intenzivn probh, udrelo
pirozen vyprodukovan teplo. Nejlep pak je, kdy mdlo pes noc pejde
tak tzv. gelovou fz (mdlo lehce ztmavne a skuten svou strukturu zmn v
mrn gelovou) a do rna pkn ztvrdne. Doporuuje se vak mdlo nechat takto
pkn v teple a ve form odpovat a cca 24 hodin.
-
17
Krjen a zrn: Po 24 hodinch mdlo krjme, ppadn vyklopme ze
silikonovch forem a nechme jej na dobe vtranm mst ideln na
devnch rotch odpovat dal cca 3 - 4 tdny, dokud mdlo zcela "neuzraje"
a nezmn sv pvodn vysok pH na pH okolo 7-9. Mdlo se takto zbav
pebytenho a ravho NAOH, kter se v prbhu zrn zcela odpa.
-
18
Mdlo z kozho mlka
Koz mlko naprosto perfektn zkliduje a hydratuje suchou pokoku,
pomh atopikm, lidem s lupnkou i citlivou alergickou pokokou. Mdlo z
kozho mlka sice nen na vrobu vbec sloit, ale vyaduje svj specifick
postup...
Recept:
(cca na 10 - 12 kousk 100 g):
400 olivovho oleje
290 g kokosovho oleje
210 g palmovho oleje
50 g ricinovho oleje
50 g mandlovho oleje
323 g/ml destilovan vody
136 g hydroxidu sodnho (NAOH)
1 ml extraktu z grepovho jdra (nen zcela nutn)
vivn sloka: koz mlko (nejlpe erstv nadojen)- 57 ml (tj.
15%)
Postup:
Je teba si rozdlit suroviny na olejovou fzi a vodn fzi. Oleje i spe
tuky rozpustme (pozor: nezahvat pli, sta teplota pro rozputn). Do
olejovho fze meme pidat extrakt z grepovho jdra. Pot si pipravme
vodn fzi smchnm NAOH a destilovan vody (pozor: NAOH sypeme do
vody). Destilovan vody je tentokrt 323 ml. Po vychladnut vodn fze a
zahtho kozho mlka (57 ml) na cca 30 stup Celsia toti jet vodn fzi
(smchan NAOH s destilovanou vodou) nalijeme do kozho mlka a
zamchme. Teprve pot ob fze (vodn s kozm mlkem a olejovou) smchme
za teploty cca 30 stup Celsia a mchme (nap. tyovm mixrem), dokud se
-
19
nevytvo hustj mdlov hmota (hustota cca krupin kae). Hmotu pot
nalijeme do mdlovch forem a nechme cca 24 v teple tuhnout. Dal den
krjme a optimln 1 msc nechvme zrt na devnch rotech.
Mdlo na pran
Toto mdlo je mon
pouvat nejenom pro run pran,
ale tak nastrouhan nebo v podob
tzv. mdlovho slizu pmo do
bubnu praky. Pran je ekologick,
piem mdlo prdlo vypere a
zjemn, soda v mdlovm slizu zase
rozpout tuk, zmkuje vodu,
odstrauje skvrny a desinfikuje. Dky pidan mosk soli m mdlo tak lehce
blc inek.
Recept:
(cca na 5 kousk 200 g:
450 g kokosovho oleje
350 g olivovho oleje
200 g palmovho oleje
10 g jemn mosk soli (kuchysk)
380 g/ml destilovan vody
150 g hydroxidu sodnho (NAOH) pi 5 % petunn
1 ml extraktu z grepovho jdra (nen zcela nutn)
-
20
Postup:
Je teba si rozdlit suroviny na olejovou fzi a vodn fzi. Oleje i spe
tuky rozpustme (pozor: nezahvat pli, sta teplota pro rozputn). Do
olejovho fze meme pidat extrakt z grepovho jdra. Pot si pipravme
vodn fzi smchnm NAOH a destilovan vody (pozor: NAOH sypeme do
vody). Ob fze smchme za teploty cca 30 stup Celsia a mchme (nap.
tyovm mixrem), dokud se nevytvo hustj mdlov hmota (hustota cca
krupin kae). Nsledn do hmoty vsypeme sl a promchme. Hmotu pot
nalijeme do mdlovch forem a nechme cca 24 v teple tuhnout. Dal den
krjme a optimln 1 msc nechvme zrt na devnch rotech.
Dtsk mdlo s mskem a sedmikrskou
Toto ndhern po mandarince voav mdlo je ureno pro dti nebo
citlivou pokoku. Harmonizuje dtskou psychiku, mrn a hoj opruzeniny,
vyrky, znty apod.
Recept:
(cca na 10 - 12 kousk 100 g):
400 g olivovho oleje
290 g kokosovho oleje
105 g palmovho oleje
105 g palmovho oleje Carotino
50 ricinovho oleje
50 g mandlovho oleje
380 g/ml destilovan vody (odvar z hemnku)
136 g hydroxidu sodnho (NAOH) pi 10 % petunn
1 ml extraktu z grepovho jdra (nen zcela nutn)
-
21
vivn sloka: 5 ml merukov olej, 5 ml mskov olej, msto destil. vody
odvar ze sedmikrsky
vn: 15 ml terick olej mandarinka
Postup:
Je teba si rozdlit suroviny na olejovou fzi a vodn fzi. Oleje i spe
tuky rozpustme (pozor: nezahvat pli, sta teplota pro rozputn). Do
olejovho fze meme pidat extrakt z grepovho jdra. Pot si pipravme
vodn fzi smchnm NAOH a destilovan vody (pozor: NAOH sypeme do
vody). Ob fze smchme za teploty cca 30 stup Celsia a mchme (nap.
tyovm mixrem), dokud se nevytvo hustj mdlov hmota (hustota cca
krupin kae). Na zvr pidme a peliv vmchme vechny vivn sloky a
terick oleje. Hmotu pot nalijeme do mdlovch forem a nechme cca 24 v
teple tuhnout. Dal den krjme a cca 1 msc nechvme zrt na devnch
rotech.
-
22
Jak vyzrt na skvrny
Skvrnu se vdy snate vyistit co nejdve po jejm vzniku, star nebo
zapran skvrny se ist mnohem obtnji. Takt nikdy erstvou skvrnu
nenamejte v hork vod, ale vdy ve studen. Pokud mete, naneste na ni na
chvli gelov prac prostedek.
Jednak nedojde k jejmu zaschnut a k pevnmu spojen s tkaninou, m
se zvyuj vae ance v boji s jejm odstrannm. Nikdy tak netete sti ltky
se skvrnou proti sob, jen byste pnu zanesli hloubji do tkaniny.
Samozejm existuj skvrny snze odstraniteln, se ktermi si porad
kvalitnj prac prky. Ty dnes toti obsahuj speciln pidan ltky (nap.
blc ltky nebo enzymy), kter si se skvrnou hrav porad.
Jsou ovem skvrny, kter je lep ped pranm alespo trochu zesvtlit.
Bute opatrn pi itn barevnch mlo odolnch tkanin (nap. hedvb). Po
itn prdlo podn vyperte. Pouit istidla by mohla drdit nejen vai
pokoku, ale pi nslednm pran v prace by nkter rozpoutdla mohla
praku pokodit.
Vrstviku asfaltu sekrbnte noem. Zbyl flek potete benznem a
doistte sapontem. Pokud je vrstva asfaltu pli tuh, zmkete ji tukem.
Zmken asfalt odstrante noem snadnji. Stejnm zpsobem odstrante
smlu strom.
Zbavit se zaschl barvy na vlasy na ltce je velmi obtn, zvlt
u barevnch tkanin. Tam zkuste na skvrnu nanst 10% roztok citrnov vy.
Blou tkaninu zkuste odbarvit 10% peroxidem vodku nebo 10% roztokem tepl
pavkov vody.
Blto vysute, vykartujte a bn vyperte.
Skvrnu od erven epy nebo ervenho zel pokapejte 5% roztokem pavku a
kartem ji proklepvejte do ist podloky. Pot ji potete suchm mdlem a
vyplchnte ve vlan vod.
-
23
Flek od ervenho vna co nejdve posypte sol, nechte chvli psobit a
vyperte. Prdlo se starmi skvrnami namote do octa.
okoldu odmastte benznem, vykartujte a doistte koncentrovanm
sapontem. Msto benznu mete pout tak tepl glycern.
Prdlo popsan fixem vyistte hadkem namoenm v lihu. Skvrnu
mete tak postkat lakem na vlasy a po 15 minutch psoben vyprat.
Hypermangan odstrante z ltky tak, e ji namote na 3 4 hodiny do
syrovtky a pot bn vyperete.
Inkoust odstrante sol, 10% roztokem citrnov vy nebo lihem.
U blch tkanin mete pout redukn nebo oxidan blen.
Jdu se zbavte hadkem nasklm lihem.
Kakao oplchnte horkm mlkem a vyperte. Mete jej tak navlhit a
pott koncentrovanm gelovm pracm prkem a vyistit kartkem.
erstv skvrny od kvy posypte sol. Star skvrny se odstrauj obtnji.
Pipravte si sms glycerolu a lihu v pomru 1:1. Bl tkaniny mete vyblit
blidlem nebo 3% peroxidem vodku.
Prdlo zneitn krv namote co nejdve do ledov vody a pot
s pomoc kartku vyperte ve vod s pracm prostedkem. Star skvrny budete
muset odstranit pracmi prky s enzymatickmi prostedky. Pokud mte
zaschlou krev na blch tkaninch, pouijte sms zednho peroxidu vodku
s trochou amoniaku.
Skvrnu od laku na nehty polote na savou podloku lcem dol. Rub
poklepvejte vatou namoenou v odlakovai. Dle poteby savou podloku
posouvejte. Okraje skvrn doistte benznem.
Na lepidlo pouijte rozpoutdlo, benzn nebo aceton. Skvrnu
proklepvejte namoenm hadkem, nikdy ji neroztrejte.
Skvrny od mastnoty provlhete vodou, aby se psobenm rozpoutdel
nezvtovala. K odmatn pouijte benzn a vyperte ve vod se sapontem.
-
24
Skvrnu od mrkve potrejte hadkem s dtskm olejkem, dokud
nezmiz. Pot odmastte benznem a vyperte.
Skvrny od ovoce nebo ovocnch v posypte sol, nechte chvli psobit
a properte ve vlan vod. Msto soli mete pout tak vu z citrnu.
Odolnj nebo star skvrny do citrnov lzn alespo na pl hodiny namote.
Na skvrnu od parfmu pouijte ist alkohol, kter aplikujte nasklou
vatou nebo tampnkem na savm podkladu.
S pozstatky piva si poradte s vodou zednou plenkou nanesenou na
hadk, jm pak skvrnu opatrn vytete.
Se lutmi mapami od potu si porad tepl voda s trochou octa. Na vatov
tampn mete nanst aceton nebo lh a skvrnu poklepem odstranit.
Velk skvrny od propisky odstrante tamponkem naputnm
koncentrovanm lihem. Skvrny vyklepvejte do podloky, neroztrejte je.
Slabou pipleninu od ehliky mete ihned pott citrnovou vou,
posypat moukovm cukrem, nechat chvli psobit a vyprat ve studen vod.
Mete ji zkusit pott erstvou cibulovou vou nebo jen navlhit studenou
vodou a posypat sol.
Skvrny od rtnky nebo jinch mastnch lidel odmastte vatou
naputnou benznem nebo lihem proklepvnm do sav podloky, pot vyperte
v sapontov vod. Pudry nejprve lehce vykartujte.
Skvrny od rzi neperte mdlem, ale roztokem citrnov vy nebo vatou
s lihem. Na skvrnu od rzi mete tak poloit sav hadk, pokapat citrnovou
vou, posypat sol a nechat 30 minut psobit.
Saze vyistte gelovm prkem s pidnm minima vody. Prek dobe
napte a vzniklou pnu opatrn strejte. Pna saze vyplav.
Skvrnu od pentu potrejte rozplenou syrovou bramborou, dokud
nezmiz.
-
25
Lh (a benzn) si porad tak s pozstatky trvy na ltce. Samozejm opt
nanesen pes hadk nebo tampnek. Abyste neohrozili barevnost ltky, mete
popinn prdlo na noc namoit do mlka a rno bnm zpsobem vyprat.
Pokud mte na prdle nnos vosku, co nejvt mnostv vosku
odloupnte nebo sloupnte zahtm noem. Pot skvrnu z obou stran oblote
savm paprem a peehlete. Sav papr mte dle poteby. Zbytky skvrn
doistte benznem.
Prdlo s nalepenou vkakou dejte do mrazku nebo tete postien
msto kostkou ledu. Po ztvrdnut vkaku sekrbnte a doistte benznem.
-
26
Poznmky
www.lidova-remesla.bechynsko.cz