Výroční zpráva MERO ČR, a.s. za rok 2010 · H) Zpráva nezávislého auditora, účetní...

Výroční zpráva MERO ČR, a.s.

za rok 2010

2

Kontakty: MERO ČR, a. s. dceřiná společnost: Veltruská 748 MERO Germany AG 278 01 Kralupy nad Vltavou MERO-Weg 1 Česká republika 85088 Vohburg an der Donau Spolková republika Německo tel.: +420 315 701 111 tel.: +49 8457 926 234 fax: +420 315 720 110 fax: +49 8457 926 220 e-mail: [email protected] www.merocr.eu

3

Obsah A) Základní údaje 4

1 Správní a výkonné orgány 7 2 Úvodní slovo předsedy představenstva 9

B) Zpráva představenstva společnosti o podnikatelské činnosti 10 a stavu majetku

1 Ekonomika 2010 10 2 Údaje o činnosti 13 3 Údaje o majetku a finanční situaci 15

C) Údaje o základním kapitálu a emitovaných cenných papírech 15

D) Údaje o osobách odpovědných za výroční zprávu a ověření účetní závěrky 17

E) Ostatní informace o Společnosti 18

1 Provoz ropovodů a Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves (CTR) 18 2 Investiční činnost 18

3 Corporate Social Responsibility a personální politika 19 4 Integrovaný systém řízení 20

5 Strategie řízení rizik 21 6 Havarijní a požární zabezpečení 21

F) Dceřiná společnost MERO Germany AG 22 G) Zpráva dozorčí rady 24 H) Zpráva nezávislého auditora, účetní závěrka k 31. prosinci 2010 25 I) Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami k 31. prosinci 2010 dle § 66a, odst. 9 obchodního zákoníku 68

4

A) Základní údaje Firma: MERO ČR, a. s.

Právní forma: akciová společnost

Sídlo: Veltruská 748, Kralupy nad Vltavou

Datum vzniku: 1. ledna 1994

Akcionář: Česká republika – Ministerstvo financí (100 %)

Základní kapitál: 8 430 921 tis. Kč

IČ: 60193468

DIČ: CZ60193468

Předmět podnikání (dle výpisu z OR): - výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a

telekomunikačních zařízení - provádění staveb, jejich změn a odstraňování - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona - projektová činnost ve výstavbě Společnost byla založena dle českého práva a obchodního zákoníku a je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2334. Majetkové účasti: Název společnosti: MERO Germany AG Sídlo: MERO-Weg 1, Vohburg an der Donau, SRN Podíl MERO ČR, a. s., na základním kapitálu: 271 349 tis. Kč (100 %) Rozhodující předmět činnosti: - provoz a údržba ropovodu IKL na území SRN - výstavba ropovodu na území SRN - přeprava a skladování ropy - poskytování telekomunikačních služeb na území SRN MERO ČR, a. s. (mezinárodní ropovody), vlastník a provozovatel české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do České republiky a nejvýznamnější společností zajišťující skladování nouzových strategických zásob ropy. Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves, kde je celkem 16 ropných nádrží s celkovou skladovací kapacitou 1 550 000 m3. MERO ČR, a. s., vznikla k 1. lednu 1994 sloučením PETROTRANS, a. s., Kralupy nad Vltavou a MERO IKL, a. s., Kralupy nad Vltavou. Spojením těchto subjektů byly provoz ropovodu Družba a tehdejší výstavba ropovodu IKL začleněny do jednoho celku.

5

MERO ČR, a. s., je recertifikována renomovanou společností DNV Czech Republic s.r.o. současně dle norem ISO 9001 (systém managementu kvality), ISO 14001 (systém environmentálního řízení) a OHSAS 18001 (systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Tyto systémy byly následně rozšířeny o požadavky normy ISO/IEC 27001, zabývající se problematikou zajištění informační bezpečnosti, což dohromady tvoří tzv. integrovaný systém řízení. Tento systém byl v prvním čtvrtletí 2009 certifikován společností T Cert. Uvedený systém řízení tvoří tzv. integrovaný systém řízení, který je současně provázán se systémem prevence závažných havárií dle zákona č. 59/2006 Sb. Nedílnou součástí integrovaného systému řízení je již zavedený systém personálního řízení, systém finančního řízení, systém řízení ochrany dat, pipeline integrity management a další subsystémy. Historie MERO ČR, a. s. 1964 – 1965 vybudován a trvale uveden do provozu ropovod Družba, který byl

do roku 1991 spravován státním podnikem Benzina, 1991 založena Transpetrol, a. s., Bratislava, která provozovala přepravní

systém ropovodu Družba na území tehdejší ČSFR do konce roku 1992,

1992 vznik Chemopetrol IKL, spol. s r. o., kterou založili vlastníci rafinerií,

Chemopetrol, s. p., Litvínov a Kaučuk, s. p., Kralupy nad Vltavou pro výstavbu ropovodu Ingolstadt - Kralupy nad Vltavou - Litvínov (IKL) a Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves,

leden 1993 vznik Petrotrans, a. s., jejímž zakladatelem bylo Ministerstvo průmyslu

a obchodu ČR (při rozdělení ČSFR vznikly z Transpetrol, a. s., dva subjekty - Transpetrol, a. s., ve Slovenské republice a Petrotrans, a. s., v České republice); úkolem společnosti bylo zabezpečovat přepravu ropy do rafinerií v České republice ropovodem Družba,

říjen 1993 transformace Chemopetrol IKL, spol. s r. o., na akciovou společnost

s názvem MERO IKL, a. s., v souladu s vládní koncepcí restrukturalizace rafinersko-petrochemického průmyslu a s cílem umožnit vstup Fondu národního majetku ČR do financování projektu výstavby ropovodu IKL,

listopad 1993 majetek Petrotrans, a. s., převeden na Fond národního majetku ČR,

který se stal jejím jediným akcionářem, 1. leden 1994 vznik MERO ČR, a.s., sloučením Petrotrans, a.s., a MERO IKL, a.s. leden 2006 zákonem č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku ČR a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky, byl zrušen Fond národního majetku ČR; veškerý majetek Fondu přešel dnem jeho zrušení na stát a působnost Fondu přešla na Ministerstvo financí.

6

Historie dceřiné společnosti MERO Germany AG duben 1991 založena Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR společnost jako

Chemopetrol Pipeline, GmbH, se sídlem v Mnichově, která zajišťovala výstavbu ropovodu IKL na území SRN,

únor 1993 Chemopetrol Pipeline, GmbH, převedena do vlastnictví Chemopetrol

IKL, spol. s r. o., po jejíž transformaci přešlo vlastnictví na MERO IKL, a. s.,

leden 1994 jediným společníkem Chemopetrol Pipeline, GmbH, se stává MERO

ČR, a. s., prosinec 1996 změna názvu Chemopetrol Pipeline, GmbH, na MERO Pipeline GmbH

a změna sídla společnosti z Mnichova do bavorského města Vohburg an der Donau u Ingolstadtu, kde byla dokončena výstavba tankoviště a administrativní budovy,

červen 2009 změna právní formy a názvu společnosti MERO Pipeline GmbH na

MERO Germany AG a zvýšení základního kapitálu na 7 671 tis. EUR. Ropovod Družba - celková průběžná délka trasy v ČR 358 km, - délka trasy v ČR včetně zdvojení a odboček 506 km, - přepravní kapacita 9 mil. tun ropy ročně. Ropovod IKL - celková délka trasy (Vohburg an der Donau – Centrální tankoviště ropy Nelahozeves)

348 km, - délka trasy na území ČR 169 km, - přepravní kapacita 10 mil. tun ropy ročně. Centrální tankoviště ropy Nelahozeves - skladovací kapacita k 31. 12. 2010 – 1 550 000 m3:

4 nádrže o objemu 50 000 m3 6 nádrží o objemu 100 000 m3 6 nádrží o objemu 125 000 m3

- krátkodobý mezisklad pro ropu přepravovanou ropovody Družba a IKL, - míchání různých druhů ropy podle požadavků zákazníků – rafinerií, - skladování strategických nouzových zásob ropy. Centrální tankoviště Vohburg, SRN - skladovací kapacita k 31. 12. 2010 – 200 000 m3

1 nádrž o objemu 80 000 m3 3 nádrže o objemu 40 000 m3

- krátkodobý mezisklad pro ropu přepravovanou ropovodem IKL.

7

(v tis. Kč)

Vybrané ukazatele Společnosti 2010 2009

Stálá aktiva

9 860 326

10 291 180

Oběžná aktiva

3 080 936

2 266 654

z toho Peněžní prostředky a ekvivalenty a krátkodobá finanční aktiva 2 901 366 2 073 310

Vlastní kapitál 9 947 596 9 618 603

z toho Základní kapitál

8 430 921 8 430 921

Závazky celkem 2 993 666 2 939 231

z toho Úvěry 0 0 Tržby celkem

2 011 171 1 886 310

Čistý zisk za účetní období

277 437

256 376

Průměrný počet zaměstnanců (v osobách)

114,3

112,4

A)1 Správní a výkonné orgány MERO ČR, a.s., k 31. 12. 2010 Představenstvo: Ing. Jaroslav Pantůček - předseda představenstva Ing. Vít Tůma - místopředseda představenstva Ing. Vlastimil Boura - člen představenstva JUDr. Ing. Mgr. Libor Lukášek, Ph.D. - člen představenstva Dozorčí rada: Ing. Ján Dzvoník - předseda dozorčí rady Ing. Petr Mach, Ph.D. - 1. místopředseda dozorčí rady Ing. Ondřej Šmolík - 2. místopředseda dozorčí rady Bc. Ing. Libor Antoš - člen dozorčí rady MUDr. Miloslav Kubíček Ph.D., MBA - člen dozorčí rady Bc. Pavel Lang - člen dozorčí rady Ing. Pavel Louženský - člen dozorčí rady Zdeněk Petříček - člen dozorčí rady Jiří Suchomel - člen dozorčí rady Ing. Radomír Šimek - člen dozorčí rady Mgr. Martin Turnovský, MBA - člen dozorčí rady Ing. Jan Zaplatílek - člen dozorčí rady

8

V období mezi koncem roku 2010 a zpracováním Výroční zprávy došlo k následujícím personálním změnám v dozorčí radě: - Rozhodnutím jediného akcionáře společnosti MERO ČR, a.s., v působnosti valné hromady ze dne 23.2.2011 vzal jediný akcionář na vědomí uplynutí funkčního období členů dozorčí rady: Ing. Petra Macha, Bc. Pavla Langa, Mgr. Martina Turnovského, MBA a Ing. Jana Zaplatílka a současně odvolal: Ing. Libora Antoše a Ing. Radomíra Šimka. - S účinností k datu 23.2.2011 zvolil jediný akcionář do dozorčí rady společnosti: Ing. Radka Zamrzlu, Martina Zrzaveckého, Ing. Jiřího Auterského, Doc. Ing. Jiřího Wolfa, CSc. a Ing. Jiřího Šnebergera. Výbor pro audit: Bc. Ing. Libor Antoš - předseda výboru pro audit Ing. Jan Zaplatílek - místopředseda výboru pro audit Ing. Ján Dzvoník - člen výboru pro audit Vedení společnosti: Ing. Jaroslav Pantůček - generální ředitel Ing. Vít Tůma - provozně-technický ředitel Ing. Vlastimil Boura - finanční ředitel JUDr. Ing. Mgr. Libor Lukášek, Ph.D. - ředitel úseku pro strategický rozvoj a správu společnosti a představitel vedení pro ISŘ Hana Fuxová - vedoucí personálního úseku Jiří Doležal - interní auditor / risk manager Mgr. Václav Burda - bezpečnostní manažer (dle normy ISO 27001:2006) Ing. Peter Kováč - Safety&Security manager

9

A) 2 Úvodní slovo předsedy představenstva Vážení obchodní přátelé, jménem představenstva MERO ČR, a.s., Vám předkládám výroční zprávu, ve které jsou popsány hlavní události roku 2010 v naší Společnosti. Společnost MERO ČR, a.s., si za dobu své sedmnáctileté existence vybudovala významné postavení v rámci české ekonomiky. Jako výhradní dopravce ropy do České republiky sehrává strategickou úlohu v zásobování touto energetickou surovinou a klíčovou roli má rovněž v oblasti ochraňování strategických nouzových zásob ropy České republiky. Předchozí rok 2009 byl poznamenán celosvětovou hospodářskou recesí, která se nevyhnula ani naší Společnosti. Dosažené hospodářské výsledky v naší Společnosti za rok 2010 naznačují, že se opravdu začíná blýskat na lepší časy. Rozhodující předmět podnikání Společnosti - přeprava ropy do tuzemských rafinérií - je plně závislý na poptávce tuzemských rafinérií na množství této suroviny, kterou rafinérie dále zpracovávají do široké škály ropných produktů, používaných ve všech odvětvích hospodářství. Významné zvýšení množství přepravené ropy oproti roku předchozímu prokázalo oživení hospodářských odvětví, které je základní podmínkou pro další růst klíčových ekonomických parametrů i naší firmy. Při meziročním zvýšení tržeb z přepravy ropy tak Společnost v roce 2010 dosáhla podle metodiky Mezinárodních standardů účetního výkaznictví čistý zisk v částce 277 437 tis. Kč. Plně byly současně zajištěny jak požadavky tuzemských rafinérií na dodávky ropy, tak i požadavky Správy státních hmotných rezerv na skladování a ochraňování nouzových zásob ropy. Vedle zajišťování strategických cílů a každoročních obchodních úkolů, jsme si plně vědomi svojí společenské odpovědnosti vůči svým zaměstnancům i vůči regionům, ve kterých v rámci svých podnikatelských aktivit působíme. Jak finančně, tak i přímou pomocí našich zaměstnanců, se podílíme na řadě humanitárních projektů regionálního i celostátního významu. Vážení obchodní přátelé, s hrdostí za velmi dobře odvedenou práci našich zaměstnanců Vám předkládám výroční zprávu MERO ČR, a.s., za rok 2010 a spoléhám na naši další, vzájemně výhodnou obchodní spolupráci. Ing. Jaroslav Pantůček

10

B) Zpráva představenstva společnosti o podnikatelské činnosti a stavu majetku B)1 Ekonomika 2010 Společnost v návaznosti na postupně se zlepšující všeobecnou hospodářskou situaci zajistila v roce 2010 ve všech základních ekonomických ukazatelích pozitivní výsledky a zaznamenala ve srovnání s předchozím rokem 2009 zkvalitnění jednotlivých parametrů. Přehled základních ekonomických ukazatelů dosažených Společností za rok 2010:

Ukazatele rok 2010 (v tis. Kč)

rok 2009 (v tis. Kč) v %

Tržby celkem 2 011 171 1 886 310 106,6

Přidaná hodnota 1 159 865 1 084 053 107,0

Provozní zisk 494 187 450 775 109,6

Zisk před zdaněním 349 864 318 751 109,8

Zisk před zdaněním a nákladovými úroky 555 864 524 751 105,9

Čistý zisk 277 437 256 376 108,2

Průměrný počet zaměstnanců (v osobách) 114,3 112,4 101,7

Produktivita práce z přidané hodnoty 10 148 9 645 105,2 Celkový objem ropy přepravené do České republiky v roce 2010 oběma ropovody dosáhl 7,883 milionů tun. Oproti předchozímu roku, kdy bylo přepraveno 7,453 milionů tun, tak došlo ke zvýšení přepraveného množství ropy o 430 tisíc tun. Tržby z přepravy ropy tvoří 74% celkových tržeb Společnosti. Rozhodujícím kritériem z hlediska posuzování základního poslání Společnosti je skutečnost, že se podařilo, stejně jako v předchozích letech, beze zbytku zabezpečit veškeré množstevní i kvalitativní požadavky tuzemských rafinérií, které ropu dále zpracovávají a zajišťují výrobu ropných produktů.

11

Tržby ze skladování a ochraňování zásob ropy pro ČR-SSHR představují zbývajících 26 % celkových tržeb Společnosti. Celková vybudovaná skladovací kapacita pro potřeby Správy státních hmotných rezerv na Centrálním tankovišti ropy činí 1 081 191 tun ropy a k datu 31.12.2010 bylo fakticky uskladněno 979 514 tun ropy.

499 022 479 022

599 193

781 191

881 190881 190

981 1911 081 191 1 081 191

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

1 200 000

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Vývoj skladovacích kapacit ČR-SSHR na CTR Nelahozeves

12

Z hlediska řízení finančních rizik je cílem Společnosti minimalizace možných negativních dopadů pohybů měnových kurzů do hospodářského výsledku při zachování podnikatelského potenciálu Společnosti. Za účelem minimalizace všech finančních rizik má Společnost zpracovánu politiku jejich řízení. Pro jednotlivé typy a oblasti finančních rizik jsou stanoveny limity, které jsou pravidelně monitorovány. Velmi důležitým aspektem k zajištění příznivého hospodářského výsledku je udržení nákladové oblasti na úrovni požadovaných hodnot. Významnou roli zde hraje controlling, který přiřazuje jednotlivé náklady dle místa a odpovědnosti jejich vzniku. Pravidelnou periodicitou jejich rozboru je na vedoucí příslušných útvarů vyvíjen soustavný tlak na splnění nastavených kritérií. Dalším nástrojem pro posouzení účelnosti vynakládaných prostředků je benchmarking. Společnost má velmi omezené možnosti pro porovnávání s obdobně zaměřenými subjekty v rámci České republiky. Proto byla již v roce 2000 zvolena možnost aktivně se spolupodílet na periodických benchmarkingových projektech zahrnujících porovnávání jednotlivých nákladových titulů významných evropských společností zajišťujících přepravu a skladování ropy a ropných produktů. Výsledky těchto benchmarkingových studií jsou ve Společnosti důsledně vyhodnocovány a využívány pro hledání vnitřních rezerv a možných úspor. Na příznivých hospodářských výsledcích Společnosti v roce 2010 se, vedle zvýšeného objemu přepravené ropy a tím zvýšených tržeb za její přepravu, pozitivně promítla právě optimalizace jednotlivých nákladových titulů. Společnost realizovala v roce 2010 zisk před zdaněním ve výši 349 864 tis. Kč. Po zahrnutí daně z příjmů vykázala Společnost za rok 2010 čistý zisk 277 437 tis. Kč.

Výsledky hospodaření čistý zisk v letech 2004 - 2010

(v mil. Kč)

84,4

149,6

244,8

305,2

337,3

256,4277,4

0,00

50,00

100,00

150,00

200,00

250,00

300,00

350,00

400,00

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Na valné hromadě společnosti v červnu 2010 se jediný akcionář Společnosti rozhodl, obdobně jako v předchozím roce, nevyplatit dividendy v rámci rozdělení čistého zisku za rok 2009. Celkem tak byly z rozdělení čistého zisku Společnosti za roky 2002 až 2007 vyplaceny jedinému akcionáři (Fondu národního majetku, následně Ministerstvu financí) dividendy v hrubém objemu 1 753 704 tisíc Kč.

13

B) 2 Údaje o činnosti Hlavní činnosti MERO ČR, a.s., představují přeprava ropy ze zahraničí ropovody IKL a Družba pro tuzemské rafinérie a skladování, resp. ochraňování ropy pro ČR-SSHR. Veškeré uvedené tržby jsou realizovány od obchodních partnerů v České republice. Rozdělení tržeb dle hlavních činností: (v mil. Kč )

Činnosti 2010 2009 přeprava ropy 1 495 1 382 skladování ropy 516 504 Celkem 2 011 1 886 MERO ČR, a. s., není závislá na využívání žádných patentů, licencí či průmyslových smluv, které by zásadně ovlivňovaly její činnost. MERO ČR, a.s., neprovádí aktivity v oblasti výzkumu a vývoje, nemá zřízenu žádnou zahraniční organizační složku. Uzavřené obchodní smlouvy se zásadním významem pro podnikatelskou činnost První smlouvu uzavřela Společnost v roce 1996 se společností ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., a týká se přepravy ropy ropovody IKL a Družba. Tato smlouva zavazuje Společnost k provádění kvalitativní a kvantitativní přejímky ropy, k její přepravě ropovody a k provádění technologického míchání ropy pro odběratele. Obdobná smlouva o přepravě ropy ropovodem IKL a ropovodem Družba byla uzavřena se společností PARAMO, a.s., rovněž v roce 1996. V současné době se Společnost nachází v období renegociace uvedených dlouhodobých smluv o přepravě ropy ropovodem IKL a ropovodem Družba. Ve smlouvě bylo mj. dohodnuto, že ji lze vypovědět, nejdříve však 12 let po podpisu smlouvy s tím, že výpovědní lhůta činí tři roky. Obě rafinérské společnosti v prosinci roku 2009 tuto smlouvu vypověděly. S ohledem na tříletou výpovědní lhůtu je stávající smlouva platná až do 31.12.2012. V následujícím období budou pokračovat jednání smluvních partnerů v záležitostech provozně-technických a obchodních s cílem následného uzavření nové obchodní smlouvy. Společnost předpokládá, že bude schopna obnovit smluvní vztahy se smluvními zákazníky za podmínek, které nebudou významně odlišné od stávajících smluvních podmínek. V roce 2003 byla mezi Společností a Moravskými naftovými doly, a.s., uzavřena Smlouva o napojení zařízení Moravských naftových dolů na ropovod Družba u obce Klobouky u Brna. Velmi důležitá smlouva z hlediska zajištění energetické bezpečnosti státu byla uzavřena v říjnu 2008 se společností Deutsche Transalpine Oelleitung GmbH (dále TAL). Tato Smlouva o krátkodobé opci volných kapacit ropovodu TAL pro společnost MERO zajišťuje možnost přepravy dodatečných objemů ropy, které se přepraví za předem stanovených podmínek ropovodem TAL v případě nouze na ropovodu Družba nad rámec pravidelných měsíčních objemů přepravy dohodnutých v rámci nominace. V listopadu 2010 byl uzavřen dodatek k této smlouvě, který prodlužuje uvedenou smlouvu až do 31.12.2015.

14

V prosinci 2008 byla mezi MERO ČR, a.s., a slovenskou společností TRANSPETROL, a.s., uzavřena Technická zmluva 2008 o tranzitnom odovzdávaní a preberaní ropy medzi Slovenskou republikou a Českou republikou a o spolupráci zmluvných strán pri prevádzkovaní ropovodu DRUŽBA. Tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Základním kontraktem pro druhou nejvýznamnější oblast podnikatelské činnosti Společnosti, kterou je skladování a ochraňování nouzových zásob ropy, je Smlouva o ochraňování státních hmotných rezerv uzavřená v roce 1994. Společnost se na základě této smlouvy zavazuje skladovat a ochraňovat ve prospěch Česká republika – Správa státních hmotných rezerv ropu využitelnou ke zpracování ve všech rafineriích v České republice. Ke Smlouvě byly následně uzavírány dodatky. Poslední Dodatek č. 11 byl uzavřen dne 1.10.2008 a upřesňuje termíny uvedení do provozu nových velkokapacitních nádrží pro potřeby ČR-SSHR. ČR-SSHR platí Společnosti smluvně dohodnutou úhradu za ochraňování. Smlouva je uzavřena na dobu určitou, a to do 31. 12. 2035. Významnou obchodní smlouvou je rovněž Smlouva o všeobecných přepravních podmínkách pro přepravu ropy a o souvisejících záležitostech, která byla uzavřena v prosinci 2009 mezi mateřskou společností MERO ČR, a.s., a dceřinou společností MERO Germany AG. Touto smlouvou se MERO Germany AG zavazuje přepravovat ropovodem IKL v rámci přepravních pravidel ropu do České republiky. MERO ČR, a.s., se touto smlouvou zavazuje hradit sjednanou cenu za poskytované služby, smlouva stanovuje i způsob výpočtu této ceny. Samostatnou oblast obchodních smluv tvoří komplex pojistných smluv, které zabezpečují pojistnou ochranu Společnosti. Pojištění majetku zahrnuje zejména živelní pojištění vybraných vlastních budov a staveb, pojištění odpovědnosti, pojištění movitých věcí a zásob. Další pojistné smlouvy kryjí odpovědnost pojistníka za škodu vzniklou jinému činností pojistníka. Pojistné krytí je smluvně sjednáno i na odpovědnost za škody na životním prostředí a za škody vzniklé v důsledku závažné havárie. Pojištěny jsou rovněž dopravní prostředky a hasičská technika ve vlastnictví Společnosti. Přehled hlavních realizovaných a plánovaných investic MERO ČR, a.s. ( v tis. Kč)

akce 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 hlavní akce Rehabilitace ropovodu Družba 19 926 14 021 2 938 - 4 000 4000 4 000 5 000 Přeložka Kolín 2 355 Rozšíření CTR Nelahozeves 537 234 100 286 469 Modernizace ČS ropovodu Družba

71 175 74 811 33 494

Čerpací stanice Benešovice 95 904 11 670 952 Nová SCADA (IKL) 28 119 89 693 9 660 Nová SCADA (Družba) 6 811 8 243 50 000 50 000 90 000 110 000 Modernizace štoly DN 350 1 858 37 696 Částečné zdvojení RPV Družba 2 448 1 166 1 054 349 1 000 1 000 1 000 20 000 Modernizace rozvodny 110 kV 21 885 ostatní akce 83 616 104 043 138 627 200 181 185 000 175 000 150 000 140 000 Celkem 842 635 433 386 194 005 230 658 240 000 230 000 245 000 275 000

Všechny výše uvedené již realizované investiční akce byly financovány výhradně z vlastních zdrojů Společnosti. Převážně s financováním z vlastních zdrojů se počítá i v dalších letech.

15

B) 3 Údaje o majetku a finanční situaci Informace o předpokládaném vývoji činnosti a výhledu hospodářské situace Společnost pravidelně vyhodnocuje plnění jednotlivých dílčích cílů Podnikatelské strategie svého rozvoje do roku 2013. V návaznosti na definici poslání a vize společnosti, resp. předpokladů budoucího vývoje v oblasti přepravy a skladování ropy, vymezila Společnost strategické cíle, jejichž naplněním přispěje ke zvýšení reálné nezávislosti ČR v oblasti přepravy ropy a k zajištění esenciálních potřeb české ekonomiky a hospodářství v energetické oblasti, resp. v oblasti diverzifikace energetických zdrojů a potřeb. V konečném důsledku pak naplnění strategických cílů podnikání přispěje k trvalému zvyšování významu Společnosti a růstu její hodnoty pro vlastníka. Společnost si za klíčové vymezila následující strategické cíle podnikání, resp. aktivity: - Zajištění podmínek pro reálnou nezávislost České republiky na přepravě ropy - Posílení postavení Společnosti na středoevropském trhu - Rozvojem Integrovaného systému řízení zvyšovat bezpečnostní a ekologické aspekty podnikání. Představenstvo Společnosti sleduje a vyhodnocuje ekonomickou situaci ve všech odvětvích hospodářství a průběžně přijímá opatření k maximálnímu zajištění plánovaných hospodářských úkolů. Bez ohledu na vývoj hospodářské situace v České republice však představenstvo považuje za svůj hlavní cíl plně zabezpečit potřeby tuzemských rafinérií požadovaným množstvím ropy. Současně je představenstvo Společnosti, spolu s kvalitním týmem zaměstnanců, připraveno zajistit všechny případné nové úkoly v oblasti ochraňování nouzových zásob ropy a přispět tak k zajištění maximální energetické bezpečnosti státu. Dlouhodobým cílem Společnosti je trvale se udržovat na úrovni současných špičkových firem v oboru. Společnost je plně vybavena a připravena reagovat na nové úkoly a výzvy vycházející z hospodářské politiky státu i na rostoucí požadavky rafinerií.

C) Údaje o základním kapitálu a emitovaných cenných papírech Akcie MERO ČR, a. s. MERO ČR, a. s., je samostatnou akciovou společností a není členem žádné vyšší organizační struktury. Základní kapitál MERO ČR, a. s., činí 8 430 921 000 Kč, je zcela splacen a má následující skladbu kmenových akcií:

7 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 000 000,- Kč 13 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 100 000 000,- Kč

130 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 000,- Kč 921 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000,- Kč

V předcházejících třech letech ani v roce 2010 nedošlo ke změnám v základním kapitálu ani v počtu nebo druhu akcií, do kterých je rozložen.

16

Jediným akcionářem Společnosti, který drží podíl 100 %, je Česká republika – Ministerstvo financí. Společnost nevydala žádné cenné papíry, které opravňují k uplatnění práva na výměnu za jiné účastnické cenné papíry nebo na přednostní úpis jiných účastnických cenných papírů. Společnost nedrží žádné vlastní cenné papíry. Výnosy z akcií i z dluhopisů jsou zdaňovány podle zákona č. 586/1992 Sb. v platném znění. Dluhopisy MERO ČR, a. s. Celková emise dluhopisů MERO ČR, a. s., v hodnotě 2 000 000 000,- Kč, ISIN CZ 0003500605, byla vydaná v roce 1996 za účelem zajištění financování výstavby ropovodu IKL. Dluhopisy byly přijaty k obchodování na volném trhu dluhopisů Burzy cenných papírů Praha. Plně v souladu s emisními podmínkami byla jmenovitá hodnota dluhopisů k datu 15.4.2011 jednorázově splacena, včetně posledního patnáctého kupónu, a to ve spolupráci s administrátorem emise, kterým je Česká spořitelna, a.s., jejímž prostřednictvím vykonávali majitelé dluhopisu svá majetková práva spojená s cennými papíry.

18

E) Ostatní informace o Společnosti E) 1 Provoz ropovodů a Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves (CTR) V průběhu roku 2010 probíhala přeprava ropy ropovody Družba a IKL dle požadavků zákazníků. Celkem bylo ropovodem Družba přepraveno do České republiky 4 543 730 tun ropy. V rámci území České republiky bylo přepraveno celkem 4 684 626 tun, z toho bylo 140 896 tun moravské ropy vytěžené společností MND, a.s. Dalších 99 839 tun ropy bylo přepraveno v rámci pohybu zásob ČR-SSHR na CTR Nelahozeves. Ropovodem IKL bylo přepraveno do České republiky celkem 3 100 358 tun pro přímé zpracovatele ropy a dalších 98 317 tun ropy do zásob ČR-SSHR. Celkem bylo ropovody MERO ČR, a. s., přepraveno k zákazníkům 7 883 301 tun ropy, což představuje 5,8 % nárůst oproti skutečnosti roku 2009. V průběhu roku 2010 bylo ropovodem IKL a následně do rafinérie v Litvínově přepraveno 556 896 tun rop jako alternativa za dodávky ropovodem Družba. Jednalo se zejména o iránské ropy, které mohou být náhradou současně zpracovávané Ruské exportní směsi, standardně dodávané do rafinérie Litvínov ropovodem Družba. V průběhu roku 2010 pokračovala v rámci ropovodu Družba instalace a zprovoznění nových bilančních měřidel na koncových zařízeních v Litvínově, v Pardubicích, v Kralupech nad Vltavou a na CTR Nelahozeves a to včetně zajištění přenosů signálů z těchto měřidel do řídícího systému ropovodu Družba. V roce 2010 proběhla plánovaná vnitřní inspekce ropovodu IKL a to v obou úsecích, tj. v úseku Vohburg - Benešovice a Benešovice - CTR Nelahozeves. Trasy obou ropovodů byly pravidelně čištěny tzv. čistícími ježky. E) 2 Investiční činnost Celkový objem investic realizovaných v roce 2010 dosáhl částky 230,7 mil. Kč. Mezi rozsáhlejší investiční akce realizované v roce 2010 lze zahrnout vybudování nových měřících stanic ropy, konkrétně osazení hmotnostních průtokoměrů. Nové měřící stanice byly vybudovány na vstupech do koncových zařízení ropovodu, současně bylo zrealizováno i vyhodnocovací centrum, které analyzuje a zpracovává údaje, které jsou hmotnostními průtokoměry měřeny. V areálu Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves byly převážně realizovány akce, které zajišťují vyšší spolehlivost a bezpečnost provozování celého areálu. Součástí zmiňovaných akcí byla mimo jiné „Modernizace rozvodny 110kV“ a „Rekonstrukce rozvodny vysokého napětí 6kV“. Obě tyto rozvodny spolu technologicky souvisejí. Do obou rozvoden byly namontovány nové moderní vypínače vysokého a velmi vysokého napětí a bylo zmodernizováno místní a dálkové ovládání rozvoden.

19

V rámci investičních akcí probíhaly na trasách ropovodů a Centrálního tankoviště ropy další drobné, ale významné akce, které přispěly ke zvýšení bezpečnosti provozu ropovodů a CTR Nelahozeves, např. osazení nového regulačního ventilu, osazení nové armatury na vstupu ropovodu Družba, intenzifikace a modernizace hašení, modernizace nadzemních rozvodů SHZ (stabilního hasicího zařízení) a další. Na trasách ropovodů byla rovněž soustředěna pozornost na zahájení zadávacího řízení „Nového řídícího a kontrolního systému (SCADA) na ropovodu Družba a CTR“. E) 3 Corporate Social Responsibility a personální politika Společnost MERO ČR, a.s., jako společensky odpovědná firma, dobrovolně integruje sociální a ekologická hlediska do každodenních firemních činností a interakcí s firemními stakeholdery. Začlenění principů CSR do strategie Společnosti má pozitivní dopad na organizaci, životní prostředí i komunitu, ve které Společnost působí a zároveň zvyšuje její image a hospodářské výsledky. Společnost tak zohledňuje potřeby svého vnitřního i vnějšího prostředí, přispívá k udržitelnému rozvoji a v neposlední řadě napomáhá celkovému zlepšování stavu společnosti. Společnost si je plně vědoma své společenské odpovědnosti, která vyplývá z jejího významného postavení, a tak nemalou část svého zisku věnuje na podporu veřejně prospěšných a charitativních projektů. Soustředí se na projekty, které odrážejí celospolečenskou potřebu a mají význam pro konkrétní skupiny lidí, jež nejvíce potřebují pomoc svého okolí. Zaměstnanci společnosti se zapojují do projektu Firemního dobrovolnictví a pomohli řadě organizací jak manuální činností, tak poskytnutím odborných znalostí nebo organizací kulturního programu. Při poskytování sponzorských darů Společnost v roce 2010 postupovala v souladu se Stanovami společnosti MERO ČR, a. s., a zejména pak dle:

- ustanovení § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a

- Usnesení vlády České republiky ze dne 9. prosince 1998 č. 816, a navazujících usnesení vlády České republiky stanovujících pravidla postupu poskytování sponzorských darů státními podniky a obchodními společnostmi s většinovou majetkovou účastí státu.

Ve své politice dárcovství Společnost v roce 2010 svými dary podpořila oblast kultury, školství, vědy a péče o mládež, zdravotnictví, a to v těch regionech, v nichž působí v rámci svých podnikatelských aktivit nebo v projektech s celorepublikovou působností. Ochrana životního prostředí a především prevence znečištění způsobeného únikem ropy z provozních zařízení je v MERO ČR, a. s., základní prioritou. Preventivní opatření k ochraně životního prostředí jsou implementována na všech úrovních řízení provozu a údržby. Všichni zaměstnanci jsou si vědomi rizika, které s sebou provoz ropovodů a skladování ropy nese a snaží se všemi dostupnými prostředky předejít negativnímu ovlivnění životního prostředí. V roce 2010 byla situace v oblasti počtu zaměstnanců i celkového organizačního uspořádání, podobně jako v předchozích letech, stabilizovaná, fluktuace se dlouhodobě držela na velmi nízké úrovni. V pracovním poměru Společnost k datu 31.12.2010 zaměstnávala celkem 115 zaměstnanců, z toho 86 mužů a 29 žen.

20

Systém odměňování je řízen v souladu s porovnáním situace na trhu práce s důrazem na interní spravedlnost v odměňování a principu „mzda za přínos pro společnost“. Významnou pozornost věnuje Společnost i péči o zaměstnance, nabízí široké spektrum zaměstnaneckých výhod a ve spolupráci se zástupci zaměstnanců se snaží vytvořit takové podmínky, aby byla vyhledávaným zaměstnavatelem v regionu. V oblasti pracovněprávních vztahů společnost plnila ujednání platné kolektivní smlouvy uzavřené se základní odborovou organizací s respektováním sociálních pravidel stanovených právními normami a se zřetelem na příslušné zákony vylučující jakékoli diskriminační praktiky. Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců akciové společnosti je výzvou pro dosažení co nejvyšší úrovně bezpečnosti. Společnost trvale dbá na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Za rok 2010 nebyl evidován žádný pracovní úraz. Stav a funkčnost systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byl kladně hodnocen zástupci státního odborného dozoru pro jednotlivé kraje při pravidelných ročních kontrolách. Toto kladné hodnocení bylo plně prokázáno i tím, že Společnost k datu 31.12.2010 dosáhla již „4628 dnů = 12,7 roků“ bez registrovaného pracovního úrazu. E) 4 Integrovaný systém řízení Jedním ze strategických cílů Společnosti je prostřednictvím integrovaného systému řízení (ISŘ) trvale přispívat ke zvyšování ekologických a bezpečnostních aspektů podnikání společnosti. V souladu s harmonogramem implementace a trvalého zlepšování ISŘ byl v průběhu června 2010 realizován recertifikační audit norem ISO 9001:2000; ISO 14001:2004 a OHSAS 18001:1999. Audit provedla skupina auditorů od renomované mezinárodní certifikační organizace DNV Czech Republic s.r.o. V průběhu auditu nebyly zjištěny systémové neshody, které by bránily opětovné certifikaci. Společnost tak obhájila certifikáty ve všech výše uvedených oblastech s platností do června 2013. Stávající certifikovaný ISŘ je postupně rozšiřován o požadavky normy ISO 27001:2005, která se zabývá problematikou zajištění informační bezpečnosti. Zpracované dokumenty jsou postupně implementovány do certifikovaného ISŘ. V průběhu února 2011 proběhl druhý dozorový audit, který nezjistil žádné systémové neshody, které by bránily opětovné certifikaci. Platnost certifikátu tak zůstává do února 2012. Součástí ISŘ je bezpečnostní dokumentace zpracovávaná dle požadavků zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárii, v platném znění. Tato dokumentace je zpracovávána a průběžně aktualizována pro tankoviště ropy, přečerpávací stanice i koncová zařízení ropovodů. Revize Bezpečnostní dokumentace je prováděna průběžně v souladu s novelizací příslušných právních předpisů České republiky. Nástroje vytvořené a používané v rámci ISŘ vedou k trvalému zlepšování celého systému řízení. Integrovaný systém řízení se stal nezbytnou součástí řídicího procesu Společnosti.

21

E) 5 Strategie řízení rizik Strategie řízení rizik stanoví základní směry chování Společnosti usilující o nejvyšší možnou míru ochrany bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, životního prostředí, majetku a příjmů společnosti a třetích stran. Z hlediska řízení rizik je cílem MERO ČR, a. s., minimalizace všech možných dopadů rizik vycházejících z předmětu podnikání Společnosti do hospodářských výsledků při zachování podnikatelského potenciálu. Řízení rizik je proces, při kterém dochází k identifikaci rizik, k určení jejich pravděpodobnosti a výši možného dopadu (např. rozsahu možných škod) a především k odhalování nástrojů k snížení případného dopadu a pravděpodobnosti vzniku takto identifikovaných rizik. Zásady řízení rizik komplexně stanoví přístup k řízení rizik ve Společnosti s tím, že specifické postupy jsou rozvedeny v samostatných strategiích a jsou vyjádřeny ve strategických cílech v jednotlivých oblastech. E) 6 Havarijní a požární zabezpečení Přeprava a skladování ropy vyžaduje na Společnosti věnovat mimořádnou pozornost havarijní bezpečnosti a požární ochraně veškerých objektů. Jedním z hlavních cílů MERO ČR, a. s., je dosáhnout takové úrovně bezpečnosti, aby činností společnosti nemohlo dojít k ohrožení života a zdraví zaměstnanců, obyvatel v okolí, majetku a životního prostředí.

Požární bezpečnost CTR Nelahozeves a jeho stabilní hasící zařízení je na vysoké úrovni. Tento standard je neustále kontrolován a je prověřována jeho funkčnost. Havarijní zabezpečení je zajištěno smluvně jednotkami Hasičského záchranného sboru ČR. Mezi Ministerstvem vnitra - GŘ HZS ČR a MERO ČR, a. s., probíhá již několik let oboustranně výhodná spolupráce při řešení úkolů, spojených s havarijním zabezpečením.

V průběhu roku 2010 se na CTR Nelahozeves uskutečnila 2 tematická cvičení, která vytváří pro složky havarijního zajištění praktické zkušenosti, které pak tyto složky mohou využít při případných skutečných mimořádných událostech.

Na liniových částech ropovodů probíhají pravidelná cvičení jednotek Hasičského záchranného sboru s technickým vybavením pro likvidaci ropných havárii. Pro ověření součinnosti a havarijní připravenosti všech složek Integrovaného záchranného systému se uskutečnila 3 cvičení na liniové části ropovodu Družba.

O úspěšnosti zavedeného standardu požární ochrany a havarijního zabezpečení svědčí i to, že od roku 1994, kdy Společnost vznikla, nebyla Společnosti způsobena žádná přímá škoda způsobená požáry.

22

F) Dceřiná společnost MERO Germany AG Ekonomika Výhradním předmětem činnosti společnosti MERO Germany AG je přeprava a skladování ropy pro mateřskou společnost MERO ČR, a.s., resp. pro společnost ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. V roce 2010 bylo ropovodem IKL do CTR Nelahozeves přepraveno 3,197 mil. tun ropy. Společnost MERO Germany AG vytvořila v roce 2010 zisk po zdanění ve výši 1,459 mil. EUR (podle německých účetních předpisů). Společnost tak dlouhodobě vykazuje ziskové hospodaření, výhledově je možné očekávat, že tento trend bude i nadále pokračovat. Společnost MERO Germany AG pokračovala i v roce 2010 v nákladově efektivní investiční politice. Základním cílem provedených investičních akcí bylo udržet zařízení ropovodu IKL a tankoviště ve Vohburgu a.d. Donau na co nejvyšší technicko-kvalitativní úrovni a zároveň zvýšit efektivitu provozování ropovodu a tankoviště. Z významných realizovaných investic je možné uvést revizi a inspekci nádrže č. 3 na tankovišti ve Vohburgu a výměnu izolačních spojek na ropovodu IKL. Personalistika Společnost MERO Germany AG zaměstnávala k 31.12.2010 celkem 33 zaměstnanců, z toho 12 zaměstnanců (směnových operátorů) je přímo odpovědných za řízení provozu a kontrolu ropovodu. Tito zaměstnanci pracují v třísměnném provozu. Všichni zaměstnanci si své znalosti prohlubují prostřednictvím interních a externích školení. Také v roce 2010 pokračovaly práce na dalším prohloubení a zkvalitnění personální politiky společnosti, včetně optimalizace pravidel personálního řízení a zavádění kompetenčního modelu. Bezpečnost a ekologie Na bezpečnost provozu ropovodu a tankoviště a na dodržování nejvyšších ekologických standardů je ve společnosti MERO Germany AG dlouhodobě kladen velký důraz. Společnost v minulosti nakoupila, jako náhradu za zásahy do životního prostředí spojené s výstavbou ropovodu IKL, celkem 23 náhradních ploch určených k zalesnění. S nimi dále nakládá podle tzv. Průvodního plánu péče o krajinu Ministerstva práce, rodiny a sociálního pořádku Svobodného státu Bavorsko. Všechna rekultivační opatření související s výstavbou ropovodu IKL již byla ukončena. V oblasti bezpečnosti provozování ropovodu a tankoviště společnost plně respektuje všechny povinnosti vyplývající z provozního povolení na provozování ropovodu a investičními akcemi se snaží v maximální možné míře o její další zvýšení. Ve spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému bylo v minulosti poskytnuto k užívání 97 zařízení pro norné stěny a 18 zařízení pro minimalizaci škod vzniklých potenciálním únikem ropy podél trasy ropovodu. Funkčnost a připravenost těchto zařízení jsou pravidelně prověřována při cvičeních všech složek Integrovaného záchranného systému. Těchto plánovaných cvičení se účastní požární sbory, policie, zástupci příslušných bavorských úřadů a firem, se kterými má společnost MERO Germany AG uzavřeny smlouvy o pomoci s těžkou technikou v případě mimořádných událostí. V průběhu roku se uskutečnilo několik záchranných cvičení, které ověřily připravenost jednotlivých složek.

23

Společnost má vypracovány poplachové a zásahové plány pro dálkové vedení ropovodu a tankoviště pro případ mimořádných událostí. Tyto plány jsou pravidelně aktualizovány, zasílány na příslušné nadřízené orgány a jejich funkčnost je prověřována jednak při plánovaných cvičeních, jednak nezávislým subjektem. Provoz a údržba V průběhu roku 2010 byly realizovány a dokončeny práce související s revizí a inspekcí nádrže č. 3 na tankovišti ve Vohburgu a.d. Donau, plně v souladu s harmonogramem prací dohodnutým s TÜV. V oblasti katodické ochrany ropovodu IKL proti korozi v roce 2010 pokračovala opatření, která vyplynula z výsledků intenzivního měření kvality izolace v roce 2005, resp. provedených odkryvů v roce 2006. Na odkrytých místech na trase ropovodu byla opravena izolace a provedeno měření tloušťky stěny potrubí za účasti TÜV. Nikde nebyl zjištěn takový úbytek materiálu potrubí, který by měl za následek snížení koeficientu bezpečnosti ropovodu. Rovněž v průběhu roku 2010 společnost pokračovala v konkrétních aktivitách souvisejících s prodloužením provozního povolení ropovodu IKL. Významné události V červnu 2010 úspěšně proběhl recertifikační audit norem ISO 9001:2000, ISO 14001 a OHSAS 18001, který byl proveden firmou DET NORSKE VERITAS AS. Společnost obhájila a disponuje výše uvedenými certifikáty s platností do června 2013.

25

H) Zpráva nezávislého auditora, účetní závěrka k 31. prosinci 2010

28

MERO ČR, a.s.

Účetní závěrka k 31. prosinci 2010 sestavená v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví

MERO ČR, a.s. ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZA ROK KONČÍCÍ 31. PROSINCE 2010 (Veškeré částky jsou uvedeny v tis. Kč)

Příloha k účetní závěrce tvoří nedílnou součást této účetní závěrky

29

Výkaz o úplném výsledku hospodaření

Odst. v tis. Kč přílohy 2010 2009 Výnosy 4 2 011 171 1 886 310 Externí přeprava -639 115 -587 838 Opravy a udržování -53 567 -50 753 Spotřeba materiálu a energie 4 -49 239 -48 216 Osobní náklady 4 -124 656 -132 817 Odpisy 7,8 -490 753 -468 667 Ostatní provozní náklady, netto 4 -159 654 -147 244

Provozní zisk 494 187 450 775 Úrokové výnosy 58 970 50 354 Nákladové úroky 15 -206 000 -206 000 Kurzové zisky/(ztráty), netto -935 2 761 Ostatní finanční výnosy, netto 3 642 20 861

Zisk před zdaněním 349 864 318 751 Daň z příjmů 5 -72 427 -62 375 Čistý zisk 277 437 256 376

Ostatní úplný výsledek hospodaření Přecenění zajišťovacích derivátů 80 620 -12 842 Zisk překlasifikovaný do výkazu zisků a ztrát před zdaněním

-16 901 -35 359

Zisk/-ztráta z realizovatelných finančních investic -72 8 820 Daňový efekt -12 091 7 627 Ostatní úplný výsledek hospodaření po zdanění 51 556 -31 754 Úplný výsledek hospodaření po zdanění 328 993 224 622



30

Výkaz finanční pozice 31. 12. v tis. Kč Odst.

přílohy

2010 2009 Stálá aktiva

Pozemky, budovy a zařízení, brutto 7 12 821 293 12 634 234 Pozemky, budovy a zařízení - Oprávky a snížení hodnoty 7 -5 497 294 -5 034 773 Pozemky, budovy a zařízení, netto 7 7 323 999 7 599 461 Nehmotná aktiva 8 1 481 543 Majetková účast v dceřiné společnosti 10 2 048 651 2 256 875 Dlouhodobá finanční aktiva 9 485 964 434 070 Jiný dlouhodobý majetek 231 231

Stálá aktiva celkem 9 860 326 10 291 180 Oběžná aktiva

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty 11 96 543 481 583 Krátkodobá finanční aktiva 11 2 804 823 1 591 727 Pohledávky a ostatní aktiva 12 147 317 160 558 Daňová pohledávka – daň z příjmů 811 2 083 Zásoby 13 31 442 30 703

Oběžná aktiva celkem 3 080 936 2 266 654

Aktiva celkem 12 941 262 12 557 834 Vlastní kapitál

Základní kapitál 14 8 430 921 8 430 921 Zákonný rezervní fond 14 200 300 187 450 Zajišťovací fond a fond přecenění 154 550 102 994 Nerozdělený zisk 1 161 825 897 238

Vlastní kapitál celkem 9 947 596 9 618 603 Dlouhodobé závazky

Dlouhodobé dluhy bez části splatné do jednoho roku 15 0 2 000 000 Závazky z obchodního styku, výnosy příštích období a jiné závazky

16 204 601 227 564

Odložený daňový závazek 5 460 320 390 993

Dlouhodobé závazky celkem 664 921 2 618 557

Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku, výnosy příštích období a jiné závazky

16 176 242 167 428

Rezerva 16 5 199 5 942 Krátkodobé dluhy splatné do jednoho roku 15 2 147 304 147 304

Krátkodobé závazky celkem 2 328 745 320 674 Závazky celkem 2 993 666 2 939 231 Vlastní kapitál a závazky celkem

12 941 262

12 557 834



31

Výkaz o změnách vlastního kapitálu

v tis. Kč Základní kapitál

Zákonný rezervní

fond Nerozdělený

zisk

Zajišťovací fond a fond

přecenění Celkem

Stav k 1. 1. 2009 8 430 921 170 550 657 762 134 748 9 393 981

Čistý zisk roku 2009 0 0 256 376 0 256 376 Ostatní úplný výsledek hospodaření 0 0 0 -31 754 -31 754 Úplný výsledek hospodaření roku 2009 0 0 256 376 -31 754 224 622

Změny v rezervním fondu 0 16 900 -16 900 0 0 Zůstatek k 31. 12. 2009 8 430 921 187 450 897 238 102 994 9 618 603

Čistý zisk roku 2010 0 0 277 437 0 277 437 Ostatní úplný výsledek hospodaření 0 0 0 51 556 51 556 Úplný výsledek hospodaření roku 2010 0 0 277 437 51 556 328 993 Změny v rezervním fondu 0 12 850 -12 850 0 0 Zůstatek k 31. 12. 2010 8 430 921 200 300 1 161 825 154 550 9 947 596

MERO ČR, a.s. PŘÍLOHA K ŮČETNÍ ZÁVĚRCE ZA ROK KONČÍCÍ 31. PROSINCE 2010 (Veškeré částky jsou uvedeny v tis. Kč)

33

1. Základní informace o společnosti

MERO ČR, a.s., („Společnost“) je akciová společnost, která byla založena podle práva platného v České republice. Společnost vznikla dne 1. 1. 1994 sloučením společnosti PETROTRANS, a.s., a společnosti MERO IKL, a.s., a sídlí v Kralupech nad Vltavou, Veltruská 748, Česká republika. Jejím hlavním předmětem činnosti je přeprava ropy ropovody, skladování ropy a provozování ropovodů. Společnost je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a české části ropovodu IKL. Společnost je nejvýznamnějším přepravcem ropy do České republiky a dále je nejvýznamnější společností zajišťující skladování nouzových strategických zásob ropy v České republice. Akcionáři Společnosti podílející se 10 a více procenty na základním kapitálu Společnosti:

Ministerstvo financí České republiky 100 %

2. Přehled obecných účetních zásad

a) Účetní standardy

Základní účetní postupy použité při přípravě účetní závěrky jsou popsány níže. Tyto účetní postupy byly aplikovány na všechny vykazované roky, pokud není uvedeno jinak. Účetní závěrka byla zpracována podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (dále jen „IFRS“) ve znění přijatém Evropskou unií. IFRS obsahuje standardy a interpretace schválené Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB) a Komisí pro výklad mezinárodního účetního výkaznictví (IFRIC). Ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, vyplývá, že od 1. 1. 2005 je Společnost povinna připravit účetní závěrku v souladu s IFRS, které byly přijaty EU (Nařízení ES č. 1606/2002). V současné době s ohledem na aktivity Společnosti neexistují žádné rozdíly mezi účetními postupy dle IFRS a IFRS, které byly přijaty EU. Účetní závěrka je samostatnou účetní závěrkou Společnosti a splňuje požadavky IFRS s ohledem na přípravu účetní závěrky mateřské společnosti. Společnost sestavuje také konsolidovanou účetní závěrku zpracovanou za stejné účetní období v souladu s IFRS přijatými EU, která byla schválena představenstvem 11. dubna 2011 a je uložena v sídle Společnosti. Účetní závěrka byla zpracována na principu historických pořizovacích cen, s výjimkou finančních derivátů, finančních aktiv přeceňovaných na reálnou hodnotu s dopadem do výkazu zisku a ztráty a realizovatelných finančních aktiv, jak je popsáno v účetních postupech níže. Příprava účetní závěrky v souladu s IFRS vyžaduje použití určitých kritických účetních odhadů. Odhady je také nezbytné použít při aplikaci účetních postupů Společnosti. Oblasti vyžadující větší míru rozhodování nebo komplexnost a oblasti, kde předpoklady a odhady jsou pro účetní závěrku významné, jsou uvedeny v odstavci 2 y). Částky uvedené v této účetní závěrce jsou vykázány v tisících korun českých (pokud není uvedeno jinak).


34

Standardy a interpretace nově přijaté v roce 2010: V roce 2010 vstoupily v platnost následující nové nebo revidované standardy a interpretace, které jsou pro Společnost potenciálně relevantní a které Společnost přijala: IFRS 3 Podnikové kombinace (revidovaný standard účinný pro účetní období začínající po 1. červenci 2009) Tato komplexní revize rozšířila rozsah působnosti tohoto standardu a dále zavedla významné změny pro účetní zachycení podnikových kombinací, např. ocenění tzv. nekontrolního podílu, oceňování postupných akvizic, zachycení nákladů souvisejících s podnikovou kombinací, účtování o tzv. „contingent consideration“, zachycení podmíněných závazků atd. Společnost v roce 2010 nerealizovala žádné podnikové kombinace. IAS 27 Konsolidovaná a nekonsolidovaná účetní závěrka (revidovaný standard účinný pro účetní období začínající po 1. červenci 2009) Novela zavedla nový přístup k účtování transakcí s tzv. nekontrolními podíly, jejich oceňování a dále postupu při ztrátě kontroly. Aplikace této novely neměla na Společnost významný vliv vzhledem k současným aktivitám Společnosti. IAS 39 Finanční nástroje: Účtování a ocenění – Položky vhodné k zajištění (novela účinná od 1. července 2009) Tato novela upravila a vyjasnila položky, jež je možné zajišťovat. Aplikace této novely neměla na Společnost významný vliv vzhledem k současným aktivitám Společnosti. IFRIC 17 Distribuce nepeněžních aktiv vlastníkům (účinnost od 1. července 2009) Tato interpretace řeší účetní zachycení a oceňování distribuce nepeněžních aktiv vlastníkům společnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že Společnost v současné době nedistribuuje svým vlastníkům nepeněžní aktiva, aplikace této interpretace neměla na Společnost vliv. Vydané účetní standardy a interpretace, které nebyly Společností přijaty před datem účinnosti (včetně standardů a interpretací vydaných, ale neschválených Evropskou Unií):

IFRS 9 Finanční nástroje (nový standard s účinností od 1. ledna 2013)

Tento nový standard upravuje klasifikaci a ocenění finančních aktiv. Společnost nyní posuzuje dopady vyplývající z přijetí tohoto standardu.

IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran (novela s účinností od 1. ledna 2011)

Tato novela upravuje definici spřízněné strany tak, aby byla zjednodušena identifikace spřízněných stran a dále zavádí částečnou výjimku pro zveřejňování transakcí pro společnosti kontrolované státem. Společnost nyní posuzuje dopady vyplývající z přijetí této novely.


35

IAS 32 Finanční nástroje: Vykazování – Klasifikace předkupních práv při emisi (novela s účinností od 1. února 2010)

Tato novela upravuje definice finančního závazku a umožňuje, za splnění určitých předpokladů, klasifikaci tzv. „předkupních práv při emisi“ jako kapitálového nástroje. Společnost nepředpokládá významný vliv vyplývající z aplikace této novely vzhledem ke svým aktivitám.

IFRIC 14 Limit aktiva definovaných požitků, požadavky na minimální financování a jejich interakce (změna s účinností od 1. ledna 2011)

Jelikož Společnost neprovozuje žádné plány definovaných požitků, nebude mít aplikace této novely na Společnost žádný dopad.

IFRIC 19 Vypořádání finančních závazků kapitálovými nástroji (nová interpretace s účinností od 1. července 2010)

Tato interpretace řeší postup při vypořádání finančních závazků kapitálovými nástroji. Společnost nepředpokládá významný vliv vyplývající z aplikace této interpretace vzhledem ke svým aktivitám.

Společnost plánuje přijmout výše uvedené standardy a interpretace s datem jejich účinnosti (po schválení EU).

b) Funkční měna a měna vykazování

Položky obsažené v účetní závěrce Společnosti jsou oceněny měnou, která nejlépe zobrazuje ekonomickou podstatu zásadních událostí a okolností týkajících se daného subjektu („funkční měna“). Účetní závěrka je vyjádřena v českých korunách, což je funkční měna i měna vykazování Společnosti. c) Transakce v cizích měnách a zůstatky v cizích měnách

Transakce v cizích měnách jsou účtovány přepočtené na funkční měnu s použitím denního kurzu. Zisky a ztráty vyplývající z úhrady těchto transakcí a z přepočtu peněžních aktiv a pasiv v cizích měnách jsou vykazovány ve výkazu zisku a ztráty, s výjimkou transakcí k zajištění peněžních toků přeceněných do vlastního kapitálu. Zůstatky peněžních položek v cizích měnách se na konci roku přeceňují kurzem platným ke konci roku. Zůstatky nepeněžních položek, které jsou vedeny v historických cenách vyjádřených v cizí měně, se na konci roku nepřeceňují, ale vykáží za použití směnného kurzu k datu transakce. d) Pozemky, budovy a zařízení

Nemovitosti, stroje a zařízení jsou prvotně zaznamenány v pořizovací ceně a jsou s výjimkou pozemků odpisovány, jak je uvedeno níže. Zůstatková hodnota zahrnuje i případné snížení hodnoty aktiva (snížení hodnoty). Pozemky jsou následně zachyceny pořizovací cenou sníženou o opravné položky na snížení hodnoty. Pořizovací cena nemovitostí, strojů a zařízení zahrnuje veškeré náklady, které přímo souvisejí s uvedením jednotlivých položek hmotných aktiv do stavu umožňujícího předpokládané použití. Vlastní náklady, které se používají pro ocenění majetku vyrobeného ve Společnosti, zahrnují materiálové náklady, přímé mzdové náklady a příslušnou část výrobních režijních nákladů. Výdaje na opravy a údržbu hmotných aktiv jsou účtovány do nákladů v době jejich vzniku.


36

Hmotná aktiva, která se již nepoužívají, nejsou určená k prodeji a nepřinášejí žádný budoucí ekonomický prospěch nebo jsou z jiných důvodů vyřazena, se z rozvahy vyřadí spolu s oprávkami vztahujícími se k tomuto majetku. Veškeré čisté zisky (přínosy) či ztráty vzniklé v souvislosti s vyřazením jsou účtovány do ostatních provozních nákladů, tj. čistý zisk či ztráta je určena jako rozdíl mezi čistým výnosem z vyřazení/prodeje a vykázanou účetní hodnotou aktiva. Hmotná aktiva, s výjimkou pozemků, jsou odpisována rovnoměrně počínaje okamžikem jejich připravenosti k užívání. Odpisování se přerušuje k okamžiku odúčtování aktiva nebo je-li hmotné aktivum klasifikováno jako aktivum držené k prodeji, a to k okamžiku, který nastane dříve. Hmotná aktiva jsou odepisována do jejich zbytkové hodnoty, která představuje předpokládanou realizační cenu k okamžiku, kdy Společnost předpokládá, že přestane dané aktivum využívat při své činnosti. Odpisování se nepřerušuje, pokud je aktivum dočasně v nečinnosti nebo mimo aktivní provoz (v případě, že není plně odepsáno). Předpokládané doby životnosti použité v této účetní závěrce jsou následující:

Počet let Budovy, stavby 30 – 45

Stroje, přístroje a zařízení 5 – 30

Dopravní prostředky 4 – 8

Počítačové vybavení 3 – 8 U pozemků se předpokládá neomezená životnost, a proto nejsou odepisovány. Zbytkové hodnoty a životnost aktiv jsou ke každému rozvahovému dni revidovány a v případě potřeby upraveny. Pokud zůstatková hodnota aktiva přesahuje jeho odhadovanou zpětně získatelnou hodnotu, je zůstatková hodnota aktiva snížena na jeho zpětně získatelnou hodnotu (viz poznámka 2t) Snížení hodnoty aktiv). e) Nehmotná aktiva

Nehmotná aktiva se oceňují pořizovací cenou. Nehmotná aktiva vyrobená ve Společnosti nejsou, s výjimkou výdajů na vývoj, aktivována a výdaje se účtují do nákladů v roce, v němž byly vynaloženy. Účetní hodnota nehmotných aktiv se prověřuje z hlediska možného snížení v případě, že události nebo změna skutečností naznačují, že účetní hodnota majetku je vyšší než jeho zpětně získatelná hodnota. Nehmotná aktiva se odpisují rovnoměrně po předpokládanou dobu použitelnosti.


37

f) Investice a ostatní finanční aktiva

Společnost klasifikuje svá finanční aktiva do následujících kategorií: Finanční aktiva přeceňovaná na reálnou hodnotu s dopadem do výkazu zisku a ztráty, investice držené do splatnosti, úvěry a pohledávky a realizovatelná finanční aktiva. Finanční aktiva získaná především za účelem vytváření zisku z krátkodobých cenových fluktuací jsou klasifikována jako finanční aktiva přeceňovaná na reálnou hodnotu s dopadem do výkazu zisku a ztráty a jsou zahrnuta do krátkodobých aktiv. Investice s pevným termínem splatnosti, u kterých má vedení Společnosti úmysl a schopnost držet je do splatnosti, jsou klasifikovány jako investice držené do splatnosti a jsou zahrnuty do běžných nebo do dlouhodobých aktiv v závislosti na období, ve kterém proběhne jejich vypořádání. Úvěry a pohledávky jsou aktiva s pevnými nebo určitelnými platbami, které nejsou obchodovány na veřejném trhu. Takováto aktiva jsou vedena v zůstatkové hodnotě za použití metody efektivních úrokových sazeb a jsou zahrnuta do běžných nebo do dlouhodobých aktiv v závislosti na období, ve kterém proběhne jejich vypořádání. Finanční aktiva, která má Společnost v úmyslu držet po dobu neurčitou, avšak má možnost je prodat z důvodů řešení likvidity nebo změny úrokové sazby, jsou klasifikována jako realizovatelná finanční aktiva; tyto investice jsou zahrnuty do položky dlouhodobých aktiv, pokud vedení nemá výslovný záměr držet je po dobu kratší než 12 měsíců od rozvahového dne nebo pokud není nutné je prodat s cílem zvýšit pracovní kapitál. V takovém případě jsou zahrnuty do krátkodobých aktiv. Vedení určí příslušnou klasifikaci finančních investic v době jejich koupě a toto zařazení v souladu s IAS 39 pravidelně přehodnocuje. Veškeré nákupy a prodeje finančních aktiv se vykazují k datu sjednání obchodu, tedy k datu, ke kterému se Společnost zaváže dané aktivum koupit nebo prodat. Pořizovací cena zahrnuje všechny transakční náklady. Finanční aktiva přeceňovaná na reálnou hodnotu s dopadem do výkazu zisku a ztráty a realizovatelná finanční aktiva jsou následně vedena v reálné hodnotě, zatímco investice držené do splatnosti jsou vedeny v zůstatkové hodnotě za použití metody efektivních úrokových sazeb. Realizované a nerealizované zisky a ztráty vyplývající ze změn reálné hodnoty finančních aktiv přeceňovaných na reálnou hodnotu s dopadem do výkazu zisku a ztráty se účtují do výkazu zisku a ztráty v období, v němž nastanou. Naproti tomu nerealizované zisky a ztráty vyplývající ze změn reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv se účtují do ostatního úplného výsledku hospodaření v období, v němž nastanou. Z ostatního úplného výsledku hospodaření jsou přeúčtovány do výkazu zisku a ztráty až v okamžiku odúčtování příslušného realizovatelného finančního aktiva nebo k okamžiku, kdy se účtuje o snížení hodnoty finančního aktiva. Investice do dceřiných společností jsou investice, v rámci kterých má Společnost možnost dceřinou společnost ovládat. Ovládáním se rozumí možnost ovlivňovat finanční a provozní politiky podniku tak, aby měl ovládající z jeho činností užitek. Majetkové účasti ve společnostech, které podle IFRS 5 nejsou klasifikovány jako držené k prodeji, se oceňují pořizovací cenou sníženou o opravnou položku na případné snížení hodnoty.


38

Snížení hodnoty finančních aktiv Finanční aktiva nebo skupiny finančních aktiv jsou minimálně jednou ročně k rozvahovému dni prověřovány na snížení hodnoty. (1) Aktiva vedená v amortizované hodnotě Pokud události naznačují, že došlo ke ztrátám ze snížení hodnoty u půjček a pohledávek nebo u investic držených do doby splatnosti vedených v amortizované hodnotě, výše ztráty je stanovena jako rozdíl mezi účetní zůstatkovou hodnotou aktiva a aktuální hodnotou očekávaných budoucích finančních toků diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou aktiva. Účetní zůstatková hodnota aktiva je snížena buď přímo nebo prostřednictvím účtu opravných položek. Výše ztráty je zohledněna ve výkazu zisku a ztráty. Zda okolnosti nasvědčují tomu, že došlo ke snížení hodnoty aktiva Společnost posuzuje nejprve individuálně u finančních aktiv, která jsou významná sama o sobě a individuálně nebo hromadně u finančních aktiv, která jsou sama o sobě méně významná. Pokud nejsou nalezeny žádné objektivní důkazy nasvědčující tomu, že došlo ke snížení hodnoty individuálně hodnocených finančních aktiv, ať již významných či nikoli, aktiva jsou zahrnuta do skupiny finančních aktiv s podobným úvěrovým rizikem a tato skupina je testována na snížení hodnoty aktiv jako jeden celek. Aktiva, která byla posuzována individuálně a u kterých byla zjištěna ztráta ze snížení hodnoty aktiv se do hromadného testování snížení hodnoty aktiv nezahrnují. Pokud v následujícím období ztráta ze snížení hodnoty aktiv klesne a pokles objektivně souvisí s událostí, ke které došlo až poté, co bylo snížení hodnoty aktiv zaúčtováno, snížení hodnoty aktiv se odúčtuje. Odúčtování se zohlední ve výkazu zisku a ztráty, maximálně však v takovém rozsahu, aby zůstatková cena finančního aktiva nepřevýšila účetní amortizovanou cenu ke dni odúčtování. U pohledávek z obchodního styku se snižuje jejich hodnota v případě, že existuje objektivní důkaz (např. pravděpodobnost nesplacení) a Společnost nebude schopna vymoci všechny dlužné částky za původních podmínek fakturace. Účetní hodnota pohledávky je snížena pomocí opravné položky. Takto snížená hodnota pohledávky je odúčtována, pokud jsou pohledávky identifikovány jako nevymahatelné nebo jsou prodány. (2) Realizovatelná aktiva

Dojde-li ke snížení hodnoty realizovatelného finančního aktiva, kumulovaná ztráta, která byla vykazována v minulých letech (ztráta v důsledku přecenění na reálnou hodnotu) v ostatním úplném výsledku hospodaření, je odúčtována z ostatního úplného výsledku hospodaření do výkazu zisku a ztráty i v případě, že finanční aktivum nebylo odúčtováno. Hodnota kumulativní ztráty zúčtované z ostatního úplného výsledku hospodaření do výkazu zisku a ztráty by měla tvořit rozdíl mezi pořizovací hodnotou (očištěnou o případné splátky, umoření) a aktuální reálnou hodnotou bez případného snížení hodnoty dříve uznaného ve výkazu zisku a ztráty. Pokud v následujícím období ztráta ze snížení hodnoty dlužních nástrojů klesne a pokles objektivně souvisí s událostí, ke které došlo až poté, co bylo snížení hodnoty aktiv zaúčtováno, storno snížení hodnoty aktiv se odúčtuje na úrovni výkazu zisku a ztráty.


39

Odúčtování finančních aktiv Finanční aktivum je odúčtováno pokud: a) zanikla práva na finanční toky v souvislosti s aktivem, b) Společnost má právo na finanční toky v souvislosti s aktivem, ale dá se předpokládat,

že všechny tyto toky bude povinna v rámci zvláštního ujednání („pass-through“) bezodkladně převést třetí straně,

c) Společnost převedla svá práva na peněžní toky z finančních aktiv a přitom buď

v podstatné míře převedla všechna rizika a odměny plynoucí z finančních aktiv anebo rizika a odměny ani nepřevedla ani v podstatné míře nepodržela, ale převedla kontrolu nad finančním aktivem.

g) Zásoby

Zásoby jsou oceněny pořizovací cenou, nebo realizovatelnou hodnotou, je-li nižší. Pořizovací cena zahrnuje cenu pořízení a náklady, které byly vynaloženy v souvislosti s dopravou zásob na současné místo určení a jejich uvedením do současného stavu, a účtuje se o ní s použitím metody „first-in, first-out“ (FIFO – první cena pro ocenění přírůstku zásob se použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob). Realizovatelná hodnota je stanovena jako rozdíl mezi odhadovanou prodejní cenou v rámci běžné činnosti podniku a odhadovanými náklady vynaloženými na dokončení služeb, příp. výrobků a uskutečnění jejich prodeje. h) Pohledávky z obchodního styku a jiné pohledávky

Pohledávky z obchodního styku se vykazují v nominální hodnotě snížené o případné ztráty ze snížení hodnoty. Tyto ztráty se tvoří v případě, že inkaso pohledávky v plné výši již není pravděpodobné. Nedobytné pohledávky Společnost odpisuje při jejich zjištění přímo do nákladů. i) Peníze a peněžní ekvivalenty

Peníze a peněžní ekvivalenty tvoří peníze na bankovních a jiných bankovních účtech a v hotovosti, krátkodobé vklady a směnky s původní splatností maximálně do tří měsíců. Pro účely přehledu o peněžních tocích peníze a peněžní ekvivalenty zahrnují výše definované peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, ale nikoliv nesplacené bankovní kontokorentní úvěry.


40

j) Finanční závazky

Úvěry a finanční výpomoci se při prvotním zaúčtování oceňují pořizovací cenou, která se rovná reálné hodnotě přijatého plnění snížené o náklady spojené s poskytnutím úvěru nebo finanční výpomoci. Úvěry a finanční výpomoci se následně přeceňují zůstatkovou hodnotou, a to s použitím metody efektivní úrokové sazby. Úvěry jsou klasifikovány jako krátkodobé závazky, pokud Společnost nemá bezpodmínečné právo splatit úvěr za více jak 12 měsíců. k) Zaměstnanecké požitky

(1) Důchodové pojištění a penzijní připojištění Společnost hradí pravidelné odvody do státního rozpočtu k financování státního důchodového pojištění s využitím sazeb platných v průběhu období na základě hrubých mezd. Odvody do státního rozpočtu k financování státního důchodového pojištění odpovídají plánu definovaných příspěvků. Společnost nemá žádné dodatečné náklady s tímto pojištěním po uskutečnění platby. Náklady související s odvody jsou zúčtovány ve výkazu zisku a ztráty ve stejném období jako související mzdy a platy. Společnost také poskytuje svým zaměstnancům penzijní připojištění formou plateb pojišťovnám v rámci platného penzijního plánu. Tyto náklady jsou účtovány do výkazu zisku a ztráty v období, ke kterému se tyto částky vztahují. (2) Odměny Společnost účtuje o odměnách zaměstnancům vztahujících se k danému účetnímu období v souladu s očekávaným plněním cílů Společnosti zohledňujících vybrané klíčové charakteristiky hospodaření. Společnost zaúčtuje dohadnou položku na odměny v případech, kdy je k nim smluvně zavázána a nebo pokud běžná minulá praxe vytváří současný závazek. (3) Věrnostní odměny a odměny při odchodu do důchodu Společnost účtuje o závazku souvisejícím s věrnostními odměnami a s odměnami při odchodu do důchodu v souladu se schválenou Kolektivní smlouvu. Odměny splatné v období delším než 12 měsíců jsou diskontovány na současnou hodnotu a vykazovány jako dlouhodobý závazek. l) Leasing

Určení, zda se smlouva týká pronájmu, je založeno na ekonomické podstatě smlouvy při jejím vzniku nebo na tom, zda je plnění smlouvy závislé na užívání specifického aktiva nebo aktiv a smluvně se převádí právo na užívání aktiva. Leasing, u nějž významnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví nese pronajímatel, je klasifikován jako operativní leasing. Platby provedené v rámci operativního leasingu se účtují do výkazu zisku a ztráty rovnoměrně po celou dobu trvání leasingu. Dojde-li k předčasnému ukončení operativního leasingu, jsou veškeré penalizační platby požadované pronajímatelem za předčasné ukončení zúčtovány k tíži nákladů v období, ve kterém k ukončení operativního leasingu došlo.


41

Leasing pozemků, budov a zařízení, při němž Společnost nese v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví, je klasifikován jako finanční leasing. Finanční leasing se aktivuje v reálné hodnotě najatého majetku na počátku doby leasingu nebo, je-li nižší, v současné hodnotě minimálních leasingových plateb. Každá platba leasingu je alokována mezi závazky a finanční náklady tak, aby bylo dosaženo konstantní úrokové míry. Odpovídající závazky z nájmu se po odečtení finančních nákladů zahrnují do ostatních dlouhodobých závazků (v závislosti na splatnosti). Úrokový prvek finančních nákladů se účtuje k tíži výkazu zisku a ztráty po celou dobu leasingu tak, aby bylo dosaženo konstantní úrokové míry ze zbývajícího zůstatku závazku. Pokud existuje přiměřená jistota, že nájemce získá aktivum na konci doby pronájmu do svého vlastnictví, pak předpokládaná doba použitelnosti je doba životnosti aktiva. V ostatních případech jsou pozemky, budovy a zařízení pořízené prostřednictvím finančního leasingu odepisovány po dobu životnosti, nebo po dobu leasingu, je-li kratší. m)Rezervy

Rezervy jsou tvořeny v případech, kdy Společnost bude v budoucnosti nucena hradit současný závazek a je možné spolehlivě odhadnout výši odtoku prostředků nezbytných k vypořádání tohoto závazku. Pokud Společnost očekává náhradu nákladů, například na základě pojistné smlouvy, vykazuje se taková náhrada jako samostatné aktivum, avšak pouze v případě, že realizace náhrady je prakticky jistá. n) Vykazování výnosů

O výnosech se účtuje v rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že Společnosti poplyne z transakce budoucí ekonomický přínos, a je-li možné tyto výnosy spolehlivě vyčíslit. Výnosy mohou být zaúčtovány až po splnění následujících specifických podmínek: Poskytování služeb Výnosy z přepravy ropy jsou zaúčtovány v okamžiku převzetí ropy odběratelem. Společnost účtuje o neukončené přepravě v případě přepravené, ale dosud nepřevzaté ropy v závislosti na stupni dokončenosti přepravy. Stupeň dokončenosti přepravy je určen na základě fáze přepravy ropy. Výnosy ze skladování ropy (státních hmotných rezerv) jsou účtovány měsíčně dle platných smluv. Úroky Výnosy se účtují v souladu s časovým rozlišením úroků (zohledňujícím efektivní výnos z daného majetku). o) Státní dotace

Státní dotace se účtují v ocenění reálnou hodnotou v těch případech, kde existuje dostatečná jistota, že Společnost dotaci získá a že splní veškeré podmínky s ní spojené. Hodnota dotace, která se týká majetku, se účtuje ve prospěch účtu výnosů příštích období a odpisuje se v ročních rovnoměrných částkách do výkazu zisku a ztráty po předpokládanou dobu použitelnosti příslušného majetku. Společnost obdržela v letech 1993-1996 dotaci ze státního rozpočtu v souvislosti s výstavbou velkokapacitních nádrží na ropu. Dotace je zachycena jako výnos příštích období (viz odstavec 16) a je rozpouštěna do ostatních provozních zisků po předpokládanou dobu životnosti majetku, jehož se týká, která činí 30 let.


42

p) Výpůjční náklady

Výpůjční náklady byly do konce roku 2008 běžně účtovány do nákladů příslušného období. Výpůjční náklady nebyly do konce roku 2008 kapitalizovány do hodnoty dlouhodobého majetku. V souvislosti s přijetím novely standardu IAS 23 Výpůjční náklady, Společnost začala od 1. ledna 2009 kapitalizovat výpůjční náklady související s pořízením aktiv, jež splňují podmínky dle novelizovaného standardu IAS 23 Výpůjční náklady. q) Splatná a odložená daň

Náklad daně z příjmů představuje splatnou a odloženou daň. Splatná daňová pohledávka a závazek kalkulované za běžné nebo předchozí období jsou vykazovány v hodnotě očekávaného plnění od správce daně nebo placené správci daně. Pro kalkulaci daně jsou použity daňové sazby a uplatněny právní ustanovení, které jsou platné nebo vydané k datu účetní závěrky. Odložená daň je vypočtena s použitím závazkové metody uplatněné na všechny dočasné rozdíly vzniklé mezi daňovou hodnotou majetku a závazků a jejich účetní zůstatkovou hodnotou vykazovanou v účetní závěrce. Odložená daň je vypočtena s použitím schválených daňových sazeb a právních ustanovení, která budou účinná v době, kdy dojde k realizaci aktiva nebo vyrovnání závazku. Hlavní dočasné rozdíly vyplývají z rozdílů mezi daňovou a účetní zůstatkovou hodnotou budov a zařízení a reálných hodnot zajišťovacích derivátů. Odložená daňová pohledávka se uznává u všech odčitatelných přechodných rozdílů v rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že zdanitelný zisk, proti kterému se bude moci využít odčitatelný přechodný rozdíl, bude dosažen. Společnost účtuje o daňových dopadech transakcí a událostí shodným způsobem, jako o samotných transakcích a událostech. Daňové dopady transakcí a událostí, které jsou zúčtovány ve výkazu zisku a ztráty, jsou též zúčtovány ve výkazu zisku a ztráty. Daňové dopady transakcí a událostí, které jsou zúčtovány v ostatním úplném výsledku hospodaření, jsou zúčtovány v ostatním úplném výsledku hospodaření. Odložená daňová pohledávka a závazek jsou vzájemně započteny v případě, že je dle zákona možné započíst daňové aktivum a závazek, a pokud odložené daně podléhají stejnému správci daně. Stejné ustanovení je uplatněno i pro vzájemný zápočet běžné daňové pohledávky a závazku. r) Derivátové finanční nástroje

Z běžné činnosti Společnosti vyplývá finanční riziko dopadu změn směnných kurzů. Společnost používá k zajištění některých rizik spojených s pohyby směnných kurzů derivátové finanční nástroje (např. devizové forwardové smlouvy). Společnost neprovádí žádné spekulativní obchody. Řízení rizik provádí finanční oddělení v souladu se schválenými pravidly. Představenstvo definuje zásady celkového řízení rizik. V souladu s těmito zásadami existují písemná pravidla týkající se konkrétních oblastí, jako je například devizové riziko, úrokové riziko, úvěrové riziko, užití derivátových finančních nástrojů a investování přebytečné likvidity.


43

Účetní zachycení derivátů Derivátové finanční nástroje jsou prvotně vykazovány v rozvaze v pořizovací ceně a následně přeceněny na svou reálnou hodnotu. Metoda vykazování výsledného zisku nebo ztráty závisí na povaze zajišťované položky. K datu uzavření smlouvy o derivátech označí Společnost konkrétní deriváty jako zajištění reálné hodnoty vykázaných aktiv nebo závazků, nebo pevného příslibu (zajištění reálné hodnoty), nebo zajištění očekávané transakce (zajištění peněžních toků). Změny reálné hodnoty derivátů, které jsou označeny jako zajištění reálné hodnoty, splňují dané podmínky a jsou vysoce účinné, se účtují do výkazu zisku a ztráty spolu se změnami reálné hodnoty zajištěných aktiv a závazků. Změny reálné hodnoty derivátů, které jsou označeny jako zajištění peněžních toků, splňují dané podmínky a jsou vysoce účinné, se vykazují v ostatním úplném výsledku hospodaření. Pokud má očekávaná transakce nebo pevný příslib za následek vykázání aktiva nebo závazku, jsou zisky a ztráty dříve vykazované v ostatním úplném výsledku hospodaření vyňaty a zahrnuty do vstupní pořizovací ceny takového aktiva nebo závazku. V ostatních případech jsou částky dříve vykázané v ostatním úplném výsledku hospodaření převedeny do výkazu zisku a ztráty a klasifikovány jako výnos nebo náklad ve stejných obdobích, v nichž je realizován zajištěný pevný příslib nebo v nichž má očekávaná transakce dopad na výkaz zisku a ztráty. Když uplyne doba platnosti zajišťovacího nástroje nebo je tento zajišťovací nástroj prodán, popřípadě pokud již nesplňuje kritéria pro účtování zajištění podle standardu IAS 39, zůstane jakýkoliv kumulovaný zisk nebo ztráta, které jsou v té době zaúčtovány do ostatního úplného výsledku hospodaření, vyčleněny v ostatním úplném výsledku hospodaření, dokud není očekávaná transakce s konečnou platností vykázána ve výkazu zisku a ztráty. Pokud se však již nepředpokládá, že dojde k realizaci očekávané transakce, jsou kumulované zisky nebo ztráty, které byly zaúčtovány přímo do ostatního úplného výsledku hospodaření, neprodleně převedeny do výkazu zisku a ztráty. Společnost dokládá již při zahájení zajišťovací transakce vztah mezi zajišťovacími nástroji a zajišťovanými položkami a rovněž cíl řízení rizik a strategii zajišťovacích transakcí. Tento proces zahrnuje přiřazení derivátů označených jako zajišťovací ke konkrétním aktivům a závazkům nebo ke konkrétním pevným příslibům nebo očekávaným transakcím. Společnost rovněž při zahájení zajištění a poté průběžně dokládá svůj odhad, zda jsou deriváty užívané při zajišťovacích transakcích vysoce účinné při kompenzaci změn reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek. Reálná hodnota devizových forwardových smluv se stanoví na základě aktuálních forwardových směnných kurzů platných pro smlouvy s podobnými lhůtami splatnosti. s) Vykazování podle segmentů

Informace o segmentech reflektují interní formát reportování informací managementu Společnosti. Společnost vykazuje pouze ty informace o provozních segmentech, které jsou sledovány managementem společnosti. Výsledky segmentu zahrnují výnosy a náklady přímo přiřaditelné segmentu a takovou část výnosů a nákladů Společnosti, kterou je možné na segment rozvrhnout v přiměřeném rozsahu. Jedná se přitom o výnosy a náklady jak z transakcí s externími odběrateli, tak z transakcí s ostatními segmenty Společnosti. Ocenění transakcí mezi segmenty vychází v souladu s interními směrnicemi Společnosti z nákladů zvýšených o příslušnou marži.


44

Nealokované položky zahrnují zejména náklady na řízení Společnosti a všeobecné a správní náklady související se Společností jako celkem. Investiční výdaje představují celkové náklady vynaložené během období na pořízení takového majetku segmentu, u něhož se předpokládá, že bude užíván po několik běžných období. t) Snížení hodnoty aktiv

Dlouhodobá aktiva jsou minimálně jednou ročně k rozvahovému dni prověřována na existenci indikátorů snížení hodnoty. Dojde-li k událostem či změnám, které naznačují či mohou způsobit, že účetní zůstatková hodnota aktiva může převýšit zpětně získatelnou hodnotu aktiva, nebo v případě, že nehmotná aktiva dosud nebyla uvedena do používání, je prověřováno, zda nedošlo ke snížení hodnoty majetku, strojů a zařízení, ostatních aktiv a nehmotného majetku. Ztráta v důsledku snížení hodnoty je vykázána ve výši rozdílu, o který zůstatková hodnota aktiva převyšuje jeho zpětně získatelnou hodnotu. Zpětně získatelná hodnota je vyšší z čisté prodejní ceny aktiva a jeho hodnoty z užívání. Pro účely posouzení snížení hodnoty jsou aktiva slučována do skupin na nejnižším stupni, pro který je možné samostatně identifikovat peněžní toky (penězotvorné jednotky). u) Podmíněné závazky a podmíněná aktiva

Způsob, jakým Společnost ošetřuje závazky, u nichž je nejistá částka a časování, závisí na odhadu vedení Společnosti týkajícího se částky a časování závazku a pravděpodobnosti odlivu prostředků představujících ekonomický prospěch, které budou požadovány při úhradě závazku. Společnost tvoří rezervu, pokud má současný závazek (smluvní nebo mimosmluvní), který je důsledkem konkrétní události v minulosti, je pravděpodobné, že k vyrovnání takového závazku bude nezbytný odtok prostředků představujících ekonomický prospěch a může být proveden spolehlivý odhad částky závazku. O podmíněných závazcích není v účetních výkazech účtováno, neboť jejich existence bude potvrzena pouze tím, že dojde nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem v budoucnosti, které nejsou plně pod kontrolou Společnosti. Podmíněné závazky jsou průběžně prověřovány tak, aby se zjistilo, zda se odtok prostředků představujících ekonomický prospěch nestal pravděpodobným. Pokud je pravděpodobné, že dojde k odtoku prostředků představujících ekonomický přínos z důvodu položky, která byla původně považována za podmíněný závazek, vykáže se na ni rezerva v účetních výkazech za období, ve kterém ke změně pravděpodobnosti došlo. Podmíněná aktiva nejsou v účetní závěrce uvedena. Informace o nich by byly uvedeny pouze tehdy, když by bylo pravděpodobné, že v souvislosti s nimi poplyne Společnosti ekonomický přínos. v) Distribuce dividend

Výplata dividend akcionářům Společnosti je v účetní závěrce Společnosti vykázána jako závazek v období, kdy je výplata dividend schválena akcionáři Společnosti. w) Finanční nástroje

Finanční nástroje zachycené v rozvaze zahrnují peníze a peněžní ekvivalenty, bankovní účty, finančních aktiva, pohledávky, závazky, půjčky (včetně dluhopisů) a deriváty.


45

x) Významné události, které nastaly po rozvahovém dni

V účetní závěrce jsou uvedeny události, které nastaly po rozvahovém dni a které poskytují dodatečné informace o finanční situaci Společnosti k tomuto datu. Ostatní události se uvádějí v příloze k účetní závěrce pouze v případě, že jsou významné. y) Významné účetní odhady

Společnost provádí odhady a předpoklady týkající se budoucnosti. Ze své podstaty se účetní odhady pouze zřídka budou rovnat skutečným výsledkům. Odhady a předpoklady jsou průběžně přehodnocovány a vycházejí z historické zkušenosti a dalších faktorů, včetně odhadů budoucích událostí, které jsou s ohledem na okolnosti rozumné. Významné odhady a předpoklady, které mohou mít podstatný vliv na aktiva a závazky v průběhu následujícího roku jsou uvedeny níže: (1) Daň z příjmu a odložená daň Společnost účtuje o splatné dani a s ohledem na dočasné rozdíly také o odložené dani. Konečné daňové posouzení řady transakcí a kalkulací je v době tvorby odhadů nejisté a určování odloženého daňového závazku a pohledávky odráží očekávání, jak budou využita aktiva Společnosti a uhrazeny její závazky. Bude-li se konečná výše daňově uznatelných nákladů odchylovat od odhadnutých částek, bude tato odchylka zúčtována v období, kdy bude zjištěna. Čistá výše pohledávky z titulu splatné daně činí 811 tis. Kč a čistá částka odloženého daňového závazku činí 460 320 tis. Kč k 31. prosinci 2010. V říjnu 2007 podepsal prezident České republiky zákon, podle kterého bude sazba daně z příjmů právnických osob snížena z 24 % na 21 %, 20 % a 19 % pro zdaňovací období roku 2008, 2009 a 2010 a dále. (2) Leasing Společnost hodnotí povahu uzavřených smluv za účelem posouzení, zda-li je smlouva uzavřena jako leasingová, nebo zda je jejím uzavřením je založen leasingový vztah. Při posouzení jednotlivých smluv bere Společnost v úvahu zejména, zda je plnění smlouvy podmíněno používáním konkrétního majetku a zda smlouva postupuje právo k užívání majetku. Výše uvedený oddíl „Leasing“ (viz písm. l) obsahuje popis způsobu, jakým Společnost určuje, zda se jedná o finanční, nebo operativní leasing. z) Majetková účast v dceřiné společnosti

Dceřiná společnost je entita, kterou Společnost ovládá. Ovládáním se rozumí možnost ovlivňovat finanční a provozní politiky podniku tak, aby měl ovládající z jeho činností užitek. Společnost má investici do jediné dceřiné společnosti MERO Germany AG („dceřiná společnost“, viz odst. 10). Majetkové účasti ve společnostech s rozhodujícím a podstatným vlivem se oceňují pořizovací cenou sníženou o opravnou položku na případné snížení hodnoty.


46

Jelikož je tato účetní závěrka prezentována samostatně jako tzv. stand-alone, nebyla provedena konsolidace dceřiných nebo přidružených společností. V souladu s požadavky zákona o účetnictví připravila Společnost konsolidovanou účetní závěrku podle IFRS (viz výše). aa) Provozní zisk

Provozní zisk představuje zisk bez finančního výsledku hospodaření a daní a zahrnuje zisk z běžných operací. Finanční výsledek hospodaření se skládá z výnosových a nákladových úroků, ostatních finančních nákladů (především bankovní poplatky), zisků a ztrát z přecenění finančních instrumentů a realizovaných a nerealizovaných kursových zisků a ztrát. bb) Změny v účetní politice

V roce 2010 nebyly aplikovány v účetních politikách žádné významné změny s výjimkou aplikace nových a novelizovaných standardů a interpretací, viz výše. cc) Řízení finančních rizik

Finanční nástroje zachycené v rozvaze zahrnují peníze a peněžní ekvivalenty, bankovní účty, finančních aktiva, pohledávky, závazky, půjčky a deriváty.

Z běžné činnosti Společnosti vyplývá celá řada finančních rizik včetně dopadů změn tržních cen cizího kapitálu, směnných kurzů a úrokových sazeb, čerpání úvěru na financování své činnosti a čisté investice do zahraničních společností. Celková strategie řízení rizik Společnosti se soustředí na nepředvídatelnosti finančních trhů a snahu minimalizovat potenciální negativní dopady na finanční výsledky Společnosti. Společnost používá pro zajištění některých rizik derivátové finanční nástroje (např. forwardové a swapové smlouvy) nebo nederivátové nástroje (např. depozitní instrumenty).

Společnost neprovádí žádné spekulativní obchody.

Řízení rizik provádí finanční oddělení v souladu se schválenými pravidly. Představenstvo definuje zásady celkového řízení rizik. V souladu s těmito zásadami existují písemná pravidla týkající se konkrétních oblastí, jako je například devizové riziko, úrokové riziko, úvěrové riziko, užití derivátových finančních nástrojů a investování přebytečné likvidity.

(i) Měnové riziko Společnost je vystavena měnovému riziku vztahujícímu se zejména k EUR:

a rozvahové položky (jako například pohledávky, závazky) denominované v cizí měně b pravděpodobné/očekávané transakce nebo závazky (jako jsou nákupy nebo prodeje)

denominované v cizí měně c čisté investice do německé dceřiné společnosti (firemní měna odlišná od Kč)

Cílem Společnosti je minimalizovat volatilitu zisku a peněžních toků způsobovanou pohyby kurzů cizích měn.

Společnost především zajišťuje devizové riziko související s budoucími očekávanými transakcemi. Pro zajištění těchto transakcí se používají derivátové nástroje.


47

(ii) Riziko úrokové sazby

Společnost je vystavena riziku úrokové sazby plynoucího z:

a pohyblivé úrokové sazby použité u finančních / peněžních investic a dluhových instrumentů

b “fair value” dluhu poskytnutého za pevné úrokové sazby

Příjmy a provozní peněžní toky Společnosti jsou do značné míry nezávislé na změnách tržních úrokových sazeb. Pro peněžní aktiva a krátkodobé dluhy se používají pohyblivé úrokové sazby, zatímco pro dlouhodobé dluhové závazky pevné sazby.

(iii) Riziko likvidity Nejdůležitějším cílem Společnosti při řízení likvidity je mít k dispozici dostatek finančních zdrojů pro splnění všech hotovostních platebních závazků, jak se stávají splatnými, umožňující určitou flexibilitu. Zdroje hotovosti sestávají z peněz a peněžních nástrojů, obchodovatelných cenných papírů a dostupných závazných úvěrových rámců.

Společnost se zejména soustřeďuje na likviditní profil zohledňující očekávané finanční toky z běžné činnosti a splatnost dluhu a finančních investic v horizontu následujících 12 měsíců. Rovnováha mezi plynulostí financování a flexibilitou je řízena možností použít přečerpání účtů, tj. využití kontokorentního úvěru.

(iv) Úvěrové riziko Vzhledem k předmětu své činnosti Společnost poskytuje své služby úzkému okruhu odběratelů, z čehož vyplývá koncentrace úvěrového rizika souvisejícího s pohledávkami z obchodního styku na tyto zákazníky (více než 95% pohledávek z obchodního styku je soustředěno na tři klíčové zákazníky Společnosti). Obchodní pohledávky jsou soustředěny v rámci České republiky. Ačkoliv Společnost v současné době v souvislosti s pohledávkami nepředpokládá vyšší úvěrové riziko, platební schopnost je ovlivněna finanční stabilitou národní ekonomiky a stabilitou klíčových zákazníků Společnosti. Stav pohledávek je průběžně monitorován s výsledkem minimalizace rizika vzniku pochybných pohledávek. Maximální možné riziko odpovídá výši účetní hodnoty uvedené v Poznámce č. 12. S ohledem na úvěrové riziko vznikající z finančních aktiv Společnosti, která se skládají z hotovosti a peněžních ekvivalentů, realizovatelných finančních aktiv, finančních aktiv přeceňovaných na reálnou hodnotu s dopadem do výkazu zisku a ztráty a některých finančních derivátů odpovídá maximální výše úvěrového rizika v důsledku prodlení druhé strany výši účetní hodnoty těchto nástrojů. Společnost vstupuje do smluvních ujednání pouze s bonitními finančními institucemi. Úvěrové riziko je řízeno finančním oddělením Společnosti, které pravidelně monitoruje platební morálku současných zákazníků a analyzuje věkovou strukturu pohledávek.


48

3. Informace o segmentech

Činnost společnosti MERO ČR, a.s., je pro účely řízení rozdělena podle dodávaných služeb do dvou hlavních provozních segmentů. Hlavní segmentem je přeprava ropy ropovody Družba a IKL. Vedlejším segmentem činnosti Společnosti, který se však stává stále významnějším, je skladování ropy. Segment přeprava má dva odběratele, tržby od hlavního odběratele činí 93,0% v roce 2010 a 92,5% v roce 2009. Segment skladování dodává služby pouze jednomu zákazníkovi. Hlavní zákazníci služby přeprava vypověděli v prosinci 2009 smlouvy o přepravě. Výpovědní lhůta činí 3 roky, současná smlouvy jsou platné do 31. 12. 2012. Společnost předpokládá, že v průběhu výpovědní lhůty uzavře nové smlouvy, jejichž podmínky se nebudou významně lišit od smluv stávajících. Společnost dodává své služby pouze zákazníkům na území České republiky, a proto jsou veškeré výnosy generovány v rámci České republiky. Společnost provozuje svoji činnost na území České republiky a veškerá její dlouhodobá hmotná i nehmotná aktiva jsou lokalizovány na území České republiky. Společnost alokuje na jednotlivé segmenty pouze výnosy, náklady, aktiva, pasiva a ostatní zveřejňované informace, které jsou jednotlivým segmentům přímo přiřaditelné. Ostatní položky nejsou alokovány a jsou vykazovány jako Ostatní.


49

V následujících tabulkách jsou uvedeny údaje o výnosech segmentů, jejich výsledcích hospodaření a aktivech a závazcích k 31. 12. 2010. K 31. 12. 2010 Přeprava ropy Skladování ropy Ostatní Celkem 2010 Výnosy Prodej externím odběratelům 1 495 247 515 924 0 2 011 171 Prodej mezi segmenty 0 0 0 0 Výnosy celkem 1 495 247 515 924 0 2 011 171 Výsledek Provozní výsledek 492 161 263 552 -261 526 494 187 Úrokové výnosy 58 970 58 970 Nákladové úroky -206 000 -206 000 Ostatní finanční náklady/výnosy, netto 2 707 2 707 Zisk před zdaněním 349 864 Daň z příjmů -72 427 Čistý zisk 277 437 Ostatní informace o segmentu Investiční výdaje: Pozemky, budovy a zařízení 125 233 72 831 59 008 257 072 Nehmotná aktiva 0 0 1 241 1 241 Odpisy budov a zařízení 268 634 217 208 4 693 490 535 Odpisy nehmotných aktiv 135 0 83 218 Tvorba opravných položek 7 413 10 490 498 18 401 Rozpuštění opravných položek 2 920 0 0 2 920 Jiné nepeněžní náklady: Čerpání rezervy na ekologické zátěže 5 942 0 0 5 942 Tvorba rezervy na náhradu škody 5 199 0 0 5 199


50

V následujících tabulkách jsou uvedeny údaje o výnosech segmentů, jejich výsledcích hospodaření a aktivech a závazcích k 31. 12. 2009. K 31. 12. 2009 Přeprava ropy Skladování ropy Ostatní Celkem 2009 Výnosy Prodej externím odběratelům 1 382 515 503 795 0 1 886 310 Prodej mezi segmenty 0 0 0 0 Výnosy celkem 1 382 515 503 795 0 1 886 310 Výsledek Provozní výsledek 404 177 267 378 -220 780 450 775 Úrokové výnosy 56 503 56 503 Nákladové úroky -206 000 -206 000 Ostatní finanční náklady, netto 17 473 17 473 Zisk před zdaněním 318 751 Daň z příjmů -62 375 Čistý zisk 256 376 Ostatní informace o segmentu Investiční výdaje: Pozemky, budovy a zařízení 231 825 11 266 16 910 260 001 Nehmotná aktiva 0 0 60 60 Odpisy budov a zařízení 250 364 214 091 3 592 468 047 Odpisy nehmotných aktiv 540 0 80 620 Tvorba opravných položek 3 478 1 395 0 4 873 Rozpuštění opravných položek 360 54 0 414 Jiné nepeněžní náklady: Čerpání rezervy na ekologické zátěže 31 388 0 0 31 388 Tvorba rezervy na náhradu škody 5 942 0 0 5 942


51

4. Výnosy a náklady

Výnosy 2010 2009 Výnosy z přepravy ropy 1 495 247 1 382 515 Výnosy ze skladování ropy 515 924 503 795 Celkem 2 011 171 1 886 310 Spotřeba materiálu a energie 2010 2009 Spotřeba materiálu 13 937 13 906 Spotřeba energie 35 302 34 310 Celkem 49 239 48 216 Osobní náklady

2010 2009 Mzdy a platy 89 504 100 340 Náklady na sociální zabezpečení 24 097 22 900 Odměny členům statutárních a dozorčích orgánů 5 256 4 671 Ostatní sociální náklady 5 604 4 684 Rezerva na závazné budoucí odměny 195 222 Celkem 124 656 132 817

Společnost zaměstnávala v roce 2010, resp. 2009 v průměru 114, resp. 112 zaměstnanců, včetně vedení. Počet členů vedení dosahoval v roce 2010, resp. 2009 v průměru 7 pracovníků. Ostatní provozní náklady, netto 2010 2009 Pojištění 35 834 35 872 Náklady na ekologické zátěže (včetně tvorby a rozpuštění rezerv) 7 408 13 136 Náklady spojené s prověrkou ropovodu Družba 12 706 2 700 Technické, právní a ekonomické poradenství 19 787 21 704 Katodická ochrana 8 850 8 827 Ostatní (včetně tvorby a rozpouštění opravných položek) 75 069 65 005 Celkem 159 654 147 244

5. Daň z příjmů

Daňovými záležitostmi se v České republice v současnosti zabývá řada zákonů, které upravují především spotřební daně, daň z přidané hodnoty, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob a některé další. Často existují rozdílné názory na interpretaci jednotlivých ustanovení zákonů, a to jak na úrovni ministerstev, tak v podnikatelské sféře, z čehož pramení určitá nejistota a sporné situace. Vedení Společnosti je přesvědčeno, že v přiložené účetní závěrce byly daňové závazky vykázány v dostatečné výši.


52

Hlavní složky daňového nákladu k 31. 12. zahrnují: 2010 2009 Splatná daň z příjmů Náklad na splatnou daň z příjmů 15 191 9 279 Odložená daň z titulu vzniku a zúčtování přechodných rozdílů 57 236 53 096 Náklad na daň z příjmů vykázaný ve výkazu zisku a ztráty 72 427 62 375 Daň z příjmů ze zisku před zdaněním Společnosti se liší od teoretické částky, která by vznikla použitím platné daňové sazby domovské země Společnosti následujícím způsobem: 2010 2009 Zisk před zdaněním 349 864 318 751 Sazba daně z příjmů 19% 20% Daň stanovená podle sazby daně z příjmů 66 474 63 750 Daňový dopad nákladů, které nejsou uznatelné pro účely stanovení výše zdanitelného zisku (trvalé rozdíly) 9 490 6 415 Vliv snížení sazeb daně z příjmu 0 -4 253 Rozpuštění grantu – revers daňového efektu -3 537 -3 537

Daňový náklad 72 427 62 375 Efektivní sazba daně 20,70% 19,57% V říjnu 2007 prezident České republiky podepsal zákon, podle kterého bude sazba daně z příjmů právnických osob snížena z 24 % na 21 %, 20 % a 19 % pro zdaňovací období roku 2008, 2009 a 2010. Odložená daň je počítána na základě schválených daňových sazeb, jejichž platnost se předpokládá v době, kdy budou aktiva realizována a závazky vyrovnány. 2010 2009 Odložený daňový závazek - stav k 1. lednu 390 993 345 524 Dopad do výkazu zisku a ztráty 57 236 53 096 Dopad do vlastního kapitálu 12 091 -7 627 Odložený daňový závazek - stav k 31. prosinci 460 320 390 993

Odložená daňová pohledávka a závazek jsou vzájemně započteny v případě, že je dle zákona možné započíst daňové aktivum a závazek, a pokud odložené daně podléhají stejnému správci daně.


53

Odložená daň z příjmů k 31. 12. 2010 je stanovena takto:

Položky odložené daně Základ Sazba daně

Odložená daňová pohledávka

Odložený daňový závazek

Rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou dlouhodobého majetku -2 261 064 19% 0 -429 602 Ostatní dočasné rozdíly:

Opravná položka k zásobám

11 835 19% 2 249 0 Opravná položka k dlouhodobému majetku 861 19% 164 0 Opravná položka k ostatnímu majetku 702 19% 133 0 Závazek ze zákonného pojištění 4 551 19% 865 0 Nehmotná aktiva 11 174 19% 2 123 0

Reálná hodnota finanční investice -8 928 19% 0 -1 696 Reálná hodnota zajišťovacího derivátu -181 874 19% 0 -34 556 Celkem -2 422 743 5 534 -465 854 Zaúčtovaná odložená daň -460 320

Odložená daň z příjmů k 31. 12. 2009 je stanovena takto:

Položky odložené daně Základ Sazba daně

Odložená daňová pohledávka

Odložený daňový závazek

Rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou dlouhodobého majetku

-1 965 497

19%

0

-373 444

Ostatní dočasné rozdíly: Opravná položka k zásobám 10 206 19% 1 939 0 Opravná položka k dlouhodobému majetku 1 212 19% 230 0 Opravná položka k ostatnímu majetku 3 271 19% 621 0 Závazek ze zákonného pojištění 3 336 19% 634 0 Nehmotná aktiva 10 840 19% 2 060 0 Rezervy 5 943 19% 1 129 0 Reálná hodnota finanční investice -9 000 19% 0 -1 710 Reálná hodnota zajišťovacího derivátu -118 168 19% 0 -22 452 Celkem -2 057 857 6 613 -397 606 Zaúčtovaná odložená daň -390 993


54

6. Nerozdělený zisk/Dividendy vyplacené a navržené

Dividendy za rok 2009 resp. 2008 nebyly podle rozhodnutí akcionáře vypláceny. Dne 15. 1. 2009 byly na základě rozhodnutí akcionáře Společnosti ze dne 16. 6. 2008 vyplaceny dividendy za rok 2007 v částce 151 757 tis. Kč (srážková daň 22 764 tis. Kč, čistá výše dividendy 128 993 tis. Kč), tzn. hrubá dividenda činila 18 Kč na akcii o nominální hodnotě 1 000 Kč.

7. Pozemky, budovy a zařízení

Pozemky a budovy

Stroje, přístrojea zařízení

Ostatní dlouhodobý

majetek

Nedokončený dlouhodobý

hmotný majetek Celkem Účetní hodnota k 31. 12. 2008 3 501 875 3 081 697 395 897 892 704 7 872 173 Přírůstky 0 0 0 194 987 194 987 Převody 293 556 736 143 0 -1 029 699 0 Prodej a vyřazení 0 -3 0 0 -3 Snížení hodnoty 351 0 0 0 351 Odpisy -203 517 -264 530 0 0 -468 047 Účetní hodnota k 31. 12. 2009 3 592 265 3 553 307 395 897 57 992 7 599 461

Pozemky a budovy



majetek


hmotný majetek Celkem Účetní hodnota k 31. 12. 2009 3 592 265 3 553 307 395 897 57 992 7 599 461 Přírůstky 0 0 0 231 495 231 495 Převody 58 096 147 048 0 -205 144 0 Prodej a vyřazení 0 0 0 0 0 Snížení hodnoty 352 0 0 -16 774 -16 422 Odpisy -209 766 -280 769 0 0 -490 535 Účetní hodnota k 31. 12. 2010 3 440 947 3 419 586 395 897 67 569 7 323 999

Pozemky a budovy



majetek


hmotný majetek Celkem K 31. 12. 2009 Pořizovací cena 6 066 033 6 114 312 395 897 57 992 12 634 234 Oprávky -2 472 556 -2 561 005 0 0 -5 033 561 Snížení hodnoty - 1 212 0 0 0 -1 212

Účetní hodnota 3 592 265 3 553 307 395 897 57 992 7 599 461

K 31. 12. 2010 Pořizovací cena 6 119 344 6 221 709 395 897 84 343 12 821 293 Oprávky -2 677 536 -2 802 123 0 0 -5 479 659 Snížení hodnoty -861 0 0 -16 774 -17 635

Účetní hodnota 3 440 947 3 419 586 395 897 67 569 7 323 999


55

Ostatní dlouhodobý majetek představuje první náplň ropovodu Družba a minimální náplň skladovacích tanků, které jsou pořízené a vlastněné Společností. Tyto náplně jsou plně vytlačitelné a nepodléhají zastarání. První a minimální náplně budou s největší pravděpodobností vytlačeny na konci životnosti ropovodu Družba a tanků, a proto jsou klasifikovány jako dlouhodobé aktivum. Společnost tyto náplně neodepisuje, neboť jejich zbytková/realizační hodnota, po započtení nákladů nutných k vytlačení, převyšuje původní náklady pořízení. Hodnota plně odepsaných budov, zařízení a nehmotných aktiv k 31. 12. 2010 a 2009 činila 835 319 tis. Kč, resp 788 731 tis. Kč. Hodnota neodepisovaného majetku (bez nedokončeného dlouhodobého majetku) k 31. 12. 2010 a 2009 činila 440 953 resp. 440 913 tis. Kč. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek představuje zejména náklady a zálohy vynaložené v souvislosti s vybudováním nového řídícího systému ropovodu Družba a s rekonstrukcí rozvodny elektrické energie pro centrální tankoviště ropy. Hodnota záloh poskytnutých dodavatelům na dlouhodobý hmotný majetek vykazovaná jako součást nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku dosahuje k 31. 12. 2010, resp. 2009, částky 777 tis. Kč, resp. 854 tis. Kč. Společnost předpokládá, že tyto zálohy budou v následujících 12 měsících po rozvahovém dni čerpány proti dodávkám. Nepoužívaný majetek K 31. 12. 2010, resp. 31. 12. 2009 Společnost evidovala ve svém účetnictví nepoužívaný majetek, případně majetek, jehož využití není jisté, v zůstatkové hodnotě 17 635 tis. Kč, resp. 1 212 tis. Kč. Tento majetek je tvořen nepoužívanou propojkou ropovodu a dočasně pozastaveným nedokončeným dlouhodobým majetkem. Společnost vytvořila opravnou položku, která plně pokrývá zůstatkovou hodnotu tohoto majetku.


56

8. Nehmotná aktiva

Patenty a licence Software Nedokončená

nehmotná aktiva Celkem Účetní hodnota k 31. 12. 2008 343 675 261 1 279

Přírůstky 0 0 0 0 Převody 60 0 -60 0 Prodej a vyřazení 0 0 -116 -116 Odpisy -80 -540 0 -620 Účetní hodnota k 31. 12. 2009 323 135 85 543


nehmotná aktiva Celkem Účetní hodnota k 31. 12. 2009 323 135 85 543

Přírůstky 0 0 1 156 1 156 Převody 0 0 0 0 Prodej a vyřazení 0 0 0 0 Odpisy -83 -135 0 -218 Účetní hodnota k 31. 12. 2010 240 0 1 241 1 481


nehmotná aktiva Celkem K 31. 12. 2009 Pořizovací cena 672 2 160 85 2 917 Oprávky -349 -2 025 0 -2 374 Opravná položka 0 0 0 0 Účetní hodnota 323 135 85 543 K 31. 12. 2010

Pořizovací cena 672 2 160 1 241 4 073 Oprávky -432 - 2 160 0 -2 592 Opravná položka 0 0 0 0

Účetní hodnota 240 0 1 241 1 481 Patenty a licence jsou odpisovány rovnoměrně po dobu použitelnosti, která se pohybuje v rozmezí 5 až 10 let. Software zařazený do užívání v roce 2006, byl odepisován rovnoměrně pod dobu 4 let.


57

9. Dlouhodobá finanční aktiva

31. 12. 2010 2009 Zajišťovací deriváty 177 034 101 261 Ostatní deriváty 0 16 459 Euro Medium Term Notes Callable Floater 308 930 316 350 Dlouhodobá finanční aktiva celkem 485 964 434 070 Zajišťovací finanční deriváty představují zajišťovací měnové forwardy. Forwardy v nominální hodnotě 61 456 tis. EUR (nominální hodnota k 31. 12. 2010), zajišťují měnová rizika z budoucích očekávaných plateb v letech 2011 až 2018. Reálná hodnota těchto derivátů k 31. 12. 2010 představuje částku 204 158 tis. Kč, z toho dlouhodobá část je 177 034 tis. Kč a krátkodobá část je 27 124 tis. Kč (viz poznámka 11). Reálná hodnota těchto derivátů k 31. 12. 2009 byla 118 155 tis Kč, z toho dlouhodobá část byla 101 261 tis. Kč a krátkodobá část byla 16 901 tis. Kč. Tyto forwardy jsou klasifikovány jako deriváty k zajištění peněžních toků, splňují podmínky stanovené IAS 39 a jsou vysoce účinné. Změna reálné hodnoty těchto derivátových instrumentů je účtována do ostatního úplného výsledku hospodaření do té doby, než mají zajišťované peněžní toky dopad do výkazu zisku a ztráty, kdy je do tohoto výkazu převedena.

Euro Medium Term Notes Callable Floater představují cenné papíry (denominované v Kč) v nominální hodnotě 300 000 tis. Kč, nakoupené v únoru 2008, vydané společností Société Générale Acceptance N. V. (SG) a jsou splatné v únoru 2018. Tento dluhopis je klasifikován jako realizovatelné finanční aktivum oceňované reálnou hodnotou s efektem přeceňování do ostatního úplného výsledku hospodaření. Reálná hodnota tohoto aktiva byla určena na základě informace od SG.

10. Majetková účast v dceřiné společnosti

Majetkový podíl v % Název společnosti Země vzniku společnosti 2010 2009 MERO Germany AG SRN 100 100

31. 12. MERO Germany AG 2010 2009 Majetkový podíl 2 048 651 2 256 875 Aktiva celkem 2 499 794 2 741 350 Vlastní kapitál 2 242 583 2 480 448 Zisk běžného roku 75 402 78 438 Společnost MERO ČR, a.s., vlastní 100% podíl ve společnost MERO Germany AG (SRN), která byla založena v roce 1993 vložením základního kapitálu ve formě peněžní hotovosti ve výši 15 mil. DEM (7,7 mil. EUR). V roce 2005 byl majetkový podíl ve společnosti MERO Pipeline GmbH zvýšen příplatkem nad základní kapitál ve výši 2 818 422 tis. Kč (97 456 tis. EUR), z příplatku je každým rokem vrácena částka ve výši 7 200 tis. EUR. V roce 2009 došlo v rámci přeměny k přejmenování společnosti MERO Pipeline GmbH na MERO Germany AG ke zvýšení vkladu do základního kapitálu o 1,6 tis. EUR na částku 7 671 tis. EUR. Hlavní činností dceřiné společnosti MERO Germany AG je provoz německé části ropovodu IKL.


58

11. Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty a krátkodobá finanční aktiva

31. 12. 2010 2009 Peníze na bankovních účtech, v hotovosti a termínované vklady 96 543 381 729 Krátkodobé směnky a dluhopisy 0 99 854 Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty celkem 96 543 481 583 Výše uvedené peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty byly použity pro účely sestavení přehledu o peněžních tocích k 31. 12. 2010 a 2009. Peníze na bankovních účtech a v hotovosti jsou úročeny pohyblivou úrokovou sazbou, která se určuje na základě denních bankovních depozitních sazeb. K 31. 12. 2010, resp. 2009, měla Společnost k dispozici nečerpané krátkodobé bankovní úvěry, tj. nečerpané rámce kontokorentních úvěrů, ve výši 45 000 tis. Kč u nichž byly splněny veškeré podstatné podmínky pro jejich čerpání. Krátkodobá finanční aktiva k 31. 12.:

31. 12. 2010 2009 Finanční aktiva přeceňovaná na reálnou hodnotu s dopadem do výkazu zisku a ztráty 37 057 88 344 Zajišťovací deriváty 27 124 16 901 Směnky a termínované vklady 2 731 834 1 486 482 Euro Medium Term Notes Callable Floater – krátkodobá část 8 808 0 Krátkodobá finanční aktiva celkem 2 804 823 1 591 727 Směnky a termínované vklady k 31. 12. 2010 tvoří především směnky vydané Raiffeisenbank a.s., Unicredit Bank Czech Republic a.s. a ČSOB, a.s., a termínované vklady u Credit Agricole Corporate and Investment Bank a Fortis Bank SA. Všechny jsou splatné v dubnu 2011. Splatnost směnek a termínovaných vkladů je časována na počátek dubna 2011 tak, aby Společnost měla dostatečné peněžní prostředky na splacení emitovaných dluhopisů (viz odstavec 15). Zajišťovací finanční deriváty představují zajišťovací měnové forwardy (viz poznámka 9). Krátkodobá finanční aktiva přeceňovaná na reálnou hodnotu s dopadem do výkazu zisku a ztráty: 2010 2009 Počáteční stav 88 344 190 203 Úbytky -49 247 -105 927 Změna reálné hodnoty -2 040 4 068 Konečný stav 37 057 88 344 Krátkodobá finanční aktiva přeceňovaná na reálnou hodnotu s dopadem do výkazu zisku a ztráty držená k 31. 12. 2010 a 2009 představují podílové listy emitované otevřeným podílovým peněžním fondem CREDIT SUISSE ASSET MANAGEMENT. Reálná hodnota tohoto aktiva byla určena na základě informace od správce tohoto fondu.


59

12. Pohledávky a ostatní aktiva

31. 12. 2010 2009

Pohledávky z obchodního styku 136 607 126 957 Jiné pohledávky 3 956 2 042 Daňové pohledávky 0 8 329 Ostatní aktiva 10 374 26 850 Minus: ztráta ze snížení hodnoty -3 620 -3 620 Pohledávky celkem 147 317 160 558 Pohledávky z obchodního styku představují zejména pohledávky z titulu přepravy a skladování ropy a jsou splatné do 14 dnů. Ostatní aktiva k 31. 12. 2010 a k 31. 12. 2009 představují zejména očekávaná přijatá plnění od pojišťovny. K 31. 12. 2010 a 31. 12. 2009 je věková struktura pohledávek z obchodního styku následující:

Po datu splatnosti, ale nesnížené

Celkem

Snížené opravnou položkou

Ani po datu splatnosti a ani

nesnížené Méně než

30 dní 30-60 dní

60-90 dní

90-120 dní

Více než 120 dní

2010 136 607 3 620 132 987 0 0 0 0 0 2009 126 957 3 620 123 337 0 0 0 0 0

Opravné položky k pochybným pohledávkám V tis. Kč

K 1. lednu 2009 3 620

Přírůstky 0

Úbytky /splacené pohledávky 0

K 31. prosinci 2009 3 620

Přírůstky 0

Úbytky /splacené pohledávky 0

K 31. prosinci 2010 3 620


60

13. Zásoby

31. 12. 2010 2009

Skladovaný materiál 35 069 32 877 Neukončená přeprava ropy 8 909 11 303 Minus: ztráta ze snížení hodnoty -12 536 -13 477 Zásoby celkem 31 442 30 703 Společnost snižuje hodnotu zásob v případě, že jejich realizační hodnota poklesne pod jejich pořizovací náklady. Ocenění dlouhodobě držených hasicích prostředků vykazovaných jako součást skladovaného materiálu se snižuje formou opravné položky stanovené na základě jejich expiračních lhůt. Zůstatková hodnota zásob, jejichž realizační hodnota je nižší, než pořizovací cena k 31. 12. 2010 a 2009, činila 24 323 tis. Kč, resp. 25 777 tis. Kč.

14. Vlastní kapitál

31. 12. 2010 2009 Nominální hodnota akcií v oběhu 8 430 921 8 430 921 Vlastní akcie 0 0 Základní kapitál bez vlastních akcií 8 430 921 8 430 921

Akcie vydané a v oběhu K 31. 12. 2010 a k 31. 12. 2009 měla Společnost 1 071 ks vydaných akcií s těmito nominálními hodnotami jedné akcie:

Druh akcie Jmenovitá

hodnota v Kč Počet akcií k 31. 12. 2010 Počet akcií k 31. 12. 2009 na jméno 1 000 000 000 7 7 na jméno 100 000 000 13 13 na jméno 1 000 000 130 130 na jméno 1 000 921 921

Všechny druhy akcií mají stejná hlasovací práva odpovídající jejich nominální hodnotě. Právo na výplatu dividend spojené s jednotlivými druhy akcií odpovídá nominální hodnotě jednotlivých druhů akcií. V roce 2010, resp. 2009, nedošlo k žádnému pohybu v počtu vydaných akcií. Společnost nevlastní žádné vlastní akcie. Podle obchodního zákoníku Společnost vytváří rezervní fond ze zisku. Akciová společnost je povinna vytvořit rezervní fond v roce, kdy poprvé dosáhne zisku, ve výši 20 % čistého zisku, ne však více než 10 % základního kapitálu. V dalších letech vytváří rezervní fond ve výši 5 % z čistého zisku až do výše 20 % základního kapitálu. Takto vytvořené zdroje se mohou použít jen k úhradě ztráty. K 31. 12. 2010, resp. 2009 hodnota rezervního fondu činí 200 300 tis. Kč, resp. 187 450 tis. Kč.


61

Řízení vlastního kapitálu Společnost nepodléhá externím požadavkům na kapitál.

Mezi cíle společnosti v oblasti řízení vlastního kapitálu patří:

a zajištění schopnosti nepřetržitého trvání Společnosti a tím i návratnosti prostředků akcionářů,

b vyhovět veškerým relevantním právním požadavkům.

V budoucích obdobích bude představenstvo Společnosti pokračovat ve vyhodnocování a provádění důsledné analýzy současných a očekávaných výsledků Společnosti včetně naplánovaných a potenciálních investic a generování peněžních toků a přizpůsobí kapitálovou strukturu dosažení těchto plánů. Žádné další specifické cíle nejsou stanoveny.

V letech 2010 a 2009 nedošlo ke změně cílů, postupů a procesů.

Členění vlastního kapitálu používané při řízení kapitálu je následující:

31. 12. 2010 31. 12. 2009

Kapitál 9 793 046 9 515 609 Čisté nerealizované zisky (zajištění peněžních toků a fond přecenění) 154 550 102 994

Celkový vlastní kapitál 9 947 596 9 618 603

15. Dlouhodobé dluhy

K 31. 12. 2010 a 2009 měla Společnost následující úročené úvěry a finanční výpomoci (včetně emitovaných dluhopisů):

31. 12. 2010 31. 12. 2009Banka Původní lhůty/

Podmínky Částka

v tis. Kč Částka

v tis. Kč

Emitované dluhopisy Splatnost 2011,

úrok 10,3 % 2 147 304 2 147 304

Celkem 0 2 147 304

Splátka v následujícím roce -2 147 304 -147 304

Splátky v dalších letech 0 2 000 000 Emitované dluhopisy v celkové nominální hodnotě 2 000 mil. Kč jsou veřejně obchodovatelné na vedlejším trhu Burzy cenných papírů Praha. Objemy obchodování s těmito dluhopisy jsou minimální. Průměrná referenční tržní cena byla k 31. 12. 2010 a 31. 12. 2009 stanovena na 102,65 % a 109,50 %. Nominální hodnota emitovaných dluhopisů a alikvotní úrokový náklad za období duben 2010 až prosinec 2010 jsou splatné v dubnu 2011, a proto jsou dluhopisy k 31. 12. 2010 vykázané v rámci krátkodobých závazků.


62

Nákladové úroky účtované do nákladů zahrnují: 2010 2009 Úroky z dluhopisů 206 000 206 000 Celkem 206 000 206 000

16. Závazky z obchodního styku, výnosy příštích období, jiné závazky a rezervy

Dlouhodobé závazky z obchodního styku, výnosy příštích období a jiné závazky k 31. 12.:

31. 12. 2010 2009 Závazky z obchodního styku 4 000 14 706 Závazky k zaměstnancům 4 374 2 946 Závazky z budoucích zaměstnaneckých benfitů vč. pojištění 1 213 1 293 Výnosy příštích období – státní dotace 195 014 208 619 Závazky z obchodního styku, výnosy příštích období a jiné závazky celkem 204 601 227 564

Společnost obdržela v letech 1993-1996 dotaci ze státního rozpočtu ve výši 408 mil. Kč za účelem výstavby velkokapacitních nádrží na skladování ropy. Nádrže, jichž se dotace týkala, byly dokončeny a aktivovány v roce 1996 a jsou odepisovány po dobu 30-ti let. Dotace ze státního rozpočtu je rozpouštěna do výnosů (ostatní provozní náklady/výnosy viz odstavec 4), po dobu předpokládané životnosti dlouhodobého majetku, jehož se týká. Běžné závazky z obchodního styku, výnosy příštích období a jiné závazky k 31. 12.:

31. 12. 2010 2009 Závazky z obchodního styku 116 391 85 441 Mzdy a sociální zabezpečení 39 979 36 758 Závazky z budoucích zaměstnaneckých benfitů vč. pojištění 301 437 Závazky z ostatních daní 3 082 4 950 Výnosy příštích období 13 606 13 606 Výdaje příštích období 2 197 22 499 Jiné závazky 686 3 737 Závazky z obchodního styku, výnosy příštích období a jiné závazky celkem 176 242 167 428

K 31. 12. 2010 a k 31. 12. 2009 neměla Společnost významné krátkodobé závazky z obchodního styku po lhůtě splatnosti.


63

Krátkodobé rezervy Společnost vytvořila k 31. 12. 2010 resp 2009 krátkodobou rezervu ve výši 5 199 tis. Kč, resp. 5 942 tis. Kč na náklady související se požadovanou náhradu za sníženou kvalitou přepravené ropy v roce 2010 resp. 2009. Rezerva vytvořená v roce 2009 byla v roce 2010 vyčerpána. Společnost předpokládá, že rezerva vytvořená v roce 2010 bude čerpána v roce 2011, a proto je klasifikována jako krátkodobá.

17. Majetek a závazky nevykázané v rozvaze

Společnost MERO ČR, a.s., měla k 31. 12. 2010 smluvně kryté živelní pojistkou rozhodující položky vlastních budov a staveb, které jsou rizikové z hlediska vzniku možné škody. Nepojištěny byly položky se sníženým rizikem, zejména ropovody. Dále byly pojištěny cizí zásoby ropy, které Společnost skladuje a je za ně zodpovědná. Kromě toho měla Společnost pojištěny škody vyplývající z obecné odpovědnosti a škody na životním prostředí.

18. Spřízněné osoby

Společnost MERO ČR, a.s., je k 31. 12. 2010 vlastněna Ministerstvem financí České republiky, tj. Českou republikou. Z tohoto pohledu lze pokládat jakoukoliv osobu, ve které má Česká republika podstatný nebo rozhodující vliv, jako spřízněnou společnost společnosti MERO ČR, a.s. Následující tabulka shrnuje transakce se spřízněnými osobami, tzn. osobami s účastí České republiky (k 31. 12. 2010), v roce 2010 a otevřené položky pohledávek a závazků k 31. 12. 2010.

Spřízněná osoba

Prodej spřízněným

osobám

Nákup od spřízněných

osob

Pohledávky za spřízněnými osobami

Závazky ke spřízněným

osobám ČEPRO, a.s. 0 29 612 67 2 831 ČEZ Prodej, s.r.o. 0 5 832 84 0 Česká pošta a.s. 0 0 4 MERO Germany AG 448 653 110 0 61 468 Správa státních hmotných rezerv 515 924 0 0 0 Ústav aplikované mechaniky Brno 0 0 0 0 Celkem 516 372 688 554 151 64 303

Prodeje fakturované Správě státních hmotných rezerv představují výnosy ze skladování ropy. Nákupy realizované od společnosti MERO Germany AG jsou tvořeny zejména nákupem přepravy německou částí ropovodu IKL, nákupy od společnosti ČEPRO, a.s., jsou tvořeny zejména nákupem tzv. katodické ochrany související s ropovody.


64

Následující tabulka shrnuje transakce se spřízněnými osobami, tzn. osobami s účastí České republiky (k 31. 12. 2009), v roce 2009 a otevřené položky pohledávek a závazků k 31. 12. 2009.

Spřízněná osoba

Prodej spřízněným

osobám

Nákup od spřízněných

osob

Pohledávky za spřízněnými

osobami

Závazky ke spřízněným

osobám ČEPRO, a.s. 3 208 65 271 65 2 572 ČEZ Prodej, s.r.o. 0 12 976 0 600 ČEZ Distribuční služby, s.r.o 0 11 0 0 MERO Germany AG 85 784 596 637 613 75 557 Správa státních hmotných rezerv 503 795 0 0 0 Ústav aplikované mechaniky Brno 0 350 417 Celkem 592 787 675 245 678 79 146

Prodeje fakturované Správě státních hmotných rezerv představují výnosy ze skladování ropy. Prodeje společnosti ČEPRO, a.s., jsou tvořeny zejména přefakturací podílu na společné investiční akci. Nákupy realizované od společnosti MERO Germany AG jsou tvořeny nákupem přepravy německou částí ropovodu IKL, nákupy od společnosti ČEPRO, a.s., jsou tvořeny zejména nákupem tzv. katodické ochrany související s ropovody. Prodej společnosti MERO Germany AG je tvořen vyfakturovaným podílem nákladů na společně pořizovaný nový řídící systém ropovodu IKL. Odměny členů vedení, dozorčí rady a představenstva (včetně mezd a zákonného pojištění):

2010 2009 Představenstvo a vedení 31 969 41 368 Dozorčí rada 10 582 11 006 Celkem 42 551 52 374 V roce 2010 a 2009 neobdrželi členové vedení, statutárních a dozorčích orgánů žádné přiznané záruky, zálohy a nevlastní žádné akcie Společnosti. Jiné výhody poskytnuté členům statutárních a dozorčích orgánů a řídícím pracovníkům spočívají v použití automobilů pro soukromé účely a poskytnutí limitovaného množství pohonných hmot pro soukromé účely. V odměnách členů představenstva a vedení za rok 2009 je zahrnuta i mimořádná jednorázová odměna za splnění dlouhodobých strategických cílů.

19. Analýza finančního rizika

Úrokové riziko

Společnost je financována vlastním kapitálem a dále dluhopisy, které jsou úročené pevnou sazbou (viz odstavec 15). Peněžní toky související s dluhovým financováním Společnosti tudíž nejsou vystaveny riziku změny úrokové sazby.

Úrokovému riziku je vystaven zejména nakoupený finanční majetek, viz odstavec 9 a 11, peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, viz odstavec 11.


65

Riziko likvidity Níže uvedená tabulka sumarizuje profil splatnosti finančních závazků k 31. 12. 2010 na základě smluvních nediskontovaných plateb:

K 31. 12. 2010 Podle volby

Méně než 3 měsíce

3-12 měsíců 1-5 let Více něž

5 let Celkem

Úročené půjčky a dluhopisy 0 0 2 206 000 0 0 2 206 000 Jiné závazky 0 686 0 0 0 686 Závazky z obchodního styku, přijaté zálohy a výdaje příštích období

0 110 765 7 823 3 164 836 122 588

Závazky vůči zaměstnancům, z titulu sociálního a zdravotního pojištění a ostatních daní

0 10 324 33 038 4 869 718 48 949

Zajišťovací deriváty – vydané finanční toky

0 0 180 432 721 728 638 028 1 540 188

Zajišťovací deriváty – přijaté finanční toky

0 0 -208 224 -832 896 -736 303 -1 777 423

Celkem 121 775 2 219 069 -103 135 -96 721 2 140 988

Níže uvedená tabulka sumarizuje profil splatnosti finančních závazků k 31. 12. 2009 na základě smluvních nediskontovaných plateb:

K 31. 12. 2009 Podle volby

Méně než 3 měsíce

3-12 měsíců 1-5 let Více něž

5 let Celkem

Úročené půjčky a dluhopisy 0 0 206 000 2 206 000 0 2 412 000Jiné závazky 0 3 737 0 0 0 3 737Závazky z obchodního styku, přijaté zálohy a výdaje příštích období

0 106 817 1 123 14 656 50 122 646

Závazky vůči zaměstnancům, z titulu sociálního a zdravotního pojištění a ostatních daní

0 11 178 30 967 1 642 2 597 46 384

Zajišťovací deriváty – vydané finanční toky

0 0 190 548 762 192 607 474 1 560 214

Zajišťovací deriváty – přijaté finanční toky 0 0 -208 224 -832 896 -663 826 -1 704 946Ostatní deriváty – vydané finanční toky 0 0 0 0 256 873 256 873Ostatní deriváty – přijaté finanční toky 0 0 0 0 -280 701 -280 701Celkem 121 732 220 414 2 151 594 -77 533 2 416 207

Tržní riziko Tržnímu riziku jsou vystaveny zejména finanční aktiva oceňovaná reálnou hodnotou a cizoměnová finanční aktiva a pasiva. Analýza citlivosti na úrokové a kurzové riziko byla zpracována pro změnu úrokové sazby o 0,1 % a kurzu o 1 %. Kdyby kurz CZK/EUR k 31. 12. 2010 byl o 1 % nižší, resp. vyšší a všechny ostatní veličiny by zůstaly konstantní, čistý zisk za období by byl o 120 tis. Kč vyšší, resp. nižší v důsledku přecenění peněžních položek v cizích měnách platným kurzem ke konci roku. Ostatní komponenty vlastního kapitálu by byly vyšší, resp. nižší o 11 125 tis. Kč v důsledku růstu, resp. poklesu reálných hodnot zajišťovacích měnových forwardů přeceňovaných do vlastního kapitálu.


66

Kdyby kurz CZK/EUR k 31. 12. 2009 byl o 1 % nižší, resp. vyšší a všechny ostatní veličiny by zůstaly konstantní, čistý zisk za období by byl o 1 418 tis. Kč vyšší, resp. nižší v důsledku přecenění peněžních položek v cizích měnách platným kurzem ke konci roku. Ostatní komponenty vlastního kapitálu by byly vyšší, resp. nižší o 10 310 tis. Kč v důsledku růstu, resp. poklesu reálných hodnot zajišťovacích měnových forwardů přeceňovaných do vlastního kapitálu. Kdyby úrokové sazby k 31. 12. 2010 byly o 10 bp. nižší, resp. vyšší a všechny ostatní veličiny zůstaly nezměněné, čistý zisk by byl o 1 824 tis. Kč vyšší, resp. nižší díky poklesu, resp. růstu reálných hodnot finančních aktiv přeceňovaných do výkazu zisku a ztráty. Ostatní komponenty vlastního kapitálu by byly vyšší, resp. nižší o 4 554 tis. Kč v důsledku růstu, resp. poklesu reálných hodnot finančních instrumentů přeceňovaných do vlastního kapitálu. Kdyby úrokové sazby k 31. 12. 2009 byly o 10 bp. nižší, resp. vyšší a všechny ostatní veličiny zůstaly nezměněné, čistý zisk by byl o 756 tis. Kč vyšší, resp. nižší díky poklesu, resp. růstu reálných hodnot finančních aktiv přeceňovaných do výkazu zisku a ztráty. Ostatní komponenty vlastního kapitálu by byly vyšší, resp. nižší o 7 140 tis. Kč v důsledku růstu, resp. poklesu reálných hodnot finančních instrumentů přeceňovaných do vlastního kapitálu. Reálné hodnoty Reálné hodnoty finančních aktiv a pasiv jsou blíže popsány v odstavcích souvisejících s těmito instrumenty, tj. v odstavcích 9, 11 a 15. Účetní hodnoty pohledávek a závazků popsaných v odstavcích 6, 12 a 16 aproximují jejich reálné hodnoty vzhledem k jejich charakteru. Úrovně reálné hodnoty Společnost používá při oceňování následující třístupňový postup určování reálné hodnoty u finančních nástrojů: Úroveň 1: ceny kótované (neupravené) na trhu u stejných aktiv nebo závazků Úroveň 2: ostatní metody oceňování, kdy všechny vstupy, které mají významný vliv na zaúčtovanou reálnou hodnotu, je možné přímo nebo nepřímo stanovit. Úroveň 3: metody používající vstupy, které mají významný vliv na zaúčtovanou reálnou hodnotu a které nejsou založeny na datech získávaných na aktivním trhu. Aktiva vedené v reálné hodnotě

31. prosince 2010 Finanční aktiva vedené v reálné hodnotě s dopadem do výkazu o úplném výsledku

V tis. Kč Celkem Úroveň 1 Úroveň 2 Úroveň 3

Zajišťovací a ostatní deriváty - forwardy 204 158 0 204 158 0

Euro Medium Term Notes Callable Floater 317 738 0 317 738 0

CREDIT SUISSE ASSET MANAGEMENT – podílový fond 37 057 0 37 057 0

Celkem 558 953 0 558 953 0

Společnost neeviduje žádné závazky oceněné v reálné hodnotě. V roce 2010 nedošlo k žádným přesunům finančních instrumentů mezi jednotlivými výše uvedenými úrovněmi.


67

Aktiva vedené v reálné hodnotě

31. prosince 2009 Finanční aktiva vedené v reálné hodnotě s dopadem do výkazu o úplném výsledku

V tis. Kč Celkem Úroveň 1 Úroveň 2 Úroveň 3

Zajišťovací a ostatní deriváty - forwardy 134 621 0 134 621 0

Euro Medium Term Notes Callable Floater 316 350 0 316 350 0

CREDIT SUISSE ASSET MANAGEMENT – podílový fond 88 344 0 88 344 0

Celkem 539 315 0 539 315 0

Společnost neeviduje žádné závazky oceněné v reálné hodnotě. V roce 2009 nedošlo k žádným přesunům finančních instrumentů mezi jednotlivými výše uvedenými úrovněmi. Deriváty Management Společnosti využívá derivátových a jiných finančních nástrojů k řízení měnových a případně i úrokových rizik. K řízení měnových rizik využívá Společnost forwardových operací (forwardové prodeje cizích měn). Otevřené derivátové nástroje k 31. 12. 2010 a 2009 jsou blíže popsány v odstavci 9. Zisk související s těmito derivátovými nástroji překlasifikovaný z ostatního úplného výsledku hospodaření do výkazu zisku a ztráty dosáhl v roce 2010 částky 16 901 tis. Kč (2009: 18 900 tis. Kč) vzhledem k realizaci zajištěných transakcí a byl vykázán v řádce Kurzové zisky/(ztráty). Společnost v roce 2010 a 2009 dále rozeznala ve výkazu zisku a ztráty zisk ve výši 4 571 tis. Kč a 16 459 tis. Kč vyplývající z neefektivnosti derivátových nástrojů zajišťujících peněžní toky zejména vzhledem k tomu, že zajišťované transakce přestaly být pravděpodobné.

20. Významné události, které nastaly po rozvahovém dni

Po rozvahovém dni nenastaly žádné významné události, které by měly být zohledněny v účetní závěrce zpracované k 31. 12. 2010.

68

I) Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami k 31. prosinci 2010 dle § 66a, odst. 9 obchodního zákoníku Zpracovatel MERO ČR, a. s. Veltruská 748 278 01 Kralupy nad Vltavou jako osoba ovládaná. Organizační struktura MERO ČR, a. s., se sídlem v Kralupech nad Vltavou je jednou z 31 obchodních společností ovládaných v průběhu roku 2010 Ministerstvem financí ČR. MERO ČR, a. s., je jediným společníkem s podílem 100 % ve své dceřiné společnosti MERO Germany AG, Vohburg an der Donau, SRN. Graf organizační struktury propojených osob Zahrnuje jen ty společnosti, se kterými měla MERO ČR, a. s., v roce 2010 aktivní obchodní vztahy.

MF ČR

MERO ČR, a.s. ČEPRO, a.s. ČEZ, a.s.

MERO Germany AG

ČEZ Prodej, s.r.o.

69

Právní vztahy mezi propojenými osobami Společnost MERO ČR, a. s., uzavřela v roce 2010 následující smlouvy s propojenými osobami:

název společnosti

číslo smlouvy

název smlouvy předmět smlouvy uzavřena

O/0607

Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí VVN a VN

Dodávka elektřiny Nelahozeves - stavba

20.12.2010

O/0577


Sdružené služby dodávky elektřiny ze sítí VVN a VN – Benešovice - hl. přívod

26.10.2010

O/0578


Sdružené služby dodávky elektřiny ze sítí VVN a VN – Benešovice - záloha

26.10.2010

O/0579


Sdružené služby dodávky elektřiny ze sítí VVN a VN - MERO ČR - AB

26.10.2010

O/0580


Sdružené služby dodávky elektřiny ze sítí VVN a VN - KZ Kralupy, CTR

26.10.2010

ČEZ Prodej, s.r.o.

O/0581


Sdružené služby dodávky elektřiny ze sítí VVN a VN - Nebovidy,Volevčice atd.

26.10.2010

ČEZ Distribuční služby s.r.o.

O/0612

Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční soustavě VN

Připojení odběrného zařízení v odběrném místě Nelahozeves

30.9.2010

O/0563

Smlouva o postoupení dodávek elektřiny a přefakturaci plateb za odběr elektřiny

Postoupení dodávek elektřiny a přefakturaci plateb za odběr elektřiny pro zařízení Velká Bíteš, Nové Město u Kolína, Klobouky u Brna

15.12.2010

O/0536

Smlouva o kontrole, obsluze a údržbě katodické ochrany

Zajišťování provozu, kontroly a údržby katodické ochrany na daných úsecích ropovodu Družba a IKL

20.5.2010

O/0528

Kupní smlouva, Smlouva o hospodaření se společnou věcí, nájemní smlouva

Kupní smlouva, Smlouva o hospodaření se společnou věcí, nájemní smlouva

3.5.2010

O/0537

Dohoda o přeúčtování podílu finančních nákladů na provoz indikačních vrtů na trasách produktovodu a ropovodu v roce 2010

Dohoda o přeúčtování podílu finančních nákladů na provoz indikačních vrtů na trasách produktovodu a ropovodu v roce 2010

16.4.2010

ČEPRO, a.s.

O/0610 Nájemní smlouva Objekty MERO ČR,a.s. v areálech skladů ČEPRO, a.s.

31.12.2010

70

Plnění a protiplnění uskutečněná v roce 2010 Plnění a protiplnění se poskytují za ceny a za podmínek obvyklých v obchodním styku. Prodej MERO ČR, a. s., prodávala v roce 2010 služby těmto propojeným osobám: propojená osoba obchodní transakce (v tis. Kč) MERO Germany, AG služby 448 Celkem 448 Nákup MERO ČR, a. s., nakupovala v roce 2010 výrobky, dlouhodobý majetek, zboží a služby od těchto propojených osob: propojená osoba obchodní transakce (v tis. Kč) MERO Germany AG přeprava ropy a ostatní služby 653 110 ČEPRO, a.s. Katodická ochrana a služby 29 612 ČEZ Prodej, s.r.o. Dodávky energie 5 832 Celkem 688 554 Žádné další významné transakce mezi propojenými osobami se v roce 2010 neuskutečnily. Ovládající osoba učinila v působnosti valné hromady v uplynulém období tato opatření: 29. ledna 2010 - ustanovuje, na základě článku 14, odst. 1, písm. j) stanov společnosti, externího auditora, k ověření řádné, mimořádné, konsolidované, popřípadě i mezitímní účetní závěrky společnosti za rok 2009 nebo dalších dokumentů, u kterých ověření externím auditorem vyžadují právní předpisy – společnost Ernst & Young Audit, s.r.o., se sídlem Praha 2, Karlovo náměstí 10, PSČ 120 00, IČ 267 04 153, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 88504. 25. února 2010 - schvaluje, v souladu se zněním článku 14, odst. 1, písm. za) Stanov společnosti a na základě návrhu představenstva společnosti ze dne 1. 2. 2010 a dozorčí rady společnosti ze dne 9. 2. 2010, „Zásady pro poskytování sponzorských darů na rok 2010“, jejichž úplné znění je uvedeno v příloze č. 2, která tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí s tím, že bude postupováno podle platných právních předpisů upravujících danou problematiku (zejména § 20, odst. 8. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a zásad schválených usnesením vlády ČR č. 816 z 9. 12. 1998 a navazujících usnesení vlády ČR, stanovujících pravidla postupu poskytování sponzorských darů státními podniky a obchodními společnostmi s většinovou majetkovou účastí státu).

71

25. května 2010 - odvolává z dozorčí rady společnosti, v souladu s ustanovením § 187, odst. 1, písm. e) Obchodního zákoníku a článku 14, odst. 1. písm. h) Stanov společnosti, s účinností k 31.5.2010: Ing. Jiřího Vithu, Ing. Alexandra Peštu, - volí do dozorčí rady společnosti, v souladu s ustanovením § 187, odst. 1, písm. e) Obchodního zákoníku a článku 14, odst. 1. písm. h) Stanov společnosti, s účinností k 1. 6. 2010: MUDR. Miloslava Kubíčka, Ph.D., MBA, r.č. 560519/6498, Slapy nad Vltavou, 132, PSČ 252 08, Ing. Radomíra Šimka, r.č. 580212/0753, U Nesypky 6, Praha 5, PSČ 150 00. 21. června 2010 - bere na vědomí zprávu představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku za rok 2009, - schvaluje

1. řádnou účetní závěrku k 31. 12. 2009 a konsolidovanou účetní závěrku k 31.12.2009, 2. rozdělení čistého zisku za rok 2009 v členění:

čistý zisk za účetní období 2009 256 375 907,58 Kč příděl do rezervního fondu 12 850 000,00 Kč příděl do sociálního fondu 1 500 000,00 Kč příděl do fondu odměn 6 084 000,00 Kč

nerozdělený hospodářský výsledek 235 941 907,58 Kč 29. června 2010 - schvaluje na základě článku 14, odst. 1, písm. a) Stanov společnosti, „Aktualizovanou podnikatelskou strategii MERO ČR, a. s. 2010 – 2013“. 23. srpna 2010 - ustanovuje, na základě článku 14, odst. 1, písm. j) stanov společnosti, externího auditora, k ověření řádné, mimořádné, konsolidované, popřípadě i mezitímní účetní závěrky společnosti za rok 2010 nebo dalších dokumentů, u kterých ověření externím auditorem vyžadují právní předpisy – společnost Ernst & Young Audit, s.r.o., se sídlem Praha 2, Karlovo náměstí 10, PSČ 120 00, IČ 267 04 153, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 88504.

Výroční zpráva MERO ČR, a.s. za rok 2010 · H) Zpráva nezávislého auditora, účetní...

Documents

Transcript of Výroční zpráva MERO ČR, a.s. za rok 2010 · H) Zpráva nezávislého auditora, účetní...