Volební systémy
-
Upload
sade-brewer -
Category
Documents
-
view
30 -
download
1
description
Transcript of Volební systémy
VOLEBNÍ SYSTÉMY
Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045
VOLEBNÍ SYSTÉMY
soubor pravidel, která určují způsob obsazování funkcí na základě získaných hlasů ve volbách
Záleží na:a)způsobu, jakým volič volí b)způsobu přidělování mandátů c) počtu a velikosti volebních obvodů
POMĚRNÉ (PROPORČNÍ) VOLEBNÍ SYSTÉMY
procento odevzdaných hlasů odpovídá procentu reprezentantů
hodnoceny jako spravedlivé - umožňují i zastoupení menších stran
vláda bývá méně stabilní – vznik koalicí podporují systémy více stran často stanovena tzv. volební klauzule -
podmínka pro vstup do parlamentu (např. 5%)
volby v několika větších volebních obvodech
POMĚRNÉ (PROPORČNÍ) VOLEBNÍ SYSTÉMY
volby do PS PČR, dále Polsko, Švýcarsko, Izrael aj.
VĚTŠINOVÉ (MAJORITNÍ) VOLEBNÍ SYSTÉMY
princip „vítěz bere všechno“ zvolen pouze jediný kandidát, který získá
v daném volebním obvodu nejvíce hlasů většinou jednomandátové volební obvody systém vede ke snížení počtu politických
stran vláda obvykle tvořena pouze jedinou stranou jednokolový (vítězí kandidát s největším
počtem hlasů) dvoukolový (pokud v 1. kole nikdo nezíská
většinu hlasů, postupují do 2. kola kandidáti s největším počtem hlasů)
VĚTŠINOVÉ (MAJORITNÍ) VOLEBNÍ SYSTÉMY
Většinovým systémem se volí Senát PČR, dále se používá např. ve Velké Británii nebo Austrálii
VOLEBNÍ CHOVÁNÍ
Čím je motivováno rozhodování voličů? nerozhodnutí voliči (váhající) nevoliči (nechodí k volbám, nemají koho
volit nebo se nezajímají o politiku) Co rozhoduje?a) sociální faktory (soc. status)b) ekonomické faktory (výše příjmů)c) žebříček hodnot (svoboda vs. sociální jistoty) taktická volba (volit menší zlo) předvolební preference (průzkumy
veřejného mínění)
VOLEBNÍ ÚČAST
podíl z celkového počtu oprávněných voličů, kteří přišli volit
nízká volební účast – nedostatečný zájem o politiku nebo spokojenost s politickou situací
nižší legitimita pro politické strany vyšší volební účast např. v Rakousku, Nizozemí nižší volební účast např. v Polsku, na
Slovensku v ČR nižší volební účast u voleb do senátu povinná volební účast (např. Austrálie či
Belgie)
VOLEBNÍ ÚČAST VE VOLBÁCH DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR
2010 – 62,60%
2006 – 64.47%
2002 – 58.00%
1998 – 74.03%
1996 – 76.41%
Volby do České národní rady 1992 – 85,08 %
VOLEBNÍ ÚČAST VE VOLBÁCH DO SENÁTU PARLAMENTU ČR 2010 – 44,59% v 1. kole, 24,64% ve 2. kole 2008 – 39,52% v 1. kole, 29,85% ve 2. kole 2006 – 42,09% v 1. kole, 20,73 % ve 2. kole 2004 – 28,97% v 1. kole, 18,41 % ve 2. kole 2002 – 24,10% v 1. kole, 32,55 % ve 2. kole 2000 – 33,72% v 1. kole, 21,56% ve 2. kole 1998 – 42,37% v 1. kole, 20,36% ve 2. kole 1996 – 35,03% v 1. kole, 30,63% ve 2. kole
REFERENDUM O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY K EVROPSKÉ UNII 2003
Volební účast – 55,21% Výsledky: ANO – 77.33% NE – 22.67%
ZDROJE
DAVID, R. Politologie. Základy společenských věd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000. ISBN 80-7182-162-4.
KOL. AUT. Společenské vědy pro střední školy. 2. díl. Brno: Didaktis, 2010. ISBN 978-80-7358-152-7.