Vliv socioekonomických faktorů na veřejné

zdraví

Socioekonomické faktory působící na zdraví

• Socioekonomický status (SES)• Sociální opora (SO)• Životní události (ŽU)• Odlišnosti a nerovnosti ve

zdraví Public Health - věda o ochraně a zlepšování zdraví

lidí pomocí výchovy, politiky, výzkumů nemocí a prevence úrazů.

Ekonomický status

• základní rozdělení obyvatelstva podle zařazení na trhu práce

• ekonomicky aktivní tj. zaměstnaní a nezaměstnaní

• ekonomicky neaktivní

- objektivní příčiny: děti, důchodci, invalidé

- subjektivní příčiny: v domácnosti, rentiéři

Socioekonomický status

• Pozice jedince (domácnosti) v sociálním zařazení (stratifikace, rozvrstvení).

• Komponenty stratifikace: třída/status • Třída (úroveň materiálních prostředků, je

charakterizována úrovní příjmů )

1. kasty – náboženství,neprostupnost2. stavy - privilegia ze zákona3. třídy – postavení na trhu práce

Moderní třídní klasifikaceČlenění podle britského National Readership Survey (NRS)• A - vyšší střední třída - lékař, účetní, ředitel (vyšší

management), ekonom, právník, politik• B - střední třída - učitel, zdravotní sestra, policista,

vedoucí (střední management)• C1 - nižší střední třída - mistr, student, úředník• C2 - vyškolená dělnická třída - předák směny,

instalatér, zedník, číšník• D – dělnická třída - prodavač, rybář, nekvalifikovaný

dělník• E - spodní třída - nádeník, penzista (státní důchod)

Sociální status

• Status vymezuje postavení jedince ve vztahu k ostatním jedincům – prestiž

• Člověk má určité postoje,práva, povinnosti, určité chování, které se od něho očekává

• Je spojen s charakteristickým životním stylem

• Vrozený status - člověk získá bez vlastního přičinění narozením (věk, pohlaví,rasa) ale také příslušností k rodině a další skupině příbuzných,dáno minulým vývojem

• Dosažený či získaný status, jehož úroveň je dána dispozicemi, schopnostmi a vlastním úsilím jedince. Je charakterizován úrovní vzdělání, profesí

• Připsaný status – získaný bez vlastního přičinění, dědictví, šlechtický titul

SES jako osobní zdroj (základ)

SES, který umožňuje přístup k finančním prostředkům a ke vzdělání, je potřeba počítat mezi osobní zdroje zvládání stresu

Příklady:• peníze jsou předpokladem k získání nejlepší

medicínské péče a právní pomoci • vzdělání rozšiřuje možnosti využití řešících

přístupů ve zvládání života či stresu P. Thoitsová (1995)

SES a osobní rozvoj

Osoby s nízkým SES (nižší třídy) vykazují:

• nižší pocit kontroly nad událostmi („perceived control“,frustrace)

• nižší pocit zvládání situací („mastery“)

• nižší sebevědomí a úroveň aspirace

• více tíhnou k vnější lokalizaci kontroly vedení sebe

Chudoba a vyloučení - definice

• Stav, kdy je nerovný přístup k rozdělovanému bohatství společnosti• Chudoba absolutní, extrémní ( EU, definice 1995) : závažné

strádání v zajišťování základních lidských potřeb (jídlo, voda, bydlení, vzdělání, informace)

• Chudoba relativní ( 1975, Rada Evropy): „ Lidé jsou chudí, když jim jejich příjmy a zdroje nedovolují mít stejný životní standard typický pro společnost, ve které žijí.“

• Sociální vyloučení: Jednotlivci jsou tlačeni na okraj společnosti a jej jim bráněno se do ní začlenit, chybí jim prostředky ( finanční, znalostní, rozhodovací). Cítí se bezmocní a neschopní řídit svůj každodenní život, nemohou dělat to, co většina ostatních. Vyloučení z důvodu: trestu, stigmatizace, nemoci, etnické skupiny.

Chudoba - příčiny

Lidé v EU si myslí, že chudoba je způsobena: Nespravedlivou společností Vlastní leností a nedostatkem vůle Nešťastnou náhodou nebo shodou okolností Je to nevyhnutelná součást vývoje Studie Eurobarometru č. 237, 2007

Mír přináší bohatství, bohatství přináší zpupnost, zpupnost přináší válku, válka přináší chudobu, chudoba přináší pokoru, pokora přináší mír.

Arabské přísloví

Chudoba v evropském pojetí• Důsledek historické determinace, zejména

náboženské. • Křesťanství - chápavý vztah k chudým - bohatý

je zpravidla zlý a hloupý, zatímco chudák chytrý a šlechetný.

• V Evropě, zejména střední - významný  fenomén rovnosti lidí (rovnostářství - pozůstatek socialismu).

• V Evropě je chudoba relativní.Chudý Evropan – pro Afričana boháč.

(40,20,20,13)

Chudoba v českém pojetí

• Chudoba u nás byla vytěsněna za socialismu• Po roce 1989 se stala součástí naší existence, • Subjektivní cítění - spojována s osobním

selháním, nepřizpůsobivostí a leností• Velká skupina lidí tzv. „deserving poors“ – stali

se chudí bez vlastního přičinění a zaslouží si pomoc (viz charita ve světě)

Jak je na tom ČR?• Jedna z nejvyrovnanějších zemí v EU v oblasti chudoby • Pozitiva: - malý rozdíl mezi příjmy „nejchudších a nejbohatších“ - nejméně osob v riziku chudoby - nejvíce osob se středním vzděláním

- nejméně dětí předčasně ukončujících vzdělání - vysoká zaměstnanost migrantů

- nejmenší riziko chudoby pro 65+ ( zejména muže) - nejmenší riziko chudoby pro zaměstnané

• Negativa: - rozdíl v platech mezi muži a ženami

- rozdíl v ekonomické zátěži rodin s jedním rodičem a dětmi oproti ostatním typům domácností - vysoký ekonomický stres – Srpen 2014 půl milionu nezaměstnaných, 7 -8 %

Nerovnosti• Ekonomické: příjem, disponibilní příjem, • Sociální: různé skupiny nemají stejný sociální status,• SES přináší nerovnosti zdravotní: rozdíly ve zdraví

v různých skupinách populace způsobené různými socioekonomickými faktory - podmínkami, ve kterých lidé žijí a pracují

Viz:1. Nerovnosti v příjmu2. Nerovnosti ve spotřebě3. Nerovnosti na trhu práce4. Nerovnosti pohlaví5. Nerovnosti menšin

Sociální gradient

• Vliv úrovně soc.ek.faktorů (vzdělání,zaměstnání, výše příjmu, kvality bydlení, rodiny) na zdraví

• Nejedná se o jednoduchý rozdíl mezi zdravými bohatými a nemocnými chudými

• Jde spíše o gradient (směr růstu), v jehož rámci je zdravotní stav každé sociální třídy lepší než zdravotní stav nižší třídy a horší než zdravotní stav vyšší třídy

Socioekonomický gradient - rozdíly

Promítá se do:• odlišností v úmrtnosti kojenců i dospělých,• výskytu akutních i chronických infekčních a

neinfekčních onemocnění,• psychiatrické nemocnosti. Sociální nerovnosti ve zdraví se nejčastěji vyjadřujíprostřednictvím nemocnosti, úmrtnosti aočekávané délky života (life expectancy).

Morbidita, mortalita

Nemocnost je základním ukazatelem zdravotního stavu. Statistika nemocnosti - (ÚZIS ČR), epidemiologické údaje se vztahují se k rozšíření onemocnění v populaci.

Úmrtnost je demografický ukazatel, udávající podíl zemřelých z určité skupiny za určité časové období

• životní styl jedince, • genetické dispozice • výskyt rizikových faktorů (v životním prostředí, zaměstnání), • využívání zdravotní péče.

Očekávaná délka života (střední délka života, naděje dožití, life expectancy)

Češky (Ž) - narozené v roce 2009 - dožít se v průměru 80,5 roku (průměr v EU - 82,4 ) Češi (M) - 74,3 roku (průměr v EU – 76,4)

Eurostat LENOST VĚK PRODLUŽUJE (želvy, boty se zárukou)

Spokojenost a štěstí

Neurobiologie rozlišuje mezi spokojeností a štěstím, protože se jedná o biologicky odlišné procesy.

• Spokojenost člověka souvisí s jeho genetickou výbavou či zážitky z ranného dětství. Jen asi u 25% lidí se v průběhu života výrazně změní stupeň spokojenosti. Ti ostatní jsou po celý život pesimisty, optimisty či „neutralisty“.

• Štěstí/neštěstí se jen krátkodobě vyskytuje v tomto celkovém vyladění osobnosti (vrchol, peak).   

(Zdenka Mansfeldová, Hledání štěstí)

Komparativní štěstí

• Richard Layard Happiness: Lessons from a New Science (2006)• Otázka: zvolili byste si žít ve světě, kde vyděláváte 50.000,- USD a

ostatní 25.000,- USD?• Či ve světě, kde vyděláváte 100.000,- USD a ostatní 250.000,-

USD, přičemž ceny jsou v obou světech stejné.• Většina lidí si zvolí první svět, ač absolutně chudí, jsou relativně

bohatší vůči ostatním. • Bohatí lidé nepociťují vyšší úroveň štěstí ač jsou v absolutních

údajích na tom ve všem lépe než chudí (zdravotní péče, jídlo, zaměstnání, bydlení).

Úroveň štěstí totiž závisí na úrovni přiblížení se bodu, který je odvozen od úrovně dosažené ostatními lidmi (bohatství/sexuálních partnerů/lukrativního zaměstnání).

Happynomics

Sociální opora - social support

• Sociální začlenění ovlivňuje významně psychickou pohodu a zdraví

• Sociální vazby – k osobám,skupinám,společnosti = sociální opora, zdroj síly a pomoci v případě

potřeby – buffer, tlumič stresu• Jde o vztah přátelský (důvěra,důvěryhodnost,

přilnutí,vzájemnost,sociální blízkost, solidarita, sdílení)

SO definice

• Definice: Sociální opora je činnost poskytovaná ochotně a s dobrými úmysly osobou, s níž je příjemce v osobních vztazích. Tato činnost vyústí v pozitivní odezvu a příjemci sociální opory přináší zlepšení, ať již bezprostředně nebo s delším časovým odstupem.

• Zdroje sociální opory (support resources)

• Sociální síť (social network)

Sociální opora/sociální podpora

• Ve starší české literatuře je možno se setkat ještě s ekvivalentním pojmem "sociální podpora".

• Po vzniku nového systému sociálních dávek v ČR – dávky sociální podpory

• Nahrazeno v psychologii termínem "sociální opora".

Vliv SO

• Lidé s rozvinutými sociálními vazbami žijí déle a mají lepší zdraví

• Opora pozitivních mezilidských vztahů pomáhá lidem zvládat nemoci, zatímco absence takové opory vytváří primární předpoklad horšího zdraví

Obsah SO

Čtyři složky obsahu sociální opory: 1) Hodnotící podpora (hodnocení, zpětná vazba) 2) Emocionální oporu (láska, víra, empatie), 3) Informační oporu (zprostředkování informací

nebo rad) 4) Instrumentální oporu (služby,praktické druhy

pomoci, nebo hmotná materiální pomoc) J . House (1981) - KOGN,EM,INF,HELP (D.ú!)

Forma SO

1. Směr sociální opory -poskytována (provided) nebo přijímána (received)

2. Síť (network) - zdroje sociální opory

kategorie: rodina, blízcí přátelé, sousedé, spolupracovníci, komunita, profesionálové

3. Uspořádání sociální opory - dostupná (available) - právně, ze zákona stanovená (enacted) Ch. Tardy (1985)

SO – poskytovatel/příjemce

Dyáda: provider – receiver (person in need, social support seeker)

Přátelský vztah

Mentorování – rádce (učitel) a žák• Osobní vztah, užívá pozitivní tón bez nátlaku, netlačí na výkon.• Usiluje o posun mentorovaných lidí dále na osobní úrovni.• Slouží jako zdroj znalostí.• Probíhá neutrálně (koučování je zaměřeno na výkon profese ve firmě)

Sociální asistence (psycholog, sestra, sociální pracovnice, linka důvěry) - charakter profesionální pomoci, jde o vztah dočasný

Charakteristiky úspěšné SO1. Nenutit – přitahovat příjemce opory 2. Ne charakter povinnosti od poskytovatele

opory3. Ne pocit přítěže u příjemce opory4. Charakter vzájemnosti vztahu, nikoliv

charakteru vztahu poskytovatel – příjemceVýsledky:- zvyšování „potence“ přijímajícího- pocit příjemce, že je schopen lépe zvládat těžké

situace

Problémy v poskytování SO

• Existují lidí, kteří v situaci stresu chtějí být sami a svou situaci řešit vlastními silami. Přítomnost druhých lidí je pak zdrojem dalšího distresu.

• Lidé mají své představy o tom, jak by měla vypadat sociální opora a pomoc jim poskytovaná. Liší-li se skutečně poskytovaná opora od jejich představy, je možno se setkat s „rozčarováním“ a frustrací.

• Existují lidí, kteří očekávají sociální oporu a pomoc od druhých lidí, ale čekají marně. Tento zážitek se projeví na jejich celkovém stavu.

• Sociální opora může být poskytována nežádoucím způsobem (skupiny toxikomanů, gangů apod.)

Skupinová SO

• Skupiny vzájemné pomoci (peer-support groups) – skupiny lidí, kteří jsou postiženi stejným problémem (rakovina, diabetes atd.)

• Skupiny svépomocné (self-help groups) – skupiny lidí, kteří řeší stejný problém (péče o nemocné příbuzné, úmrtí dítěte atd.)

• Skupiny podpůrné (support groups) - systematická pomoc skupiny odborníků lidem s určitým zdravotním problémem (možnost i po telefonu, internetu)

Stanovení úrovně SO1 - zcela souhlasí 4 - spíše nesouhlasí

2 - souhlasí 5 - nesouhlasí3 - spíše souhlasí 6 - zcela nesouhlasí

1. Když jsem v nouzi, existuje člověk, který je mi nablízku, jemuž se mohu se vším svěřit.

2. Hlavním zázemím je pro mne rodina: poskytuje mi zázemí, je pro mne oporou a mohu se na ni spolehnout.

3. Moji přátelé jsou spolehliví, snaží se mi pomáhat, je-li to třeba a mohu se s nimi podělit o své starosti i radosti.

4. V nesnázích se mohu obrátit na své spolupracovníky: vím, že by mi v případě potřeby poskytli pomoc, radu a podporu.

5. Zdrojem pomoci a podpory jsou pro mne v obtížných situacích i moji nadřízení v zaměstnání.

Životní události

• Katastrofy - traumatické události, které se obvykle vymykají běžné lidské zkušenosti

• Life events: zátěžové životní události - přinášejí velký žal, je však pravděpodobnosti, že nás postihnou vyjímečně nebo několikrát za život

(Distres) (Eustres – radostné životní události)• Drobné denní příhody: Denní obtíže (daily

hassless) /denní radosti (daily uplifts)

ZŽU – Holmes Rahe - test

• Začátek 70. let minulého století • Stres vyvolaný důležitými změnami v životě je

indikátorem budoucího onemocnění• Přiděleny body od 1 do 100 podle síly stresu• Seznam 43 pravděpodobných událostí • Sečíst počet bodů těch událostí, které se vás v průběhu

minulého roku týkaly • Součet vyšší než  150, je 50% pravděpodobnost, že

v blízké budoucnosti dojde ke změně vašeho zdravotního stavu. Při součtu vyšším než 300 je tato pravděpodobnost 80 %.

• Thomas Holmes a Richard Rahe

Událost Počet bodůSmrt partnera 100Rozvod 73Rozchod s partnerem 65Pobyt ve vězení 63Smrt příslušníka rodiny 63Osobní úraz nebo nemoc 53Svatba 50Propuštění z práce 47Manželské usmiřování 45Odchod do důchodu 45Zdravotní změny příslušníka rodiny 44Těhotenství 40Sexuální problémy 39Příchod nového člena rodiny 39Změny ve finančním postavení 38Smrt blízkého přítele 37Přechod na nový způsob práce 36Přibývání manželských hádek 35Větší zadlužení 31Ztráta velkého obnosu peněz 30Změny odpovědnosti v práci 29Syn nebo dcera opouštějí domov 29Potíže s příbuzenstvem s partnerovy strany 29Mimořádný osobní úspěch 28

Partner/ka začíná nebo končí s prací 26Začátek nebo konec školy 26Změny životních podmínek 25Změny v osobních návycích 24Potíže se šéfem 23Změny v pracovních hodinách nebo podmínkách 20Změna bydliště 20Změna školy 20Změna v rekreování 19Změny v náboženských aktivitách 19Změny ve společenských aktivitách 18Zadlužení 17Změny ve spánkových návycích 16Velké změny v počtu rodinných příslušníků15Změny v návycích v jídle 15Prázdniny, dovolená 13Vánoce 12Drobná porušení zákona 11

Placebo / Nocebo

Sugestivní efekt – výsledek očekávání Placebo „Budu léčit“

• Nocebo „Budu škodit“

Neúčinná látka. Pouhá obava z nežádoucího nebo vedlejšího účinku léku vede u mnoha lidí k tomu, že se tento účinek skutečně dostaví.

(Woodoo, návody k lékům, peří)

Kyberchondrie• Cyberchondria - hovorový pojem sloužící k popisu

chování člověka, který užívá internet k nadměrnému získávání informací o zdraví a zdravotní péči

• Specifická forma hypochondrie• „Online zájem o zdraví“

- nevídaný nárůst zájmu o příznaky nemocí,založený na hledání odkazů a získávání odborné literatury na webových stránkách

Hledání na webu• Webové vyhledávání - zvýšené znepokojení uživatelů bez

lékařského vzdělání• Webové vyhledávání - zvyšuje možnost návštěvy lékaře za účelem

potvrzení zjištěných příznaků • Obecný omyl - řazení informací o příznacích na webu se

uskutečňuje podle závažnosti (pravděpodobnosti) onemocnění Lidé mají tendenci zaměřit se na první zjištěné výsledky ve vyhledávači…..

• Informace opomíjí individuální anamnézu člověka, věk, zdravotní stav,rodinnou analýzu, apod.

• Je rozdíl mezi vyhledáváním informací pomocí zadaného hesla a mezi lékařskou poradnou, která odpovídá na konkrétní dotaz

• Závěr: lékařské informace vyvolávají u uživatelů internetu úzkost

Psychogenní panika

„Špatné zprávy vyvolávají špatné fungování organismu“

• Vysílač škodí. Při pokusu bylo lidem v určité lokalitě sděleno, že mohou pociťovat obtíže proto, že v blízkosti jejich bydliště je vysílač umožňující spojení mobilních telefonů. Brzy se mnozí skutečně s různými potížemi hlásili. Vysílač vůbec nebyl zapojen. 

• Toxické látky. Učiteli se udělalo špatně když ucítil ve škole zápach podobný benzinu. Bolesti hlavy, závratě, zvracení, dechové potíže. Škola byla evakuována. Během týdne se dostavila k lékaři stovka studentů i učitelů s podobnými příznaky. Testy nic neodhalily. Nakonec se lékaři shodli, že šlo o„nakažlivou paniku“. Lidé byli přesvědčeni, že se otrávili,a proto vykazovali příznaky otravy.

• Klimatizace – panika – Sick Building Sy,Obrazovky – karcinogenní vliv. RSI (Repetitive Strain Injury)

Odlišnosti a nerovnosti ve zdraví

• Každý člen lidské společnosti má stejné právo žít zdravý a dlouhý život.

(WHO 1999, 2001, zakotveno i v ústavách EU)

• Všichni lidé nemají stejné předpoklady,• mezi lidmi existují rozdíly a odlišnosti.• Sociální determinanty zdraví. Mnohé jsou jen

málo (vůbec) ovlivnitelné (věk, pohlaví, etnická příslušnost).

"Zdraví 21"

• Zdravotní politika WHO a EU vytváří strategie snižování rozdílů v životních podmínkách = sociální spravedlnost

• První dva cíle Zdraví 21:

• "Solidarita pro zdraví v evropském regionu„ a "Spravedlnost ve zdraví“ zaměřeny na nerovnosti ve zdraví v EU

"Zdraví 21"

• Stav extrémně nízkého SES (chudoba) je nejvýznamnějším zdravotním rizikovým faktorem

• Rozdělení společnosti podle příjmů je závažnou nespravedlností a jedním z nejdůležitějších momentů, ohrožujících zdraví

• Finanční deprivace má podstatný vliv na stoupající kriminalitu a násilí

„Překonání rozdílů“• CLOSING THE GAP - Strategies for Action to tackle Health

Inequalities“.Na realizaci se podílí 22 evropských zemí (zde SZÚ). Cílem je oslovit a získat pro řešení tohoto problému co nejširší oblast odborného, společenského a politického života.

• (www.health-inequalities.eu)• DETERMINE - Evropské konsorcium pro sociálně - ekonomické

determinanty zdraví – (Janatová,2010)• GRADIENT ve zdraví - Využití nástrojů veřejné zdravotní politiky k

efektivnímu snížení nerovností ve zdraví u rodin a dětí (Kebza,2012)

• ENGENDER - Podpora rovnosti mužů a žen (Janatová,2011)• EQUTY ACTION - Přehled využití fondů ve snižování nerovností

(Janatová,2014)

• Shrnuto: nelze předpokládat úplné odstranění nerovností mezi lidmi;přijetí proklamativní zásady rovnosti všech lidí je do značné míry fiktivní.

Evropská úmluva o duševním zdraví a pohodě 2008

• Duševní problémy - 11 % osob• Deprese nejčastější zdravotní problém• Sebevražda nejčastější příčinou smrti (Kožená L. ČPL 1/2009)

• Psychosociální rizika začínají být pro zaměstnavatele srovnatelným problémem jako pracovní úrazy

• Studie EU prokazují, že rozhodující podíl na stresu mají pracovní podmínky

Podnik podporující zdraví – dlouholetá kampaň SZÚ

Proklamace: • Zaměstnanci mají potřebné schopnosti i zdravotní způsobilost,

které jim umožňují vykonávat jejich práci nebo mají příležitost tyto schopnosti získat.

• Práce je organizována tak, aby zaměstnanci nebyli pracovně přetěžováni ani pracovně nevytíženi.

• Zaměstnancům je umožněno rozvíjení osobní pracovní kariéry• Všem zaměstnancům je umožněno se aktivně účastnit podpory

zdraví na pracovišti• Vedoucí pracovníci podporují dobrou pracovní atmosféru• Organizace aktivně pracuje na reintegraci zaměstnanců

(handicapovaných a po návratu z dlouhodobé pracovní neschopnosti).

• Organizace provádí opatření k lepšímu sladění (přizpůsobení) pracovního a rodinného života.

Duševní zdraví a pohoda na pracovišti – kampaň SZÚ

• Soutěž pro podniky ke zlepšení psychosociálního prostředí na pracovišti, snížení stresu a zvýšení pohody.

• Průměrné evropské skóre – 53%• Nejlepší výsledky – 73% - Velká Británie (119 podniků• Nejhorší výsledky – Francie 38% (427 podniků) • ČR 1. kolo – 25 podniků, 54% • 13 podniků pod průměrem• 10 podniků dosáhlo vyšší skóre než 70% a vyzvány k účasti v 2.

kole• 2. kolo – 4 podniky (Česká spořitelna a.s.,F. X. Meiller Slaný,

s.r.o,Krajský úřad kraje Vysočina,Lohmann & Rauscher s.r.o.)• Nejlepší se představily na závěrečné konferenci v Berlíně 2011

Kampaň SLIC – Psychosociální rizika na pracovišti

Inspektoři práce ve spolupráci s hygieniky práce vytipují podniky a provedou kontrolu jak zaměstnavatelé hodnotí psychosociální stres na pracovištích a zavádějí vhodná opatření k jeho prevenci. Sektory: zdravotnictví, sociální služby, hotely a restaurace

Kampaň má dvojí cíl: • poskytnout inspektorům práce vhodné nástroje pro monitorování stavu pracovní zátěže • zvýšit informovanost o tomto tématu • Závěrečné hodnocení pracovních podmínek a porovnání mezi účastnickými státy - 2013. Příklady dobré praxe ve snižování psychosociálních rizik v oblasti hoteliérství a restaurace1. Zvládání náročných situací na pracovišti (např. sebevraždy hostů v hotelích) - proškolení

v přístupu k těmto situacím.2. Mládenecké večírky - přidělení většího počtu starších zkušených pracovníků případně i

s ochrankou k obsluze hostů3. Ke snížení fyzické únavy byl zajištěn ještě další typ obuvi na vystřídání u obsluhy, kde se

vyžadují vysoké podpatky. 4. Lázeňský personál - k dispozici elektronické zařízení pro zavolání kolegů v případě obtěžování. 5. Časové limity pro určité práce byly změřeny a nezkušeným pracovníkům byla poskytnuta delší

doba na zácvik, aby se předešlo jejich zvýšené zátěži. 6. Někde použili tzv. skandinávský model práce, tj. práce bez hierarchie řízení – všichni pracují

společně.

Senior Labour Inspectors Committee

Obsah preventivních programů

• Rizikové faktory životního stylu (kouření, alkohol, léky, TK, cholesterol)

• Výživa (BMI, obezita, skladba a režim stravy, pitný režim)

• Pohybový systém (zátěž, zvedání břemen, „Škola zad“- prevence cviky, prevence následků „homo sedens“

• Prevence traumatického poškození z práce a rehabilitace

• Směnový režim, zdravý spánek• Zvládání a léčba nadměrného stresu

Work-Life Balance Audit

• Mapuje problematiku rovnováhy pracovního a soukromého života ve společnostech a nabízí i pomoc s řešením!

• V rámci projektu nabízí: • zmapování rovnováhy pracovního a osobního života vašich

zaměstnanců • odhalení kritických ukazatelů ovlivňujících výkon, spokojenost

a motivaci Vašich lidí • pomoc s nastavením vhodných opatření na základě závěrečné

zprávy • odborné působení experta• Dotazník - 103 tvrzení, 4 bodová škála

Work-Life Balance Audit

• Mapuje problematiku rovnováhy pracovního a soukromého života ve společnostech a nabízí i pomoc s řešením!

• V rámci projektu nabízí: • zmapování rovnováhy pracovního

a osobního života vašich zaměstnanců

• odhalení kritických ukazatelů ovlivňujících výkon, spokojenost a motivaci Vašich lidí

• pomoc s nastavením vhodných opatření na základě závěrečné zprávy

• odborné působení experta• Dotazník - 103 tvrzení, 4 bodová

škála

Best Employers

• Žebříček nejlepších zaměstnavatelů podle hodnocení zaměstnanců • Aon Hewitt - „Ještě nikdy nebyla úloha jednotlivce v globální ekonomice tak

důležitá. Společnosti potřebují strategie, které jim umožní nejen získat a udržet, ale i ocenit, odměnit a motivovat největší talenty ve svém odvětví“.

Sledování 3S • Stay - jak silnou mají zaměstnanci vnitřní touhu pracovat pro firmu i v

budoucnosti. • SaySay - zda se zaměstnanci pozitivně vyjadřují o firmě před svými

spolupracovníky, přáteli, potenciálními zaměstnanci či klienty. • ServeServe - zda zaměstnanci v práci vynakládají mimořádnou snahu a nasazení,

které přispívá k lepším výsledkům firmy. Dotazník – ukázky otázek• Můj nadřízený mne podporuje, abych přicházel(a) s novými nápady a podněty. • Společnost, ve které pracuji, přistupuje ke svým zaměstnancům čestně. • Pracovní prostředí je zde velmi otevřené a akceptuje individuální rozdíly

EAP - Employee assistance programme

• Produkt, který umožní zaměstnancům podělit se o trápení a starosti s nezávislými odborníky,řešit si osobní záležitosti s pomocí psychoterapeutů. Program mohou zaměstnavatelé svým zaměstnancům nabízet jako benefit.

• Jde o důvěrnou konzultační službu zaměřenou především na psychologické

poradenství. Zajišťována je na základě smlouvy mezi externím dodavatelem a zaměstnavatelem.

• Kontrakt přitom jasně definuje práva a povinnosti obou smluvních stran.• Standardní rozsah poskytovaných služeb tvoří: • Telefonická konzultační služba (7 dnů v týdnu 24 hodin denně), • e-mailová kontaktní a konzultační služba (s garantovaným časem odpovědi), • individuální osobní konzultace s psychologem (v maximálním rozsahu 5 hodin ročně pro zaměstnance), • zprostředkování konzultací a služeb externích specialistů (právní služby, finanční poradenství, konzultace s lékařem apod.), • chráněný přístup na specializované www stránky - zdroje informací k řešení nejčastějších problémů.

Snížení hladiny stresu má pozitivní vliv na chování, kreativitu a schopnostkoncentrace zaměstnanců. V současnosti lze považovat za velkoukonkurenční výhodu.