1

Botanika - 1Nebunn formy ivch soustav

Viry (VIRA)

Byly objeveny na konci 19. stolet Ivanovskij virus tabkov mozaiky.

Zkladn charakteristika:

- nebunn organismy, rozmnoovn jsou schopny pouze vhostitelsk buce - in viro.

- nitrobunn parazit, jsou to submikroskopick stice, pozorovateln pouze vel.mikroskopu.

velikost : 15nm 390nm.- nemaj vlastn apart pro syntzu blkovin (ribozomy a tRNA), ani vlastn metabolick apart

- jednotliv stice viru schopn infikovat buku a mnoit se vn se nazv virion (velikost je 20 300 nm) = virus, kter ije mimo hostitelskou buku

Stavba virionu:- uvnit virionu nukleov kyselina (RNA nebo DNA) nese genetickou informaci :

RNA-viry (vtina rostlinnch vir)

DNA-viry (ivoin viry), bakteriofgy- okolo nukleov kyseliny je blkovinn obal (kapsid), skld se zmakromolekul blkovin kapsomer zkladn jednotka, struktura kapsidu je geometricky pravideln- nkter viriony maj: 1) uvnit kapsidu krom nukl. kyseliny jet jeden nebo vce enzym, potebnch kzahjen sv reprodukce uvnit hostitelsk buky

2) okolo kapsidu jet membrnov obal tvoen blkovinami a fosfolipidy

Virov blkoviny jsou vdy specifick a udluj viru antigenitu = schopnost pilnout khostitelsk buce

Zkladn tvar viru je kulovit nebo tyinkovit.

Dlen vir : Podle typu nukleov kyseliny: - RNA viry obsahuj pouze RNA

- DNA viry - obsahuj pouze DNA

- diplo-RNA viry obsahuj dvouroubovici RNA

Podle hostitele:a) rostlinn = fytopatogenn RNA

b) ivoin = zoopatogenn DNA

c) bakteriofgy = viry bakteri

d) houbov = mykoviry

Zvltn typy:

Retroviry RNA viry, kter donut hostitelskou buku pepsat svou RNA na DNA, a toto DNA se vlen do chromozomln DNA buky, nap. virus HIV zpsobuje onemocnn AIDS

Onkoviry jsou schopny zalenit se do chromozom eukaryotickch bunk a zpsobit ndorov rstViry bhem svho ivotnho cyklu prochzej nkolika stadii.

Vir obecn pojem

Virion klidov forma viru, vyskytuje se mimo hostitelskou buku. Vtomto stdiu hostitelskou buku napad.

Virus aktivn forma, kter se mno uvnit hostitelsk buky a zpsobuje infekci.

Rozmnoovn:

- virus prochz zkladnm ivotnm cyklem:

jako klidov forma mimo hostitelskou buku vneivm prosted (virion)

infikuje hostitelskou buku a rozmnouje se vn

opt jako virion (zmnoen) je po rozpadu (lzi) buky uvolovn do prosted

Prbh virov infekce:

a) Pilnut viru na povrch buky = absorpce aby se virus mohl pichytit, mus mt hostinsk buka na svm povrchu specifick receptory (buka je citliv na virus). U viru je nositelem specifity (antigenity) membrnov obal a u vir bez obalu kapsid. Nkter viry (rostlinn)pronikaj do buky i nespecificky (mechanicky). Krom citlivosti buky kviru rozliujeme jet permisivitu buky (schopnost buky uskutenit genetick program nukleov kyseliny viru pot, kdy vnikla do buky).

b) Vniknut viru do buky = penetrace bu vnik jen nukl. kyselina (u bakteriofg), nebo cel virus (u ivoinch bunk). Vtomto ppad je jeho membrnov obal a kapsid rozloen hydrolytickmi enzymy buky. Rostlinn viry pronikaj do bunk pomoc vektor.

c) Replikace viru - podle genetickch informac obsaench vnukl. kyselin viru se vhostitelsk buce zanou syntetizovat enzymy, znich jeden zpsob rozpad chromozomu hostitelsk buky. Virov nukl. kys. se replikuje. Okolo kad nukl. kys. se vytvo ochrann kapsid. Hostitelsk buka praskne (lzuje) a viriony se uvoln do prosted.

Uvolnn viru - nejastji lz buky.

Lytick cyklus - dochz kzmnoovn viru vtle buky, Postupn se kolem NK vytvo kapsid. Po zmnoen viru zan buka syntetizovat enzym lyzin, kter zpsobuje jej rozpad a uvolnn virionu do prosted.

Lyzogen cyklus NK pronikne do host.buky a zalen se do NK hostitelsk buky. Takto uschovan vir se nazv provirus profg. Vtto fzi nen aktivn. Pev vbuce a pi jejm dlen se dostv do bunk dceinch. Za uritch podmnek se vytp, stv se aktivnm a navozuje lytick cyklus. Buka se asto stv ndorovou.

Formy virov infekce:

- vir pronikne do buky a petrvv vn, ani by se mnoil = stadium persistence- vir se mno pomalu, buka jm nen omezena = latentn infekce- virov genom se zalen do geonomu buky = virogenie a zmn ho = transformace

- virus se mno vbuce pekotn, rozlept cytoplazmatickou membrnu a napad dal buky, vznik nekrotick loisko, kter zpsob lavinov en choroby, vir se me dostat do krevnho obhu a je roznesen po celm tlePenos viru: vzduchem, potravinami, vodou, hmyzem, pmm kontaktem sk nebo skrv nemocnho lovka, pohlavnm stykem

Pklady virovch onemocnn:

U rostlin: mozaikov onemocnn tabku, brambor, rajat

U zvat: kulhavka a slintavka hovzho dobytka, vzteklina liek, myxomatza krlk, mor drbee

U lovka: dtsk obrna, rma chipka, spalniky, punice, zardnky, klov encefalitida, opar, psov opar, plan netovice, bradavice, infekn loutenka aj.

Dal pklady vir a onemocnn, kter zpsobuj

Koronaviry - SARS (zpsobuje tk zpaly plic)

komi Aedes aegypti lut zimnice (postien jater)

Nepenosn lenovci Lassa, Ebola ( horeky, krvav prjmy, zpaly plic)

Herpetick viry Virus planch netovic a psovho oparu (pupnky kryt krustou)

- Virus hepatitidy A, B, C, D (loutenka A, B, cirhoza + karcinom)

Poxviry Virus pravch netovic (puchky- jizvy)

Retroviry Virus HIV (syndrom AIDS)

Papilomaviry (nezhoubn ndory, rakovina dlonho pku)

Antibiotika nepsob proti virm

Virologie zabv se studiem vir

Podvirov infekn jednotky stice jet jednodu ne viry.

Subvirov jednotky: viroidy, priony.

Viroidy nejmen infekn stice schopn vyvolat chorobu u rostlin

- tvoen jednoetzcovou molekulou RNA, nen obalena blkovinnm kapsidem

- jsou pvodci nkterm rostlinnch onemocnn: bledost okurek, zakrnlost chmele, vetenovitost bramborovch hlz

Priony - jsou tvoeny jen makromolekulami specifickch blkovin

- jsou pvodci smrtelnch onemocnn stedn nervov soustavy savc: scrapie (drbavka ovc a koz), lenstv krav, Creutzfeldt- Jakobova nemoc, kuru (onemocnn vyskytujc se u pslunk kmene Fore na Nov Guineji penen ritulnm kanibalismem- pojdn mozk zemelch osob)

122221111