VEKTOR představuje ve fyzice a vektorovém počtu veličinu, která má kromě velikosti i směr (ten může být v 3-rozměrném prostoru charakterizován např. Eulerovými úhly). Tím se liší od obyčejného čísla, neboli skaláru, které má pou-ze velikost.

Příkladem vektoru je síla — má velikost a směr, a více sil se skládá dohromady podle zákona o skládání sil - rovnoběžníkového pravidla. Vektory se ve fyzice obvykle popisují pomocí souřadnic, které ovšem závisí na volbě souřadnico-vých os.

V matematice je někdy definován vektor jako uspořádaná n-tice prvků ( typic-ky čísel ), označovaných jako složky (též komponenty) vektoru. Obecněji se vek-tor dá chápat jako abstraktní prvek vektorového prostoru. Prvek vektorového prostorů se dá v různých souřadnicích vyjádřit různými n-ticemi, které se však považují za ten samý vektor. Počet složek vektoru souvisí s dimenzí vektorového prostoru.

VEKTOR je hra. Hraje se na čtverečkovaném papíře. Oproti piškvorkům je rozdíl v tom, že za uzly se považují rohy čtverečeků, tedy místa, kde se protínají čáry.

Nejprve nakreslete dráhu se startem a cílem. Měla by mít nějaké zatáčky a šířku průměrně 5 až 8 políček (zúžené místo jako překážka — proč ne?). Každý hráč má svoji formuli. Formule je vlastně křížek nakreslený na papíře. Pro přehlednost je dobré, aby měl každý hráč jinou barvu.

Formule má kromě své aktuální pozice (křížek) také své těžiště označené tečkou (z fyzikálního hlediska to není těžiště), které vyjadřuje rychlost a směr jízdy for-mule. Pokud je na stejném bodě, jako formule, pak stojí, pokud je jinde, formule se pohybuje. Pohybující se formule nesmí být na stejném místě, jako těžiště.

Pohyb — v každém tahu může hráč dojet svojí formulí na libovolný z osmi bodů, které sousedí s jeho těžištěm. Těžiště se nachází vždy v bodě, který je od formule vzdálen o to, co v posledním kole ujela. Názorně to ukazuje obrázek. Havárie - když formule vyjede z dráhy, protože si to hráč špatně spočítal, jsou dvě varianty řešení. Buďto se zastaví a musí se znovu rozjet, popř. musí toliktřeba jedno kolo počkat. Nebo pokračuje dál mimo trasu, dokud ji hráč neza-brzdí, a musí se na dráhu vrátit stejným místem, kterým vyjela.

Kdo první projede cílovou čáru, vyhrál

VEKKTOR je titulkové písmo zkonstruované ze základních elementů hry — čtverců a jejich úhlopříček, ve hře je použito pro display oznamující vysledky a informace a pro konstrukci závodní dráhy. Písmo je ve dvou variantách FULL a WIRE.

VEKTOR je počítačová hra — transformace analogu v binarní soubor, zámě-rem bylo vytvořit hru uvniřr bežného uživatelského programu, uloženou v nativním formátu tohoto programu, příkladem jsou hry naprogramované ve visual basicu nebo jiném programovacím jazyku, jehož editor je součástí uživatelského programu a slouží ke tvorbě maker.

Výstupem je hra hratelná jak v počítači tak na papíře. Hra má podobná pra-vidla jako její analogová verze, po dráze tvořené polygonovou sítí se pohybují závodníci jednotlivými tahy, ve kterých mohou zrychlovat nebo zpomalovat vždy o jednu jednotku rychlosti.

Závodníci získávají body jak za rychlost tak za průjezdy bonusovými polygony. Skóre a ostatní informace se zobrazuji na displayi.

Jak hrát VECTOR — závodník zvolí pozici na startovní čáře a táhne zvoleným směrem, tah je možný po stranách a uhlopříčkách polygonové sítě vždy jedním směrem, závodník může zrychlovat nebo zpomalovat vždy jen o jednu jednot-ku rychlosti — o jednu úsečku polygonové sítě, například jeli první tah hry o jednu délku usečky, další bude o jednu nebo o dvě, pokud je další o dvě následuje tah o tři nebo dvě délky.

Tah je složen ze dvou částí — první část určuje směr a rychlost, na rozdíl od papirové verze na čtverečkovaném papíře lze zvolit libovolný směr tahu, volba je omezena jen polygonovou sítí, tah musí být po přímce, tím to získáme výchozí bod ze kterého ještě odbočíme o jednu úsečku opět libovolným směrem, volba je opět omezena polygonovou sítí.

Pokud se závodník dostane do situace, kdy další pohyb po dráze není možný snížuje se mu rychlost na 0 a jedno kolo nehraje.

Závodníci se střídají po jednotlivých tazích vyhrává ten závodník, který dosáh-ne co největšího bodového zisku, výsledek je součtem bodů za rychlost a bonu-sových bodů.

Display hry umožňuje zobrazovat jak informativní zdělení tak i grafické symboly, pixelové bitmapy a animace .Odpoutanou částí displaye jsou informační bubliny, které v sobě nesou informace z průběhu závodu.

Princip výstavby závodní dráhy — dráha je složena ze tří základních elementu, určujících směr pohybu po dráze a bonusového elementu. Elementy tvoří poly-gonovou síť, jejíž tvar múže být libovolný — viz příklady.

Příklady závodních drah.Level Hello LIONEL, level POP, Level LOVE

VEKTORAnalog & Computer GameAdam TurečekAAKKFOREVER.COM304 VŠUPPetr Babák, Štěpán Malovec304.cz2008

Miluji Tě Kristinko