r^

PRVO PEKLADU VYHRAZENO.

tiskem aloisa wibsnbba v pbaze,khihtiskaRe esk akadbmee csaRb frantiSka josefa pro vdy, slo-

vesnost a umi a c. k. esk vysok koly technick v prazb.

PEDMLUVA.Knihou touto m bt podn dkaz, e studium slavistick

bude dotud kus, dokud nebude soustavn vnovna pozornostdjinm a vbec minulosti dvou nrod, s nimi se Slovan mnohostkali, Rumun a Madar, jako zase naopak Madari a Rumunive vlastnm svm zjmu budou nuceni soustavn si vmati minu-losti nrod slovanskch.

Thema, je jsem si k prci sv vybral, je stejn lkav proslavistu jako pro historiky rumunskho i madarskho nroda.Presto vak, e o kolonisaci na prvu valaskm v jednotlivchzemch bylo vce mn psno, nen podnes vt monografie, kterby souborn a souvisle lila tuto kolonisaci ve vech zemchinimorumunskch a kter by zrove se snaila \-ystihnouti jejvznam. Prce tato je prvm pokusem o een vylen.

Ltka pro eskho tene dosti odlehl vyadovala, abyhlavn st prce uinna byla srozumitelnj pehledem theorio vzniku rumunskho nroda jako i vkladem o vzniku obou\alaskch stt. Tm stala se nezbytnou del st vodn,kterou se monografie sice rozila, ale sotva na svj neprospch.

Kniha psna byla za pomr nejnepznivjch. Svtovvlka, za n dlo bylo zapoato, nebyla sice jet komplikovnavlkou s Rumunskem, ale pesto vdeck a knin spojen byloznemonno, take spis nenalzajcch se ve zdejch knihovnch

knebylo lze z Rumunska obdreti. Ale v knihovnch naich nenani potebn literatury madarsk. Nezbvalo tedy ne obracetise namnoze k cizm knihovnm a vypjovati si odtud aspobej dleitj . Pouit literatura byla tak rozshl, e vedleetnch knih vlastn sv knihovny musel jsem sahati ke knihm

IV

mnohch odbornch bibhotk praskch a namnoze i knihovencizch

.

Srden dky vyslovuj u sprvm vech tch knihoven, do-mcch i cizch, z tchto zejmna sprvm universitnch knihovenve Vdni v Budapeti a Krakov a sprv knihovny Uh. N-rodnho Musea.

Cennch informac dostalo se mi od vynikajcho historikauherskho Dra. Jana Karcsonyia. Vele mu za n dkuj u.

Srden dky vzdvm dle madarskmu slavistovi prof . Dru.Janu Melichovi, univ. prof. Dru. Stan. Kutrzebovi v Krakova Dru. Jaroslavu Sutnarovi, biblioteki univ. knihovny ve Vdni,za padn dleitch zprv, univ. prof. Dru. J. U. Jarnkoviza pjen nkterch knih z jeho knihovny, editelstv evangel.gymnasia v Sibini za vnovn programu za koln rok 1 8969Ta konen sekreti Spolku historie a staroitnost huadskhokomittu prof. Dru. Kritofu TarJnovi v Dv za vnovndvou ronk rozprav uvedenho spolku.

Rejstky sestavil a pi korekturch mi pomhal Dr. TheodorSaturnk. I jemu vzdvm upmn dk.

Nejvtmi dky povinen jsem slavn esk Akademii zato, e monografii mou uveejnila.

V Praze, dne 12. prosince 1916.Spisovatel.

st vodn.

1. Smysl slov Vlai a Valai.

Je zvltnm zjevem v djinch Evropy, e nkolik nrodprojevovalo svou ivotn energii daleko za hranicemi svch pvod-m'ch sdel. Z nrod starovkch byli to man, kte nejen za-loiH svtov imprium, nbr vybudovali kulturu tak vynikajc,e i po strnce duevn podmaniU j vtinu starovkch nroda poloili zklad ke kultue vech nrod novovk Evropy.

V jinm smyslu projevovali expansivnost Normani, zakladatelnkolika sttnch tvar v rznch koninch Evropy. Pomalu,ale trvaleji platovaU se za hranicemi sv vlasti Nmci, vyslajcesv kolonisty daleko na \-ychod do sousednch zem. Prvem ozna-uje se tento pud Nmc ode dvna jako Drang nach Osten.Tak u Rumun pozorujeme po nkolik stolet podobn pud, ovemv jinm smru. Rumuni tlaili se na sever a severozpad. Velikbyl vak rozdl mezi dotenm hnutm u nrod shora jmenovanchna jedn stran a u Rumun na stran druh. U onch byla to ivotnsla nroda ji pevn usazenho, kdeto Rumuni dlouho hledahpevn sdla, nemohouce se nikde zakot\'iti. Pohyblivost stala sensledkem neustlho sthovn ji vlastnost rumunskho lidu,take st nroda poade jet hledala pobyt mezi cizmi nrody,i kdy vtina uvykla ivotu v pevnch sdlech, a kdy zejmnase Rumunm podailo zaloiti si dva vlastn stty, valask a mol-davsk.

I mezi cizmi nrody Rumuni povali jist autonomie, kterbyla podle zem a kraj nestejnho rozsahu, oznaovna jsouc jakozvltn prvo valask (jus valachicum). Vyliti toto valaskprvo jest kolem na studie.

Kadlec, Valai a valask prvo. 1

Do jist mry mohli bj^chom ci, e chceme vyliti kolonisacina prvu valaskm v zemch mimorumunskch, ale kol prcena nebyl by tm vystien pln, a tak ne zcela sprvn. Pokudb o Sedmihrady, Uhry a pdu rusnskou, hlavn polsko-rusn-skou, jus valachicum m tu mezi cizmi prvy podobn mstojako jus teutonicum, arci jen v rozsahu obmezenm na vesnice.Jako byly v zemch eskch, polskch a uherskch zakldny ves-nice na prvu nmeckm a povaly s potku dosti slibn auto-nomie, tak vyvinuly se ve stt polskm ovem skoro vhradnjen na pd rusnsk a tak v Sedmihradsku a Uhrch vesnicena prvu valaskm. Toto prvo valask vyvinulo se podle vzoruprva nmeckho. Podstata jeho byla v zemch uherskch tak jakov rusnskch stejn, v podrobnostech pece vak pozorujeme jistrozdly. V nkolika distriktech Uher a Sedmihrad vyvinuly se mimoto i mstn zvltnosti, je inily z onch distrikt dokonce vyautonomn svazy s prvy lechtickmi. Vysvtluje se to nejendleitou mstn polohou onch samosprvnch valaskch ob-vod, nbr i vt poetnost rumunskho ivlu v zemch koruny8v. tpna. Na pdu rusnskou pronikali Valai, a sice skoro v-hradn jen valat pasti a sedlci v potu celkem nepatrnm,kdeto v Sedmihradech a Uhrch tvoili znanou st obyvatelstva.

Kdeto ve stt polskm a uherskm meme mluviti o ko-lonisaci na prv valaskm, zcela jinak m se vc s Valachy naBalknskm poloostrov. V Uhrch, Sedmihradsku a v zemchrusnskch doplovny byly jimi ady mstnho selskho oby-vatelstva. Jak uvidme, valat pasti a sedlci zvni byli napustou pdu, aby ji osadili. Naproti tomu na zem Balkn-skho poloostrova, hlavn na pd srbsk, skldali se Valaitakoka vhradn z koovnho pastskho lidu, kter jen zcelamimotn a mrou zcela nepatrnou se zabval rolnictvm. Pouzemal st Valach tamnch ivila se i nktermi emesly a kra-vannm dopravovnm zbo.

Na Balknskm poloostrov tvoili Valai jen meninu oby-vatelstva znanj arci ne na pd rusnsk , ale za to ne-byli elementem pchozm, nbr mnohem starmi obyvateli neSrbov a jin Slovan. Za panstv srbskho byly to vlastn u jenzbytk}^ silnch nkdy potem mskch provincil, pokud nebylinsiln vyhubeni anebo pokud nezmizeli v adch samch Slovan.Ale i tyto zbytky poromntnho obyvatelstva byly ji ve 13. stoh

ivlem slovanskm tak proskl, e byly ji novm nrodem,zcela jinm ne jich pedkov z doby pedlovansk. Sami sebenazvali sice Rumuny, ale dn ze soused tak jich nejmenoval.Vichni kali jim Vlai, Valai nebo podobn, take i oni samipak tento nzev pijali (srov. titul Cantemirova dla ChroniculRomano-Moldo-Vlachilor)

.

Podle starho a, jak se zd, sprvnho vkladu je slovo Vlachpvodu germnskho.!) Z nzvu Kelt Gall Germni utvoili slovoWalh, Vealh, Wlsche, Valr. Znamenalo jim nejen Gallus, nbri romanisovan Kelt, Romn, cizinec.-) Od Germn pijali slovo tojin nrodov, zejmna Slovan a tak Rekov. Povstalo tak slo-vansk Vlach, Valach, Voloch a eck EXa^o? jako i podobnnzvy jinojazyn jako mad. Olh a Olsz. Nejuvanjm byloslovo Vlach u jinch Slovan, zvlt Srb a Bulhar. Srbovmli styk jak s romnskm obyvatelstvem pmosk Dalmcie,tak i s romnskmi pasti ve vnitrozem Balknskho poloostrova.Jim mohlo tedy slovo Vlach znamenati nejen rumunskho past-e,nbr i romnskho mka, tedy vlastn dvoj romnskounrodnost. Tak tomu skuten bylo po del dobu. Teprve pozdji,kdy soused obou romnskch nrodnost, Ital a Rumun,poali si uvdomovati, e b o dva nrody zcela rzn, pestali jed-nm slovem (Vlach, Valach a p.) oznaovati oba ty nrody a terminyVlach, Valach utkvly jen na Rumunech, kdeto Romani Apen-ninskho poloostrova nazvni Italy, anebo vzniklo rozliovnmezi slovy Vlach (Ital, mad. Olsz) a Valach (Rumun, mad. Olh).')

1) Kopitar, Ideinere Schriften (Vde 1857). 240; afak, Slov. sta-roitnosti I. (1862), 269 a 416. Nepravdpodobn je vklad Milkowiczv,Uber den Volksnamen Wlsche, Walach, Wlach und Lach (Allgem. Zeitung,Beilage 1897, s. 124 a nsl.), e slovo to povstalo z germ. blak, blok. Ger-mni nazvali pr jin zem ernmi. Ovem pravda je, e nkte GermniVlachy nazvali Blaky, Bloky, jako by nzev ten souvisel se slovy blak,blok. Densusianu, Originea cuvntului Vlach (Rev. cri ic literar2, 1894, 1 15, Jai), navazuje slovo to na st. ec. formu pXa^ Srov. Jastro-wovy Jahresberichte 1896, III. 239. Nevdeck jest odvozovati slovoVlach, Voloch od slov. vleti, BOJiOHHTb. a vykldati, e to znamen lovkastle se sthujcho. Tak vykldal na p. slovo to anonymus (Tekeli) ve spiseErweis, dass dieWalachen nicht rmischer Abkunft sind (HaUe 1823), str. 4.

2) Tomaschek, Zur Kunde der HmuS-Halbinsel I. (Sitzungsber. derphilos. hist. Kl. d. k. Akad. der Wiss., 99. Band, Wien 1882), 480.

') Tak u Nmcv ujalo se rozliovn mezi die Wlschen (Romani,hlavn Italov), Walachen (Rumuni) a Walchen, jak se v Graublndensku

I*

Ne k tto pozdj pesn terminologii dolo, mla slovaVlach a Valach velmi rzn smysl, Oznaovalyf se jimi v jednot-livch jazycch nejen rozlin nrodnosti, nbr oba terminy mlydokonce x-znam tkajc se zamstnn a stavu, nikoli nrodnpslunosti. Tak nazvaj se Dubrovan v srbskch smlouvch13. stol. Vlachy.i) Nejastji rozumj vak Srbov slovem Vlaipaste rumunsk nrodnosti, o nich se optovn in zmnka v li-stinch srbskch panovnk, vydanch jednotlivm klterm.Vce o nich v dalm vkladu. Ponvad se doten Vlai iviliskoro vhradn paststvm, znamenalo Srbm slovo Vlach nejenlovka rumunsk nrodnosti, nbr i paste beze zen k nrod-nostn pslunosti. Teprve pozdji poali se ,,Vlai" zabvatii rolnictvm. Zrove s tm rozil se smysl tohoto slova. Ve vz-jemnch stycch mstskho a selskho obyvatelstva v Dalmciinabylo slovo vlach pro mky smyslu vesnian. Zmiuje se o tomvslovn Vuk Karadi ve svm slovnku .2) Tm ovem se pvodnsmysl slova toho pln pevrtil. Dokud se v dalmatskch p-moskch a ostrovnch mstech uvalo aspo sten jazykaromnskho, mohli slovant soused vm prvem dalmatskmky nazvati Vlachy. Pozdji, kdy se nkter z onch mstpochorvattila, bylo by bvalo nesprvno podreti onen nzevpro jich obyvatelstvo, kdyby nzev Vlach byl zachoval pvodnsmysl (Romn). Ponvad vak slovo to asem nabylo novhovznamu, oznaujcho zamstnn (past a sedlk), mohl prvnaopak dalmatsk mk, a ji chorvatsk i italsk nrodnosti,nazvati vlachem slovanskho vesniana. Kdeto dve stly protisob nzvy Srbn (CepnHH, t. j. nejen pslunk sttu srbskho,nbr za bna Matje Ninoslava i Bosan) a Vlach Dubrovan

podle Junga, Roemer und Romanen (Innsbruck 1877), 206, a podnesnazvaj zbytky tamnch Ladin.

1) Viz smlouvu tpna, vel. upana srbskho, s Dubrovnkem z let12151219 (Smiiklas, Codex dipl. III. . 123), jako i listiny bna bos.Matje Ninoslava k mstu Dubrovnku z let kolem 1234, 1240 a 1249 (Mik-losich, Mon. Serb. 30, 35 a 39; t u Smiiklasa, Cod. dipl. III. . 371, IV.. 99 a 341)

.

2) y flajiMauHJH rpal]aHH h BapomaHH h ocrpBjbaHM sosy BjiaxoMcBaKora cejbana ca cyxe oCMJbe, Koje mv nparo Bjepe, a uito ce HauinjeMje3HK0M oHaMo soEe Bnax, oho ce xanHJaHCKijeM h no oBOMe HewaHKHJeM soseMopjiaK. PHJen osa Bnax oHaMO HHJe HiiKana nopyra, jep h caMH BjiacH sace5e pny: OnpocTHTe rocnontiHe, mh cmo Bjiaon.

a vbec dalmatsk mk, Latinus), byly pozdji protivamigradjanin (varoanin, mk) a vlach (vesnian).

Zd se, e s touto zmnou ve smyslu slova Vlach souvisnov terminologie, pvodn eck a pozdji pel i dc jinchjazyk, slouc k oznaen dvou romnskch nrodnost na Balkn-skm poloostrov. Kdy se na Balknskm poloostrov dotvoilajazykov individuaUta rumunsk, kdy toti nov, po nkoUkstolet se vy\-jejc rumunsk jazyk jakoto romnsko-slovansksmenina byl hotov, poah Byzantinci rozeznvati vlastn Rumunyod romnskho obyvatelstva v dalmatskm pmo. Dosavadnhoterminu BXxoi, jm oznaovali vekeren romnsky mlu\'c hdBalknskho poloostrova, zaali uvati jen pro pmosk Romny\' Dalmcii, kdeto Rumunm dali nzev no\', MaupopXaxot,t. j. Cem Vlai, kterto nzev byl pijat i do latiny, italtiny,a srbochorvattiny (Moroblachi, Morovlachi, Moroulachi, Morlachi,Murlacchi, Morovlahi, Morlaki, Murlaki). Ji pop Dukljan, spisovatel12, stol., zaznamenal, e Moroulachi znamen tolik jako NigiLatini, a e je to nzev, kterm se za jeho doby (mdo) oznaovalibalknt Romani, rozumj Rumuni. Proto spr\Ti pra\" Konst.Jireek,*) e AQachus a Latinus byla DuklJanovi synonyma. Vesmyslu uvedenm uvalo se slova Morovlasi v horn Slavoniijet ve stol. 16. a jist i v dob pozdj. Svd o tom Pergo-iv peklad Verbczjova Tripartita z r. 1574 2) Tak Rumuniistrijt, Ciov iU iribirci (ve vlastnm jazyku Rumeri), naz'valise Morlaky.^) Nej\-ce pispli k rozen slova toho Bentan,jim sluli Morlky vichni ob^^vatel pevniny od Kvarnerskhozlivu a k Antivari. Murlachia nazvalo se zem naproti ostro-vm Rbu a Pgu, a poho velebitsk slulo jim le montagnedella Murlacca.*) Stejn smysl jako Maurovlach mlo slovoKaravlacb (tur. kra, ern), jm Srbov oznaovaU Rumunyv obou rumunskch knetst\ach a tak v zemch uherskch na roz-

1) Die Wlachen und Maurowlachen in den Denkmlem von Ragusa{Sitzungsber. d. kgl. bohm. Gesell. d. Wiss. iu Prag, 1879). 123.

*) CTe

dl od Vlach slovanskch (pravoslavnch jinch Slovan) a Kuco-vlach (Rumun macedonskch).^)

Podobn jako slovo Vlach zmnilo asem svj smysl, bylotomutak i se slovem Maurovlach. Tak tu pestalo se asem hledtik nrodnosti a pihlelo se k zamstnn. Maurovlach ili Morlknebyl u nzev Rumuna aspo v nkterch krajch, nbr byloto pojmenovn paste a sedlka. A ponvad chorvatt a dal-matt vesnian v Pmo byli skoro mahem Slovany, znamenaloBentanm Morlk tolik jako slovansk vesnian jaderskhopmo. V tomto poslednm stadiu vvoje udrelo se slovo to ado stol. 19.

Jen kolsvost smyslu slova Morlk se vysvtluje, e mohlbti v literatue spor o tom, jak nrodnosti byli Morlci, zdaromnsk i slovansk .^ Pravdu mly ob strany. Kdy na zemitalsko-slovanskm vraz Morlk nabyl smyslu vesnian, zstalinkte Morlci jet Rumuny (Ciov), kdeto jin se ji poslo-vantili, a jin konen Rumuny nikdy ani nebyli.

I kdy termin Morovlasi (Morlaki) pro vesniany jaderskhopmo byl obecn rozen, nepestalo se uvati dvjho nzvuVlai. Ob slova stala se takto synonymy. 3)

Termin Vlach (Valach) dostal asem jet jin smysl, a sicejednak ve styku pravoslavnch s katolky, jednak ve styku Turks kesany. V Bosn jet dnes nazvaj muslimni Vlachem ka-dho kesana, a pravoslavnho i katolka, zvlt pak kesan-skho vesniana.*) Ped nkolika stoletmi slul katolickmu Chor-vatovi Vlachem (Valachem) tak pravoslavn Srb. Vidme toz etnch pedpis, tkajcch se srbskho obyvatelstva, je sesthovalo ze zem zabranch Turky do Chorvatska a Slavoniea konalo tam dlem hraniskou vojenskou slubu, dlem vak

1) Erweis, dass die Walachen nicht rm. Abkunft sind, str. 4, 21.Spisovatel pokld jazyk karavlask za slovansko-italsk. PodleWeiganda, Rumnen und Aromunen in Bosnien, Vierzehnter Jahresberichtdes Instit. f. rum. Sprache zu Leipzig (190S), 173, nazvaj v Bosn dnesKaravlachy ty z cikn, kte mluv rumunsky.

2) Srov. Bidermann, u. m., 97 a nsl. ; bar. Czoeruig, Ethnographieder oesterr. Monarchie II. (Wien 1857), 171 a 172; Lopai, Hrv. urbari(Mon. hist. jur. Slav. mer. V. 1, 1894), str. 1 a nsl. (viz t rejstk).

3) Lopai, u. m., 1; Maurani, Prinosi za hrvatski pravno-povjestnirjenik (Zagreb 1914, 5. se.), lnek Morovlah.

*) ii, Hrvatska povijest II. (Zagreb 1908), 162 pozn. 1.

se usazovalo na ciz soukrom pd. V Corpus juris hung. na-lzme etn snmovn usnesen vztahujc se k tmto nov pi-sthovalm

,

.Valachm" (Srbm); srov. na p. 1604:14, 1608(post. coron.) : 9, 1613 : 39, 1618:32, 1635:33 atd.i) Ve Slavoniinazvala se st zem dokonce ,,malou Valachi" (zp.st poeskupanie, je se prostrala od Poegy sev. zp. za Pakrac a odtudna zpad do upanie krizeveck, na jih pak pres Svu do Bosny).Ve spisech vnovanch djinm Vojenskch hranic mluv seo hranirech zv. Valachy. Byla jim dvna zvltn privilegia(viz u Czoerniga, u. m. II. 364372 privilegia z r. 1627 a 1630).Pro odpor tchto srbskch hranir zmaily se pozdji vldnsnahy, aby slavont ,,Valai" peli na unii, podobn jako touinili v zemch koruny svatotpnsk Rusni a Rumuni.

Dokladem toho, e katohci nazvali v 16. stol. pravoslavnsrbsk lid Vlachy, mme tak v cestopise Benedikta Kuripeie,kter r. 1530 podnikl jako latinsk tlumonk s rakouskmposelstvem Jos. Lamberga a Mik. Juriie cestu z Vdn do Cai-liradu pes Bosnu a vydal jak jej popis r. 1531. 2) V doln Bosn{od eky Uny a k Sarajevu) shledal ti nrodnosti a konfese.Mimo star Bosky katolick vry a mimo Turky (mushmny)byli tam jet Srbov (Surfen), je nazvaj Valachy (Wallachen),a my prav Kuripei je nazvme Cii (Zisttzn) ili martolozy.Pili tam pr ze Smedereva a Blehradu a jsou vry sv. Pavla(eck, vchodn).*)

^) Bar. Czoemig, u. m. II., 170, vypotv tato usnesen.*) Itinerarium Wegrayss Kun. May. potschafft gen Constantinopel

zu dem Turckischen Keiser Soleymann. Anno MDXXXI. Tres z onohocestopisu podal Matkovi v Radu Jugosl. Akad. LVI. Nov vyd. vylo v In-pruku r. 1910 p Eleon. hr. Lamberg-Schwarzenbergov.

^) Ve vydn inpruckm z r. 1910 na str. 34. ; ve vyd. z r. 1531 stojpodle Matkovie (Rad LVI, 162 a 164) Zigen, co on chybn vykldC i g a n i. e b o ie, vidno z novho vydn (Zisttzn), pozenho podlerukopisu hrab. Lambergskho zmku Ottensteinu v Dol. Rak. Gluac,noEejbe MaxHJe HHHocJiaEa (Banjaluka 1912), 62, upozoruje, e stejnterminologie se uv v listu bar. Mikul. Raubera a Zikm. Weichselberger.ke krli Ferdinandovi I. z 9. dubna 1529 o vyjednvn s ii (Zutschen)ili martalosy, kte jsou ochotni vstoupiti do Ferdinandovch slueb.(AI. lvic, Cnoy.eHHnH Cp6a y yrapcKOJ, XpBaTCKOJ h CxiaEOHHJH I., 16271600,KbHre Mar. CpncKe, poj 36. h 37., Nov Sad 1910, str. 19). Marto-losi byli, jak znmo, turet hranii a hort vojci, za n byli brninamoze kesant poddan tureck e, hlavn Srbov, ale vedle nich

Nezle na tom, je-li sprvn stotoovn Srb s ii a marto-lozy, jak se uvd u Kuripeie. Hlavn je to, e Srbov nazvajse za jeho doby Valachy. Jest otzka, pro katolci nazvali takpravoslavn Srby. Vklad podv Rthy.^) Slovan pisthovavse na Balknsk poloostrov dali Romnm (i Rumunm) nzevVlai. Kdy vak e byzantsk stala se sttem pln eckm,ale Byzantinci pi tom pece jen podreli star nzev Pfxatoi,poalo slovo Vlach katolickm jinm Slovanm bti stejnozna-nm se slovem Rek. eck pravoslavn crkev, k n nleelii Srbov, byla pak katoHkm crkv vlaskou. Vklad tento zd senm bt pijatelnm, ale s obmezenm, e slova Vlach a Rek stalase po strnce konfesn synonymy mnohem pozdji ne myslRthy. Prv pouit tto terminologie Rthy shledv v korespon-denci bulharskho cara Kalojana s papeem Innocencem III. z let12021204, kde se panovnk bulharsk tituluje imperator Bul-garorum et Vlachorum. Slovo Vlachi neznamen pr tu, jak sedosud vykldalo. Valai, t. j. Rumuni, nbr Rekov. Tento vkladRthyv nen pravdpodobn.

Rthy m za to, e pape Innocenc III. chtl titulem dominusBulgarorum et Blachorum zskati Kalojana msk crkvi. Podletoho byl by onen titul vmyslem papeovm. Ale naproti tomu slunamtnouti, e Kalojan prv poal podobnho titulu sm u-vati. V zachovan korespondenci (v list k papeovi) pe se r. 1202sm imperator Bulgarorum et Blachorum, a pape teprve podletoho oslovuje ho dominus Bulgarorum et Blachorum a mUn-v tm list o universa Bulgarorum et Blachorum ecclesia. Ji

i jin (zejmna Rumuni), sten i muslimni. Z nzvu martolosi (z ec.p{xaToXoc,) vidno, e je to star byzantsk instituce, pevzat Turky. Nazem bulharskm nazvala se tato milice vojniky. O martolosch zmiujese Poljick statut, a tak Koldnova Prva mstsk (vyd. Jos. Jireka,v Praze 1876, O IV, str. 336), kde se nazvaj martalousy. Pkn o nichpe St. Novakovi, TypcKO uapcTBO npen cpncKH ycraHaK (Blehrad 1906),str. 171180. Srov. t Konst. Jireka, Cesty po Bulharsku (Praha 1888),251 a nsl.

1) Az olh nyelv s nemzet megalakulsa (2. vyd., Nagybecskerek1890), 121. Rthy opakuje vlastn, co ped nm dvno ji vyslovil Kopitar,Kleinere Schriften I. (Wien 1857), 240, e katolickm Jihoslovanm*Pt(Xco^ a Vlach jsou synonyma. Tm ovem nen eeno, e by nzevRumun Romani byl povstal z ec. P([jiaIoi. Jmno jejich odpovdpouze lat. Romani, jak ji to dobe ekl Miklosich, Die slav. Elemente imRumunischen, str. 4.

tato samotn poznmka o crkvi Bulhar a Vlachm' ukazuje, epape nem tu na mysli crke\Ti zem bulharsk a eck, nebocaihradsk patriarcht zem sv podrel. B tu skuten jeno crkevn zem bulharskho metropolity, je se krylo s zemmnovho bulharskho sttu. Proto tak bulharsk metropolitaVasilij privilegiem papeskm z r. 1204 dostv titul Bulgaronimet Blachorum primas.^)

Mohlo by se vak snad poukzati k tomu, e listy Kalojanov\-k papei byly pvodn napsny bulharsky a z buUiartiny pakpeloeny do etiny a z etiny konen do latiny, jak si tohopoviml ji P.'^) Pekladatel snad tedy dobe nepeloil do latinysprvn titul bulharskho panovnka. I kdyby tomu tak bylo,nemohli bychom uviti, e panovnk bulharsk tak maloupozornost vnoval sv titulatue, zvlt kdy se o nm tvrd,e byl pvodu rumunskho, a e tedy latin mohl aspo stenrozumti. Ned se tak dobe mysliti, e by panovnk, kterve svm titulu chtl vyjditi, e je nstupcem csa-byzantskch(romejskch), nebyl se drel star titulatury, nebo jen prvona byla by vyjadovala jeho nroky. Titul nov chpali bychom,jen kdyby vychzel s ciz strany, ne dobe informovan.

Ale snad pad na vhu okolnost jin. Je znmo e bratrKalojanv Petr ji r. 1189 nazval se carem nejen Bulhar, nbri Rek, a e nzvu cara Rekv uvali bulhart panovnci vechdynasti od Petra do imana.^) I kdy je to pravda, nejsou tmnijak odstranny hoej nae nmitky proti tomu, e by Kalojanslovem Blachi mohl rozumti Reky. Tm ovem nepad pravd-podobnost Rthyova vkladu, e katolit Jihoslovan a podlenich patrn i jin nrodov mohli po strnce konfesn nazvatiVlachem kadho pravoslavnho, kadho ,,Reka", pedevmarci Srba, nebo se Srby mli nejvt styky. Tohoto novho smysluvak slovo Vlach nabylo asi mnohem pozdji, ne mysl Rthy.

Z tho konfesnho dvodu mohli i v severnch Uhrch tamnRusny nazvati nkdy Valachy, jak se o tom zmiuje Bidermann.*)

1) Cel korespondence mezi papeem a Kalojanem a metropolitouVasilijem uveejnna je, pokud je vbec znma, u Hurmuzakia, Documentepriv. la istoria Rom. I. (Bukuret 1887).

2) t)ber die Abstammung der Rumnen (Lipsko 1880), 88, pozn. 83.3) Konst. Jireek, Djiny nr. bulh. (Praha 1876), 338 a 339.*) Die ungarischen Ruthenen (Inpnik 1867, II.), 84, pozn. 2.

10

Vklad n o rznm smyslu slov Vlach a Valach nebyl bypln, kdybychom se nezmnili o pouit slova BomsXBe u Ne-stora a o Valach na Morav. O Vlach (Valach) Nestor mluvna nkolika mstech, avak mate ve slov tom rzn nrody.Pojednvaje o sdlech Slovan v Podunaj, prav, e Valai nsilmodtud vypudili Slovany*) a donutili je k vyhledn novch vlastv Povisl. O nco dle pak pod r. 6406 (898) vypravuje o tom,jak Madai (YrpH) thli mimo Kyjev do Uher ,,a poali vlitiproti Vlachm a Slovanm, kte tam pebvali ; nebo sedli tudve Slovan, a Vlachov zabrali zemi slovanskou, potom pakUhi vyhnali Vlachy i zddili zemi tu, a usadili se v n se Slovany,podrobive si je, a od t doby dostala jmno sv zem uhersk."^)

Ze srovnn obou tch mst je jasno, e poprv slovem Vlairozum se nrod zcela jin ne po druh. Po prv jsou mnniKeltov, po druh vak Frankov. afak^) mn sice, e na mstdruhm rozumti dluno Valachy (Rumuny), avak to nen pravd-podobn, ponvad v dob, kdy psn byl nejstar rusk letopis,nevdli Rusov jet nic o uherskch Rumunech, Souhlasmepln s Roeslerem,*) e v ppad druhm mnni jsou v ruskmletopise Frankov.

Valachy znme konen na vchodn Morav. Je to dnes lid,kter si zachoval zvltn dialekt a tak jist etnick zvltnosti.Ob d se vysvtliti jen vlivem pchozch valaskch past,o em ne.^)

1) Erben, Nestorv letopis rusk (Praha 1867), 3. V ruskm ori-ginle stoj: Bo;i[o]xoM'b o HaiuenmHMT> na Cjiobhh na nynacKiJi, c-fenniHM-bBT) hhxtj h HacHJim -iM-b kmtj, Cjiobhh Hte OBH npMuieniue ctnoiua naBhcji. . . . (n. Cop. P. Jl-feT. I., Petrohrad 1846, str. 3.)

-) Erben, u. m., 16. V originle: h noHama BoesaTH na JKWBymaHTy BoJiXH H CjiostHH. Ctnixy 60 Ty npewe Cjioshh, h BoJi^xte npimaaeMJiio CjioB-feHbCKy; noceMia we YrpH nporHama Bonixn, h Hacjitnnuia sennK),H c-fenoma cb CjiOB-feHbi, noKopMEuie si nont ca; orrojit npcseacH scmithyropbCKa. (nCPn. I., lO a 11.)

3) Slov. staro. I., 262.*) Romnische Studien (Lipsko 1871), 80. Roesler dr se tu mnn

Frhnova, kter vykld, e zem vlask, o kter se rusk letopis zmiuje,je e Frank.

^) Jen mimotn budi uvedeno, e slovo Vlach proniklo v rznchformch i do zpadn Evropy. Ji Petriceicu-Hasdeu ve svch Cr^ile popo-rane ale Romnilor in sec XVI. (II. sv. dla Cuvente den btrni, Buku-ret 1879), 249, uvd, e u panl znamen ponajc 14. stol. slovo vellaco

11

Vyloive rzn smysl slov Vlach a Valach, pokldme k za-mezen nedorozumn za nutn prohlsiti, e ve studii sv budemese zabvati prvem valaskm, jen pokud se tk Rumun a sou-vis s rumunskou kolonisac. Nebudeme si tedy vmati na pr,vesnickho zzen slovanskch Srb, kte se tak nazvali Valachya mli tak pedstaven zv. knezy jako Valai rumunt.

2. Potky rumunskho nroda.

Prci svou pokldali bychom za kusou, kdybychom esktenstvo neseznmili aspo v hlavnch rysech s otzkou pvodurumunskho nroda, je a dodnes je sporn, a kdybychom nepo-vdU tak nco o potcch rumunskho sttnho ivota. V eskliteratue a snad i ve mnoh jin ned se pedpokldati, e byi ten strun vklad, kter m bti vodem k vlastn monogra-fii o autonomii rumunskho vesnickho lidu v zemch slovanskcha uherskch, byl zbyten. Je pro nae vdomosti o Rumunecha bvalch jejich knetstvch karakteristick, e neumme anisprvn pojmenovati zem, z nich povstalo nynj krlovstvrumunsk. Nejen v pojmenovn lidovm, ale v sam na termino-logii vdeck ujaly se nz\'y Valasko a Multansko, pi emMultanskem se rozum Moldavsko. Nikomu ani nenapadne, eMultany je pojmenovn pro Moldavsko pln nesprvn. Je toslovo utvoeno z rum. Muntenia, co znamenalo zemi, pro kteroumme vraz Valasko. Tm mlhavj jsou i u t. zv. odbornkjin vdomosti o djinch Rumun, a nen arci divu, kdy samyzkladn otzky historie rumunskho nroda jsou temn.

K lepmu porozumn dalch naich vklad je pedemnezbytno pojednati zcela strun o otzce pvodu rumunskhonroda. Otzky tto musely se pirozen dotknouti ji nejstar

vellacho, bellaco tolik jako maraud, coquin, fourbe; tho pvodu jerancouzsk blaische, blesche, blche. je znamen trompeur, hommede mauvaise foie, a ve franc. argot a podnes tolik jako vagabond,gueux. Tento phann smysl dostala ona slova podobn jako franc. boiigrea bougresse (povstal z Bulgarus) tm, e Rumuni podobn jako Bulhaive stol. 12. a 13. se piinili o rozen bogomilismu v Evrop. Mnn totojde snad pli daleko, jak to tak \'ytk Hunfalvy, Az olhok trtneteI. 319, ale z rozen dotench slov v zp. Evrop vyplv aspo to, ev adch bogomil byli tak Rumuni.

12

spisy o djinch Rumun. K nim nle kronika Mirona Costina(16301692), moldavskho kancle, Letopisetul frii Moldoveidla Aron Voda incoace (Koglniceanu, Cronicele Romniei sauLetopise^ele Moldaviei i Valahiei, 2. vyd. v Bukur. 1871 ; lat.

peklad souasn s originlem vyd. Comisia ist. a Romniei podnzvem Mironis Costini Chronicon terrae Moldavicae, p Barwi-skho, Bucur. 1912). Ji Costin ukazuje na msk pvod rumun-skho nroda.^) R. 1667 vydal L. Toppeltinus v Lyon malspisek Origines et occasus Transsylvanorum, v nm se rovnvyslovuje o mskm pvodu Rumun. Na tme stanoviskustoj moldavsk kne Demetr Cantemir (16731723), autor la-tinsk prce Descriptio Moldaviae (do rum. pel. Densusianu)a rumunsk knihy Chronicul Romno-Moldo-Vlachilor (dlaCantemirova, Operile lui Dem. Cantemir, vyd. v 1. 18721902

Rum. Akad.); Hunfalvy ve spise Neuere Erscheinungen der ru-mnischen Geschichtsschreibung (Vde a Tn, 1886, str. 68)a po nm Jancs, autor dvousvazkovho dla o djinch nrodnchsnah Rumun, A romn nemzetisgi torekvsek tortnete sjelenlegi llapota (Budapet I. 1896, II. 1899), sepsanho stens pouitm nedokonenho, rovn dvousvazkovho spisu Hunfalvy-ova, Az olhok tortnete (Budapet 1894), m za to (I. 59), et. zv. theorie kontinuity, kter se ozv ji ve zmnnch pracchz druh polovice 17. stol. a s potku stol. 18. i v pracch jinch,vznikla na dvoe krle Matje Korvna, pvodem, jak znmo,Rumuna, a sice v kruhu tamnch humanist, zejmna u oficilnhohistorika Matjova Bonfinia, rodem Itala.^) Mnn tomuto, jehose dr tak Karcsonyi (Ansiedelung der Rumnen auf dem hnkenDonauufer, Mitteilungen der Fontes rerum transylv. Bd I. No. 1.,Kolozsvr 1912, str. 35; A magyar nemzet tortneti jga, Nagy-vrad 1916, str. 63 a 64), nepikldme velikho vznamu, ponvadu jmenovanch t nejstarch autor nen theorie kontinuityjet tak rozvinuta, jako se stalo teprve v prci Jiho incaie(1754_1816), Sedmihradana, kter sepsal dlo nazv. Chronica

) Dosti podrobn pojednv o Costinovi Xenopol, Istoria Rominilordin Dacia Traiana, VIII. (lasi 1896), 174182.

-) Onciul, Romani (Enciclopedia RomnS III.. 395), mysl, eBonfinius precisoval pouze starou tradici, znmou (?) ji byzantskm spiso-vatelm 11. a 12. stol. (Kekaumenovi a Kinnamovi), podle n Rumunisdlc severn od Dunaje jsou potomci dckch kolonist.

13

Romnilor, vydan teprve r. 1853 moldavskm knetem ehoemGhikou (v Jasech o 3 sv. ; nov vyd. opatil Tocilescu, Bucur. 1886,rovn 3 sv.). incai^) je vlastn teprve prvm nadenm hlasate-lem mylenk}', e Rumuni jsou potomky dckch kolonist, a ejsou v Sedmihradech mnohem starmi obyvateli ne Madaria Nmci.2) ^incai nleel k nrodnm buditelm rumunskm,a belo mu o to, aby politick aspirace Rumun podepeny bylyprvem historickm. Je znmo, e v Sedmihradech byli politickmi,,nrody" jen Maai, Skelov a Nmci (Saov). JedinmRumunm, nrodu, kter asem tvoil vtinu obyvatelstvav zemi, uprna byla nrodnostn rovnoprvnost. e je to kiklavbezprv, dokazoval ^incai ve sv kronice. Struinf, stlost, nepe-tritost sdla Rumun v Sedmihradech z doby starch Dk,stala se od t doby nrodnm krdem incaiovch krajan. x\u-torovi Kroniky Rumun nebylo sice popno uvidti sv dlorozen tiskem, ale mylenky jeho nezstaly pece neznmmi.Piioval se o to incai svmi osobnmi styky, jimi vykonvalvelik vliv na tehdej generaci. Jemu ^tinou je tak pipi-sovati petici, kterou r. 1791 podali sedmihradskmu zemskmusnmu rumunt biskupov obou \'yznn (pravoslavnch i unitu),a sice pod nzv. Repraesentatio et humillimae preces universaein Transilvania Valachicae nationis. Kritick poznmky k nvydal K. Eder, Supplex iibellus Valachorum Transylvaniae (Klu1791).

astnj ne ^incai byl Petr Maior (17531821),druh incaiv, kter na zklad prce svho ptele sepsal knihuIstoria pentru inceputul Romnilor^) a dokal se tak jejho uve-ejnn (v Budne 1812, 2. vyd. 1837). Historie Maiorova dovrilasnahy incaiov}\

Zatm v\'la v Lipsku r. 1774 velmi dleit prce prof. JanaThunmanna, je stla mnohem ve ne pokusy ^incaiow

1) Data ivotopisn podv Diacoaovichova Enciclopedia Romana(Sibi 1904), t Holdovn, A romnsg II. (Nagybecskerek 1896), 310a 311. Velmi zajmav podrobnosti o incaiovi viz u Hunfalvya, XeueieErscheinungen der rumn. Geschichtsschreibung, 21 a nsL, zejmna 25.

') Po mnn Karcsonyiov propagoval mylenku tu pr\ ji biskuprumunsk Klein (Micu).

) Ponvad Rumuni uvaj nya psma latinskho, uvdme titultto i jinch starch prac literatury rumunsk latinkou, a by ml btuveden v cyrilici, Hcrofu n6HTpi$ .]\MenST8A pu'AA-kHHAdp

.f A,ku.

14

a Maiorovy. Styk s jednm macedonskm Rumunem piml prof.Thunmanna, e vydal k dlu svmu Untersuchungen uber dieGeschichte der ostlichen europ. Volker v ploze rozpravu t)berdie Geschichte und Sprache der Albaner und Valachen, v ndkladn zkoum zprvy starch spisovatel o nrodech Balkn-skho poloostrova a podv theorii o pvodu Rumun. Valai^zdunajt jsou podlejiho potomky starch Thrk smenchs mskmi kolonisty. Prv stopy valaskho jazyka Thunmannshledval ve slovech Tpva, Tpva 9paTps, sdlench byzantskmspisovatelem Theofanem, pokud se te ve form peropva Theo-fylaktem Simokattou, ve vypravovn o episod, je se pihodilar. 579 (sprvn 587) v byzantskm vojsku, vypravenm protiAvarm.^) V 11. stol. nalzme pslunky tohoto nroda pod no-vm jmnem Valach v horch Thrcie, Macedonie a Theslie.Okolnost, e se ped Slovany, Peenhy a Reky skryli v horch,je Thunmannovi dkazem o jich velikm st. O Valach ped-dunajskch Thunmann zmiuje se jen krtce. Jsou bratry Valachzdunajskch a potomky onch Thrk, kte hrli tak velikouroli pode jmnem Get a Dk. Za mskho panstv pijali mskjazyk a obyeje, a kdy od Karakally nabyli obanskho prva,dali si jmno man. Nesm se tvrditi, e vichni byli Aurelia-ncm pesthovni na druh beh Dunaje

;pirozen zstalo jich

mnoho v zemi tak rozshl a hornat. Za pvalu Vandal, Got,Hun, Gepid, Slovan, Avar a Bulhar uprchl do hor, je za-brnily jich vyhlazen; ale tm stali se nomdy. Pi vpdu Madarr. 894 sedli v Sedmihradech a v Uhrch s tto strany Dunaje . . .Vedle toho Valai sdlili vak od jaktiva ve Valasku a v Moldvii,a nepili tam teprve ve 12.14. stol. za Nigra a Bogdana. Taktam byli nomdy, a dostali proto od tureckch Peenh a Ku-mn, kte mezi nimi bydleli, jmno Tjuban nebo Dgiuban ( o-ban, past), m byl vyjden jejich zpsob ivota.

Sotva uplynulo osm let, vyla nov nmeck, tentokrte jirevolun kniha o Rumunech. Je to Geschichte des transalpi-nischen Daciens, das ist der Walachei, Moldau und Bessarabiens,im Zusammenhange mit der Geschichte des iibrigen Daciens,

1) Ji Sulzer, Gesch. des transalp. Daciens II. 40 a 41, namtal, eslova uveden nejsou rumunsk; podobn upraj slovm tm dkaznslu P, Uber die Abstammung der Rumnen 54, a Konst. Jireek, tberdie Wiachen von Moglena (Arch v f. slav. Phil. XV., 99, pozn. 1).

15

erster oder geographischer Teil (Vde 1781 a 1882, 3 svazky),dlo nedokonen, jeho autorem byl \T^carsk Nmec Frant.Jos. Sulzer, mu, kter ztrvil adu let v Sedmihradecha Valasku, a mohl tedy se znalost pikroiti k sepsn sv prce.Naproti spisovatelm dosavadm'm Sulzer vystoupil s theorii,e Rumuni v Sedmihradech, Valasku a Moldavsku ne2Sou ob^vatelstvem stle^tajn usazenm, nbr e se tarn. pisthovaliz Balknskho poloostrova. Rz rumunskho jazyka jakotojazyka smenho vedl Sulzera k tomuto mnn. Dkaz pro nml mnoho. Pedevm sta spisovatel zachovali nm svdectv,e star Dcie byla Aurelianem vyklizena. Dle, chybj nmveker spolehliv stopy toho, e by Rumuni od t doby, co Au-relian vyvedl msk legione z Dcie, a do t doby, kdy mmeprv historick zpr\y o Rumunech v Sedmihradsku (ve 13. stol.),byli se v zemi t zdrovali. Je pr k tomu skuten poteb silnfantasie a zrove velik abstrakce, me-li se nkdo proti historiidomleti, e by nrod, kter nyn (za doby Sulzerovy) vechnyostatn v Sedmihradsku ijc nrody potem o polovici pevyuje,byl mohl po sedm set let eliti neustlm tokm njakch dvacetibarbarskch nrod, kte pak z Dcie zmizeli, a chce-li si nkdopedstavovati Dcii jako zemi skr a horskch jesky, kde celnrod po tak dlouh as a za tolika zmn jako nomdi me setakoka skrti, ani b\' ml styk s nrodem v zemi panujcm,ani b}' od jedinho z mnoha tch nrod,. Got, Hun, Gepid,Longobard, Avaj, Bulhar, Peenh a j, jedin Slovany\'yjmajc i jen jedin slovo do svho jazyka pijal, ani by se\'yziiamenal nejmenm inem, jm by si uchoval pamtku prodobu pozdj.^) Na neslavnou minulost nroda ukazovalo Sulzerovidle truchliv politick postaven Rumun v Sedmihradsku.S Valachy sedmihradskmi jednalo se od jakiva jen jako s otroky.Nen mono, aby nejstar a pi tom nejetnj lid v zemi nebyl,,nrodem". I Saov, jich velmi pozdn pchod do Sedmihradse d dokzati, povaj tam jistch svobod a prv; jen Valachjedin nem ani svobody vyznn, ani obanskho prva, ani vlast-nictv, a tm mn se pipout k estnm adm. PohrdnValachem jde tak daleko, e v procesu chce mti nkdo prvo jenproto, e souper je Bloch, t. j. Valach. Sulzer se te, m se vysvt-

1) U. m. II., 11.

16

luje toto smutn postaven sedmihradskch Rumun. Je-li mono,aby tak se jednalo s nejstarm nrodem v zemi? Rozili-U se Ru-muni teprve v poslednch stoletch tolik, e tehda, kdy Skel,Madar a Sas v zemi jet nebylo, mustvem jsouce slab nemohlise vzchopiti? Ci pozbyli od t doby svch svobod? Ale jak memocn nrod sv svobody a svou vnost jen tak prost zadati?Ale kde jsou stopy toho, e takov postaven nkdy zaujmal?Je-li jet dnes ve Fogarasku, Hunyadu a KCvru mnoho vala-skch lechtic, neznamen to jet, e Valai povaj prv svo-bodnho nroda, nebo jednotlivci z nich, maj-li bti potnike skutenm nrodm", musej dve nabti statk a lechtictv .*)

Jinm dkazem bylo Sulzerovi pro jeho theorii psluenstvRumun k eck vchodn crkvi. Nikomu nen pr teba pov-dati, e kesanstv, je se v Dcii za Got poalo ujmati, bylopozdji za vpd Hun, Avar a jinch nrodv pln vyhlazeno,take papesk dvr musel se ve 13. a 14. stol. pomoc uherskchkrl zasazovati o to, aby v nkdej Kumnii kesansk vrabyla ena. O Valach neteme nikde, e by jejich nboenstvbylo v Dcii zavedeno misioni, zzenm rznch biskupstv po-moc uherskch a polskch krl. Vme jen, e inny byly pokusy,aby Valai zskni byli msk crkvi. Pape Honorius III. vyzvaluherskho krle Ondeje a krlevice Blu, aby donutili Valachyk poslunosti vi msk kurii. A pece je znmo, e Valai houev-nat se dreli sv eck konfese. Jen st jich pela k unii. Ostatnzstali vrni pravoslav, a nemaj a podnes (ped uveejnnmdla Sulzerova) vlastnho biskupa.^) Sulzer se te, jak se eckkonfese k Valachm v cis- a transalpsk Dcii vloudila a uprostedmezi katolickmi Madary a Sasy, za katolickch krl a knatu nich se rozila, kdy Valai nikdy z Dcie neodeli, kdy totosv vyznn v novj dob nepinesli sebou ze Zdunaj, z Vel-kho Valaska,^) kde dve bydleli, a kde jejich brat Kucovalaiv prv tak velikm potu a podnes bydl. Hned na to Sulzerpak pokrauje: Zde v Dcii nemluvilo se ped 10. stol. (a mohlbych snad ci ped 11. stol.) valasky; zde neznal ped sv. t-pnem a ped dobou jeho nejblich nstupc nikdo pravoslav.

1) U. m. II., 1216.2) Teprve r. 1783 obdrela sedmihradsk eparchie pravoslavn svho

biskupa.3) U. m. II., 1710.

I

17

Valai pili do Sedmihrad z_ Illyrie, Macedonie nebo z ohonhaemskho. Dobu jich pisthovn mono pravdpodobn udati.Podle veho nepili najednou; do Moldvie a vchodnho Valaska,kterto ob zem dohromady a do 12. stol. se nazvaly Kum-ni, dostali se pozdji ne do zpadnho Valaska ili do t. zv."verinskho bnstv.^)

Sulzer ukazuje dle k jin zvan skutenosti. R. 1186odpadli thrt Valai za vedeni dvou brat Asana a Petra od Rek,podntili k odpadnut a ke spojen se s nimi i Bulhary a uza\'elii spolek s Kumny ve Valasku a Moldvii. Sulzer se te, proneuza\eli radji spolek se s\'mi bratry Valachy v bval Dcii,kte tehdy museli ji bti etn a mocn, zstali-U tam od dobcis. Trajana.*)

Proti theorii kontinuity Sulzer uvd tak zprvy prameno posledm'm vysthovn Kumn z transalpsk Dcie do Uher.Pinou tohoto vysthovn, je se stalo r. 1239, byl tk Kumnped Tatary. V Moldvii, odkud Kumni pili do Uher, nebylotedy do t doby dnch Valach, sice bychom tak o nich muselislyeti. Cesta, kterou se dali do Uher Tatai a ped nimi ji Kumni,vedla bu Sedmihradskem nebo Marmaroem. Jak by se vakbyli mohli v Marmaroi udreti valat panovnci, a jak by se svmlidem mohli tam zstati tak neznm a tak neruen?^

Teprve v darovac listin krle Bly IV. z r. 1247, kterouudleno bylo du Johanit severinsk zem a Kumnie, setk-vme se s prvou uritj zprvou o peddunajskch Valach.Uvdj se v n valat knzov a vojvodov. Peteme-li zprvutu pozorn, nabudeme dojmu, e Valai, o nich se tam mluv,teprve ped krtkou dobou, po odchodu Tatar, se na sv pdusadili. O Blovi vme, e zval kolonisty z Nmec a e povolal nazptKumny uprchl do Bulharska. Pro by byl nepijal do sv vy-lidnn e tak balknsk Valachy?*)

Velmi zvan dkaz pro svou theoiii shledval Sulzer zvltv rumunskm jazyku. Kucovlai jsou vehk a etn nrod tvocvce ne polovinu obyvatelstva nkterch provinci turecke. Mlu\* tm jazykem jako jejich brat v Peddunaj; mluva

1) U. m. II.. 1920.2) U m. II.. 20.3) U. m. II., 2325.*) U. m. II.. 2627.

Kadlec. ValaSi a valask ptiro. 2

18

jejich m pouze vce eckch slov. Na sv zem nepili z Dcie.Sulzer se te, je-li mono, aby ve dvou od sebe tak vzdlenchzemch, jako Moldavsko a Albnie nebo Macedonie, mezi dvmanebo nkolika rznmi nrody a v rzn dob mohl povstatijeden a t jazyk. V-li Thunmann, e prost man mluvilijen jednm dialektem? Mohl-li si namluvit, e msk kolonie,ona sebranka eledi z cel msk e, kterou Trajan poslal do Dcie,mluvily latinsky prv tak a nejinak ne mt osadnci, ktepili do Thrcie, Moesie a tamnch provinci? Ale pipusme, cose p vekerm djinm, a co se nemohlo stti, e by samman z jedn a te provincie, jen mt krajan, kte mluvilistejnm latinskm nem, byli pili jak do Thrcie, Moesie atd.,tak do Dcie. Jak by byl neml v Dcii mezi dckmi Gety a mezipozdjmi nrody, zejmna Slovany, vzniknouti z latiny jin va-lask jazyk ne mezi obyvateli Thrcie njakch 1314 nrod,kte podle samho Thunmanna msk jazyk vude komolilia se renmi i slovy sv matetiny smovali? Nech se jen pi-hldne ke vzdlenosti francouzskho, panlskho a vlaskhojazyka od sebe, ba k rozdlm mezi panlskmi dialekty, jimise mluv na p. v Katalonii, Kastilii, Granad, nebo mezi vla-skmi dialekty, na p. v Bentkch, Miln, Florencii a Kalabrii.Porozum-li nkdy Vlach Francouzovi nebo Francouz panlovi,ba jen Kalabrian Bentanovi, dokud se nenauil jeho jazykuz knih nebo ze styku? Kucovlach z Macedonie dovede se vakdorozumti s Valachem z chotinskho kraje prv tak jako s Vala-chem od eky Maroe, Olty, nebo z marmaroskho, ugoskho, sat-mrskho nebo bereskho komittu. Sulzer se div, e Thunman-novi pi podobnosti kucovalatiny a jazyka Valach bv. Dcienenapadlo, e oboj ti Valai museli bt dvno jednm a tmnrodem. Thunmann prav, e Kucovalai nepili na sv zemz Dcie. Sulzer to pipout, ale hned dodv, e naopak balkntValai pili do Dcie, leda e bychom chtli mti za to, e mana Dkov ji v Dcii byli mluvili valasky, dve jet ne cis.Aurelianem byli pevedeni do Moesie, co by se muselo teprve do-kzati, ale st, a sice pro pbuznost toho jazyka s jazyky slo-vanskmi. Ale dalo by se to tvrditi pece jen snze, ne e valaskjazyk povstal pozdji v Dcii mezi sammi nmeckmi a uher-skmi (rozumj turkotatarskmi) nrodnostmi, Goty a jejichbratry, pak Huny, Avary, Bulhary, Peenhy a Kumny, onen

Id

jazyk, kter se neme vykzati jedinm uherskm (= turko-tatarskm) slovem.^)

Optovn prav Sulzer, e Valachm sice msk jejich pvodneupr, ale hned dodv, e jsou nrodem smenm, stejnmskm jako slovanskm. Jazyk jejich m pr \ce slovanskchslov, ne se domnvaj ti, kdo psali o jich pvod. Tak jakopijali slova ta jakoto Romani do latiny, prv tak mohlijako Slovan osvojiti si latinu zrove s mskmi obyejidlouhm svm stykem s Romny. Zstane pr jet dlouhonerozhodnuto, mme-li Valachy odvozovati od Romn i odSlovan?*) Nrodn smeninou stali se Valai jen delm stykema souitm Romn se Slovany. Slovan sdlili sice mezi Romny,ale to by bylo nestailo k tomu, aby povstal tet nrod. Obnrodnosti musely vejti v u vzjemn styky, jejich psluncimuseli uzavrati vzjemn satky. Denn zkuenost u v Sedmi-hradsku i Uhrch, e nrodnosti mohou pospolu bydleti, a pecezachovaj svj jazyk, sv mravy a obyeje a nesms se navzjem.Dv nrodnosti nevytvo spolen jazyk tm, e vedle sebe sdl,a e jednotlivci z nich vzjemn se en a vdvaj. Nrodnostity musej se stti jednm nrodem, pslunci jich musej uza-vrati satky bez rozdlu a bez vhn, a to se nestane dve nepo druh a tet generaci, a pestanou pedsudky a rozdly nbo-ensk, jazykov a mravn. Tak si pedstavoval Sulzer, e vznikl\'alask jazyk a nrod. Kdy Slovan pili do Moesie, Thrciea Macedonie, bylo tamn romnsk obyvatelstvo velmi etn.Kdyby Slovan byli uvali jen romnskho j azyka, nebyl by vzniklnov valask jazyk, nbr jen nov dialekt latinsk, a sice tm,e by latina slovanskmi slovy a renmi byla pokaena. Nestalo-lise to, nezbv ne domnvati se, e po usazen se Slovan meziRomny nastalo vzjemn connubium. Romani brali si slovanskeny, a Romnky se provdvaly za Slovany. Ob strany snailyse pak, aby se navzjem dorozumly, a tak se vyvinul ze ivluslovanskho a romnskho smen jazyk a nrod, nazvan va-laskm. e k tmto koncm dolo, vysvtluje si Sulzer pokles-nutm msk moci. Sla man byla ta tam, a s n pestala i mocvnucovati svj jazyk jinm nrodm. Nyn byla ada na manech,

1) U. m. II., 3439.2) U. m. II., 6, 53 a nsl., 5860.

2*

20

aby poslouchali ; nyn museli se spokojiti tm, e jejich slovanskeny nauily se latinu aspo lmati.

Zdreli jsme se snad ponkud vce u theorie Sulzerovy, alejak z dalho vkladu vysvitne, nen to neodvodnno. Sulzerovatheorie znamenala velikou revoluci. Vmyleme se jen v kruh idejhlsanch prvmi zastanci mnn o slavnm mskm pvoduValach a po nich incaiem a Maiorem a pochopme, s jakm od-porem museli rumunt vlastenci v Sedmihradech odmtnoutinov uen. Nejzvanj pi nov theorii bylo jej vestranna pesvdiv odvodnn. Jak naivn vypadalo ^incaiovo a Maio-rovo Hen valask minulosti proti dmyslnm a bystrm v-vodm Sulzerovm! A pece nedoel Sulzer vlastn ani podnesnleitho ocenn. S respektem uvd se sice jeho jmno v lite-ratue tkajc se otzky vzniku rumunskho nroda a jazyka, aleza vlastnho zakladatele theorie u jm budovan pokld se teprveRoesler, jemu nle ovem velik zsluha, e onu theorii prohlou-bil, ale teprve po jednomtm stolet, zapomrvdecky mnohempznivjch. Ostatn to, co Sulzer o pvodu rumunskho nrodaa jazyka napsal, mlo bt jet podrobnji vyloeno v historicksti jeho nedokonenho dla. Me-li se z dkladnosti prvcht uveejnnch svazk souditi i o pokraovn, dluno velicelitovati, e autorovi nebylo popno prci svou ukoniti.^)

Velik posily dostalo se nov theorii tm, e ji pijal r. 1794historik zvunho jmna J. Ch. Engel, autor (rovn ve Vdnilydan) prce Commentatio de expeditionibus Trajani ad Danubiumet origine Valachorum jako i dla Geschichte der Moldau u. Wa-lachei (Halle 1804, I. 135 a nsl. Srov. t Geschichte des ungri-schen Reichs I. 68 a 69 [vyd. z r. 1813]). Tak Engel dokazoval, eValai povstali jako zvltn nrod nikoli v Dcii Trajanov (v Sed-mihradech), nbr v Dcii zdunajsk, t. zv. Aurelianov (Daciamediterranca a D. ripensis), ili na zem potomnho Bulharska.Nov pni Valach Bulhai*) spojili pod svm panstvm tak Va-lasko, Bant a Sedmihrady a pesthovali zejmna za svho pa-

^) Druh, historick st dla Sulzerova chov pr se v rukopisev knihovn evang. gymnasia v Braov. lorga, kter se o tom zmiuje,Geschichte des rumn. Volkes I. (Gotha 190.")), 2, neprav, je-li dlo Sulzerovoukoneno.

2) Jmno Valach vykldal Engel nesprvn od slova Volga, podlen pr nazvni Biilhai (Volgari), pni Valach.

21

novnka Kruma Valachy. Krum odvedl toti mnostv zajatcz Thrcie a usadil je ve Valasku a Sedmihradech. Tak pili r. 811potomci starch rmsko-dckch kolonist smench se slovan-skou krv nazpt do star Dcie. Ji potky politick existenceValach v onch krajch byly spojeny s otrockm stavem. Novobyvatel Valaska byli vojent zajatci, a pni jejich Bulhaibyli surov pohani ; osud onch nemohl tedy bti jin ne tiv.Jednoho dobrodin se jim vak pece dostalo od pn, a sice ke-sfanst\'. jincaiova a Maiorova theorie r^-zho rmanst\' Valachnala odprce tak v Kopitarovi, kter ve svm posudkuknihy Maioro\y (Wiener Allgem. Literatiu: Zeitung 1813, 1551 a1565; t v Kleinere Schriften I., Vde 1857, 230243) podvalnmitky, vce ovem jen se stanoviska jazykovdnho. Bystepostehl, e nkter zvltnosti rumunskho jazyka nedaj se vy-svtliti jinak ne z jazyka, kter ml vliv tak na albntinu.Kopitar jmenuje jej s otaznkem thrck? getsk?, ill3^sk?Rovn afak ve s\^xh Slovanskch staroitnostech (Sebr.spisy II., v Praze, 1863, str. 221) zashl do sporu o pvodu Ru-mun, ale postavil se proti theorii o pozdnm pisthovn tohotonroda do bv. Dcie. Domnn Englovo je pr bludn a nemdnho historickho zkladu. ,, Oboj vtev Valach ped i zdu-najsk, je stejnho pvodu a stejnm asem z pomen se Thrko-Getv i man povstala, zachovavi se v 7. do 10, stol. v horchDcie, Haemu, Macedonie, Theslie atd., potomn pak v pokoj-nj dob iroko daleko po plecch ro\dnch se rozlezi. Takafak tedy ml za to, e pomtn Dkov se ukryh v horcha pekah vechny potomn boue (srov. t u. m. II. 215), smsivese ovem se Slovany (II. 216223).

Theorie kontinuity mla dlouho stoupence i mezi sammiMaary, kte od njakho asu, kdy jednotliv jich uenci poaUse dreti mnn zastvanho ji Sulzerem, ob\-iovni jsou vdourumunskou z politickho stranictv. Tak vili z maarskchhistorik nap. Mich. HorvthaSzalay, e sedmihradtRumuni jsou potomky pomtnch Dk, kte zstali stlena svm zem. Ba jet v dle F e s s 1 e r-K 1 e i n o v Geschichtevon Ungarn (I. Lipsko 1867, str. 463, a V. 1883, str. 517) mlu\Tse o sedmihradskch Valach jako potomcch starch Dk a m-skch kolonist, nkdejch pn Sedmihradska". Npadn jestovem u Fessler-Kleina, e v vodn sti prvho svazku, kde. se

22

pojednv o rozlinch nrodnostech, je kdysi v Uhersku sdlily,ani slovem se nein zmnka o Valach ; to se vak vysvtlujezajist jen tm, e autoi nemohli z pramen z doby predmaarsknic o Rumunech uvsti.

Vra ve st Rumun na uhersk pd nen u maarskchhistorik nijak npadn, pokud se dreli zprv t. zv. anonymnhonote krle Bly, starho uherskho kronike, kter taenMadar do Uher a zabrn zem vylil zpsobem pro Madary taklichotivm, e by se dlouho bylo pokldalo pmo za vlasteneckzloin, kdyby nkdo byl chtl brti v odpor pravdomluvnost kro-nikovu. Kdo vak vil fantastickm a s historickmi skute-nostmi namnoze se neshodujcm zprvm anonymnho noteo Maarech, musel t viti tomu, co se u nho vypravuje o Ru-munech, zvanch i u nho Vlachy (Blasii, Blaci).^) Nue, v Sedmi-hradech (Transilvanii) Maai pi svm pchodu zastali vilioreshomines totius mundi, quia essent Blasii et Sclaui, a sev. od ekySamoe nali valask vvodstv Gelouovo. I kdy kronik nicnm neprav o st Valach na pd sedmihradsk, sta, e jeuznv za star nrod v zemi ne Maary,

Ale i v samch Uhrch zhy se objevila skepse. Jejm pro-jevem byl anonymn spis Erweis, dass die Walachen nicht romischerAbkunft sind (Halle 1823), jeho autorem se objevil Sva T e k e 1 i.Odpov podali B o j i n c a, Animadversio in dissertationem(Budn, 1827) a M u r g u, Beweis, dass die Walachen der Romerunbezweifelte Abkommlinge sind (Budn, 1830). Oba tbory znovase utkaly, kdy r. 1842 rumunt biskupov sedmihradt podalipetici, aby Rumunm na t. zv. krlovsk pd (fundus regius)dostalo se rovnoprvnosti se Sasy. Dva sat spisovatel vyvracelitvrzen petice, profesor sibisk J. K. Schuller ve spiseBeleuchtung der Klagschrift gegen die schsische Nation, welchedie beiden walachischen Bischofe auf dem Landtage von 1841bis 1843 den Stnden des Grossfrstenthums Siebenburgen ber-reicht haben (Sibi 1844) a braovsk profesor J[os.] Tr[ausch]v broue Bemerkungen uber die vom siebenbiirg. griechisch-nichtunierten Bischof H. Basilius Moga im Jahre 1837 den zuHermannstadt versammelten Landstnden unterlegte Bittschrift

1) Zprvy anonymovy kroniky o sedmihradskch Rumunech bylysepsny r. 1280 a vloeny teprve dodaten do kroniky sestaven kolemr. 1200. Srov. Tuml, 1909, str. 34.

23

(Braov 1844). Oba jmenovan Nmci sedmihradt zstavilivbec adu prac vnovanch sedmihradskm Valachm. Uve-ejnny byly jen tyto dva spisy Schullerovy: Argumentorumpro latinitate linguae valachicae epicrisis (Sibi 1831) a Zur Frageuber den Ursprung der Rumnen und ihrer Sprache (t. 1855).^)

Z filolog, kte se v otzce o pvodu rumunskho nrodaa jazyka vyslovili, zvan slovo pipadlo M i k 1 o s i c h o v i.V dle Die slavischen Elemente im Rumunischen (Denkschr. Vid.x\kad. XII., 1862) projevil mnn, e se rumunsk nrod poalsice vyvjeti v Trajanov Dcii, e vak po vyklizen tto Dciepokraovalo se v onom vvoji na zem Moesie, t. j. Dcie zdu-najsk, a pak znova na levm behu Dunaje, kdy Rumuninsledkem slovansk zplavy Kalknskho poloostrova na konci5. stol. poali se zase sthovati na sever. Je pirozeno, pravMiklosich, e se man v Dcii smsili s tuzemnmi Dky a v Moesiis obyvateli Moesie, Gety. Rumuni 4. a 5. stol. musej se tedypokldati za romanisovan Dky a Gety . . , ,, Pozorovn sdel^je Rumuni dnes zaujmaj, vede k otzce, jak a kdy byli vy-tlaeni z Dcie na pravm behu Dunaje na sever. Mme zapravdpodobno, e pinu tto udlosti dluno hledati v dobytvchodnch zem Haemu Slovany na konci 5. stol. Za onoho asudl se zajist i proud na jih, nebo stejn jazyk brn nm mtiza to, e macedont Rumuni povstali jinde ne dt, nehledck tomu, e, kdybychom pedpokldan zde spojen macedon-skch a dckch Rumun poprali, museli bychom pedpokl-dati, e se man pisthovali do Macedonie, co djinaminikde nen dosvdeno. Vznik rumunskho jazyka datuje setedy podle toho, co eeno, od potku druhho stolet, kdemt kolonist se usadili na levm behu dolnho Dunaje.. . . Kolonisovn Dcie mlo za nsledek rumunsk jazyk,v nm se jazyk msk a ciz formou a ltkou pronikly ... Zejsou Rumuni ryzmi many, je mnnm neodvodnnm,nebo nehledc k tomu, e prv dt kolonist v celm nesmrnm,tolik rznorodch nrodnost zahrnujcm svt byli sebrni, jezajist nesprvnm i to tvrzen, e za asu kolonisovn bylaDcie liduprzdn. My tedy tvrdme, e ji prvn mt kolonist

1) Mnohem dleitj jsou prce Trauschovy, je vak nebyly vydnytiskem. Chovaj se ve sbrce braovskho evang. gymnasia. Jancs, A romnnemzetisgi torekvsek I., 92 p. v.

24

nebyli sam man, a e, kdyby tomu tak bvalo, neb}-}! by semohli udreti v ryzosti. V dob pozdj, asi od 6. stol., pibylke spojen autochthonnho ivlu se mskm jet slovansk,zejmna slovensk. Pro takovou pms mluv co do severnchili dckch Rumun vedle nemalho potu slovanskch mstnchnzv slova jejich jazyka pochzejc ze slovantiny, je jsou taketn, e nemohou bt vysvtlena z pouhho it obou nrodvedle sebe, pi em rdi pipoutme, e je tko veobecnzjistiti, jak mra prosycen jednoho jazyka ivly druhho by nsopravovala, abychom pijali tlesn smen dvou nrod."

Tomuto mnn Miklosichovu zdlo se odporovati to, co tuenec pravil ve lnku Die istrischen Rumunen, pipojenmk uvedenmu shora dlu, o pravlasti Rumun istrijskch. Po-dobnost jazyka istrijskch a dckch Rumun zd pr se mlu\dtipro domnnku, je vznik obou odvtv rumunskho nroda kladek dolnmu Dunaji do zem Haemu.

V novm svm spise "Ober die Wanderungen der Rumunen inden dalmat. Alpen und den Karpaten (Denkschr. Vid. Akad. XXX.sv., 1880, str. 2 a 6) Miklosich znova se dotk otzky, kdedluno hledati pravltfst Rumun, a prav: ,, Mnoz zdaj se btinaklonni mnn, jako by Rumuni Istrie se byli pisthovali oddolnho Dunaje. Kdo vak je pesvden o jich souvislosti s onmiRumuny, je nalzme ve dvjch stoletch na pd chorvatska srbsk, bude povaovati toto tvrzen za pravd nepodobn a budevlast istrijskch Rumun hledati v pravlasti Rumun vbec.O otzce pravlasti rumunskho nroda asto bylo jednno, alerozeena jet nebyla. Budi mi dovoleno vysloviti tu svojemnn, podle nho pravlast Rumun dluno hledati na jihuDunaje. Odtud pochzej Rumuni Istrie." Na otzku pak,jakou cestou se istrijt Rumuni dostali do svch nynjch sdel,Miklosich odpovd (u. m., 6): ,,Z toho, co eeno, vyplv, eRumuni pronikli z njakho msta Balknskho poloostrova dosrbskho zem a odtud k severu do krajin obydlench Chorvaty,nikoli ve velikch masch, nbr jako putujc pasti v malchskupinch, tedy ani vzbudili pozornost, nepovimnuti jsouce odkronik. Krajina terstsk byla nepochybn konenm bodempouti. Co se te doby tohoto sthovn, meme s jakousi pravd-podobnost jen to pijmouti, e sthovn bylo skoneno ve14. stol."

25

Znova se vyslovil ^liklosich o pvodu rumunskho nrodaa jazyka v dle Beitrge zu Lautlehre der rumun. Dialekte (Sitz.-ber. d. kais. Akad. d. Wiss., 18811883). Dvj sv mnnprojeven r. 1862 celkem podrel, tvrd zejmna, e vechny trivtve rumunskho nroda po del dobu ily pohromad, avakdobu jich oddlen poloil ponkud dle ne dve. A do 7. stol.ili dt i haemt Rumuni v souvislosti,^) oddleni jsouce pouzeDunajem, jeho oba behy byly rumunsk. Souvislost tato bylapetrena slovansko-buUiarskm plivem, a to jet ne rzem.Miklosich mysl, e jet po celou prvou polovici stedovku byljaksi styk mezi rumunskmi dialekty aspo podl hor.

Jak vidti, stoj Miklosich velmi blzko Sulzerovi, a mnnjeho pad na vhu zvlt proto, e s jinho stano\'iska, jakoznamenit filolog, podepel theorii hjenou Sulzerem s rznchhledisek.

Nov siln odprce kontinuity, kter j zasadil rny smrteln,pihlsil se ke sIoaoi r. 1871. Byl to profesor historie na universitve t, Hradci Robert Roesler (f 1874), velik znalecnejen svho oboru, nbr i mnoha jazyk. V knize sv RomanischeStudien (Lipsko) shrnul vsledky svch dlouhch studi o pvodunroda rumunskho. Tak on dokazoval, e Valai nejsou auto-chthonnm nrodem na levm behu Dunaje, nbr e se tamprist-hovah z Balknskho poloostrova. Kdeto vak pedchdci jeho,zejmna Engel, pipoutli pisthovn se Valach na zemnkdej Trajanov^' Dcie mnohem dve, ne se objevuj pr\'listinn zprvy o sedmihradskch Valach, Roesler dokazoval, eRumuni nepili do Sedmihrad dve ne na konci 12. stol., i kdysnad jednotliv jejich pasti ji ped 12. stol. zabloudili na totozem.

Obshl dkazn materil Roeslerv obsaen je v tetkapitole zmnnho jeho dla, nadepsan Die Wohnsitze derRomanen im Mittelalter (64145) .2) Roesler shled^- pede-vm materil historick a podotk, e chyb nm vekera

^) Bylo s podiveni, e P, kter psal po Miklosichovi, mohlv otzce filologick nevimnouti si hlasu slavnho filologa a tvrditi, eoddlen Rumun dclach a ostatnich stalo se ji ve 3. stol. (viz ne,str. 44).

-) Kapitola tato vyla pvodn r. 1866 v Sitzungsber. Vid. Akad.pod nzvem Dacier und Romaenen.

historie rumunskho nroda na severu Dunaje od 3. a do13. stol. Ptme se po rumunskm nrod, ale nenalzme ho,aspo ne tam, kde jsme jej pedpokldali (66). Rozkvt dckprovincie byl krtk. asto jsouc ohroovna. Dcie nemla odobjeven se Gk)t u ernho moe pokoje, a musela bt Aurelianem

* vyklizena. Vyklizen l se nm v pramenech, je spisovatelcituje, jakoto pln. man, a sice jak vojsko, tak provincilov,odvedeni byli z mst i venkova a usazeni uprosted Moesie, jenyn dostala nzev Dcie (67). Proti vslovnmu tvrzen pramenezasluhujcho pln vry Flavia Vopisca domnvaj se mnoz,ba skoro vichni badatel, e ve star Dcii zstalo etn mskobyvatelstvo ; nebo na rozptlench zbytcch mnoho by neselo.Tyto zbytky, bylo-li jich vbec, musely vak asem pozdjmobyvatelstvem bti absorbovny (68). Nen ani pravdpodobno,e by mt kolonist zvykl vyvinutj kultue byli dali pednostivotu v horskch skrch star Dcie, a e by byli od mstskhoa agrikulturnho ivota radji peli k ivotu pastskmu, ne abyse vysthovali do novch sdel v Moesii, kde je chrnil me mskclilegion, a kde byli mezi svmi (70). V nynjm Moldavskusdlili Gotov, v oputn Dcii na sever od Dunaje pak Vandalov,kte se usadili u ek Maroc a Koroe. Netrvalo dlouho, a Gotovvypudili Vandaly, jim cis. Konstantin vykzal sdla v Pannonii(kolem 335). Star Dcie nazvala se pak Goti, a visigotskmupanstv uinili konec Hunov, a jmno Scythia oivlo. Po pe-moen Ostrogot dostala se star Dcie pod panstv Hun (71 a72). Z vypravovn Priskova, kter byl posln ke dvoru Attilovur. 448, dovdme se, e mezi Huny mnoho lid zn nkolik jazyk,nejen hunsk, nbr i gtsk, a nkte i msk ausonsk), totiti, kte pili do styku se many. Kdyb}^ v i hunsk bylorozeno obyvatelstvo mluvic latinsky, byl by se o tom Priskosjist zmnil (73). Po pdu e hunsk vzniklo na zem od ernhomoe a do vchodnch Uher panstv gtskch Gepid. Ale o m-skm obyvatelstvu v jich zemi nic neslyme. Dcie dostala novjmno, Gepidia (73). Gepidov podlehli r. 568 spojenm Longo-bardm a Avarm. Avai byli pak a do konce 8. stol. pny bvalPannonie a Dcie. Zase nic neslyme o poddanch jim Romnech,naproti tomu vak o nevolnch Getech, kte konali sluby vevojsku chaganov r. 627 pi oblhn Caihradu (74). Je znmo,e Avai pouvali dovednosti nrod jim sluebnch. Tak si dali

27

stavti lodi od Longobard a Slovan. Pro nevyuitkovali mskkultury, je se udrela mezi jejich dckmi poddanmi? (77.)Po znien e avarsk znova se \ynouj z temnoty nrodnostiutiskovan Avary. Tak o Gepidech jet jednou je e, jen Ru-muni se nejmenuj, a nic tak neslyme o jich poselstv k novmumskmu csai Frank jako o poselstvch rznch nrod.Je-li mono, aby Romani osvobozen ,,mskm" csaem byli munedkovali a nezabezpeili si dal jeho ochrinu? O Krumovi,panovnku bulharskm, \'me, e na po. 9. stol. dvakrte po sobpesthoval velik poet obyvatelstva byzantsk e na sever odDunaje. Engel myslil, e tito neastnci byli Romani. Nehledcvak k tomu, e ani ne\'me, jak byli nrodnosti, zda eck imsk i thrck, je znmo, e se pozdji zase vrtili dom (78).

Etnick obraz v Cernomo na sev, od Dunaje zmnil sevysthovnm Maar do Uher a zabrnm oputnho jimi zemse strany Peenh, kte shali a do Sedmihrad a Valaska (78).Ani za tchto velikch zmn politick mapy neobjevuj se Valai.Nebo to, co o nich vypravuje anonymn not, je pozdjmvmyslem. Duces ultrasilvani jsou na konci 9. stol. anachronismem(79). Jet kolem r. 1070 obmezovala se moc Maar na Uhry;teprve za sv. Ladislava (1078- -1095) stvaj se Sedmihradyjakoto provincia ultrasilvana ili transsilvana st uherske.^) Konstantin Porfyrogennit, kter dosti obrn \ypravujeo Maarech a Peenzch a byl o zem bval TraJanovy Dciedobe informovn, nic nev o tamnch Romnech. Vlai Nestorovinejsou rovn Rumuny, nbr Franky (7983). Ani za prvkolonisace maarsk v Sedmihradech nic neslyme o Rumunech.V 11. stol. (r. 1087) in se sice zmnka o tom, e v peenskmvojsku Tzelguov vypravenm proti Byzantincm byl tak ,,dck"oddl pod vedenm Salomona, ale tm nelze rozumti ne Uhr\%kte s vypuzenm ze zem krlem Salomonem astnili se pee-nsk vpravy proti Byzantincm (84).

Ani jet ve stol. 12, nemme stopy po Valach v Sedmi-hradsku a v zemch sousednch. Romani x^yslan r. 1166 Manuelem

^) Pozdjm badnm Karcsonyiovm bylo skuten dokzno, eSedmihrady teprve dosti pozd Maary' byly zabrny, a sice na nkolikrte,po stech. V prci sv A honfoglals s Erdly (Katholikus Szemle 1896,se. 3, t o sob, 23 a nsl.). Karcsonyi dokazuje, e teprve nkdy za sv.tpna panstv uhersk poalo se iti do Sedmihrad.

28

Komnnem proti Uhrm jen omylem jsou pokldni za Valachyz Moldavsk. B tu o Valachy byzantsk od ernho moe,z zem prostrajcho se od Carihradii a k Haemu ; bylo tam etnvalask obyvatelstvo v Bizyi, Anchialu a j. (85). Nesprvnvykldal Thunmann Kadlubkovu zprvu o tom, e hri a Tibianeipomhali r. 1096 polskmu kneti Vladislavovi proti vzbouilmujeho synu Zbyhnvovi. Tibianei nejsou, jak myslil Thunmann,Tjubani, t. j. obani (pasti), nbr Rusni. Ostatn valata moldavt Rumuni nebyli nikdy zvni Cobany, kterto slovo

tureck ped pchodem Turk do Evropy nebylo u ns vbecznmo (8587).

Nato Roesler obrac pozornost k crkevnm pomrm nazem zaujatm pozdji Rumuny sev. od Dunaje a dospv rovnk zvru, e Rumuni nejsou tu autochthony (88 a nsl.). Jisto je,e Visigoti ped biskupem Ulfilou (f 388) neznali kesanstv.On sm byl pvodn pohanem a pinesl teprve z Caihradu svmkrajanm kesanskou vru. Od domnlch Romn sev. Dcie jitedy nepijal. Po osmiletm psoben opustil se svm arianskmstdem Dcii, ponvad musel sneti od tamxich pohan p-ko, a zamil do Moesie. Jen kesant Rumuni nebyli by vy-dni pronsledovn a byli by setrvali uprosted pohanskchGot? Rumunsk metropolita Siaguna a jin crkevn historikovrumunt uvdj rozlin doklad^^ o st rumunsk crkve, alevesms nesprvn. Tak se tvrd, e jet ve 4. stol. byl Niktasbiskupem v Trajanov Dcii, a zatm b o Dcii jin. Jenzmatenm vydvno je gtsk biskupstv Unilovo a jeho nstupc,je se nalzalo na Krimu, v Kafe, za biskupstv Rumun starDcie. Nesprvn vykld se tak v rumunsk literatue 28. kann4. oekumen. koncilu v Chalkedonu. Mluv se v nm o barbarechv diecsch Pontu, Asie (prokonsulsk) o Thrcie, tedy vesmso barbarech na zem e byzantsk, nikoliv o tch, kte sdlilimimo sk hranice, a nelze mysliti tedy na ,,starou Dcii, kdesdlili Rumuni" (8891).

Mision Bruno, kter chtl iti kesanstv mezi Peenhya podv asi r. 1007 zprvu o sv cest cis. Jindichovi II., nicnev o etnm rumunskm obyvatelstvu na tomto zem, a byl bypece musel o jeho crkevn organisaci se zmniti (91). Podle Ci-pariu-a byl klter ve Stane^ti ve Valasku zaloen ji r. 1114, veskutenosti vak teprve v 16. stol. (1537). Kdy bylo hlsno

29

kesaiist\- ^ Uhrch, pili tam misioni jednak z Nmec/)jednak z e byzantsk. Prameny historick zmiuj se o dvounelncch Maar, kte pijali kesfanst\- pmo v Caihrad,o jednom pak, kter byl poktn ve Vidin.^) Tento tet pohlavrMaar (Achtum) ml sv knetst\- na zpade a jihozp. od Sedmi-hrad. Kdyby tehdy Rumuni byli zaujm.ali Sedmihradsko, bylo byod nich muselo \ychzeii kesanstv na sousednm zem uher-skm. Prvem te se Roesler: Co pak by bylo jedin rumunskduchovenstvo neprojevovalo snahu iti kesanskou vru? Nemlirumunt duchovn pedstaven nejmenho styku s ostatnmsvtema s Caihradem, sdlem patriarchy \-chodnf crkve? (9495.)

Proti nepetritosti valaskch sdel v Sedmihradech mluvvak jet dal skutenosti. Od doby uherskho krle Gejzy II.(11411161) poalo se hromadn sthovati nov obyvatelstvodo sev. Uher a do Sedmihrad, kde maarsk ivel byl jen nazpad a pod jmnem Skel jen na vchod. Nov kulturnelement zvn byl do zem ze zpadu. Kdyby onen pracovitnrod Valach se svou starou kulturou bval v zemi, museli bychomse diviti, pro uhersk vlda zve tam cizince a dokonce jet z da-lekch kraj, a od Rna (96). Nmet kolonist volni jsou nazem pust (desertm de Cibinio), co je nejlepm dkazem.,e Valach tam nebylo (9697). Tak pda kolem Braova(terra Borza), odevzdan krlem r. 1211 du nmeckch rytfir,uvd se jako pust. Ani tam nein se zmnka o Valach (97).Tepr^-e v 1. 1222, 1223 a 1234 poprv slyme o tomto nrodv Sedmihradsku. Hornat zem na jihu Sedmihrad objevuje se

^) Toto mnn Roeslerovo dluno ponkud opraviti. Maarsk sla-vista Melich v dQe svm Sz^v jovevnyszavaink (I. sv. o 2 stech, Buda-pe 1903 a 1905) dokzal, e o en kesanstv u Maar praco^ali takslovant duchovn mskokatolit, hlavn Slovinci. Srov. n refert,O potku kulturnch v1\t slovansk>-ch na Maary (Osvta, 1908, 973987).

2) Za pouhou bj prohlauje Karcsonyi, Magyarorszg egyhztort-nete (Nagy\-rad 1915), str. 3 a 4, tvrzen byzantskch spisovatel 11. stol.,e by dva pedn Maai Bulcs a Gyula, na konci 1. pol. 10. stol. byli pijdiv Caihrad kesanstv. Povst povstala po jeho mnn tm, e ppad,kter se stal asi r. 1047 nebo 1048 s Peenhy pilmi do Bulharska, bylmyln aplikovn na Maary, a tm, e pokus pijet krtu Achtumem (Aj-tonyem) v dob sv. tpna byl pozdji vztaen i na doten dv osoby.Nepad tm ovem vha poznmky Roeslero\T7', e Rumuni nemli astipi en se kesanstv v Uhersku.

30

v listinch bud jakoto terra Blachorum nebo silva Blacorum etBissenorum. Tedy teprve ve 3. desetilet 13. stol., kdy uherskvlda kolonisaci Transilvanie rozila a do nejvych a nejhorna-tjch st na jihovchod zem, setkvme se s Valachy, dosudnikde neshledanmi. Na celm zpad jako i ve stedu Sedmi-hrad nevystupuj nikde vi maarskm a nmeckm osadnkm.A ani na zem skelskm jich nen. Jen v horch jin od Foga-rae a Reussmarktu bydleli spolen s Peenhy. Tam byli usazenipatrn hust, tak e se kraj ten podle nich nazval terra Blacorum

;

nzev les Valach a Peenh je znamenitm svdectvm o jichzkm souit s Peenhy (9899).

Nue, Ize-li pedpokldati, e od tchto ,,Blak" mohlpovstati cel dosti velik rumunsk nrod? Nen-li tu jinhovkladu pro rostouc rozmach tohoto nroda na sever od Dunaje?Vklad ten Roesler nalz v pomrech zem zdunajskch, naBalknskm poloostrov (99). Tak tam jsou a podnes Rumuni.Kdeto vak o jejich bratrech peddunajskch, a do po. 13. stol.nic neslyme, podvaj nm byzantt i jin spisovatel etnzprvy o Vlach haemskho poloostrova. Roesler sbr etn t}-zprvy, ponajc prvou zmnkou o Valach,^) kte r. 976 zabiliDavida, bratra bulharskho cara Samuela (107). Valai nezauj-mali jen t. zv. Velikou Vlachii (Theslii), Aetolii a Akarnanii,ili t. zv. Malou Vlachii, jihovchodn Epir ili t. zv. Horn Vlachii,nbr i jin provincie byzantsk e, mezi nimi i Moesii (BlouVlachii; Jireek, Dj. nr. bulh., 183). Moesijt Valai mlivelikou ast pi zaloen novho sttu bulharskho. Roeslersnad a roli jejich naproti Bulharm peceuje (110). Dostiobrn l spolen boje Bulhar s Valachy a Kumny o setesenbyzantskho jha (110116). Nov Bulharsko trplo vak nejenvlkami o svou samostatnost, nbr i vnitnmi zmatky. Novneptel, Turci, zniil Bulhary i Srby. Pro nrodnosti haemskhopoloostrova zapoala doba novch trap. Z etnickch zmn,je nastaly, Roesler pokld za nejvt tu, e romnsk ivelv balknskm Zdunaj neobyejn se ztenil dlem absorpc,dlem vysthovnm (117). Odnrodnn postihlo jen zem t. zv.macedonskch Valach. Naproti tomu Valai moesijt se vy-sthovali do nov vlasti na sever od Dunaje.

1) Mnna jsou tu slova Kedrenova Ttap tivcov Bz-a^wv Sitwv.

31

Prv proudy Valach obrtily se na sever od Dunaje v dobboj o vzken Bulharska a v ase nejble nsledujcm. Spojenijsouce s Kumny a hledajce tam toit, Valai poznali jejichzem a mnoz z nich u tam zstali. Kdy po uplynut prv tetiny13. stol. moc Kumn Tatary byla zniena, mohl poet valaskchpast a sedlk neruen rsti. Mongolov, kte mli zamenodo Uher, uetili, jak se zd, zp. Kumnii (Valasko a Moldavsko).Tak mnoh bulharsk rodina vysthovala se asi na sever (117).Tie a nepozorovan pokraovala invae a zabrn Valaska.Potek tohoto hnut, kter padati mus jet do doby kumnskhopanstv, nen zaznamenn (118). Touto hypotesou nenhlhosthovn moesijskch Valach na sever d se podle Roeslera\ysvtliti npadn zjev, e na severu Dunaje setkvme se s Va-lachy teprve na po. 13. stol. Od t doby stvaj se tam m dletm etnjmi, a pomalu zapluj Valasko a okoln zem, kdetov Moesii, nkdejm svm sdle, a na sporadick enklvy plnzmizeli (119).

Roesler obrac pozornost i k rumunskmu jazyku a ukazujev nm na nedostatek ivl germnskch, naproti tomu vak navli\-y eck a albnsk. Ob svd o tom, e rumuntina nevzniklav sev. Dcii, nbr na Balknskm poloostrov, nebo jen tamstkali se Rumuni s Rek}' a Albnci (pozdj vliv eck za Fana-riot byl mal). Ve star Dcii byli by museli pijmouti jazykovivly gtsk a gepidsk (121 a nsl.). Vykldati vlivy albnskz jazyka starch Dk Roesler pokld za nemon (125127).Existenci element turko-tatarskch v rumuntin a tak slo-vanskch nepovauje za rozhodujc ve sporn otzce (123 a 124).Nelze zjistiti, co ze slov turko-tatarskch nle kumntina co turetin (slova arabsk a persk pela do rumuntiny arcijen z turetiny). Co pak se te Slovan, mohl se vliv jejich pro-jevovati jak na severu, tak na jihu Dunaje, ponvad v obou tchzemch byli usazeni (127).^)

Proti kontinuit Roesler uvd dle vhradn panstv bul-hartiny v crkvi valask a v adech valaskch knetstv ado 17. stol. Kdyby byl valask nrod na severu Dunaje uprosted

1) Neprvem vytk Roeslerovi Jung, Roemer und Romanen, 267,pozn. 1, jako by k vtmu podepen sv theorie dsledn ignoroval Slovanystar Dcie. Vtka tato jasn ukazuje, jak se asto vedou vdeck polemiky,ani pozorn peteno bylo mnn odprcovo.

32

etnch nrodnost bval il v duevn a politick isolovanosti,jak se domnvaj rumunt historikov, byl by se mohl ujmoutiv crkvi bud rumunsk nebo jen eck jazyk, v adech pak budjen rumuntina nebo po vzoru zpadnm latina. Co se te ivotacrkevnho, nen bez vznamu, e jedin Rumuni nemaj svchvlastnch legend, a e jejich svat, pokud nejsou nedvnho data,jsou vesms Bulhai a Rekov (129).

Roesler vm si dle topografie rumunsk a zjiuje, e nazem sedmihradskm nezachovalo se nejen dn jmno \^ni-kajcch mst z doby mskho panstv ve star Dcii, ale ani nerumunsk jmna hor, dol, potok atd., akoli s jmny slovanskmise setkvme, a to v potu znanm (129 a nsl.). Tak ve Va-lasku a Moldavsku nen ped 14. stol. dnho msta se jmnemrumunskm (130). Vzhledem k uvedenm skutenostem musmemti za to, e ped potkem kolonisace nebylo v Sedmihradechusazenho valaskho obyvatelstva, nbr jen rumunt pasti(131).

Proti kontinuit mluv tak jednotnost rumunskho jazykana severu Dunaje i na Balknskm poloostrov. T. zv. Valaimacedont ili Kucovalai, Aromuni (Armni) nejsou potomkyromanisovanch Bess ze star Thrcie, jak ml za to Tomaschek(Uber Brumalia und Rosalia, Sitzungsber. Vid. Akad. odd. filol.hist. LX., 1869), nbr jednou vtv rumunskho nroda, kterse vyvinul v zpadnch a stednch romanisovanch provincichBalk. poloostrova. Jdrem tohoto romnskho lidu bylo oby-vatelstvo Moesie, kter jet na konci 12. stol. muselo bt velmietn, ponvad hrlo politickou lohu. Od t doby pln tamzmizelo. Ze by se bylo pln poslovantilo, ned se mysliti, po-nvad Rumuni se neodnroduj. Moesijt Rumuni vysthovalise na sever Dunaje. Pidali-li se k nim Rumuni jinch provinciBalk. poloostrova, nevme. Je to sice mono, ale tvrditi ani popratise to ned (136). Spolen pvod a dvj souit Kucovalacha t. zv. Dkorumun je dosvdeno v jazyku obou tchto vtvrumunskho nroda. Severn a jin rumuntina jsou beze sporujen dvma dialekty jednoho a tho jazyka (137).

Valasko-bulharsk stt v Moesii, dlo valaskch bratPetra a Asana, byl podle Roeslera jaksi maten bukou, z noddlenm vyrostl nov sttn tvar. Vekera kultura, kteroumaj Rumuni ve 13. a 14. stol., jest bulharsko-eck. Politick

3

instituce, je pijali Slovan Moesie od Bulhar jako i z Byzantsk,pely na Rumuny; k tomu pibyla v oboru crkevnm eckforma kesanstv. Nic v rumunskm sttnm a crkevnm ivotv dob po sestoupen Radulov",^) t. j. po zaloen sttu va-laskho, neukazuje na open se o zpadn Evropu, nic na njakourecepci odtud, vechno de jeden a t vzduch, jakoby] v Ochrida Caihrad (139).

Pro mnn, e Rumuni jsou nrodem, kter se teprve poMadarech a Nmcch do Sedmihrad pisthoval, Roesler vidoporu v ad snmovnch usnesen a zkon sedmihradskch,vyplynuvch ze stnost obyvatelstva, e Valai brzo tu, brzozase tam poali bydleti, kde nikdy ped tm nebyli (141).

Ve zvltn kapitole Die Anfnge dei Ungarn und der anonymeXotar (str. 149230) Roesler dokazuje, e anonymn not plnnehistoricky l potky maarskho panstv v Uhrch, a e protonelze se na nho odvolvati v otzce st rumunskho nrcdav Sedmihradsku.-) Roesler nebyl ovem prv, kter ukazoval nanekritinost uherskho kronike uinili to mnoz dvno pednm, jako na p. Schlozer, Eder a j., r. 1813 tak Kopitar, alerozbor Roeslerv je velmi dkladn.

Spis Roeslerv psobil mohutnm dojmem. Dkazn materilautorem snesen byl tak pesvdiv, e osvden historikovnevhali \-\sloviti pm svj souhlas. Byli to z Nmc zejmnaDiimmler, Bidermann, Krones, Lc-renz, Hertzberg, z MadarHunfalvy, ba i sm jeden Rumun, Eudoxius baron Hu r m-za k i, kter ve svm dle Fragmente zur Geschichte der Ru-mnen (Bukuret I. 1878, str. 44, pozn.) nazv knihu Roesle-rovu ,,vbornm, hluboce dkladnm, v nejvt sti nzornevvratnm spisem". Hurmuzaki \^slovil mnn (u. m. I. 186),e Rumuni usadiU se na levm behu Dunaje v 9, stol., kdy see bulharsk z Balk. poloostrova rozila pes Dunaj. Pozdji

^) Tm mnn jest vraz bn u rumunskch historik, desclecareaRadului (desclecarea Munteniei).

2) Jen mimochodem budi pcdoteno, e skoro souasn s Roeslereaavystoupil proti autorit bezejmennho Blo\'a note Emerich Krajner,DieursprnglicheStaatsverfassung Ungams (Vde 1872), 25 85, spisovatel,kter zpsobem mlo sice formln pehlednm, ale za to vcn velmipozoruhodnm a samostatnm vylil potky uherskho sttnho zzen.V literatue maarsk neprvem jest umlovn.

Kadlec, ValaSi a valask prvo. 3

34

(u. m. II. 1) arci pokld Kumuny sedmihradsk za autochthony.^)Ostatn kritika rumunsk sice oponovala, ale hlasy jej nemlyvznamu, ponvad nikdo z rumunskch historik neml a na

jedinho Hasdeu tolik vdomost, aby se mohl s Roesleremmiti. A ani Hasdeu nemohl ve sv Istoria critica a Romniloru(Bukuret 1875, I. 1875, II. 1.) uvsti dnho fakta protiRoeslerovi.

Z historik slovanskch upral Rumunm dckou vlastMarin Dino v. Ve sv rozprav 3aceneHe 6anKaHCKarononyocTpoBa CnaBHHaMH (HxeHiH HOHflP., Moskva 1872, kn. 4)vyslovuje mnn, e za krtkho a jen povrchnho panstv -man v Dcii ned se mysliti, e by tamn obyvatelstvo se po-imtilo, a pokld proto nzor o pvodu Rumun z pormtnchDk za pouhou fantasii. Tm mn mohou Rumuni pochzetiz mskch kolonist dckch, ponvad kolonist ti byli r. 271vysthovni do Moesie. Nejsprvnj pr jest odvozovati Ru-muny od poromntnch Thrk Balknskho poloostrova, ktese v pozdj dob vysthovali, a sice ne tak brzo, jak mysl Mi-klosich v 5. stolet , ale zase ne tak pozd ve 13. stol.

,

jak mn Roesler.^) Jen mimotn budi podoteno, e Drinovnevyluoval monost, e Dkov byli Slovany, a ne-li, byli pojeho mnn Slovan star Dcie aspo v zkch stycch s Dky,af ji jako jejich spojenci i poddan.^)

Teprve roku 1877 ji po smrti Roeslerov vystoupilJulius Jung, soukrom docent djin na universit v In-pruku, se spisem svm Roemer und Romanen in den Donau-lndern a snail se dkazy Roeslerovy vy\Ttiti. Dlo jeho, jakji ukazuje nzev, nen vlastn ve svm celku polemickm spisemproti Roeslerovi. Spisovatel pojednv v nm po obrnm vod,v nm se vykld vznam msk doby pro podunajsk zem,a vypotvaj se prameny jej djin, o dobyt Podunaj many,

1) Pro tento odpor hled vysvtlen Briebrecher, Der gegenwrtigeStand der Frage iiber die Herkunft der Rumnen (Programm des evang.Gymn. A. B. zu Hermannstadt, 1897, 16). Mysl, e vydavatel nad dovolilsi mniti autorv rukopis, co je mlo pravdpodobn.

^) CtHHHeHHH Ha M. C. flpHHOsa (vyd. BiJir. Khik. flpyH. v Sofiiredakc piof. V. N. Zlatarskho), I. sv. (1909), 215 a 216. Srov. t str. 280a nsl.

8) U. m., 213 a 214.

35

O msk provincijn sprv, o vojenstx csask doby msk,o krajskm zzen barbar a mstsk stav Italik v Podunaja j, v. Tepr\-e v kap. 8. Jung polemisuje s Roeslerem. Kapitolatato nadepsan Ladiner oder Walchen, Rumunen oder V/alachen'und deren Schicksale im Mittelalter (206282) je sten jentet dvj Jungovy rozpravy Die Annge der Romaenen(Zeitschrift . d. sterr. Gymn. 1876, ses. 1, 2, 5), sten do-plnnm jejm. Spisovatel dokazuje, e cel these Roeslerova jevybudovna na mylnch zkladech. Roesler tvrdil, e Dciebyla jen po\Tchn romanisovna, manstv e tam nezapustilohluboko koen, a proto e po vzdlen se man nezstalytam po nich veUk stopy. Vc se m prv naopak. Ponvadpda bjda od Dk jen slab osazena, romanisace pomoc pi-vedench kolonist uinila tam naopak vt pokroky ne jinde(239). Kdyby si Roesler byl poviml nejen Rumun, nbr i jinchpodunajskch Romn, byl by piel k jinmu vsledku (240).

Mlka je dle, e ve star Dcii nezachovaly se z doby mskdn mstn nzv}-. Jmna ek pochzejc z doby msk jsounaopak svdect\-m o nepetritosti obj^^atelstva (240). e na-nejv jedna nebo druh msk mansio podrela sv jmno,vysvtluje se tm, e mstsk osady byly vyklizeny. Za to vakvenkovsk nomenklatura zstala tou, a tak jmna hor a nahrinicch bukovinsko-marmarosko-sedmihradskch i dle v zeminleej jazyku romnskmu, a sice v jeho star form (241a 242).

Xato rozebr Jung Roeslerovy historick zprvy. FlaviusVopiscus nle mezi scriptores historiae Augustae a nen takspolehlix-, jak m\ sl Roesler (243), a proto nelze ho uvdti na^dkaz plnho v^-sthovn Romn z Dcie. Nic neznamen,e od 3. a do 13. stol. nemlu\d se o Romnech ve star Dcii.O Valach na Balknskm poloostrov mme zprvy teprv odkonce 10. stol. (od r. 976), a pece nebude nikdo tvrditi, e by tamdve neexistovali. Pozdn zmnky pramen vysvtluj se prosttm, e byzantt spisovatel nectili poteby psti obrnji o Valach (244).

Roesler neprvem m za to, e se Valai poali sthovati nasever Dunaje teprve po r. 1186. Tomaschek (Zur walachischenFrage, Zeitschrift f. d. ost. Gymn. 1876, 342346) upozorujena zpr\-u Nikty Chonskho, dle n Valai r. 1164 byU usazeni

36

u samch hranic haUskch,^) tam, kde jinak panovaU Kumni,a proto se od spisovatel jen oni jmenuj (247).

S Roeslerovou theori, podle n cel nrod Valach se dostaldo svch sdel severn od Dunaje teprv od r. 1186, aiesm se sm-ovati znm skutenost, e mezi Sedmihrady, Moldavsko-Va-laskem a krajinami na jihu Dunaje skuten optovn nastalyzmny obyvatelstva. Lid valask sthoval se z msta na msto.Takovch ppad tkala se snmovn usnesen sedmihradsk, jeuvd Roesler, ale proto pece nelze tu mluviti o pisthovn vesmyslu Roeslerov (248).

O zpsobu, jak Romani a Slovan na Balknskm poloostrovbojovali o sv sdla a v jakm pomru k sob stli, jsme zpravenijen nedostaten. Ze soudobch spisovatel slyme jen o ud-lostech mimodnch, o vlkch a plenn. O mrnm vvoji vcmeme souditi jen nepmo, z mstn nomenklatury (250, 254).Jung odvolv se na Jirekovu Grcschichte der Bulgaren, podle nromnt obyvatel uprchl ped Slovany do hor (253). Ale nejenna Balk. poloostrov, nbr i v Dcii Romani odolali sten asi-milan sle Slovan. Mezi obma stranami vytvoil se podobnpomr jako pozdji v Anglii mezi Normany a Anglosasy. V-mluvnm svdectvm toho je dnen valask jazyk, v nmromnsk ivel stoj ke slovanskmu tm v tm pomru jakotam germnsk ke vniklm francouzskm soustkm (254).Tak jinak byl tam asi stav vc stejn. Nebo jako v Anglii poti stolet rasy byly odloueny, frantina byla jazykem dvora a par-lamentu, ped n anglosatina jakoto selsk dialekt ustupovalavce do pozad, tak urovali po stalet Slovan cel vvoj v crkvia stt a v jazyku onch vchodnch podunajskch Romn.Slovanstv vtisklo zkrtka cel valask rase vlastn signaturu (255)

.

Slovan setkali se s nevzdlanm romnskm obyvatelstvem,jemu vtpili svou kulturu a jazyk (256). Bylo to zejmna od9. stol., kdy slovantina jakoto jazyk crkevn dola velkhorozkvtu. Pod vlivem Slovan stli Valai jak Balknskhopoloostrova, tak aspo na as i Valai nkdej Dcie (257). Teprveve stol. 11. nastal obrat, kdy podlehla e bulharsk, znienBasiliem II. Bulharobijcem. Za novho eckho panstv Bulhai

^) Ne na str. 112. rozebr se zprva Nikty Chonskho. Nempro otzku o pvodnch sdlech rumunskho nroda onoho vznamu, jakj pikldaj nkte spisovatel.

37

i Valai byli postaveni na roven (257). Tisko Rumun peneslose ovem asem na sever Dunaje (258). Pro Byzantince nemlitito severn Rumuni tak velikho vznamu a zahrnuj se obyejnsoubornm nzvem Skyt. Oficiln belo beztoho jen o jejich

,

pny, rzn tureck nrodnosti, Peenhy, Kumny a Maary(258). Pod Maary stla st dckch Valach od t doby, coBulharsko pestalo r. 1019 existovati. Zatm co moc Byzantincse drobila, e uhersk se konsolidovala. Aby tato konsolidacebyla pln zabezpeena, okupovali Maai tak dckou vysoinu.Opakovalo se to, co nkdy za Trajana uznali za nutn man, abyse v zemi udreli, ,,Zles", Sedmihradsko, bylo kolonisovno (259),

Nejdleitj body Transilvanie byly kolonisovny nejdvemaarskmi osadnky, pak pohraninmi strci, t. zv. Skely,a konen Nmci (266). Nmeckou kolonisac pivedena bylazem zase do kulturnho stavu, nebo kultura souvis nejtsnji3 mstskm ivotem, s rozvojem obansk svobody a zmonosti,pojm}'^ to, je od vypuzen nebo znien man tam byly neznmy(267). Uhersk djiny jsou djinami pomru, v nm stli k sobti initel obyvatelstva e, maarsk lechta, utiskovan selsklid a mstsk stedn stav. S potku \'idme v poped jen krle,lechtu a nmeck sedlky a mky ; zotroen dvj oby-vatelstvo bylo ignorovno a nemlo dnho vlivu na veejnzleitosti (267). Podobn bylo tomu v Sedmihradsku, kde ve12. stol. jako kln vnikla maarsko-nmeck kolonisace do zemValach. lenov tto kolonisace, sat osadnci, Skelov a ma-arsk lechta, rozdlili se zrove o panstv v zemi jako jedinoprvnn ,,nrodnosti", kdeto Valai byli jen sluebnou bez-prvnou masou. Bylo tomu tak jako v jinch kolonich Nmci jinch nrod star i novj doby (268).

O to prv vede se spor. Roesler tvrdil, e Valai proto z pri-vilegovanch stav byli vyloueni, e pi dlen zem pili plipozd. Opr svou thesi o slova prvch listin potvTzujcch drbuSas a du nmeckch ryt, je oznauj pdu jako

,,pustou

a nevzdlanou". Jung dokazuje celou adou jinch podobnchlistin, e slova takov nemohou se brti doslovn, jako by beloo pdu zcela liduprzdnou (268272).

S otzkou nrodnostn zce souvis otzka sociln. Nrodnvdom podmnno je nutn jistou zmonost individua i celhonroda ; spov na tom zrove politick moc. Proletarit hled

38

jen k tomu, jak by se uivil a rozmnoil, o vy zjmy se staratinem as, a nem tak nrodnho uvdomn. Veden je tolikoslepm pudem, aby se mnoil, ponvad jinch poitk neum

%si opatiti (274). Z nrodnost sedmihradskch jen Valai ve svtuposti a poddanstv mnoili se v geometrick progresi, kdetopanujc ,,nrody" rostly jen mrn. Hled-h se pak jet k tomu,e souviseli se svmi soukmenovci mimo Sedmihrady, a eppadn bytek lid mohli pi svm koovnm ivot snadnodoplniti, nen nic divnho, e asem pevili svmpotem dvakrtepoet Maar, Skel a Sas (278 a 279).

V novm svm dle Die romanischen Landschaften desromischen Reiches (1881) Jung dr se svho dvjho mnn,obraceje vt pozornost k jazykov strnce otzky, zvlt k po-mru mezi rumuntinou a albntinou, pes to vak zamt sthovnRumun z Albnie nebo ze zem sousednch na sever od Dunaje.Z podan tresti Jungova uen vyplv, e jednotliv tvrzenRoeslerova sice opravil, ale v celku zkladn thesi svho odprcesotva vyvrtil. Materil, kter Roesler pro svou theorii snesl, byltak veUk a pesvdiv, e ani nesporn znan vdomosti Jun-govy nestaily, aby zachrnily hypotesu nepetritosti.

Odmtav vyslovil se o uen Jungov sedmihradsk archeologK. G o o s s, Die neueste Literatur uber die Frage der Herkunitder Rumnen (Korrespondenzblatt des Vereins f. siebenb. Landes-kunde I. 1878, Sibi, str. 1722, 2839). Vyvracel mnn,jako by man byli Dcii pln zromanisovali, a ukazoval i na to,e Slovan, kte se v prvodu Avar Sedmihrad zmocnili, nenalitam mskch mstnch jmen. Ulpia Trajana a Apulum dostal}^od nich jmna slovansk, Gradite a Belgrad.

Ze slavist, kte se pidali na stranu Jungovu, na prvmmst stoj J o s. L. P . Ze t jeho nmecky psanch spiszabvajcch se otzkami z djin nrodnost, usazench v zemchkoruny sv. tpna, dva vnovny jsou mrou vt tak Ru-munm, tet tk se jich jen mn. Prv, Uber die Abstammungder Rumnen, vyel r. 1880 v Lipsku. V kapitole prv autor se-znamuje s theoriemi o pvodu Rumun, ve druh pe o rumun-skm ivlu na Balk. poloostrov. Mnoh z vc tam vykldanchznmy jsou z ostatn literatury. Pro slavisty nejzajmavj jeta st, kde P pojednv o Bulgaro-Vlachii (str. 7096). Do-kazuje tu, e zsluhy Valach o zzen druh bulharsk e se

39

v pramenech i literatue peceuj,^) a e obnoven Bulharskobylo od samho potku sttem bulharskm, nikoli valaskm.Pro nai otzku nejdleitj jsou posledn dv kapitoly Povyknihy, a to III. Das romanische Element im alten Dacien (97 a200) a rV. Einiges iiber die Sprache und Religion der Rumnenimd Zinzaren (201228).

Podstata uen Pova (116 a nsl.) je toto: Listinami je zji-tno, e v pr\' pol. 13. stol. Valai objex-uj se ve velikm potuv mal i velik Valachii, Moldavsku a jin Transilvanii, a e vemnohch stech tchto zem maj vlastn distrikty, jako jestterra Blachorum nebo terra Fugros (Fogara), keneziatus Joanniset Farkasii, terra kenezatus Lyrtioy (sprvn Litvoj) waiwode,terra Szeneslai waiwode Olahorum, V tchto distriktech majValai ddinou pozemkovou drbu, je podle listiny z r. 1231pochz z bulharskho obdob a krli jako i zemskmi soudy jerespektovna. Z tch listin je zjevno, e Valai mli sv vlastnnrodn nelnky ve knezech a vojvodech, a e tedy i po strncesvtsk mli prv takovou organisaci jako po strnce crkevnve svch biskupech. Srovnme-li pomry Valach Balk. polo-ostrova s pomry Valach na sever od Dunaje, a hledme-li zejmnak okolnosti, e valask obyvatelstvo Balknu vedlo bu polo-divok pastsk nebo loupenick ivot v theslsko-epLrskchhorch nebo se nalzalo uprosted Slovanv a Albnc v jednot-livch katunech v crke\Tim poddanstv, nemajc rovn pdy,anebo nejsouc zamstnno zemdlstvm, a e naproti tomuValai na sever od Dunaje jsou ddinmi uivateli pdy,zabvaj se orbou, maj vlastn nrodn jak svtskou tak duchovnvrchnost, vysvitne ji z tohoto jedinho rozdlu pomr oboutchto jazykov tak blzko pbuznch nrodnost, e nemohly napotku 13. stol. tvoiti jednotnou nrodn masu. Nebo kdybynapolo zdivoil, v cizorodm nrodm'm ivlu rozptlen etnickivel byl se ml shromditi a stti se usedlm a zemdlskm,kdyby byl ml vytvoiti svtskou a duchovn vrchnost, byl byk tomu poteboval nikoli jednoho nebo nkolika desetilet, nbrstalet. Vzhledem k tto tak dleit okolnosti mn P nebudelze hjiti these, e valat pasti Balknskho poloostrova,vybojovave Bulharm svobodu, byli by se pesthovali pes

^) Toto sv pvodn mnn P pozdji zmnil, jak ne (str. 44) jestukzno.

40

Dunaj a byli by tam pozdji v listinch jmenovni. Naopakujiuje pr ns listina z r. 1231, i) e Valai od pamti lidsk naseveru Dunaje na te pd, na te hroud sedli a maj svoupdu z doby bulharsk. Nebylo by pr proto nijak protismysln,domnvati se o tchto severnch Valach, u nich pslunostk Bulharsku byla v erstv pamti, e se astnili bulharskchboj za svobodu pod Petrem a Asnem, a toto domnn odpovdaloby spe skutenosti ne nov obhben these, je Bulharm nakonci 12. stol. dv zmizeti a Bulharsko zalidn najednou Valachy,aby obratem ruky zase jim (Valachm) dala zmizeti a Bulharyna j ich msto dosadila. Proti tto theorii pisthovn z Balknskhopoloostrova mluv pr tak rumunsk nrodn tradice, podle nvalask a moldavsk knetstv nebylo zaloeno z Balknskhopoloostrova, nbr z Uher.

V kapitole Das Nationalittenrecht in Ungarn P stopujepak autonomii jednothvch nrodnost v zemch uherskcha zejmna Rumun. Vsledek, k nmu dospl, je tento (str. 187a nsl.): O bezprvnosti nebo otroctv Rumun v krlovstvuherskm ani ve stedovku a sten ani v novovku apodik-ticky mluviti nelze, proe tvrzen o inferiorit tohoto nroda,je asto bylo opakovno, mus se brti s nejvt opatrnost.Kdy se e uhersk na potku 14. stol. rozpadla na soustky,z nich povstalaP l po vymen Arpdovc vc tak, jako byUhersko skuten se bylo rozpadlo , marmarosk a ugoskkomitt byly spravovny vlastnm vojvodou, a z tohoto vojvod}-se bhem stolet vyklubal vojvoda valask ; oba komitty tvoih"tedy valask zem s vlastnmi nrodnmi vojvody. Komittylugosk a karanebesk byly rozdleny na 8 valaskch distrikt.v nich dn ciz lovk nesml nabti indigentu ; tvoily ted}-vlastn bnstv s bnm jako nejvym ednkem. Rovn takjevilo se podle Pce valask zem fogarask jako vlastn voj-vodstv ili ducatus. Komitt huadsk, rozdlen na 3 va-lask distrikty, byl podzen pmo vojvodovi nebo vdcevojvo-dovi. Avak i Valai v ostatn Transilvanii byli jet na konci 13. st.tvrtm nrodem v zemi a byli zastoupeni na snmch; bhemasu pozbyli svho dvjho postaven, tak e revoluc z r. 1437

1) Listina tato, na kterou se zastanci theorie kontinuity optovnodvolvaj, jepadlek. Upozornil na to ji r. 1893 (Szzadok, str. 56) Tagnyi.

41

naproti tem ostatnm spojenm nrodm zachrnili jen svounrodn individualitu a obecn autonomii podle valaskho prva,akoli byli usazeni sten na soukromch a crkevnch statcch,sten na pd nleejc ke krlovskm hradm, jako Csics,Bystrice, Udvard, a revoluce z r. 1600 a 1601 a jej nsledkyzpsobily jich pln potlaen. Podobn postaven mli takValai v Zti.

Autonomie Rumun v zemch uherskch spovala na staro-bylch dech obyejovch podobn jako nrodnostn prvoRusn a Slovk, toti nrodnost, je pily do Uher dve neMaai. Jen postaven nrodnost, je se pisthovaly do Uherteprve po Maarech, zakldalo se na prvu psanm, na privilegich(jako tomu bylo u Nmc, Kumn, Srb). Ji toto nrodnostnprvo Valach, Rusn a Slovk jakoto prvo obyejov jesvdectvm, e doten nrodnosti sdlily v zemi ped Maary(195 a 196).

P pokou se tak zjistiti, jakm smrem prchalo obyvatelstvoTrajanovy Dcie ped Goty. Ponvad Gotov pili od vchodua mohU se dvma proudy dostati do zem, dnenm Valaskema prsmyky v horch skelskch, mohlo se prchajc obyvatelstvoTransilvanie utci do zpadnho poho. Brna mesesk rozdlilaje na dv sti. Jedna z nich zamila na sever do Marmaroskaa s