Tržní selhání

16
Tržní selhání Tržní selhání Ing. Vojtěch Ing. Vojtěch Jindra Jindra Katedra ekonomie (KE) Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II Mikroekonomie II

description

Mikroekonomie II. Tržní selhání. Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE). Překážky dokonalé konkurence. monopolní síla externality veřejné statky nedokonalé informace. Nedokonalá konkurence (monopolní síla). Subjekty mohou uplatnit určitou monopolní sílu při stanovování ceny. - PowerPoint PPT Presentation

Transcript of Tržní selhání

Page 1: Tržní selhání

Tržní selháníTržní selhání

Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch JindraKatedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)

Mikroekonomie IIMikroekonomie II

Page 2: Tržní selhání

Překážky dokonalé Překážky dokonalé konkurencekonkurence

monopolní sílamonopolní síla

externalityexternality

veřejné statkyveřejné statky

nedokonalé informacenedokonalé informace

Page 3: Tržní selhání

Nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence (monopolní síla)(monopolní síla)

Subjekty mohou uplatnit určitou monopolní sílu při Subjekty mohou uplatnit určitou monopolní sílu při stanovování ceny.stanovování ceny.

Cena zboží tedy není shodná, ale vyšší než mezní příjem. Cena zboží tedy není shodná, ale vyšší než mezní příjem.

Page 4: Tržní selhání

ExternalityExternality

Externalita se objevuje tehdy , když výroba nebo spotřeba Externalita se objevuje tehdy , když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům, aniž by ti, kteří způsobili náklady či získali jiným subjektům, aniž by ti, kteří způsobili náklady či získali příjmy za ně platili.příjmy za ně platili.

Kladné externality Kladné externality – činnost jednoho subjektu přináší – činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému a ten náklady s ním spojené nemusí hradit.prospěch jinému a ten náklady s ním spojené nemusí hradit.

Záporné externality Záporné externality – činnost jednoho subjektu přináší – činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny a on z nich náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny a on z nich současně nezískává žádný prospěch.současně nezískává žádný prospěch.

Page 5: Tržní selhání

Externality a podmínky Externality a podmínky efektivnostiefektivnosti Podmínky efektivnosti v případě existence externality musí být Podmínky efektivnosti v případě existence externality musí být

modifikovány tak, aby byly zohledněny dodatečné náklady, modifikovány tak, aby byly zohledněny dodatečné náklady, případně dodatečný užitek.případně dodatečný užitek.

Celkové mezní náklady jsou součtem soukromých mezních Celkové mezní náklady jsou součtem soukromých mezních nákladů výroby a externích mezních nákladů (náklady nákladů výroby a externích mezních nákladů (náklady vznikající v důsledku záporné externality)vznikající v důsledku záporné externality)

SMC = MC + EMCSMC = MC + EMC

Celkový mezní užitek je součtem soukromého MU, který daná Celkový mezní užitek je součtem soukromého MU, který daná činnost přináší jeho původci a externího mezního užitku , který činnost přináší jeho původci a externího mezního užitku , který tím získávají dodatečně i jiné subjekty.tím získávají dodatečně i jiné subjekty.

SMU = MU + EMUSMU = MU + EMU Celková mezní míra substituce je míra, ve které mhou Celková mezní míra substituce je míra, ve které mhou

směňovat spotřebitelé jedno zboží za druhé. Pro efektivní směňovat spotřebitelé jedno zboží za druhé. Pro efektivní alokaci zdrojů musí platit, že SMRS = SMRPTalokaci zdrojů musí platit, že SMRS = SMRPT

Page 6: Tržní selhání

Záporné externality a Záporné externality a neefektivnostneefektivnost

Společensky efektivní výše výstupu je pokud SMC = SMU. Společensky efektivní výše výstupu je pokud SMC = SMU. Křivka SMC je dána součtem křivek MC a EMCKřivka SMC je dána součtem křivek MC a EMC

Neefektivnost je v tom, že cena je stanovena na základě Neefektivnost je v tom, že cena je stanovena na základě soukromých mezních nákladů a ne společenských, takže je soukromých mezních nákladů a ne společenských, takže je stanovena na úrovni Pstanovena na úrovni P11 při produktu vyšším, než je efektivní. při produktu vyšším, než je efektivní.

Page 7: Tržní selhání

Kladné externality a Kladné externality a neefektivnostneefektivnost

Křivka D vyjadřuje soukromý užitek, SMU pak ten který je Křivka D vyjadřuje soukromý užitek, SMU pak ten který je zvýšený o externí mezní užitek. zvýšený o externí mezní užitek.

Efektivní výstup by byl při průsečíku SMC = SMU, ale cena je Efektivní výstup by byl při průsečíku SMC = SMU, ale cena je stanovena na základě průsečíku SMC a MU, takže provozovatel stanovena na základě průsečíku SMC a MU, takže provozovatel činnosti nezískává veškerý užitek, který z jeho činnosti plyne, činnosti nezískává veškerý užitek, který z jeho činnosti plyne, cena je stanovena na nižší úrovni, která neumožňuje efektivní cena je stanovena na nižší úrovni, která neumožňuje efektivní výrobu.výrobu.

Page 8: Tržní selhání

Veřejné statkyVeřejné statky

Statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnostiStatky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) – ať tento statek spotřebovává nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) – ať tento statek spotřebovává

kdokoliv, nemá to vliv na to, jaké množství tohoto statku bude kdokoliv, nemá to vliv na to, jaké množství tohoto statku bude spotřebovávat někdo jinýspotřebovávat někdo jiný

nevyloučitelnost – buď to není možné, nebo neúnosně nákladné někoho nevyloučitelnost – buď to není možné, nebo neúnosně nákladné někoho vyloučit ze spotřebyvyloučit ze spotřeby

Veřejné statky (public goods) – zajišťované vládami, náklad na Veřejné statky (public goods) – zajišťované vládami, náklad na ně jsou placeny z daníně jsou placeny z daní

Soukromé statky – spotřeba statku jedním subjektem vylučuje Soukromé statky – spotřeba statku jedním subjektem vylučuje spotřebu daného statku jiným subjektemspotřebu daného statku jiným subjektem

Page 9: Tržní selhání

Optimální množství Optimální množství veřejného statkuveřejného statku

Optimální množství určuje rovnost celkového mezního užitku a Optimální množství určuje rovnost celkového mezního užitku a mezních nákladů.mezních nákladů.

Každý může spotřebovávat stejné množství, ačkoli mu Každý může spotřebovávat stejné množství, ačkoli mu jednotlivci připisují různé hodnoty.jednotlivci připisují různé hodnoty.

Page 10: Tržní selhání

Asymetrická informaceAsymetrická informace Asymetrická informace je, když jedna strana trhu ví víc, než Asymetrická informace je, když jedna strana trhu ví víc, než

druhá.druhá. Vzniká v důsledku:Vzniká v důsledku:

utajené činnosti : nelze druhou stranou pozorovat bez dodatečných utajené činnosti : nelze druhou stranou pozorovat bez dodatečných nákladůnákladů

utajené informace : jedna strana trhu má více odborných znalostí než utajené informace : jedna strana trhu má více odborných znalostí než druhádruhá

její existence vyvolává dva dílčí problémy její existence vyvolává dva dílčí problémy morální hazard morální hazard nepříznivý výběrnepříznivý výběr

Page 11: Tržní selhání

Morální hazardMorální hazard Činnost jednoho ekonomického subjektu, který při maximalizaci Činnost jednoho ekonomického subjektu, který při maximalizaci

svého užitku snižuje užitek ostatních účastníků tržní transakce. svého užitku snižuje užitek ostatních účastníků tržní transakce. Za tuto činnost nenese zpravidla plné následky, protože toto Za tuto činnost nenese zpravidla plné následky, protože toto jeho působení není perfektně pozorovatelné a ověřitelné.jeho působení není perfektně pozorovatelné a ověřitelné.

Typický příkladem je vztah nájemce zmocněnecTypický příkladem je vztah nájemce zmocněnec nájemce si najímá zmocněnce, aby pro něj splnil nějaký úkol (deleguje nájemce si najímá zmocněnce, aby pro něj splnil nějaký úkol (deleguje

na něj pravomoc), který ovlivňuje jeho užitekna něj pravomoc), který ovlivňuje jeho užitek rozhodování probíhá v podmínkách nejistoty a přesný výsledek činnosti rozhodování probíhá v podmínkách nejistoty a přesný výsledek činnosti

zmocněnce nelze předem určit.zmocněnce nelze předem určit. zmocněnec má tendenci jednat pouze ve svém vlastním zájmu, což mu zmocněnec má tendenci jednat pouze ve svém vlastním zájmu, což mu

umožňuje existence utajené informaceumožňuje existence utajené informace zahrnutí určitého pravidla podílnictvízahrnutí určitého pravidla podílnictví přinutit ho pozorováním jeho činnosti (ale jen v omezených případech a přinutit ho pozorováním jeho činnosti (ale jen v omezených případech a

s dodatečnými náklady)s dodatečnými náklady)

Page 12: Tržní selhání

Morální hazardMorální hazard

Tento model předpokládá, že:Tento model předpokládá, že:

zmocněnec volí činnosti , resp. úsilí ze souboru zmocněnec volí činnosti , resp. úsilí ze souboru uskutečnitelných činností (uskutečnitelných činností ())

nájemce volí systém odměňování, přes který motivuje nájemce volí systém odměňování, přes který motivuje nájemce, nebo přijímá náklady, které jsou spojeny nájemce, nebo přijímá náklady, které jsou spojeny s pozorováním zmocněnces pozorováním zmocněnce

Page 13: Tržní selhání

Nepříznivý výběrNepříznivý výběr

Proces, který vede k tomu, že „méně žádoucí“ subjekty trhu Proces, který vede k tomu, že „méně žádoucí“ subjekty trhu (kupující nebo prodávající) se zúčastní dobrovolné směny (kupující nebo prodávající) se zúčastní dobrovolné směny spíše, než ostatní.spíše, než ostatní.

V reálném světě spotřebitelé nemohou snadno rozeznat kvalitu V reálném světě spotřebitelé nemohou snadno rozeznat kvalitu zboží, dokud jej nezakoupí a nějaký čas nepoužívají zboží, dokud jej nezakoupí a nějaký čas nepoužívají (asymetrická informace).(asymetrická informace).

Page 14: Tržní selhání

Nepříznivý výběrNepříznivý výběr

Má-li prodávající lepší informace o výrobku než kupující, Má-li prodávající lepší informace o výrobku než kupující, rozvíjí se trh „černého Petra“ na němž zboží nízké kvality rozvíjí se trh „černého Petra“ na němž zboží nízké kvality vytěsňuje zboží vysoké kvality – posun křivky Dvytěsňuje zboží vysoké kvality – posun křivky DVV na D na DSS, což , což

vyjadřuje zhoršení představy o průměrné kvalitě aut na trhu.vyjadřuje zhoršení představy o průměrné kvalitě aut na trhu. Podobně se křivka na trhu poptávky po autech nízké kvality se Podobně se křivka na trhu poptávky po autech nízké kvality se

posune z Dposune z DNN na D na DSS. Důsledkem je pokles prodeje kvalitních a . Důsledkem je pokles prodeje kvalitních a

růst prodeje nekvalitních. Když okolnost rozdílné kvality růst prodeje nekvalitních. Když okolnost rozdílné kvality spotřebitelé zjistí, jejich poptávka se posune na úroveň Dspotřebitelé zjistí, jejich poptávka se posune na úroveň DNSNS – ta – ta

vyjadřuje skutečnost, že kvalita prodávaných aut se v průměru vyjadřuje skutečnost, že kvalita prodávaných aut se v průměru pohybuje mezi střední a nízkou. To se může opakovat tak pohybuje mezi střední a nízkou. To se může opakovat tak dlouho, že nakonec na trhu s kvalitními auty nikdo nezbudedlouho, že nakonec na trhu s kvalitními auty nikdo nezbude

Page 15: Tržní selhání

Nepříznivý výběrNepříznivý výběr

Page 16: Tržní selhání

Nepříznivý výběrNepříznivý výběr Signalizační chování – prostřednictvím signálů (pozorovatelné Signalizační chování – prostřednictvím signálů (pozorovatelné

činnosti) může informovaná strana předávat informace činnosti) může informovaná strana předávat informace neinformované.neinformované.

Důležitým předpokladem účinné signalizace je věrohodnost Důležitým předpokladem účinné signalizace je věrohodnost signálů. Pro její zajištění musí být náklady signalizace spojené signálů. Pro její zajištění musí být náklady signalizace spojené s prodejem vysoce kvalitního zboží nižší než u zboží s nízkou s prodejem vysoce kvalitního zboží nižší než u zboží s nízkou kvalitou.kvalitou.

Signálem je např. stanovení vysoké ceny, nebo poskytnutí Signálem je např. stanovení vysoké ceny, nebo poskytnutí výrobní záruky za velmi kvalitní zboží, vzdělávání na trhu práce výrobní záruky za velmi kvalitní zboží, vzdělávání na trhu práce apod. Produktivnější lidé pravděpodobněji dosáhnou vyšší úrovně apod. Produktivnější lidé pravděpodobněji dosáhnou vyšší úrovně vzdělání aby signalizovali svoji produktivitu firmám a získali tak vzdělání aby signalizovali svoji produktivitu firmám a získali tak lépe placená zaměstnání.lépe placená zaměstnání.