časopis zaměstnanců Skupiny ČEZúnor 2013

Těžké časy energetiky

Vážené kolegyně, vážení kolegové, máme za sebou první týdny roku 2013, ve kterém musíme zvládnout řadu nelehkých úkolů. V mi-nulém ČEZ NEWS jste mohli číst o tom, co dělá-me pro zajištění paliv pro naše hnědouhelné zdro-je. Jednání s dodavateli uhlí pokračují a já pevně věřím, že brzy budeme moci psát o uzavření do-hody. Posouváme se i v projektu Poskytování slu-žeb. Po startu ČEZ Korporátních služeb se naplno pracuje na přípravě největšího střediska servisních činností ve Skupině – „nových“ ČEZ Distribučních služeb. O plánovaném spojení tří dceřiných společ-ností mluví v rozhovoru Martin Koch. Intenzivně pra-cujeme i na dlouhodobém zajišťování cen elektři-ny, abychom v době klesajících velkoobchodních cen elektřiny snížili výkyvy ve výsledcích hospoda-ření. Tento úkol leží na bedrech útvaru dlouhodo-bé kontrakty, který se představuje v rubrice Tým. Na stránce Lidé se dočtete o další z aktivit, kterou reagujeme na nejistý vývoj trhů. Upravujeme sys-tém hodnocení zaměstnanců, aby podporoval vý-razně lepší ohodnocení těch, kteří jdou daleko nad rámec pracovních povinností, a přispívají tak k naší výkonnosti. O co jsou podmínky v energetice složi-tější, o to víc nás těší tvrdě odpracované úspěchy. Zasloužené díky patří všem, kteří se podíleli na do-sažení rekordní výroby na jaderných elektrárnách. Práce na neustálém zvyšování disponibility i výroby však nekončí. Spolu s přípravou výstavby nových bloků v Temelíně jsou základem strategického roz-voje jádra. A na závěr, agentura Moody′s potvrdi-la náš rating. V závalu informací o negativním vývoji trhů pro změnu dobrá zpráva. Jak ale praví pranos-tika, jedna vlaštovka jaro nedělá…

Pavel Cyraniředitel divize strategie

slovo ředitele

Ti, kteří jdou nad rámec běžných povinností, budou výrazně lépe ohodnoceni

Z obsahu

svět ČEZ

téma

4

8

Ceny letí... dolůNení každý den posvícení, ale to ještě není důvod k panice. Ceny elektřiny zažívají prudký vývoj a my se s ním musíme vyrovnávat. Řekneme vám jak.

Jaderné baterkyDotáhnout elektřinu na Saharu nebo do zapadlé výzkumné stanice v Antarktidě by stálo pořádný ranec. Někdy je zkrátka lepší použít jaderné minireaktory neboli nukleární baterie. Posvítíme si na ně.

energetika 22

ČEZ NEWS 2/2013 časopis zaměstnanců Skupiny ČEZVYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 3/1444, 140 53 Praha 4 ŠÉFREDAKTOR Štěpán Vorlíček REDAKCE Marika Klíčová, Ondřej Vichnar ADRESA REDAKCE ČEZ NEWS, Duhová 3/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: ceznews@cez.cz, tel.: 211 042 459, NÁKLAD 13 500 výtisků. Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz GRAFICKOU ÚPRAVU, DTP A TISK pro společnost ČEZ, a. s., zajistil Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.cz UZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 30. 1. 2013 UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA 27. 2. 2013 ČÍSLO REGISTRACE MK ČR: 6395, ISSN: 1801–0350

naše principy

Martin KochJe to návrat ztraceného syna. Martin Koch přišel do ČEZ Distribuční služby jako ředitel, ale do generála, jak sám říká, má daleko. Spíš sází na domluvu, spolupráci a týmového ducha.

rozhovor 14

na návštěvě 28

V Řeži mají řešeníKdyž se začne mluvit o urychlovači částic, všichni hned myslíme na černé díry a vědátory ze Ženevy. V naší Řeži ale mají svůj malý urychlovač a rozhodně s ním umí praktické kousky. Třeba radiofarmaka.

Číslo měsíce

Více než 6 tisícnových výroben elektřiny z OZE o celkovém výkonu téměř 215 MW bylo v období od 21. 12. 2011 do 31. 12. 2012 připojeno do sítě ČEZ Distribuce. Další informace najdete v rubrice O čem se mluví.

Fotoeditorial

Temelínští bodovali

Ministerstvo životního prostředí vydalo 18. ledna na základě mezistátního pro-cesu EIA souhlasné stanovisko pro vý-stavbu dvou nových bloků v Temelíně. V iniciativě Nový jaderný zdroj se jedná bezesporu o významný milník a posun. Generální ředitel Daniel Beneš si pozval zástupce týmu, který proces EIA na vý-stavbu dvou nových bloků v Temelíně vedl, aby jim osobně poděkoval. Renata Skupníková

svět ČEZ

foto Jan Schejbal, archiv, Shutterstock

EDĚ

K 1. únoru 2013 došlo k vkladu čás-ti podniku OJ Elektrárna Dětmarovi-

ce do samostatné akciové společnosti Elektrárna Dětmarovice, a. s., stopro-centně vlastněné ČEZ. Důvodem vy-

členění, které 18. prosince 2012 schválila mimořádná valná hromada

ČEZ, je možný prodej, kterým chceme naplnit dohodu o narovnání s Evrop-

skou komisí.redakce

Elektrárna Dětmarovice

vyčleněna

4

ZÁKAZNÍCI

NOVÉ bLOKY

Zájem o služby historicky prvního korporátního ochránce práv zá-kazníků v oblasti energetiky rok od roku stoupá. V průběhu dosa-vadních 40 měsíců své činnosti řešil více než 1717 podnětů.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo na zákla-dě mezistátního procesu EIA souhlasné stanovisko pro výstavbu dvou nových bloků v Temelíně. Zároveň stano-vilo řadu podmínek, které budeme muset splnit. Ukon-čilo tak patrně nejnáročnější proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí v české historii. „Pro ČEZ jde o významný posun. Bez souhlasného stanoviska by bylo prakticky nemožné zahájit třeba územní nebo staveb-ní řízení,“ říká o rozhodnutí ministerstva ředitel útvaru vý-stavba jaderných elektráren Petr Závodský. Podmínky, které bude muset ČEZ splnit, jsou rozděleny do tří ob-lastí: příprava, výstavba a provoz. Jde například o vytvo-ření dalších posudků či analýz, důležitá je i povinnost zveřejnit po podpisu smlouvy relevantní údaje o vybra-ném projektu, případně soustavně a otevřeně informo-vat okolní obyvatele o projektu, průběhu stavby a provo-zu. Na přípravě více než pětisetstránkové dokumentace se podílelo 200 specialistů z řady renomovaných institu-cí. Právě odborné posudky a analýzy odborníci a před-stavitelé ministerstev a vlády obhajovali v diskuzích ve Vídni a Pasově a na veřejném projednání v Českých Bu-dějovicích. Příprava výstavby nových bloků v Temelí-ně nyní pokračuje procesem licencování. ČEZ požádal Státní úřad pro jadernou bezpečnost o vydání povole-ní k umístění stavby loni v listopadu. Naplno běží i výběr dodavatele, aktuálně je připravováno předběžné hodno-cení nabídek. Práce na stavbě samotných výrobních cel-ků by měly začít po roce 2013, do sítě by třetí temelín-ský blok mohl začít dodávat elektřinu v roce 2023. Petr Šuleř

Důvěra zákazníků v ombudsmana ČEZ roste

Zelená od MŽP pro nové bloky

I v roce 2013 bude pokračovat obnova systému kontroly a říze-ní na jednotlivých divizích všech bloků Jaderné elektrárny Dukova-

ny. Jako první proběhne odstávka na 3. bloku, kde tak bude systém obnoven nejdříve. Od letošního roku jsou do odstávek zařazeny

další investiční akce z projektu LTO a ze stress-testů. Nejnáročněj-ší bude výstavba ventilátorových věží pro chlazení technické vody, doplnění dvou nových dieselgenerátorů a jejich připojení na stáva-jící rozvodny zajištěného napájení nebo doplnění třetího superha-

varijního napájecího čerpadla. Ty budou dokončeny v letech 2014 a 2015. Délky některých odstávek se proto z důvodu velkého ob-jemu činností prodlouží. Některé investiční akce budou rozděleny i do více odstávek. Všem zaměstnancům EDU, centrálních útvarů

a dodavatelům, kteří se podílejí na činnostech při odstávkách, pře-jeme do letošního roku hodně sil.

Arnošt Voříšek

Elektrárna Dukovany v roce 2013

JÁDRO

Start odstávky 1. září 31. března 10. února 1. prosince

Délka (dny) 27 34 42 35

Plán odstávek JE Dukovany na rok 2013

O

mbudsman

ROK 2010 307 PODNĚTů

ROK 2011 518 PODNĚTů

ROK 2012 775 PODNĚTů

I. blok II. blok III. blok IV. blok

5

svět ČEZ

foto archiv, Shutterstock

SLUŽbY

Začátkem ledna se uskutečnila ve společ-nosti ČEZ Korporátní služby série lokálních

setkání vedení společnosti se zaměstnan-ci. „Chtěla bych vás přivítat na našem prv-

ním letošním setkání a poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravách startu spo-

lečnosti ČEZ Korporátní služby k 1. lednu 2013. Přijeli jsme za vámi, abychom vám poskytli informace o hlavních cílech spo-lečnosti a změnách, které před námi sto-

jí v roce 2013. Jedná se především o cent-ralizaci činností, které nejsou přímo svázány

s poskytováním služeb v regionech zákaz-níkům naší společnosti, do Ostravy. Dále

o procesní transformaci, realizaci organizač-ních změn a úsporných opatření. Cílem při-

pravovaných změn je udržet kvalitu a úroveň služeb poskytovaných našim zákazníkům,“

zahájila setkání Hana Krbcová, generální ře-ditelka společnosti. Hlavním bodem setká-

ní bylo představení návrhu změn organizač-ní struktury platných od 1. července 2013. Jednotliví ředitelé podrobně seznámili za-

městnance s připravenými změnami ve svých úsecích a jejich cíli pro rok 2013.

V souvislosti s realizací organizačních změn a předpokládaným uvolňová-ním zaměstnanců představila Hana

Krbcová nadstandardní program pro ty, jichž se změny dotknou. Ten

má nejen pomoci v individuál-ním profesním poradenství, ale

na rozdíl od outplacementu má navíc pomoci lidem při

hledání dalšího pracov-ního uplatnění mimo

Skupinu ČEZ. Alena Němcová

Setkání se zaměstnanci

pokračují

TRADING

POČERADY

S výborným výsledkem uzavřeli uplynulý rok tradeři z divize obchod. V rám-ci takzvaných spekulativních obchodů dosáhli zcela rekordního výsledku 1,501 miliardy korun. „Loni trh chaoticky pobíhal nahoru a dolů a v cel-kovém trendu mírně klesal. Že jsme se dostali na jeden a půl miliardy zisku, považuji za skutečně velký úspěch,“ konstatoval Michal Skalka, ředitel útvaru trading divize obchod ČEZ, a. s. Za skvělým výsledkem traderů stojí dlouhodobá praxe, ale také odvaha jít do rizika. Riskovat ale nemohou bez ome-zení. Jejich transakce hlídá software, který nedopus-tí, aby překročili stanovenou kritickou hranici možné ztráty. S loňským úspěchem obchod-níků na spekulativních trzích se ještě pojí vý-nos 1,1 miliardy korun z aktivního dispečinku, který vyhledává příležitosti na krátko-dobých trzích. Marta Ctiborová

Dne 4. února se uskutečnilo první zapálení plynové turbíny GT1 nového zdroje v Elektrárně Počerady. Předtím jsme museli dokončit a vyhodnotit zkoušky před-komplexního vyzkoušení, zajistit a předložit revizní zprávy vyhrazených technických zařízení a provést kontrolu stavby z pohledu bezpečnosti práce a požární bezpeč-nosti. Po splnění všech těchto podmínek byl podepsán Protokol připravenosti PPC Počerady k prvnímu zapálení. Po opakovaném seřízení přívodu plynu k hořákům turbíny a nahřátí plynu na provozní parametry pak mohlo v 11.18 hodin proběhnout první zapálení. Nyní nás čekají primární zkoušky ochran generátoru GT, první přifá-zování GT1 a především „profuky“ kotlů a parovodů, jejichž úspěšné dokončení je důležitým předpokladem pro vpuštění páry do parní turbíny.Jaroslav Pítra

Tradeři vydělali 1,5 miliardy

První zapálení plynové turbíny v Počeradech

6

Máte také perný měsíc? Napište nám na ceznews@cez.cz

aktuality

ČEZ podepsal nové sti-pendijní smlouvy se čtyř-mi studenty vysokých technických škol. Ti pak nastoupí do Temelína. „Všichni naši stipendisté obstáli v psychodiagnos-tických testech, a potvrdi-li tak, že vedle výrazného intelektu mají i psycholo-gický profil požadovaný pro práci v jaderných zaří-zeních,“ říká manažer pro strategický nábor Pavel

Puff a dodává: „Na provozování 3. a 4. bloku Temelína budeme potřebovat okolo 500 technicky vzdělaných pracovníků. Těch je velký nedostatek, techni-ku navíc studuje jen málo mladých. Stipendia nám pomáhají nenechat si kon-kurencí přetáhnout ty nejlepší.“ Student strojního inženýrství na VUT v Brně Adam Ocásek nám řekl: „Doufal jsem, že mě do programu vyberete. Je to skvělá možnost dostat se do prostředí, které mě baví. Získávám tím jistotu do života – vím, co budu dělat, a to je příjemný pocit.“ Prvním krokem pro získání stipendia je účast na některé ze stáží Skupiny ČEZ.Lucie Ehrlichová

Aby je nepřetáhla konkurenceFrantiška Mařaseelektromontéra vysokého a nízkého napětí, Liberec

perný měsíc

„PŘÍČINY PORUCH NA ELEKTRICKÉM ZAŘÍZENÍ SE STÁLE OPAKUJÍ. bUď JE ZPůSObÍ PŘETÍŽE-NÁ SÍť, ULOMÍ SE IZOLÁTOR, NEbO NA VEDENÍ SPADNE STROM,“ LÍČÍ FRANTIŠEK MAŘAS.

Největší část práce elektromontérů tvoří plánované zásahy v rámci Řádu preventivní údržby. V zimě pro-řezávají větve ve výšce nebo při větších námrazách sklepávají led z vedení pomocí izolovaných tyčí. Ne vždy mohou elektromontéři dojet k místu zásahu au-tem. V zimě v hlubokém sněhu jim na Semilsku po-máhají pásové čtyřkolky. Pokud ale musí do terénu pěšky, tak i sněžnice. „Když do plánovaných zása-hů preventivní údržby přibude neplánovaná porucha, máme se co ohánět. Naší základní povinností je za-jistit lidem světlo a teplo, řešení poruchy tak má vždy přednost,“ dodává František Mařas.

Někdy je práce v deseti stupních mrazu krutá, ale na zimu jsme tady u nás na horách za ta léta zvyklí

Registrace jsou otevřeny na www.kdejinde.cz

STIPENDIUM

SAP

Stěžejní IT systém pro prodej, obsluhu zákazníků a distribuci dozná v násle-dujícím období zásadní změny, která byla schválena na poradě divizních ře-ditelů koncem loňského roku. Ze současného systému do separátního vy-členíme procesy týkající se prodeje a zákaznického servisu. Tento systém bude odpovídat dobré praxi komponentního uspořádání architektury systé-mů a umožní kromě zvýšené stability ICT provozu realizovat také nové potře-by zákaznických segmentů maloobchodu, velkoobchodu i malých a střed-ních podniků. Projekt startuje nyní, první část bude v provozu od poloviny roku 2014, v plném rozsahu pak na konci 2014. „Nová architektura našeho základního obchodního systému je pro nás významnou změnou, která za-vádí nové technologie a princip využití standardů v oblasti péče o zákazníky a práce s produkty. Celkově pak očekáváme podstatně pružnější odezvu na požadavky zákazníků,“ uvedl Václav Špáňa, CIO Skupiny ČEZ.Monika Dobiášová

Měníme SAP R4 pro prodej a obsluhu zákazníků

Další informace najdete na intranetu

7

téma

připravili Monika Dobiášová a Štěpán Vorlíček

foto Profimedia, Shutterstock

8

Velkoobchodní ceny elektřiny klesly za poslední rok o 20 % a jsou nejníž od roku 2005. Je to opravdu tak zlé? Jak se nejlépe vypořádat s turbulentní situací na energetickém trhu? Co to pro nás všechny znamená, co nás čeká?

Těžké časy energetiky

Hraje se o naši budoucnost

9

Záporné ceny elektřiny v některých ho-dinách klesají až pod úroveň minus 200 eur/MWh. Nejmodernější a nejúčin-nější konvenční elektrárny nevyrábějí, pro-tože jsou ztrátové. Spotřeba elektřiny stag-nuje nebo klesá. Přesto však rychle roste kapacita obnovitelných zdrojů i nových vel-kých konvenčních elektráren. Evropa se zbláznila. Takový obrázek nabízí dnešní energetický trh.

Ceny neklesají. PadajíCeny elektřiny se propadly ze tří hlavních důvodů: ceny povolenek CO2 takřka zkola-bovaly, cena uhlí poklesla a na trhu s elek-třinou přebývá výrobních kapacit.

Hospodářská krize způsobila velký pře-bytek povolenek CO2. Celkové emise se sice daří snižovat, ale k poklesu přispěl ze-jména útlum průmyslové výroby, a nikoli využívání zdrojů s nižšími emisemi CO2 na vyrobenou megawatthodinu. Cena povole-nek by už dávno měla klesnout až na nulu, nad vodou ji však drží naděje na zásah ev-ropských institucí. Jejich reformy by totiž měly vést k opětovnému oživení systému. Politické priority však dnes leží jinde než v boji proti globálnímu oteplování prostřed-nictvím tržních mechanismů, a tak naděje

na potřebnou úpravu postupně vyprchává a úměrně s tím klesá i cena povolenek.

Cena černého uhlí obchodovaného na světových trzích klesla o 20 %. Uhlí je do-statek – těžební kapacity velkých světo-vých exportérů v Jižní Africe, Austrálii i Ko-lumbii rostou a naopak poptávka zůstává za očekáváním. K tomu začínají ve velkém exportovat Spojené státy, kde revolučně levný břidlicový plyn nahrazuje při výrobě elektrické energie uhlí.

K nízkým cenám elektřiny přispívá i ros-toucí nerovnováha na trhu s elektřinou: stagnující poptávka na straně jedné a růst nových výrobních kapacit na straně druhé. Zatímco spotřeba elektřiny se za posled-ních pět let téměř nezměnila, po celé Ev-ropě rapidně roste výroba z obnovitelných zdrojů (OZE) kvůli příznivé regulatorní pod-poře. Navíc jsou uváděny do provozu uhel-né a plynové zdroje – jen v Německu se příští rok spustí 7 GW těchto kapacit, s je-jichž výstavbou se začalo ještě před eko-nomickou krizí.

„Navzdory dramatickému propadu cen většina analytiků nečeká pro nejbližší ob-dobí žádný výrazný obrat k lepšímu. Eko-nomická stagnace v Evropě se zřejmě ještě nějaký čas povleče a následné hos-podářské oživení bude jen pozvolné, vel-ký nárůst spotřeby elektřiny tedy čekat ne-lze. Naopak růst výroby z OZE se jen tak nezastaví. Evropa jako celek je stále ješ-tě daleko od svého cíle, který si vytyčila pro rok 2020, a zároveň investice do OZE jsou atraktivní svou zajištěnou návratností v dnešních nejistých tržních podmínkách,“ říká Pavel Řežábek, ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy.

„Naději“ představují ceny paliv, které může podpořit neustále rostoucí globální hlad po energiích. Ovšem díky technolo-gickému pokroku např. v těžbě z břidlic se zdá, že fosilních zdrojů má svět stále dost.

Co na to ČEZDlouhodobě patříme k nejlepším energe-tickým firmám v Evropě. Jsme stále nejzis-kovější z nich. Přesto kvůli onomu propa-du cen elektřiny bude v budoucnu klesat i naše ziskovost – stejně jako bude kle-

téma

VěšTIT BUDOUCNOST Z POCITů A DOJMů NEMá VýZNAM. MUSíME

STAVěT NA rEáLNýCh DATECh A FAKTECh.

CO NA TO ANALYTIK

Zdůrazňujeme, že v kontextu našeho

negativního názoru na trh s elektřinou v Evropě

rozvaha ČEZ, relativně vlídné regulatorní prostředí

a úzce zaměřená činnost staví ČEZ do lepší pozice

než konkurenty.Sofia Savantidou,

Citi, 14. 1. 2013

10

Negativní vývoj trhu nutí evropské energetiky šetřit

JAK JSME NA TOM

Rating – obhajování s Moody’sVětšina evropských ener-getik využila období rostou-cích zisků z předkrizového období k agresivní expan-zi, což s sebou přineslo také výrazné zvýšení zadlu-ženosti až na hranu. Ener-getiky neměly dostatečný rezervní polštář, a tak ná-sledné propady zisku měly značné dopady. Přes výraz-né omezení investic a roz-sáhlé plány prodeje nestra-tegických aktivit došlo ke zhoršení finanční situace a poklesu ratingů. ČEZ se vždy držel konzervativního finančního řízení, a tudíž byl na těžké časy lépe připra-ven. Také díky tomu jsme jednou z pouze tří energe-tik, kterým rating neklesl.

Zachování ratingu na úrovni A je pro nás velice důležité z důvodu budoucí investice do nových bloků v Temelíně. Tento projekt je náročný jak finančně, tak časově, a tak nelze zcela vyloučit, že v průběhu vý-stavby nastane další finanč-ní krize. V takové situaci si mohou půjčit pouze firmy se špičkovým ratingem.

úspory nákladů E.ON úspora 2 mld. EUR propustí13 % lidí

RWE úspora 1 mld. EUR propustí6 % lidí

11

téma

sat ostatním hráčům. Stále však těžíme z toho, že máme relativně dobrou skladbu portfolia našich elektráren: hodně nízko-nákladových zdrojů, tedy jaderných a uhel-ných elektráren, velmi nám pomáhají naše obnovitelné zdroje včetně nově dostavěné-ho větrného parku v Rumunsku.

„V kombinaci s úsporami nákladů nás to pořád drží na úrovni ratingu A minus. Abychom si tento rating udrželi, je nutné redukovat také investice. Zastavili jsme ná-kup polského koncernu Energa, odložili jsme výstavbu nových paroplynových cyk-lů s maďarskou společností MOL nebo jsme odsunuli generálku čtvrtého turboge-nerátoru v Hodoníně. Tím naše zadlužení dosáhne optimální hodnoty, ale nepřekro-čí ji,“ říká Martin Novák, ředitel divize finan-ce Skupiny ČEZ.

Přesně totéž dělají i další velké energe-tiky, jejichž situace je navíc daleko méně optimistická – potýkají se s mnohem vyš-ším zadlužením a většími poklesy zisku; musejí proto dělat zásadní – a nepopulár-ní – opatření. Nejenže zvažují každé euro investic, ale skutečně razantně snižují ná-klady, přesouvají rovněž tisíce pracovních míst do zemí, kde více ušetří.

V neposlední řadě dochází k masivní-mu prodeji aktiv: energetiky prodávají za-hraniční firmy, které vlastní. Příkladem je Slovenský plynárenský priemysel (SPP), jenž se koncem ledna stal majetkem Energetického a průmyslového holdingu (EPH). Dalším důkazem, že se zahraniční firmy snaží divestovat, je prodej Net4Gas. Prodávají se nejen špatná aktiva, ale i ta dobrá, za která prodávající dostane solidní peníze a zlepší to jeho dluhový profil.

„Nástrojem, který mnoho firem také po-užívá, ale my díky malému zadlužení a re-lativně dobré kondici nemusíme, je vy-dávání nových akcií. Tím obvykle klesá hodnota všech akcií firmy, což není pro ak-cionáře dobrá zpráva,“ vysvětluje Martin Novák.

Co nás čekáVšechna tato opatření pouze lehce zmír-ňují dopady zmiňovaných externích fak-

torů. „Pokud tedy nedojde k oživení cen, zisky nám pravděpodobně i přesto kles-nou,“ říká finanční specialistka ČEZ Bar-bara Seidlová.

Jaká opatření tedy máme v záloze? „Na situaci reagujeme několika způso-by. Základním způsobem s největší hod-notou pro zajištění budoucích zisků je prodej elektřiny dopředu. Z této strate-gie jsme těžili už v letech 2008–2012. „Máme před sebou velký investiční pro-gram. Stavíme Ledvice, Počerady, začali jsme rekonstrukci Prunéřova a čeká nás rozhodnutí o investici do Temelína. Na to potřebujeme mít jistotu budoucích výno-sů. Proto prodáváme elektřinu dokonce až do roku 2020,“ uvádí Martin Novák.

Dalším opatřením vedoucím k naše-mu růstu a zisku je například plánovaná investice do větrné farmy v Polsku. Ta by měla přinést stabilní zisky, protože obno-vitelné zdroje jsou poloregulovaným ak-tivem.

Nově se zaměřujeme na oblast teplá-renství, především na kogenerace. Naší významnou akvizicí je společnost Ener-gotrans, která dodává teplo do Prahy.

Jak to dopadne na zaměstnance?Kromě zvyšování výnosů hraje význam-nou roli také redukce nákladů, což se zřejmě neobejde bez snížení počtu za-městnanců. Změny se dotknou nás všech, nejvíce kolegyň a kolegů pracují-cích v podpůrných službách.

Výrazně se zvýší i nároky na zaměst-nance, kteří přicházejí do kontaktu s na-šimi zákazníky. Všechny sdílené a servis-ní činnosti ve Skupině ČEZ sloučíme do tří nových společností – ČEZ Korporátní služby, ČEZ Distribuční služby a ČEZ Zá-kaznické služby. Společným jmenovate-lem těchto změn je sloučení podobných služeb do menšího počtu lokalit. Transfor-mované společnosti budou navíc schop-né nabídnout své služby levněji a větší-mu počtu zákazníků, například z řad zatím neinte grovaných společností.

CO NA TO ANALYTIK

ČEZ se nám jako společnost líbí díky vysoké

kvalitě managementu, stabilnímu regulatornímu

prostředí, silné rozvaze a atraktivnímu

dividendovému výnosu. Nicméně podmínky na

trhu jsou velice náročné. Nízké ceny elektřiny

znamenají, že ČEZ pravděpodobně bude

vykazovat klesající zisky po několik let.

James brand, Deutsche bank, 7. 1. 2013

Transformované společnosti

budou schopné nabídnout své služby levněji

a většímu počtu zákazníků

12

Jak jsou na tom akcie„Evropské akciové trhy se již z ekono-mické krize vzpamatovaly, ale u ener-getického sektoru tomu tak není. Si-tuace na trhu zůstává komplikovaná a zároveň je sektor ovlivňován nega-tivními regulatorními zásahy a velkou zadlužeností. Index akcií největších evropských energetik se stále pohy-buje 20 % pod hodnotami z počátku roku 2009. Ani akcie ČEZ se těmto trendům nevyhnuly a nyní se obcho-dují na hodnotách kolem 650 Kč, vý-razně pod úrovní 800 Kč z počátku roku 2009,“ vysvětluje dění na akci-ových trzích Barbara Seidlová.

180 %

160 %

140 %

120 %

100 %

80 %

60 %

40 %

20 %

0

160 %

140 %

120 %

100 %

80 %

60 %

40 %

20 %

0 %

–20 %

–40 %

31/12/2008 31/12/2009 31/12/2010 31/12/2011 31/12/2012

2009 2010 2011 2012odhad

KonkurenceVzhledem k nepříznivé situaci se ma-nagement firem snaží omezovat in-vestice a směrovat je mimo Evropu. rWE i E.ON mají rozsáhlé programy prodeje aktiv. E.ON má za cíl získat prodejem 15 miliard eur. Dosud již E.ON získal 13 miliard eur prodejem regulovaných sítí. Společnost rWE chce prodeji získat 7 miliard eur, ale v realizaci této strategie je pomalá, neboť zatím získala pouze 1,8 miliar-dy. Evropské energetiky se také sna-ží dosáhnout úspory nákladů. E.ON chce snížit kontrolovatelné náklady o 18 % čili 2 miliardy eur a propus-tit 13 % zaměstnanců. rWE plánu-je propustit 6 % lidí a ušetřit 1 miliar-du eur.

?

?

ČEZ E.ON RWE Verbund Fortum

prodej aktiv E.ON RWEplán

15 mld. 7 mld.dosud 13 mld. 1,8 mld.

Vývoj čistého zisku

Vývoj cen akcií

ČEZ E.ON RWE Verbund Fortum

13

Martin Koch se po působení ve společnosti ČEZ Energetické služby vrací do ČEZ Distribuční služby na pozici generálního ředitele. Když při rozhovoru zmíníme, že montéři Distribučních služeb fungují jako brigáda rychlého nasazení, usměje se a odpoví: „Fungujeme možná jako armáda, ale jako generál se necítím. Já se radši s každým domluvím…“

Martin Koch

Každý chce pracovat pro ČEZ

rozhovor

připravil Jiří Holubec

foto archiv

14

15

V říjnu loňského roku jste se stal generálním ředitelem ČEZ Distribuční služby (ČDS). Už předtím jste zde ovšem působil jako ředitel Správy společnosti. Usnadnila vám předchozí zkušenost příchod do tak náročné pozice?Je zajímavé, že ČDS vznikly při opačném proce-su, než jaký je nastaven dnes, tedy při dělení bý-valých regionálních distribučních společností. Tehdy vznikla ČEZ Distribuce, která vlastní distri-buční soustavu – rozvodny, vedení, trafostanice, a ČEZ Distribuční služby, které soustavu provozují a udržují. Má tříletá praxe mi rozhodně pomohla. Především v tom, že stále znám lidi, kteří ve spo-lečnosti pracují. Vím, na koho se mohu spoleh-nout, na koho se s čím obrátit. Jsem rád, protože zastávám názor, že společnost je tak dobrá, jak dobří jsou lidé, kteří v ní pracují.

V profilu ČDS se píše, že se zabývají „zajiště-ním služeb v oblasti provozování, odstraňo-vání poruch, údržby a oprav distribuční sou-stavy“. Co to znamená v každodenní realitě vašich pracovníků? Činnost firmy se dá rozdělit do několika částí. Kromě toho, že provádíme potřebné manipulace na distribuční síti, je jedním z největších úkolů její průběžná údržba stanovená Řádem preventivní údržby. Nejvíc jsme ovšem vidět, když někde na-stane porucha. V tu chvíli je naší prvořadou povin-ností ji co nejdříve odstranit.

Pracovníci ČDS jsou tedy takovou „brigádou rychlého nasazení“. Když jsem se jednou snažil vysvětlit náplň naší práce své lékařce, tak jsem jí řekl, že jsme něco jako rychlá záchranná služba.

Říká se, že v záchrance působí ti nejlepší z nejlepších. Vybíráte si do svých řad také ty nejkvalitnější pracovníky? Naši pracovníci moc dobře vědí, že jsou to prá-vě oni, kdo v terénu řeší krizové situace, a jsou na to patřičně hrdí. Zároveň ale musím říct, že je čím dál tím těžší nahradit ty zkušené, kteří odcháze-jí do důchodu, novými členy našeho týmu. Mladí absolventi by nejraději řídili všechno z tepla auta nebo kanceláře. Lézt na sloupy se chce máloko-mu, natož když se k tomu sloupu musíte prošla-pat skrz sněhové závěje s nářadím na zádech. V letošním roce kvůli tomu chceme nastartovat pi-

lotní projekt, ve kterém bychom chtěli najít mini-málně desítku mladých kolegů, přidělit každému zkušeného patrona a začít je zaškolovat do naší práce. Musíme se postupně připravit na generač-ní obměnu, abychom jednou nebyli překvapeni.

Věříte, že nové kolegy najdete?Samozřejmě. Každý chce přece pracovat pro ČEZ!

Laptopem tedy ještě rozvodnu spravovat ne-můžete. Objevily se přesto ve vaší práci něja-ké novinky?Technologie jsou samozřejmě čím dál tím moder-nější. Nejvíce se to pozná, když nahlédnete do na-šich velkých budov a uvidíte, že je v nich nápad-ně mnoho volného místa. Díky novým řešením jsou totiž dnešní přístroje mnohonásobně men-ší v porovnání s těmi, na které byly dříve rozvodny dimenzovány. Také se dá mnoho věcí řídit na dál-ku. Ale jak jsem říkal, při poruše stejně dojde na ruční práci.

Předpokládám, že práce na rozvodné síti není bez rizik. Jak jim vaši pracovníci čelí?Nebezpečí je co nejvíce eliminováno jak vybave-ním a pracovními pomůckami, tak pravidelným a průběžným školením. Kupodivu se největší ne-bezpečí skrývá v automatické a rutinní práci. Kaž-dý zkušený pracovník by měl mít neustále na paměti, že kvalifikace není izolace. Zvlášť když v rámci optimalizačních opatření stále více zavádí-me u některých výkonů jednočlenné posádky.

Jako nový generální ředitel budete mít zavá-dění optimalizačních opatření ve svých kom-

DOTAZNÍK PRO

MARTINA KOCHA

PROČ ČEZ?KAŽDý CHCE PRACOVAT PRO ČEZ.

KTERýCH VLASTNOSTÍ MýCH SPOLUPRACOVNÍKů SI NEJVÍCE VÁŽÍM?PRACOVITOSTI A SNAHy DěLAT VěCI, O KTERýCH JINí TVRDí, ŽE JSOU NEMOŽNé.

CO SE MI V ČEZ NEJVÍCE POVEDLO?CO MůŽE BýT VíC NEŽ ŘíDIT TAKTO ROZSáHLý PROJEKT?

NEJVĚTŠÍ DILEMA?MáME NA TO, UDěLAT VěCI SPRáVNě A ZáROVEň RyCHLE?

NEJVĚTŠÍ VýZVA PRO NOVý ROK?DOKáZAT, ŽE JSEM SE VE SVé VíŘE V NAŠE SCHOPNOSTI NEMýLIL.

rozhovor

NA NáVšTěVě rOZVODNy V KŘIMICíCh. MArTIN KOCh

S CELýM VEDENíM Vyráží MEZI ZAMěSTNANCE ALESPOň NA DVA

DNy V MěSíCI

16

vena, a znovu zdůrazňuji, že bychom je realizo-vali ve stávajících společnostech i v případě, že by se neslučovaly.

Patří k těmto opatřením i velmi diskutovaný Workforce Management System?Vím, že WMS budí rozporuplné ohlasy. Jsem ale přesvědčen, že jde o dobrou věc. V podstatě jde o integrovaný systém plánování úkolů, který kaž-dá posádka dostane nahraný na smartphone. V okamžiku, kdy nastane porucha, pošle systém příslušné posádce přímo do přístroje informa-ce potřebné k jejímu odstranění. Další úkoly jim buď v harmonogramu posune, nebo jim je pře-plánuje podle toho, kde se právě nacházejí.

To zní velmi dobře.Myšlenka je výborná, ovšem jako u každého tak-to složitého systému se vyskytly problémy při za-vádění, čímž si vysloužil negativní pověst. Je za-jímavé, že jsem nedávno navštívil pracoviště v Plzni-Křimicích a potkal jsem se s dvěma mla-dými kolegy, kteří si se systémem bez problémů rozuměli. Opakuji: věřím, že je to dobrý nástroj, možná to chce jen vyvinout trochu úsilí a naučit se s ním pracovat.

Vy jste znám tím, že do terénu vyrážíte velmi často…Jak jsem říkal, domnívám se, že naše firma sto-jí na lidech, a já se s lidmi chci setkávat osobně. Návštěvám věnuji minimálně dva dny v každém měsíci. I kdybych ale jezdil každý týden, při po-čtu našich lokalit bych na návštěvu všech potře-boval dva roky. Naštěstí jsem na cestování zvyk-lý. Při cestách mezi Ostravou, Hradcem, Prahou i jinde najezdím měsíčně kolem pěti tisíc služeb-ních kilometrů, to je skoro, jako bych byl řidič ti-ráku, ale k tomu musím absolvovat řadu jednání, týmů, porad i setkání s lidmi…

Zdá se, že vás čeká velmi náročný rok. Stih-nete se v něm věnovat i rodině a koníčkům?Na rodinu si člověk musí udělat čas. Není to zase až tak náročné, protože obě mé děti jsou už dospělé a manželka pracuje v manažerské pozici, takže mě chápe. Koníčky stíhám, jak se dá. Kdysi jsem závodně hrál badminton, dnes mám rád golf, ale ten zvládám teď jen občas o víkendu.

petencích. Můžete prozradit, na jakých prá-vě pracujete? Opatření je celá řada. Právě teď například do-končujeme analýzu „obvyklých časů“. Monté-ři provádějí v terénu stovky, možná tisíce úkonů. Když jsme u každého z těchto úkonů zjišťova-li, za jak dlouho je možné jej provést, našli jsme v nasbíraných datech velké rozdíly. I když vezme-me v potaz rozdílnost technologií a podmínek, víme, že někteří montéři dokážou pracovat dale-ko rychleji či chytřeji než jiní. Optimalizační opat-ření by měla rozdíly snížit. Nechceme, aby se všichni vyrovnali nejlepším, ale na druhou nejlep-ší praxi by se postupně dotáhnout měli.

Dalším velkým úkolem, který vás v novém roce čeká, bude sloučení společností ČEZ Distribuční služby, ČEZ Měření a ČEZ Logisti-ka. V jakém stadiu jsou přípravy této fúze?Musím to zaklepat, ale týmy pracují jako divé a díky tomu zatím pokračujeme podle harmono-gramu. Zdá se tedy, že vše, co máme stihnout k 1. červenci, bychom stihnout měli. Pomáhá nám mimo jiné i to, že většina členů pracov-ních skupin působila v původních regionálních firmách, ze kterých ČDS a ostatní společnosti vznikly. To, co tehdy dělili, teď zase do jisté míry dávají dohromady.

Proč se vlastně k fúzi přikročilo?Důvody jsou hlavně ekonomické. Sloučením tří společností nebude tolik ředitelů, asistentek, správních útvarů, budeme moci omezit administ-rativu. Navíc mimo samotný proces fúze musíme rovněž z ekonomických důvodů provést řadu op-timalizačních opatření, která už jsou dnes připra-

ČEZ DISTRIbUČNÍ SLUŽbY

V ČÍSLECH

Společnost je tak dobrá, jak dobří jsou lidé, kteří v ní pracují

160 000 kmO tolik kilometrů vedení se ČDS starají

57 tisícStejně tak pečují o dva miliony podpěrných bodů vedení a 57 tisíc transformačních stanic

1602 m n. m.V této nadmořské výšce, na Sněžce, najdete nejvýše položenou trafostanici v České republice

3,5 milionu Na dodávky elektřiny se může spolehnout tři a půl milionu odběrných míst

20 milionů Tolik kilometrů najedou ročně naši pracovníci

17

o čem se mluví

připravila Gabriela Pátková

foto Profimedia

Zvládli jsme extrémní počet žádostí o připojení fotovoltaických elektrárenK poslednímu dni minulého roku bylo do sítě ČEZ Distribuce připojeno více než 6 tisíc nových výroben elektřiny z OZE o celkovém výkonu téměř 215 MW, přičemž celé dvě třetiny z celkového počtu byly připojeny v listopadu a prosinci. Většina požadavků se týkala střešních fotovoltaických elektráren.

Přestože úhrnný objem instalovaného výkonu byl tentokrát nižší než před dvěma lety, kaž-dý vyřizovaný případ byl, bez ohledu na vý-kon zdroje, obdobně pracovně náročný pro všechny zúčastněné. Všichni žadatelé se sna-žili v závěru roku požádat o připojení, aby dosáhli na vyšší výkupní ceny, které byly od 1. ledna 2013 cenovým rozhodnutím sníže-ny. „Tento vývoj jsme očekávali a byli na něj připraveni. Dokázali jsme tak uspokojit všech-ny požadavky výrobců o připojení podané byť k poslednímu prosincovému dni minulého roku,“ říká Michaela Kociánová, vedoucí od-boru Síťové služby z ČEZ Distribuce.

Od prosince roku 2011, kdy bylo znovu možné zahájit povo-lování připojování výroben elek-třiny z OZE, posoudila ČEZ Dis-tribuce více než 19 tisíc žádostí a odsouhlasila na 8 tisíc projek-tových dokumentací. Fakt, že žadatelé nechali vše na posled-ní chvíli, přidělal práci také za-městnancům ČEZ Zákaznické služby a ČEZ Měření, kteří řeši-li kontakty a osazovali elektro-měry i na Silvestra. „Standard-ně provádíme montáž měřidel na nová odběrná místa nebo výměnu v případě změny pa-rametrů odběrného místa. V závěru roku jsme k těm-to standardním úkonům pro-váděli ve větší míře výměny měřidel za průběhová, tedy taková, která měří časo-vý průběh odběru i dodáv-ky elektrické energie, v no-vých výrobnách elektřiny z OZE,“ vysvětluje Boris

Díky mimořádnému pracovnímu nasazení se náročný konec roku podařilo společnými silami zvládnout a enormní množství přijatých žádostí včas vyřídit

Vodvárka, vedoucí odboru servis měření A, B z ČEZ Měření.

Co přinese letošní rokVývoj v letošním roce můžeme předvídat jen velmi těžko. Je ale pravděpodobné, že z dů-vodu snížení podpory nedosáhne počet žá-dostí o připojení nových výroben elektřiny z OZE stavů z let 2010 a 2012 a podobný ná-por se již nebude opakovat. Vše bude záležet na přístupu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Energetického regulačního úřadu k vy-užití platné legislativy v praxi nebo k jejím pří-padným změnám.

18

Snižování délek

odstávek v letech

2007–2012

Pětileté úsilí přineslo Temelínu plody25. prosinec 2012 se stal pro zaměstnance Jaderné elektrárny Temelín nesmazatelným zápisem do provozní historie. Právě ten den se v 19.37 počitadlo roční výroby poprvé přehouplo přes 15 TWh. Byl tak naplněn ekonomický cíl projektu Bezpečně 15TErA, zahájeného v roce 2007.

Přenesme se o více než pět let zpět. Píše se 9. květen 2007 a v největší zasedací míst-nosti elektrárny se začíná rodit projekt léčby vleklých a pro další budoucnost Temelína vážných nemocí. Ty nemoci znali všichni pří-tomní. Opakované poruchy zařízení, odstávky končící po plánovaném termínu, reklamace oprav, velká operativa nahrazující systém…

„Kvůli poruchovosti je Temelín veřejnos-tí vnímán s rozpaky. Zdůvodňování stavu dětskými nemocemi je neudržitelné. Ztrácíme kredit profesionálů,“ nešetřil tvrdými slovy tehdejší ředitel elektrárny Vladimír hlavinka a navrhl řešení: „Musíme budovat systém, definovat priority a postupovat projektovým způsobem. Je nutné, abychom každý krok zlepšování sami tvořili a ovlivňovali. Staňme se týmem se stejným cílem a začněme oka-mžitě. Čeká nás dlouhá a obtížná cesta.“

„Osobně projekt vnímám jako dobrou šanci, jak zlepšit stav Temelína a využít jeho potenciálu,“ říkal tehdejší směnový inženýr Bohdan Zronek, který v rámci projektu vedl tým Komunikace. Během několika měsíců pak bylo navrženo pět oblastí a definováno devatenáct základních projektů. Dali jsme si jasné cíle především v oblasti bezpečnosti a spolehlivosti výroby. Bezpečnostní cíle jsme naplnili již v minulých letech a rekordní rok 2012 splnil i druhý cíl ve spolehlivosti výroby.

Za pět let realizace projektu Bezpečně 15TErA elektrárna Temelín především zvýšila svou spolehlivost. Vždyť v roce 2007 vykázala pracovní disponibilitu pouze 69,93 procenta. Loni to bylo 85,96 procenta. Za stejné období vzrostla roční výroba elektřiny o 3 TWh. To představuje navýšení tržby z prodeje o 3,8 mi-liardy korun. „Projekt Bezpečně 15TErA nám v začátku pomohl při důkladné analýze příčin zvýšené poruchovosti zařízení. Následně jsme se zaměřili i na eliminaci ‚skrytých‘ vad zařízení, které se objevovaly až během odstávek. Navíc ještě proběhne v letech 2014

a 2015 modernizace nízkotlakých rotorů turbogenerátorů v návaznosti na plánované zvýšení výkonu bloků,“ popisuje nejdůležitější přínos projektu vedoucí útvaru péče o zaří-zení Jan Kruml, který v projektu pracoval od jeho začátku.

Pětiletou zkušenost v projektu má za sebou i vedoucí útvaru koordinace Lubomír hobza. V posledních letech pracoval přede-vším na zdokonalení plánu činností v od-stávkách. Také tady Temelín ušel velký kus cesty. V roce 2007 trvaly odstávky dvou bloků 199 dní. Loni se je podařilo zvládnout za 95 dní, tedy za polovinu času. „V optimalizaci odstávek jsme za pět let projektu Bezpečně 15TErA realizovali řadu technických i orga-nizačních opatření. Metodou OKNA jsme nastavili nové odpovědnosti a upevnili syste-matický přístup. Také důsledným řízením rizik eliminujeme nechtěné události nebo se na ně lépe připravíme,“ uvádí Lubomír hobza někte-rá z řady opatření, která Temelínu pomohla významně zkrátit délky odstávek.

Miloš ŠtěpanovskýŘEDITEL JADErNé ELEKTrárNy TEMELíN

Těch pět uplynulých let pro nás bylo velkou školou týmové prá-ce, projektových řešení i změny přístupu k problémům. V celém projektu jsme se hodně zaměřili na spolehlivost – jak spolehlivost zařízení elektrárny, tak vlastního personálu i dodavatelů. Perso-nál je klíčem k provozním výsled-kům. To považujeme všichni za samozřejmost. Ale právě zde je také nejvíce „nástrah“! Znají lidé svou roli v jednotlivých proce-sech? Vykonávají ji přesně a dů-sledně? Jsou patřičně proškole-ni a trénováni? Mají odpovídající podmínky pro svou práci? To vše jsme v projektu řešili a ve vý-čtu bychom mohli klidně pokra-čovat. Právě tento způsob uva-žování musíme využít i při plnění úkolů, které nás čekají v dalších letech. Protože pokud budeme spolehliví, budeme také bezpeč-ní a budeme dosahovat vynika-jících výrobních výsledků. Vý-robní metu 15 TWh jsme splnili právě díky kvalitě výkonu všech zaměstnanců elektrárny i doda-vatelů a to je pro nás velkým pří-slibem úspěchu i v budoucnu.

projekt

připravil Václav brom

foto archiv, Shutterstock

Jak to vidím já

200

150

100

50

0

dny

2007 2008 2009 2010 2011 2012

19

den s

připravil Roman Peterka

foto Michal Matyáš

Kamila JančováVedoucí Zákaznického centra Nový Jičín

Kamila Jančová sedí na více židlích najed-nou. Kromě Zákaznického centra v Novém Jičíně má od ledna na starosti i Zákaznic-ké centrum v Opavě. A metodicky ještě čtyři kontaktní místa smluvních partnerů ve Valašském Meziříčí, Vsetíně, Kopřivnici a Krnově. Tady zajišťují obsluhu zákazní-ků nikoli kmenoví zaměstnanci ČEZ, ale pracovníci externích společností, obvykle některé z elektromontážních firem vzešlých z výběrového řízení. „K mým úkolům tak patří pravidelné návštěvy na těchto čtyřech pracovištích, ověřuji, zda jsou zákazníci ob-sluhováni v souladu s jednotnými standardy a metodikami, předávám nové informace a poskytuji kolegům metodickou podporu,“ vysvětluje Kamila Jančová.

hlavní část svého pracovního času ale věnuje Zákaznickým centrům v Opavě a No-vém Jičíně. Řídit dvě lokality a ještě k tomu metodicky podporovat čtyři další místa není úplně jednoduché. „Je k tomu samozřejmě nutné dát lidem důvěru. Musím se na ně spolehnout, že když zrovna na daném místě nejsem, pracují všichni stejně dobře a spo-lehlivě, jako bych tam byla,“ říká. „Naštěstí si na své spolupracovníky nemohu stěžovat, jsou skvělí,“ dodává.

Sama se jim snaží být nápomocná. Neváhá ani přiložit ruku k dílu a změnit stůl v kanceláři v další přepážku pro obsluhu zákazníka. „Devadesát procent zákazníků máme obsloužit do dvaceti minut. Když ale vidím, že kolegyně stanovený čas nezvládají, třeba kvůli zvýšené návštěvnosti nebo z dů-vodu časově náročnějších požadavků, ráda pomůžu,“ potvrzuje.

S prací se zákazníky má bohaté zkuše-nosti, i když v odlišném oboru – než začala před třemi lety pracovat u přepážky Zákaz-nického centra v Novém Jičíně, byla 17 let v pobočce České spořitelny. „I tady jsem začínala jako řadový pracovník u přepážky, což je teď velká výhoda. Dobře vím, co tato práce obnáší a na jaké komplikace při ní člověk může narazit,“ říká.

7.00

17.00

11.00

„Kamilo, potřebuju s tebou něco rychle probrat,“ objeví se ve dveřích do kanceláře vedoucí Zákaznického centra ČEZ v Novém Jičíně kolegyně z pře-pážky. Kamila Jančo-vá neprodleně spěchá na pomoc. Sotva se vrátí, vyruší nás z roz-hovoru telefon. Volá referentka smluvního partnera z Valašského Meziříčí – potřebuje se ujistit, zda postupu-je správně. A tak po-řád dál. Prostě běžný pěkně hektický den.

Zákaznické centrum otevírá v 8.00 hodin, Kamila Jančová je ale v práci obvykle už o hodinu dříve. „Přečtu si e-maily, připravím se na všechno, co mě ten den čeká. Před osmou pak máme s kolegyněmi malou poradu, kde si řekneme novinky a aktuality,“ říká Kamila Jančová.

během dne se snaží být svým podřízeným v Zákaznickém centru především oporou – většinu času tráví přímo „na place“ mezi kolegyněmi, připravená přispěchat okamžitě na pomoc, popřípadě dává konzultace po telefonu.

V pondělí a ve středu zavírá Zákaznické centrum v pět odpoledne, ostatní dny mají otevřeno do dvou. I v tyto kratší dny však Kamila Jančová zůstává v práci o něco déle. „Nechávám si na tuto dobu papírování a další věci, které potřebují víc času, abych se během dne mohla naplno věnovat provozu Zákaznického centra,“ vysvětluje.

20

Ladislav štěpánek, dosavadní ředitel útva-ru palivový cyklus, je od 1. února pověřen řízením divize výroba. Ladislav štěpánek působil v minulosti v ČEZ jako ředitel sek-ce kancelář GŘ a představenstva nebo zá-stupce ředitele nákupu. Od roku 2004 za-stával funkci ředitele útvaru palivový cyklus, který se zabývá nákupem uhlí a jaderné-ho paliva. Renata Skupníková

Místopředsedkyní správní rady a ředitel-kou Nadace ČEZ se v lednu 2013 stala Michaela žemličková. Novou pozici spo-jí se svým dosavadním postem manažerky útvaru public relations. Jejím hlavním úko-lem je koordinovat projekty, které vycházejí z grantových řízení, napříč Skupinou. Hana Salajková

Ladislav Štěpánek povede divizi výroba

změny

lidé

foto archiv, Shutterstock

První tři týdny v březnu jsou již tradičním obdobím, ve kterém probíhá hodnoce-ní zaměstnanců odměňovaných smluvní mzdou. Letošní rok však přináší úpravu ve způsobu stanovení ročních odměn, která navazuje na vystoupení generálního ředite-le Daniela Beneše na CMM v září loňské-ho roku. Cílem je adresněji ocenit jednot-livce a útvary, které jsou aktivní a nejvíce přispívají k celkovým výsledkům v zájmu Skupiny ČEZ.

Hodnocení a roční odměny každého zaměstnance budou od roku 2013 nově záviset také na vyhodnocení výkonového kódu divize ČEZ nebo dceřiné společnos-ti a na plnění hlavního společného úkolu útvaru ČEZ, respektive úseku IDS. To po-vede ke zvýšení diferenciace odměn mezi jednotlivými divizemi, útvary, společnostmi a úseky podle dosažených výsledků a pro-aktivního přístupu při plnění priorit Skupi-ny ČEZ. „Změna podpoří také spolupráci napříč útvary v zájmu splnění společných úkolů,“ říká ředitel útvaru personalistika Josef Lejček.

Hlavní úkoly divize, které budou podkla-dem pro vyhodnocení Výkonového kódu divize, a společné úkoly útvarů jsou stano-veny v příkazu ředitele divize. A obdobně jsou v IDS hlavní úkoly společnosti a spo-

lečné úkoly úseků vyhlášeny v příkazu ge-nerálního ředitele.

Tyto změny se projeví až při hodnocení v březnu 2014Zmíněné novinky platí pro cíle zadané na rok 2013 a do ročních odměn se promít-nou až při hodnocení v březnu 2014. Letoš-ní hodnocení proběhne podle dosavadních pravidel, nicméně manažeři budou více di-ferenciovat výši odměny ve prospěch nejvý-konnějších zaměstnanců.

Hodnoticí rozhovor je příležitostí zís-kat zpětnou vazbu k plnění zadaných úko-lů i celkovému výkonu, nastavit cíle pro dal-ší období a naplánovat rozvoj zaměstnance. Je to příležitost k otevřené komunikaci mezi hodnotitelem a hodnoceným. Využijte ji!

Od roku 2013 budeme klást větší důraz na pozitivní motivaci. V průběhu roku bude-me aktivně hledat a oceňovat nejvýkonnější zaměstnance nebo týmy, kteří mimořádným způsobem přispějí nad rámec stanovených směrných čísel nebo cílů, prokážou ocho-tu vykonat něco navíc v zájmu Skupiny ČEZ a dokážou efektivně spolupracovat s ostat-ními. Cílem je motivovat zaměstnance k vyš-šímu výkonu a ocenit aktivitu, iniciativu a spolupráci v zájmu skupinových cílů.Monika Dobiášová a Jakub Růžička

bONUSY

Novinky v odměňování smluvních zaměstnanců

Dosud upravený

EBITDA ČEZ, a. s.,

nebo Skupiny ČEZ,

nově jednotně

Skupinové

ukazatele upravený

EBITDA Skupiny

a rOIC Skupiny.

Nově zaveden výkonový kód

divize/společnosti, v rámci

kterého bude vyhodnoceno plnění

hlavních úkolů divize/společnosti,

aktivita a iniciativa divize/

společnosti v zájmu skupinových

cílů, trend vývoje hospodářských

výsledků v čase a plnění ukazatelů

v oblasti bezpečnosti.

Dosud rOIC Skupiny ČEZ,

nově hlavní společný

úkol, na jehož splnění

budou záviset odměny

celého útvaru ČEZ/

úseku IDS. Zaměstnanci

jím budou motivováni

efektivně spolupracovat

na dosažení společného

úkolu.

Nová tvář Nadace ČEZ

21

Nový vzorec pro výpočet roční

odměny platný od roku 2013

Pro srovnání vzorec pro výpočet roční odměny platný pro rok 2012

RO = K . [(u1+u2+…+un) . VK] . (X . Y)

energetika

připravil Stanislav Cieslar

infografika Vít Smejkal

Nukleární baterky aneb malé jaderné reaktoryŘešení dodávek tepla a energie pro místa, kam dráty nevedou

Jaderné minireaktory či nukleární baterie se mohou v dohledné době stát komerčně dostupnou náhradou konvenčních zdrojů tepla a elektrické energie. Jde o zařízení, která se vyznačují co nejdelší dobou mezi servisem, dlouhou životností a nízkými požadavky na počet obslužného personálu.

Jaderné minireaktory budou v blízké budoucnosti (10 až 20 let) pravděpodobně, i přes debaty o budoucnosti jaderné energetiky po havárii elektrár-ny Fukušima, připraveny k na-sazení ve větším měřítku. V sou-časné době probíhá výzkum a vývoj, případně modifikace původně vojenských konstrukcí pro komerční využití v několika hlavních „jaderných“ velmocích, jako jsou USA, Rusko, Čína, Ka-nada, Japonsko a Jihoafrická republika.

Aktivní je v tomto směru především Rusko a jeho mi-nireaktor SVBR 100. Reaktor SVBR 100 (Svincovo-Vismutovyj Bystryj Reaktor neboli olovo-bi-smutový rychlý reaktor) je rych-lý reaktor chlazený tekutým olo-vem (LFR – Lead-cooled Fast Reactor). Má průměr čtyři me-try a je osm metrů vysoký. Od roku 2010 do roku 2014 běží výzkum a vývoj potřebných ma-teriálů. V letech 2015 a 2016 proběhne výroba součástek pi-lotního reaktoru a v roce 2017 by měl být spuštěn pilotní zdroj. O dva roky později se počítá se sériovou výrobou. Výrob-ce AKME-Engineering (který na tomto projektu spolupracu-je i s více než desítkou čes-kých firem) odhaduje, že do roku 2040 vyrobí 500 až 1000 těchto reaktorů v různých výko-

nových variantách v hodnotě 300 až 600 miliard dolarů. Dal-ším vyvíjeným typem jsou RUTA a Masters. Jde o bezobsluž-né reaktory, které by měly slou-žit pro výrobu elektřiny a tep-la v odlehlých místech Sibiře nebo Čukotky. V plánu rus-ké státní korporace Rosatom jsou i plovoucí elektrárny, kte-ré připlují k pobřeží vzdálených míst a připojí se k rozvodné síti. Americko-japonská společnost Westinghouse vyvíjí reaktor typu SMR (Small Modular Reac-tor). „V jedné kompaktní nádo-bě je aktivní zóna s palivem, po-hony regulačních tyčí, prstenec čerpadel, integrovaný paroge-nerátor a kompenzátor objemu. Vše v jedné nádobě o průmě-ru 3,5 metru a výšce 21 metrů,“ uvedl Aleš John, generální ředi-tel ÚJV Řež.

bezpečnostní hlediskoVyvíjené typy charakterizu-je maximální pasivní bezpeč-nost vlastní aktivní zóny v přípa-dě totální ztráty vnějšího zdroje energie včetně záloh, zameze-ní šíření jaderných materiálů atd. V neposlední řadě také za-jištění dostatečné ochrany jak personálu zdroje, tak nejbližší-ho okolí před účinky radioak-tivního záření. Tyto reaktory bu-dou umístěny do podzemních železobetonových schránek

Víte, že…

REAKTOR-bATERIE JE VE SVÉM PRINCIPU UZA-VŘENÁ NÁDObA NAPLNĚ-NÁ DEFINOVANýM MNOŽ-STVÍM ŠTĚPITELNÉHO MATERIÁLU (NAPŘ. URA-NU U235), KTERÁ JE HER-METICKY UZAVŘENA VE VýRObNÍM ZÁVODĚ. SPUŠTĚNÁ ŠTĚPNÁ REAK-CE bĚŽÍ TAK DLOUHO, DO-KUD SE V AKTIVNÍ ZóNĚ NACHÁZÍ DOSTATEČNÉ MNOŽSTVÍ ŠTĚPITELNÉHO MATERIÁLU (NAPŘ. URA-NU U235). PO „VYHOŘE-NÍ“ TAKOVÉTO „bATERIE“ bY bYLO PROVEDENO DOCHLAZENÍ A NÁSLED-Ný ODVOZ CELÉ UZAVŘE-NÉ NÁDObY DO VýRObNÍ-HO ZÁVODU, KDE bY bYLA PROVEDENA RECYKLACE ObSAHU AKTIVNÍ ZóNY A NÁSLEDNÁ LIKVIDACE DÁLE NEVYUŽITELNýCH KOMPONENT A NEŠTĚPI-TELNÉHO MATERIÁLU.

Ověřená technologie

V případě malých jaderných reaktorů se nejedná o nějaká nová technologická řešení, kte-rá by doposud nebyla známá. Po desítky let jsou malé jader-né reaktory spolehlivě a bez-pečně používány na lodích (zejména ledoborcích a vojen-ských letadlových lodích) a na ponorkách. Plánují se pro na-sazení v odloučených místech, pokrytí energetických potřeb vzdálených oblastí, jako jsou např. Sibiř, sever Kanady, roz-vojové země nebo izolované ostrovy.

22

VYUŽITÍ

MALé REAKTORy MOHOU SLOUŽIT I JINýM NEŽ ENERGETICKýM ÚČELůM, NAPŘíKLAD K ODSOLOVáNí MOŘSKé VODy, VýROBě RADIOIZOTOPů NEBO K VýZKUMNýM ÚČELůM.

a pravděpodobně, i vzhledem k po-žadavkům na pasivní ochranu pro-ti ionizujícímu záření, do ocelovými pláty zesílených šachet shora uza-vřených železobetonovým víkem. Sa-mozřejmě takováto „elektrárna“ či „teplárna“ bude muset mít zajištěnu i klasickou ochranu typu dostatečně pevného oplocení, elektronický za-bezpečovací systém, kamerové sys-témy a fyzickou ostrahu, i když v pod-statně menším rozsahu než klasická jaderná elektrárna. „Odlehlá místa nejsou pro teroristy až tak zajímavý-mi lokalitami. Vzdálenost od civiliza-ce je v tomto ohledu výhodou,“ říká Aleš John.

Ten současně na energetické kon-ferenci All for Power 2012, která se ko-nala koncem listopadu v Praze, přišel s doslova vizionářskou myšlenkou. Vidí totiž v malých jaderných reaktorech al-ternativu likvidace elektráren či prodlu-žování jejich životnosti. Po odstavení jaderné elektrárny by bylo možné vy-užít velkou část technologií a do vol-ného prostoru po „vyřazeném“ reakto-ru a parogenerátorech vložit a napojit několik minireaktorů. „Jde o vizi, eko-nomické srovnání s likvidací odstave-ných jaderných elektráren nebo jejich zakonzervováním zatím neexistuje. Ale specialisté ÚJV Řež na tom pracují,“ dodává Aleš John.

výzkum

ÚJV Řež, a. s.V rodném listě má datum narození: 10. června 1955, rodné jméno: Ústav jaderné fyziky a místo narození: obec husinec, část Řež. V následujících letech se měnil název na Ústav jaderného výzku-mu, provozovatelé i náplň činnosti, ale místo zů-stalo. Zásadní změna nastává v roce 1992, kdy byl ústav privatizován a z příspěvkové organizace se stal akciovou společností. Akcionáři jsou ČEZ, a. s., SE, a. s., šKODA JS, a. s., a obec husinec. Nové strategii rozvoje odpovídalo převedení vědeckých a výzkumných kapacit včetně infrastruktury do dce-řiné společnosti Centrum výzkumu Řež, s. r. o., a nákup dceřiných společností, ve kterých má dnes ÚJV Řež, a. s., 100% podíl: Ústav aplikované me-chaniky Brno, s. r. o., Výzkumný a zkušební ústav Plzeň, s. r. o., a EGP INVEST, spol. s r. o. Vzniká Skupina ÚJV. Poslední, ale zásadní změna se udá-la 1. září 2012. Na základě rozhodnutí valné hroma-dy společnosti se po více než padesáti letech mění dosavadní „ústav“ na ÚJV Řež, a. s. Je to logické vyústění změn, jejichž součástí je přechod na inže-nýrskou a teprve následně výzkumnou společnost. Věnuje se analytické a projektové činnosti, podniká v oblasti bezpečnosti a prodlužování životnosti ja-derných elektráren, výzkumu a sledování stavu ma-teriálů, kvalifikace zařízení, nakládání s radioaktivní-mi i neradioaktivními odpady, angažuje se ve vývoji nových typů jaderných reaktorů a vývoji a výrobě ra-diofarmak.Vladimír Věrčák

Malý reaktor

V souladu s definicí MAAE se za „malé“ reaktory po-važují jaderná zařízení s instalovaným výkonem do 300 MWe. U „jednorázových“ reaktorů s požadova-nou minimální délkou „aktivního života“ kolem 10 až 15 let se počítá s využitím více obohaceného uranu jako paliva až na necelých 20 % U235.

Lidský faktor

Malý reaktor by měl mít jednoduchou re-gulaci výkonu a hlavně by měl být vybaven několikanásobným systémem nouzového odstavení nezávislým na manipulacích ob-sluhy tak, aby vlastní „jaderná“ část byla maximálně odolná vůči chybám obsluhy.

Další informace na stránkách ústavu www.ujv.cz

23

tým

připravila Marika Klíčová

foto WWA

1

3

6

7

5

2

4

1 Kamil Rudolf manažer projektů dlouhodobých kontraktů

2 Marek Zeidler trainee – účastník rozvojového programu ČEZ Potentials

3 Stanislav Chvála manažer projektů dlouhodobých kontraktů

4 Tomáš Valach manažer projektů dlouhodobých kontraktů

5 Filip Strohwasser manažer projektů dlouhodobých kontraktů

6 Eva Strmeňová analytik dlouhodobých kontraktů

7 David Viduna manažer útvaru dlouhodobé kontrakty

24

Strategické uvažování máme v DNAÚtvar dlouhodobé kontrakty v sobě spojuje obchodní a strategické zaměření. I proto byl v minulosti součástí útvaru strategie, dnes spadá do divize obchod. „Strategické uvažování máme ale stále v DNA,“ poznamenává David Viduna, manažer útvaru.

Útvar dlouhodobé kontrakty za-jišťuje ve spolupráci s dalšími útvary uzavírání dlouhodobých smluv na energetické komodity. Cílem je nejen navýšit hodnotu Skupiny ČEZ, ale i vhodným ob-chodním nastrukturováním kon-traktů minimalizovat rizika pro firmu. Tým byl založen v roce 2010, kdy se začaly připravo-vat dlouhodobé prodeje elek-třiny, takže vznik samostatné-ho útvaru s tímto zaměřením byl logickým krokem. Loni se tým rozrostl o další tři členy na sou-časných sedm, včetně jednoho člena programu ČEZ Potentials. Jednotliví členové týmu se spe-cializují na různé komodity, ale přitom si musejí udržovat dob-ré povědomí i o ostatních. „Díky všeobecnému rozhledu se čle-nové týmu mohou navzájem lépe zastoupit a přicházet s ob-chodními nápady, které kom-binují více komodit. Přispívá to nejen k jejich profesnímu růstu, ale jejich práce je tím i pestřej-ší,“ říká David Viduna.

Co všechno umímeVlajkovou lodí útvaru dlouho-dobé kontrakty je dlouhodo-bý prodej elektřiny. Jedná se o smlouvy sahající až deset let do budoucna a jejich cílem je chránit firmu proti propadům cen elektřiny a zajistit jí v del-ším horizontu stabilní cash flow. Prodej elektřiny na dlouhodobé bázi má tak strategický charak-ter. Důležitost tohoto úkolu ros-te zvlášť dnes, kdy před námi stojí velká investice v podobě dostavby Temelína.

Kromě dlouhodobého pro-deje elektřiny se útvar ve spolu-práci s útvarem palivový cyklus

či společností ČEZ Tepláren-ská, a. s., zabývá také uzavírá-ním dlouhodobých kontraktů na jiné komodity (plyn a tep-lo) a dále smlouvami na nákup či prodej výrobní kapacity. Dal-ší oblastí je dlouhodobý prodej elektřiny a zelených certifikátů z našich větrných farem a v ne-poslední řadě arbitrážní obcho-dy s CO2 povolenkami.

Komu prodáváme a jak se nám daříHlavními zákazníky, s nimiž útvar o prodeji dlouhodobé elektřiny jedná, jsou investiční banky, které s elektřinou dále obchodují, některé energetic-ké firmy nakupující pro dopl-nění svého portfolia a konco-ví korporátní zákazníci, kteří obchodují na velkoobchod-ním trhu. Z důvodu poptáv-ky po dlouhodobé elektřině se primárně orientujeme na Ně-mecko.

Od svého založení útvar uza-vřel kontrakty na prodej dlouho-dobé elektřiny v objemu zhru-ba 25 miliard korun. Navíc se podařilo arbitrážním obcho-dem s CO2 povolenkami vydě-lat 200 milionů korun. Tento úspěch si vysloužil místo mezi finalisty CEO Awards 2012.

V roce 2013 je prioritou dal-ší prodej dlouhodobé elektřiny stanovený příkazem generální-ho ředitele. „Jde o relativně ná-ročný úkol, který nezávisí jen na nás, ale hlavně na vývoji trhu a na tom, zda budou mít zákaz-níci o tento typ produktu zájem. Vynaložíme však maximum úsi-lí, abychom splnili cíl, který si v této oblasti firma vytkla,“ uza-vírá David Viduna.

Náš zákazník

„Z pohledu korporátní strategie realizuje tým Davida Viduny jednu z klíčových priorit vyhlášených generálním ředitelem na zářijovém CMM 2012. Prostřednictvím uzavírání dlouhodobých kontraktů jeho útvar snižuje volatilitu budoucích cash flow firmy, a ochraňuje tak hodnotu našich aktiv za situace, kdy není zřejmé, kde bude cena elektřiny v příštím kvartálu, natož za 10 let. Snížení rizikového profilu firmy tak vytváří lepší podmínky pro plánování a financování rozvojových aktivit Skupiny ČEZ,“ říká Petr Míkovec, ředitel útvaru rozvoj podnikání.

PETR MÍKOVEC, ŘEDITEL ÚTVARU ROZVOJ PODNIKÁNÍ

25

10 otázek

připravila Marika Klíčová

foto WWA

Jaroslav JakubBěhem své téměř třicetileté praxe v ČEZ prošel hned třemi útvary z těch, které od konce loňského roku jako ředitel Jaderné elektrárny Dukovany vede. Zpočátku se mu prý těžko usínalo, ale dnes už si na rychlou změnu zvykl. Podívejme se, jak se jemu i elektrárně daří a co je čeká v letošním roce.

Loni jste úspěšně završili projekt Vy-užití projektových rezerv. O co v něm šlo?Jeho cílem bylo zabezpečit výměnu do-žívajícího zařízení a zvýšit účinnost par-ního cyklu. Součástí byla i modifikace jaderného paliva umožňující bezpečné zvýšení výkonu reaktoru o 5 %.

Co to pro Dukovany konkrétně zname-nalo?V letech 2009–2012 jsme postupně vy-měnili dožívající zařízení a elektrický vý-kon bloku se zvedl ze 460 na 500 MW. Dnes máme čtyři bloky s instalovaným výkonem 2000 MW. Každou hodinu tak vyrábíme o cca 160 MW víc. Zároveň jsme vyměnili třeba vysokotlaké a nízko-tlaké díly turbín, vývodové transformáto-ry nebo nové vysokotlaké ohříváky (s tím budeme na 3. bloku hotovi letos).

Loni na Silvestra vytvořily Dukova-ny svůj historický výrobní rekord 15 022 123 000 kWh. Jak jste s rokem 2012 celkově spokojen?V oblasti bezpečnosti se nám podaři-lo zásadním způsobem snížit počet po-rušení limitů a podmínek. Co se týká výroby – více než 15 TWh je vynika-jící výsledek. Dosažený výkon souvi-sí s programem Využití projektových re-zerv i s vysokou spolehlivostí zařízení, v níž celosvětově dosahujeme výborných výsledků. Velký podíl na něm má i pro-jekt optimalizace odstávek na jednotli-vých blocích cik-cak.

V jakém stavu je nyní projekt bezpeč-ně 16TERA?V letech 2013 a 2014 prodlužujeme dél-ky odstávek a budeme realizovat roz-sáhlé investiční akce vedoucí ke zvýše-ní bezpečnosti a k prodloužení provozu bloků. Proto došlo ke korekci plánu výro-by na rok 2013 na hodnotu 15,5 TWh.

Loňský rok byl plný mezinárodních kontrol a návštěv – Evropskou unií vy-hlášené stress-testy či partnerská prověrka WANO. Jak jsme obstáli?S výsledky jsem spokojen. V některých činnostech se chceme ještě zlepšit tak, abychom se kvalitativně posunuli na úro-veň odpovídající prvním 30 % nejlépe provozovaných elektráren na světě.

Jaká opatření vyplývající ze stress-tes-tů budou letos realizována?Hlavně investiční akce s vlivem na seiz-mickou odolnost – stropní podhledy blo-kových dozoren, zodolnění střech na čerpacích stanicích, vstupů na dieselge-nerátory a úprava elektrokanálů pro pří-pad extrémních dešťových srážek. Zpra-cováváme nové předpisy a modifikujeme ty stávající, které řeší zvládání abnor-málních stavů a havarijní provoz bloků při celolokalitní události. Vše je součástí Programu zvyšování bezpečnosti EDU.

Jak je to s prodloužením životnosti Ja-derné elektrárny Dukovany? Tomu se dlouhodobě věnuje program

LTO EDU (long term operation). Veš-keré činnosti jak z pohledu stress-tes-tů, tak opatření definovaná v PSR (peri-odic safety report) i další aktivity se nám daří postupně realizovat s cílem prodlou-žit provoz 1. bloku za rok 2015. Stav pro-gramu pravidelně předkládáme Stát-nímu úřadu pro jadernou bezpečnost a průběžně zapracováváme jejich připo-mínky a nové poznatky.

Co čeká Dukovany v roce 2013?Chceme provozovat Dukovany bezpeč-ně, budeme pokračovat v programu LTO a dokončíme projekt PDCA (plán, realiza-ce, kontrola, návrh), kde bychom se chtěli podstatně zlepšit v kontrolních činnostech a v návrzích opatření z těchto kontrol.

Jaká je podle vás nejdůležitější vlast-nost, kterou musí mít ředitel jaderné elektrárny?Určitě bych neupřednostňoval jen jednu. Musí být stratég a lídr, podřízeným musí být příkladem. Měl by motivovat a rozví-jet lidi, mít pozitivní přístup. A musí umět pozorně naslouchat a získané poznatky správně vyhodnocovat.

Je práce na „jaderce“ to, o čem jste jako kluk snil?V patnácti letech jsem chtěl být letcem, ale můj táta mi to rozmluvil. K tomu, že budu pracovat v jaderné elektrárně, jsem se rozhodl při studiu na VUT v Brně, když jsem každý týden jezdil okolo sta-veniště Jaderné elektrárny Dukovany.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

26

ŘEDITEL JADERNÉ ELEKTRÁRNY DUKOVANY

VZDĚLÁNÍ

■ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V bRNĚ, SPECIALIZACE PARNÍ TURbÍNY

■ POSTGRADUÁLNÍ STUDIUM JADERNÉ STROJÍRENSTVÍ

■ MANAŽERSKÉ VZDĚLÁNÍ PRO STŘEDNÍ MANAGEMENT

KARIÉRA

ČEZ

■ SPOUŠTĚNÍ 1. A 3. bLOKU JE DUKOVANY – VE FUNKCÍCH OPERÁTORA SEKUNDÁRNÍ ČÁSTI A VEDOUCÍHO bLOKU, SMĚNOVý INŽENýR (1983–1993)

■ PŘÍPRAVA PERSONÁLU bLOKOVÉ DOZORNY – ZÁSTUPCE ODbORU PROVOZU, PŘÍPRAVA NA VZNIK NOVÉHO ÚTVARU (1993–1994)

■ VZNIK NOVÉHO ÚTVARU KOORDINACE – ŘÍZENÍ ODSTÁVEK A ČINNOSTÍ PROVOZNÍHO PERSONÁLU, VEDOUCÍ PROJEKTU PRO ZKRÁCENÍ ODSTÁVEK Z 38 NA 32 DNů (1995–2000)

■ GARANT PROCESů ŘÍZENÍ PRACÍ NA ObOU JE – ŘÍZENÍ ROZPOČTU ÚDRŽbY, SJEDNOCOVÁNÍ ČINNOSTÍ VČETNĚ IMPLEMENTACE IT-PASSPORT (2001–2007)

■ ÚČAST NA OSART (USA) – PROFESE ÚDRŽbA (2008)

■ EURO MAINTENANCE INCENTIVE AWARD 2010 NA ZÁKLADĚ DOPORUČENÍ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO ÚDRŽbU (2010)

■ VEDOUCÍ ODbORU PÉČE O ZAŘÍZENÍ NA JE DUKOVANY – ČLEN PROJEKTU ÚDRŽbA V DIVIZI VýRObA, IMPLEMENTACE DODAVATELSKÉHO SYSTÉMU NA JE (2007–2012)

■ JMENOVÁN ŘEDITELEM JE DUKOVANY (PROSINEC 2012)

ZÁJMY

■ TENIS (PREFERUJI DVOUHRU, PŘEMýŠLÍM O ČTYŘHŘE), bĚŽKY, TURISTIKA (HLAVNĚ VYSOKÉ TATRY)

■ JÍZDA NA MOTOCYKLU (VLASTNÍM DOCELA SILNOU SUZUKI 1100 GSX)

■ HISTORICKÉ KNÍŽKY A FILMY

Jaroslav Jakub

27

na návštěvě

připravil Roman Peterka

foto Michal Matyáš

Stojíme vedle urychlovače částic schovaného v útrobách nově vznikajícího PET Centra na konci areálu ÚJV v Řeži. Zařízení, které pracuje na stejném principu jako jeho slavný kolega ve středisku CErN v ženevě. Tohle je proti němu ale miniaturka. Svou důležitostí si však s obřími urychlovači nezadá. Tady začíná výroba radiofarmak, která slouží k odhalení nádorových ložisek v těle.

Líheň radioaktivních stopařů

Aby to bylo možné, je nutné nejprve do těla pacienta vpravit injekcí radio-farmakum. To je, zjednodušeně ře-čeno, směs glukózy (nebo jiného no-siče) a radioaktivní látky. „Využívá se při tom jednoduchého principu, že každá tkáň v těle potřebuje pro svůj růst živiny. A nejrychleji rostoucí tká-ní v těle jsou právě nádory,“ vysvětlu-je Michal Antoš, který vede oddělení PET radiofarmaka v ÚJV Řež. A pro-tože glukóza je nejrychlejší zdroj ži-vin, většinu z lékaři vpravené dáv-ky glukózy – a s ní i radiofarmaka – „spolknou“ právě nádory. Spe-ciální snímací zařízení (PET kame-ra) pak dokáže zachytit záření, které se v těle pacienta uvolňuje, a ukáže na snímku, které tkáně nejvíc „svítí“. „Je to vlastně rentgen naruby. Zatím-co rentgen tělo prosvítí zvenčí, tady máme zdroj záření uvnitř těla,“ říká Michal Antoš. Lékařských pracovišť

28

s PET kamerou je v současné době v republice osm. „Počítá se s tím, že po dostavbě nového PET Centra v Řeži přibude jedna kamera i tady,“ podotýká Michal Antoš.

Po spirále do terčeAby radiofarmakum „svítilo“, musí se nejprve vyrobit radionuklid. „Prvním krokem k výrobě radiofarmaka je vý-roba radioaktivního atomu na cyklo-tronu,“ vysvětluje radiochemik Milan Buňata. Vypadá to tak, že se do cyklo-tronu pustí urychlený svazek protonů, jehož dráha se pomocí silného mag-netického pole zakřivuje. Jak se rych-lost protonů zvyšuje, zvětšuje se i po-loměr, po kterém cyklotronem obíhají; pohybují se po spirále stále rychleji a rychleji, až je odstředivá síla mrští na některý z terčů umístěných na stěně cyklotronu. Terč obsahuje neradioak-tivní nuklid (skupinu atomů se stejným atomovým číslem, v tomto případě je to malá kapička vody), ze kterého se ostřelováním urychlenými částicemi stává nuklid radioaktivní.

V polohorké komořePoté, co ostřelováním protonů v cy-klotronu vzniknou radioaktivní nukli-dy, přichází další fáze výroby. „Musí-me radioaktivní atomy ‚napasovat‘ na chemickou látku, která zajistí požado-vaný účinek, například na glukózu,“ popisuje Milan Buňata. Tento proces probíhá v tzv. polohorkých komorách – velkých boxech z nerezu, jejichž stě-ny jsou vyplněny deseticentimetrovou vrstvou olova kvůli odstínění radio-aktivního záření. Když je syntéza ho-tová, je čas vyrobenou várku rozdělit na jednotlivé „porce“ a zabalit je. Vše probíhá za těch nejpřísnějších hygie-nických opatření, aby nedošlo ke kon-taminaci radiofarmaka. A za podob-

ných bezpečnostních opatření jako v kontrolovaném pásmu v jaderné elektrárně – každý pracovník má svůj osobní dozimetr.

Poločas rozpaduKdyž je celá vyrobená várka připra-vena k expedici, musí ještě projít sa-dou laboratorních kontrolních analýz. „Až poté, co je celá šarže zkontrolo-vaná a vyhovuje skutečně všem pod-mínkám, může být propuštěna k apli-kaci pacientovi,“ říká Milan Buňata. Po celou dobu od chvíle, co v cyk-lotronu vznikly „bombardováním“ urychlenými protony radioaktivní nuk-lidy, přitom neúprosně odtikává čas – přesněji řečeno poločas. Poločas rozpadu. Ten určuje rychlost, s jakou radioaktivita postupem času klesá. „Každý radionuklid má daný poločas rozpadu. Čas, během nějž se rozpad-ne polovina jeho jader,“ vysvětluje Mi-lan Buňata. Některé typy radionuk-lidů mají dlouhé poločasy rozpadu, v řádu let, jiné zase krátké, v řádu ho-din. „My, protože jde o látky, které se vpravují do těla člověka, pracujeme s krátkými poločasy rozpadu, aby se co nejrychleji odbouraly – se dvěma hodinami,“ vysvětluje Milan Buňata. To ale klade velké nároky na výrobu a následnou distribuci. „Od okamži-ku, kdy skončíte ozařování, se vám ra-dionuklid začne rozpadat. A vy máte zhruba čtyři hodiny na to, abyste do-pravili radionuklidy do výrobní labora-toře, vytvořili tam z nich léčivo, zaba-lili a dopravili do nemocnice, kde už musí být připraveni pacienti na vyšet-ření, protože za dalších pár hodin už bude veškerá radioaktivita pryč,“ do-dává Milan Buňata. Nedá se proto vy-rábět do zásoby. Co se v daný den vy-robí, musí se tentýž den také využít.

Vše probíhá za přísných hygienických opatření, aby nedošlo ke kontaminaci

MALý BráChA žENEVSKéhO UryChLOVAČE ČáSTIC. MALý, ALE UžITEČNý

Zbrusu nové PET CentrumÚJV má v současné době tři pracoviště, kde se vyrábějí radiofarmaka. První vzniklo při Nemoc-nici Na homolce už před lety, další je při Masa-rykově onkologickém ústavu v Brně, třetí vzniká přímo v areálu ÚJV v Řeži. Dosud vybudovaná PET Centra mají dost práce s tím, aby zabezpe-čila výrobu dostatečného množství radiofarmak pro pacienty v České republice. Nové výzkumné a vývojové PET Centrum má kromě výroby pod-pořit i vývoj nových generik radiofarmak. Projekt PET Centra obsadil 3. místo v soutěži Investor roku 2010. Velkou část prostředků na jeho vý-stavbu se podařilo získat z fondů EU.

co jste možná netušili

Ve velíně cyklotronuNeviditelné děje uvnitř cyklotronu, kde se urych-lují protony, jsou ovládány z velína v sousední místnosti. A jsou to složitější děje než jen klik-nout na „on“ nebo „off“. „Můžeme upravovat různé parametry, abychom dosáhli požadované-ho efektu,“ potvrzuje operátor Adam Pavelka.

29

From: DZ Sent: Monday, May 28, 2012 7:20 PM Subject: poděkování

Srdečně Vás zdravím,

tento mail je obrazně jedna obrovská kytice, za kterou nejsem ani vidět a doufám, že i Vám udělá radost, jakou jsem měl já již v pátek.

V pátek 25. 5. 2012 jsem oslavoval večer rožnutím nové zářivky elektrifikace oné nemo-vitosti, pustil jsem si na notebooku ještě část z filmu Ve stínu Beethovena (doporučuji ke zhlédnutí), kdy téměř hluchý za pomoci své pomocnice/nejlepší studentky, kterou mu poslali na pomoc, diriguje stínově podle jejího dirigování pod orchestrem, premiéru své slavné Ódy na radost. Takže jsem měl radost a udělal jsem si přijatelně hezký večer „ve chlévě“. Druhý den jsem ještě udělal radost staré paní, když jsem po drobné poruše nastartoval čerpadlo a naplnil jí kanystry užitkovou vodou a zalil téměř sto let starou mohut-nou túji, co náhle začala usychat. Vaše pomoc tedy přesáhla moji osobu a zmnožovala se.

Také jsem již v pátek za asistence elektrikáře zjistil, že už nejsou staré elektroměry zn. Křižík a místo nich se montují digitální, takže nový byl vynulován. Pojistky byly instalovány, a tak vše proběhlo hladce. Takže bych Vám rád poděkoval za pomoc v této věci a popřál Vám mnoho zdraví a pohody i elánu do dalších dní a roků.

Vděčný DZ

From: Ivan K. Sent: Friday, January 18, 2013 10:18 AM

Subject: Re: Připojení OM

Dobrý den,

jste skvělá, skvělá, skvělá! Kéž by bylo více takových lidí mezi námi. To by byl ten svět hned růžovější. Díky Vám jsem měl Vánoce, na které nikdy nezapomenu. Jen díky Vám mi nesho-řel stromeček neb jsem mohl použít elektrické svíčky.

S přáním úžasného nového roku

Ivan K.

P.S. Kdybyste náhodou byla volná… Ale to takové lidi jako Vy bohužel nebývají… Ale kdyby přece jen, rád bych Vás požádal o ruku :-)

oranžová spojení

připravila Marta Ctiborová

Vždyť jsme jenom lidiObsluha zákazníků Skupiny ČEZ není jen o ohromném množství dat a informací, které musejí zaměstnanci ČEZ Zákaznické služby znát. Ke každodennímu kontaktu se zákazníky patří i lidská stránka věci – nespočet příběhů, s kterými se kolegové z obsluhy denně střetávají. Dobré i špatné, snadné i komplikované. Některé končí dopisem, pohlednicí či e-mailem s poděkováním. To samozřejmě vždy potěší. Ale leckdy pošta přinese i poněkud zarážející psaní. Přečtěte si, s čím se také naše obsluha setkává.

foto archiv

Nechybí však ani osočování a vyhrožování – viz přiložený obrázek. Trochu starší text, nad kterým se ale asi každý pozastaví, je reakcí zákaznice na sdělení, že zákazníci Severočeské energetiky (SE) byli z důvodu transfor-mace převedeni do ČEZ Prodej a ČEZ Distribuce. Zákaznice si stěžovala, že s ní byla ukončena smlouva (SE), a odmítla přijmout novou smlouvu (ČEZ). Dokon-ce podala trestní oznámení a nepřijala ani opakovaná vysvětlení. Není bez zajímavosti, že zákaznice se vždy podepsala plným jménem včetně titulu MUDr.

Redakčně neupraveno

30

ke kávě

Skol! Lyžařský pozdrav zná leckdo, ale víte o lyžování víc?

1 Kdy se v Čechách poprvé lyžovalo?A. 1. ledna 1881b. 5. ledna 1887C. 24. prosince 1900

2 Kromě Jizerské padesátky se jede také jeden z těchto závodů:A. Budějovická dvanáctkab. Pradědova stovkaC. Bedřichovská třicítka

3 V kterém roce bylo alpské lyžování poprvé na olympiádě?A. 1936b. 1945C. 1952

4 Na Jizerské padesátce se každý rok při zahajovacím ceremoniálu připomíná památka jedné expedice. Které?A. Apalucha '82b. Peru '70C. Huascarán '72

5 Před sto lety při běhu na lyžích na 50 kilometrů po hřebenech Krkonoš tragicky zahynula dvojice:A. Bohumil Hanč a Václav Vrbatab. Jindřich a Jan Pospíšilové C. Eva a Pavel Romanovi

6 Svaz českých lyžařů vznikl předA. 20 letyb. 45 letyC. 110 lety

KVÍZ

Řeš

ení:

1B, 2

C, 3

A, 4

B, 5

A, 6

C

Zimou na lyžíchAni třeskuté mrazy neodradí ty správné sportovce od vyběhnutí do bílé stopy. Důkazem toho je hojná účast nejen na Jizerské padesátce, ale i na Přeborech ČEZ na Kvildě nebo v Říčkách. Zde všude jsme mohli najít stopy Skupiny ČEZ.

Přebory ČEZ v běhu na lyžích, Kvilda, 19.–20. ledna

Letošní účast na přeborech ČEZ nebyla taková jako jindy. Řádila chřipka a sníh napadl na poslední chvíli. Přesto byl všem účastníkům k dispozici pěkný tříkilometrový okruh. Na něm si to rozdali muži v závodě na 15 a ženy na 6 km. Absolutním vítězem mezi muži se stal opět Míra Řehák z EPR, vítězství mezi ženami si odvezla Svatoslava Kacířová z HSP. Na start nedělního závodu štafet se postavilo pět smíšených týmů. Opět zvítězilo družstvo z ETU před reprezen-tanty ETE a EDU. Luděk Honsa

Memoriál bohuslava Šudy, Říčky, 28. ledna

Sportovci ze Skupiny ČEZ a spřátelených energetických společností startovali také na Me-moriálu Bohuslava Šudy. Závod v obřím slalomu se jel na černé závodní sjezdovce vrchu Zakletý ve SKI CENTRU Říčky v Orlických horách. Nej-rychlejšího času dosáhl Michal Moravec z ČEZ, a. s., mezi ženami nenašla přemožitelku Lenka Adamcová z Landis+Gyr.

Jizerská padesátka, 11.–13. ledna

1 Součástí aktivit v rámci ČEZ Energy zóny na všech zim-ních sportovních akcích je velmi populární soutěž „bungee running“ na sněhu. Úkolem je připoutaný na gumovém laně zdolat co největší vzdálenost. Na účastníky čekají drobné upomínkové předměty od Skupiny ČEZ.

2 ČEZ Energy zóna přilákala také děti a rodiče. Dát si šálek horkého čaje po náročném závodě, chvíli si odpočinout – žádný problém. Rychle to pochopili nejenom dospělí, ale i děti. Ve vytápěné Energy zóně je dostatek místa pro sledování tolik oblíbených Krkonošských pohádek nebo dětských filmů.

3 46. ročník tohoto tradičního závodu zahrnoval i smíšený firemní štafetový běh volnou technikou. Skupinu ČEZ repre-zentovala štafeta ve složení Lukáš Novák, Milan Mika, Michal Nakládal a Tomáš Balcar (zleva).

1

3

2

31

19. - 21. březnapřijďte zvolit volitele

Volby do dozorčí rady ČEZ, a. s. 2013

Komu dáte hlas?

inz_obalka.indd 1 1/16/13 11:41 PM