Tento produkt je spolufinancovánEvropským sociálním fondem a státním rozpočtem

České republiky

Venkov

dříve a dnes

Několik pojmů úvodem…

• Venkov = prostor mimo městské osídlení zahrnující krajinu i venkovská sídla

• Je charakterizován nižší hustotou zalidnění a tradičně je zaměřen na zemědělství

• Vesnice (ves, víska, dědina) je sídlo venkovského typu, je intravilánem venkovské obce.

(dle wikipedia.org)

Charakteristiky venkova

• Prostředí méně anonymní s vyšší sociální kontrolou, sociální soudržností a sociální podporou,

• má blíže k přírodě než město,• klade silný důraz na rodinu (vícegenerační bydlení),• důraz na tradici,• zdravé životní prostředí,• všímavost v mezilidských vztazích,• počet obyvatel menší než 2000 (v jiných státech až 5000),

• Výhody: klidné a čisté prostředí, kontakt s přírodou, nižší koncentrace soc. patologických jevů než ve městě.

• Nevýhody: dojíždění do škol a práce, využití volného času.

Charakteristiky venkova

• Převaha přírodních porostů, otevřená krajina,

• agro-leso-pastevní využití prostrou,

• nízká hustota zástavby a osídlení (méně než 100 obyv./km2),

• pojetí času závislé na přírodě,

• naproti tomu městská společnost chápe čas jako posun vpřed – chápe venkovskou společnost jako opožděnou ve vývoji,

• specifická rulární kultura s rolnickou tradicí, tj. blízkost k přírodě, vztah mezi venkovským člověkem a přírodou,

• nedůvěra ke změnám (hlavně starší generace), menší uspěchanost,

• malá sídla – neanonymní žití – sociální kontrola – relativní pevnost vazeb – uzavřenost normativní kultury.

Vývoj venkova (venkov dříve)

• Průmyslová revoluce 19. století ztráta dominantní zemědělské funkce venkova.• Od 19. stol. - Růst počtu obyvatel – málo příležitostí v zemědělství,

odchod obyvatel do měst (urbanizace), - modernější základy venkovského zemědělství vlivem

industrializace, - současně ve městech růst pracovních příležitostí.• Po r. 1950 postupná integrace obcí – klesání počtu obcí.

Vývoj venkova (venkov dříve)

• Vývoj od II. světové války

- odsun Čechů ze Sudet – venkované nuceni opustit obydlí, zabaven historický majetek obcí a zemědělská půda (na které se zakládala společenská prestiž jednotlivých rodů).

- odsun Němců z pohraničí – změna vlastnických vztahů, vysídlení venkova v Sudetech – propad zemědělské a průmyslové výroby a dlouhodobý pokles počtu obyvatel, noví obyvatelé získali majetek lacino, ale neměli k místními prostředí vztah – odsun do měst – větší procento migrace atd.

Vývoj venkova (venkov dříve)

Kolektivizace 1948-1953, společné družstevní hospodářství, narušení kontinuity sociálního vývoje a stability venkova, zvýšení produktivity práce na venkově

Socializace venkova 1953-1970, stabilizace sociálních a ekonomických vztahů, vrácení některých sedláků zpět na své statky, prosazování hesla „přiblížení venkova městu“, výsledek: nevhodné architektonické vzory, činžovní domy a vily, kulturní domy, panelové domy, nákupní střediska.

Kolektivizace a rekreace 1970-1990 velké zemědělské závody, fenomén rekreace formou chataření.

Vývoj venkova (venkov dnes)

• Růst počtu lidí žijících městským způsobem života (dojezdnost za prací ve městech, hektičtější způsob života…)

• Změny ve struktuře zemědělství, ztráta dominantní funkce zemědělství,

• Ekologie, rostoucí význam, rodinná hospodářství, farmy aj.

Vývoj venkova (venkov dnes)

• Práce jako placená pracovní doba, funkční variabilita,

• Suburbální zóny (okolí velkých měst), do venkovského prostroru se tlačí městské činnosti a zóny (příměstské), satelitní městečka

• Image místa pro rekreaci a odpočinek