Syndrom vyhoření jako další nemoc z povolání u zdravotníků...
Transcript of Syndrom vyhoření jako další nemoc z povolání u zdravotníků...
Syndrom vyhoření jako další nemoc z povolání
u zdravotníků (?)
prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., FEAPCCT Klinika pracovního lékařství 1.LF UK a VFN v Praze
Život s medvědem v zádech podle prof. Ptáčka
Moderní dobu provází jiný druh stresu. Je to stres, ve
kterém žijeme prakticky všichni. „Můžeme si představit otevřenou medvědí tlamu, ve které permanentně držíme hlavu“. Naši předkové byli sice vystavováni nárazově velmi silnému stresu, ale když „medvěda zahnali“, měli čas na regeneraci. „Ve dvacátém a jednadvacátém století jsme vymysleli něco jako dlouhodobý stres,“ říká prof. Ptáček.
JAK POZNÁME SYNDROM VYHOŘENÍ
ZÁKLADNÍ PŘÍZNAKY: cítíte se unavení, ztrácíte smysl svého počínání, a začínáte být cyničtí. (Maslach, Schaufeli, Leiter 2001) Lékaři a učitelé patří k nejohroženějším profesím. „Léčit pacienty nemá smysl, protože stejně zemřou.“ „Nemá smysl mládež vzdělávat a vychovávat, protože jsou to stejně ignoranti.“
Syndrom vyhoření u českých lékařů
ČLK oslovila 30 tisíc českých lékařů, zúčastnilo se 13 500 a přišlo 7 400 validních odpovědí (Ptáček a Raboch, 2013)
(20 % všech českých lékařů napříč obory)
Nejvíce se účastnili praktičtí lékaři, internisté, lékaři ARO
Výsledky:
83 % lékařů se cítí ohroženo syndromem vyhoření,
34 % vykazuje symptomy,
nejvíce ohroženi jsou mladí lékaři úrazové chirurgie a nejméně pak lékaři v oboru pracovní lékařství
Studie ČLK, psychiatrické kliniky VFN a 1.LF UK 2013
SYNDROM VYHOŘENÍ v populaci - 2014 1000 pracujících osob z celé ČR 25–65 let
• 34 % respondentů se cítí ohroženo • 20 % z nich má konkrétní projevy • častější je to u žen • častější u mladších osob • je vázán na profesi. • 38 % respondentů v profesích s velkou odpovědností
SYNDROM VYHOŘENÍ v populaci - 2014 1000 pracujících osob z celé ČR 25–65 let
• V České republice je výrazně vázán na kraj. • Nejvíce • v Moravskoslezském, • Libereckém • a Královehradeckém kraji.
• Nejméně častý a nejméně intenzivní na Vysočině. • V Praze je vyhořelých osob méně, • ale vyhoření je tu vyšší intenzity. • (prof. Ptáček)
JAK JSME NA TOM VE SROVNÁNÍ SE ZAHRANIČÍM?
Zdroj: prof. R. Ptáček
KTERÉ PROFESE JSOU NA TOM NEJHŮŘ?
Zdroj: prof. R. Ptáček
PRACOVNÍ STRES
• Nejvíce – • 63 % - pracovního stresu je spojeno s kontaktem s klienty/zákazníky/pacienty, • 62 % s platovým ohodnocením • u 80 % respondentů by stresovou zátěž zlepšilo zvýšení
platu, • delší dovolená a výhody od zaměstnavatele. • 30 % respondentů zažilo v práci šikanu, nejčastěji ze
strany nadřízeného. (Ptáček a kol. 2017)
DEPRESE
• 7 % respondentů mělo v posledním měsíci projevy
klinicky závažné deprese • celkově depresivní projevy velmi významně častěji
vykazují ženy (22 %) než muži (15 %). • 9 % přiznalo myšlenky na ukončení života, • 1 % uvedlo, že o sebevraždě uvažuje velmi vážně. • Nejvyšší výskyt příznaků je u osob mezi 35–51 let. • 53 % osob, které uvádějí střední a těžké depresivní
projevy, má pouze základní vzdělání nebo je vyučeno.
Zdroj: prof. R. Ptáček
Život s medvědy v zádech Velké problémy mají i ti, které práce původně bavila.
„Celý den zvoní telefony, chodí maily, souběžně řešíte několik úkolů, všeho je hrozně moc… Nejprve se s tím snažíte bojovat. Po určité době se ale začnete cítit strašně unavení. „Medvědů je moc a jsou tu pořád, neutečete před nimi, nemáte čas na regeneraci a ten boj pro vás začíná ztrácet smysl“
ZDRAVOTNÍCI A STRES obecně
• každodenní kontakt s lidskou bolestí, utrpením a smrtí • zvládání emočních reakcí pacientů, • směny, • umývání pacientů, • podávání léků, • strach z chyby • v sázce jsou zdraví i životy pacientů • špatná interpersonální komunikace (i sester a lékařů)
• Vévoda J: a kol. Psychosociální rizika ve zdravotnictví, Čas Lék čes 2018
ZDRAVOTNÍCI A STRES
• nedostatek pracovních sil – časová tíseň • přesčasové hodiny • zdravotnictví je jedním z největších zaměstnavatelů • a jen v pražských nemocnicích podle přesčasových hodin
chybí až 700 úvazků sester • V celé ČR chybí až 2500 sester (Medical Tribune 2018)
Vévoda J: a kol. Psychosociální rizika ve zdravotnictví, Čas Lék čes 2018
SY VYHOŘENÍ U ZDRAVOTNÍKŮ STOUPÁ – DŮVODY:
• Tlak na výkon, • vysoké časové zatížení, • přebujelá administrativa, • postupná ztráta kontaktu s pacientem, • zvyšující se odpovědnost (např. pod tlakem žalob ze strany
pacientů) • Souběh faktorů může vést k vyššímu výskytu profesních
chyb, odchodu kvalifikovaných odborníků z této profesní oblasti, rozvoji duševních poruch nebo nadměrné konzumaci alkoholu, a to i u studentů medicíny.
• Ptáček a kol. Čas Lék čes 2018
DEPRESE A ŽIVOTNÍ STYL
• Protektivním faktorem • existence fungujícího partnerského vztahu • zdravý životní styl – souvisí s nižšími projevy deprese • Pouze 25 % respondentů uvádí pravidelnou KONZUMACI RYB, • 52 % respondentů se snaží chodit SPÁT v pravidelnou dobu
• Životní styl osob s depresivními projevy vykazuje více pasivity a
více nežádoucích návyků. • Jen 6 % osob s depresivními projevy dodržuje pravidla zdravého
životního stylu, • Osoby s depresivními projevy významně více tyto obtíže řeší
alkoholem a léky.
ŽIVOTNÍ STYL SE MOC NEDODRŽUJE
• 17 % respondentů se o to snaží
• 36 % respondentů kouří CIGARETY
• ALKOHOL příležitostně konzumuje 70 % respondentů, • 14 % uvádí, že plně abstinuje, • 17 % uvádí velmi častou až denní konzumaci alkoholu.
• 44 % respondentů se věnuje alespoň 1–2 x týdně FYZICKÉ
AKTIVITĚ v délce minimálně 30 min, • 31 % ani jeden den
ŽIVOTNÍ STYL
• 31 % respondentů trpí nadměrnou únavou, • 32 % má problémy se spánkem v noci, • pouze 5 % z nich tyto obtíže řeší s lékařem/ • psychologem/psychiatrem.
• Někdy nebo pravidelně užívá LÉKY • na uklidnění 18 %, • na spaní 16 %, • na zlepšení nálady 11 %.
VÝVOJ KOMPLIKACÍ
Dlouhodobý nepřiměřený pracovní stres
1. fáze - zvýšené koncentrace stresových hormonů, pocity tenze a úzkosti.
2. fáze - dlouhodobě se zvyšuje klidový krevní tlak,
hladina cholesterolu v krvi a body mass index.
3. fáze - diagnostikována onemocnění kardiovaskulárního systému a depresivní porucha.
Problémem je, že stres spojený s určitou prací lze jen velmi obtížně objektivizovat.
Ganster DC, Rosen CC. Work stress and employee health. A multidisciplinary review. J Manag 2013; 39(5): 1085–1122.
Prázdná baterie dle prof. Ptáčka
Veškerou svoji energii si můžeme představit jako vnitřní baterii.
Energie v ní postupně ubývá, až je zcela prázdná – to je
syndrom vyhoření.
Prázdnou baterii někdy v životě zažije snad každý.
„Prázdnou baterii můžeme nabít a jede se dál.
Ale když s ní člověk nic neudělá, nenabije ji, hrozí mu již vážné
potíže a nemoc.
Říkáme si: „To zvládnu.“ Jenže prázdná baterie jednoho dne
shoří docela.
Doporučení ILO
SVĚTOVÝ SEZNAM NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ
- International List of Occupational Diseases (ILO), revize 2010, zahrnuje v kapitole 2.4.
Psychické poruchy a poruchy chování: Post-traumatická stresová poruchu (PTSD) a další psychické poruchy a poruchy chování
Nemoci z povolání
• nemoci „prokazatelně“ vzniklé z práce • vyjmenovaná v aktuální NOVELE - příloze Nařízení vlády
č. 168/2014 Sb. • 1) diagnóza v Seznamu
• 2) pracovní podmínky ověřuje hygienik/ epidemiolog
• jen specializovaná Střediska nemocí z povolání
• - rajonizace podle pracoviště
• - bydliště (důchodci)
Český seznam NzP, aktualizace 2014
Diagnózy Podmínky expozice
Chemické látky
Fyzikální faktory
Nemoci plicní
Nemoci kožní
Nemoci infekční
Český seznam NzP, aktualizace 2014
• Poslední kapitola
Nemoci hlasivek
Profesionální onemocnění podle kapitol
celkem 1282 nemocí v r. 2018
0 50 100 150 200 250 300
Syndrom karpálního tunelu z přetěžování
Syndrom karpálního tunelu z vibrací
Kontaktní alergický ekzém
Svrab
Astma bronchiale
Pneumokonióza uhlokopů prostá
Iritační dermatitida
Epikondylitida pažní kosti laterální z přetěžování
Skákavý prst z přetěžování
Rhizartróza z přetěžování
Léze ulnárního nervu v oblasti lokte z vibrací
Alergická rýma
Artróza lokte z vibrací
Morbus de Quervain z přetěžování
Epikondylitida pažní kosti mediální z přetěžování
Sekundární Raynaudův syndrom z vibrací
Muži Ženy
Industrial Health 2018, 56, 160–165
DOTAZNÍKY 28 zástupcím zemí 23 zemí odpovědělo Pokud uznávají – upřesnění kritérií, počty
KLÍČOVÉ OTÁZKY
Používá Vaše země SEZNAM NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ?
Uznáváte chronické poruchy související se stresem (SYNDROM VYHOŘENÍ)?
Jaká jsou Vaše KLINICKÁ kritéria - DIAGNÓZY?
Jaká máte kritéria pro HODNOCENÍ EXPOZICE?
Které diagnózy pode MKN-10 lze zahrnout?
Dostávají Vaši pacienti ODŠKODNĚNÍ a v JAKÉ VÝŠI?
Uskutečňujete nějaká PREVENTIVNÍ opatření?
VÝSLEDKY
Syndrom vyhoření může být uznán v 9 zemích
(Dánsko, Estonsko, Francie, Maďarsko, Lotyšsko,
Nizozemí, Portugalsko, Slovensko a Švédsko
Odškodnění již vyplatilo 5 zemí
Dánsko, Francie, Lotyšsko, Portugalsko a Švédsko
Nizozemí platí podobné odškodné všem zaměstnancům
Země Uznávají Klinická kritéria Počet hlášených Počet
odškodněných
Dánsko
ANO
Otevřený
seznam
Deprese (F 32.9, F 33.0),
poruchy přizpůsobení
(F 43.2), úzkostné poruchy
(F41.9)
738
(2005-2015)
592
(2005-2015)
Lotyšsko ANO
SEZNAM
Individuální psychiatrické a
prac.lék. vyšetření
42
(2013-2015)
42
(2013-2015)
Nizozemí ANO Individuální prac. lék.
vyšetření
1989
(2015) Není zvýšeno
Švédsko
ANO
Není
Seznam
Trvání alespoň 1 rok a 6,66%
pokles příjmu
329
(2015)
99
(2015)
Země Uznávají Klinická kritéria Počet
hlášených
Počet
odškodněných
Estonsko ANO
Otevřený seznam
Individuální prac. lék. vyšetření
0 0
Francie ANO
Druhým systémem Ztráta způsobilosti 25% 1 1
Maďarsko ANO
Otevřený seznam Individuální prac. lék. vyšetření 0 0
Portugalsko ANO
Otevřený seznam
Individuální psychiatrické a
prac. lék. vyšetření neuvedeno 7
Slovensko ANO
Otevřený seznam
Individuální psychiatrické a
prac. lék. vyšetření (komise) 0 0
Hodnocení EXPOZICE
• POSUZUJÍ vždy KOMISE
• NIZOZEMÍ má upřesňující kritéria:
• Vysoké psychické nároky na práci
• Nízké kompetence
• Nízká sociální podpora od kolegů a vedení
• Nespravedlnost ze strany vedení organizace
• Vysoká emoční zátěž
Dánsko – 738 osob
PROFESE
33 % zdravotníci
33 % sociální pracovníci
34 % jiné profese
Lotyšsko – 42 osob
PROFESE
17 % ředitelé
14 % hasiči a řidiči
14 % kontroloři
12 % zdravotníci
12 % soudci
10 % učitelé
7 % účetní
14 % další
Švédsko – 329 osob
PROFESE
36 % zdravotníci, VŠ
24 % sociální pracovníci, SŠ
20 % manažeři, ředitelé
20 % jiné profese
Portugalsko 7 osob
PROFESE
14 % účetní
14 % manažer
14 % úředník
14 % obchodník
44 % jiné profese
NA NOVÁ RIZIKA MYSLÍ I EVROPSKÝ
SEZNAM NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ
19/09/2003 European Schedule of Occupational Diseases
Annex II (sběr dat, vytvoření kritérií)
Světový seznam WHO/ILO má otevřenou položku v každé
kapitole – lze přidat nové nemoci – U NÁS TO NELZE
Nejde jen o spravedlivé odškodnění –
hlášení /uznání nemoci z povolání má i preventivní efekt –
vyšší důraz na ochranu zdraví!
Co v českém Seznamu NzP ještě
není?
Onemocnění páteře z přetěžování těžkou fyzickou prací
– v rámci grantu IGA a Rady vlády pro BOZP byl vytvořen
a odevzdán MZ Metodický pokyn v r. 2015
PRŮBĚŽNÁ NOVELIZACE SEZNAMU MĚLA BÝT KAŽDÉ 2 ROKY
VE VYBRANÉM POJISTNÉM ZŮSTÁVAJÍ MLD Kč
Meta-analytické studie prokázaly, že zátěž v oblasti
bederní páteře vyvolávají
• Pracovní polohy (rotace o 30° po 10 % pracovní doby ji zvýší 1,93 x)
• Manipulace s břemeny (nad 15 kg po 10 % pracovní doby ji zvýší 1,92 x)
• Fyzicky namáhavá práce zvyšuje zátěž 2,03 x
• Ohýbání trupu a předklony 2,43 x
• Zvedání a přenášení předmětů s rotací páteře 2,84 x
• Míra poškození pozitivně korelovala s těmito faktory
• u 5-víceleté expozice
- Nebyly zjištěny významné změny při řízení automobilů nebo sezení při práci.
• Lötters: Scand J Work Environ Health 2003
• Kuijer: Neurology 2018
JE TŘEBA VZÍT V ÚVAHU
VŠECHNY FAKTORY, KTERÉ MOHOU HRÁT ROLI
JDE O NEMOC V POPULACI ČASTOU
je třeba zohlednit:
výšku, hmotnost člověka
STOUPÁ S VĚKEM
do 35 let 22 % 35-45 let 30 % nad 45 let 34 %
Parametr body
Bolestivost na pohmat 0-1
Omezení hybnosti 0-1
Změny reflexů 0-1
Motorická porucha (slabost, křeče, atrofie) v příslušné oblasti 0-1
Porucha citlivosti kůže v příslušné oblasti 0-1
Napínací manévry 0-1
Porucha vedení nervovými vlákny v EMG 0-1
Celkem Max 7
bodů
KLINICKÁ KRITÉRIA
neurologický nález
Kritérium středního stupně závažnosti - u osob do 50 let alespoň 4 body,
u osob 50-60 let alespoň 5 bodů, nad 60 let alespoň 6 bodů
Parametr index
Snížení meziobratlové ploténky alespoň o 1/3 0-1
Vyklenutí ploténky alespoň o 3 mm 0-1
Degenerativní změny kostní dřeně v obratlových tělech 0-1
Posun obratlového těla alespoň o 4 mm 0-1
Artrotické změny meziobratlových kloubů 0-1
Celkem na každé ploténce 0-5
SOUČASNĚ - SPLNĚNÍ závažnosti nálezu
při vyšetření magnetickou rezonancí
na 3 bederních ploténkách
Kritérium středního stupně závažnosti
u osob do 50 let alespoň 4 body,
u osob 50-60 let alespoň 5 bodů,
nad 60 let alespoň 6 bodů
z celkově možných 15 bodů na 3 ploténky (L3/4, L4/5, L5/S1)
Limitní počet opakovaných pohybů nebo kumulativní doba zátěže, dle ČSN
EN 1005 a NV č. 361/2007 Sb.
Vychází se také z hodnoty tlaku na ploténku mezi 4. a 5. bederním obratlem
(L4/5) dle NIOSH
Kritérium EXPOZICE – výpočetní modul
Hodnoty nad linií nomogramu
znamenají přetěžování páteře.
Nesmí být překročeno
6 400 N,
ale stačí nižší tlak
při překročení limitů
pro dobu trvání úkonu
(v minutách)
a počtu úkonů.
Software
Tecnomatix
Jack
NEMOCI BEDERNÍ PÁTEŘE
JAKO DALŠÍ NEMOC Z POVOLÁNÍ
14/23 dotázaných evropských zemí (57 % zemí) uznává
a odškodňuje nemoci páteře z fyzického přetěžování
Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Litva, Maďarsko, Německo, Rumunsko,
Slovensko, Švédsko, Švýcarsko, Bulharsko, Slovinsko.
6 zemí nemá vytvořena jednotná kritéria /řeší individuálně
SYNDROM VYHOŘENÍ LZE ODVRÁTIT
Preventivním krokem je i zařazení na Seznam nemocí z povolání, je-li pro to dost důkazů
což vede ke zvýšení dohledu a snížení počtu nemocí – event. jako tzv. OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ-
- možná rekvalifikace – DOSTANE UŠLÝ ZISK
JE TŘEBA UPOZORŇOVAT NA TENTO PROBLÉM
vytvořit kritéria DIAGNOSTICKÁ a kritéria EXPOZICE
Literatura • Ptáček R, Vňuková M, Raboch J. Pracovní stres a duševní zdraví – může práce vést k duševním
poruchám? Cas Lek Cesk. 2017;156(2):81-87.
• Vévoda J, Vévodová Š, Nakládalová M. Psychosociální rizika ve zdravotnictví. Cas Lek Cesk. 2018;157(8):411-418.
• Pelclová D. Aktuality a úskalí v diagnostice a uznávání nemocí z povolání. Cas Lek Cesk. 2018;157(8):396-399.
• Lastovkova A, Carder M, Rasmussen HM, Sjoberg L, Groene GJ, Sauni R, Vevoda J, Vevodova S, Lasfargues G, Svartengren M, Varga M, Colosio C, Pelclova D. Burnout syndrome as an occupational disease in the European Union: an exploratory study. Ind Health. 2018;56(2):160-165.
• Laštovková A, Nakládalová M, Fenclová Z, Urban P, Gad'ourek P, Lebeda T, Ehler E, Ridzoň P, Hlávková J, Boriková A, Kuijer PP, Bátora I, Scholz-Odermatt SM, Moldovan H, Godderis L, Leijon O, Campo G, Vaněčková M, Bonneterre V, Stikova EJ, Pelclová D. LOW-BACK PAIN DISORDERS AS OCCUPATIONAL DISEASES IN THE CZECH REPUBLIC AND 22 EUROPEAN COUNTRIES: COMPARISON OF NATIONAL SYSTEMS, RELATED DIAGNOSES AND EVALUATION CRITERIA. Cent Eur J Public Health. 2015;23(3):244-51.
Děkuji za pozornost