ŘÍJ

EN

20

14

Oslavili jsme 20. narozeniny

Seberealizace „stokrát“ jinak

Zážitky z kurzů

Taje Altaje

Č A S O P I S P R O K L I E N T Y A   P Ř Á T E L E C E N T R A P A R A P L E

Nová generace potahovaných močových katétrů

Katétr vhodný pro děti, ženy a muže

Určený k intermitentní močové katetrizaci

Je připraven ihned k použití díky potažení hydrofilním gelem

Snadné zavádění díky novému bezdotykovému systému

Nově v délce 41cm pro muže

Nezalamuje se, je snadno složitelný

Diskrétní pouzdro je součástí každého balení

Actreen® Hi-Lite

B. Braun Medical s.r.o. | Divize OPM | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4

Tel. +420-271 091 111 | Fax +420-271 091 112 | www.bbraun.cz | www.actreen.cz

Močové katétry Actreen® doporučuje David Drahonínskýparalympijský medailista v lukostřelbě

NOVINKA

říjen 2014Inzerce

3X říjen 2014

Z obsahuFyzioterapie rovná se seberealizace? ....................... 4

Pánem ve své kuchyni! .......................................... 5

Kdo to spal v mé postýlce? .................................... 6

Seberealizace a sportovní aktivity ............................ 7

Znáte autogenní trénink? ....................................... 9

Volnočasové aktivity v CP .....................................11

Ohlasy z kurzů ....................................................17

Z historie Paraplete ....................Narozeninová příloha

Revue:Podivuhodný vynález .......................................... 13

Vzpomínka na prof. Karla Lewita ........................... 13

Taje Altaje ......................................................... 15

Pozvánky do divadel ........................................... 16

Změna ve vedeníVážení čtenáři Světa s Parapletem,

v minulém čísle jste se dozvěděli, že jsem byla jmenována ředitelkou Centra Paraple. Nyní mám tedy milou povin-nost poprvé k Vám promluvit. Pro začá-tek mi dovolte Vás všechny srdečně pozdravit. S řadou čtenářů bulletinu se budu určitě setkávat, případně s Vámi spolupracovat.

Centrum Paraple slaví v letošním roce 20. narozeniny. V bulletinu, který dostá-váte do rukou, je ostatně této mimo-řádné příležitosti věnována celá příloha.

Paraple v roce 2014 začíná psát další kapitolu své pomyslné knihy života. Možná, že se všichni ptáte, jaká ona další kapitola bude. Na to Vám v tuto chvíli nedokážu odpovědět, bude jistě záležet na mnoha a mnoha okolnostech. Jedno však vím již dnes. Knihu života Paraplete nepíší pouze jeho zaměstnanci, externí spolupracovníci, dobrovolníci, zakladatelé nebo správní a dozorčí rada. Příběh spolu s námi píší kli-enti, podporovatelé, partneři a donátoři, spolupracující organizace, ale i sympatizanti, známí, blízcí a rodinní příslušníci,… tedy také Vy, čtenáři našeho bulletinu. Já pevně doufám, že společně napíšeme řadu stránek a že v nich bude i nadále zcela zřejmé a čitelné motto Centra Paraple: Pomáháme vozíčkářům najít cestu dál. K tomu nám všem přeji hodně sil, odhodlání a zápalu pro dobrou věc.

Margita Pištorováředitelka Centra Paraple

Úvodník

Vážení čtenáři, připravili jsme pro vás třetí letošní číslo

Světa s Parapletem zaměřené na téma seberealizace.

Najít vhodné uplatnění, které je v souladu s naší osob-

ností a našimi možnostmi, je mnohdy obtížným celoži-

votním úkolem a důležitým předpokladem spokojenosti.

Naším záměrem je přiblížit vám pojem seberealizace

z odborného úhlu pohledu, nabídnout vám též inspiraci,

jakými aktivitami lze naplnit tuto základní životní potřebu

a smysluplně trávit volný čas.

Přinášíme vám reálné zkušenosti zaměstnance se zdra-

votním postižením, ale i příklady uplatnění ve sportu či

v oblasti veřejného prostoru a společenského dění.

Jsme rádi, že jsme mohli zařadit také první ochutnávku

z autorské tvorby na téma seberealizace od účast-

níka kurzu Tvůrčího psaní. Chcete-li, zašlete nám svoje

postřehy k tématu nebo přijměte výzvu Petra Šprachty

a zapojte se do tvorby komiksu.

Díky dlouhodobé práci a podpoře mnoha lidí letos Cen-

trum Paraple slaví své 20. narozeniny. Prohlédněte si

speciální narozeninovou přílohu s historickými fotogra-

fi emi, atmosféru narozeninové oslavy konané 25. září

a přečtěte si, jak to všechno začalo.

Jako obvykle vám přinášíme také zážitky z proběhlých

sportovních kurzů a jiných aktivit, dočtete se o aktuálním

dění v Parapleti i mnoha našich podporovatelích, bez

jejichž laskavé pomoci bychom se neobešli.

Příjemnou zábavu pro barevné podzimní dny a inspira-

tivní čtení vám za celý tým Centra Paraple přeje redakce.

-redakce-

HLAVNÍ PARTNEŘI CENTRA PARAPLE

POMÁHÁ 20 LET VOZÍČKÁŘŮM S POŠKOZENÍM MÍCHY

Dobročinná akademieve prospěch Centra Paraple ÚČINKUJÍ:ZDENĚK SVĚRÁKJAN BUDAŘJAROSLAV UHLÍŘČECHOMORTOMÁŠ KLUSKRYŠTOF

WWW.PARAPLE.CZ

ZAŠLETE SMS VE TVARU DMS PARAPLE NA ČÍSLO 87 777. CENA JEDNÉ DMS JE 30 KČ, CENTRUM PARAPLE ZÍSKÁ 28,50 KČ. VÍCE INFORMACÍ NA WWW.DARCOVSKASMS.CZ.

OSLAVTE 20. NAROZENINY

CENTRA PARAPLE DOBRÝM SKUTKEM

VYSÍLÁ ČT 1 A RADIOŽURNÁL15. LISTOPADU 2014 OD 21:00 HOD.

POMÁHÁPOMÁHÁPOMÁHÁPOMÁHÁPOMÁHÁ 20 LE20 LE20 LE20 LELELET VOZÍT VOZÍT VOZÍT VOZÍT VO ČKÁŘŮMČKÁŘŮMČKÁŘŮMČKÁŘŮMČKÁŘŮMÁKÁŘŮÁ S POŠS POŠS POŠS POŠS POŠPOŠOOŠKOZENÍKOZENÍKOZENÍKOZENÍKOZENÍKO M MM MÍCHM MÍCHM MÍCHM MÍCHYYYYY

ÚČÚČÚČÚČÚČÚČININININNNKUKUKUKUKUUKUJÍJÍJÍJÍJJÍJ :::::ZDZDZDZDDZDZDENENENENNEE ĚKĚKĚKKĚKĚK SSSSSSVĚVĚVĚVĚVĚVĚRÁRÁRÁRÁRÁÁRÁKKKKKKKJAJAJAJAJANNNNNN BUBUBUBUBUBUDADADADADAAAAŘŘŘŘŘŘŘJAJAJAJAJAAJJ ROROROROROOR SLSLSLSLSLSLAVAVAVAVAVAV UUUUUHLHLHLHLHLHLÍŘÍŘÍŘÍŘÍŘÍŘÍŘČEČEČEČEČEČECHCHCHCCHCCHCC OMOMOMOMOMOMORORORORORORTOTTOTOTOTOOMÁMÁMÁMÁMÁMÁMMM ŠŠŠŠ Š ŠŠŠ KLKLKLKLKLKLUSUSUSUSUSUKRKRKRKRKKKRYŠYŠYŠYŠYŠYŠTOTOTOTOTOTOFFFF

WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW.PA.PA.PA.PAPA.PARAPRAPRAPRAPRAPRAPLE.LELE.LE.LE.LE.EE CZCZCZCZCZ

ZAŠZAŠZAŠZAŠZAŠAŠLETLETLETLETLETETE SE SE E SE SE SMS MS MS MSMS MM VE VE VE VE VEV TVATVAATVATVATVARU RU RU RRURU DMSDMSDMSDMSMSMD PAPAPAPAAPAPARAPRAPRAPRAPRAPLELELELELEENANA NANA NAA A A ČÍSČÍSČČÍSČÍSČÍSLO LO LO LOLO 87 87 87787877 777777777777777 . C. C. C. CCCENAENAENAENAENAENAA JEJEJEJEJEEEDNÉDNÉDNÉDNÉDNÉDNÉÉ DMDMDMDMDMDMS JS JS JS JS JS JE 3E 3E 3E 3E 3EEEEE 00000 KČ,KČ,KČ,KČ,KČ,Č CENCENCENCENCENCENTRTRTRTRTRTTTTRTT UMUMUMUMUMU PARPARPARARPARAPLAPLAPLAPLAPLAP E ZE ZE ZE ZE ZZÍSKÍSKÍSKÍSKÍSKÍ Á 2Á 2Á 2Á 2Á 228,58,58,58,58,58,5555000000000 KČ.KČ.KČ.KČ.KČ.KČČČ. VÍVÍVÍVÍVÍVÍCECE CECE CEINFINFNFINFINFNFORMORMORMORMORMORMACÍACÍACÍACÍACÍACÍACAC NANANANANAA WWWWWWWWWWWWW.DW.DW.DW.DW.DARCARCARCARCRCARCOVSOVSOVSOVSOVSOVSOVSSKASKASKASKASKAKASSMS.MS.MS.MS.SMS.CZ.CZ.CZ.CZ.CZCZ.

OOOOOOOOOSSSSSSSSLLLLLLLLAAAAAAAVVVVVVVTTTTTTTTTTEEEEE 2222222000000... NNNNNNNNAAAAAAAARRRRRRROOOOOOOOZZZZZZZZEEEEEENNNNNNNNIIIIINNNNNNYYYYYCCCCCCEEEEENNNNNNNNNTTTTTRRRRRRRAAAAAA PPPPPPPAAAAAARRRRRRRAAAAAAPPPPPPLLLLLLEEEEEEDODODODODODOOBRBRBRBRBRBBRÝMÝMÝMÝMÝÝM SSSSSSSKUKUKUKUKUKUUTKTKTKTKTKTKT EMEMEMEMEM

VYVYVYVYVYVYYSÍSÍSÍSÍSÍSÍSS LÁLÁLÁLÁLÁÁ ČČČČČČČT T T TTTT 111111 A AA A A A RARARARAARADIDIDIDIDIOŽOŽOŽOŽOŽOOOOOOOOOO URURURURURRNÁNÁNÁNÁNÁÁÁÁLLLLLÁÁÁÁÁÁLLLLL151515151515.. .. . LILILILILILLLISTSTSTSTSTOPOPOPOPOPOPPOOOOOOOOO ADADADADADADDDA UUUUUUU 2020202020200141414141414 ODODODODODODOO 222222221:1:1:1:1:1::0000000000 HHHHHHODODODODODOD.....

Foto: Martin Salajka

4 říjen 2014Aktuality / Informace z odborného světa

Termín Název Dní/nocí Místo Koordinátor, kontaktní osoba

29. 9. - 10. 10. Zdravý životní styl 12/11 Centrum Paraple J. Pokuta

27.10. - 31. 10. PC kurz - Tvorba webových aplikací v prostředí ASP.NET 5/4 Centrum Paraple M. Barcalová

31. 10. - 2. 11. Výtvarné techniky 3/2 Centrum Paraple I. Melicharová/K. Vondráčková

13. 11. - 16. 11. Máma, táta na vozíku I - Co, jak a proč 4/3 Centrum Paraple M. Barcalová

1. 12. - 5. 12. PC kurz - Kancelářský balíček MS Offi ce 5/4 Centrum Paraple M. Barcalová

Plán kurzů Centra Paraple na rok 2014

Odstartovalo poprázdninovézdravotní cvičení8. září začaly znovu po prázd-ninové pauze pravidelné lekce zdravotního cvičení pro veřejnost. Těšíme se na vás v tradičních ter-mínech - v pondělí od 17 hod. a ve čtvrtek od 18 hod.

Cvičení je zaměřené na:

• protažení a posílení svalů,

• udržení celkové fyzické kondice,

• odstranění bolesti zad,

• úlevu při bolestech kloubů.

Cena jedné lekce je 120 Kč, s per-manentkou 90 Kč.

Zkušební hodinu či přihlášku do kurzu si můžete zařídit na e-mailové adrese recepce@paraple.cz nebo na telefonním čísle 274 771 478.

Všemi hodinami Vás provede zku-šená fyzioterapeutka a cvičitelka Mgr. Hana Vatěrová, DiS.

-aš-

Členství v APSS ČRCentrum Paraple, o.p.s. je od srpna letošního roku členem Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

Hlavním cílem tohoto nezávis-lého profesního sdružení je pod-pora rozvoje a zvyšování úrovně poskytovaných sociálních služeb v České republice.

Členství organizacím přináší lepší informovanost o legislativních sou-vislostech a bližší kontakt s dalšími poskytovateli. Zahrnuje také mož-nost účastnit se specializovaných vzdělávacích programů, které tak již budou moci využívat i pracovníci Centra Paraple.

-ap-

konferenci pořádanou Internatio-nal Spinal Cord Society v Maas-trichtu). Zaměstnanci Centra Paraple tak měli možnost načer-pat nejnovější poznatky z oboru a následně je předat svým kole-gům.

Vzděláváním, často i opakovaným, prošlo v rámci projektu zatím 43 našich zaměstnanců. Možnost čerpat další vzdělávání vnímali bez výjimky pozitivně, což vyplývá z hodnotících dotazníků, které po každé absolvované aktivitě vypl-ňují.

Pro ilustraci uvádíme dva výňatky z výše zmíněných dotazníků:

„Jako přínosné vnímám zejména tzv. paralel sessions, kde jsme

Fyzioterapie rovná se seberealizace?Je tato rovnice platná či nikoliv? Dříve než nad ní začnete uva-žovat, zamyslete se prosím, co realizace sebe sama znamená pro vás. Je to pocit vítězství při projetí cílové pásky v nároč-ném závodě, namalovaný obraz nebo spokojený rodinný život? Někdo se zaměří na kariéru, pro jiného se cílem seberealizace může stát nepřestávající práce

na sobě. Myslím, že je však přiro-zenou lidskou potřebou být někde užitečný a zanechat za sebou jisté výsledky.

V každém případě je seberealizace složitý proces. Jakou cestou k ní dospějeme, je jen na nás. Každý jsme z jiného těsta a máme odlišně nastavené životní hodnoty. Jejich naplnění pak věnujeme určitý čas. Stejně tak nás baví různorodé koníčky, máme tajná přání, která se snažíme měnit v realitu. Každý uskutečněný sen nás pak pod vli-vem vyplavených endorfi nů zásobí

Projekt Odbornost a kvalita

Je tomu už něco přes rok, co byl v Centru Paraple zahájen projekt Odbornost a kvalita Operačního programu Praha Adaptabilita. Díky tomuto projektu je umožněno zaměstnancům naší organizace vzdělávat se na poli fyzioterapie, ergoterapie, sociální práce, zdra-votnictví, psychologie, sportov-ních aktivit i měkkých dovedností a účastnit se dalších odborných akcí.

V dynamických oblastech, jakou je nepochybně i péče o lidi se spinál-ním poškozením, jež se neustále posouvají vpřed, je třeba se neu-stále vzdělávat a být tzv. v obraze.

V rámci projektu zaměstnanci absolvovali dle svého zaměření klasické vzdělávací kurzy (např. Bobath koncept, Kinestetická mobilizace, Posilování a strečink ve fyzioterapii, Kurz krizové inter-vence, Výživa v prevenci a léčbě civilizačních onemocnění, Klinická neuropsychologie, Laserová tera-pie a mnoho dalších) i několik výjezdů do zahraničí (např. na vele-trh Reha Care v Düsseldorfu, kon-ferenci psychologů v Kodani nebo

měli možnost vybrat si prezentaci různých výzkumů. Jako velmi zají-mavé hodnotím výzkumy z oblasti vlivu traumatu na prožívání tělesné integrity pacienta a s tím souvisejí terapii zaměřenou na tělo. Nové pohledy mi konference vnesla na disociační aspekty traumatic-kého zážitku.“ (Konference Kodaň – Michal Šmolka, psycholog)

„Kurz obsahoval nové poznatky z oblasti kineziologie a neurofyzio-logie, poskytoval ucelený pohled na komplexní terapii poruch ramenního kloubu různé etiologie. Teoretické poznatky byly posléze prakticky vyzkoušeny.“ (Komplexní terapie pletence ramenního - Tomáš Vyskočil, fyzioterapeut)

Většinu vzdělávacích aktivit již máme za sebou. Na období do konce roku jsou však ještě naplánovány odborné stáže v zaří-zeních stejného zaměření jako je Centrum Paraple v Izraeli nebo Norsku, kde chceme načerpat především příklady dobré praxe.

Projekt Odbornost a kvalita pomohl multidisciplinárnímu týmu v Centru Paraple dále rozvíjet svůj odborný a pracovní potenciál účastí na kurzech a akcích a dopo-mohl tak ke zdokonalení odborné péče o naše klienty.

Veronika Janečkováprojektová asistentka

Foto: Veronika Janečková

5říjen 2014Informace z odborného světa

radostí a pozitivní energie nás žene dál.

Americký psycholog A. H. Maslow defi noval hierarchii lidských potřeb jako pyramidu, jejíž jednotlivá patra obsahují různé životní potřeby člověka. Řadí se mezi ně potřeby na úrovni fyziologické, sociální a materiální. Podstavec pyramidy tvoří základní tělesné, neboli fyzi-ologické potřeby. Výše se nachází potřeba bezpečí a jistoty. Další schod pak tvoří potřeba lásky, přijetí a pocit, že někam patřím. Ještě výše se nachází potřeba úcty a uznání a na vrcholku celé pyra-midy stojí potřeba seberealizace. Hlavní myšlenku celé pyramidy tvoří princip, že pro uspokojení vyšších potřeb je nutné nejdříve uspokojit ty základní – existenci-ální. Pokud nejsou nejprve uspo-kojeny všechny položky z prvního patra pyramidy, budeme jen těžko uspokojovat ty další. Mezi prvo-řadé potřeby patří dýchání, spá-nek, příjem potravy, rozmnožování, vylučování a v neposlední řadě i fyzická aktivita.

A právě o fyzické aktivitě zde bude řeč. Nabízí se otázka – může a má být fyzioterapie seberealizací? Odpověd zní ne. Fyzioterapie by se pro člověka, i s poškozením míchy, neměla stát hlavním život-ním cílem. Fyzická aktivita a sobě-stačnost člověka je sice na základ-ním stupni Maslowovy pyramidy, ale rehabilitace pohybového apa-rátu by měla být pouze prostřed-kem k naplnění tohoto základního životního požadavku.

Obdobím, kdy je fyzioterapie hlavní součástí života člověka s poškozením míchy, je především doba následující bezprostředně po úrazu, nemoci. Každý si projde známým kolečkem – spinální jed-notka, rehabilitační ústav a zařízení následné péče, jako je například Centrum Paraple. Člověk se učí znovu fungovat, hledá, jak se svým tělem znovu zacházet a kontrolovat ho. V tomto případě je fyzioterapie ve formě polohování, dechových cvičení, pasivního/aktivního pro-tahování, vertikalizace do vozíku, prevence dekubitů či osifi kací atd. velmi důležitá a můžeme říci, že i nenahraditelná. Za pomoci fyzioterapeuta či ergoterapeuta se vybírají vhodné kompenzační pomůcky a nacvičují se náhradní pohybové mechanismy ke zlepšení samostatnosti. Chronická fáze je pak provázena pasivním/aktivním

protahováním, vertikalizací, trénin-kem přesunů a mobility celkově. Patří sem také zlepšování postu-rální stability, trénink reziduálních svalů, nácvik chůze. V neposlední řadě se hledají vhodné kompen-zační mechanismy pro aktivity všedního každodenního života, jež mohou zlepšit jeho kvalitu. Dále se fyzioterapie snaží ulevit od bolesti. Ta často vzniká vlivem nesprávně prováděných stereotypů pohybu, špatného držení těla, přetěžování nebo se objevuje ve formě přetí-žení po velkém fyzickém výkonu. Cílem rehabilitace je vždy snaha o maximální možný návrat, ať už částečný nebo úplný.

Je-li jedinec spokojený se svým stavem, do kterého se dopracoval v průběhu měsíců až let, je pouze na něm, jak naloží se svým živo-tem dál. Nikde není psáno, že je nutné, aby každý rok absolvoval návštěvu rehabilitačního centra, pokud ji opravdu nepotřebuje. Není povinností doživotně reha-bilitovat. Dotyčný člověk by si měl umět říci: “Už jsem ze sebe po fyzické stránce dostal vše, co bylo možné, už jsem naplnil svou základní potřebu pohybu a sobě-stačnosti. Nyní se mohu posunout dál a zaměřit se jiným směrem, než je moje tělo. Mohu budovat rodinu, práci a koníčky...“

Pokud naplníme první schůdek pyramidy, můžeme na něm pak stavět, tedy uspokojovat své další potřeby a naplňovat tak své schop-nosti a záměry, které by měly vést k pocitu zadostiučinění. Dle Maslowa existují i takzvané pře-chodné okamžiky seberealizace. Tím je myšlen dočasný stav, kdy je dosaženo nějakého, byť i malého osobního cíle a naplnění. Mezi takovéto stavy patří každý silnější zážitek či úspěch. Dalo by se tedy říci, že i při třítýdenním pobytu v rehabilitačním centru člověk zažívá určitou dílčí seberealizaci.

Je snaha, aby veřejnost vnímala vozíčkáře jako sobě rovné a plno-hodnotné občany, jako „normální“. O to se však musí v rámci svých možností přičinit i lidé s handi-capem a realizovat sebe sama v úplně běžných činnostech jako je rodina, sport, zaměstnání, koníčky. Pokud by se člověk na vozíku upínal k rehabilitaci jako ke smyslu svého života, pak nikdy nebude mít dostatek času a ener-gie najít sám sebe i v jiných oblas-tech. Fyzioterapie má být pouze

prostředkem k dosažení dosta-tečné samostatnosti a fyzické zdatnosti, aby byl daný jedinec schopen v rámci svých možností fungovat i v běžném životě.

Vraťme se na závěr k původní otázce. Fyzioterapie není a nemá být seberealizací. Nechtěly jsme tím ale říci, že udržování kondice, aktivní zapojení do života a pohyb jako takový není důležitý. Právě naopak! Pohyb, ať už jím myslíme ranní protažení, sport nebo sex, udržuje tělo jak po fyzické, tak po psychické stránce. Je důležité si uvědomit, že právě vy máte mož-nost rozhodovat o svých dalších plánech, i na vozíku. Je potřeba chtít a zkusit jít svým životem dál. Určovat každý svůj krok a nene-chat se strhnout strachem z život-ních, ale třeba i sportovních výzev, obavami rodiny ze zranění z jízdy na handbiku nebo při lyžování jen kvůli tomu, že teď sedíte na vozíku. I vy můžete znovu jezdit autem,

Pánem ve své kuchyniMezi základní lidské potřeby pocit seberealizace jedno-značně patří. Patří k nim jistě i to, že se můžeme a dokážeme najíst. Obě tyto potřeby jdou vzájemně uspokojit ve chvíli, kdy si dokážeme jídlo připravit sami, tak jak nám chutná a jak chceme.

Pro naše klienty není občas jednoduché si jídlo připra-vit. Nemusí to být způsobeno pouze motorickou kapacitou, ale i bariérovým prostředím. Ergoterapeut v Centru Paraple s odstraňováním těchto překá-žek dokáže pomoci.

Na základě vyšetření a odběru anamnézy ergoterapeut zjistí

plavat, lyžovat, skákat padákem nebo malovat. Nehledejte sebe sama ve fyzioterapii, ale ve svých pohybových schopnostech, kon-dici a co největší soběstačnosti. To vám totiž umožní být v souladu s vašimi životními hodnotami, potřebami a bude vás to naplňovat.

Nás osobně jako jedna z věcí napl-ňuje naše práce. Právě v tomto pří-padě znaménko "rovná se" z názvu článku dává smysl. Našim cílem je maximální návrat vašich pohy-bových schopností a dovedností, minimální projev neurologického či jiného poškození a co největší soběstačnost.

A závěrem jedna nedávno vyčtená pravda: Každá cesta začíná prvním krokem, ale nikdy neskončí, pokud nezačne…

Veronika Horákováfyzioterapeutka

Hana Melicharováfyzioterapeutka

fyzickou kapacitu klienta, zmapuje prostředí, ve kterém se pohybuje, a ověří možnosti asistence. Pokud v některé oblasti zjistí nedostatky, snaží se ve spolupráci s klientem najít řešení. V rámci bezbariéro-vosti pomáháme s přípravou funkč-ních návrhů rozložení nábytku a vybavení kuchyně, výběrem speciálních komponent (např. pro pojezdy šuplíků a skříněk), odka-zujeme na fi rmy řešící tyto speci-ální požadavky atd.

S ohledem na motorickou kapa-citu také trénujeme nácvik pří-pravy pokrmu. Klient si vybere jídlo, které by rád připravil. Pokud je to možné, společně na něj během terapie v terénu nakoupíme suroviny. Při samotné přípravě jídla ergoterapeut klienta provází a ukazuje mu způsoby, jak se dá

Foto: Lada Nosková

6 říjen 2014Informace z odborného světa

případný fyzický defi cit kompenzo-vat. Spolu vybereme a vyzkoušíme pomůcky pro vaření, vymyslíme různé způsoby, jak danou činnost provést, v případě potřeby klientovi asistujeme. Pokud je nutná plná asistence, motivujeme klienta, aby vedl asistenta, tak jako by vařil on sám, a dával mu jednoznačné a přesné instrukce.

Je pro nás důležité, aby i v dalších programech Centra Paraple tato možnost byla. Příkladem je kurz Zdravého životního stylu, kde se klienti učí sestavovat jídelníček a připravovat jídla z něj. Díky tomu může klient předcházet či řešit problémy s nárůstem hmotnosti a s tím spojené další komplikace.

Klienti v Centru Paraple často vaří poprvé od vzniku svého poško-zení. Ale není překážky, která by se nedala překonat. Pokud obě strany chtějí, vždy se najde způsob, jak přípravu jídla realizovat. Ten nád-herný pocit, když to klient zvládne a zjistí, že to lze, není odměnou jen pro něj, ale i pro nás terapeuty. Mít možnost rozhodnout, co budu jíst a jak to bude chutnat, by měl mít každý. Proto i v tomto vidím způsob seberealizace.

Iva Melicharováergoterapeutka

Kdo to spal v mé postýlce? aneb Cesta od základních lidských potřeb k seberealizaciNevím jak vy, ale abych mohl v životě dobře fungovat já, potře-buju vědět, že mi nikdo nesní to jídlo, co mám v lednici od vče-rejška a na které si celý den dělám v práci chutě, potřebuji vědět, že se v klidu vyspím, zejména pokud mne druhý den čeká něco důle-žitého, prostě potřebuji mít tyhle

základní jistoty, abych mohl dobře žít. Představa, že nepíši tenhle člá-nek ve své kanceláři, ale někde na chodbě, protože v kanceláři prasklo topení, představa, že jej píši hladový, jelikož mi nějaký nenechavý kolega snědl z ledničky můj (dokonce řádně podepsaný) sendvič, nebo představa, že jej píši nevyspalý, neboť soused pode mnou měl včera doma velmi hluč-nou party, je mi hodně nepříjemná. Jak bych se mohl hladový, nevy-spalý a vystrčený na chodbě sou-středit a něco rozumného napsat?

Realita je taková, že sedím ve své kanceláři, před chvílí jsem se najedl, akorát nejsem kvůli něja-kým povinnostem dobře vyspalý. Nemám tedy uspokojené vše, co bych potřeboval, ale s tímhle už zvládnu fungovat. Sice jsou umělci, které k tvorbě inspiruje i jejich vlastní strádání (a jsou důkazy o tom, že například umě-lecké vyjádření pomohlo lidem často přečkat mezní situace, např. válku), ale většina lidí k tomu, aby dovedli plně rozvinout svůj poten-ciál, potřebuje tu svou židličku, mističku a postýlku, jak už se praví v pohádce o třech medvě-dech, kterou je inspirovaný název článku.

A co všechno tedy potřebujeme, abychom mohli plně fungovat a realizovat se? Americký psycho-log Abraham Maslow, který se ve svém díle lidskými potřebami zabýval, vložil to základní do své známé pyramidy, kterou vidíte na obrázku. Aby taková pyramida, stejně jako jakákoliv jiná stavba, mohla dobře stát, potřebuje mít pevné základy, kde jsou právě potřeby jako například jídlo a spá-nek. Mnohá nepohoda se dá umenšit už jen jejich naplněním.

Pojem seberealizace je zase až na úplném vrcholu. Podle mého má blízko k termínu smysl života. Někdo může smysl života najít ve výchově dětí, jiný v úspěchu v práci, další jej může najít díky náboženství. Sice jsem napsal 'najít smysl života', ale to je podle mne trochu zavádějící. Moc se mi líbí, co nám řekl lektor na psycho-terapeutickém výcviku: „Smysl se nehledá, smysl se vkládá.“ Jinými slovy – jen na nás je, čemu dáme v našem životě smysl.

Není tedy tak důležité, co se v našem životě děje, ale jestli nám to dává smysl. Dříve lidé vykládali například různé katastrofy tak, že se jedná o boží hněv. Přijít o vše-chen majetek díky záplavám „jen tak“ by pro ně bylo mnohem těžší, než si to nějak vysvětlit. Sice přišli o bydlení a úrodu, ale mohlo to znamenat, že si bůh svou zlobu vybil a zase bude dobře. I naši kli-enti často hledají smysl v tom, co se jim stalo. Například vysvětlení, že úraz byl varováním, že má člo-věk v životě zpomalit, protože žil příliš hekticky, jsem na konzulta-cích slyšel opakovaně.

Seberealizovat se dá tedy tím, co nám dává v životě smysl. Tento pojem je vztahován často k umění (seberealizace hudbou, diva-dlem…), avšak i méně viditelné

věci nám mohou pomoci s rea-lizací sebe. I „jen“ to, že budu žít jako slušný člověk, mi může život dostatečně naplnit. A pokud stále tápete, čím naplnit ten váš, nemu-síte na to být sami. Stačí se na nás obrátit.

Michal Šmolkavedoucí oddělení psychologie

Štěstí může přistát i na vozík, je-li naložen odhodlánímUprostřed horkého léta se na náš ošetřovatelský tým obrátil jeden dlouholetý klient se zdravotní kom-plikací, která může postihnout kaž-dého z nás (a lidi na vozíčku asi tak patnáctkrát častěji), totiž s nově vzniklým dekubitem na patě. Že se z otlaku stala černá nekrotická tkáň, nebylo pro našeho klienta povzbudivé ani z hlediska zdra-votního, ani z hlediska jeho snů a přání pro nadcházející měsíce. Měl totiž v plánu zúčastnit se časně podzimního kurzu čtyřko-lek, který pořádá Moto Klub Vozíč-kářů ČR ve spolupráci s Centrem Paraple.

Dekubitus – tato temná realita najednou bourala všechny jeho naděje, sny a přání. S podob-nými myšlenkami začal docházet do Paraplete ke konzultacím, pře-vazům a laserové terapii. Na péči samozřejmě dohlížel odborný lékař. Klient byl minimálně třikrát v týdnu naším skleslým návštěv-níkem. Černá rána se postupně měnila na hlubokou, otevřenou, ale přeci jen hojící se. Dny a týdny ubíhaly jako zběsilé, sen jménem čtyřkolky se blížil. Zazávodit si na čtyřkolkách znamenalo nejprve zvládnout závod s časem. V hloubi duše se pořád ozývalo: Co když se ten ‚černý problém‘ nepodaří zvlád-nout? Co když se svého snu budu muset vzdát? Co když přijdu o vůni benzínu a řev silných motorů? Co když nebudu moci zdolávat strmé cesty, výmoly a kořeny mohut-ných stromů? Co když si nebudu moci užít alespoň na chvíli tu vol-nost? Ne, to přece nevzdám! A tak jsme společně pokračovali v léčbě a konzultacích, dodávali si vzá-jemně odhodlání a naději a snažili se dosáhnout na vysněný zážitek. Rána se sice hodně vylepšila, ale do zhojení ještě pár krůčků chy-bělo. Nikdo netušil, jak rozhodu-jící kontrola u lékaře dopadne.

Foto: Iva Melicharová

7Informace z odborného světa říjen 2014

Klientovi jsme ještě poradili, ať si s sebou na kontrolu vezme obuv, ve které by měl případně kurz absolvovat.

Ptáte se, jak celý příběh dopadl a jestli se podařilo dosáhnout cíle? Ano, povedlo se. Klient se vysně-ného kurzu zúčastnil, byl náramně nadšený a každou minutu si užíval snad na 1000 %. Úsilí, které před-cházelo neopakovatelným zážit-kům, stálo za tu námahu.

Možná, že jste se v příběhu našli, možná vám někoho připomněl. Pak vás asi také společně s námi napadne, že ještě důležitější, než jak příběh dopadl, je, proč měl takový konec. Jak bychom ho hod-notili, kdyby lékař klientovi účast na akci zamítl? Dovedu si před-stavit, že i přes úvodní zklamání by náš klient byl nakonec spoko-jený, protože by se přes zvládnutí těchto obtíží dostal do fáze, kdy by bylo téměř jisté, že další šanci už zcela jistě „chytne za pačesy“. Bez odvahy a odhodlání poprat se (nejen) o své zdraví můžeme totiž o životní příležitost přijít skoro pokaždé. Odhodlání, důvěra v pro-fesionální péči a ochota přijmout pomocnou ruku bývají oněmi pověstnými stupínky ke zlaté. A čím více úsilí do naplňování našich snů vkládáme, tím silnější je potom prožitek a pocit štěstí. Roz-hodnutí je na každém z nás a je úplně jedno, zda je na startovní čáře nějaký handicap. I na vozíku máte právo na své touhy a přání a věřte, že Paraple je nenechá zmoknout či uplavat.

Daniela Juklovávedoucí úseku ošetřovatelské péče

Seberealizacea sportovní aktivityCelý článek je na místě začít infor-mací, že pravidelná a optimální pohybová aktivita je nejlacinější a nejdůležitější preventivní pro-středek k tomu být v kondici, cítit se dobře a předcházet vzniku civilizačních onemocnění. Pohy-bové aktivity mají vliv na rozvíjení základních pohybových schop-ností a dovedností, mezi které patří obratnost, síla, vytrvalost, udržení rovnováhy, prostorová orientace, ale i rozvoj manuální zručnosti a zvládnutí jízdy na vozíku v těžších podmínkách. Dále se nedá opo-minout ani formování psychických vlastností – schopnosti koncent-

race, zvládání emocí, adaptace, kooperace, vytrvalosti, odolnosti. A pozornost si pohybová aktivita zaslouží i jako prostředek k překo-návání sociálních bariér – přijetí sociálních rolí, navazování kon-taktů, pozitivní příklad pro nespor-tující vozíčkáře, možnost výměny zkušeností a informací. Toto zamy-šlení zakončím konstatováním cel-kových pozitivních účinků pohy-bových aktivit, které se u každého projevují v jiné míře. Například zlepšením pohybových stereotypů, předozadní stability trupu, pro-pojením horního a dolního trupu, navozením správných dechových stereotypů, regulací spasticity, zlepšením vylučovacích funkcí nebo zmenšením otoků.

Dost teorie, zařadíme taky tro-chu poezie. Když se sama sebe zeptám, proč mě baví sporto-vat, co mi to přináší, jak moc se ve sportu seberealizuji a čím - je toho tolik, že vlastně nevím, kde začít. Sportování je pro mě přede-vším čas, kdy můžu zapomenout na každodenní realitu a můžu si naplno užívat radostných chvil, kdy dělám něco pro sebe, něco co mám ráda, co mi přináší pocit uvolněnosti, u čeho mám konečně možnost být s lidmi, jež mám ráda. Pocit seberealizace vidím třeba v tom, že když večer usínám, tak s příjemným pocitem, že jsem dělala něco, co mě opravdu baví, navíc něco pro své zdraví a v pří-jemné společnosti. Sport mě žene každý den dál a dál. Je to pro mě obrovská motivace a vím, že mě dělá odolnou a vytrvalou.

Sport lidí s poškozením míchy vní-mám stejně. Přináší stejné pocity, vytváří stejné hodnoty, je to stejně veliká radost a příležitost pro sebe-realizaci. Jediný rozdíl je v tom, že je zapotřebí více přizpůsobit vnější podmínky: sehnat a upravit spor-tovní pomůcku každému na míru, vybrat vhodný terén, sehnat k sobě prima lidi… a pak už jde všechno (skoro) samo.

Závěrem dodám, že sport určitě není pro každého z nás a ne kaž-dému přináší radost a takové pocity jako mně. Myslím, že není třeba sportovat každý den jako „blázen“. Na světě je krásné i to, že každého z nás baví něco jiného. Ať už je to jízda na handbiku nebo zápal pro kulturu. Myslím si ale, že důležité je pro sebe pravidelně něco dělat. A pro tělo, které potře-bujeme pro naše každodenní fun-

gování obzvlášť. Buďme k sobě zodpovědní, každý v té míře, kte-rou potřebuje.

Sylva Slavíkovásportovní terapeutka

Hledejme, co nás bavíV čem se můžeme seberealizo-vat? Spousta z nás si tuto otázku během života pokládá nebo se ale-spoň zamýšlí, co vlastně sebereali-zace znamená.

Z pohledu psychologa C. Rogerse je to potřeba, která se snaží doká-zat, že nás kupředu neženou jenom základní pudy a fyziologické potřeby, jako je např. hlad a žízeň, ale také efektivní využití vlastních schopností a talentu k rozvíjení svého potenciálu a dovedností směřujících k pozitivní změně a zralosti.

A. H. Maslow měl zase teorii, že jedinec dospěje k složitější psy-chické motivaci až po uspokojení základních potřeb. Teprve potom je schopen nalézt sebenaplnění a realizovat svůj vlastní potenciál.

Jak vidno, názorů je více, možná nebude ani troufalé tvrdit, že co člověk, to jiný náhled a pojetí. Myslím, že pojem seberealizace opravdu každý z nás vnímá jinak. A také přímo proces seberealizace každý z nás jinak prožívá. V životě se nabízí neskutečné množství možností, jak se (sebe)realizo-vat. Záleží na tom, co nás baví, naplňuje, dává pocit spokojenosti a radosti.

Jelikož se věnuji práci s lidmi se zdravotním postižením, vyvstává mi otázka: „Mají i oni stejné možnosti seberealizace jako lidé bez handi-capu?“ Tato otázka se zřejmě honí hlavou i člověku, který je na vozíku a řeší, co dál a jak naplnit svůj život. S tím souvisí také další myš-lenky: „Kde najdu práci a co budu dělat? Jak můžu trávit volný čas? Zvládnu se postarat o rodinu nebo si ji vůbec založit?“

Zkušenosti dokazují, že praco-vat je možné i pokud má člověk zdravotní znevýhodnění. Příle-žitostí je možná méně a zúží se okruh činností, které může člověk vykonávat, najít práci ale přesto není nemožné. Naopak, jsou pro-fese, kdy je člověk na vozíku nej-vhodnějším kandidátem - např. konzultant bezbariérovosti, který je přizýván k realizaci projektů. Jeho pracovní náplní je hodnotit

a připomínkovat navržený projekt z pohledu člověka, který má sám zkušenosti s různými bariérami jak ve vnitřním, tak ve vnějším prostředí. Další možností, jak se se zdravotním postižením začle-nit na trh práce, je rekvalifi kace, zaškolení v nové profesi u stáva-jícího zaměstnavatele nebo reali-zace v založení vlastní fi rmy.

Ale abychom nezůstali jenom u práce. Co volný čas? V dnešní době jsou příležitosti pro lidi se zdravotním postižením, jak trávit smysluplně a aktivně volné chvíle, daleko širší než v minulosti. Co se týká sportu, tak okruh nabíze-ných činností je opravdu velký. Např. jízda na handbiku, lyžování, rugby, plavání, boccia, sledgeho-kej, stolní tenis, posilovna… Pro ty, kteří nejsou příznivci sportovních aktivit, jsou další možnosti, např. cestování, tvorba, návštěvy divadel a jiných kulturních událostí…

Přirozenou potřebou každého člo-věka je láska. Jak je to s partner-skými vztahy u vozíčkářů a jejich rodinami? Může mít vozíčkář fun-gující rodinu, partnera, děti? Jsem přesvědčená, že ano. Setkávám se s lidmi, kteří po úrazu mají zázemí a podporu ve stávající rodině, někdy se vazby dokonce ještě prohloubí. Ale co ti, co partnera zatím nemají nebo ho třeba právě kvůli úrazu ztratí? Jelikož jsem jed-nou z osob podílejících se na rea-lizaci kurzu Máma, táta na vozíku, znám reálné příběhy i těch, kdo si partnera našli už jako vozíčkáři a později založili rodinu. Ano, je třeba odkrýt a překonat obavy spo-jené s možnostmi početí, porodu, s výchovou dětí… Často pomůže to, že člověk ke spoustě otazníků s tímto spojených získá potřebné informace, potká se s lidmi, kteří jsou v podobné situaci, nebo ji již řešili.

Někdo ke své seberealizaci potře-buje úspěch v práci, jiný smyslu-plné vyžití ve volném čase, další mít rodinu a děti. Určitě bychom našli i další způsoby, které člo-věku přináší do života pocit radosti a uspokojení. Záleží, co si každý z nás zvolí a jakým směrem se vydá. Pak už stačí „jen“ odhod-lání, vytrvalost a pevná víra v to, že si půjdeme za něčím, co nás láká, baví a naplňuje i přesto, že se třeba objeví nějaké překážky.

V Centru Paraple vás při sebere-alizaci rádi podpoříme. Můžeme společně hledat, co seberealizace

8 říjen 2014Informace z odborného světa

čemu byste chtěli věnovat svůj čas a úsilí, za čím si chcete jít a také jak toho dosáhnout. Pokud se vám podobné otázky honí hlavou a máte zájem o podporu z naší strany, neváhejte nás kontaktovat na e-mailu hubackova@paraple.cz či telefonu 274 001 318.

Olga Hubáčkovásociální pracovnice

Správné sezení na vozíku, stárnutí a prevenceO zdravém životním stylu či zdra-vém způsobu života se dovídáme z různých médií. Tyto již obecně známé termíny zahrnují především zdravou výživu a pohybovou akti-vitu pro udržení zdraví a fyzické kondice. U lidí pohybujících se na vozíku musíme přidat ještě další komponentu zdravého způsobu života, a to je správný sed.

Důsledky poranění míchy patří k nejtěžším, protože ovlivňují činnost většiny orgánových sou-stav organismu. Navíc jsou lidé s poškozením míchy v jakékoliv výšce míšního segmentu ohroženi možným vznikem dalších zdravot-ních komplikací, potencovaných procesem stárnutí. Jednou z nich je i špatná pozice sedu, která časem vozíčkáři způsobí další potíže (dekubity, bolesti, zvýšení spasticity, deformity na končeti-nách a trupu). Ty pak omezí jeho aktivní způsob života, možnost pracovat a sportovat a navíc zvýší závislost na pomoci druhých.

Česká asociace paraplegiků – CZEPA proto v rámci svých preven-tivních programů pořádá ve spolu-práci s fi rmou MEDICCO edukační semináře s názvem Principy správ-ného sezení, výběru a nastavení vozíku. Tyto semináře se konají každé dva měsíce ve vybraném

regionu ČR a probíhají obvykle v prostorách některé z nezisko-vých organizací, které poskytují péči či služby vozíčkářům. Jejich cílem je seznámit vozíčkáře, jejich blízké, ale i terapeuty se zásadami správného sezení, možnostmi korekce špatné pozice trupu a dol-ních končetin a také s důsledky, které mohou končit i operačními zásahy v podobě plastiky dekubitů, operací páteře či šlachovými trans-fery.

Zatím poslední, v letošním roce čtvrtý seminář se konal 21. 8. 2014 v Centru Paraple. Pozvání přijalo více jak 60 účastníků z růz-ných částí Čech i Moravy. Kromě samotných uživatelů vozíku byli přítomni osobní asistenti, ergote-rapeuti, fyzioterapeuti i zástupci pojišťoven. Na semináři spolu s přednášejícími Zdeňkou Faltýn-kovou a Ing. Michalem Vašíčkem hovořili o svých osobních zkuše-nostech i vozíčkáři. Za spolupráce ergoterapeutek Centra Paraple pak probíhaly individuální konzul-tace úprav sedu a vyhodnocení změřené tlakové mapy seda-cích partií či zad. Za spolupráci na organizaci semináře moc děku-jeme.

Další semináře se budou konat v Brně a v Kladrubech. Pozvánky s termíny budou uvedeny na www.czepa.cz a www.vozejkov.cz. Srdečně všechny zveme.

Zdeňka FaltýnkováCZEPA

ROdinná DAtabáze KOntaktůCentrum Paraple nově navázalo spolupráci s fi rmou Rodako s.r.o.

Rodako neboli ROdinná DAta-báze KOntaktů má za cíl propojit zájemce o služby, jako je napří-

klad osobní asistence, hlídání dětí, péče o seniory apod. s poskytova-teli těchto služeb. Nabízí tak kaž-dému možnost najít si kvalitní péči v dosahu svého domova.

V rámci dohodnuté spolupráce můžeme prvním 300 zájemcům poskytnout roční bezplatný vstup do této databáze. V případě zájmu neváhejte kontaktovat sociální pra-covnice Centra Paraple.

Více na www.rodako.cz.

-mt-

SEMAFOR home – metodika hodnocení architektonických bariér v domácím prostředíSpolečnost ILA, s.r.o. ve spolu-

práci s Českou asociací ergote-rapeutů, vědeckým pracovištěm Department of Health Sciences Lékařské fakulty Univerzity v Lundu ve Švédsku a rehabilitačním cen-trem Centro de Reabilitacao Pro-fi ssional de Gaia v Portugalsku vytvořila v rámci projektu (reg. číslo CZ.1.04/5.1.01/77.00330) fi nancovaného z Evropského soci-álního fondu a státního rozpočtu ČR metodiku sloužící k systema-tické identifi kaci architektonic-kých bariér v domácím prostředí. Prostřednictvím tohoto článku bychom vás rádi stručně sezná-mili s nově vzniklou metodikou nazvanou SEMAFOR home (Smart Evaluation Methodology of Accesi-bility FOR home) a zároveň pozvali na seminář, který se bude konat 6. listopadu 2014 a na kterém bude metodika ofi ciálně předsta-vena. V případě zájmu najdete

detaily o semináři na stránkáchhttp://www.ila.cz/projekt/demo/.

Název metodiky nevznikl náhodou. Stěžejní součástí metodiky je tzv. objektivní dotazník, jehož cílem je systematické posouzení existu-jících bariér. Identifi kované bari-éry jsou barevně odlišeny stejně jako barvy na semaforu do třech kategorií, dle jejich urgentnosti dané závažností bariéry a četností potřeby danou bariéru překonávat. Červená barva označuje nejvíce problematické bariéry, oranžová méně a zelená pak nejméně pro-blematické, přesto ale přítomné bariéry. Hodnocení provádí ergo-terapeut nebo jiný proškolený odborník v rámci domácí návštěvy, s ohledem na aktuální zdravotní stav a konkrétní potřeby a prefe-rence daného klienta. Nejde tedy

o identifi kaci bariér z pohledu sta-vebních norem. Tato část metodiky obsahuje 88 otázek, jež jsou roz-děleny do dvanácti sekcí, dle částí domácnosti.

Do jisté míry doplňkovou sou-částí je tzv. subjektivní dotazník, který je vyplňován klientem buď zcela samostatně nebo v případě potřeby s dopomocí asistenta či samotným asistentem. Stejně jako u objektivního dotazníku, i zde jsou otázky rozděleny do dvanácti sekcí, ale obsahují pouze 29 otázek hodnotících spokojenost klienta s vykonáváním každoden-ních aktivit v domácnosti, jejichž realizace může být ovlivněna pří-tomností architektonických bariér. Názor klienta pomůže dokreslit situaci v domácnosti a je důležitý pro celkovou úspěšnost bezbarié-rových úprav.

Úvodní součástí metodiky je dotaz-ník sloužící k základní charakteris-tice klienta (věk, pohlaví, zdravotní stav, rozsah a trvání motorického omezení či používání kompenzač-ních pomůcek) včetně kontaktních údajů a popisu prostředí, ve kte-rém daný klient žije (způsob, cha-rakter a typ bydlení).

Elektronické verze objektivního a subjektivního dotazníku jsou interaktivní a automaticky spočítají nejrůznější statistiky od celkového skóre či průměru pro přehled čet-ností výskytu bariér v jednotlivých kategoriích. U elektronické verze

Foto: Dominika Horáková

9Informace z odborného světa říjen 2014

dohodl na spolupráci formou home offi ce. Postupem času nabídl spo-lečnosti i textové práce a stal se tak jedním z jejich copywriterů.

Příběh našeho klienta dopadl dobře. Běžně se však stává, že i když je klient připraven pro trh práce, vzniká bariéra na straně zaměstnavatele. Proč zaměstna-vatelé nechtějí zaměstnávat osoby se zdravotním postižením? Čeho se obávají? Nejčastější odpovědí je: „Je to administrativně náročné, museli bychom udělat nějaké změny v provozu, nechceme si komplikovat život, ostatní kolegové by takového člověka nepřijali…“

Důvodem je spousta předsudků kolem zaměstnávání zdravotně postižených. Velmi dobrou vari-antou je ovšem zaměstnávání na fl exibilní úvazky, jako v našem případě. Mezi formy fl exi úvazků patří práce na zkrácený úvazek, ale právě také home offi ce (práce z domova) nebo pružná pracovní doba. Pokud zhodnotíme práci na fl exi úvazky, přináší tato forma spoustu výhod. Lidé dobře skloubí pracovní a soukromý život, na sdí-lených místech udělají dva lidé po 4 hodinách více práce, než jeden člověk za 8 hodin, práce je tedy efektivnější. Také u našeho klienta nakonec pomohly praco-vitost a důraz na detail překlenout míru nedůvěry ze strany zaměstna-vatele.

Andrea BělovskáSvaz tělesně postižených v ČR, z.s.

Co mě baví a zajímáByl jsem osloven redakcí Světa s Parapletem, abych napsal krátký článek o tom, co mě baví a zajímá. Píšu proto o své zkušenosti vozíč-káře, který „neposedí“.

Díky Parapleti jsem objevil nový svět a prožil krásné časy na ces-tách - hlavně mě bavila voda a další zde pořádané sportovní kurzy a programy. Poradili mi také při výběru vozíku, který mi změnil život. Teď můžu samostatně ces-tovat po Modřanech. Nabídl jsem radnici pomoc při kontrole čistoty a údržby chodníků a zeleně a také při úpravě bezbariérových přístupů do veřejných objektů a obchodů. Snažím se upozorňovat na věci, které normální „choďák“ nevnímá. Byl jsem osloven na kandidaturu do podzimních komunálních voleb za sdružení Změna pro Prahu 12. Chtěl bych se věnovat prosazování

objektivního dotazníku se identi-fi kované bariéry v průběhu vypl-ňování podbarvují dle kategorií, takže hodnotitel se v dotazníku lépe orientuje a snadno dohledá problematické oblasti a jejich urgentnost. I když věříme, že je důležité odstranit všechny bariéry, tak v praxi to ve většině případů není možné a je určitě vhodné se v první řadě zaměřit na odstranění těch nejurgentnějších.

Výše uvedené dotazníky a hlavně podrobné informace k jejich vypl-ňování, včetně praktických uká-zek, jsou popsány v metodické pří-ručce, která bude k dispozici jak v papírové, tak elektronické verzi na zmíněném semináři. Kromě toho příručka obsahuje i teoretická východiska či legislativní souvis-losti týkající se realizace bezba-riérových úprav a některé další praktické informace využitelné při navrhování konkrétních řešení nebo plánování dalšího postupu. Věříme, že metodika pomůže pře-devším ergoterapeutům zefektiv-nit domácí návštěvy a objektivi-zovat jejich výstupy, čímž může významně přispět ke zlepšení situace s bezbariérovým bydlením v České republice.

Kateřina MacháčováILA, s.r.o.

Lidé s handicapem chtějí pracovatSvaz tělesně postižených v ČR, z.s. realizuje projekt Cesta k zaměstnání. V Centru Paraple probíhaly vzdělávací kurzy práce na PC pro zvýšení vzdělání účast-níků projektu.

Právě zvyšování kvalifi kace je cesta, jak se lépe připravit pro vstup na trh práce. Kromě kurzů práce na PC si zvyšují naši klienti kvalifi kaci absolvováním dalších rekvalifi kačních kurzů.

Díky projektu a spolupráci s Cen-trem Paraple jsme mohli klientům poskytnout základní přehled v pro-blematice využívání celé řady pro-duktů současné výpočetní tech-niky.

Jeden z našich klientů se zúčast-nil výuky v kurzu Tvorba webových stránek a následně svoje poznatky prohloubil v rekvalifi kačním kurzu. Zásluhou svých znalostí a schop-ností se mohl úspěšně ucházet o zaměstnání ve fi rmě, která se zabývá web designem. S fi rmou se

zájmů a řešení problémů starších lidí a lidí s handicapem.

Mám každodenní celoživotní touhu něco dělat a radovat se ze života. Přeji krásné chvíle všem vozíčká-řům a lidem, co jim usnadňují život. Za sebe děkuji především man-želce a rodině.

Pavel Burda

Autogenní trénink - cvičení pro mysl (i tělo)Již ve 30. letech minulého století sestavil německý lékař J.H. Schulz na základě svých zkušeností s hyp-nózou, jógou a meditací terapeu-tický systém, jehož základem je nácvik zklidnění a uvolnění, kon-centrace pozornosti a vědomé ovlivňování tělesných pochodů pomocí autogenních, tedy sama na sebe působících, sugescí. Základní uvolňovací cvičení auto-genního tréninku (AT) se postupně stalo snad nejznámější a nejčastěji používanou relaxační technikou. Dnes se bez něj neobejde léčba neuróz a závislostí, osvědčuje se také při zvládání chronických bolestí a jiných tělesných obtíží.

Základní úroveň AT naučí rychle se zklidnit, uvolnit, odpočinout si, "vyčistit si hlavu", vede k lepší cit-livosti k vlastnímu tělu, zlepšování schopnosti soustředění a volního úsilí. To rozhodně není málo.

Vyšší stupně AT jsou pak techni-kou pro sebezdokonalování prak-ticky v jakékoli oblasti života.

Pravidelné udržování fyzické kon-dice už považujeme za samo-zřejmé, pojďme tedy věnovat pár minut i kondici psychické a posí-lení zdravé spolupráce těla a mysli!

Jak na to?

První podmínkou každého rela-xačního či meditačního cvičení je najít si klidné prostředí a vhod-nou pozici. Nejlepší je věnovat se AT vždy na stejném místě, vleže na lůžku nebo v pohodlném uvolněném sedu s podepřenými zády a hlavou tak, aby poloha těla nezpůsobovala ani po chvíl žádné napětí a nepohodu. Po dobrém zacvičení už pak obvykle nebývá problém uvolnit se a soustředit i za nepříznivých podmínek - při cestování, v hlučném prostředí, při bolestech apod.

Cvičení začínáme uvelebením se v pohodlné poloze a zklidně-ním několika hlubokými náde-chy a výdechy. Prvním úkolem je důkladné vědomé uvolnění těla, doslova kousek po kousku. Začínáme obvykle pravou rukou – postupně zaměřujeme pozor-nost na jednotlivé části ruky od konečků prstů až k rameni a opakujeme si uvolňující sugesce (např.: "Prsty jsou uvolněné, klidné, odpočívají...") či se inten-zivně snažíme představit si pocit uvolnění. Stejným způsobem uvol-níme i druhou ruku, nohy, trup, krk, i obličej. A je to, celé tělo je krásně uvolněné a klidné.

Stává se, že z počátku tělo nechce poslouchat, kýžené pocity se nedostavují. Někdy se dokonce mohou přechodně zesílit pocity nepříjemné. Stejně tak si mysl často dělá, co chce. Objevují se rušivé myšlenky či představy, hlavou se honí starosti nebo se ozývá neodbytný "kritik". Není třeba se tím trápit, žádný učený z nebe nespadl. Úspěchu dosáh-nete trpělivým vracením se k instrukcím a pravidelným opa-kováním. Opravdu jde o nácvik, trénink. Tělo i mysl si postupně na cvičení zvyká. Již po několika opakováních ucítíte, že jakmile se usadíte do relaxační polohy, tak se automaticky uvolňujete a žádoucí pocity se dostavují snadno, často i v předstihu před sugescemi.

Po zvládnutí základního uvolnění přidáváme pocit tíhy. Příjemné tíhy, jako bychom se zabořovali do měkkého mechu nebo peřiny. Postupujeme úplně stejně. Kousek po kousku projdeme a "ztížíme" celé tělo. Pocit tíhy totiž, jak proká-zaly mnohé výzkumy, provází inten-zivní svalové uvolnění.

Jakmile se naše tělo umí na povel uvolnit i ztěžknout, je čas přidat

Foto: archiv Pavel Burda

10 říjen 2014

nácvik pocitu příjemného tepla. Teplo znamená prokrvení a tedy dobré fungování či hojení kůže a svalů v celém těle.

Následuje přenesení pozornosti k dechu a poté i tepu - dech je klidný a hluboký, tep je silný a pra-videlný. Pozor, není třeba snažit se dech nějak měnit, dýchat jinak nebo se znepokojovat tepovou frekvencí. Jde jen o to na chvíli si dech a tep uvědomit.

Dále přidáváme pocit příjem-ného tepla v břiše, který povzbu-zuje práci všech vnitřních orgánů a nakonec pocit jemného chladu na čele, který přináší psychické osvěžení a bdělost.

Odborníci doporučují praktikovat autogenní trénink každý den, nej-lépe několikrát. Jednotlivé cvičení trvá zpočátku kolem 10 minut, postupným nácvikem lze celý pro-ces hluboké relaxace zvládnout za 4 nebo 5 minut. K úspěchu nepomáhá delší či intenzivnější cvičení. Naopak, je lepší trénovat často a pravidelně. Však se občas říká, že mysl je také sval.

Obdobně jako jiné formy relaxace, lze zklidňující efekt nácviku AT využít před spaním. Pokud však chceme získat z této metody maxi-mum a používat ji také k hlubší práci na sobě a zvládání stresu během dne (třeba v zaměstnání), je vhodnější cvičit vsedě či polo-sedě a v době, kdy nejste příliš unavení.

Při AT pro pokročilé se stavu hlu-bokého bdělého uvolnění využívá k rozvíjení představivosti, soustře-dění, vědomé práci s vlastními emocemi a k řešení problémů. Opět jde o krátká cvičení od nej-snadnějších ke složitějším - před-stava barvy, předmětu, představa sebe sama před zrcadlem spojená

Kreativní podzimVíkend 5. 9. – 7. 9. přivál do Centra Paraple nejen krásné babí léto, ale i jeden z dalších výtvarných kurzů.

Kurzu se zúčastnilo 8 klientů, kteří si vyzkoušeli techniky decoupage na textil, scrapbooking a mozaika liliput. Tvoření bylo spjato s téma-tem Podzim. Zajímavými techni-kami účastníky provedly zkušené lektorky Andrea Čepová a Máša Nováková. Zpestřením programu bylo sobotní grilování, letní kino

s meditací o sobě. Stav uvolnění a soustředění umožňuje využít skryté zdroje psychiky, velmi efektivní je v představách tréno-vat zvládání obtížných situací.

Cvičení AT je vhodné zakončit takzvanou intenční větou (např. "Jsem uvolněný, klidný, dobře naladěný a plný energie"), pro-stě opakovat si nějaké přání, předsevzetí či povzbuzení. Ale pozor, je důležité, aby tyto věty byly vždy formulovány pozitivně (tedy ne např. "Nepřejídám se", ale raději "Jím jen tolik, kolik mé tělo potřebuje"). Právě v relaxovaném stavu klidu, uvol-nění a soustředění takové věty opravdu silně působí (podobně jako hypnóza) a můžete je vyu-žít třeba pro boj se zlozvyky či pro podporu sebevědomí a psy-chické pohody.

Kde se dozvědět víc?

K samostatnému cvičení doma může, zejména z počátku, pomoci nahrávka s instrukcemi AT. Volně ke stažení ji na svých stránkách nabízí Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Kar-lovy - http://www.ftvs.cuni.cz/eknihy/attrenink/download.html.

Pro hlubší seznámení s meto-dou je na trhu mnoho knih, např. Autogenní trénink od Bohumila Geista.

V Centru Paraple můžete auto-genní trénink "ochutnat" při středečních skupinových rela-xacích. Pokud se vám toto "psychické cvičení" zalíbí a roz-hodnete se začít trénovat, psy-chologové Centra Paraple vám rádi pomohou a poradí s překo-náním případných nesnází.

Jana Kučerovápsycholožka

na zahradě Centra Paraple a slad-kou tečkou pak návštěva nedaleké cukrárny.

Děkujeme všem za příjemně pro-žitý víkend a studentkám ošetřova-telství Aničce a Katce za pomoc při zajištění kurzu.

Na to, jaká byla na kurzu atmosféra a jak se nám tvoření povedlo, se můžete podívat v záložce Fotogale-rie na našich webových stránkách.

Zuzana Gregorovávedoucí úseku ergoterapie,

koordinátorka kurzu

Máma, táta na vozíkuPlánujete založení rodiny? Rádi byste se dozvěděli o partnerství, rodičovství a výchově dětí víc? Chtěli byste se seznámit s lidmi v podobné životní situaci a mít mož-nost s nimi sdílet své představy, úhly pohledu i případné obavy? Jste vy nebo váš partner/partnerka klientem Centra Paraple? Nejste zatím klientem Centra Paraple, ale jako člověk s poškozením míchy užíváte k mobilitě ortopedický vozík a řešíte otázky již nastalého nebo plánovaného rodičovství? Pak právě pro vás je určen náš program Máma, táta na vozíku.

Obsah programu reaguje na speci-fi cké otázky a potřeby lidí s poško-zením míchy, kteří plánují založení rodiny nebo již děti mají. Témata, která s rodičovstvím a partnerstvím souvisejí, mají možnost diskutovat s odborníky z konkrétních oblastí.

Program Máma, táta na vozíku rea-lizujeme ve dvou částech. Jedná se o obsahově ucelený program, proto je pro zachování návaznosti důležité účastnit se obou:

1. část: Máma, táta na vozíku - Co, jak a proč? (aktuální termín 13. až 16. 11. 2014)

Program vybaví nastávající rodiče a rodiče s dětmi některými teo-retickými i praktickými znalostmi a dovednostmi pro tuto roli a ukáže jim, jak rodičovství zvládat. Setkání je prostorem pro sdílení zkušeností a potřeb jednotlivců, párů i celých rodin, který je doplněný odborným programem zaměřeným na témata, jako je např. asistovaná repro-dukce, těhotenství a porod u žen s poškozením míchy, partnerské vztahy, otázky výchovy aj.

2. část: Máma, táta na vozíku - A co dál? (předběžný termín jaro 2015)

Pokračování programu je obecně orientováno na společný proži-tek partnerů, rodičů a dětí i všech účastníků navzájem. Vzniklé vazby účastníkům rozšíří možnosti, jak v budoucnu trávit volný čas a obo-hatí je o vzájemnou podporu.

Pokud se chcete dozvědět o pro-gramu víc, neváhejte oslovit jeho koordinátorku Martinu Barca-lovou, a to telefonicky na čísle 274 771 478 nebo e-mailem na adrese barcalova@paraple.cz.

Anežka Beranovávedoucí úseku sociální práce

Poradna

Pobírám příspěvek na péči ve II. stupni a asistenci mi poskytuje člen rodiny. Co máme udělat, aby měl pečující člen rodiny zdravotní a důchodové pojištění hrazeno státem?

Péče poskytovaná příjemci pří-spěvku na péči je uznávána jako náhradní doba důchodového pojištění v případě, že příjemce pobírá příspěvek ve II., III. nebo IV. stupni.

Pečující osoba (může to být pouze jeden člen rodiny), která bude na úřadu práce ve formuláři Ozná-mení o poskytovateli pomoci hlá-šena jako hlavní pečující osoba, pak může uplatnit nárok na zápo-čet náhradní doby pro výpočet důchodu u sociálního pojištění a může získat statut státního pojiš-těnce u zdravotního pojištění. Pečující osoba si na úřadu práce, od kterého příspěvek čerpáte, zažádá o potvrzení, že péči posky-tuje jako fyzická osoba. To doloží České správě sociálního zabez-pečení a zdravotní pojišťovně. Pokud bude nárok uznán, obdrží pečující písemné rozhodnutí. Důle-žité je, aby se neúčastnil pojištění jiným způsobem - jako zaměstna-nec, OSVČ nebo nebyl evidován na úřadu práce.

Mám invalidní důchod ve III. stupni a příspěvek na péči ve IV. stupni. Chtěl bych si najít zaměstnání, ale nemám moc pracovních zkušeností ani nevím, co bych vlastně chtěl dělat. Jak mám postupovat?

Můžete se registrovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a využít nabídky rekvalifi kačních kurzů nebo využít pracovní reha-bilitaci. Jako osoba se zdravotním postižením také můžete pracovat na chráněném pracovním místě. Tato místa jsou fi nančně podpo-rována úřadem práce. Nabídky naleznete na portálu ÚP http://p o r t a l . m p s v. c z / s z / o b c a n e /vmjedno nebo třeba na www.prace.cz/ozp, na www.vozejkov.cz a dalších portálech.

Pokud ještě nevíte, jakou práci byste chtěl vykonávat, můžete se zapojit do některého z projektů fi nancovaných z Evropské unie, kde dostanete také pracovní pora-denství. Databázi najdete na www.esfcr.cz v záložce Realizované projekty.

Informace z odborného světa / O nás

11říjen 2014O nás

Abyste získal praxi, můžete k něja-kému zaměstnavateli nastoupit na stáž. Tím nabydete pracovní zkušenosti i reálnou představu o tom, jak byste zaměstnání zvlá-dal.

-ap-

Volnočasové aktivity v Centru ParapleVolnočasové aktivity jsou nedílnou součástí nabídky pro klienty v soci-álně rehabilitačním programu. Nyní chceme tyto aktivity otevřít i pro širší veřejnost.

A co vám vlastně nabízíme? Zájemci si mohou vybrat z poměrně pestré nabídky.

Tzv. fi lmový klub probíhá v pátek, jednou až dvakrát měsíčně. Vět-šinou bývá koncipován tematicky a diváci mají možnost výběru ze tří fi lmů. Tím se stávají spolutvůrci fi lmového podvečera. Jako bonus obvykle dostanou i základní infor-mace o autorech fi lmu, jeho pro-tagonistech, případně o okolnos-tech, za kterých vznikal.

Literární a cestopisná setkání nabí-zíme také většinou v pátek, ve frek-venci jednou až dvakrát za měsíc. Jedná se o podvečery plné živého čtení nebo projekce a povídání o zážitcích z cest klientů, zaměst-nanců či našich hostů.

Další volnočasovou aktivitou je hra boccia. Centrum Paraple nabízí možnost seznámení s hrou i pravi-delný trénink. Boccia je modifi kací klasických her jako je pétanque, lawn bowling či boules. Cílem hry je hodit míč co nejblíže k cílovému míčku neboli „jacku“. Je to hra, která je koncipována tak, aby ji mohl hrát opravdu každý. Hráči, jež nejsou schopni balonek odho-dit, mohou použít rampu, kterou jim pomáhá obsluhovat asistent.

Další možností je docházet k nám zahrát si společenskou hru Carrom, což je zábavná hra pro dva či čtyři hráče podobná kulečníku. Hraje se na dřevěné desce, namísto koulí se používají dřevěné kameny, které se hráči snaží pomocí tzv. strikeru cvrnká-ním dostat do děr v rozích. Velkou výhodou hry je libovolný způsob cvrkání hracího kamene, proto ji lze hrát s různou úrovní jemné motoriky, případně si pomoci vhodnou kompenzační pomůckou.

Podrobněji vás s volnočasovými aktivitami a způsoby, jak se jich zúčastnit, ráda obeznámí Martina Barcalová, a to osobně, telefo-nicky (274 771 478) či e-mailem (barcalova@paraple.cz). Sledujte také naše webové a facebookové stránky.

Martina Barcalovákoordinátorka vzdělávacích

kurzů, jiných tematických aktivit a dobrovolnického programu

Dražba lechovického sektu tradičně ve prospěch Centra ParapleČtrnáctá charitativní dražba sektu společnosti Vinné sklepy Lecho-vice se uskutečnila v sobotu 16. srpna.

Již od roku 2000 společnost Vinné sklepy Lechovice pravidelně noří na dno do Vranovské pře-hrady přes 900 lahví sektu, které nechává v ideálních podmínkách zrát do následujícího léta. Po tuto dobu probíhá na internetu dražba takto uloženého sektu. Její výtěžek bývá po slavnostním výlovu tra-dičně věnován na zajištění činnosti Centra Paraple.

„Dlouholeté podpory od společ-nosti Vinné sklepy Lechovice si upřímně velice vážíme. Uplynulých

třináct ročníků charitativní dražby, kterou v náš prospěch pořádají, vyneslo na informační, poradenské a rehabilitační služby Centra Para-ple již více než 5 milionů korun,“ uvedla Margita Pištorová, ředitelka Centra Paraple.

Letošní dražba vynesla částku 221 051 Kč, kterou ještě navýšil Camping Vranovská pláž o výtěžek z denního „kempovného“, kon-krétně o 41 485 Kč.

Děkujeme Vinným sklepům Lecho-vice, Campingu Vranovská pláž a všem dražitelům za jejich velko-rysý dar.

-mt-

Choltický deštník 2014V sobotu 6. září se uskutečnil již druhý ročník benefi čního festivalu Choltický deštník.

Jde o charitativní akci pořádanou ve spolupráci s Centrem Para-ple skupinou místních dobrovol-níků pod záštitou Úřadu městysu Choltice. Po loňském úspěchu, kdy akce přilákala více než 600 návštěvníků, se letos uskutečnil její další ročník.

Festival probíhal v areálu krás-ného choltického zámku. Na podiu vystoupily hudební, taneční a pěvecké skupiny z Choltic, Par-dubic a přilehlého okolí. Byli to například písničkář Antonín Hrdý, taneční skupina Ryengle, pěvecká skupina Mládí zpívá, moderní smyčcové kvarteto Corvus Quartet a další. Nejen pro děti byl připra-ven pestrý doprovodný program. Zájemci měli možnost vidět výstavu fotografi í z Nepálu a Afriky, absol-vovat prohlídku zámku, vyzkou-šet si jízdu na koni, sportovní lukostřelbu nebo švédskou hru Kubb. Nechyběl ani „Králičí hop“ – překážkové skákání králíků pod

vedením mladých chovatelů ze Svinčan. Vrcholem festivalu bylo představení operetky Červená Kar-kulka autorského dua Svěrák-Uhlíř v podání choltických ochotníků, jež měla u diváků takový úspěch, že si vyžádali přídavek.

V závěru akce proběhla dražba „paraplete“ s podpisem Zdeňka Svěráka. Získaná částka byla věnována Centru Paraple a pode-psaný deštník věnovala štědrá vydražitelka místnímu zámeckému muzeu.

Celá akce vynesla pro Centrum Paraple částku 37 230 Kč, která se po přičtení výtěžku z kasičky a prodeje produktů Centra Paraple vyšplhala na krásných 44 557 Kč.

Centrum Paraple za tuto podporu srdečně děkuje městysu Choltice, organizátorům festivalu a všem návštěvníkům.

-mt-

Vimperští běželi pro Centrum ParapleV sobotu 20. 9. se uskutečnil 3. ročník Běhu pro Paraple ve Vim-perku.

Účastníci si ve sportovním are-álu Vodník zazávodili na tradiční stometrové trati, mohli si nazdo-bit výborné perníčky, vyzkoušet své schopnosti, trpělivost a kre-ativitu při programech připrave-ných Středisky environmentální výchovy NP Šumava a zkusit se projet na elektrických skútrech pro lidi s pohybovým handicapem, které je možné využít pro vybrané výlety Národním parkem. To vše za doprovodu skvělé místní kapely Houska Jazz.

I přes velmi proměnlivé počasí nás přišlo podpořit několik desítek sta-tečných běžců a spolu s darem od BH Nemocnice Vimperk a.s.

Foto: Zuzana Joachimsthalová Foto: Zuzana Joachimsthalová

12 říjen 2014O nás

tak na konto Centra Paraple při-bylo 10 000 Kč.

Děkujeme: Správě Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a Fischer Ski klubu Šumava, Bohumilu Petráškovi, Jaroslavě Martanové, Růženě Kyselkové, BH Nemocnici Vimperk a.s. a samozřejmě účastníkům.

Těšíme se opět za rok.

-aš-

S nebývalou ochotou v RožďalovicíchV pátek 19. 9. se ve středočes-kých Rožďalovicích konal v kostele sv. Havla koncert Marty Kubišové. Během recitálu s názvem „S nebý-valou ochotou“ doprovázel paní Kubišovou klavírista Karel Štolba. Silný kulturní zážitek ještě umoc-nilo působivé chrámové prostředí.

Koncert byl zcela vyprodán, navští-vilo ho 500 lidí a přinesl Centru Paraple neuvěřitelnou částku 91 200 Kč.

Upřímně děkujeme Městskému úřadu v Rožďalovicích, paní Martě Kubišové i všem návštěvníkům.

-aš-

Rožďalovické pivní slavnostiV Rožďalovicích na Nymbursku se v sobotu 19. 7. uskutečnily Rožďa-lovické pivní slavnosti. Diváci mohli na místním stadionu FC Trnavan sledovat fotbalové utkání doplněné o kulturní a zábavný program. Město Rožďalovice se rozhodlo dát akci charitativní ráz a podpořit dobrou věc. Polovina z vybraného vstupného byla proto věnována na zajištění služeb poskytovaných Centrem Paraple, které tak získalo krásných 37 000 Kč.

Městu Rožďalovice mnohokrát děkujeme za podporu.

-mt-

Rádlo běželo pro ParapleV sobotu 6. 9. se konal v Rádle – Milířích 2. ročník charitativní akce Běhá celé Rádlo. Akce byla zamě-řena na podporu dvou organizací, Centra Paraple a Klubu nemoc-ných cystickou fi brózou.

Za pěkného slunečného počasí se na start stometrové trati postavilo mnoho závodníků. Podpořit dob-

rou věc přišli mladí i ti dříve naro-zení. Nejmladší závodník byl ještě u maminky v bříšku, nejstaršímu pak bylo úctyhodných 89 let.

Jeden ze startujících celou akci komentoval slovy: „Myslím, že je skvělé, že se na tak malé vesnici dělají tak prospěšné věci a budu doufat, že peníze, které se vybe-rou, pomohou lidem, jimž život položil do cesty takové překážky.“

My si myslíme, že nezáleží na veli-kosti obce, ale na velikosti srdce. A to mají v Rádle veliké. Děku-jeme za podporu a těšíme se opět za rok.

-aš-

Veřejná sbírka na Letišti Václava Havla

Každý, kdo navštíví Letiště Václava Havla – Terminál 2 a chce pod-pořit dobrou věc, může tak učinit. Je zde totiž dlouhodobě umístěna kasička veřejné sbírky. Výtěžek si dvakrát ročně rozděluje rov-ným dílem šest neziskových orga-nizací: Česká společnost AIDS pomoc, o.s., Centrum Paraple, o.p.s., Nadace Naše dítě, Dět-ské centrum Kladno, příspěvková organizace, Fond ohrožených dětí – Klokánek Hostivice a občanské sdružení Klub přátel dětí a dět-ských domovů se sídlem v Novém Strašecí.

Poslední výtěžek přinesl Centru

Paraple krásných 33 300 Kč. Děkujeme.

-mt-

Paraple má nového pomocníkaMálokdo si dovede představit, kolik omezení znamená trvalé poškození míchy. Zejména při nespočetných přesunech - ať již mezi různými částmi bytu či jen z vozíku na lůžko a zpět, případně na toaletu nebo do sprchy.

Centrum Paraple se snaží svým klientům jejich život maximálně usnadnit, a proto pro každého jednotlivce hledá stále nové příle-žitosti a řešení. Jedním z nich je právě zajištění většího komfortu při přemísťování.

Současné technologie jsou vysoce kvalitní, ale jejich pořízení je cenově velice náročné. Vysoká cena a nemožnost si systém vyzkoušet mohou být bariérou pro fi nální roz-hodnutí. Centrum Paraple vyšlo této okolnosti vstříc a těsně před oslavou 20. výročí si nadělilo dárek - stropní závěsný systém Human Care Lifts od fi rmy Erilens. Děku-jeme panu J. Kalíkovi z brněnského Realitního a hypoteční centra za poskytnutí velkorysého fi nanč-ního daru pro pořízení tohoto sys-tému a fi rmě Erilens za vytvoření přátelské ceny a instalaci.

Systém jsme již odzkoušeli. Fun-guje spolehlivě, klienti mohou po vyzkoušení přemýšlet o reali-zaci ve svých domovech a perso-nál si šetří namáhaná záda. Cen-trum Paraple je tak zase o něco modernější a klienti spokojenější.

Daniela Juklovávedoucí úseku ošetřovatelské péče

Parníkem po VltavěDěkujeme Pražské paroplavební společnosti a.s. za možnost pra-videlných výletů parníkem. Pan Richard Vojta umožnil v rámci Terapie v terénu volný vstup našim klientům a jejich doprovodu z řad dobrovolníků. V průběhu letní sezóny jsme tuto velkorysou nabídku využili několikrát a účast-níci byli z vyjížděk na parnících Vltava a Šumava vždy nadšeni.

Martina Barcalovákoordinátorka vzdělávacích

kurzů, jiných tematických aktivit a dobrovolnického programu

Foto: Zuzana Joachimsthalová

Foto: Zuzana Joachimsthalová

Foto: archiv RádloFoto: Miroslav Solař

Paraple revue říjen 2014 13

na Vinohradech, na Rehabilitační klinice Univerzity Karlovy v Praze v Motole, v Rehabilitačním ústavu Malvazinky, Centru fyzioterapie s.r.o na Zličíně a v posledních letech v CKP Dobřichovice, kde roku 2012 ukončil svou aktivní lékařskou kariéru. V průběhu svého života napsal přes 200 pub-likací týkajících se zejména funkč-ních poruch a myoskeletální medi-cíny. Prof. Lewit byl a vždy bude velkou osobností české medicíny a rehabilitace.

Za všechny dvě vzpomínky tera-peutů, kteří u prof. Lewita absolvo-vali stáž:

Sledovat při práci profesora Lewita byl pro mě celoživotní zážitek, ze kterého budu načer-pávat rehabilitační energii do své práce. Děkuji.

Lenka Honzátkovávedoucí úseku sportu

Po příjemně strávené cestě vlakem ze starého Smíchova, jsme jed-noho podzimního rána, společně s kolegou Tomášem Pertlíkem, stanuli na peróně dobřichovic-kého nádraží. Nedaleko nádraží si v poklidu protékala řeka Berounka a venku bylo opravdu pěkně. Čer-stvý svěží vzduch, mezi mraky prodírající se ranní sluníčko a nás k tomu všemu pěknému ještě čekala cca 20 min. chůze členitou krajinou. Cesta vedla do kopce a byla lemována vzrostlými smrky a borovicemi, procházeli jsme pestrou vilovou zástavbou z konce 19. a z počátku 20. století, která vznikala v průběhu času a sloužila především jako letní sídlo movitěj-ších Pražanů. Na samém vrcholu onoho poměrně táhlého kopce se nalézá Centrum komplexní péče, rehabilitační a vzdělávací stře-disko, kde působí pan profesor Lewit. Jedeme sem absolvovat stáž – seznámit se se zařízením a nahlédnout do průběhu klinic-kého vyšetření, včetně následného ošetření v podání pana profesora, kterému je v té době úctyhodných 93 let.

První věcí, která mne při vzájem-ném setkání zaujala, byl jeho přá-telský přístup a duševní čilost, se kterou se věnoval detailnímu vstup-nímu anamnestickému vyšetření, včetně uvažování nad problema-tikou funkční patologie hybného systému u daného konkrétního případu. Zde je však nutno podotk-nout, že někteří z pacientů byli vyléčeni „pouhou“ přítomností jeho

osoby, aniž by bylo třeba nějaké složitější manuální intervence.

V jiných situacích následovala podrobná anamnéza s postřehy typu: „… vaše potíže pramení pře-devším z toho, že se ničím neza-býváte, najděte si nějakou práci a něco dělejte.“

Typický byl i tento úsměvný rozho-vor:

„Co vás trápí?“

„Bolí mě pravá kyčel a už dvakrát jsem byl na rentgenu.“

„Tak mi ukažte ten rentgen.“

„Ten rentgen mám doma.“

„Hmm, doma, tam je nám na h…o.“

Po odebrání potřebných vstupních dat, následovalo klinické vyšetření, které bylo zaměřené na pátrání po klíčovém článku obtíží v rámci řetězení poruchy hybné funkce s následným ošetřením za využití neuromuskulárních technik a mani-pulační léčby. V závěru návštěvy byl pacient zaučen pro domácí cvičení a dle potřeby byla sjednána kontrolní prohlídka.

Na začátku polední pauzy se nás pan profesor dotázal, kde že prý budeme obědvat.

„Ještě nevíme,“ zněla naše odpo-věď.“

„Pokud byste měli zájem, můžete jet se mnou na oběd, má oblí-bená restaurace je nedaleko, dole ve městě. Svezu vás autem, budeme tam za chvíli.“

Už si přesně nepamatuju, co měl pan profesor za značku auta, ale vybavuji si, že to bylo malé čer-vené autíčko, tak akorát pro tři lidi a že cesta z kopce dolů do města opravdu dlouho netrvala. V pod-statě nebylo nic, co nám bránilo v cestě, pan profesor byl (a je) respektován nejen v oblasti neuro-logie a rehabilitace, ale také na sil-nici. Například na jedné z křižova-tek jsme bez meškání udělali obrat o 180 stupňů, přičemž nám auta přijíždějící do křižovatky dávala raději přednost. Pan profesor k tomu prostě a mile poznamenal: „A na co oni tady čekají?“ A pokra-čovali jsme dál v cestě. Oběd se nesl v přátelském duchu, přičemž jsme se dozvěděli spoustu zajíma-vých věcí z jeho profesního i osob-ního života, který byl velmi bohatý a plodný, co se zkušeností týče, ale zároveň v mnoha údobích také dosti těžký. Naše společné a pro nás svým způsobem slavnostní

posezení jsme pak zakončili kávou a dezertem.

Odpoledne nás v ordinaci pana profesora čekalo ještě několik zají-mavých kazuistik příchozích paci-entů a neméně zajímavých pod-nětů k úvahám a přemýšlení, které v rámci diagnostiky a terapie vyply-nuly. Náš čas se však postupně nachyloval ke konci a my, vědomi si jednoho českého přísloví, že všechno hezké jednou skončí, jsme s úctou poděkovali, vřele se rozloučili a vydali se zpět na cestu směrem ku Praze.

Závěrem si dovolím ještě jednu větu - byl to den, na který se jen tak nezapomíná…

Tomáš Vyskočilfyzioterapeut

Podivuhodný vynález„Nazdar, proletáři! Přišel jsem o něco?“

„Zatím pouze jedna maminka. Ale byla to teda nádhera. Překrásná černovláska, na které si dal Pán-bůh záležet. Že jo, Juniore?“

„Jak to mám vědět, když jsi mi nepůjčil brejle.“

Dvaadevadesátiletý pan Brčko při-sedl na lavičku v parku ke svým přátelům, stejně starému panu Kvapilovi a o šest let mladšímu panu Vránovi, kterému říkali Junior. Na této dřevěné lavičce ve stínu vzrostlého platanu se scházeli každé odpoledne. Filozofovali o životě, vzpomínali na časy minulé a přemítali o budoucnosti, přičemž pozorovali kolemjdoucí. Nevětší pozornost věnovali objektům žen-ského pohlaví. Byli to pánové vždy elegantně upravení a oblečení, ač jejich obleky nebyly nejmoderněj-ších střihů, což jim však nijak neu-bíralo na eleganci s jakou tito životní veteráni, jak se sami nazývali, půso-bili na své okolí. Dalo by se o nich říct, že to byli gentlemani ze starých dobrých časů Orient baru. Když je přestalo bavit sedět na lavičce, procházeli se parkem, opírali se o elegantní hůlky, a když potkali některou ze svých oblíbených maminek na procházce s kočár-kem, smekli klobouky a s mírnou úklonou pozdravili, někdy také pro-hodili pár galantních vět, za což byli odměněni krásným úsměvem, který zahřál jejich věkem stará, jinak však stále mladická srdce.

„Pánové,“ řekl pan Brčko, „musím vám s politováním říci, že nám unikl

Vzpomínkana prof. Karla Lewita

(obrázek čerpán z http://www.ckp-dobri-chovice.cz/prof-lewit)

V noci 2. října zemřel zaklada-tel moderní funkční diagnos-tiky, manuální a refl exní terapie a léčby vertebrogenních onemoc-nění prof. MUDr. Karel Lewit, CSc. Tento muž zásadně ovlivnil generace fyzioterapeutů, ergo-terapeutů a lékařů. Byl jedním ze zakladatelů světově známé Pražské školy spolu s prof. Jan-dou, doc. Vélém a prof. Vojtou. Po studiu, do kterého vstoupila válka, začínal jako neurolog na kli-nice MUDr. Hennera. Během své praxe kombinoval manuální tech-niky a trakce s chiropraktickým přístupem a sledoval jejich vliv na funkční poruchy pohybového aparátu.

Politika i 2. světová válka sehrála důležitou roli v jeho osobním i profesním životě. Během svých cest se sekával a spolupracoval s osobnostmi jako J. Sachse, D. G. Simons, F. Greenman a dalšími. Dospěl tak k myoskeletální medi-cíně, neuromuskulárním technikám a také technikám měkkých tkání. Vše vyučoval nejen v Čechách a na Slovensku, ale i v Německu, Anglii, Franci, Americe atd. Vydal knihu Manipulační léčba v myoske-letální medicíně, která se postupně stala mezinárodní učebnicí a byla přeložena do několika jazyků, např. i do japonštiny. V roce 1954 otevřel s doc. Obrdou Rehabili-tační společnost, dnes známou pod názvem Myoskeletální spo-lečnost. Během své praxe půso-bil ve Výzkumném ústavu chorob revmatických, Ústředním ústavu železničního zdravotnictví, Ústavu léčby hybných poruch v Tře-boni. Pracoval také na Neurolo-gické klinice Fakultní nemocnice

Paraple revue říjen 201414

jistý podivuhodný vynález, který si žádá bližšího prozkoumání, ač to nebude vůbec, a to zdůrazňuji, vůbec jednoduché.“

„O co jde?“ zeptal se pan Kvapil.

Pan Brčko sáhl do náprsní kapsy a vyndal přeložený obrázek z jaké-hosi časopisu.

„Pohleďte, přátelé,“ řekl pan Brčko a ukázal jim obrázek. „Vem si moje brejle, Juniore, já už to prostudoval.“

„Je to vůbec možné?“ divil se pan Kvapil. „Jak tohle může fungovat? Vskutku podivuhodné.“

„No toto!“ vydechl pan Vrána, pozorně studuje obrázek.

„Ano, pánové,“ ujal se po chvíli slova pan Brčko, „trestuhodně jsme zaspali, když jsme o tomto nic nevěděli, neboť, jak jsem se dozvěděl z textu k tomuto obrázku, není to vůbec žádná novinka.“

„Ale vždyť to je… to je… Já nemám slov.“

„To se ti nedivím, Juniore,“ řekl pan Kvapil. „Také nevím, co k tomu říci. Nicméně je to… no, opravdu podivuhodné. Velmi podivuhodné. Ano, ano. Podivuhodné!“

„Vůbec si nedokážu představit, jak to může fungovat. To přeci není možné. To musí být jen tak do časopisu, ne? Nějaký to sci-fi , nebo jak se tomu říká,“ pochybo-val pan Vrána.

„Kdepak, přátelé,“ řekl pan Brčko. „Tento podivuhodný vynález je zcela běžně používán, jak jsem rovněž vyrozuměl z textu. Stejně jako vy si nedokážu představit, jak toto může fungovat, ale zjevně to s úspěchem funguje, neboť je to i velmi oblíbené. Budete se mnou jistě souhlasit, že si to žádá bliž-šího prozkoumání, jak jsem již řekl. Ovšem bude to velmi náročné, tak náročné, že mám vážné pochyb-nosti, že by se nám mohlo podařit zjistit, jak to vlastně funguje.“

Pánové Kvapil i Vrána souhlasně přikyvovali, zatímco pan Brčko vra-cel obrázek zpět do náprsní kapsy.

„A má to nějaký název?“ zeptal se pan Vrána.

„Ano. Název je stejně podivuhodný a snad prozatím nepochopitelný, jako se nám jeví vynález sám.“

„Jak se to tedy jmenuje?“ zeptal se netrpělivě pan Kvapil.

„Tanga.“

Marek Sedlákúčastník kurzu tvůrčího psaní

Soutěž o deštníkV předešlých číslech jsme vás vyzvali, abyste zavzpomínali, co hezkého jste s námi prožili a zapojili se tak do soutěže o dešt-ník s originálním „paraplecím“ designem.

Máme vítěze. Jsou jimi Lenka Zbuzková a Jan Podzemský s následujícím příspěvkem:

Zúčastnili jsme se čtyřkilomet-rového běhu pro Paraple. Poz-ději odpoledne jsme se byli před večerními koncerty krátce osvěžit mimo Letnou. Když jsme přichá-zeli k jedné tramvajové zastávce v tričkách Běhu pro Paraple, sly-šeli jsme čtyřčlennou skupinku lidí, jak diskutuje o tom, co je Paraple, kdo ho založil a komu pomáhá. V tramvaji k nám potom přistoupil mladý muž, který se s námi dal do řeči a ptal se, co máme s Para-pletem společného. Ujistili jsme ho, že jsme účastníci běhu, nikoli organizátoři. Přesto bez váhání vyndal z kapsy balíček bankovek, vytáhl z něj tisícikorunu a požádal nás o její doručení do sbírky pro Centrum Paraple. Jeho důvěra a solidarita nás poměrně silně a mile překvapily, ne každý den vám cizí člověk na ulici svěří tako-vou částku. Tisícikorunu jsme do pokladničky Paraplete s radostí a dobrým pocitem doručili, jak se můžete přesvědčit na přiložené fotografi i.

Děkujeme za organizaci Běhu pro Paraple, zejména čtyřkilometro-vého běhu a skvělých koncertů.

Lenka Zbuzková a Jan Podzemský

Otto Bock Český pohárPoslední srpnovou sobotu se ve sportovní hale 31. základní školy v Plzni opět po roce sešli

stolní tenisté - vozíčkáři. Do tří výkonnostních skupin se prezen-tovalo na 40 hráčů. Tento turnaj byl již pátým letošním zastavením v celoroční soutěži Otto Bock Český pohár.

Pro ty, kdo přijeli z větší dálky již v pátek, přichystal pořádající oddíl TJ Sokol Lhůta kulturní program. V restauraci Pod Maršálem se konal koncert skupiny Gallileo.

Slavnostního zahájení turnaje se v sobotu ráno zúčastnila celá řada hostů. Slova se ujal i zástupce hlavního partnera celé soutěže, pan Ing. Svrček, ředitel fi rmy Otto Bock ČR.

Na hráče kromě fyzicky náročné porce mnoha zápasů čekaly i mož-nosti rozptýlení. Ať už v podobě tréninkového stolu, kde si mohli vyzkoušet ručně dělaná prkna od pana Vodáka z Vrchlabí, nebo prezentace široké nabídky kvalit-ních českých matrací fi rmy Mat-race Trnka. Svůj tradiční stan zde měla i fi rma Otto Bock, která po celou dobu nabízela všem zúčastněným servis jejich ortope-dických vozíků.

V 9:30 již byla soutěž zahájena na osmi stolech. Největší zastou-pení měla výkonnostně nejlepší skupina A. O letošní vyrovnanosti svědčí i to, že každý turnaj vyhrál někdo jiný. Pouze s jednou pro-

hrou prošel celým turnajem brněn-ský Jiří Žák a oslavil tak své premi-érové vítězství na turnaji Českého poháru v kategorii A. O místech na druhém až čtvrtém místě roz-hodovala minitabulka vzájemných zápasů. Z ní vyšel nejlépe Jaroslav Hadrava z pořádajícího Sokola Lhůta, třetí místo si odvezl další Brňák Vladimír Kadlík. Nepopulární čtvrté místo zbylo na dalšího hráče Sokola Lhůta Petra Svatoše.

Ve skupině B hrálo 14 hráčů. I přes jedno zaváhání v základní skupině získal první místo Miloš Tesař z Invaclubu Loštice a nakro-čil tak k postupu do skupiny A. O další umístění svedla velký sou-boj trojice hráčů - ostravští Pleva se Zvolánkem a nestor české atletiky Štefan Danko. Při rov-nosti bodů i setů se musel počítat i poměr vyhraných a prohraných míčků, který nakonec přisoudil druhé místo Martinu Zvolánkovi. Bronzové umístění si odvezl Šte-fan Danko, zklamaným zůstal Jiří Pleva.

Pouze 8 hráčů hrálo ve skupině C. Nejspravedlivějším systémem - každý s každým - suverénně pro-šel Adam Kožuch z SKV Ostrava. Druhé místo patří Vojtovi Procház-kovi z Bošovic a třetí Ondřeji Pro-cházkovi, opět z Ostravy.

Velké poděkování patří Krajskému

Foto: archiv TJ Sokol Lhůta

Foto: archiv TJ Sokol Lhůta

15Paraple revue říjen 2014

TajeAltaje 2014V roce 2011 jsem podnikla cestu na Nový Zéland - super zážitek i s vozíkem. Už tehdy jsem věděla, že to nebude konec mého cesto-vání. Tušila jsem ale, že příště to bude chtít něco bez naší západní kultury. Trochu víc bariér, trochu jiné mentality.

Nadchla mě Transsibiřská magis-trála z Moskvy do Pekingu. Půl světa za devět dní. Když jsem o tom vyprávěla u sklenky vína, netušila jsem, že nejde jen o dýchánkové snění. Našla jsem tři kámoše, kterým to taky při-šlo jako báječný nápad. Neviděli v kolečkách žádnou překážku. Jak šel čas, plány se měnily. Nako-nec naše třítýdenní cesta vedla na Altaj, nejvyšší pohoří Sibiře. Chuť cestovat a vřelá pomoc nám umožnily poznat pravý altajský život a užít si plnými doušky divokou pří-rodu: step, tajgu, ledovcové řeky a výhledy na čtyřtisícové vrcholky hor.

19. července jsme letěli z Prahy do Moskvy. Pokračovali jsme tři dny vlakem po Transsibiřské magistrále, překonali tři tisíce kilo-metrů a dojeli až do Novosibirsku. Pak jsme ještě chvilku pokračovali jiným vlakem a autobusem, aby-chom se ocitli v Altajské republice.

Tady začala naše altajská pouť po Čujském traktu, silniční spoj-nicí mezi Ruskem a Mongolskem. Cestu jsme uskutečnili s altajským guru Džudurugem v jeho jedenác-timístném autě. Tam a zpět jsme ujeli 1 600 kilometrů. Nocleh nám pomohl zařizovat náš průvodce, a to i na místech, která nejsou běžným turistům přístupná. Třeba spaní uprostřed tajgy v honácké izbušce má velkou atmosféru. Kromě ohromující přírody, která

se na Altaji mění, jako když cha-meleon mění barvy, jsme poznali i jinou kulturu. Altajský přírodní národ si částečně udržel svůj původní způsob života. Malé ves-nice, dřevěné domy, volně pobíha-jící koně a krávy, co se samy pro-cházejí vesnicí. Je to místo, které jisto jistě stojí za návštěvu.

Cesta domu už pak byla “brn-kačka” - šestihodinový přímý let z Novosibirsku do Prahy.

Celá cesta klapla na sto procent. Kolečka nám sice nedovolila běhat po kopcích, ale snad mluvím za celou naši bandu, když řeknu, že to byl dost dobrý zážitek. Děkuji Jíti, Honzíku, Karle!

Michaela Krunclová

Pro zajímavost ještě doplňujeme, že fotografka Jitka Krejčová, která celou cestu Michaely Krunclové dokumentovala, získala na pres-tižní fotografi cké soutěži Czech Press Photo 2014 Cenu Skupiny ČEZ, udělované fotografi i nebo sérii fotografi í, jež nejlépe vystihují jedinečnou energii. Blahopřejeme!

-aš-

V+W Revue a Veterán v divadlech ABC a RokokoV+W Revue a Veterán jsou dvě české premiéry, které pro diváky na listopad chystají Městská diva-dla pražská. Na co se tedy můžete těšit?

Drama Veterán z pera známého scenáristy M. Epsteina (Václav, Clona atd.) zrežíruje P. Khek. Čeká vás napínavé drama, novodobá varianta Zločinu a trestu, odehráva-jící se v současných českých reáli-ích. Hlavní roli ztvární T. Novotný. Martin se vrací domů po mnoha letech služby v cizinecké legii, kam neodešel dobrovolně. Celý

jeho dosavadní život byl útěkem před vinou, kterou neodčinil. Teď se rozhodne postavit se jí čelem a vykoupit ji láskou… V inscenaci dále hrají M. Málková, J. Vlasák, D. Batulková, O. Vízner a další.

V+W Revue připravují P. Svojtka a J. Janků. „V roce 2015 uplyne 110 let od narození dvou velkých ikon českého divadla Jana Weri-cha a Jiřího Voskovce. Svoje nej-tvořivější a nejšťastnější období strávili zde, v divadelním sále Paláce U Nováků. Tvorba V+W a Jaroslava Ježka nám bude impul-sem ke hře, hře s jejich komedi-emi, postavami, s jejich humorem, jejich písničkami, s tím, co tady během těch deseti let zažili. Pro-tože právě hrou a hravostí bychom jim rádi vzdali hold,“ vysvětluje reži-sér P. Svojtka.

Více najdete na www.mestskadiva-dlaprazska.cz.

Tereza Mrzenová

Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na VsiSlavnou románovou kroniku bratří Mrštíků Rok na vsi v roce 1993 mistrně zdramatizoval režisér Miro-slav Krobot. Z jednotlivých střípků příběhů klasického díla se mu podařilo vytvořit výjimečně půso-bivou mozaiku lidských osudů a drama Rok na vsi se tak může směle řadit k tomu nejlepšímu z evropské divadelní klasiky. Diva-dlo Na Fidlovačce se rozhodlo tuto dramatizaci po více než dvaceti letech znovu vzkřísit k životu.

Na pozadí zvyků, svátků a tradic tak budou na divadelních prknech opět prožívat obyvatelé Habrůvky svoje komické, dojemné i kruté osudy. Když do harmonie pří-rodního koloběhu vstoupí lidské vášně, slabosti a touhy, mění se malá poklidná vesnička na ději-ště velkého dramatu lásky, zrady, i naděje na odpuštění.

úřadu Plzeňského kraje, Úřadu městského obvodu Plzeň 1, 31. základní škole Plzeň, fi rmám Webcom, Eret-Bernard, Matrace Trnka, Stolařství Vodák a celé řadě dalších partnerů, bez nichž by takovouto akci nebylo možné usku-tečnit.

Jaroslav HadravaTJ Sokol Lhůta

Mystic SK8 Cup PrahaPři červencovém pobytu v Centru Paraple jsem se dostal na Mystic SK8 Cup, který v Praze na Štva-nici, v novém dřevěném skate-parku, slavil dvacetileté výročí. Na akci byli nejlepší skejťáci z ČR i ze zahraničí.

Na Mystic Cup jsme měli vstup zdarma. Přímo u brány, kudy vchází do areálu jezdci, nás přivítal mana-žer soutěže. Chtěli jsme se dostat na tribunu. Protože byla posta-vena z trubek a desek, museli nás vynést pánové z ochranky a hodně si s námi mákli. Na tribunu jsme se tři vozíčkáři sotva vešli, ale byl to super zážitek. Manažer soutěže nám říkal, že s návštěvou vozíč-kářů nepočítali, ale kdybychom se ozvali předem, tak by nám tribunu rádi postavili.

Kamarád Maxim požádal zahra-niční jezdce, které jsme v are-álu potkali, jestli by se s námi mohli vyfotit, takže mám skvělou památku. U stánku jsem si pak taky koupil triko Mystic Cupu, které mi náhodou prodával Ivan „Zobák“ Pelikán. A protože vydává časopis Board, dostal jsem od něj aktuální číslo (s ním na obálce) i s osobním věnováním. Z toho mám velkou radost, protože si časopis Board kupuju od 15 let.

Druhý den jsme se šli podí-vat na street fi nále, do kterého postoupilo 30 nejlepších jezdců. Protože tribuna byla plná, sledovali jsme ho na plátně na velkém pódiu v klidové zóně. Jsem rád, že se mi podařilo vidět a natočit čistou fi nálovou jízdu českého skateboar-disty Martina Peka.

Jsem moc rád, že jsem se na Mys-tic Cup dostal a chtěl bych podě-kovat Míše Maxové, která vše zařídila a manažerovi Mystic Cup, že nám umožnil vstup do areálu zdarma a spolu s lidmi z ochranky nám pomohl dostat se na tribuny, i když to nebylo úplně jednoduché.

David ŽídekFoto: Jitka Krejčová

Foto: A. Hrbková

16 Paraple revue říjen 2014

Do rolí ústřední dvojice Rybáře a Vrběny obsadil režisér Pavel Šimák Romana Zacha a Barboru Mošnovou. V kostýmech Michaely Hořejší, autorky, mimo jiné, kos-týmní výpravy k oblíbenému seriálu České televize První republika se při premiéře 6. listopadu 2014 i při dalších reprízách objeví téměř celý stávající soubor Divadla Na Fidlo-vačce.

Termíny listopadových repríz jsou: 8. 11. v 15:00, 13. 11. v 19:30, 20. 11. v 19:30 a 28. 11. v 19:30.

Lenka Studenková

Divadlo pod Palmovkou se těší na své znovuotevřeníDivadlo pod Palmovkou zahájilo letošní sezonu stále ještě na pro-půjčených pražských divadelních scénách.

V současné době výběrová komise navrhla Radě HMP dodavatelskou fi rmu na rekonstrukci Divadla pod Palmovkou. Pokud bude návrh na vítězného dodavatele projednán Radou HMP do konce září, mohla by rekonstrukce začít ještě na pod-zim a předpokládané otevření by pak proběhlo v březnu 2015.

Mottem letošní sezony je TAJNÝ ŽIVOT CELEBRIT. Hrdinové všech chystaných her jsou celebritami, anebo si jimi velmi přejí být. Chtějí být uznáváni, záleží jim na mínění veřejnosti a pro to, aby o nich spo-lečnost věděla, jsou ochotni udělat hodně. V našich hrách budeme zkoumat nejen možnosti jak býti celebritou, ale i hranice, po jejichž překročení se prohrává. Ne vždy to bude šťastný příběh. V letošním roce tak naši diváci zhlédnou nové nastudování „Othella“ (W. Shake-speare) v titulních rolích s Ond-

řejem Veselým a Janem Teplým, českou premiéru inscenace Petera Quiltera „Celebrity“, tragikomedii Johna Hodge „Spolupracovníci“ a známou komedii Oscara Wildea „Ideální manžel“.

S otevřením divadla bude též zahájen provoz studiové scény, na které uvedeme hru polské autorky Doroty Maslowské „Dva ubohý Rumuni, co mluvěj polsky“, dále pak autorský projekt režiséra

Braňo Holička, jehož tématem budou poslední dny diktátora Nico-lae Ceauşesca a jeho manželky a představení divadelních usku-pení Cabaret Calembour a Divadla F.X. Kalby.

Doufáme, že chystaná představení pro vás budou zajímavá, obzvláště když divadlo bude po rekonstrukci bezbariérové.

Vlaďka Němcová

ROHOantidekubitní podložky a matracezamezují vzniku proleženin a napomáhají při jejich léčbě.

podložky do vozíků hrazeny VZP – 0000277 sk. 13

1 2

Rozlo�ení tlakuu osoby sedícína molitanu (1)a na antidekubitní podlo�ce ROHO (2)

Dová�í: CZ. TECH Èelákovice, a.s.Stankovského 1200/46, 250 88 Èelákovicetel.: 326 993 844, fax: 326 993 845, e−mail: roho@cztech.czwww.roho.cz

Foto: Leoš Skokan

Foto: Roman Černý

17O nás / Sport v Parapleti říjen 2014

Kurz aplikovaného jachtingu a vodníchsportů 2014Na přelomu srpna a září se usku-tečnily dva týdenní kurzy aplikova-ného jachtingu a vodních sportů v chorvatské Viganji. Cílem kurzů bylo osvojení si teoretických a zejména pak praktických základů jízdy na katamaránech a trimará-nech. K teoretickým základům pat-řilo seznámení s bezpečnostními pravidly pro pohyb na moři, druhy větrů, uzly apod.

Jako další aktivity byly zařazeny jízda na vodních lyžích (díky spo-lupráci s místní půjčovnou motoro-vých člunů) a mořských kajacích, potápění, plavání, šnorchlování, doplňkově pak i jízda na handbiku.

Samozřejmě jsme nezapomněli ani na kulturní část programu, která byla taktéž velmi pestrá. Vyrobili jsme si vlastní originální trička, jež nám budou kurz navždy připomí-nat, jeli jsme lodním taxi navštívit skvostná středověká města Kor-čulu a Dubrovník, došlo i na grilo-vání čerstvě ulovených ryb. Krás-ným zpestřením byla i návštěva výstavy lokální výtvarné tvorby v místním klášteře. A v neposlední řadě jsme podnikali již zmíněné vyjížďky na handbicích.

Co říci závěrem? Děkujeme všem za krásně prožitý čas. Za předání zkušeností a znalostí z oblasti jach-tingu vozíčkářů děkujeme dr. Janu Hrušovi z FTVS, Občanskému sdružení CEPOA – Centru pohy-bových aktivit zdravotně postiže-ných pak děkujeme za zapůjčení sportovních pomůcek. Za podporu akce děkujeme také fi rmě Cisco, která na kurzech fi nančně podpo-řila sportovní aktivity.

Sylva Slavíkovásportovní terapeutka

Lenka Honzátkovávedoucí úseku sportu

Tančete zumbuZumba® fi tness je taneční fi tness lekce inspirovaná latinskoameric-kou hudbou a latinskoamerickými tanci. Vychází z principu, že cvi-čení by mělo být zábavné a jedno-duché. Je určená pro všechny bez ohledu na věk, kondici, taneční a sportovní zkušenosti. Je to posi-lování, tanec a především skvělá zábava.

Zumba hodina se skládá ze tří hlavních částí. Na začátku je tzv. warm up, který připomíná hodinu aerobicu. Jde o jednoduché kroky s jediným účelem - připravit tělo na další náročnější pohyby. Pak přichází hlavní část, která je složena z různých choreografi í a nakonec je lekce zakončena pro-tažením, tzv. cool down.

Pokud si zumbu chcete vyzkoušet, neváhejte přijít – v Centru Para-ple ji tančíme nově každý čtvrtek od 15 hodin, vstup je zdarma.

Marta Katarzyna Kaniewska

Kurz jízdy na čtyřkolceV termínu od 6. 9. do 10. 9. uspo-řádal Moto Klub Vozířkářů ČR ve spolupráci s Centrem Paraple již tradiční kurz jízdy na čtyřkolce, který se i tentokrát konal v Želez-ných horách. Ubytování a vhodné zázemí nám zajistilo ověřené rekreační středisko ŠARZ. Kurzu se letos zúčastnilo 8 klientů, kteří měli možnost seznámit se s bez-pečnostními pravidly jízdy na čtyř-kolce, instruktáží a nácvikem jízdy v terénu, se základy sebeobsluž-nosti v terénu, s různými typy čtyř-kolek a jejich základní údržbou.

V rámci vyjížděk jsme navštívili například hrad Lichnice, kde nám hradní paní umožnila vjet na čtyř-kolkách přímo na prostranství zříceniny hradu a velmi poutavě a ochotně nás seznámila s místními

tole Revue. Další dvě najdete v prosincovém vydání našeho časopisu.

Přejeme vám příjemné čtení.

Martina Barcalovákoordinátorka vzdělávacích

kurzů, jiných tematických aktivit a dobrovolnického programu

Barevné Parapledíky Akzo NobelSpolečnost Akzo Nobel Coa-tings CZ, a.s. spolupracuje s Centrem Paraple již mnoho let.

I letos nás významně podpořila darováním barev pro výmalbu celého objektu v celkovém objemu 475 litrů. Díky této pomoci bude Centrum Para-ple do konce roku v novém „kabátu“.

Za podporu srdečně děkujeme.https://www.akzonobel.com/cz/

-aš-

Dárek od RejoiceCentrum Paraple obnovilo spolu-práci s fi rmou Rejoice s.r.o., která našim zaměstnancům věnovala nové pracovní kalhoty s moderním designem.

Firmě Rejoice za jejich podporu moc děkujeme a doufáme, že bude pokračovat i v budoucnu.

-mt-

Tvůrčí psaníV termínu od 22. 9. do 26. 9. se v rámci vzdělávacích kurzů Centra Paraple uskutečnil kurz tvůrčího psaní pod vedením báječného lek-tora, pana Reného Nekudy z Lite-rární akademie Josefa Škvoreckého.

V průběhu kurzu, který byl zamě-řen na prozaickou tvorbu, byl kla-den důraz na plnění praktických tvůrčích úkolů. Toto snažení bylo završeno pokusem o sepsání uce-lené povídky.

Tři z účastníků nám své povídky poskytli. První z nich si můžete nalistovat již v tomto čísle v kapi-

Foto: Zuzana Joachimsthalová

Foto: Jiří Pokuta

Foto: Jiří Pokuta

18 říjen 2014Sport v Parapleti / Ohlasy na kurzy

dějinami, nebo obec Ležáky, kde si každý rok připomínáme tragické historické události.

Nezapomněli jsme ani na doplň-kový program. Jako každý rok jej zajistil novinář a cestovatel Petr Hošťálek, který si pro nás připravil poutavé vyprávění s fotoprezentací ze svých cest.

Krásné prostředí, pestrý terén železnohorské krajiny, výlety na zajímavá místa a příjemné počasí po celou dobu kurzu ještě umocnily zážitky všech účastníků.

Martina Barcalovákoordinátorka vzdělávacích

kurzů, jiných tematických aktivit a dobrovolnického programu

Poprvé a ne naposledJiž při mém lednovém pobytu v Parapleti jsem dostal šanci odzkoušet si jízdu na handbiku. Ujel jsem jen pár set metrů, ale to stačilo, abych si vše chtěl zopa-kovat. Při kurzu Zdravého život-ního stylu jsme trávili sobotní den na handbicích v Tróji a tam byl větší prostor k seznámení s tímto sportem.

Díky prvým pokusům jsem se roz-hodl přihlásit na letní cyklistický kurz. Podařilo se mi pořídit si vlastní handbike, ale před kurzem jsem ujel jen pár koleček na parko-višti. Tak se mi honilo hlavou, jak budu mezi „namakanci“ pozadu. Ze dvou naplánovaných letních kurzů mi byl doporučen srpnový, který měl základnu v Penzionu Na kopečku v Nových Zámcích. Okolí je méně kopcovité a tudíž je vhodnější pro začátečníky. Letní čas běžel, až nastal den nástupu na kurz. V den příjezdu jsme se ubytovali a následně proběhlo

nastavení handbiků účastníkům na míru. Penzion Na kopečku je bezbariérový, s vlastní restaurací a má šest dvoulůžkových pokojů v přízemí určených pro vozíčkáře. Večer proběhlo seznámení účast-níků, rozdělení do jednotlivých týmů podle schopností a přidělení patronů k účastníkům kurzu. Moji osobu dostal na starosti student Petr. Musím konstatovat, že se nám vzájemná spolupráce dařila po celou dobu kurzu, a to nejen při zdolávání kilometrů, ale i při pomoci s každodenními potřebami vozíčkáře. O večerech se pláno-valy trasy na následující den pro jednotlivé týmy, dle jejich schop-ností. V prvním dni jsme jeli trasu po okolí Nových Zámků s cílem v Restauraci U rybníka, kde jsme poobědvali v rekonstruované sto-dole, která nás zachránila před deštěm. Jako kvadruplegik jsem při jízdě na handbiku připou-tán rukama k úchopům ramen pohonu kola, a tak jsem odkázán na pomoc z okolí, v mém případě to bylo na Petrovi. Pár doušků nápoje a případné uvolnění rukou bylo plně v jeho moci. Když mi docházely síly, tak jsem ucítil v zádech jeho podporu a už to zase jelo dál.

Další den nás čekal přesun vla-kem do Kopidlna a odsud přejezd do Restaurace U rybníku a pak na základnu do penzionu. To ráno jsme si nemohli dovolit skluz ve výjezdu ze základny, a bylo to akorát. Na nádraží v Křinci jsme dorazili dvě minuty před odjezdem vlaku. Nakládka handbiku včetně mojí maličkosti se za pomoci pra-covníků dráhy zdařila. I dalším čle-nům týmu nakládka nezpůsobila žádnou újmu na kole či na těle. Výsadek v Kopidlně proběhl také

bez problémů. Na nádraží se nám podařilo za pomoci všech přítom-ných na peróně vytvořit foto s nej-větším počtem účastníků, což byl vítězný snímek dílčí části týmové soutěže. Následně jsme navštívili městský park, kde jsem tým pozdr-žel díky prázdnému kolu. Naštěstí to byla jen vada ventilku a tak jsme po chvíli zdržení dokončili pro-hlídku parku a pak pokračovali k již známému cíli - Restauraci U ryb-níka. Musím přiznat, že po celo-denním cestování na handbiku se mi dobře spalo.

Na třetí den byla zvolena trasa jízdy Poděbrady, Nymburk a zpět na cyklostezce podél Labe. Pře-sun do Poděbrad a zpět byl auty. Trasa podél Labe byla příjemná, se zastávkou na oběd v restauraci v Nymburce. Při zpáteční cestě do Poděbrad mi již docházely síly a tak jsme s Petrem vyzkoušeli i tažení handbiku na laně.

Na sobotu dopoledne byla s ohle-dem na vysoké teploty napláno-vaná kratší trasa po okolí penzionu a po obědě přesun do Poděbrad na prohlídku města. Na dopole-dní trase nás děvčata doprová-zela během, což jsem obdivoval a nebyl jsem určitě sám. Odpole-dní výlet byl zahájen na náměstí v Poděbradech velkou porcí zmrzliny a následnou procházkou po lázeňské kolonádě. Příjemné bylo ochlazení v soustavě vodních kanálů podél cesty. Večer pro-běhla noční hra, která zakončila soutěžní klání týmů. Po vsi bylo večer slyšet jen kvílení brzd našich vozíků. Následovalo vyhodnocení soutěže týmů a večer pokračoval pěním písní s kytarou. Probouzely se v nás vzpomínky na kouzelné chvíle u táborových ohňů. V neděli

dopoledne jsme se balili a vyrazili k domovu.

Závěrem chci poděkovat sporťá-kům a všem asistentům za úspěš-nou organizaci kurzu. Za sebe jej doporučuji i těm, kteří si myslí, že to nezvládnou.

Pavel Nejedlý

Kurz vodních sportů aneb Týden splněných přáníPlachtit na moři v katamaránu, potápět se s láhví do hloubky 10 metrů, jet na snídani do kavárny v kajaku a skákat po vlnách na vodní lyži, to byly jedny z akti-vit, o kterých se mi vždy zdálo (o některých ani to ne). Myslela jsem si, že po mém úrazu zůstanou už jen nesplněným přáním. Díky „parapleťáckému“ kurzu vodních sportů, kterého jsem se zúčastnila ve dnech 24. – 31. srpna v chor-vatské Viganji, se mi ale mé sny vyplnily.

Na začátku kurzu měla celá naše skupina 8 vozíčkářů a 18 „choďáků“ přednášku o tom, jak porozumět větrům a jak se při určitém větru chovat. Přestože jsme přednášku dostali, většina z nás stále měla strach vydat se na moře, například na trimaránu, bez doprovodu. Krásné bylo, že během toho týdne z nás strach opadl a na konci jsme si plach-tění či jízdu na kajaku o samotě opravdu užívali. Počasí nám vyšlo, až na jeden den svítilo slunce. Byl to den, kdy jsme navštívili ost-rov Korčula, takže při procházce po městě vůbec nevadilo, že je pod mrakem. Strávili jsme krásný týden na poloostrově Pelješac. O poledním klidu jsme odpočí-

Foto: Tomáš Lisý Foto: Tomáš Lisý

19Ohlasy na kurzy říjen 2014

Rád bych tímto poděkoval za velmi příjemně strávený čas na kurzu čtyřkolek vozíčkářů. Na kurz jsem se přihlásil právě pro jeho zaměření, chtěl jsem si vyzkou-šet jízdu na čtyřkolce. Zní to jed-noduše, ale u vozíčkáře vyvstane více otázek, není to jen hurá, bude zábava. Jak vůbec zvlád-nout na čtyřkolu vylézt, udržet se a nevypadnout v první zatáčce? Lze bez nohou vůbec řídit takový stroj, a jaké úpravy musí být pro-vedeny?

Mé obavy z jízdy se po prvních kilometrech rychle rozplynuly a já se mohl po 25 letech „vozíč-kaření“ opět dostat na místa, na která jsem už téměř zapo-mněl, že jsou a že jsou tak krásná a voňavá.

Ze strany organizátorů se mi líbil důraz kladený na ohleduplnost k přírodě. Jezdit pouze po ces-tách vyježděných od lesních strojů, v jedné stopě, na okraji luk a lesů. Ukázali nám tak způsob jízdy šetrný k přírodě, který bohu-žel není u čtyřkolkářů vždy samo-zřejmostí.

Pomyslnou třešní na dortu byla návštěva výjimečného veteránisty a motorkáře, pana Petra Hoš-ťálka, který naprosto luxusním způsobem obohatil svým vyprávě-ním z cest jeden z našich společ-ných večerů.

Účastníci kurzu i organizátoři byli naprosto skvělí, proto jim všem patří velké díky. Ukázali nám vozíčkářům, že cesty vedou i mimo dokonale rovnou asfalto-vou silnici a že stojí za to se tam dostat.

Petr Kolařík

vali ve stínu na terase apartmánu a kochali se výhledem na moře, na ostrov Korčula a někdy i na ost-rov Hvar. Každý si odvezl spoustu nezapomenutelných vzpomínek. Já třeba nikdy nezapomenu na to, jak jsme vyrazili na cyklovýlet na handbiku do města Orebice, projížděli podél pobřeží a vychut-návali si západ slunce.

Všem, kteří chtějí zažít adre-nalin a zároveň si odpočinout v krásném, klidném přímořském městečku, kde se prodává ta nejlepší zmrzlina, bych kurz dopo-ručila. Účastí určitě nic neztratíte. A pokud si myslíte, že by to na vás bylo moc akční, tak se nelekejte, vždyť nevadí, když si jedno odpo-ledne jen sednete na pláž, budete poslouchat dunění vln či házet kamínky do moře.

Tímto bych také chtěla poděkovat všem, kteří se podíleli na orga-nizaci kurzu, i všem, kteří se ho zúčastnili, za to, že vytvořili báječ-nou atmosféru a byli součástí nezapomenutelného zážitku.

Anna Krátká

Máma, táta na vozíku - bez ParapleteCentrum Paraple pro nás po něko-lik let pořádalo kurzy Máma, táta na vozíku. A protože se na kurzech sešla dobrá parta lidí s podobně starými dětmi, našly se čtyři "muš-ketýrské" rodiny, které spolu vyra-zily prubnout nově postavený bez-bariérový Penzion Na Kopečku u Nymburka.

V pátek jsme navštívili zámek Lou-čeň, kde je spousta nejrůznějších bludišť, labyrintů a lanový park. Našim ratolestem se tam nato-lik zalíbilo, že jsme tam strávili celý den. Ještě večer po příjezdu do penzionu se naše "poklady" vydaly do několikahektarového pole vzrostlé kukuřice rozvíjet nově nabytou zkušenost - najít cestu ven. V sobotu jsme hod-lali prozkoumat lázeňské město Poděbrady. Cestou jsme se zasta-vili v Zoo Chleby, kde se nás ujal zřejmě pan ředitel, který nás hned na úvod nahnal do klece s gepar-dicí Mzuri. Nejprve jsme si mysleli, že máme být bohatým zpestřením

gepardího jídelníčku, ale vyfaso-vali jsme do ruky syrové maso, kterým jsme Mzuri krmili a ta se od nás následně nechala i pohla-dit. Kupodivu jsme z klece odjeli zcela neporušení, zato oboha-ceni o úžasný zážitek s přítulnou šelmou. Pak už následovala "tour de poděbradské kavárny", návrat do penzionu, poslední debatní večer a ráno odjezd domů.

Celý pobyt jsme si, myslím, výborně užili a už plánujeme další cesty.

Děkujeme Centru Paraple, že nás seznámilo a také podnítilo touhu se i nadále setkávat.

Tereza Marková

Zážitky z kurzu čtyřkolekNa kurz čtyřkolek jsem se při-hlásila především z důvodu, že jsem chtěla zjistit, čeho všechno jsem dále i přes svůj handicap schopná. Jízdu na tomto vozidle už znám, líbila se mi, ale to bylo před mou nemocí. A tak chtěla jsem zjistit, zda by to bylo možné i teď. Hlavně mi šlo ale o to, aby to bylo s odborným a profesio-nálním dohledem. A splnilo se mi všeho až po okraj. Skvělí lidé, krásná příroda a pocit, že zase mohu něco z toho, co jsem znala i předtím. Také předchozí obavy, jak vše bude zvládat moje tělo, jak zvládnu osobní potřeby… , se rozplynuly. Byla to prostě skvělá rehabilitace pro tělo i duši. Kaž-dému, kdo chce opět navštívit les i louky, zažít při tom spoustu legrace a vyplavit z těla nějaký ten adrenalin čtyřkolky opravdu dopo-ručuji.

Marcela Strouhalová

Foto: Tereza Marková Foto: Martina Barcalová

Foto: Tomáš Lisý

20 Zajímavosti říjen 2014

Barbora Hrzánová - herečka

„Moje rodina, příroda, spoko-jené tváře diváků v hledišti. No a samozřejmě víra!“

Miroslav Táborský - herec

„V životě mě naplňuje více věcí. Nedovedu si představit život bez rodiny. Je to taková osobní izolace před občas-

Anketa – 3 osobnosti na 1 téma

Co Vás v životě nejvíc naplňuje? Co Vám dodává potřeb-nou energii?

nou nepřízní světa a osudu. Zároveň průvodce životem hezkým a hodně naplněným prací. Mám to štěstí, že práce je mi stále koníčkem a zába-vou. Zjednodušená defi nice divadla říká, že je to výměna energie mezi jevištěm a hle-dištěm. Tato výměna je obou-stranná. Spokojení diváci nám vlastně nějakou energii, kte-rou vydáme, vrátí svou reakcí a spokojeností.“

MUDr. Jan Vacek, Ph.D. - lékař

„Nejvíc mne naplňuje, když se práce daří, pacienti jsou spokojeni. Energii získávám z pohybu v přírodě. Ať je to práce ve vinohradu nebo cyk-lovýlet v horách.“

Host pod ParapletemV srpnu jsme v Centru Paraple odstartovali novou volnočasovou aktivitu s názvem Host pod Para-pletem. V rámci tohoto cyklu vám chceme zhruba jednou za dva měsíce zprostředkovat setkání se zajímavými osobnostmi z mnoha oblastí.

Jako první naše pozvání přijal akademický malíř Antonín Střížek, který s námi besedoval na téma Jak rozumět obrazům a výtvar-nému světu kolem nás. Pan Stří-žek nám představil vlastní tvorbu v kontextu svého života a uva-žování. Kromě toho si připravil i prezentaci reprodukovaných děl několika světových umělců, na nichž účastníky postupně

seznamoval se způsoby, jak obrazy vnímat a jak jim rozumět. Dostatečný prostor byl věno-ván také diskuzi. Celé setkání bylo velmi inspirativní a proběhlo v opravdu milé a otevřená atmo-sféře.

Další plánované setkání se usku-tečnilo 16. 10., kdy nás navštívila hudebnice Plastic People, spiso-vatelka a výtvarnice Eva Turnová, která nám se svými dvěma kolegy přišla představit své Živé umění.

Podrobnosti o dalších termínech a hostech najdete vždy na webo-vých a facebookových stránkách Centra Paraple.

Martina Barcalovákoordinátorka vzdělávacích

kurzů, jiných tematických aktivit a dobrovolnického programu

Foto: Martina Barcalová

21X říjen 2014

Nejdražší ve střední Evropě – čte Zdeněk SvěrákJak jsme zahynuli na rybách /

Jak jsme nezahynuli na rybách – čte Miroslav TáborskýPotok pana inženýra – Marek Eben

Boty made in Italy – Jiří Lábus

CD 199 Kč – celý výtěžek z prodeje CD jde ve prospěch Centra Paraple

www.radioservis-as.cz

de středNejdražší ve d

Rybí povídky jsou dárek k 20. narozeninám Centra Paraple. Z nebe k tomu dal souhlas Ota Pavel. My, co jsme je do mikrofonu přečetli, jsme darova-li svůj hlas, a vy, kteří jste si cédéčko koupili, jste darovali své peníze. Nebojte se, v Parapleti se neztratí. Je to užitečný dům, kde se dělá všechno pro to, aby lidé na vozíku neztratili sebedůvěru a mohli se vrátit do života. Děkujeme vám, že jste pomohli dobré věci. Ať se vám ta radostná litera-tura dobře poslouchá. Zdeněk Svěrák

22 říjen 2014CZEPA

Seminářesprávného sezeníChcete si pořizovat nový vozík? Nejste si jisti, že sedíte správně? Doléčili jste dekubit a chcete pře-dejít tomu, aby se znovu objevil? Pak je tento seminář určen právě vám.

Veškeré informace, včetně prak-tické ukázky odlehčovacích tech-nik a cvičení, se dozvíte na semi-náři Principy správného sezení, výběr a nastavení vozíku, který Česká asociace paraplegiků - CZEPA pořádá ve spolupráci se společností Medicco v prů-běhu roku v různých regionech ČR. Do konce roku 2014 plánu-jeme ještě 1 – 2 semináře, proto sledujte stránky www.czepa.cz a www.vozejkov.cz, kde pozvánky zveřejňujeme.

Hvězdný bazarBěhem letošního léta se udála změna v personálním obsazení našeho charitativního obchodu. Po roce spokojené spolupráce tým prodejců opustil Matěj Čechák. S prodejci Jankou a Robinem nově spolupracuje David Holeček. Kolegové v červenci prezentovali Hvězdný bazar na hudebním festi-valu Mighty Sounds v Táboře. I zde byl velký zájem, kromě sortimentu zboží od slavných osobností, o „naše“ trička Be Mighty, Hos-poda a Hrdina z vlastní limitované edice, vyrobená na podnět našich prodejců a za podpory projektu Think Big.

Nabídku Hvězdného bazaru můžete sledovat přímo v kamen-ném obchodě v Jungmannově ulici v Praze 1 či na e-shopu www.hvezdnybazar.cz.

Půjčovací automobilŠkoda Fabia s ručním řízením, kte-rou CZEPA 13 let intenzivně půjčo-vala, již přestala sloužit. Aktuálně můžeme nabídnout zapůjčení vel-koprostorového vozu Fiat Ducato. O získání osobního automobilu na službu půjčování intenzivně jed-náme.

Výroční zpráva 2013Zprávu o činnosti České asociace paraplegiků – CZEPA v roce 2013 najdete ve zveřejněné výroční zprávě na webových stránkách asociace www.czepa.cz.

BanalFatal!- prevence úrazůPředejít dalším banálním úrazům s fatálními následky je cíl nového projektu BanalFatal!. Asociace CZEPA během debatních semi-nářů v různých regionech infor-muje a vzdělává pedagogy, lek-tory i dobrovolníky, kteří pracují s dětmi a mládeží. Tématem letoš-ních seminářů jsou skoky do vody. Během podzimu se semináře uskuteční v Královéhradeckém, Jihočeském a Plzeňském kraji. Bližší informace na www.banalfa-tal.cz.

Legislativa – CZEPA na MPSVV červnu a červenci 2014 se zástupkyně CZEPA zúčastnily jed-nání pracovní skupiny na Minister-stvu práce a sociálních věcí ČR. Jednání se týkala připravované normativní instrukce ministerstva pro provádění sociálního šetření při příspěvku na péči. CZEPA přednesla palčivé zkušenosti z praxe (zejména stav, kdy příspě-vek na péči není vyřízen v době ukončení hospitalizace, problema-tické posuzování základní životní potřeby „komunikace“, nezbytnost multidisciplinárního posuzování žadatele). Další činnost pracovní skupiny bude výhledově pokračo-vat, ještě v letošním roce mají být otevřena jednání o koncepčních změnách zákona o sociálních služ-bách.

Nová DVD – úpravybydlení a aquaterapie Zdeňka Faltýnková z CZEPA při-pravila scénáře nových DVD pro-gramů, které ve spolupráci s medi-ální agenturou EkoSprint vydalo v letošním roce Ministerstvo zdra-votnictví ČR.

Bezbariérové úpravy kuchyně, koupelny a toalety jsou tématem nového DVD s názvem „Jak stvořit domov… k obrazu svému 1.“

Nový pokračovací video program na téma rehabilitace ve vodním prostředí má název „Aquaterapie… stokrát jinak 2.“

DVD programy a edukační pub-

likace na téma poškození míchy můžete získat v kanceláři CZEPA a na akcích asociace. Materiály poskytujeme bezplatně, při zaslání poštou hradí příjemce náklady na poštovné dobírkou.

Skluzné deskyDesky pro přesun na lůžko či do auta máme opět v nabídce. V kanceláři CZEPA můžete zakoupit skluzné desky „krátké“ (23x60 cm) za 400 Kč či „dlouhé“ (23x70 cm) za 470 Kč. Při zaslání poštou příjemce hradí i náklady na poštovné dobírkou.

Regionální setkáníCZEPA pokračuje s programem podpory klientů v místě bydliště. Takzvaná regionální setkání mají za cíl seznámit v dané oblasti jed-notlivé vozíčkáře, ale i místní orga-nizace a poskytovatele různých služeb. Mezi témata setkání patří vozíky, handbiky, další kompen-zační pomůcky, upravené obytné automobily, rehabilitační cvičení, správné sezení, oblečení pro vozíčkáře a asistenční psi. Během setkání je příležitost pro sdílení osobních zkušeností, předve-dení vlastních pomůcek a úprav prostředí - „zlaté české ručičky“ a zkušeností jednotlivých uživa-telů, jež přinášejí nové možnosti. V letošním roce se uskutečnilo regionální setkání v Janově nad Nisou a v Českých Budějovicích, pozvánky vždy uvádíme na webu asociace a na síti Vozejkov.cz.

PA R A P L E G I K U

CZEPAČ E S K Á A S O C I A C E

Česká asociace paraplegiků – CZEPAOvčárská 471, 108 00 Praha 10, www.czepa.cz, tel.: 775 980 952

23říjen 2014O Parapleti/ Inzerce

Čtvrtletník Svět s Parapletem vydalo:

Centrum Paraple, o.p.s.

Ovčárská 471, Praha 10

tel.: 274 771 478

e-mail: paraple@paraple.cz

www.paraple.cz

Registrace MK ČR E 17771.

Redakce si vyhrazuje právo texty krátit

a upravovat. Uveřejňované texty nemusejí

vyjadřovat názory a postoje redakce

a vydavatele.

Uzávěrka tohoto čísla byla 20. 8. 2014.

Další číslo vyjde v prosinci,

uzávěrka 5. 11. 2014.

Náklad 1 200 ks.

Vytiskla tiskárna:

Artprint, Tomsova 6, Praha 10.

Vydání připravily:

Vendula Kodetová

kodetova@paraple.cz,

Andrea Preclíková (ap)

preclikova@paraple.cz,

redakce@paraple.cz

Alexandra Šilhánová (aš)

silhanova@paraple.cz,

Monika Ticháčková (mt)

tichackova@paraple.cz,

Zuzana Joachimsthalová

zuzana@paraple.cz.

Za příspěvky děkujeme:

Centrum Paraple:

Martina Barcalová, Anežka Beranová,

Zuzana Gregorová, Lenka Honzátková,

Veronika Horáková, Olga Hubáčková,

Veronika Janečková, Daniela Juklová,

Alena Kábrtová, Jana Kučerová, Hana Melicharová,

Iva Melicharová, Margita Pištorová, Sylvie Slavíková,

Michal Šmolka, Petr Šprachta,

Tomáš Vyskočil.

Česká asociace paraplegiků:

Alena Jančíková, Zdeňka Faltýnková, Hana Sixtová.

Další příspěvky:

Andrea Bělovská, Pavel Burda, Jaroslav Hadrava,

Václav Jůza, Marta Katarzyna Kaniewska, Petr Kolařík,

Anna Krátká, Jiří Kuchta, Michaela Krunclová,

Kateřina Macháčová, Tereza Marková,

Tereza Mrzenová, Pavel Nejedlý, Vlaďka Němcová,

Jan Podzemský, Marek Sedlák, Marcela Strouhalová,

Lenka Studenková, Lenka Zbuzková, David Žídek.

Administrace: Alexandra Šilhánová

Grafi cká úprava: Vít Franta

Foto na obálce: Tomáš Lisý

Inzerce klientiProdám levně zachovalý, plně funkční elektrický invalidní vozík Space 2. Vyvedena zásuvka na 12 V, rychlý (12 km/hod.), spolehlivý. Dělené podnožky.

Kontakt: invacarman@seznam.cz, +420 605 150 467.

Prodám 2 roky používané pogu-mované obruče. Obruče odpoví-dají stáří používání. Bez viditelného poškození.

Dále prodám elektrického pomoc-níka Smart Drive. V záruce, mini-málně používaný. Zakoupen na podzim 2013. Předpokládaná cena 100 000 Kč, možnost jed-nání.

Prodám také invalidní vozík zn. Quickie. Šíře 43 cm, hloubka cca 46-48 cm. Vozík je v dobré kondici. Foceno s koly Spinergy s pogumovanými obručemi, které ale prodávám zvlášť. K vozíku patří kola s ocelovými obručemi, pří-padně mohu dodat obruče pogu-mované. Předpokládaná cena 10 000 Kč.

Více informací na vyžádání na e-mailu pata.suzuki.750@seznam.cz nebo telefonu +420 605 315 459.

Prodám mechanický vozík vhodný pro celodenní užívání, nejen do domácího prostředí, ale také do domovů důchodců, LDN a nemocnic.

Technické údaje: šíře sedáku 46 cm, skládací, i přes mnoho doplňků jej lze považovat za odleh-čený.

Nadstandardní výbava: speciální prací potah sající pot, antidekubitní polštář proti proleženinám, dvojitý systém brzd (klasické a brzdy pro doprovod), bezpečnostní pás, plná přední kolečka (bezúdržbová), odnímatelné područky a pod-nožky, zadní kola odnímatelná

s rychloupínacím nábojem (vhodné např. při skládání a nakládání do auta), opěrný pásek na nohy, držadlo pro doprovod je spojené jako u kočárku, takže umožňuje pohodlnější manipulaci (i přesto lze vozík složit).

Cena nového vozíku je 12 000 Kč, prodejní cena 6 900 Kč.

Kontakt: Radek Pipek, +420 739 534 345.

...pomáhá lidem ochrnutým po poškození míchy násled-kem úrazu nebo onemocnění v průběhu života vyrovnat se s novou životní situací, zlep-šit fyzický a psychický stav, dosáhnout co nejvyšší možné míry soběstačnosti a nezávis-losti, vrátit se k rodině, přáte-lům, do školy, do zaměstnání, ke sportu.

Naše služby:• Odborné sociální

• poradenství

• Sociální rehabilitace

• Respitní péče (pobytová odlehčovací služba)

Službu sociální rehabilitace nabízíme v ambulantní nebo pobytové formě.

Součástí nabízených služeb je zajištění zdravotní, ošetřovatel-ské péče a osobní asistence.

Nabízíme podporu a pomoc lidem po poškození míchy z celé České republiky, jejich rodinám a blízkým.

Podrobnější informace o širo-

ké škále námi nabízených slu-žeb a dalších doplňkových pro-gramů najdete na

www.paraple.cz.

Máte-li zájem o využití slu-žeb Centra Paraple, kon-taktujte nás telefonicky: 274 771 478, nebo na e-mail: paraple@paraple.cz.

Svět s Parapletemje specializovaný časopis pro klienty a přátele Centra Paraple. Vychází čtvrtletně a zrcadlí aktuální dění nejen v Centru Paraple, ale i za jeho hranicemi. Bulletin si můžete přečíst v elektronické podobě na našich webových strán-kách, nebo se zaregistrovat k jeho odběru.

Svět s Parapletem je zdarma. Jeho výroba ale samozřejmě něco stojí, proto uvítáme jakoukoliv vaši podporu, ať už přispěním na sbírkové konto Centra Paraple či zasláním dárcovské SMS.

Podpořte nás:Odešlete jednorázovou DMS ve tvaru DMS PARAPLE na číslo 87 777 nebo roční DMS ve tvaru DMS ROK PARAPLE na číslo 87 777 pro příspěvek každý měsíc po dobu jednoho roku. Cena jedné DMS je 30 Kč, Centrum Paraple získá 28,50 Kč.

Přispějte na účet Centra Para-ple jednorázově nebo trvalým příkazem. Číslo sbírkového konta: 932 932 932/0300.

Za Vaši pomoc

děkujeme.

Obecně prospěšná společnost Centrum Paraple...

24 říjen 2014Inzerce

W W W . D M A P R A H A . C ZCentrála a distribuce DMA Praha s. r. o. U Dálnice , Kunice, tel.: , fax: , e-mail: dmapraha@dmapraha.cz

PODROBNÉ INFORMACE O VŠECH NAŠICH PRODUKTECH NALEZNETE NA NAŠICH WEBOVÝCH STRÁNKÁCH NEBO V NAŠEM KOMPLETNÍM KATALOGU, KTERÝ VÁM RÁDI ZAŠLEME.

POMŮCKY DO KOUPELNY

554 kód pojišťovny12/0023935závěsná sedačka

4628 H kód pojišťovny12/0011634sedačka na vanu

559 kód pojišťovny12/0023937sedačka do vany

570protiskluzová podložka

4055stolička k vaně

POMŮCKY DOSPRCHY

538 kód pojišťovny12/0023915sklopná sedačka do sprchy

539 A kód pojišťovny12/0023918sedačka do sprchy

541 A kód pojišťovny12/0023920židle do sprchy

545 D kód pojišťovny12/0023927křeslo do sprchy

546 B kód pojišťovny12/0023929pojízdné křeslo do sprchy

POMŮCKY NA WC

575 B kód pojišťovny12/0011610nástavec na WC

580 kód pojišťovny12/0023939nástavec na WC s madly

510 E kód pojišťovny12/0023895přenosný nástavec na WC

521 W kód pojišťovny12/0011604klozetové křeslo

512 kód pojišťovny12/0023786pojízdné klozetové křeslo

POLOHOVATELNÁLŮŽKA

Casa Classic Light kód pojišťovny12/0093482elektrické polohovací lůžko

Casa Table 3stolek k lůžku

Casacare 1 kód pojišťovny13/0062685antidekubitní matrace

Viscoflex kód pojišťovny13/0063715antidekubitní matrace

PA 1500 kód pojišťovny13/009348413/0140825matrace s kompresorem

I2 0 L E T C E N T R A P A R A P L E

Dvacáté výročí existence jakéko-liv organizace je jistě příležitostí pro ohlédnutí do minulosti. Proč vlastně Centrum Paraple vzniklo a jako cestu za ta léta urazilo?

Požádali jsme Alenu Kábrtovou, která byla nejen u zrodu Centra Paraple, ale také mnoho let stála v jeho čele, aby na počátky cen-tra - a vlastně ještě kousek před ně - zavzpomínala.

-redakce-

Co předcházeloMnoho lidí se zasloužilo o to, že Centrum Paraple již dlouho posky-tuje pomoc a dobré služby lidem ochrnutým po poškození míchy a jejich blízkým - jeho bývalí i sou-časní zaměstnanci, externí spo-lupracovníci, přátelé i lidé z fi rem a institucí. Někteří jsou s ním spo-jeni dodnes, o úloze dalších dnes už vědí jen pamětníci začátků. Pokusím se připomenout alespoň některá jména a události, jež byly pro vznik a činnost centra důležité.

Při své práci psychologa jsem se již před rokem 1989 seznámila s mnoha lidmi na vozíku po poško-zení míchy. Byly mezi nimi osob-nosti, které se významně podí-lely na reintegraci lidí po úrazu na vozíku do běžné společnosti, organizovaly sportovní a spor-

tovně-společenské aktivity a pod-porovaly další vozíčkáře. Patřil mezi ně i Pavel Horký, pracovník Rehabilitačního ústavu Kladruby, organizátor úprav lesoparku kolem rehabilitačního ústavu a propa-gátor myšlenky založení samo-statné organizace lidí ochrnu-tých po poškození míchy. Silné organizace, která by podporovala své členy a hájila jejich práva. Podobně jako to viděl u Svazu paraplegiků Slovinska, se kterým byl v úzkém kontaktu. Předčasně odešel ještě před sametovou revolucí v r. 1989, nedožil se tedy již založení Svazu paraple-giků v únoru 1990. Přesto k němu významně inspiroval.

Svaz paraplegiků jsme založili spo-lečně s mnoha přáteli na vozíku – Janem Kašparem, mým pozdějším manželem Bohumilem Kábrtem, Oldřichem Vojtěchem, Josefem Koštejnem, Jiřím Bublou, Tomá-šem Přibylem, Blankou Ziklovou, Emilem Bobkem, Luďkem Panen-kou, Miroslavem Čiháčkem, Ivou Lukešovou, Jarmilou Mrtkovou a dalšími. Po jeho vzniku jsme první 3 roky byli dobrovolníky, kteří se snažili pro rozrůstající se členskou základnu a později i pro nečleny získat fi nanční pro-středky na nákup tehdy běžně nedostupných kvalitních vozíků,

antidekubitních sedaček, inkon-tinenčních a jiných pomůcek. Pomáhali a radili jsme lidem často ve velmi těžké zdravotní či soci-ální situaci. Velkou podporou nám byl prof. MUDr. Jan Pfeiffer, před-nosta Kliniky rehabilitačního lékař-ství FVL UK a Jan Kašpar, původně kulisák a herec, po úrazu páteře v r. 1988 technik a herec Divadla Járy Cimrmana. První na svém pra-covišti k této činnosti poskytoval podmínky, druhý byl dokonalým kamarádem do nepohody. Účast na schůzích předsednictva Honza Kašpar zásadně vynechával, ale jakmile bylo třeba získat počítač, videokameru, později automobil k převozu klientů nebo veřejnou

podporu uznávaných osobností, dokázal téměř nemožné.

Od dobrovolnictví k profesionalizaci služebNa začátku roku 1993 již bylo zřejmé, že pokud chceme pomá-hat lidem po poškození míchy, musíme pro ně mít k dispozici vlastní kontaktní místo s prostoro-vým a technickým zázemím. O to jsme sice od února 1990 usilovali, dlouho ale bez úspěchu. Na návrh Honzy Kašpara jsme proto požá-dali paní Olgu Havlovou, aby se zúčastnila Valné hromady Svazu paraplegiků pořádané v březnu 1993 v Praze v budově Koospolu. Před zástupci médií veřejně

20 LETC E N T R A P A R A P L E

Foto: Tomáš Lisý

Foto: Martin Salajka

2 0 L E T C E N T R A P A R A P L EII

podpořila náš program – vybudo-vat Centrum informací a pomoci pro občany po poranění míchy. Po jejím vystoupení jsme v krátké době skutečně získali do pronájmu část bývalé školky v Praze Hor-ních Měcholupech. Během něko-lika měsíců však o tyto prostory začali mít zájem i místní podni-katelé. Po velkém úsilí o setrvání zde jsme poznali, že svou činnost v objektu nemáme do budoucna naději rozšířit, spíš bude postupně omezována. Jako vedoucí Cen-tra informací a pomoci a členka předsednictva Svazu paraple-giků jsem proto svolala krizovou poradu, na kterou jsme pozvali i několik přátel, známých osob-ností, podnikatelů a novinářů, kteří nám chtěli pomoci. Jan Kašpar přivedl Olgu Havlovou, Zdeňka Svěráka a Andreje Kroba, schůzky se zúčastnil nezávislý novinář Jan Králík, ředitel Koospolu Zdeněk Coubal a další. Již začátkem roku 1994 mi zavolal Zdeněk Svěrák. Rozhodl se uspořádat společně s Českou televizí Dobročinnou akademii, pořad vysílaný v přímém přenosu. Pozval své přátele z růz-ných oblastí, aby své umění před-stavili divákům, a ty požádal, aby svými fi nančními příspěvky pomohli vybudovat centrum pro vozíčkáře, které nazval Paraple. Na výběru hudebních vystoupení v Akade-mii se od prvního ročníku podílel Jaroslav Uhlíř, další z nejbližších přátel Centra Paraple. Česká televize pořad vysílala 17. května. V červnu se pro centrum opět díky pomoci Zdeňka Svěráka poda-řilo pronajmout část budovy jeslí v Praze 10, původně Limuzské, dnes Ovčárské ulici. V létě 1994 jsme z výtěžku první Dobročinné akademie prostory upravili na kan-celáře a tělocvičnu a 31. října jsme slavnostně zahájili provoz. Centrum se postupně stalo nejen

poradenským a rehabilitačním pra-covištěm, ve kterém získávali jeho klienti chuť usilovat o samostatnost a nezávislost a současně potřebné znalosti a dovednosti, ale bylo i významným školícím pracovištěm pro studenty fyzioterapie, ergote-rapie a sociální práce. O kvalitu oborů fyzioterapie a ergoterapie se zde zasloužila především paní Zdeňka Faltýnková, která tu dlouhá léta práci obou odborností vedla.

Zdeněk Svěrák i Jan Kašpar se nepodíleli jen na založení Cen-tra Paraple. Oba mu dlouhá léta pomáhají (Jan až do svého před-časného odchodu v červnu 2013), Zdeněk Svěrák silně ovlivňoval jeho vnitřní i vnější podobu.

Rozvoj služebPo otevření Centra Paraple se v následujících letech podařilo získat budovu a později i okolní pozemky do vlastnictví. Budovu jsme v letech 1998 – 2000 rekon-struovali za více než 30 mil. Kč a v r. 2009 přistavěli nákladem cca 28 mil. Kč. Získávání pozemků, rekonstrukci i přístavbu a také technické zajištění budovy měl na starosti Bohumil Kábrt. V prů-běhu let se služby Centra Paraple rozšiřovaly - přibývaly možnosti ubytování, stravování, specializo-vané cvičebny a učebna, sklady a servisní prostory pro opravu pomůcek. Z původních 160 m2 vzrostla plocha Centra na součas-ných cca 2 600 m2. Ke 4 až 5 zaměstnancům v r. 1994 přibývali další až na současných 50 kmeno-vých a dalších cca 30 externistů. V době svých začátků pomáhalo Centrum Paraple několika klientům denně, dnes jen v budově centra jsou denně poskytovány služby 25 až 30 lidem na vozíku.

Proč?Hlavním motivem pro vybudování centra bylo ukázat, že komplexní rehabilitaci po poškození míchy lze a je zapotřebí poskytovat s využitím jak nejmodernějších odborných přístupů a poznatků, tak zkušeností samotných býva-lých pacientů, podle individuál-ních potřeb klienta, jenž má být v rehabilitačním procesu part-nerem. Chtěli jsme, aby Para-ple bylo užitečným pomocníkem a dobrým poskytovatelem služeb lidem v nouzi a současně sociálně rehabilitačním pracovištěm, které ukazuje novou cestu rehabilitace. A také, díky Zdeňku Svěrákovi,

místem, které vzniklo z lidské soli-darity a její nutnost ve společnosti stále připomíná. A to se, jak věřím, daří.

Významné události• 17. 2. 1990 - založení občan-

ského sdružení Svaz paraple-giků.

• 27. 3. 1993 - Valná hromada Svazu paraplegiků (Praha 6, budova Koospolu) – vyhlášení projektu vybudování Centra informací a pomoci pro občany s poškozením míchy. Paní Olga Havlová poskytla projektu záštitu a seznámila s ním přítomné zástupce médií.

• VI. až XII. 1993 - Centrum infor-mací a pomoci Svazu paraple-giků začalo poskytovat infor-mační a poradenské služby v bývalé školce v Praze 15 – Horních Měcholupech.

• 17. 12. 1993 - krizová schůze členů předsednictva Svazu paraplegiků a přátel. Zúčastnili se jí i Olga Havlová, Zdeněk Svěrák a Jan Kašpar. Hledání řešení, kde a za co vybudovat informační a rehabilitační cen-trum, jež v Horních Měcholu-pech již dál nemělo podmínky k činnosti.

• 1. 1. až 30. 4. 1994 - Zdeněk Svěrák nabídl svou pomoc při vybudování centra a nazval ho Centrum Paraple. S Českou televizí připravil pořad Dobro-činná akademie, aby v něm veřejnost požádal o fi nanční podporu pro Centrum Paraple. Svaz paraplegiků k tomu účelu otevřel zvláštní bankovní účet – Konto Paraple. Zdeněk Svěrák se stal prezidentem jeho správní rady. Vedoucí a posléze ředi-telkou Centra Paraple se stala PhDr. Alena Kábrtová. Městská část Praha 10 pronajala pro Centrum Paraple část budovy jeslí v Limuzské (Ovčárské) ulici.

• 17. 5. 1994 - Česká televize vysílala v přímém přenosu na ČT 1 první Dobročinnou aka-demii Zdeňka Svěráka s pod-titulem S úsměvem na vážné téma čili Celonárodní zkouška solidarity.

• 31. 10. 1994 - slavnostní ote-vření Centra Paraple.

• 1994 až 1998 - Centrum Paraple společně se Svazem paraplegiků a s podporou Ministerstva zdravotnictví a sku-

piny paraplegiologů z Itálie a Německa pořádalo meziná-rodní odborné semináře pro lékaře a další zdravotnické pra-covníky (kapacita 150 až 200 osob).

Termíny a témata:

• 17. 11. 1994 - Léčba a reha-bilitace pacientů imobilních po poranění míchy,

• 3. – 4. 11. 1995 - Paraplegie, tetraplegie, přístup a metody současné rehabilitace,

• 8. – 9. 11. 1996 - Paraplegie, tetraplegie, léčba a rehabili-tace,

• 5. – 6. 6. 1998 - Paraplegie, tetraplegie, kvalita života.

• 11. – 12. 1997 - přípravné práce k rekonstrukci budovy (výměna oken a vybudování „anglických dvorků“).

• 1998 - získání budovy Centra Paraple do vlastnictví Svazu paraplegiků.

• 1998 až 2000 - rekonstrukce budovy Centra Paraple.

• 8. 6. 1999 - slavnostní otevření prvního dokončeného podlaží CP (2. nadzemní).

• 21. 6. 2000 - první Běh pro Paraple, stadion ASK Slavia, Praha 10.

• 13. 2. 2001 - slavnostní ote-vření Centra Paraple po rekon-strukci (symbolické, provoz centra v průběhu rekonstrukce nebyl přerušen).

• 6. 3. 2002 - Svaz paraplegiků a Centrum Paraple uspořádaly v budově centra setkání u kula-tého stolu na téma Systémové řešení léčby a rehabilitace para-plegiků a tetraplegiků – spinální program. Cílem bylo prosazení spinálního programu a zřízení dalších spinálních jednotek v Ostravě, Liberci a Praze.

• IV. až XI. 2009 - přístavba budovy Centra Paraple.

• 12. 5. 2010 - slavnostní otevření přistavěné budovy Centra Para-ple.

• VIII. 2010 - založení obecně prospěšné společnosti Cent-rum Paraple se samostatnou právní subjektivitou. Zakladatelé – Zdeněk Svěrák a Svaz para-plegiků.

Alena Kábrtováředitelka Centra Paraple v letech

1994 - 2013

Foto: Tomáš Lisý

III2 0 L E T C E N T R A P A R A P L E

Vzpomínky k dvacetinám Centra Paraple I

V tomto roce slaví Centrum Para-ple dvacet let od svého vzniku. I já mám takové osobní výročí. V říjnu je to deset let od mého úrazu. Těžko bych do bulletinu vypsala, kolikrát jsem Paraple navštívila a kolikrát jsem tu hledala pomoc. Jsem moc ráda za sebe i všechny lidi, kteří se nepřízní osudu dosta-nou na vozík, že paraplecí útočiště máme.

V Parapleti pracuje parta lidí, která dobře rozumí našemu míš-nímu problému. “Parapleťáci" mi pomohli řešit, jak přizpůsobit domácnost pro život s "kárkou". Získala jsem tu mnoho rad, jak zvládnout péči o dcerku, jaký vozík je pro mě vhodný a další cenné tipy pro vozíčkáře začátečníka. Velké zjednodušení startu pro život z jiného úhlu pohledu.

Je tu skvělý tým fyzioterapeutů a ergoterapeutek. Vždycky vědí, co si se mnou počít, a že to se mnou nemají jednoduché.

Díky Parapleti jsem zjistila, že i po úrazu můžu šlapat na kole, lyžovat, ale třeba i sjíždět vodu. Velké díky sporťákům.

Už deset let se sem ráda vracím - zamakat v přizpůsobené posilovně, zacvičit s Tomem Vyskočilem, nechat si vyladit od holek ergote-rapeutek můj skřípající vozík, hodit řeč se spoustou známých a zjistit novinky ze života vozíčkářů.

Děkuji zaměstnancům Centra Paraple, že pro nás tvoří místo s přátelskou a motivující atmo-sférou a přeji mu, aby se ani v budoucnu nevytratil duch tohoto místa, dobrá myšlenka a pozitivní nálada. Mé přání patří i všem lidem na vozíku, aby se mohli přidržet Paraplete, tak jako já.

Michaela Krunclová

Vzpomínky k dvacetinám Centra Paraple II

Do Paraplete jsem poprvé zavítal v únoru 2005, asi rok po úrazu - autonehodě, po které jsem se stal paraplegikem odkázaným na invalidní vozík. Nebyl jsem tehdy zrovna v ideálním těles-ném ani psychickém rozpoložení a svůj osud jsem prožíval naprosto pasivně. A vůbec jsem nevěděl, co mám od domluveného pobytu oče-kávat.

Ihned po příjezdu do CP mě nadchla téměř rodinná atmosféra, přístup jednotlivých pracovníků

a profesionální úroveň širokého spektra poskytovaných služeb. Po absolvování čtrnáctidenního sociálně-rehabilitačního programu jsem zlepšil svou mobilitu, sobě-stačnost, a naučil se mnoho dal-ších dovedností a různých „fíglů“, které jsem dosud nezvládal nebo neznal. Ovšem jednoznačně nej-větším přínosem pro můj další vývoj bylo opětovné nabytí sebedů-věry ve vlastní síly.

Neuzavřít se do sebe, neustrnout a pustit se do aktivního, i když tro-chu jiného života. Opět jsem začal pracovat ve svém původním oboru (stavebnictví) a navíc jsem se zaměřil na problematiku vyplývající z mé nové životní situace – bezba-riérovost staveb a práci v sociální oblasti. Také jsem začal více spor-tovat, udržovat se v lepší kondici, cestovat a navštěvovat kulturní akce, abych byl co nejblíže lidem. Vše díky impulzům a podnětům, které jsem získal a nadále dostá-vám v Parapleti.

To je také jedním z důvodů, proč sem rád jezdím pravidelně na pobytové programy. Setkávám se zde s podobně handicapova-nými lidmi, se kterými si vyměňu-jeme zkušenosti ze všemožných oblastí, jež se nás dotýkají. Dalším důvodem je vlastní rehabilitační program, který není mimo spe-cializované rehabilitační ústavy v takové šíři jinde dostupný.

Je příjemné se vracet do prostředí, které důvěrně znám, kde vše výborně funguje a navíc se stále rozvíjí s novými trendy.

Centru Paraple k jeho význam-nému 20. výročí přeji stálý dosta-tek sponzorů, odborně i lidsky kvalitního personálu, a – přestože to bude vypadat na první pohled divně – co NEJMÉNĚ klientů.

Václav Jůza

Vzpomínky k dvacetinám Centra Paraple III

Moje zkušenost s Centrem Para-ple je vlastně od jeho samého počátku. Nejdříve jsem zde byl jako klient, který jezdil do Para-plete cvičit a čerpat nové zkuše-nosti, informace, co nebylo možné jinde získat. V té době to byla malá organizace, tvořená jen pár lidmi, v několika málo místnostech.

Co mě nejvíce zaujalo a oslovilo, že jsem jezdil do Paraplete čím dál víc, byla rodinná atmosféra a pro-fesionální přístup k rehabilitaci. Po čase jsem začal působit jako externí instruktor soběstačnosti. Nyní, když na to vzpomínám, tak to byla vlastně určitá předzvěst toho, co dělám v současné době.

Vlastním fi rmu PROvozejky, kde prodávám sportovní a kompen-zační pomůcky. Nadále využívám služeb Paraplete pro jeho skvělou rehabilitaci a získávání vědomostí na pořádaných přednáškách.

Parapleti přeju spoustu sponzor-ských fi rem pomáhajících fi nanco-vat tuto organizaci - tím pomůžou spoustě lidí, kteří by bez Paraplete nemohli žít plnohodnotný a spoko-jený život.

Jiří Kuchta

Fota: Martin Salajka

IV

ZAČALO TO DOSTAVBOUJe tomu už šestnáct let co se zkřížily cesty Centra Paraple a společnosti Trigema. Trigema, tehdy ještě hlavně stavařská firma byla oslove-na s poptávkou na dostavbu a rekonstrukci sídla Para-plete. Pět etap stavebních prací, které zabraly celkem tři roky, bylo pro společnost výzvou, které se zhostila se ctí. Po předání stavby v únoru 2001 se Trigema sta-la hlavním partnerem Para-plete a začala jej významně podporovat v jeho činnosti.

PODPORA NEJEN FINANČNÍPodpora činnosti Centra se stala nedílnou součástí firemní kultury Trigemy, kte-rá se každoročně účastní Běhu pro Paraple, Dobro-činné akademie a dalších akcí Paraplete, na kterých Paraple podporuje nejen morálně, ale také finančně

a organizačně.

2010 - BEST OF REALTYKdyž na přelomu let 2009 a 2010 probíhala dostav-ba levého křídla sídla, zvítězila ve výběrovém říze-ní opět Trigema. Díky úspo-rám při provádění stavby, zisku, kterého se Trigema vzdala, a dalšího finančního příspěvku věnovala Trigema Parapleti 3.330.000 Kč. A že úspory na stavbě ne-šly na úkor kvality, dokazuje ocenění Award for Excellen-ce v soutěži Best of Realty, které tato stavba v roce 2010 získala.

PODÍL NA TRANSFORMACIPři transformaci Paraplete na obecně prospěšnou společnost byl jedním z členů týmu, který trans-

formaci připravoval, také generální ředitel Trigemy Marcel Soural, který se posléze stal členem správní rady Centra Paraple.

Za uplynulých šestnáct let spolupráce podpořila Trigema Paraple cennou organizační podporou a také finančním příspěvkem přesahujícím 10 milionů korun.

Trigema a.s. / Trigema Building a.s. / Trigema Development s.r.o. / Trigema Facility s.r.o.Explora Business Centre - budova Jupiter / Bucharova 2641/14 / 158 00 Praha 5 / www.trigema.cz

TRIGEMA A PARAPLEV letošním roce slaví Centrum Paraple 20 let a nechce se uvěřit, že je jen dílem náhody, že jeden z hlavních partnerů této obecně prospěšné společnosti, společnost Trigema slaví také toto kulaté výročí.

2 0 L E T C E N T R A P A R A P L E

V

Dop ejte si komfort komplexnosti našich služeb

DB Schenker je jedním z p edních sv tových poskytovatel integrovaných logistických ešení. Jako jeden tým pracujeme nep etržit ve více než 130 zemích sv ta s jediným cílem – zvýšit efektivitu vaší logistiky. Díky tomu vám m žeme nabídnout ucelený p epravní et zec z jednoho zdroje zahrnující pozemní, železni ní, letecké a námo ní p epravy. Naše profesionální logistické služby umož ují realizovat i nejnáro n jší logistické projekty.

Komplexní logistické služby vám poskytujeme v eské republice již více než 20 let.

www.dbschenker.com/cz

Již tém 10 let jsme hrdými partneryCentra Paraple.

Delivering solutions.

S RESPEKTEM A HRDOSTÍ PODPORUJEME

CENTRUM PARAPLEJIŽ 10. ROK!

VOZÍ KÁ I

www.toyota-forklifts.cz

VOZÍ KÁ M!

2 0 L E T C E N T R A P A R A P L E

VI

O ČEM JE DIVERZITA Zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením není z  pohledu  ČSOB jen povinnost daná zákonem. Jako odpovědný zaměstnavatel chceme dát najevo, že jsme otevření tomu dávat příležitosti všem bez rozdílu, jen s ohledem na požadavky, které přináší konkrétní pra-covní pozice. Znamená to hledat – a nacházet – cesty, jak více podpořit zaměstnávání osob se zdravotním po-stižením, či vyzvat naše stávající zaměstnance k tomu, aby svůj status ČSOB jako svému zaměstnavateli sdělili.

Jak si stojíme v kontextu situace v České republice?V současné době na českém trhu zákonnou povinnost zaměstnávat 4 % OZP nesplňuje žádná z bank ani vět-ších společností z  jiných oborů. V  ČSOB tento podíl

činí 0,98 % z průměrného ročního přepočteného po-čtu zaměstnanců. Jde o zaměstnance, kteří mají status OZP a informovali o tom zaměstnavatele.

Proč chceme zaměstnávat lidi se zdravotním po-stižením?Jsme odpovědným zaměstnavatelem, který dává pří-ležitost všem kandidátům z volného pracovního trhu. Chceme být otevření všem skupinám a nabídnout jim rovnocennou šanci pracovně se v  naší společnosti uplatnit. Neopomíjíme ani sociální přínos. Máme tak totiž příležitost získat loajální, motivované a  výkon-né zaměstnance. Cenné je i  zvýšení diverzity – třeba ve prospěch různorodosti zkušeností a názorů, a záro-veň posílení tolerance.

ZÁSADNÍ JE ZÁJEM MANAŽERAVelká část odpovědnosti v  procesu zaměstnávání OZP leží na  liniovém manažerovi – musí být vstřícný myšlence mít v  týmu zaměstnance s  nějakým zne-výhodněním, a  počítat s  úpravou pracovního místa přizpůsobením pracovní doby a případně akceptovat částečnou práci z  domova. Samotné výběrové řízení probíhá standardním způsobem a  specifi cké situace řeší příslušný HR Business partner. Vhodné pozice inzerujeme na www.csob.cz nebo www.jobs.cz a jsou vždy označeny větou „Pozice je vhodná pro OZP“. In-zerujeme i  na  speciálním portálu www.prace.cz/ozp, případně na pracovních portálech Konta Bariéry nebo Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, jelikož je zde možné přesně specifi kovat, pro jaký typ postižení je pozice vhodná.

INTERNÍ KAMPAŇ FANDÍM OZPNa  podporu diverzity a  zaměstnávání OZP mezi za-městnanci jsme od roku 2013 spustili interní kampaň, kterou jsme nazvali Fandím OZP. Prvotní informace dostávají noví zaměstnanci hned na vstupním školení a několikrát do roka mají zaměstnanci centrály ČSOB možnost zúčastnit se akcí, které představují jednotlivé typy postižení. Pořádáme workshopy pro manažery, komunikujeme prostřednictvím intranetu i  asistenční služby HR linka, zaměstnanci mají možnost získat od-měnu za  doporučení zaměstnance OZP prostřednic-tvím referenčního programu a v neposlední řadě mají stávající zaměstnanci spadající do  kategorie OZP ná-rok na navýšení bodů v benefi tním systému Cafeteria.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je pro nás v  ČSOB prioritou a  doufáme, že jejich počet se bude i nadále zvyšovat.

2 0 L E T C E N T R A P A R A P L E

2 0 L E T C E N T R A P A R A P L E VII

D Ě K U J E M E Z A M E D I Á L N Í P O D P O R U

D Ě K U J E M E Z A P O D P O R U

H L A V N Í P A R T N E Ř I

Access EU! – EEIG | Acton, s.r.o. | AITOM Group s.r.o. | Anecoop Praha, s.r.o.

| Arbor, spol. s.r.o. | Aristia, spol. s.r.o. | Armenit s.r.o. | Auto Jarov, s.r.o. | B.Braun

Medical,s.r.o. | BÄR, s.r.o. | Běžecká škola Miloše Škorpila | Biograf Jan Svěrák, s.r.o.

| C.O.S. spol. s.r.o. | Cabo Frio, s.r.o. | Central Europe Holding, a.s. | Coloplast A/S

| Crocodille ČR, spol. s r.o. | Česká společnost AIDS pomoc | DIET PLAN | Divadlo Bez

zábradlí | Divadlo Na Fidlovačce | Městská divadla pražská | Divadlo pod Palmovkou

| d-PROG, s.r.o. | Event Arena, s.r.o. | Ferona a.s. | FOGI design, s.r.o. | Fun Explosive

| Galerie Kodl, s.r.o. | Giant interactive, s.r.o. | Globos Bohemia, s.r.o. | Globstav s.r.o.

| Golem, s.r.o. | HI Software development, s.r.o. | HIKO SPORT s.r.o. | HUDYsport a.s.

| Hypoteční banka, a.s. | Choltický deštník | Jablotron alarms, a.s. | JENA – firma

služeb | Jiří Šašek | Johnny Servis s.r.o. | K2 | Karlovarská Korunní, s.r.o. | Ladislav

Váňa | LAO - průmyslové systémy, s.r.o. | Letiště Praha, a.s. | Zdeněk Lískovec

| Maurfilm, s.r.o. | Medový perník Janoš | Město Rožďalovice | Město Vimperk

| Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary | Moet Henessy Czech Republic

| Moje placky | MS Praha, spol. s.r.o. | Musicwear | Nadace České pojišťovny | Nadace

charty 77 – Konto Bariéry | Nadace pojišťovny Generali | Nadační fond Veolia | Nike

Czech s.r.o. | obec Rádlo | Oriflame Czech Republic, spol. s.r.o. | OSA - Ochranný

svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s. | Petr Odehnal | Prague proms, o.p.s

| PZ Servis CZE, s.r.o. | RAMIRENT, s.r.o. | Restaurant Stará Myslivna Konopiště

| Roman Hanzlík | Roman Pohanka | SECAR BOHEMIA, a.s. | Sodastream a.s.

| Stanislav Šedivec | T-Mobile Czech Republic a.s. | TTC MARCONI, s.r.o.

| Ultrasport, s.r.o. | UNILEVER ČR, spol. s r.o. | Univerzita Karlova v Praze, Fakulta

tělesné výchovy a sportu | Univerzita Palackého v Olomouci, Centrum aplikovaných

pohybových aktivit | USN CZ, s.r.o. | VP AGRO, spol. s.r.o.

| Žižkovské divadlo Járy Cimrmana

D Ě K U J E M E

2 0 L E T C E N T R A P A R A P L E

1.

4.

Foto: Martin Salajka (1, 2, 4) a Tomáš Lisý (3, 5)

3. 5.

2.

VIII

PARAPLE V AUT JE FAJN. ALE JEŠT UŽITE N JŠÍ JE AUTO V PARAPLETI.

PARAPLE V AUT JE FAJN. ALE JEŠT UŽITE N JŠÍ JE AUTO V PARAPLETI.

Kombinovaná spot eba a emise C02 voz Fabia: 3,4–4,8 l/100 km, 88–110 g/km

ŠKODA – hlavní partner Centra Paraple

skoda-auto.cz /skodacz /skodacz/skodacz /skodacz

Nová ŠKODA Fabia

SIMPLY CLEVER

2 0 L E T C E N T R A P A R A P L E