STŘEDNÍ ŠKOLA ELEKTROTECHNICKÁ, OSTRAVA,

NA JÍZDÁRNĚ 30, p. o.

ZÁKLADY

ELEKTROTECHNICKÉHO

KRESLENÍ

Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2011

OBSAH:

1. ÚVOD DO ELEKTROTECHNICKÉHO KRESLENÍ ............................................ 3

1.1. Rozměry výkresových listů (ČSN EN ISO 5457) .............................................. 3

1.2. Skládání výkresů (ČSN 01 3111) ..................................................................... 5

1.3. Měřítka výkresů................................................................................................ 5

1.4. Druhy čar (ČSN EN ISO 128-24, ČSN EN ISO 128-20) .................................. 6

1.4.1. Použití čar v elekrotechnice ....................................................................................7

1.5. Popisování výkresů .......................................................................................... 8

1.6. Elektrotechnická schémata .............................................................................. 8

1.6.1. Schémata určená na celkovou informaci o částech elektrického zařízení,

o jejich činnosti a vzájemném spojení. ....................................................................8

1.6.2. Schémata určená na podrobné objasnění činnosti zařízení, jeho výpočet

a složení. ..............................................................................................................10

1.6.3. Schémata zobrazující elektrické zapojení celého zařízení nebo jeho částí. ...........11

1.6.4. Schémata zobrazující rozmístění zařízení a jeho částí, případně jeho

elektrických spojů. ................................................................................................12

1.7. Výkresy, diagramy a tabulky v elektrotechnické dokumentaci ....................... 12

1.7.1. Elektrotechnické výkresy .......................................................................................13

1.7.2. Diagramy ..............................................................................................................13

1.7.3. Tabulky .................................................................................................................13

1.8. Kreslení a popis elektrotechnických schémat ................................................ 13

1.9. Způsoby kreslení elektrotechnických schémat ............................................... 14

1.9.1. Kreslení elektrotechnických schémat podle počtu sdružených částí ......................14

1.9.2. Kreslení elektrotechnických schémat pod1e vzájemného umístění značek

funkčních částí .....................................................................................................15

1.10. Kreslení elektrotechnických funkčních částí .................................................. 17

1.10.1. Rozdělení elektrotechnických značek ...................................................................18

1.10.2. Rozměry elektrotechnických značek .....................................................................18

1.10.3. Výběr elektrotechnických značek ..........................................................................18

2. PŘÍKLAD ELEKTROINSTALACE .................................................................... 22

2.1. Zadání ............................................................................................................ 22

2.2. Řešení: .......................................................................................................... 25

3

1. ÚVOD DO ELEKTROTECHNICKÉHO KRESLENÍ

V elektrotechnice, ve strojírenství, ve stavebnictví, ale i v jiných oborech se používají různé

druhy výkresů, které můžeme rozdělovat podle mnoha hledisek. Podle způsobu zhotovení dělíme výkresy na:

- náčrt - kreslí se tužkou od ruky, slouží pro informaci, nemusí se kreslit v měřítku,

obsahuje jen základní kóty

- originál - kreslí se tužkou nebo tuží, dnes nejčastěji pomocí výpočetní techniky, kreslí se

na pauzovací papír, slouží pro zhotovení kopií a k archivaci - kopie - zhotovuje se z originálu a slouží jako pracovní výkresy.

Podle účelu můžeme rozdělit na:

- výrobní - jsou určeny pro výrobu polotovarů, součástí, pro celkovou montáž a podobně

- pomocné - jsou podkladem pro výrobu, nabídku, propagaci apod.

V elektrotechnice se kromě základních výkresů pro výrobu jednotlivých součástí používá

i další specifická grafická dokumentace zaměřená na elektrické vlastnosti a funkci zařízení

a jejich částí. Dělí se na:

- elektrotechnická schémata (viz dále) - elektrotechnické výkresy, diagramy a tabulky (viz dále)

1.1. Rozměry výkresových listů (ČSN EN ISO 5457)

Základní formát je A0, který má plochu 1 m2 a délky stran jsou v poměru 1 : 2 . Všechny

formáty jsou ležaté pouze formát A4 je stojatý.

A0: 1189 x 841 mm A3: 420 x 297 mm

A1: 841 x 594 mm A4: 210 x 297 mm

A2: 594 x 420 mm

4

Pro zvláštní případy (např. kreslení dlouhých předmětů) můžeme použít i doplňkové formáty

jejichž rozměry jsou dány kratší stranou formátu A1 až A3 a delší je shodná s délkou delší

strany některého většího formátu A0 až A2. Nový formát se pak nazývá například A2.1 (420

x 841). Tvorba formátů je patrná z obrázku.

Rozložení jednotlivých obrazců a údajů na výkresu a jeho celková úprava musí umožňovat

snadnou, rychlou a jednoznačnou orientaci ve výkresu. Obrazy a další potřebně údaje se mají umisťovat tak, jak ukazuje obrázek a tabulka.

5

Označení

oblasti ve

výkresu

Popis

1 Oblast vlastního obrazu výkresu (může se použít i oblast 3, 4, 6 a 8)

2 Popisové pole výkresu

3 Nadstavba popisového pole výkresu pro doplňující údaje (legendy, údaje o zkouškách, schválení výkresu apod.)

4 Nestačí-li oblast 3, může se použít i tato oblast. Vysvětlivky k výkresu.

5 Razítko kontrol a technických prověrek, údaje pro snímkování apod. Na

výkresech A4 se tyto údaje umístí nad popisové pole

6 Vysvětlivky k výkresu, legendy apod., pokud nestačí oblast 3 a 4

7 Volný pruh, ve kterém se nesmí kreslit ani popisovat, s výjimkou označení orientačních polí

8

Oblast pro vyznačení poloh pořadových čísel opakujících se funkčních částí,

zpravidla v samostatném řádku pro každý druh částí (rezistory, kondenzátory, cívky apod.)

1.2. Skládání výkresů (ČSN 01 3111)

Výkresy se skládají

na formát A4 pro

účely ukládání nebo

předávání. Výkresy

se skládají nejdříve

podél myšlených čar

přehybů kolmých

k dolnímu okraji

výkresu a pak podle

myšlených čar

přehybů s dolním

okrajem

rovnoběžných. Po

složení výkresu musí

být základní

popisové pole na líci

složeného výkresu.

1.3. Měřítka výkresů

Měřítka, jejich velikost a zapisování na všech druzích technických výkresů se zvolí podle:

- účelu a obsahu výkresu,

- složitosti a hustoty kresby zobrazeného předmětu, - požadavků čitelnosti a přesnosti kresby.

Měřítka pro výkresy jsou uvedeny v následující tabulce:

6

Na výkresech se uvádějí měřítka u obrazu s připsáním písmene M, např. M 1: 2 nebo

v popisovém poli v povinné rubrice Měřítko bez označení písmene M, např. 1: 1.

- při kreslení obrazů na výkrese v různých měřítkách se píší měřítka v popisovém poli

takto:

- při dvou měřítkách se píše měřítko hlavního obrazu větším písmenem než měřítko druhé.

- při více než dvou měřítkách se pod hlavní měřítko uvede v závorce 1: X

- není-li obraz kreslen v měřítku, napíše se v popisovém poli v rubrice Měřítko písmeno N

jako zkratka NENÍ

- u obrazů, kde je měřítko výšek jiné než měřítko délek, se musí psát obě měřítka, a to na

prvním místě měřítko délky a za šikmou čarou měřítko výšky

1.4. Druhy čar (ČSN EN ISO 128-24, ČSN EN ISO 128-20)

Pro zobrazováni se na výkresech používá několika druhů čar. Podle grafického provedení se

rozdělují čáry na pravidelné (plné nebo přerušované) a nepravidelné obvykle kreslené od

ruky. Podle tloušťky dělíme čáry na tenké a tlusté, popř. velmi tlusté (používají se ve

stavebnictví, např. při kreslení komunikací apod.). Tloušťka čar musí být v celé délce

neměnná. Tloušťka čar se volí z geometrické řady 0,13 - 0,18 - 0,25 - 0,35 - 0,5 - 0,7 - 1,0 -

1,4 - 2,0 mm, přičemž tenká čára je 1/2 tloušťky čáry tlusté. Dnes se volí čáry tenčí neboť

jsou přesnější a při kvalitě kopírování či přímého vykreslování z PC nedojde k jejich neprokreslení (tlustá čára 0,5 mm, tenká čára 0,25 mm).

Konstrukce čárkované čáry se provádí tak, že čárka je dlouhá dvanáctinásobek tloušťky čáry a

mezera trojnásobek tloušťky čáry. Čerchovaná čára se skládá z čárky dlouhé

dvacetičtyřtinásobek tloušťky čáry, mezery (trojnásobek tloušťky čáry) a tečky dlouhé

polovinu tloušťky čáry

Skutečná velikost Měřítka zvětšení Měřítka zmenšení

1 : 1

2 : 1 1 : 2

5 : 1 1 : 5

10 : 1 1 : 10

20 : 1 1 : 20

50 : 1 1 : 50

100 : 1 1 : 100

7

1.4.1. Použití čar v elekrotechnice

Příklady použití různých druhů čar v elektrotechnice

Tenká plná čára

elektrické spojení všeobecně bez rozlišení druhu, průřezu apod.

elektrické vedení obecně

elektrická vazba funkční, logická apod.

pomocné obvody

odkazové čáry

čáry souřadnicové sítě

dělicí úsečky

pomocné čáry

odkazové čáry

Tlustá plná čára

elektrické zapojení funkčním významem

elektrické vedení při rozlišení různých druhů při zakreslování do

půdorysu strojů, budov apod.

přípojnice, přípojnicové rozvody

kabelové formy, svazky kabelů

svazky vodičů

čáry znázorňující funkční závislosti

osy souřadnic

čáry vymezující plochu diagramu

osy stupnic, které leží mimo plochy diagramu

Plná nepravidelná čára

(čára od ruky)

přerušení obrazu

ukončení částečně nakresleného obrazu

neelektrické spojení (mechanické, hydraulické, pneumatické apod.)

Tenká čárkovaná čára

stínění

pomocné čáry

čáry znázorňující vedlejší funkční závislosti

Tlustá čárkovaná čára čáry znázorňující hlavní funkční závislosti

Tenká čerchovaná čára

dělicí čára mezi zařazenými poli rozváděčů apod.

ohraničení souboru přístrojů nebo částí jednoho přístroje

ochranný uzemňovací vodič pro chráněný rozvod

Tlustá čerchovaná čára čáry znázorňující hlavní funkční závislosti

Tenká čerchovaná čára

se dvěma tečkami čáry znázorňující vedlejší funkční závislosti

Tlustá čerchovaná čára

se dvěma tečkami čáry znázorňující hlavní funkční závislosti

Tenká tečkovaná čára pokračování nebo opakování částí zařízení, popř. obvodů

Tlustá tečkovaná čára čáry znázorňující vedlejší nebo hlavní funkční závislosti

8

1.5. Popisování výkresů

Výkresy, tabulky a ostatní technická dokumentace se

popisují tzv. technickým písmem. Výkresy se popisují

písmeny velké abecedy a arabskými číslicemi. Výjimkou je

psaní měrových jednotek (např. kg, mm atd.), kde se

používá písmen malé abecedy. Při popisování výkresů a při

zpracování technické dokumentace se doporučuje používat písmo kolmé střední, popř. úzké.

Šířka písmen abecedy a číslic není jednotná, závisí na

výšce písmen h. Výšku písma h volíme nejčastěji z řady 2,5 - 3,5 - 5 - 7 - 10 - 14 - 20 mm.

Šířka písmen a číslic psaných technickým

písmem kolmým středním ČSN EN ISO 3098

Písmena velké abecedy 7/10 h

Písmena malé abecedy 6/10 h

Vybraná písmena

velké abecedy

I 1/10 h

J 5/10 h

E, F, L 6/10 h

A, M, Q 8/10 h

W 11/10 h

Arabské číslice 6/10 h

Tloušťka čáry písmen 1/10 h

Mezera mezi písmeny ve slově 2/10 h

Mezera mezi slovy 6/10 h

1.6. Elektrotechnická schémata

Elektrotechnická schémata jsou základním podkladem grafické dokumentace. Pomocí značek

se na nich znázorňují elektrické funkční části zařízení a spojení mezi nimi. Prostorové a konstrukční uspořádání tu není důležité.

Elektrotechnická schémata se rozdělují podle účelu, na který jsou určena, na čtyři skupiny:

1.6.1. Schémata určená na celkovou informaci o částech elektrického zařízení, o jejich

činnosti a vzájemném spojení.

Ty se dále dělí na:

- přehledová schémata - znázorňují hlavní části zařízení,

jejich účel a vzájemné spojení bez ohledu na jejich skutečné

umístění v zařízení. V přehledových schématech musejí být

uvedeny názvy jednotlivých funkčních částí. Přehledová schémata se podrobněji rozdělují na:

- přehledová schémata přenosu - znázorňují přenos

elektrické energie nebo informace mezi nadřazenými

soubory, popř. mezi soubory a samostatnými funkčními

jednotkami (rozvod elektrické energie v objektu apod.)

9

- přehledová schémata výstroje - podávají přehled

o vybavení souboru nebo jeho části (rozvodny,

pole rozváděče, telefonní ústředny apod.)

přístroji a o vzájemné vazbě těchto částí

- přehledová schémata jištění - znázorňují způsob jištění sítí, vedení a strojů, postup

vypínání jednotlivých úseků sítí v silnoproudé elektrotechnice a podávají přehled o jističích v jednotlivých sítích a v silnoproudých rozvodech

- bloková schémata -

vyjadřují

jednoduchými obrazci

(obdélníky, čtverci

apod.) jednotlivé

funkční části

elektrických zařízení.

Činnost jednotlivých

částí se vyznačí

zakreslením značky,

číslicovým,

písmenným nebo slovním označením, matematickým výrazem apod. Vztahy mezi

blokovými obrazci se zobrazí

jednoduchými čárami, případný směr přenosu se může zvýraznit šipkami.

- nauková schémata - používají se

v literatuře, při přednáškách

a vyučování, způsob jejich kreslení je

zvolen tak, aby vynikl sledovaný cíl.

Naukové schéma může být podle

potřeby v některé části zjednodušené

a v některé podrobné. V případě

potřeby se zakreslí do naukového schématu také mechanické sestavy.

- funkční schémata - objasňují určité pochody, které probíhají v jednotlivých funkčních

částech zařízení, případně v celém zařízení, nemusí být uvedeno jejich vlastní

rozmístění v zařízení. Na funkčním schématu se mohou kreslit připojovací, měřicí nebo kontrolní body s uvedením jejich označení a charakteristických údajů.

12

3 4

5

6

8

7

Naukové schéma jističe

10

1.6.2. Schémata určená na podrobné objasnění činnosti zařízení, jeho výpočet a složení.

Ty se dále dělí na:

- obvodová schémata - objasňují všechny funkční jednotky a funkční bloky, které jsou

nutné pro realizaci a kontrolu elektrických funkcí zařízení, všechna spojení mezi

jednotkami a bloky a také připojovací body, kterými se zakončují vstupní a výstupní

obvody (zásuvky, svorky apod.) a dávají podrobnou představu o činnosti zařízení a

rozdělují se podrobněji na:

- obvodová schémata hlavních obvodů - znázorňují obvody, jejichž účelem je přenášet elektrickou energii

- obvodová schémata pomocných obvodů - znázorňují ovládací, měřicí, jisticí, ochranné obvody apod.

- obvodová schémata funkční jednotky (souboru) - znázorňují obvody uvnitř

elektrického zařízení nebo jeho částí

- obvodová schémata vybraných obvodů - znázorňují obvody, jejichž činnost je třeba zvláště sledovat (např. obvodové schéma signálních obvodů);

- obvodová schémata na opravu - doplňují obvodová schémata údaji potřebnými na

opravu, zkoušení a kontrolu technických parametrů (např. napětí v kontrolních bodech apod.).

- náhradní schémata - používají se na rozbor principů činnosti nebo výpočet parametrů

charakteristických funkčních částí, případně celého zařízení.

11

1.6.3. Schémata zobrazující elektrické zapojení celého zařízení nebo jeho částí.

Ty se dále dělí na:

- zapojovací schémata vnitřních spojů - musejí

obsahovat všechny funkční bloky a funkční jednotky,

které patří k zařízení, znázorňují elektrické zapojení

částí zařízení a určují vodiče, svazky vodičů a kabelů,

kterými se tato zapojení uskutečňují a také místa

jejich připojení a přechodů. Rozmístění značek

funkčních bloků a funkčních jednotek ve schématu

musí přibližně odpovídat skutečnému umístění v zařízení.

- zapojovací schémata vnějších spojů - znázorňují

části celku a elektrické zapojení mezi nimi (patří sem

i schémata převodů používané v telefonní technice),

jsou to zapojovací schémata, která podrobně

znázorňují směrování vedení mezi dvěma funkčně na

sebe závislými skupinami přístrojů. Rozmístění značek

funkčních bloků a funkčních jednotek ve schématu

musí přibližně odpovídat skutečnému umístění

v zařízení. V zapojovacím schématu vnějších spojů se

musí uvést název, typ nebo označení každého souboru

nebo funkční jednotky, které jsou znázorněny

obdélníky nebo obrysy nebo které jsou znázorněny

značkou. Vodiče, svazky vodičů a kabely musí být ve

schématu znázorněny samostatnými čárami a v

rozsahu zařízení označeny pořadovými čísly nebo

jiným jednoznačným způsobem. Vede-li k jednomu

připojovacímu bodu několik vodičů, mohou se ve

schématu jejich konce nakreslit šikmo.

- svorkovnicová schémata - znázorňují vnější

připojovací body (svorkovnice, pájecí body apod.) a na ně připojené vodiče.

Svorkovnice se ve schématu zobrazuje obdélníkem nebo obrysem. Rozmístění

vstupních a výstupních částí zobrazených uvnitř značky musí odpovídat jejich

skutečnému umístění v

zařízení. Vodiče,

svazky vodičů a kabely

se musejí ve schématu

zobrazit samostatnými

čárami a označit tak,

aby jejich připojení

bylo jednoznačné.

Vede-li k jednomu

připojovacímu bodu

několik vodičů, mohou

se ve schématu jejich konce nakreslit šikmo.

12

1.6.4. Schémata zobrazující rozmístění zařízení a jeho částí, případně jeho elektrických

spojů.

Ty se dále dělí na:

- situační schémata - zobrazují rozmístění jednotlivých částí zařízení, případně jejich

elektrických spojů. Soubory a funkční

jednotky, které patří k zařízení, se zobrazují

ve schématu tak, aby bylo jednoznačně

určeno jejich vzájemné umístění na

konstrukci, v uzavřených prostorách nebo v

terénu. Součásti zařízení se v situačním

schématu znázorňují obrysy nebo značkami.

Vodiče se kreslí v situačním schématu každý

zvlášť. Nachází-li se skupina vodičů ve

společném obalu (trubce, kabelu, svazku apod.), může se nakreslit jednou čárou.

- situační schémata rozvodu - zobrazují rozmístění jednotlivých částí zařízení

v budovách, na konstrukcích a případně jejich elektrické zapojení. Funkční jednotky,

soubory, vodiče a kabely se v situačním schématu rozvodu zobrazují značkami,

obdélníky nebo obrysy. Jejich rozmístění ve schématu má přibližně odpovídat jejich

skutečnému umístění v zařízení (budovách). Situační schémata rozvodu se mohou

kreslit do zjednodušených stavebních nebo strojnických výkresů. V takovém případě se

schéma kreslí v měřítku a v případě potřeby se hlavní rozměry kótují. Všechny

místnosti a části budov musejí mít jednoznačné označení. Pro jedno zařízení se může

nakreslit několik situačních schémat rozvodu, každé na samostatném listu, podle

různých druhů vybavení (plán osvětlení, plán počítačové sítě apod.). Ve schématu se

musejí uvést všechny údaje potřebné pro správnou montáž a použití materiálu.

V případě potřeby se zde může označit také směr severu.

- situační schémata sítě - zobrazují prostorové rozmístění částí zařízení, případně jejich

elektrické zapojení, kreslí se pro silnoproudé a sdělovací sítě. V situačním schématu sítě

se musí znázornit součásti zařízení a hlavní spoje mezi nimi. Součásti zařízení se kreslí

značkami nebo obdélníky. Při kreslení schémat se mohou užít půdorysy a mapy. V

takovém případě se schéma kreslí v měřítku a hlavní rozměry se kótují. Hlavní součásti

zařízení a elektrické spoje (kabely, vodiče) se kreslí v poloze, která odpovídá umístění v

půdorysu. V situačním schématu sítě se mohou kreslit řezy kabelovými trasami a

vyznačit potřebné rozměry kabelů, svazků nebo vodičů. Jednotlivé druhy spojů se

mohou zvýraznit různou tloušťkou čar, ale jejich význam se musí ve schématu vysvětlit.

V situačním schématu sítě se nemusejí kreslit spoje, uvádět údaje o spojích a kreslit

jednotlivé části zařízení podle jejich skutečného vzájemného rozmístění, jak se to uvádí v jiných dokladech. Stačí napsat odkaz na příslušný doklad.

1.7. Výkresy, diagramy a tabulky v elektrotechnické dokumentaci

Kromě elektrotechnických schémat musí být v technické dokumentaci elektrických zařízení další doplňující grafické podklady.

13

1.7.1. Elektrotechnické výkresy

Rozdělují se na:

- polohopisné výkresy zařízení - znázorňují tvary cest (tras) elektrického vedení nebo

uspořádání částí elektrického zařízení. Kreslí se v měřítku zpravidla na polohopisném

podkladě (polohopisný výkres elektrické sítě, polohopisný výkres bytového rozvodu nebo polohopisný výkres rozváděče)

- polohopisné výkresy vnitřních spojů - znázorňují tvar jednotlivých vnitřních spojů

nebo jejich svazků a umožňují tak přípravu vodičů před montáží dílců nebo souborů.

Kreslí se obvykle v měřítku. Ve složitějších případech se výkresy doplní návodem

postupu kladení vodičů, popř. tabulkou spojů

- polohopisné výkresy vnějších spojů - znázorňují cesty (trasy) vnějších spojů mezi

částmi elektrického zařízení. Kreslí se v měřítku, obvykle na výkresu objektu. Určují

polohu jednotlivých částí elektrického zařízení a vedení mezi nimi, s vyznačením, které spoje nebo svazky spojů jsou v jednotlivých trasách uloženy.

1.7.2. Diagramy

Rozdělují se na:

- signálové diagramy - graficky znázorňují vztahy veličin regulačního nebo jiného

systému pomocí orientačních čar (větví) a koncových bodů (uzlů). Větve značí

jednotlivé členy systému a jejich působení, uzly vstupní nebo výstupní veličiny

a slučování signálů

- modulační diagramy - znázorňují úpravu frekvenčních pásem při několikanásobné modulaci

- diagramy postupnosti - znázorňují v jakém pořadí nebo v jakých časových intervalech

za sebou následuje činnost jednotlivých funkčních částí nebo funkčních jednotek v zařízení.

1.7.3. Tabulky

Rozdělují se na:

- tabulky spojů - přehledně určují, které svorky, pájecí očka apod. v různých souborech

nebo i v jednom souboru jsou vzájemně spojeny. Tabulky spojů někdy doplňují

zapojovací schémata, popř. společně s polohopisnými výkresy zařízení tato schémata

nahrazují

- závěrové tabulky nebo soubory tabulek - přehledně vyjadřují předepsané elektrické a mechanické závislosti, určující rozsah a činnost zařízení.

1.8. Kreslení a popis elektrotechnických schémat

Vybraný formát kreslicího listu má zabezpečit ucelené nakreslení elektrotechnického

schématu bez zmenšení přehlednosti a pohodlí při používání.

Při kreslení schématu na několika listech má být formát všech listů stejný a každý list pak musí mít své pořadové číslo.

Značky a čáry spojů se mají rozmísťovat na kreslicím listu tak, aby co nejlépe podaly

představu o uspořádání výrobku a o vzájemných vztazích jeho částí.

14

Čáry spojů se kreslí v horizontálním a vertikálním směru; mají mít co nejmenší počet zlomů

a křížení. Ve speciálních případech, zejména však tehdy, jestliže se tím schéma zjednoduší, se mohou používat také šikmé úseky čar, ale jejich délka má být co nejmenší.

Velikost mezery mezi dvěma libovolnými rovnoběžnými čárami nemá být menší než 0,7 mm.

Při větším počtu rovnoběžných čar je vhodné vynechat po třech až pěti čárách dvojnásobnou

mezeru.

V případě potřeby se mohou jednotlivé obvody rozlišit barevnými čárami.

Schéma se umísťuje na. kreslicím listu v jeho základní poloze, ve které se schéma čte,

v některých případech se pro lepší využití kreslicí plochy může schéma kreslit v poloze

otočené oproti základní o 90° proti směru pohybu hodinových ručiček.

Popisem elektrotechnických schémat se rozumí zapisování rozměrů, popisování funkčních

částí a jejich pořadových čísel, vyplňování popisového pole, psaní poznámek důležitých pro

výrobu nebo montáž apod. Všechny tyto údaje musejí být snadno a jednoznačně čitelné

a nesmějí narušit přehlednost výkresu.Na popis elektrotechnických schémat se používá

technické písmo (viz výše).

V elektrotechnických schématech se mohou uvádět různé druhy údajů, které mají podobu

textu. Textové údaje se v závislosti na obsahu a určení mohou umístit vedle značky, uvnitř

značky, vedle čar spojů, v přerušení čáry spoje, u konců čar spojů nebo na volném místě ve

schématu (tabulky umístěné na volném místě ve schématu mají mít nadpis, který vyjadřuje

jejich obsah). Textové údaje, které patří k čárám spojů, se píšou rovnoběžně s vodorovnými

úseky těchto čar, jen při velkém zaplnění schématu je výjimečně povoleno psát údaje také

svisle.

Technické údaje o vodičích v několikavodičové soustavě se zapisují z obou stran vodiče. Nad

čárou se uvedou parametry soustavy a pod čárou se uvedou údaje o počtu, průřezu a materiálu

vodiče.

1.9. Způsoby kreslení elektrotechnických schémat

Při kreslení elektrotechnických schémat vycházíme z kombinace dvou základních způsobů

kreslení. První popisuje způsob kreslení z hlediska počtu sdružených vodičů nebo funkčních částí a druhý z hlediska vzájemného umístění značek, funkčních částí nebo součástí.

1.9.1. Kreslení elektrotechnických schémat podle počtu sdružených částí

Elektrotechnická schémata podle počtu sdružených částí rozdělujeme na:

- jednopólově kreslená - znázorňujeme několik vodičů jedinou čárou a několik funkčních

částí (svorek, pólů, přístrojů apod.) jedinou značkou, počet vodičů nebo funkčních částí

musí být t vyznačen pomocí šikmého přeškrtnutí. Jednopólově se kreslí obvody se

stejnou elektrickou funkcí nebo obvody a vodiče vedené ve skutečnosti stejnou cestou.

- několikapólově kreslená - zakresluje se každá funkční část samostatnou značkou a každý vodič samostatnou čárou.

Příklad elektroistalace osvětlení

spínaného z jednoho místa

15

Několikapólový způsob

kreslení schématu předchozí instalace

Jednopólový způsob kreslení

schématu předchozí instalace

1.9.2. Kreslení elektrotechnických schémat pod1e vzájemného umístění značek

funkčních částí

Kreslení elektrotechnických schémat podle vzájemného umístění značek funkčních částí

rozdělujeme na:

- nerozloženě kreslení -značky všech částí funkční jednotky se kreslí pohromadě a často

ve skutečném mechanickém tvaru funkční části.Příkladem je relé, které se skládá z

cívky a kontaktů (obr. ukázka a)

a při nerozloženém kreslení se

značky kontaktů kreslí blízko

cívky (často jsou propojeny

čárkovanou čarou představující

elektomagnetické

spřažení). Pohyblivé

části kontaktů se kreslí

vždy tak, aby se při

přítahu kotvy (pracovní

poloha přístroje)

pohybovaly směrem k

cívce. Pořadí kontaktů

ve značce může

odpovídat skutečnému

vyhotovení (na obr.

ukázka b) nebo

kontakty mohou být

umístěny libovolně,

aby se zbytečně

nekřížily vodiče (obr.

ukázka c) a zlepšila se přehlednost schématu.

16

-rozložené kreslení - značky funkčních částí jedné funkční jednotky (např. kontakty a

cívky stykače) se kreslí odděleně a v takovém uspořádání, aby se jednotlivé obvody

kreslily co nejpřehledněji, je možné oddělit. i hlavní a pomocné obvody jednoho

přístroje.

- polohopisné kreslení - elektrotechnické

schéma se zakreslí do polohopisného

podkladu, např. stavebního výkresu, mapy,

sestaveného výkresu elektrického stroje

apod.

- smyčkové kreslení jednotlivé části

obvodů jsou uspořádány tak, aby

tvořily smyčku. Tento způsob kreslení

je u složitějších přístrojů nebo zařízení

málo přehledný. Hledání obvodů při

opravách je obtížnější, protože ani

časová souvislost dějů v obvodech

není zřejmá. Smyčkové kreslení může

být rozložené nebo nerozložené.

- drátové kreslení - je nerozložené

kreslení, při kterém je spojení kresleno se zřetelem na

prostorové uspořádání jednotlivých částí zařízení

- řádkové neboli liniové kreslení -je rozložené kreslení, při

kterém jsou funkční části jednotlivých obvodů uspořádány za

sebou v přímce a jednotlivé obvody se kreslí rovnoběžně pod sebou nebo vedle sebe.

17

Aby se mohly jednotlivé obvody snadno připojit na

napájecí zdroj, kreslí se čáry, které znázorňují

napájecí vodiče (přípojnice), kolmo na jednotlivé

obvody. Při napájení stejnosměrným proudem se

záporný pól kreslí vždy vpravo. Při napájení

střídavým proudem se vždy vpravo kreslí pracovní

přípojnice N.

Všechny spotřebiče nebo cívky přístrojů se kreslí

přímo u záporné nebo pracovní přípojnice.

Jednotlivé proudové obvody se kreslí pod sebou nebo

vedle sebe, přičemž se snažíme aby jejich pořadí

odpovídalo pořadí jejich činnosti.

Na levé straně schématu se ke každému řádku obvodu

napíše jeho pořadové číslo a na pravé straně se u

jednotlivých cívek píšou pořadová čísla řádků, ve

kterých má stykač nebo relé ovládané touto cívkou

své kontakty (má-li stykač v daném řádku zapínací

kontakty, dělá se vodorovná čárka nad příslušným

číslem, má-li zde kontakt vypínací dělá se čárka pod číslem, má-li kontakt na stejném

řádku číslo se neuvádí).

1.10. Kreslení elektrotechnických funkčních částí

Na zobrazení elektrických předmětů a zařízení se v elektrotechnických schématech používají

dohodnuté značky. Elektrotechnické značky jsou symbolické znaky, které znázorňují

elektrické vlastnosti části, předmětu nebo zařízení. Nedávají přehled o konstrukci

a mechanických nebo elektrických rozměrech. Proto stačí jedna značka pro všechny

konstrukční tvary a obměny stejné části, bez ohledu na typ, napětí, výkon nebo vyhotovení.

Soubor norem ČSN EN 60617 1 až 13 Grafické značky pro schémata je od 1. září 2005 zrušen. Uvedený soubor norem je nahrazen databází IEC 60617-DB.

Databáze IEC 60617-DB Grafické značky používané na schématech - obsahuje grafické

značky pro použití v elektrotechnických schématech; je koncipována jako soubor "listů"

popisujících jednotlivé grafické značky a jejich atributy. Nahrazuje soubor norem, tj. všechny

části IEC 60617-1 až 13 s doplněním nových značek. Počet značek v současnosti dostupných

činí asi 1755 značek. V databázi jsou zahrnuty tyto oblasti:

- Vodiče a spojovací zařízení

- Základní pasivní komponenty

- Polovodiče a elektronky

- Výroba a přeměna elektrické energie

- Spínací, ovládací a ochranná zařízení

- Měřicí přístroje, světelné zdroje a signální zařízení

- Telekomunikační přenos, spouštěcí

a periferní zařízení

- Architektonické a topografické instalační plány a schémata

Pro usnadnění práce s touto databází vydal ČNI Technickou normalizační informaci TNI 01

3760 "Databáze grafických značek - Komentář k databázi IEC 60617-DB". Účelem této

technické informace je osvětlit stručně problematiku grafických značek umisťovaných na

předmětech a schématech a upozornit na technické informace, které by měly prakticky

umožnit uživatelům přístup v mezinárodních databázích ke konkrétní grafické značce

správného významu a její interpretace. Zatím je prvotní informací (návodem) pro možnost

výběru (stažení) grafických značek z uvedených databází IEC a vztahuje se pouze na uvedené

grafické značky.

18

1.10.1. Rozdělení elektrotechnických značek

Elektrotechnické značky můžeme rozdělit podle způsobu zobrazení částí na:

- schematické značky - jednoduchým grafickým způsobem vyjadřují činnost, tvar nebo

podstatu elektrické části. Některé značky zobrazují mechanický tvar součástky nebo

přístroje (např. reproduktor, sluchátko),

jiné zdůrazňují elektrickou činnost nebo

fyzikální podstatu součástky (např.

mikrofon, tranzistor, kondenzátor).

- blokové značky - znázorňují elektrickou část, jednotku nebo soubor; nejčastěji se

zobrazují čtvercovými nebo obdélníkovými políčky, do

kterých se slovy nebo značkou vpisuje charakteristická vlastnost zobrazované části

1.10.2. Rozměry elektrotechnických značek

Velikost elektrotechnické značky nemá vliv na její význam. Poměr délek a úhlů ve značkách

však musí být zachován dle databáze grafických značek Zvolená velikost značek a tloušťka

jejich čar musí však být ve všech schématech jedné skupiny nebo druhu, které patří do souboru dokumentace jednoho výrobku stejná.

1.10.3. Výběr elektrotechnických značek

Jednopólový vypínač

Jednopólový vypínač do

vlhka

Jednopólový vypínač se signálkou

Dvojpólový vypínač

Trojpólový vypínač

Sériový přepínač

Sériový střídavý přepínač

Dvojitý střídavý přepínač

Střídavý přepínač

Křížový přepínač

Skupinový přepínač

Tlačítko

Tlačítko se signálkou

uvnitř

Zásuvka

Zásuvka s krytem

Dvojzásuvka

Telefonní zásuvka Počítačová zásuvka

Krabice odbočná pod

omítku

Zdroj světla – všeobecná

19

značka

Žárovkové svítidlo

Zářivkové svítidlo

s jednou zářivkou

Nouzové svítidlo

Zářivkové svítidlo se dvěma zářivkami

Svodič přepětí

Pojistka

Jistič

Trojpólový jistič

Zapínací kontakt

Zapínací kontakt (tvar 2)

Vypínací kontakt

Přepínací kontakt (v

klidové poloze sepnutý)

Hlavní zapínací kontakt

stykače

Hlavní vypínací kontakt

stykače

Tlačítkový spínač se

zapínacím kontaktem a

samočinným návratem

Tahový spínač se

zapínacím kontaktem a

samočinným návratem

Výkonový vypínač

Odpínač

Odpojovač

Tepelná ochrana

Cívka přístroje (relé,

stykače…)

Cívka přístroje (relé,

stykače…) – tvar 2

Cívka přístroje se

zpožděním při odpadu

Cívka přístroje se

zpožděním při přítahu

Cívka přístroje se

zpožděním při přítahu i

při odpadu

Popudový článek

tepelného relé

Popudový článek

elektronického relé

Ovládání tlakem Ovládání tahem

20

Ovládání otáčením

Ovládání pedálem

Ovládání pákou

Ovládání tepelným

ústrojím

Ovládání elektrickými

hodinami

Nouzový ovladač

s hřibovitou hlavicí

Vodič v kabelu (třížilový)

Transformátor

Stíněný vodič

Měřící transformátor

proudu (jednofázový)

Svorka

Motor

Zásuvný kontakt

Spouštěč hvězda

trojúhelník

Kolíkový kontakt

Autotransformátorový

spouštěč

Vidlice a zásuvka

Spouštěč - regulátor

Uzemnění

Ochranné uzemnění

Kostra

Mikrofon

Sluchátko

Reproduktor

Houkačka

Zvonek

Bzučák

Siréna

21

Ampérmetr

Galvanometr

Voltmetr

Kmitoměr

Wattmetr

Elektroměr

Pračka

Sušička

Elektrická pečící trouba

Elektrický sporák

Kondenzátor

Polarizovaný kondenzátor

(elektrolytický)

Nastavitelný kondenzátor

Dolaďovací kondenzátor

Rezistor

Nastavitelný rezistor

(potenciometr)

Rezistor závislý na napětí

(varistor)

Rezistor s pohyblivým

kontaktem

Rezistor s pohyblivým

kontaktem a vypnutou

polohou

Cívka, induktror, vinutí

Cívka s magnetickým

jádrem, tlumivka

Cívka s magnetickým

jádrem se spojitě

proměnnou indukčností

Polovodičová dioda

Luminiscenční

polovodičová dioda

Polovodičová dioda

s průrazným jevem

(Zeyerova dioda)

Tunelová polovodičová

dioda

Usměrňovač

Zesilovač

22

Elektrárna

Elektrárna v provozu

Tepelná elektrárna

Tepelná elektrárna v provozu

Větrná elektrárna

Větrná elektrárna v

provozu

Vodní elektrárna

Vodní elektrárna v

provozu

Jaderná elektrárna

Jaderná elektrárna v

provozu

Sluneční elektrárna

Sluneční elektrárna v provozu

2. PŘÍKLAD ELEKTROINSTALACE

2.1. Zadání

Na přiloženém stavebním výkresu je zakreslena bytová jednotka, která je součástí rodinného

domku. Na hranici pozemku je vybudován pilíř, ve kterém je osazena pojistková skříň PS a

elektroměrový rozvaděč RE. Z elektroměrového rozvaděče je vyveden kabel CYKY-J

3x6mm2 , CYKY-O 3x1,5 mm2 pro HDO a CYKY-J 2x1,5 mm2 pro zvonek, které jsou uloženy ve vykopu v zemi a ukončeny v hlavním rozvaděči RH.

Specifikace :

Proudová soustava je 230V 50Hz TN-C-S.

Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím dle ČSN 332000-4-41 ed. 2.

V koupelně je použita ochrana automatickým odpojením od zdroje, doplněna proudovým

chráničem a ochrana doplňková pospojením.

Instalace v koupelně musí byt provedena dle ČSN 332000-7-701 ed.2

Z hlediska spotřeby elektrické energie se jedna o byt stupně elektrizace B.

Délka přípojky zemním kabelem je 10m.

Elektroinstalace je provedena pod omítkou kabely CYKY (ČSN 347409).

Jištěni jednotlivých obvodů je provedeno dle ČSN 332130 ed.2

23

1. Do přiloženého stavebního výkresu bytu v měřítku 1:50 nakreslete předepsanými

elektrotechnickými značkami spotřebiče a elektroinstalační obvody, které musí obsahovat:

a) zásuvkové obvody:

1. obvod: zádveří - jedna zásuvka, obývací místnost - čtyři zásuvky, WC - jedna

zásuvka, kuchyň – jedna zásuvka pro lednici (200W)

2. obvod: kuchyňská linka – tři zásuvky

světelné obvody

1. obvod: zádveří – dvojitý vývod, obývací místnost – trojitý vývod, WC – stropní

svítidlo, kuchyň – dvojitý vývod, kuchyňská linka – dvojitý vývod a digestoř

(150W)

2. obvod: koupelna – stropní svítidlo a vývod pro skříňku nad umyvadlem

b) obvod elektrického sporáku, který je umístěn v kuchyni o příkonu 4 kW

c) obvod zásuvky pro myčku nádobí je umístěn v kuchyni o příkonu 1,0 kW

d) dohřev obvodu akumulačního ohřívače vody (TUV), který je umístěn na WC

o příkonu 1,6 kW

e) obvod zásuvky pro automatickou pračku, která je umístěna v koupelně o příkonu 2,0 kW

f) koupelnové těleso s elektrickou patronou (elektricky žebřík), patrona je s

programovacím termostatem, která se zapojí do zásuvky o výkonu 1 kW

g) domovní zvonek v chodbě domu ovládaný u vstupu na pozemek

h) předpokládaný výkon ostatních jednofázových spotřebičů 2,5 kW

i) součinitel soudobosti β = 0,7

Průřezy vodičů a jmenovité proudy jisticích prvků musí odpovídat normám ČSN a platným předpisům!

2. V instalačním plánu označte počty jednotlivých žil použitých vodičů, u jednotlivých

obvodů uveďte druhy a průřezy použitých vodičů.

3. Pro danou bytovou jednotku navrhněte a nakreslete bytovou rozvodnici. Nakreslete jednopólové zapojeni včetně jištěni jednotlivých okruhů

24

25

2.2. Řešení:

26

27

Použitá literatura:

Holoubek, Leinveber, Švercl: Technické kreslení; SNTL 1984

Veselovský, Daniš: Elektrotechnické kreslení; SNTL 1988

Lexikon elektrotechnika: Elektrotechnické značky; IRIS 2000

Kolektiv autorů: JZZZ pro školní rok 2009/2010