Státní občanství

Ústava Francie z r. 1791 a později Code Napoleon obnovují zásadu ius sanguinis, když zavádí pojem občanství místo poddanství

(termín poddanství nebyl vhodný pro vyjádření rovnosti před zákonem, což byl jeden ze základů vytvářející se občanské společnosti a osvícenských myšlenek)

Vnitrostátní a mezinárodní rozměr

Státní občanství má rozměr nejen vnitrostátní, ale i mezinárodní.

Z hlediska právního zakotvení lze říci, že patří do práva veřejného, a v jeho rámci zejména do práva:◦ Ústavního - základy vztahu jedince a státu, vztahy navenek◦ Trestního - stíhání za porušení věrnosti státu, vlastizrada,

válečná zrada atd.◦ Správního - evidence obyvatel, státoobčanské řízení, doklady◦ Finančního - poplatky při nabývání, pozbývání a osvědčování

SO◦ Mezinárodního veřejného - smlouvy s jinými státy o dvojím

občanství, právo na diplomatickou ochranu◦ Mezinárodního soukromého - SO funguje jako hraniční ukazatel

tři typy fyzických osob ve státě

◦Státní občan - má specifický státoobčanský poměr ke státu

◦Cizinec - má tentýž poměr jako státní občan, avšak k jinému státu, platí pro něj cizinecký režim, řídí se cizineckým právem

◦Bezdomovec - je bez státoobčanského poměru k jakémukoli státu (apatridé)

Bipolité - osoby s dvojím státním občanstvím

Apatridé - osoby bez státního občanství (bezdomovci)

Právní úprava státního občanství v ČR

Principy právní úpravy státního občanství v ČR

1. Princip individuálního nabývání a pozbývání státního občanství

2. Princip rovnosti občanů bez ohledu na způsob a čas nabytí státního občanství

3. Princip nepřípustnosti apatrismu

4. Princip vyloučení bipolitismu

5. Princip jednotného státního občanství rodiny

6. Princip výlučnosti státního občanství ČR

Státní občanství - vymezení

časově relativně trvalý, místně neomezený právní svazek (nebo vztah či status) fyzické osoby a daného státu

(Nález Ústavního soudu z 13. září 1994)

Ústava ČR

Preambule + Hlava I.čl. 12

◦„Nabývání a pozbývání státního občanství stanoví zákon.“

◦„Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.“

Způsoby vzniku státního občanství

Vznik

Narozením Naturalizací  Opcí Udělením (naturalizace)

Prohlášenímius sanguinis  ius soli 

narozením  osvojením  určením otcovství  nalezením na území ČR(filiace)

Doklady o státním občanství

1. Občanský průkaz

2. Cestovní doklad

3. Osvědčení, popřípadě potvrzení o státním občanství ČR

4. Vysvědčením o právní způsobilosti k uzavření manželství, je-li v něm údaj o státním občanství ČR uveden

Způsoby zániku státního občanství

Zánik

Prohlášením Nabytím cizího státního občanství

Evidence

Evidenci osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství ČR, vede příslušný úřad dle trvalého bydliště

Ústřední evidenci FO, které nabyly nebo pozbyly státní občanství ČR, vede Ministerstvo vnitra ČR

Mezinárodní smlouvy vztahující se k úpravě státního občanství

1. Evropská úmluva o státním občanství č. 76/2004 Sb.m.s.

2. Úmluva o státním občanství vdaných žen č. 72/1962 Sb.

3. Úmluva o omezení případů bezdomovectví č. 43/2002 Sb.

4. Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen

5. Úmluva o právním postavení osob bez státní příslušnosti