Strunatci část druháObojživelníci – Amphibiaobecná charakteristika

vývojově nejnižší suchozemští čtvernožci přechodné postavení mezi vodními a suchozemskými živočichy objevují se na konci prvohor způsobem rozmnožování vázáni na vodu životní prostředí: vlhké podzemní nebo zemní biotopy nejvíce druhů v tropech, nevyskytují se v polárních oblastech; nikdy neosídlili moře nepříznivé období přečkávají ve stavu strnulosti častá péče o potomstvo

Pokryv těla

kůže je holá v pokožce jsou hojné slizové žlázy, které kůži zvlhčují, čímž umožňují pomocné kožní dýchání

(pro obojživelníky nezbytné) slizové žlázy se u některých druhů přeměnily na žlázy jedové ve spodní vrstvě pigmentové buňky U některých druhů se vyskytuje barvoměna

Kostra Je plně osifikovaná dobře vyvinutá kostra končetin, která je spojena s páteří lopatkovým pásmem (přední

končetiny) a pánevním pásmem (zadní končetiny) vytvořena buď žebra (pouze u ocasatých), nebo hrudní kost (pouze u žab), nikdy uzavřený

hrudní koš končetiny pětiprsté (zadní), čtyřprsté (přední), u beznohých celé končetiny chybí

Nervová soustava Obojživelníci mají, jako všichni strunatci, trubicovitou nervovou soustavu. U obojživelníků se začínají rozvíjet koncový mozek Hlavní podíl stále má  střední mozek, Mozeček je malý

Smyslová soustava chemoreceptory a hmat dobře vyvinuty čich - v nosní dutině, poprvé vyvinut Jacobsonův orgán chuť - chuťové receptory v ústech, hltanu, na jazyku proudový orgán - u larev (žijí ve vodě) sluch - bubínek na povrchu hlavy zrak - tyčinky i čípky; oko chráněno 3 víčky (horní, dolní, mžurka); Temenní oko

Trávící soustava v ústní dutině se nachází jazyk (pohyblivý, lepkavý, vymrštitelný) ozubené čelisti, zuby někdy i na kostech patra polykání napomáhá pohyb zatahování očních bulev hltan, jícen, žaludek, střevo játra, slinivka, žlučník trávicí trubice ústí do kloaky dospělci vždy masožraví

dýchací soustava: larvy žábry, dospělci plíce Plíce jsou vakovitá vchlípenina trávicí trubice, nemají velký účinek velký podíl kožního dýchání, při přezimování zajišťuje veškerou potřebu kyslíku v dýchacích cestách žab je hlasový orgán (hlasivkové vazy v hrtanové štěrbině) u samců žab vychlípitelné rezonanční měchýřky

Oběhová soustava třídílné srdce (2 předsíně + 1 komora), mísí se okysličená a neokysličená krev tělní a plicní krevní oběh larvální stadium má podobný oběh jako ryby velmi vyvinut lymfatický systém

Vylučovací soustava U dospělců je odpadním produktem metabolismu dusíku močovina U larev je to amoniak Vylučovací soustava Wolffovým vývodem ústí do kloaky

Rozmnožovací soustava pouze gonochoristé v oblasti ledvin a pohlavních žláz jsou tuková tělíska (zásoba energie na dobu rozmnožování) oplození vnější nebo vnitřní (mloci - spermatofor) amplexus (u žab) = pevné uchopení samice samcem při rozmnožování vajíčka v rosolovitém obalu kladena do vody beznohé larvy = pulci metamorfóza ovlivněna hormonem štítné žlázy neotenie je pohlavní dospívání ve stadium larvy, vyskytuje se u některých ocasatých

obojživelníků

Systém1. Beznozí - Apoda podobní velkým kroužkovcům kůže zvrásněna do kruhových záhybů

končetiny chybějí; redukovaný zrak (ale vyvinutý čich) oplození vnitřní, samci mají pářící orgán vychlípitelný z kloaky prostředí: půda, voda velikost: 20 cm až 1 m Zástupci

o Červor vodnío Červorovec splývavý

2. Ocasatí - Caudata protáhlé tělo, dlouhý ze stran zploštělý ocas, 4 stejně vyvinuté končetiny redukovaný sluch (chybí bubínek a střední ucho) u některých v době páření sexuální dimorfismus vnitřní oplození poměrně velká schopnost regenerace larvy podobné dospělcům častá neotenie Zástupci

o Mlok skvrnitý - černé tělo se žlutými skvrnamio Čolek velký, Obecný, Horský - rozmnožování ve vodě, samci mají hřebeny, jsou

barevnější, v létě žijí na soušio Axolotl mexický – velmi častá neotenieo Macarát jeskynní - podzemní vody, žábra trvale, slepý, bez pigmentuo Velemlok obrovský - japonské horské potoky, až 150 cm - největší obojživelník

3. Bezocasí - Ecaudata nejvyspělejší z obojživelníků tělo zkrácené a zploštělé; bez krku a ocasu skákavý pohyb - zadní končetiny mohutné a prodloužené urostyl (= srůst obratlů v bederní části páteře); žebra zakrnělá velké, vypouklé oči; výrazná ústa zuby jen na horní čelisti Zástupci

o Skokan hnědý, zelený, skřehotavý – hodně daleko skáčouo Kuňka žlutobřichá – ve vyšších nadmořských výškách o Kuňka ohnívá – silně vázána na voduo Ropucha obecná – na hřbetě má bradavky vylučující jedovatý sekreto Blatnice skvrnitá – kriticky ohrožená, hlavně noční aktivitao Rosnička zelená - barvoměna, i pulci jsou draví

Plazi – Reptiliaobecná charakteristika

původně suchozemští, do vody pronikli zpětně jako první obratlovci si osvojili létání účinné mechanismy zabraňující vysychání (např. zrohovatění pokožky) poikilotermní = studenokrevní vznik vaječných obalů (skořápka, bílek, papírové blány, kožovité blány) - rozmnožování úplně

nezávislé na vodě

poprvé se objevuje druhotná kůra koncového mozku poprvé vývoj zevního zvukovodu (vnější ucho) nejtišší živočichové hlavní limitující faktor je teplota schopnost snášet vysoké teploty (zrohovatělá kůže) nejodolnější vůči nízké vzdušné vlhkosti nižší metabolismus (schopnost dlouho hladovět) většinou masožraví nebo mrchožraví (suchozemské želvy býložravé) poměrně dlouhověcí, rostou po celý život někteří schopnost autotomie (odpadlá část nahrazena indiferentní tkání) varovné chování: syčení, nafukování

 Pokryv těla pokožka silně rohovatí, epidermální šupiny, štítky, krunýře (chrání před vysycháním) barvoměna (chameleón) kožní žlázky chybí (výskyt vzácně - např. stehenní póry samců ještěrek) svlékání pokožky (ještěři po částech, hadi najednou) na prstech drápy

 kostra

vždy dobře osifikovaná páteř členěna na krční, hrudní, bederní, křížovou, ocasní žebra kromě hrudní oblasti redukována (× hadi); u hadů hrudní kost redukována lebka připojena jedním kloubem k atlasu (monokondylní lebka × obojživelníci: 2 kloubní

hrboly) druhotné tvrdé patro - umožňuje jíst a dýchat zároveň pětiprsté končetiny (často redukce)

 svalová soustava

nově se vyvíjí mezižeberní svalstvo (výkonné dýchání hrudním košem)

 

nervová soustava hlavní ústředí = koncový mozek objevuje se druhotná kůra koncového mozku = neopallium dobře vyvinutý mozeček 12 párů hlavových nervů

Smyslová soustava dominantní je zrak nebo čich šupinatí - Jacobsonův orgán (= dutina s chemoreceptorickým epitelem) - umožňuje vnímat

pachy ústní dutinou tak, že rozeklaný jazyk zasouvá do dvojice jamek někteří hadi - termoreceptory v jamkách na hlavě

sluch - střední ucho s collumelou (sluchová kůstka), u hadů ale chybí, někteří mají základ zevního zvukovodu a bubínek

zrak - dokonalý, hlavně u ještěrek a želv; 3 pohyblivá víčka (kromě hadů - srostlá, průhledná); u některých barevné vidění. Temenní oko u haterií a některých ještěrů

 dýchací soustava

výhradně plíce, kožnímu dýchání zamezuje zrohovatělá pokožka dýchací cesty členěny na: hrtan, průdušnici a 2 průdušky přídatné dýchací orgány u některých vodních hadů a želv: sliznice kloaky či dutiny ústní (kyslík

rozpuštěný ve vodě) u hadů bývá v důsledku protažení těla redukována levá plíce chybí hlasotvorné ústrojí, zvukové projevy vzácné; gekoni, želvy, krokodýli - vazy a blány v

hrtanu

 trávicí soustava

jazyk často dlouhý, vysunovatelný, někdy rozeklaný, slabě vyvinutý u želv a krokodýlů zuby u krokodýlů a hadů rozlišené, želvám chybí slinné žlázy, jedové žlázy hltan, jícen, žaludek, střevo, kloaka žaludek u některých hadů roztažitelný velká játra se žlučníkem, slinivka

 

cévní soustava pokračuje rozdělování srdce na pravou a levou část (nejdokonalejší u krokodýlů) vytváří se přepážka, 2 aortální oblouky ze srdce vychází

o z pravé komory plicní tepna: dostává hlavně odkysličenou krevo ze středu levý oblouk aorty: obsahuje zčásti smíšenou krev, zásobuje zadní část tělao z levé komory pravý oblouk aorty: dostává hlavně okysličenou krev, zásobuje hlavu,

mozek, přední končetiny přepážka mezi komorami ale není nikdy úplná, zůstává v ní otvor při stahu komory (systole) se otvor (foramen Panizzae) uzavírá → a) nabírá odkysličenou

krev, b) nabírá okysličenou krev

 

urogenitální soustava pravé ledviny (metanefros) močový měchýř pouze u želv a ještěrů funkce plodových obalů:

o chorion: mechanická ochrana zárodku, obrůstá celé embryo i žloutkový váčeko amnion: uzavřený váček s amniovou tekutinou (plodová voda), nahrazuje zárodku

vodní prostředío allantois: hromadí se zde metabolity, díky prokrvení má i dýchací funkci; vzniká

vychlípením zadní části embryonálního střeva samci mají kopulační orgány (výjimka hatérie) - nepárový penis u želv a krokodýlů, párové

hemipenisy u ještěrů a hadů velká vejce s množstvím žloutku přímý vývin, vejco živorodí nebo živorodí vyvíjí se vaječný zub na proražení vaječných obalů

SystémŽelvy (Testudines)

krunýř: vnější rohovitý, vnitřní kostěný štít složený z množství malých štítků končetiny silné, krátké, pětiprsté s drápy, popř. přeměněny ve vesla u vodních čelisti bezzubé, zobákovité velké houbovité plíce, vodní mají přídatné dýchací orgány nemají Jacobsonův orgán suchozemské býložravé, mořské dravé zástupci:

o Želva bahenní  - obojživelný druho Želva obrovská - 1,25 m, 300 kgo Želva sloní - podobně velká jako želva obrovská, galapágy, velmi ohroženáo Kožatka velká - největší mořská, redukovaný krunýř přerostlý měkkou kůží, ediný

žijící endotermní plazo Kajmanka supí -sladkovodní, láká ryby do tlamy pohybem výrůstku na jazyku

o Kareta pravá, kareta obrovská -mořské, hlava téměř nezatažitelnáKrokodýli (Crocodylia)

Z plazů nejdokonalejší Protáhlá ozubená tlama - heterodontní chrup, zuby v zubních jamkách Dlouhý, kýlovitý ocas; silnější zadní nohy Vyspělý mozek Téměř oddělené srdeční komory Pokročilá diferenciace svalstva, blanitá bránice (oddělení hrudní a břišní dutiny) Polovodní život Zástupci:

o Krokodýl nilskýo Krokodýl mořský – největší plaz na světě, váží kolem tunyo Kajman černý o Aligátor mississippský o Gaviál indický - úzká dlouhá tlama

Hatérie (sphenodontida) Primitivní plazi Dobře vyvinuté temenní oko Tělo kryto trnitými šupinami Noční aktivita, dravci Pomalý metabolismus Schopnost autotomie Zástupce:

o Hatérie novozélandská  - živoucí fosilie

Šupinatí ploché překrývající se šupiny vrchní vrstva kůže se šupinami se svléká,včetně oční rohovky jazyk často rozeklaný vejce mají obvykle blanité skořápky u samců kopulačním orgánem párový hemipenis

Ještěři (Sauria)

končetiny většinou vyvinuty při redukci zůstávají zbytky pletenců častá autotomie zástupci:

o Varan komodský - největší žijící ještěro Chameleon obecný - barvoměna, nezávislé pohyblivé oči, lepivý jazyk, ovíjivý ocaso Gekon obrovský - stromový, prsty s přichycovacími lamelamio Leguán zelený - stromový, býložravýo Agama límcová – má límec, který při ohrožení rozevíráo Dráček létavý - prodloužená žebra, kožní lem, díky kterému plachtí, až 50 m

o Ještěrka zelená - naše největší ještěrka, až 35 cmo Ještěrka obecná o Slepýš křehký – hadovité tělo

Hadi (Serpentes) úplná ztráta končetin chybí, levá plíce, močový měchýř kořist polykají vcelku jazyk dlouhý, rozeklaný srostlá, nepohyblivá, průhledná oční víčka pohyblivá žebra redukované střední ucho, dominantní smysly jsou zrak a čich zástupci

o Krajta královská, anakonda velká – hroznýšovití, škrtičio Užovka obojková, užovka podplamatá, užovka hladká – užovkovití, nejedovaté (ne

všichni užovkovití nejedovatí) o Zmije obecná, zmije růžkatá – zmijovití, jedovatío Kobra indická, korálovec stužkonosný - korálcovití, prudce jedovatío Chřestýš texaský- chřestidlo" na konci ocasu, chřestýšovitý, jedovatý

 

PTÁCI - Aves 

obecná charakteristika nejstarší známý předchůdce - prapták Archaeopteryx nejvyšší intenzita metabolismu nejvyšší pohybová aktivita ze všech obratlovců kosmopolitní rozšíření (kromě vodních hlubin) znaky společné s plazy:

o suchá kůže, rohovitá kůže plazího typu (na zobáku, na běháku)o rozmnožování plazího typu (vejce)

znaky společné se savci:o péče o vejce a mláďata, o regulovaná tělesná teplotao čtyřdílné srdce, zcela oddělené komory, jediná aorta

zvláštní znaky o tělo kryto peřím, přední končetiny změněny v křídla, zadní končetiny nejsou nikdy

redukovány

o funkce mozečku - leto dokonalý zrak (nejvyšší ostrost vidění) o vejce s vápnitou skořápkouo pneumatizace kostry

 

Pokryv těla suchá, tenká kůže, žádné kožní žlázy kromě kostrční (párová, olejovitý sekret vytlačují

zobákem a roztírají po peří, nejvyvinutější u vodních ptáků) horní a dolní čelisti kryty povlakem z rohoviny rohovitý kryt se štítky a šupinami na běháku a prstech rohovité útvary mohou být i na hlavě nebo na křídlech epidermálním útvarem je pero vzniklé přestavbou plazí šupiny

 

peří po těle v pruzích - pernice holá místa (bez pernic) - nažiny výměna peří - pelichání typy per:

1. prachové peří tepelná izolace nikdy osten, větve netvoří prapor, paprsky zkrácené a bez háčků

2. obrysové peří: letky (nesouměrné; křídla), rýdovací peří (ocas), krycí peří (hlava, krk, trup,

nohy) osten, brk (do kůže), prapor; větve + paprsky + háčky

kostra pevná, lehká, pneumatizovaná srůst kostí na lebce a končetinách, v hrudní a křížové oblasti obratle: krční (10-26), hrudní (3-10), bederní + křížové (11-23) srůstají v kost křížovou

(synsacrum, srůstá pevně s pánví), ocasní (5-8 volných, další srůstají v pygostyl) stydké kosti nejsou spojeny kvůli průchod vajec žebra: 3-9 párů, plochá dvoudílná mohutná hrudní kost (sternum) s hřebenem

 svalová soustava

dominují létací svaly, největší je prsní sval prsní sval - musculus pectoralis maior

o úpon hrudní-pažní kost, přitahuje při letu křídlo dolůo tvoří 20 % hmotnosti ptáka

podklíčkový svalo úpon přes hlavici kosti krkavčí a ramenní kloub na kost pažní, zvedá křídlo při letu

nahoru běhák bez svaloviny, pouze šlachy k prstům

některé svaly zadní končetiny umožňují automatické sevření prstů ptáka sedícího na větvi

Druhy nohou 1. noha anizodaktylní - 1. prst směřuje dozadu, zbylé 3 prsty dopředu

většina ptáků, nejčastější typ nohy2. noha zygodaktilní - 2. a 3. prst směřují dopředu, 1. a 4. prst dozadu

šplhající ptáci (např. papoušci, datlové, tukani)3. noha zygodaktylní s vratiprstem - 4. prst je otáčivý dopředu i dozadu

sovy, turakové, orlovec říční4. noha heterodaktylní - 1. a 2. prst směřují dozadu, 3. a 4. prst směřují dopředu

výjimečné, trogoni5. noha pamprodaktylní (závěsná) - všechny prsty směřují dopředu

rorýs6. noha syndaktilní - částečný srůst prstů

ledňáček, zoborožec

 

nervová soustava: rozvoj koncového mozku a mozečku v koncovém mozku všechna vyšší ústředí kromě zrakového, to je ve středním mozku zduření míchy mezi krční a hrudní oblastí, kvůli létacím svalům a v pánevní oblasti u ptáků,

kteří běhají 12 párů mozkových nervů

 

Smyslová soustava dominuje zrak a sluch chuťový a čichový receptor vyvinut velmi slabě sluch

o krátký zevní zvukovod, jediná sluchová kůstka columellao stavba vnitřního ucha podobná savčímu

Zrako oči málo pohyblivé, velké, chráněny 3 víčky o silně vyklenutá rohovka; čočka velká, vyklenutá o barevné viděnío duhovka má příčně pruhovaná svalová vlákna což umožňuje velikost zornice měnit

rychlejio největší ostrost vidění mezi živočichy

 

endokrinní soustava silně rozvinut jako u savců hypofýza – podvěsek mozkový

o vznik svatebního opeření, hnízdní pud, kladení vajec

brzlík je krvetvorný orgán štítná žláza

o růst, metabolismus, pelichání o chování související s tahem

nadledviny vylučují kortikoidy a adrenalin pankreas – slinivka břišní vylučuje inzulín

 

trávicí soustava zobák bez zubů, vzniká přeměnou čelistí, pokrytý rohovinou jazyk také na povrchu zrohovatělý, slinné žlázy jsou u vodních ptáků redukovány jícen vytváří slepý vak – vole, který slouží k uskladnění a změkčení potravy a vyvrhování

natrávené potravy mláďatům žaludek dělen na dva oddíly (svalnatý + žláznatý) tenké střevo, 2 slepá střeva (bakterie - štěpení celulózy, produkce vitamínů), tlusté střevo

(velmi zkrácené), konečník, kloaka slinivka břišní, játra, žlučník

 

dýchací soustava: nejvýkonnější ze všech obratlovců plíce malé, přirostlé ke stropu dutiny hrudní vnější nozdry, hrtan, průdušnice, průdušky, plíce - plicní sklípky vytvořeny nejsou v místě rozdvojení průdušnice se nachází hlasové ústrojí ptáků - syrinx 5 párů vzdušných vaků

o kyslík přijímají při nádechu i výdechu. Dýchají i při letuo nadlehčují tělo a zmenšují hustotu tělao podíl na termoregulacio slouží jako rezonátory pro zesílení hlasu

 Oběhová soustava srdeční komory zcela oddělené takže už žádné míšení krve relativně největší srdce ze všech obratlovců pouze pravá aorta (levá během zárodečného vývoje mizí) největší krevní tlak, tepová frekvence a tělesná teplota 

urogenitální soustava párové ledviny (metanefros) v prohlubních synsacra; poprvé Henleova klička (resorpce vody) močový měchýř většinou chybí moč kašovitá, bělavý krystalický povrch na trusu zplodina metabolismu - kyselina močová vývody ústí do kloaky penis s výjimkou běžců a vrubozobých chybí oplození vnitřní přitisknutím kloak vejce velmi bohatá na žloutek; na žloutku leží zárodečný terčík mláďata při líhnutí používají vaječný zub (ten po vylíhnutí mizí)

 

rozmnožování ptáků (hnízdění): alespoň jednou ročně, ale i vícekrát u některých výrazný pohlavní dimorfismus příprava hnízda, "svatební" chování dva typy mláďat: nidifugní (nekrmiví): opeřená, samostatně přijímají potravu, rodiče je nekrmí (pouze je chrání

a vodí za potravou), mají více větších vajec, delší zárodečný vývoj, hnízda na zemi nidikolní (krmiví): neschopná samostatného života, neopeřená (nebo částečně), nadměrně

vyvinutá TS, málo naopak NS, smysly a termoregulace, méně menších vajec, hnízdí obvykle na stromech, hnízdo brání

SystémBěžci

ztráta schopnosti létat, zakrnělá křídla chybí hřeben hrudní kosti; malá pneumatizace kostí mohutné zadní končetiny, přední končetiny zakrnělé mají penis o mláďata pečuje samec výskyt jen na jižní polokouli zástupci:

o Pštros dvouprstý -jediný druh řádu pštrosi, největší žijící ptáko Emu australskýo Nandu pampový

 Létaví

samci nemívají penis o vejce pečují oba partneři nebo jen samice

 Tučňáci (sphenisciformes)

Neschopní letu; specializace k plavání tím že jsou křídla změněná ve vesla, mezi prsty plovací blána

Kosti nejsou pneumatizovány Nohy posunuty dozadu; silné špičaté drápy (chůze po ledu) Pod kůží vrstva tuku Chodí vzpřímeně; odráží se nohama, jede po břiše Zástupci:

o Tučňák patagonskýo Tučňák císařský - největší žijící tučňák

Trubkonosí (procellariiformes) Potravně vázáni na moře Trubicovitě protažené nozdry - vnímání proudění vzduchu Vejce kladou na zem/do nor Zástupci:

o Albatros-patří k největším létajícím ptákům

Potápky (podicipediformes) Přizpůsobení pro plavání a potápění Plovoucí hnízda Mláďata polokrmivá Zástupci:

o Potápka roháč

Veslonozí (pelecaniformes) Velcí vodní ptáci s veslovitýma nohama hrdelní vak Loví ryby Zástupci:

o Pelikán bílýo Kormorán velký - charakteristický způsob sušení roztažených křídel

Brodiví (ciconiiformes)

Dlouhé nohy, krk, zobák Hnízdní na stromech a komínech Dorozumívání klapáním zobáku Zástupci:

o Volavka popelavá - létá s esovitě prohnutým krkem

o Čáp bílý, Čáp černý

Plameňáci (phoenicopteriformes) Dlouhý krk, vysoké nohy filtrují potravu z vody Ve spánku skrčená noha, hlava pod peřím Zástupci:

o Plameňák růžový

Vrubozobí (anseriformes) Mezi předními prsty plovací blána, husté prachové peří Potravu loví z vody Samci mají penis Zástupci:

o Kachna divokáo Labuť velká, labuť černá, labuť zpěvnáo Husa velká - z ní evropské domácí husy

Dravci (falconiformes) Hákovitě zahnutý zobák, špičaté drápy na nohách (= spáry) Dokonalé smysly (hlavně zrak) Zástupci:

o Jestřáb lesnío Káně lesnío Luňák hnědýo Orel skalnío Poštolka obecnáo Sokol stěhovavýo Sup hnědý - mrchožrout

Hrabaví (galliformes) Krátký, špičatý zobák; velké vole; silný svalnatý žaludek Noha hrabavá se silnými drápy Přes den na zemi, nocují na stromech Zástupci:

o Tetřev hlušeco Jeřábek lesnío Bažant obecnýo Křepelka polnío Koroptev polnío Páv korunkatý

Krátkokřídlí (gruiformes) Hnízdí na zemi nebo v rákosí Býložraví nebo všežraví Zástupci:

o Jeřáb popelavý - velký pták, dlouhý krk a nohy, velká křídlao Lyska černá - lemovaná noha - jako potápky

Dlouhokřídlí (charadriiformes) Dospělci žijí v párech Vodní a pobřežní Zástupci:

o Racek chechtavý - bílý s černou kresbou na hlavě, letkách a ocase, hnízdí v koloniícho Rybák obecný

Měkkozobí (columbiformes) Měkké ozobí; dvoudílné vole Pití sáním Zástupci:

o Hrdlička zahradnío Holubio Dronte mauricijský

Papoušci (psittaciformes) Velmi pohyblivá hákovitě zahnutá horní čelist Nejvyvinutější koncový mozek Šplhavé nohy; velké vole Zástupci:

o Kakadu žlutolící - nápadná chocholkao Andulka vlnkovaná

Kukačky (cuculiformes) Noha s vratiprstem Stromoví ptáci, zneužívají krmivé ptáky = hnízdní parazitizmus Pohlavní dimorfismus Zástupce:

o Kukačka obecná

Sovy (strigiformes) Noční aktivita hlavu otočí o 270° Nohy s drápy, vratiprst; bohaté opeření; neslyšný let Výkonný sluch a zrak Nemají vole, tvoří vývržky - nestravitelné zbytky Hnízdí na stromech v dutinách Masožravé - zahnutý zobák Zástupci:

o Sova pálenáo Výr velkýo Puštík obecnýo Kalous ušatý

Lelkové (caprimulgiformes) Noční aktivita; loví v letu Zástupce:

o Lelek lesní

Svišťouni (apodiformes) Extrémní letoví specialisté - mohutná létací svalovina Nemohou chodit po zemi V letu loví potravu, dokonce i spí Zástupci:

o Rorýs obecný - závěsná nohao Kolibříci – drobní, mají trubicovitý zobák, řada z nich opyluje rostliny

Srostloprstí (coraciiformes) Pestré opeření Některé prsty srostlé Zástupci:

o Ledňáček říční

Šplhavci (piciformes) Stromoví; šplhavá noha Hnízdí v dutinách

Zástupci:

o Strakapoud velkýo Datel černý

Pěvci (passeriformes) Malí nebo středně velcí, žádné mořské druhy Všichni staví hnízdo Zástupci:

o Skřivan polní, Skřivan lesní -Skřivanovitío Vlaštovka obecná - Vlaštovkovití o Sýkora koňadra, Sýkora modřinka - Sýkorovitío Drozd zpěvný - Drozdovitío Vrabec domácí, Vrabec polní - Vrabcovitío Špaček obecný - Špačkovitío Krkavec velký, Havran polní, Vrána černá - Krkavcovití - silný zobák, vyspělé chování