Společné okamžiky ruské a české historie

Struktura projektu

- Dotazník

- Historické mezníky a období

- Nástěnka

- Diskuse


DOTAZNÍKOVÁ ANKETA


Účast: 37 osob, z toho 48% žen a 52% mužů

Průměrný věk: 44 let

Vzdělání: 54% vysokoškoláci


Profil respondentů

Pohlaví, vzdělání

51%

49%

mužiženy

54%

46%

VŠostatní

Učili jste se ve škole rusky?

ano 86%

ne 14%

86%

14%učili se ruskyneučili se rusky

38%

62%

chtěli by se učit rusky nynínechtěli by se učit rusky nyní

Chtěli byste se ruštinu učit nyní?

ano 38%

ne 62%

Výsledky dotazníku


Byli jste v Rusku?

ano 38%

ne 62%

38%

62%

byli někdy v Ruskunikdy nebyli v Rusku

43%

57%

zná osobně nějaké Rusynezná osobně žádné Rusy

Znáte osobně nějaké Rusy?

ano 43%

ne 57%



22%

70%

3%3%3%

za národního obrozeníza 2. sv. války a těsně po ní1910-35za 1. republikyza 1. sv. války

Kdy si myslíte, že si v dějinách byli Rusové a Češi nejblíže?

za Národního obrození 22%

za 2. světové války a těsně po ní 70%

1910 – 1935 3%

za 1. republiky 3%

za 1. světové války 3%

Kdy si myslíte, že si v dějinách byli Rusové a Češi nejdále?

odpovědělo 33 respondentů, z nich:

po roce 1968 85%

od roku 1989 až dosud 12%

před rokem 1700 3% 85%

12%3%

po r. 1968od r. 1989 až dosudpřed r. 1700



Víte, že obrozenci navrhovali přechod na azbuku?

ano 14%

ne 86%

14%

86%

vímnevím

Znáte nějaká slova, která přejala čeština z ruštiny?

nejčastěji slova: vodka, kosmonaut, kosmos, družba, perestrojka, vzduch, příroda, hovořit



Traduje se ve vaší rodině historka / vyprávění o roce 1945?

ano 41%

ne 59%

Jaké?radost z osvobození, obyčejní vojáci byli hodní, často opilí; obchodování Čechů s Rusy, ale i krádeže a znásilňování

41%

59%

tradujenetraduje

… babička pro sovětské vojáky někdy vařila...

… maminka vzpomíná na ruské vojáky, kteří koncem války tábořili v lese blízko její rodné vsi, na oslavy konce války, kdy se pořádaly veselice a tancovačky, ale i na to, jak vojáci kradli a i znásilňovali...

… za dědou přišel ruský voják, namířil samopal, vzal mu koně a ujižděl k západní hranici. Pak přišel ruský důstojník, namířil pistoli, vzal si koně, vojáka dojel a přivezl ho na svém koni zastřeleného. Při obsazování vesnice znásilnili dva ruští vojáci na návsi české děvče. Přišel ruský důstojník a všechny zastřelil. Při obsazování Stupna byla obsazena i škola a v kabinetu s živočichy naloženými v lihu vypit všechen líh...

… byli docela hodní, příjemní, často opilí a dost primitivní...

„Davaj časy za osvobožděnije!“

… setkání s ruskými důstojníky – tatínek uměl rusky z obchodní školy. V době jejich pobytu v Hořicích, kde jsem tenkrát žili, několikrát navštívili naši rodinu, sestře darovali trofejní jízdní kolo bez brzd...

… babička vyprávěla o výměnách surovin mezi vojáky a místními a o jejich táboře u Žehuně...

… o osvobození naší obce sovětskými vojáky, které nadšení vítali obyvatelé...



Traduje se ve vaší rodině historka / vyprávění o roce 1968?

ano 32%

ne 68%

Jaké?všechny negativní, popisují konflikty s okupanty a strach z nich

32%

68%

tradujenetraduje

… osobně jsem zažil průjezd tanků vesnicí 21.8., nebyl to krásný pohled...

… 20. srpna 1968 jsme odjeli se školou vlakem na chmel daleko od domova a ráno jsme s hrůzou vstávali a poslouchali zprávy o okupaci. Nevědělo se pak, zda zůstaneme, protože chmel bylo třeba sklidit a vlaky nejezdily a nebo máme jet domů. V nejistotě jsme prožili na chmelnici celé dopoledne a odpoledne se rozhodlo, že jedeme domů. Rychle jsme se sbalili a narychlo přistavené autobusy nás odvezly domů. Cestou jsme projížděli kolem obsazených kasáren. Byl to smutný pohled. Naši vojáci v oknech a Rusové se zbraněmi před kasárnami. My jsme ale dostali nařízení, že se nesmíme hlasem ani pohybem nijak projevovat.A další vzpomínka ze školy – hodiny ruštiny zůstaly ale zrušily se hodiny konverzace a profesorka ruštiny nám začala vykat! ...

... tanky na bývalé tř. 1. máje v Plzni (dnes Klatovská)...



... při cestě do školy na nás ruští vojáci mířili zbraněmi, pak už jsme si zvykli. Babička jim ale nosila jídlo!...

... šok 21. srpna v Praze, kde jsem přesvědčovala posádku tanku na Václavském náměstí, že u nás není kontrarevoluce...

... v roce 1968 navštívili závod sovětští vojáci, kteří vykonávali tříletou vojenskou službu v NDR a která jim měla končit. Moc se těšili domů, což se jim asi z důvodu okupace naší země nevyplnilo...

... můj otec byl na základní vojenské službě v Maránských Lázních, když spojenci v srpnu oblehli kasárna. Důstojníci, kteří měli chodit do práce na 7:00, strachy vůbec nepřišli a nechali tam záklaďáky „bránit“ vojenské zařízení. Přišel jen jeden, čestný chlapík nižší šarže, který jako jediný přikázal otevřít muniční sklady a rozdat zbraně. Bohužel se zjistilo, že nejvíce potřebné protitankové střely potřebují k odpálení 9V baterie, které ale byly všechny vybité. Obrana proti ruským tankům tak byla nulová a v případě reálného střetu by byla situace českých vojáků zcela beznadějná...



Pamatujete si, kde ve vašem okolí byly posádky sovětské armády v období let 1968 - 1991?

Milovice

Míšov

Třemošná

Plzeň

Kaznějov

Hostouň

Škarmanka

Hradiště u KV

Aš

Strašice

Praha

Vysoké Mýto

Olomouc

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

8

4

3

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

tolik lidí vědělo o těchto posádkách



Díváte se jinak na německou a ruskou okupaci Československa?

ano 86%

ne 14%

Ti, kteří to specifikovali, uvedli, že1. cílem německé okupace byla likvidace národa, cíl ruské byl politický – rozšíření vlivu SSSR a komunismu a potlačení svobody v ČSSR2. při německé zahynulo více lidí, ale ruská byla delší

86%

14%anone



Co si vybavíte, když se řekne Rusko?

velká země, příroda (zima, Sibiř, nerostné bohatství), kultura (jazyk, literatura, architektura, města, Mrazík), jídlo (vodka), politika (Lenin, Putin, mafie, roztahovačnost politiků, stalinismus), srdečnost prostých lidí

Jak myslíte, že jsou u nás Rusové přijímáni nyní?

spíše pozitivně 24%(mladší lidé již nemají předsudky, osobní zkušenost s obyčejnými Rusy)

spíše negativně, převážně negativně 57%(kvůli roztahovačnosti zbohatlíků, neschopnosti přizpůsobit se, kvůli okupaci v r. 1968)

neutrálně, záleží na okolnostech 19% 24%

57%

19%spíše pozitivněspíše negativněneutrálně



Otázka 20 – Jaký je váš názor na Rusy žijící u nás?

pozitivní, převážně pozitivní 14%(milí, vážení, skromní, svědomití a pracovití lidé – většinou nějací konkrétní Rusové)

negativní, převážně negativní 27%(majetničtí, roztahovační, mafie, okupanti)

smíšený 24%(jsou mezi nimi slušní lidé i hulváti, záleží na konkrétních lidech)

žádný, neutrální, nevadí mi 35%

14%

27%

24%

35% pozitivní, převážně pozitivnínegativnísmíšenýžádný, neutrální, nevadí mi

Otázka 21 – Vadilo by vám mít Rusy za sousedy?

ano 11%

ne 89%většina lidí ale podmiňuje odpověď množstvím(maximálně jednotlivci nebo jedna rodina)nebo požadavkem na spořádanost a přátelskost

89%

11%

neano



Myslíte si, že Rusko pro naši republiku představuje v současnosti nebo do budoucna nějakou hrozbu?

ne, spíše ne 54%

ano, spíše ano 41%(ruská mafie a zbohatlíci, politická rozpínavost, závislost na ruských surovinách)nevím 5%

54% 41%

5%neanonevím

Myslíte si, že Rusko pro naši republiku představuje v současnosti nebo do budoucna nějaký přínos?

ano 89%(zejména ekonomická spolupráce a obchod,dále suroviny, kultura a turistika)

ne, nevím 11%89%

11%

anone



Co si myslíte, že si Rusové myslí o nás?

Mnoho lidí neví, ostatní mají tyto konkrétní názory:

14% z pozice mnohem většího souseda, jako bývalou, současnou, případně budoucí kolonii

11% vůbec nás nevnímají11% obyčejní Rusové nás vnímají jako Západ, že se máme lépe než oni14% mají nás rádi5% kultura, pivo, hokej



HISTORICKÁ OBDOBÍ A MILNÍKY


Časová osa


Národní obrození

70. léta 18. století - 1848


• národní buditelé – inspirace Ruskem

• Rusko = symbol velikosti, státnosti, slovanství

• názory na Rusko:

nekritické rusofilství x kritické rusofilství• slavistika, panslavismus (panrusismus),

austroslavismus

Národní obrození


Národní obrození

Josef Dobrovský (1753-1829)

-působení na univerzitě v Petrohradě-cesty do Ruska – průvodce hraběte Šternberka

Antonín Jaroslav Puchmajer (1769-1820)- Mluvnice ruštiny- Pravopis rusko-český

Národní obrození


Josef Jungmann (1773-1847)

- překlady z ruštiny (Slovo o pluku Igorově)- Slovník česko-německý (výpůjčky z ruštiny) - motto: „Český jazyk poslovanštiti, kde odslovanštěl.“ - návrh přijetí ruštiny včetně azbuky

Pavel Josef Šafařík (1795-1861)

Slovanské starožitnosti (historie slovanských národů) – základní učebnice slavistiky

Národní obrození


- „Váceslav Váceslavič“

- styky s vysokou ruskou byrokracií- myšlenka přijetí ruštiny (včetně azbuky)

Václav Hanka (1791-1861)

Ján Kollár (1793-1852)

- O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými (vyjádření myšlenky slovanské vzájemnosti)- propagace ruské literatury

Národní obrození


František Ladislav Čelakovský (1799-1852)

- Ohlas písní ruských (inspirace tradičními ruskými bylinami)- boj o místo knihovníka v Rusku

Karel Jaromír Erben (1811-1870)

- Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (mj. ruské pohádky)

Karel Havlíček Borovský (1821-1856)- vychovatel v Moskvě- Obrazy z Rus (špatné poměry a zaostalost Ruska)- Křest sv. Vladimíra (témata – absolutismus, náboženství)

Národní obrození


Rusové působící u násOsip Maximovič Bodjanskij (1808 – 1877)- spolupráce s J. Jungmanem, J. Kollárem- práce pod vedením Šafaříka, volný překlad jeho myšlenek - idealizace obrazu Ruska u nás

Michail Petrovič Pogodin (1800 – 1875)- Idealizace obrazu Ruska u nás- v kontaktu s P. J. Šafaříkem

Ivan Sergeevič Aksakov (1823 – 1886)- „Češi nemohou být pravými Slovany.“ - liberalismus a katolictví Čechů = překážka všeslovanské jednoty

Národní obrození


1. světová válka


První světová válka

• 1914 - příprava založení československého státu slovenskou inteligencí při osvobození státu Rusy

• Masaryk v exilu v Londýně – přednášky o „slovanských záležitostech“

• Rusko a Evropa


1. světová válka

• první významná bitva legionářů u Zborova 1917

• legie - jediná skutečně organizovaná vojenská síla na území Ruska

• stahování legionářů z Ruska přes Vladivostok zpět do vlasti - až do září 1920


1. světová válka

Československé legie

Emigrace 1917-1945


Emigrace 1917-1945• začátek emigrace ruského obyvatelstva již v roce

1917

• největší vlna v letech 1920-1921

• 1938-1945 - četní někdejší ruští emigranti na pražských barikádách

• 1945 - tragický konec ruské emigrace v Československu

Emigrace


Emigrace


Co je zde za dokumet?

Cesta emigrantů k nám

• 1920 – spojení s evakuací Československých legií z Ruska

(odhad 56 000 osob)• emigrace především z Ukrajiny a jižního Ruska,

ale také Sibiře• běženci z okrajových evropských území Ruska, a

to hlavně přes jeho jižní část a Ukrajinu, Pobaltí a Polsko

• útěk před bolševickým režimem

Emigrace


Pomoc ČSR ruským emigrantům

• dokončení vzdělání - do roku 1928 - více než 2000 osob

• spolky na pomoc těmto občanům• mezinárodní výbor pro pomoc Rusku • „Ruská akce“

Emigrace


Pozvánka na setkání k ročnímu výročí univerzity

Emigrace


Významné osobnosti

T. G. Masaryk – prezident

• K. Kramář – předseda vlády

• J. A. Ljackij - literární historik

• V. A. Francev - slavista

Emigrace


• B. V. Jakovenko - filosof

• R. O. Jakobson – profesor čeho? (PLK)

• A. S. Lomšakov – profesor čeho?

Emigrace


Významné osobnosti

Emigrace



Z Prahy do gulagu

• závěr války - vstup Rudé armády do ČSR spolu s NKVD

• zatčení a odsun ruských emigrantů do SSSR

Emigrace


Období mezi válkami


Období mezi válkami• 1935 - spojenecká

smlouva se Sovětským svazem (Beneš)

• smlouva = reakce na po příchod Hitlera k moci (1933)

• diskreditace smlouvy přijetím Paktu o neútočení mezi Německem a SSSR v srpnu 1939


Období mezi válkami

2. světová válka


Nová spojenectví • 1941 – československá

exilová vláda uznána Sovětským svazem

• 1943 - nová smlouva se Sovětským svazem

• jaro 1945 - návrat Beneše z Londýna s mezipřistáním v Moskvě - setkání se Stalinem


2. světová válka

Osvobození Prahy Rudou armádou 9.května 1945


2. světová válka

Československo 1948-1989

• Československo – součást „východního bloku“

• SSSR jako vzor• 50. léta – metody stalinismu• povinná ruština ve školách


2. světová válka

Rok 1968


ČSSR v 60. letech• rozpor mezi realitou a sliby

komunistů• volání po lepší a

efektivnější socialistické společnosti

• naděje na lepší zítřky na východě i na západě

• 1968 - vrchol uvolnění a nadějí na „socialismus s lidskou tváří“


Rok 1968

• československý experiment - ohlasy po celém světě

• reformní komunisté ČSR - vzor pro země východního bloku

• naděje Rusů na reformních snah i do

SSSR

Předzvěst okupace


Rok 1968

Okupace• v noci z 20. na 21. srpna

1968 - vojska pěti zemí Varšavské vstup přes hranice bývalého Československa

• násilná okupace = konec společenské reformy, morální devastace národa


Rok 1968

Oběti okupace

do konce roku 1968: - 108 mrtvých- 500 těžce zraněných- stovky lehce zraněných


Rok 1968

Ukázka z filmu Pelíšky

• Pelíšky- hlášení, česká hymna


Rok 1968

• 6 300 tanků• půl milionu mužů• vojáci Maďarska, NDR,

Bulharska a Polska - rychlé stažení z Československa

• sovětské jednotky - pobyt 22 let a 10 měsíců

• odchod posledního vojáka - konec června 1991


Rok 1968

Vojenská síla okupantů

Úryvek z filmu Pelíšky


Rok 1968

Ruský pohled na rok 1968

• 60. léta - tzv. "Živagovy děti“ - mladá liberální inteligence toužící po svobodě

• nástup Brežněva - „utahování šroubů“• reformní hnutí v ČSR - povzbuzení pro mladé

liberální Rusy • okupace = obrovské zklamání, hanba a ztráta

naděje pro část ruského národa


Rok 1968

„Ta neobyčejná formulace – socialismus s lidskou tváří – to byla naprostá trefa do černého! Tak výstižné, tak blízké tomu, co jsme sami chtěli. Československo byla slovanská země, takže se to dalo dobře sledovat. Mnozí z nás uměli nebo se začali učit česky. Kupovali Rudé právo, Literární listy a další československé noviny, všechno četli a překládali…“

Ljudmila Alexejevová


Rok 1968

Ruský pohled na rok 1968


Rok 1968


Ukázka z dokumentu „Invaze 1968- ruský pohled“


Rok 1968

Ruští vojáci na území Československa po roce 1968


• po srpnu 1968 – snaha udržet pořádek na našem území


Ruští vojáci na území ČSSR po roce 1968

Účel pobytu

Střední skupina vojsk • vojenské uskupení

Sovětské armády v Československu

• 24.8.1968 - 21.6.1991

• 1 500 tanků, 650 děl, 90 raketometů a 300 letadel

• celkem 1 milión sovětských vojáků



Život vojáků

• celodenní cvičení, volno pouze v neděli

• povolení k návštěvě SSSR jako odměna

• důstojníci s rodinami – panelové domy, vlastní obchody

• otázka umístění jaderných hlavic



Sovětské posádky v ČSSR (ČSFR)

• 83 míst, 67 v Čechách, 16 na Slovensku

• kasárna, nemocnice, sklady, vývojová centra…

• Vysoké Mýto - 10 000 lidí, z toho 6 000 Rusů

• Milovice –vojenský prostor, zcela nové město



Odchod vojsk z území Československa

• první zmínka o odchodu - 1988

• poslední Milovice (19.6.1991)

• poslední velitel gen. Eduard Vorobjov

• nutnost pyrotechnického vyčištění terénu



Použitá literatura• http://zpravy.idnes.cz/dnes-je-to-videt-zcela-jasne-prazske-jaro-1968-bylo-pokusem-o-nemozne-105-/

kavarna.aspx?c=A100817_111727_kavarna_chu• http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/192727-socialismus-s-lidskou-tvari-lide-nezapomneli/• http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/133270-jaky-byl-21-srpen-z-ruske-perspektivy/

webová stránka: cgv.org.ru – založena v roce 2004

Zdeněk Horák Invaze 1968 – Ruský pohled


http://zpravy.idnes.cz/dnes-je-to-videt-zcela-jasne-prazske-jaro-1968-bylo-pokusem-o-nemozne-105-/kavarna.aspx?c=A100817_111727_kavarna_chu






















http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/192727-socialismus-s-lidskou-tvari-lide-nezapomneli/











http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/133270-jaky-byl-21-srpen-z-ruske-perspektivy/











Děkujeme za pozornost.


Společné okamžiky ruské a české historie

Documents

Transcript of Společné okamžiky ruské a české historie