Společná obchodní politika – jednotný trh

Společná obchodní politika – jednotný trh

(přednáška VŠERS v rámci předmětu Společné a koordinované politiky EU)

7. března 2006

JUDr. Jiří Trnka


Společný trh, jednotný trh, vnitřní trh- termíny většinou používány jako synonyma, přesto někteří odlišují

– např. jednotný trh jako celní unie bez netarifních opatření x společný trh jako prostor s volným pohybem všech čtyř svobod

- je tedy vnitřním trhem Společenství a tedy prostorem s volným pohybem zboží, služeb, osob a kapitálu

- komplexním cílem jehož součástí jsou jak společné politiky tak i navazující aktivity např. regionální politiky a sociální politiky

- je mezistupněm procesu ekonomického sjednocení – vrcholem je hospodářská a měnová unie

- od 1957-1993 se Společenství soustředilo téměř výhradně na vybudování jednotného trhu


Společný trh, jednotný trh, vnitřní trh - stupně ekonomické integrace:

- zóna volného obchodu (zrušení tarifní i kvantitativních omezení mezi dvě a více státy, vnější zachovány vlastní)

- celní unie (navíc společný vnější celní sazebník)- společný trh (volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu)- měnová unie (doplnění o společnou měnu)- hospodářská unie (jednotný daňový systém, plná integrace

členských států v nadnárodních orgánech odpovědných za vytváření společné hospodářské politiky)

- již ESUO směřovalo ke společnému trhu- za výchozí stupeň ekonomické integrace považována celní unie

(nikoli již zóna volného obchodu, pozitivní zkušenosti z fungování ESUO)

- zvýšení produkce, produktivity práce, snížení cen a další výhody plynoucí z odstranění veškerých omezení


Vytváření jednotného trhu na základě společné obchodní politiky - základním krokem vybudování společného trhu bylo vytvoření celní unie – Smlouva o EHS program

procentuálního snižování cel a celních sazebníků (A-E pro konkrétní výrobky)- vytvoření celní unie k 1.7.1968- cíl vytvořit společný trh ve Smlouvě o EHS- základním nástrojem koncepce společného trhu byla společná obchodní politika- předpoklady vedoucí k vytvoření společného trhu:

- odstranění celních poplatků a kvantitativních omezení při dovozu a vývozu zboží mezi členskými státy

- zavedení společného celního sazebníku a společné obchodní politiky vůči třetím státům- zrušení překážek volného pohybu osob, služeb a kapitálu- zavedení nenarušované soutěže na společném trhu- sbližování vnitrostátních právních řádů

- dva způsoby k řešení situace – a) navzájem uznávat národní technické požadavky na výroby, b) harmonizací sjednotit odlišné technické předpisy

- vzájemné uznávání rozšířeno díky rozhodnutí ESD ve věci Cassis de Dijon – výrobek legálně vyrobený a uvedený na trh v jednom čl.státě musí mít možnost přístupu na trhy v ostatních čl.státech bez ohledu na to zda odpovídá předpisům stanoveným těmito státy

- použití principu vzájemného uznávání není možné u velice podstatných rozdílů mezi národními úpravami členských států – řešeno sjednocením technických požadavků tj. harmonizací

- při sjednocování rozlišován tzv. starý a nový přístup- starý přístup – explicitně stanoveny požadavky na výrobky, závazné směrnice ochraňující spotřebitele, s novým

tokem výrobků přijímány stále nové a nové směrnice


Vytváření jednotného trhu na základě společné obchodní politiky

- přechodné období 12-15 let rozdělené na tři na sebe navazující etapy pro vytvoření společného trhu

- Smlouva o EHS detailně stanovovala harmonogram zavádění kvantitativních restrikcí a cel, zakazovala použití opatření s rovnocenným účinkem a současně nedovolovala zavádění nových opatření

- omezení dovozu, vývozu či tranzitu bylo možné pouze z důvodu veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejného bezpečnosti, zachování zdraví a života lidí, ochrany rostlin, ochrany národních kulturních statků a ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví

- tato omezení však nesměla sloužit k diskriminiaci nebo skrytému omezování obchodu mezi členskými státy

- předpoklad přijímání dalších opatření nezbytných k umožnění volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu


Překážky společného trhu- ochranářské tendence – vytváření společného trhu postupný proces se

souhlasem Rady (tj. členských států), vystaven silnému tlaku zájmových skupina států samotných (zachování dosavadního protekcionismu)

- vhodným nástroj pro prosazení ochranářských tendencí se stala netarifní opatření – jejich postupný nárůst (ochrana národních trhů před vstupem zahraniční konkurence)

- deset druhů netarifních omezení, která státy užívaly jako ochranu před konkurencí z volného pohybu zboží:- omezení vzniklá za účelem ochrany veřejného zájmu (stát u

velkých zakázek upřednostňoval domácí výrobce deklarací snahy o udržení zaměstnanosti v odvětví či regionu)

- ovlivňování soukromých nákupů formou informačních kampaní (např. vldání kampaň BB-Buy British ve VB)

- ochrana domácí produkce daňovým zvýhodněním (např. určení sazby spotřební daně, různé u whiskey x víno)


Překážky společného trhu- další druhy netarifních opatření:

- slučování subjektů působících v daném odvětví (odstranění konkurence, rozdělení trhu a následně úprava cen)

- cílené státní dotace- zavedení znesnadňujících administrativních opatření při

dovozu- stanovení národních kvót na produkci- realizace diferencované politiky pomoci třetím zemím- odlišná měnová politika čl.zemí (jen do zavedení eura)- vytváření různých technických norem a standardů

(nejběžnější netarifní omezení, např. zákon čistoty na pivo, norma na složení čokolády) - toto všechno negativní důsledky na budování společného trhu (počátek

odpovídal plánu, ale netarifní omezení vyvolala krizi jako společného trhu tak Společenství jako celku)


Politická a ekonomická krize Společenství a vliv na společný trh

- od 1965 Společenství v politické krizi (neschopnost dospět k dohodě o společných cenách zemědělské produkce, negativní vliv na jednání o odstranění omezení u průmyslového zboží apod.)

- výsledkem stagnace v druhé polovině 60.let a začátkem 70.let či dokonce rozvolnění dosavadní úrovně spolupráce

- další posilování zájmu členských zemí o ochranu národních trhů pomocí netarifních omezení

- vzrůstal význam evropského práva a ESD, který důsledně působil ve prospěch principů společného trhu

- ESD prosazoval zákaz opatření se stejným účinkem jako mají cla a množstevní omezení – uplatňování čl.30 Smlouvy o EHS

- ESD v 70.let významným aktérem procesu dokončení společného trhu (např. Cassis de Dijon) – formou posudků v rámci předběžného řízení


Ekonomické problémy Společenství- v 70.letech Společenství konfrontováno s problémy měnové stability,

ropných krizí a postupným nárůstem nezaměstnanosti - v neprospěch společného trhu také působilo opakované rozšiřování

Společenství (po rozšíření o VB, Dánsko a Irsko se podařilo obnovit výchozí bod – celní unii až 1977 a po přijetí Řecka, Španělska a Portugalska až v 1992)

- Společenství se tou dobou nacházelo nad úrovní celní unie, ale vzhledem k výše uvedeným omezením nebylo stále schopné dosáhnout vytvoření společného trhu (a to ani řadu let po původně plánovaném datu 1970)

- důsledkem tzv. euroskleróza (období 1973-1984) – pokles ekonomických ukazatelů včetně objemu zahraničních investic, hluboký propad v obchodní bilanci

- zvyšující se finanční nároky společné zemědělské politiky, náklady na stabilizaci po rozšíření, britský problém

- hledání cest navýšení rozpočtu a dosažení finanční stabilizace Společenství


Úsilí o revitalizaci projektu společného trhu- Ferrantiho iniciativa (1980) – platforma prosazující odstranění

zbývajících obchodních omezení bránících rozvoji společného trhu (tzv. Klokaní skupina – skákat přes překážky společného trhu)

- Narjesův plán (1982) – eliminace netarifních omezení pomocí nového přístupu k harmonizaci standardů na základě zásady vzájemného uznávání (iniciace příprav na odstranění netarifních omezení)

- Plán „Evropa 1990“ (1984) – zjednodušení administrativních překážek na hranicích, dosažení harmonizace napřímých daní, standardizace technických norem, liberalizace veřejných zakázek

- význam judikátů ESD v oblasti volného pohybu čtyř svobod pro akceleraci budování společného trhu – vzájemné uznávání apod.

Společná obchodní politika – jednotný trhBílá kniha o vnitřním trhu

- významná role Komise pod vedení J.Delorse- již 1985 projekt kompletní konsolidace Společenství (dokončení

společného trhu jako podmínka dalšího integračního vývoje, jediná možná reakce na úspěchy americké a japonské ekonomické konkurence)

- výsledkem Bílá kniha o vnitřním trhu (autorem britský komisař pro obchod A.Cockfield, někdy proto nazývána Cockfieldova bílá kniha)

- vyjmenovala 279 překážek společného trhu a vzájemného obchodu- dělení překážek na fyzické (bariéry na hranicích, administrativní

opatření, celní prohlídky, poplatky), daňové (řešit postupnou harmonizací spotřební daně a DPH), technické (subvence, státní podpory, přidělování veřejných zakázek)

- Komise navrhla tři hlavní nástroje překonání omezení:- harmonizace předpisů (minimální standardy na území Spol.)- princip vzájemného uznávání výrobků na území Spol.- stálá výměna informací mezi čl.státy za spolupráce Komise


Jednotný evropský akt (1987) a jeho význam pro dokončování společného trhu

- první všeobecná revize primárního práva, jehož klíčovou oblastí bylo obnovení dynamiky projektu společného trhu

- potvrdil v primárním právu rok 1992 jako datum pro vytvoření společného trhu

- u výjimek přepokládal pouze dočasnou povahu a co nejmenší rušivý efekt na fungování společného trhu

- pozornost také na volný pohyb osob a služeb- změna mechanismu hlasování v Radě – v otázkách vnitřního trhu

hlasování kvalifikovanou většinou- požadavek aplikace principu vzájemného uznávání - potvrdil vazbu mezi institucionální reformou a integračním

posunem v oblasti jednotlivých politik- dohoda o zrychlení budování společného trhu zasazeno do širšího

kontextu- shoda mezi čl.zeměmi (proces ratifikace JEA nenarazil na

významné obtíže)


Dokončování společného trhu- Cecchiniho zpráva – neformální označení Náklady ne-Evropy,

vyčíslení nákladů roztříštění společného trhu v ES, objem ušetřených nákladů fungováním společného trhu cca. 200 mld. ECU

- zpráva dále konstatovala že při neexistenci společného trhu si veřejný sektor opatřuje zboží a služby za přemrštěné ceny (což podporuje nehospodárnost podniků), dominují veřejní zadavatelé zakázek, malá nabídka, přeshraniční obchod je bezvýznamný, roztříštění trhu škodí konkurenceschopnosti na světovém trhu

- od 1985 nová etapa integrace – realizace společného trhu- společný trh zasahuje také do života občanů (neomezený pohyb,

svobodu usídlování, uznávání kvalifikací přináší nové pracovní příležitosti v celém Společenství)

- projevil se růstem produktivity práce, vyšším podílem investic, mírným nárůstem HDP a snížením cen

- změna období eurosklerózy na vlnu eurooptimismu


Oddálení dokončení společného trhu- kontrolou plnění úkolů společného trhu pověřena Komise- již 1991 se začalo ukazovat, že termín stanovený pro vytvořený

společného trhu (31.12.1992) nebude možné dodržet (v roce 1991 splněno pouze 60 % položek Bílé knihy)

- Komisí vypracován seznam přetrvávajících omezení společného trhu

- potvrzena existence přetrvávajících omezení, ale také zdůrazněny rezervy v implementaci potřebných směrnic

- Komisí předložena 1993 další bílá kniha s názvem Růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost: výzvy a cesty vpřed do 21. Století

- navrhuje opatření s cílem rozvinout další navazující cíle, především sociální politiku EU a to z hlediska stabilizace nezaměstnanosti a posílení principu solidarity


Současný stav jednotného trhu- jednotný trh není dosud úplně dokončen - stále nejsou splněny všechny cíle stanovené v rámci tohoto

projektu- Komise tedy stále sleduje a vyhodnocuje plnění úkolů

formulovaných v polovině 80.let- aktuální stav plnění zásad Bílé knihy – průměr EU 98,2% (nejlépe

Finsko, Dánsko, Švédsko nad 99%, nejhůře Francie, Řecko, Irsko cca. 97%)

Společná obchodní politika – čtyři ekonomické svobody v EU

Volný pohyb zboží- první krokem bylo zřízení celní unie v roce 1968- výsledkem celní unie:

- odstranění cel na dovozy a vývozy mezi čl.státy- odstranění kvantitativních omezení dovozu a vývozu- odstranění daňové diskriminace v obchodu mezi č.státy - společný celní sazební pro obchod s třetími státy

- ještě dva požadavky dle Římských smluv, které se však ukázaly jako výrazně složitější:

- úprava státních monopolů obchodní povahy aby byla vyloučena jakákoliv diskriminace

- úprava systému státních podpor aby nebyly zvýhodněny - domácí podniky při narušení hospodářské soutěže


Volný pohyb zboží - zakázat nebo omezit dovoz nebo tranzit zboží:

- ohrožena veřejná mravnost či veřejný pořádek- ohrožena zdraví a život lidí a zvířat- ochrana národních kulturních památek- ochrana průmyslového a obchodního tajemství

- největší potíže z toho, že státy s poukazem na veřejnou ochranu či ohrožení zdraví a života lidí a zvířat trvaly na splnění specifických národních předpisů – omezení obchodu

- až od 1993 odstranění fyzických překážek na hranicích mezi členskými státy

- složitější však odstraňování technickým překážek obchodu- technické bariéry a předpisy týkající se tisíců výrobků- výrobce tak musel přizpůsobovat výrobek normám státu kam jej

vyvážel, což výrobu zdražovalo, zpomalovalo růst produktivity a omezovalo konkurenci


Volný pohyb zboží - dva způsoby k řešení situace – a) navzájem uznávat národní

technické požadavky na výroby, b) harmonizací sjednotit odlišné technické předpisy

- vzájemné uznávání rozšířeno díky rozhodnutí ESD ve věci Cassis de Dijon – výrobek legálně vyrobený a uvedený na trh v jednom čl.státě musí mít možnost přístupu na trhy v ostatních čl.státech bez ohledu na to zda odpovídá předpisům stanoveným těmito státy

- použití principu vzájemného uznávání není možné u velice podstatných rozdílů mezi národními úpravami členských států – řešeno sjednocením technických požadavků tj. harmonizací

- při sjednocování rozlišován tzv. starý a nový přístup- starý přístup – explicitně stanoveny požadavky na výrobky,

závazné směrnice ochraňující spotřebitele, s novým tokem výrobků přijímány stále nové a nové směrnice


Volný pohyb zboží - nový přístup – formou směrnice pouze omezený počet požadavků

zásadní důležitosti týkající se zdraví, bezpečnosti spotřebitele, ochrany životního prostředí a pouze na vybrané skupiny výrobků

- mezi zeměmi existují velké rozdíly v sazbách nepřímých daní což narušuje soutěžní podmínky jejich vzájemného obchodu

- výrobky různě konkurenceschopné kvůli rozdílným sazbám- již Římská smlouva harmonizovat daně (pouze nepřímé)- cílem není odstranit rozdíly, ale jejich sblížení, aby nebyly

ovlivňovány toky vzájemného obchodu- harmonizace nepřímých daní – dvě věci: a) sblížit sazby těchto

daní, b) rozhodnout jak a kde bude daň vybírána- od 1993 každá členská země jen dvě sazby DPH – jednu vyšší 15-

25% a jednu nižší 5-9%


Volný pohyb zboží- výběr daně prováděn dvěma způsoby: a) v zemi původu

(vyvážející), b) v zemi určení (dovážející)- stále však země před přechodem hranic zbavena DPH

(refundována) a nová DPH je uvalena v příchozí zemi – nyní však není nutno tuto transakci provádět na hranicích

- v budoucím systému výběru DPH má být dodržována zásada, že DPH zůstává v zemi, v níž vznikla

- bariéry vzájemného obchodu mohou nastat i při výrazných rozdílech ve výši spotřební daně – proces harmonizace není dosud ukončen, od 1992 v platnosti její minimální sazby

- hranice sice zůstaly zachovány, přestaly však být bariérou volného obchodu mezi členskými státy

- roztříštěnost evropského trhu v oblasti pohybu zboží byla odstraněna, aniž byla popřena samostatnost a identita členských států

Společná obchodní politika – jednotný trh

Documents

Transcript of Společná obchodní politika – jednotný trh