Společná obchodní politika EU
-
Upload
deirdre-ramsey -
Category
Documents
-
view
22 -
download
2
description
Transcript of Společná obchodní politika EU
1
Společná obchodní Společná obchodní politika EUpolitika EU
VŠFS KS VŠFS KS Mezinárodní ekonomická Mezinárodní ekonomická
integraceintegraceLS 2006 - 07LS 2006 - 07
17. 3. 200717. 3. 2007
2
Cíl konzultaceCíl konzultace
• Seznámit studenty s vybranou společnou politikou EU.
• Dosud byla pozornost věnována společné měnové politice.
3
OSNOVA OSNOVA
1. Vybrané problémy společné obchodní politiky EU
2.Vybrané problémy exportní politiky zemí EU
4
LiteraturaLiteratura
Kučerová, Irah: Evropská unie: hospodářské politiky. Karolinum Praha 2006. ISBN 80-246-1212-7.
5
ad 1ad 1 –– Vybrané problémy Vybrané problémy SOP EUSOP EU
1.1 Úvod do SOP1.2 Cíle, podstata a nástroje SOP1.3 Společné preference vůči
třetím zemím
6
ad 1.1 - Úvodad 1.1 - Úvod• Vnitrounijní obchod (Intra-Community Trade) mezi
ČZ EU.– Principy JVT EU – dodávky (vývoz) a zásilky
(dovoz) – jejich H zjišťuje INTRASTAT – vnitřní statistický systém).
• Obchod s třetími zeměmi (vnější obchod – External-Community Trade).– Realizace v rámci SOP EU a na základě dohod
různého typu, které uzavírají ES s jedním státem či skupinou států. Podklady z celních dokumentů – EUROSTAT statistický úřad EU.
7
ad 1.1 – 1. pokračováníad 1.1 – 1. pokračování• Právní úprava obchodních vztahů s
třetími zeměmi – mezinárodní právo veřejné a právo komunitární.– Prameny mezinárodního práva
veřejného: Dohoda o zřízení WTO – uděluje ES výjimku ze zásady nediskriminace – ES není povinno aplikovat pravidla a zásady platné pro vnitrooblastní obchod na obchodní vztahy s třetími zeměmi.
8
ad 1.1 – 2. pokračováníad 1.1 – 2. pokračování• Dohody doprovázející Dohodu o WTO
– GATT 1994, GATS, Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPs).
• Další mezinárodní smlouvy (ujednání o mezinárodním obchodu textilem, bilaterální obchodní dohody).
9
ad 1.1 – 3. pokračováníad 1.1 – 3. pokračování• Z hlediska komunitárního práva se
na obchodní vztahy se třetími zeměmi aplikuje:– komunitární právo primární (zakládací
smlouvy o ES) – komunitární právo sekundární
(prováděcí akty k primárnímu komunitárnímu právu
– judikatury ESD.
10
Ad 1.1 – 4. pokračováníAd 1.1 – 4. pokračováníSpolečná zahraničně obchodní
politika:• Společná obchodní politika• Asociační politiky• Rozvojové politiky• Přidružení zámořských zemí a území.• My: Společná obchodní politika.
11
ad 1.2 Cíle, podstata aad 1.2 Cíle, podstata a nástroje SOPnástroje SOP
• SOP je založena na celní unii, která působí – dovnitř EU (zákaz vývozních a dovozních
cel a všech dávek s rovnocenným účinkem mezi ČS)
– vně – společné celní sazby ve vztahu ke třetím zemím (významný pilíř SOP).
12
ad 1.2 – 1. pokračováníad 1.2 – 1. pokračování
SOP se opírá o další pilíře:– nejen společný celní sazebník, ale i– společná ochrana vnitřního trhu,– společné preference vůči třetím zemím
a– společné vystupování navenek.
13
ad 1.2 – 2. pokračováníad 1.2 – 2. pokračování• Celní území ES není totožné s územím ES -
voda, vzduch, CU ES/Andorra, Turecko, Monako, San Marino.
• Cíle SOP: přispět ve společném zájmu k harmonickému rozvoji a liberalizaci světového obchodu (SO).
• Přechodné období do vybudování CU – tj. do konce r. 1968 - tzv. Harmonizace podpor exportu do třetích zemí tak, aby nebyla narušena soutěž
mezi podniky Společenství.
14
ad 1.2 – 3. pokračováníad 1.2 – 3. pokračování• Od 1. 1. 1969 – SOP výlučnou
pravomocí EHS. Výlučnost:– uplatňování jednotných zásad při
• úpravě celních sazeb• uzavírání celních a obchodních dohod• sjednocování liberalizačních opatření• formulaci vývozní politiky• přijímání obchodních ochranných opatření.
15
ad 1.2 – 4. pokračováníad 1.2 – 4. pokračování• Výlučnost znamená i
– rozhodování a sjednávání obchodních dohod na nadnárodní úrovni.
16
ad 1.2 – 5. pokračováníad 1.2 – 5. pokračování• Definice SOP není v primárním právu
(Smlouva o ES) obsažena. Vymezení je ale v posudku Evropského soudního dvora z r. 1994 – v souvislosti s Dohodou o WTO. Užší a širší pojetí obchodu. – Užší: obchod zbožím + službami;– širší: navíc platby, investice, obchodní a
hospodářská spolupráce.
17
ad 1.2 – 6. pokračováníad 1.2 – 6. pokračování• SOP + rozvojová politika = základem
integrované zahraničně obchodní politiky EU vůči třetím zemím.
• Výlučná pravomoc orgánů ES – není ale absolutní – v omezeném rozsahu vstupují i orgány členských států.
18
ad 1.2 – 7.pokračováníad 1.2 – 7.pokračování• ES v rámci SOP – klasické nástroje
MOP:podle povahy, resp. cíle opatření– tarifní (cla a dávky s obdobným
účinkem)– netarifní – především kvantitativní
restrikce.
19
ad 1.2 – 8. pokračováníad 1.2 – 8. pokračováníPodle subjektu přijímajícího opatření:– autonomní opatření– smluvní opatření. Společný celní sazebník – zajišťuje
jednotnou aplikaci SOP. Aplikuje se na dovozy zboží ze třetích zemí na území celní unie.
20
ad 1.3 – Společné preference ad 1.3 – Společné preference vůči třetím zemímvůči třetím zemím
• Všeobecný systém preferencí (GSP) – příklad systému preferencí pro asi 150 RZ (včetně zemí SNS).
• Celní výhody EU jednostranně a nerecipročně. Snížení nebo zrušení cel pro hotové výrobky a polotovary, někdy i suroviny dovážené z těchto zemí.
21
ad 1.3 – 1. pokračováníad 1.3 – 1. pokračování• Jedná se o autonomní opatření EU,
rozsah i podmínky poskytovaných celních preferencí se vůči jednotlivým zemím liší. Ekonomické a mimoekonomické podmínky.
22
ad 1.3 – 2. pokračováníad 1.3 – 2. pokračování
• Možnost vytváření tzv. neúplných zón VO a neúplných CU (integrace na základě průmyslových výrobků, eventuálně služeb). Netýká se obchodu se zemědělskými produkty. Příčina: vysoké dotace v zemědělství.
23
ad 1.3 – 3. pokračováníad 1.3 – 3. pokračování• Alžírsko, Egypt, Jordánsko, Libanon,
Sýrie, ACP, BJR Makedonie - neúplné.– ACP: volný přístup na vnitřní trh EU,
stabilizace příjmů.
Existují dohody o úplné ZVO (viz. dále).
24
ad 1.3 – 4. pokračováníad 1.3 – 4. pokračováníZóna volného obchodu úplná -komplexní charakter (politická,
ekonomická část).Nyní: Faerské ostrovy, Izrael, Maroko,
Palestinská území, Tunisko, JAR, Mexiko.
25
ad 1.3 – 5. pokračováníad 1.3 – 5. pokračování• Tři typy dohod
– Asociační (60. léta)– Evropské (90. léta)– Euro-středomořské (Barcelona 1995).Společný cíl - vytvoření ZVO:– Asociační – Kypr (platnost 1. 6. 73);
Norsko – vstoupila v platnost 1. 7. 1973.
26
ad 1.3 – 6. pokračováníad 1.3 – 6. pokračování• Evropské – Estonsko + Lotyšsko (platnost
1. 1. 1995 – 30. 4. 2004), ČSFR (platnost 1. 3. 1992 – 31. 12. 1992), Prozatímní dohoda o obchodu mezi ČSFR, ES a ESUO (platnost 1. 3. 1992), Rumunsko (platnost 1. 5. 1993 – 31. 12. 2006).
Eurodohoda ČR: podpis 10/93,
platnost 1. 2. 1995 – 30. 4. 2004.
27
ad 1.3 – 7. pokračováníad 1.3 – 7. pokračování• Euro-středomořské – např. Maroko
(platnost 1. 3. 2000), Palestinská území (1. 7. 1997, platnost 31. 12. 2001).
28
ad 1.3 – 8. pokračováníad 1.3 – 8. pokračováníSpecifická Dohoda o Evropském
hospodářském prostoru (EU + ESVO – Norsko, Island a Lichtenštejnsko, Švýcarsko oficiálně nikoli, reálně ano). Nevystupuje jako CU – nepoužívá SCS.
• Cíl: volný pohyb Z, S, osob a K. – Volný pohyb Z (produkty vyrobené v
signatářských zemích) – průmyslové výrobky ano, zemědělské nikoli.
29
ad 1.3 – 9. pokračováníad 1.3 – 9. pokračování– Volný pohyb služeb – ano, limity v
oblasti dopravy.– Volný pohyb osob: osoby ano,
společnosti – musí být v souladu s legislativou signatářů a musí mít sídlo v signatářských zemích.
– Volný pohyb kapitálu ano, možnost určitých restrikcí v signatářských zemích.
30
ad 1.3 – 10. pokračováníad 1.3 – 10. pokračování• Další oblasti společných úprav:
– Soutěžní politika – aplikace legislativy ES.
– Ochrana spotřebitele (v souladu s pravidly EU).
– Sociální politika (ochrana pracovníků při práci, uplatňování základních principů sociální politiky EU).
– Životní prostředí (pravidla EU).
31
ad 1.3 – 11. pokračováníad 1.3 – 11. pokračování– Statistika (standardy Eurostat).– Institucionální zabezpečení: Rada
EHP – obdoba ER (15/25+3); Společný výbor EHP; Společný parlamentní výbor + Konzultativní výbor EHP – diskuse s Hospodářským a sociálním výborem EU a Výborem regionů EU.
– Nová legislativa – příloha k DPH.
32
ad 1.3 – 12. pokračováníad 1.3 – 12. pokračování• Celní unie: Andorra, Turecko,
Monako, San Marino. • Z hlediska působnosti SCS nemusí
být celní území ES totožné s územím ES.
33
ad 2 – Vybrané problémy ad 2 – Vybrané problémy proexportní politiky zemí EUproexportní politiky zemí EU
2.1 Vybrané problémy proexportní politiky zemí EU
2.2 Implikace pro ČR
34
ad 2.1 – Vybrané problémy ad 2.1 – Vybrané problémy proexportní politiky zemí EUproexportní politiky zemí EU
Opatření v oblasti podpory vývozu – Smlouva o ES požadavek komunitární harmonizace systémů podpor vývozu poskytovaných ČS EU – nesmí být narušena soutěž mezi podnikatelskými subjekty z EU.
35
ad 2.1 – 1. pokračováníad 2.1 – 1. pokračování• První případ: podnikatelský subjekt
z ČZ EU exportuje na vnitřní trh nečlenské země EU. Zde není v konfliktu s jiným subjektem z ČZ EU. Eventuální problém není předmětem zájmu Evropské komise, měl by být předmětem zájmu příslušného národního úřadu pro hospodářskou soutěž.
36
ad 2.1 – 2. pokračováníad 2.1 – 2. pokračování
• Druhý případ: podnikatelský subjekt z ČZ EU exportuje na vnitřní trh nečlenské země EU. Zde se dostane do konfliktu s jiným podnikatelským subjektem z ČZ EU a to z důvodu exportní podpory. Řeší Evropská komise.
37
ad 2.1 – 3. pokračováníad 2.1 – 3. pokračováníPodpora exportu v EU• není centralizována;• limity: finanční možnosti ČZ a
dodržování legislativních principů v EU (soutěžní politika);
• Jednotlivé ČZ aplikují v rozdílné míře a dle svých možností 5 základních skupin nástrojů na podporu exportu.
38
ad 2.1 – 4. pokračováníad 2.1 – 4. pokračováníMarketingové služby a zahraniční
centra a zastoupení1. podpora prezentace v zahraničí2. poskytování informací, datových
souborů, analýz a studií3. zajišťování kooperačních příležitostí.
39
ad 2.1 – 5. pokračováníad 2.1 – 5. pokračováníExportní úvěry• dotace úroků• převzetí eventuálních závazků• odložená splatnost• vystavení garancí.
40
ad 2.1 – 6. pokračováníad 2.1 – 6. pokračování
Pojišťování exportu1. zajištění možnosti pojištění vývozu
na komerční bázi2. dtto – na částečně komerční bázi.
41
ad 2.1 – 7. pokračováníad 2.1 – 7. pokračováníRealizace investic přímo
ovlivňujících exportní výkonnost
1. infrastruktura2. vzdělání.
42
ad 2.1 – 8. pokračováníad 2.1 – 8. pokračování
Podpora exportu prostřednictvím institucí EU – především EK
1. reprezentace na mezinárodních setkáních, včetně mezinárodních organizací, hájení pozic a zájmů podnikatelských subjektů z ČZ EU
2. sledování zájmů podnikatelských subjektů z EU při jednáních s nečlenskými státy EU.
43
ad 2.2 – Implikace pro ČR ad 2.2 – Implikace pro ČR
Změny OP ČR po vstupu do EU• ZVO s EHP (EU + 3)
– obchod s průmyslovými výrobky plně liberalizován k 1. 1. 2001 – po vstupu do EU prakticky beze změny;
– zemědělské produkty – nikoli (možnost kompenzací u ryb, mořských produktů – Norsko, Island);
44
ad 2.2 – 1. pokračováníad 2.2 – 1. pokračování– Státy ESVO v EHP nepřebírají legislativu ES v
oblasti rybářství – nepodílejí se na společné rybolovné politice.
Konec ZVO s pobaltskými státy a CU ČR – SR.Pět zemí odchází z CEFTA.Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko – dohodyB+R do 31. 12. 2006 Relativně malé problémy ve vztahu k B a R
(válcované materiály, textil).
45
ad 2.2 – 2. pokračováníad 2.2 – 2. pokračování– Překážky v obchodě s Chorvatskem
(fáze asymetrické liberalizace CH – EU).SNS– Konec dohod o obchodní a ekonomické
spolupráci (ČR bilaterální obchodní dohody s 10 z 12 ČZ SNS – mimo Arménii a Gruzii, kde dohody byly podepsány, ale nevstoupily v platnost).
46
ad 2.2 – 3. pokračováníad 2.2 – 3. pokračování– Dohoda o partnerství a spolupráci ES –
SSSR (1989) – neúčastní se Bělorusko, Tádžikistán, Turkmenistán
– Zhoršení přístupu na český trh (SCS EU).– RF – ropa, zemní plyn
• komerční báze• zemní plyn - dodávky 1998-2013• tranzit 1998-2020• EU uplatňuje nulové sazby.
47
ad 2.2 – 4. pokračováníad 2.2 – 4. pokračování• Severní Amerika
– pozitivní i negativní dopady, možný vznik kompenzací pro USA
– vstupem do EU pro ČR zrušen Všeobecný systém preferencí na dovozy ze zemí OECD – ČR využívala výjimečně
– certifikační procedura – Dohoda o vzájemném uznávání certifikátů EU – USA.
48
ad 2.2 – 5. pokračováníad 2.2 – 5. pokračování– zemědělské produkty (USA vývozci –
zhoršení přístupu na trhy ČR – tarifní i netarifní opatření, cenová konkurence – subvencovaná produkce EU)
– investice – prostor pro USA nebude redukován, tato oblast řízena na národní úrovni.
49
ad 2.2 – 6. pokračováníad 2.2 – 6. pokračování• Střední a Jižní Amerika – EU širší
dohody o spolupráci s integračními seskupeními Mercosur a Andským společenstvím, dále s Mexikem a Chile. ČR bilaterální obchodní dohody s 16 zeměmi LA a 4 zeměmi Karibské oblasti. – nutno počítat s plošným rozšířením
dohod – kvalitativní rozšíření vztahů– perspektivní prohloubení vztahů.
50
ad 2.2 – 7. pokračováníad 2.2 – 7. pokračování– ZVO EU s Mexikem a Chile –
asymetrická liberalizace, dodatečná cla.– Preferenční dohody EU s LA
(asymetricky ve prospěch LA.
• Země Afriky a Blízkého východu– Euro-středomořské dohody
• např. Maroko, Jordánsko, Egypt, Libanon, Izrael, Palestinská samospráva.
51
ad 2.2 – 8. pokračováníad 2.2 – 8. pokračování– u dovozu průmyslových výrobků 0%,
postupná liberalizace u vývozu.– Konec ZVO Izrael – ČR.– Účast v Euro-středomořském
partnerství.– Rada pro spolupráci v Zálivu (Saudská
Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn. Omán) – ZVO.
– Subsaharská Afrika – preferenční dohoda.
52
ad 2.2 – 9. pokračováníad 2.2 – 9. pokračování
– JAR – Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a JAR (ZVO) z roku 1999.
– Asijské země – rámcové dohody• regulují příliv zboží do EU - textil• na rozdíl od českých dohod jsou přesněji
specifikovány.
53
ad 2.2 – 10. pokračováníad 2.2 – 10. pokračování– Austrálie, Nový Zéland
• velmi liberální podmínky, bez zásadních změn
• určité zlepšení vyjednávací pozice – Ministerské konzultace EU – Austrálie.