Sociální politika v mezinárodním kontextu

Sociální politika v mezinárodním kontextu

Jabok / ETF 2013Michael Martinek

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

26


3

Kritéria Důvěryhodnost strany

Program

Osobnosti 6


4

Sociální politika – volební programyZvýšení daňové slevy na dítěSpolečné zdanění a sociální pojištění manželůDůchodová reforma zohledňující počet

vychovaných dětí Porodné i na druhé a třetí dítěPrávní nárok na mateřskou školu od tří let,

povinná mateřská škola jeden rokNižší snížená sazba DPH (z 15% na 10 a

méně %)Redukce či zrušení zdravotnických poplatkůDůchodová reforma: zrušení druhého pilíře

6


56


6

V Jižním Súdánu zemřelo 80 lidí, zavraždili je zřejmě zloději dobytkaPři přepadení několika vesnic v neklidné provincii Jonglei

na východě Jižního Súdánu zemřelo v neděli podle zástupců mírové mise OSN nejméně 78 lidí. Dalších 80 utrpělo zranění, čtyři desítky lidí včetně 20 dětí ozbrojenci unesli. V pondělí o tom informovala agentura AFP.

Útok mají podle jihosúdánské armády na svědomí členové milice Davida Yau Yaua, jedné ze skupin, která se zde zapojuje do nepřehledných bojů o dobytek, území a vliv. Jejich přepadení mělo zřejmě loupežný charakter, protože ukradli tisíce kusů dobytka, uvedla agentura AP. Při tom kolem sebe bezhlavě stříleli.

Jižní Súdán získal nezávislost na Súdánu v roce 2011. Vládě se však stále nedaří získat plnou kontrolu nad celým územím státu a zvlášť obtížně se jí to daří právě v Jonglei, kde za poslední dva roky přišlo o život nejméně 1 500 lidí.

6


7

Jižní Súdán

Nejnovější stát světa – vznikl 9. července 2011 oddělením od původního Súdánu na základ výsledku referenda.

Nadále zůstávají nevyřešené spory se Súdánem: oblast Abyei je spravována společně oběma zeměmi a pořádek v ní udržují

etiopské mírové jednotky. etnické násilí nejsou vyřešeny spory se Súdánem ohledně rozdělení příjmů z ropy.

pohraniční boje kvůli sporům o některá území bohatá na ropu. Na zvládnutí situace vyslala OSN do Jižního Súdánu na 7 000 vojenských

příslušníků mírových sborů.6


8

Lucemburské vládě šéfuje od roku 1995. Ustál špionážní skandál i volby Lucemburská politická scéna, stejně jako ta česká, zažila letos

pořádně "horké léto". Skandál kolem tajných služeb odposlouchávajících vrcholné politiky stál premiéra v červenci jeho post. Na rozdíl od svého českého protějšku však aféru ustál a o čtvrt roku později opět triumfoval ve volbách.

Ačkoliv Křesťanskosociální lidovou stranu (CSV) poškodil letos jeden z největších skandálů na lucemburské politické scéně vůbec, z nedělních předčasných voleb vyšla i přesto jako vítěz. Získala 33,7 procenta hlasů. Velmi pravděpodobně tak v čele nové vlády opět zasedne dosavadní předseda vlády Jean-Claude Juncker.

Nejdéle úřadující premiér v EU, v čele lucemburské vlády stojí od r. 1995.

Juncker podal demisi v červenci poté, co se na veřejnost dostaly informace o tom, že lucemburská tajná služba nelegálně odposlouchávala vrcholné politiky, premiéra nevyjímaje, a její agenti si přivydělávali tučnými úplatky a kupčením.

Původně sice vystudoval práva, ale jako advokát se nikdy neživil, od mládí působil v politice. Později měl velký vliv na vznik eura a až do letošního ledna byl v čele Euroskupiny sdružující ministry financí zemí platících eurem.

6


96


10

6. Evropská unie – struktura, instituce, politiky, rozpočet

Hlavní orgány EU

Tři pilíře – politiky EU

Rozhodování v EU

Rozpočet EU6


11

Mezinárodní vládní organizaceMezivládní pojetí: suverenita státu je základním prvkem mezinárodního společenství; žádný stát ani mezinárodní organizace nemůže ovlivňovat vnitřní chod jiného státu nebo nutit ho k plnění závazků. Rozhodování o věcech, které mají být závazné pro všechny, musí být jednohlasné (každý stát má právo veta); typicky: OSN.Nadnárodní pojetí: státy vytvářejí smlouvou organizaci, na niž přenášejí část své suverenity; ta má k dispozici donucovací nástroje k plnění přijatých závazků; zakládací smlouva musí být schválena jednomyslně, další legislativa se přijímá většinově, ale je závazná i pro ty státy, které pro ni nehlasovaly; typicky: EU.

6


12

Evropská unieEU je mezinárodní organizace sui generis (jediná svého druhu) z hlediska mezinárodního práva i právních řádů členských zemí.

Mezinárodní organizace nadnárodního charakteru s určitými prvky státu:

• Je schopna tvořit právo, které je aplikovatelné v členských státech přímo a v konfliktních situacích má přednost před domácím právem.

• Má vlastní soudní orgány, které jsou schopny právo prosazovat i proti vůli členských zemí.

6


13

Hlavní orgány EUEvropská rada (summit)Rada (ministrů) EUEvropský parlamentEvropská komiseSoudní dvůr EUÚčetní dvůr EUEvropský hospodářský a sociální výborVýbor regionůEvropská investiční bankaEvropská centrální banka

6


14

Evropská Rada European Council (Evropský summit)Nejvyšší orgán EUJejími členy jsou hlavy států

(Rumunsko, Litva, Kypr, Francie) nebo vlád členských zemí Evropské unie; zasedá 4x ročně.

Přijetí Lisabonské smlouvy zavedlo funkci stálého předsedy Evropské rady, který je volen na 2,5leté funkční období.

Dne 1. prosince 2009 se prvním stálým předsedou Evropské rady stal Herman Van Rompuy (Belgie)

6


15

Budova Justus Lipsius v Bruselu – sídlo Evropské rady a Rady EU

6

Justus Lipsius (1547 —1606), vlámský filosof a humanista. Zabýval se především oživením stoicismu takovou formou, která by nebyla v rozporu s křesťanstvím. Jeho ideje o postavení člověka ve společnosti měly vliv na utváření moderního pojetí státu.


16

Rada EURada EU zastupuje zájmy členských států EU a funguje na

mezivládním principu. Je to legislativní a výkonný orgán, který může rozhodovat o všech otázkách integrace. Hlavním sídlem Rady EU je Brusel, především budova Justus Lipsius.

Radu tvoří příslušní ministři, kteří zastupují členské státyFormálně existuje jedna Rada, vzhledem k různým agendám,

které projednává, existuje v jejím rámci několik formací. V historii jich bylo až 22. V červnu 2002 rozhodla Evropské rada na zasedání v Seville o ustanovení pouze 9 formací Rady EU. Obecné záležitosti a vnější vztahy Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele Hospodářství a finance (ECOFIN) Spravedlnost a vnitřní věci Konkurenceschopnost Doprava, telekomunikace a energie Zemědělství a rybolov Životní prostředí Vzdělávání, mládež a kultura

6


17

Orgány Rady EU PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU

V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících podle předem daného pořadí. Předsednická země má možnost určovat agendu a priority Rady a tím ovlivnit směr, kterým se ubírá celá Unie. Menší členské země proto trvají na zachování rotačního předsednictví.

COREPER (Comité des Representants Permanents, Výbor stálých zástupců) Stálí zástupci členských států v Bruselu (velvyslanci a jejich zástupci), kteří

jsou v úzkém kontaktu s Evropskou komisí i mezi sebou navzájem. Na půdě COREPERu se připravují a projednávají návrhy, o nichž pak, často již

jen formálně, rozhoduje Rada. COREPERu podléhá přibližně 200 pracovních skupin, které se zabývají technickými detaily jednotlivých legislativních návrhů.

Českou republiku od 7. ledna 2008 zastupuje v Bruselu Milena Vicenová. GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT

Zajišťuje zasedání Rady po technické a administrativní stránce. Spravuje rozpočet Rady a archívy. Člení se na pět ředitelství a odbor právních služeb. Sídlí v budově Justus Lipsius v Bruselu.

V čele sekretariátu stojí generální tajemník, kterého jmenuje Rada na základě hlasování kvalifikovanou většinou. Současným generálním tajemníkem Rady je Pierre de Boissieu.

6


18

Kalendář předsednických zemí Rady EU 01/2001 - 06/2001 Švédsko

07/2001 - 12/2001 Belgie

01/2002 - 06/2002 Španělsko

07/2002 - 12/2002 Dánsko

01/2003 - 06/2003 Řecko

07/2003 - 12/2003 Itálie

01/2004 - 06/2004 Irsko

07/2004 - 12/2004 Nizozemsko

01/2005 - 06/2005 Lucembursko

07/2005 - 12/2005 Velká Británie

01/2006 - 06/2006 Rakousko

07/2006 - 12/2006 Finsko

01/2007 - 06/2007 Německo

07/2007 - 12/2007 Portugalsko

01/2008 - 06/2008 Slovinsko

07/2008 - 12/2008 Francie

01/2009 - 06/2009

Česká republika

07/2009 - 12/2009 Švédsko

01/2010 - 06/2010 Španělsko

07/2010 - 12/2010 Belgie

01/2011 - 06/2011 Maďarsko

07/2011 - 12/2011 Polsko

01/2012 - 06/2012 Dánsko

07/2012 - 12/2012 Kypr

01/2013 - 06/2013 Irsko

07/2013 - 12/2013

Litva

01/2014 - 06/2014 Řecko

07/2014 - 12/2014 Itálie

01/2015 - 06/2015 Lotyšsko

07/2015 - 12/2015 Lucembursko

01/2016 - 06/2016 Nizozemsko

07/2016 - 12/2016 Slovensko

01/2017 - 06/2017 Malta

07/2017 - 12/2017 Velká Británie

01/2018 - 06/2018 Estonsko

07/2018 - 12/2018 Bulharsko

01/2019 - 06/2019 Rakousko

07/2019 - 12/2019 Rumunsko

01/2020 - 06/2020 Finsko

6


19

Entropa – David Černý

6


20

Rozhodování v Radě EUAkty Rady mají podobu nařízení, směrnic, rozhodnutí,

společných akcí, společných postojů, doporučení, stanovisek, závěrů, prohlášení, usnesení.

Pokud Rada jedná jako zákonodárce, podává jí návrhy Evropská komise. Rada je posuzuje a může je před přijetím upravit.

Počet hlasů každého členského státu stanoví Smlouvy (čl. 205 SES). V rámci jednotlivých politik smlouvy dále vymezují případy, ve kterých je při hlasování vyžadována: prostá většina - K přijetí návrhu se Rada musí usnést většinou

hlasů svých členů. Každý stát má jeden hlas. (Používá se většinou u procedurálních otázek.)

kvalifikovaná většina - Patří k nejvíce využívaným způsobům hlasování. Postupně vytlačuje význam jednomyslného hlasování.

jednomyslnost - Každá země má při hlasování jeden hlas, uplatňuje se zde systém veta. Z hlediska tvorby funkční politiky EU méně efektivní (hrozba uplatnění veta).

6


21

VÁŽENÍ HLASŮ V RADĚ EU (ke dni 1.1.2007) Kvalifikovaná většina je počet hlasů zástupců Rady EU vyžadovaných pro

rozhodnutí na základě článku 205(2) Smlouvy o ES. Od 1. ledna 2007 je kvalifikovaná většina určena jako 255 hlasů z 345. Kvalifikovaná většina by měla představovat 62% celkové populace EU.

6

Členský stát Hlasy



Německo 29 Česká republika 12 Litva 7

Francie 29 Řecko 12 Slovensko 7

Itálie 29 Maďarsko 12 Finsko 7

Velká Británie 29 Portugalsko 12 Kypr 4

Španělsko 27 Rakousko 10 Estonsko 4

Polsko 27 Švédsko 10 Lotyšsko 4

Rumunsko 14 Bulharsko 10 Lucembursko 4

Nizozemsko 13 Dánsko 7 Slovinsko 4

Belgie 12 Irsko 7 Malta 3

6 22Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek


23

Evropský parlament – 736 křesel

Německo………………………………… 99Francie, Itálie, Spojené království……72Španělsko, Polsko………………………50Rumunsko…………………………………33Nizozemsko………………………………25Belgie, Česká republika, MaďarskoPortugalsko, Řecko……………………..22Švédsko…………………………………...18Bulharsko, Rakousko……………………17Dánsko, Finsko, Slovensko…………….13Irsko, Litva…………………………………12Lotyšsko…………………………………….8Slovinsko……………………………………7Estonsko, Kypr, Lucembursko………….6Malta………………………………………….5

Předseda EP Martin Schulz Německo

6


246


256


26

POSLANCI ZVOLENÍ ZA ČR Březina Jan (EPP)

Brzobohatá Zuzana (S&D) Cabrnoch Milan (ECR) Dušek Robert (S&D) Češková Andrea (ECR) Fajmon Hynek (ECR) Falbr Richard (S&D) Havel Jiří (S&D) Kohlíček Jaromír (GUE/NGL) Kožušník Edvard (ECR) Maštálka Jiří (GUE/NGL) Ouzký Miroslav(ECR) Poc Pavel (S&D) Ransdorf Miloslav (GUE/NGL) Remek Vladimír(GUE/NGL) Roithová Zuzana (EPP) Rouček Libor (S&D) Sehnalová Olga (S&D) Strejček Ivo (ECR)Tošenovský Evžen (ECR) Vlasák Oldřich (ECR)Zahradil Jan (ECR)

Politické skupiny 2009-2014

POSLANECKÝ KLUB EVROPSKÉ LIDOVÉ STRANY (KŘESŤANSKÝCH DEMOKRATŮ)

SKUPINA PROGRESIVNÍ ALIANCE SOCIALISTŮ A DEMOKRATŮ V EVROPSKÉM PARLAMENTU

SKUPINA ALIANCE LIBERÁLŮ A DEMOKRATŮ PRO EVROPU

SKUPINA ZELENÝCH/EVROPSKÉ SVOBODNÉ ALIANCE

SKUPINA EVROPSKÝCH KONZERVATIVCŮ A REFORMISTŮ

SKUPINA KONFEDERACE EVROPSKÉ SJEDNOCENÉ LEVICE A SEVERSKÉ ZELENÉ LEVICE

EVROPA SVOBODY A DEMOKRACIE NEZAŘAZENÍ POSLANCI

6


276


28

Organizace EPEvropský parlament má tři

oficiální sídla. Ve Štrasburku se "europoslanci" scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Stálé výbory Evropského parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, kde se konají také jednodenní "miniplenárky". Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku.

Simultánní tlumočení všech parlamentních rozprav i rozprav výborů je zajištěno ve všech 23 oficiálních jazycích Evropské unie. Také všechny úřední dokumenty EU se překládají a zveřejňují ve všech oficiálních jazycích.

6


29

Parlament má tři hlavní úlohy:Schvaluje evropské právní předpisy – společně s Radou v mnohých politických oblastech. Skutečnost, že Evropský parlament je přímo volený občany, pomáhá garantovat demokratickou legitimitu evropského práva.Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí. Disponuje pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat Komisi jako celek.

Rozpočtová pravomoc. Parlament sdílí s Radou pravomoc nad rozpočtem EU, může tedy ovlivňovat výdaje EU. V poslední fázi procedury přijímá nebo odmítá celkový rozpočet.

6


30

Evropská komiseEvropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie,

nezávislý na členských státech a hájící zájmy Unie. Pojem je používán ve dvou významech: buď jako kolegium komisařů nebo jako kolegium s celým administrativním aparátem. Komise se účastní takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát. Sídlí v Bruselu, některé části jsou dislokovány v Lucemburku. Člení se na několik generálních ředitelství a služeb.

Komise (kolegium komisařů) je složena z komisařů. Komisaři pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni. Jsou zcela nezávislí, nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie.

V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a potvrzený Evropským parlamentem. Ostatní členové (komisaři) jsou společně jmenováni Radou Evropské unie, předsedou Evropské komise a potvrzeni Evropským parlamentem. Komise má rovněž dva místopředsedy.

Komisař spravuje jeden nebo několik resortů (generálních ředitelství), pro které se používá zkratky DG. Generální ředitelství mají strukturu podobnou ministerstvům a v jejich čele stojí generální ředitelé, kteří jsou kariérními úředníky.6


316


32

Palác Berlaymont – sídlo Evropské komise

6


336

Jméno Působnost stát

José Manuel Barroso předseda PT

Catherine Ashtonmístopředsedkyně; Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

UK

Viviane Reding místopředsedkyně; Spravedlnost, základní práva a občanství LUJoaquín Almunia místopředseda; Hospodářská soutěž ESSiim Kallas místopředseda; Doprava ETNeelie Kroes místopředsedkyně; Digitální agenda NLAntonio Tajani místopředseda; Průmysl a podnikání ITMaroš Šefčovič místopředseda, Interinstitucionální vztahy a administrativa SKJanez Potočnik Životní prostředí SIOlli Rehn Hospodářské a měnové záležitosti FIAndris Piebalgs Rozvoj LVMichel Barnier Vnitřní trh a služby FRAndroulla Vassiliou Vzdělávání, kultura, mnohojazyčnost a mládež CYAlgirdas Šemeta Daně a celní unie, audit a boj proti podvodům LTKarel De Gucht Obchod BEJohn Dalli Zdraví a spotřebitelská politika MTMáire Geoghegan-Quinn Výzkum a inovace IEJanusz Lewandowski Finanční plánování a rozpočet PLMaria Damanaki Rybolov a námořní záležitosti GRKristalina Georgieva Mezinárodní spolupráce, humanitární pomoc a řešení krizí BGGünter Oettinger Energetika DEJohannes Hahn Regionální politika ATConnie Hedegaard Opatření v oblasti změny klimatu DKŠtefan Füle Rozšíření a politika sousedství CZLászló Andor Zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění HUCecilia Malmström Vnitřní věci SEDacian Cioloş Zemědělství a rozvoj venkova RU


34

VYSOKÝ PŘEDSTAVITEL PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU

Místopředsedou Komise je Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Jeho práci má podporovat nově vytvořená Evropská služba pro vnější činnost, jejíž součástí se stane zhruba 130 zastoupení Unie v třetích zemích a u mezinárodních organizací.

V současnosti: baronka Catherine Ashtonová.Funkce zahrnuje tři úkoly:

zmocněnkyně Rady pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku

předsedkyně Rady pro zahraniční věci místopředsedkyně Komise

6


356


36

Rozpočet EU

6


376

Rozpočet EU na rok 20131. Udržitelný růst 59 085,0- 1a Konkurenceschopnost 11 886,4- 1b Soudržnost 47 198,6

2. Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

57 484,4

3. Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

1 514,6

- 3a Svoboda, bezpečnost a právo 876,6

- 3b Občanství 638,0

4. EU jako globální partner 6 322,6

5. Administrativa 8 430,4Celkem 132 837,0

v mil. EUR


38

Příjmy rozpočtu EUHlavní příjmy rozpočtu jsou tři:

tradiční vlastní zdroje, které plynou do rozpočtu EU přímo (cla a zemědělské dávky, kdysi jediný zdroj, v současnosti asi 12 % příjmů a s rozšiřováním EU a liberalizací globálního obchodu dále klesá),

vlastní zdroj z DPH (dnes 11 % rozpočtu a dlouhodobě klesá díky politickému snižování marže – dnes 0,3 % daňového základu, výpočet je poměrně složitý)

příspěvek členských států dle HDP (zbytek, tedy asi 76 %, dlouhodobě stoupá díky snižování ostatních zdrojů – není nastavena pevná výše, flexibilně se z něj dofinancovává rozpočet do dohodnuté výše výdajů).

Podpůrným zdrojem jsou potom příjmy z pokut a poplatků EU (asi 1 % s poměrně velkými výkyvy) a v souvislosti s příjmy musí být zmíněn i "britský rabat", tedy sleva pro Spojené království ve výši dvou třetin jeho čisté pozice (letos 4 mld. EUR, tedy asi 2 % celého rozpočtu EU; na tuto úlevu jsou navázány další menší pro jiné čisté plátce, což celý systém poněkud komplikuje).

6


396

Členský státV miliardách eur

V procentech

Německo 21,190 19,56 % Francie 19,076 17,60 % Itálie 14,518 13,40 %Spojené království 12,918 11,92 %

Španělsko 9,626 8,89 % Nizozemsko 4,268 3,94 % Polsko 3,502 3,23 % Belgie 3,343 3,09 % Švédsko 2,680 2,47 % Rakousko 2,505 2,31 % Řecko 2,183 2,02 % Finsko 1,707 1,58 % Portugalsko 1,553 1,43 %

Česko 1,318 1,22 % Dánsko 1,318 1,22 % Irsko 1,264 1,17 % Rumunsko 1,170 1,08 % Maďarsko 0,923 0,85 % Slovensko 0,631 0,58 % Slovinsko 0,338 0,30 % Bulharsko 0,329 0,30 % Lucembursko 0,278 0,20 %

Litva 0,259 0,20 % Kypr 0,165 0,10 % Lotyšsko 0,157 0,10 % Estonsko 0,130 0,10 % Malta 0,055 0,05 %CELKEM 108,328 100 %

Přínos jednotlivých zemí v roce 2011


40

Zaměstnanci EU

6

Práce v bruselských institucíchCelkem asi 30.000 zaměstnanců, z ČR asi

500:PoliticiExpertiAdministrativní pracovníciPředkladatelé

Samostatný zákoník práce, nezávislý na členských státech; vlastní mzdové tarify.

Na práci v EU se vypisuje náročné výběrové řízení (jazykové a znalostní testy v ČR, osobní pohovory v Bruselu)

6Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek 41


42

Soudní dvůr Evropské unieSoudní dvůr Evropské unie (dříve Evropský soudní

dvůr; ESD) je nejvyšším soudem Evropské unie. Má poslední slovo ve věcech právního řádu EU. Byl zřízen v roce 1952 a sídlí v Lucemburku na rozdíl od většiny ostatních institucí EU, které sídlí v Bruselu. V čele je předseda. Za každý stát EU v něm je 1 soudce.

Soudní dvůr rozhoduje spory mezi orgány Společenství, mezi orgány Společenství a členskými státy a mezi členskými státy navzájem; výjimečně může řízení zahájit i vnitrostátní subjekt (jednotlivec).

Zatímco kterýkoli soud členských států (tedy vnitrostátní, regionální nebo místní soud) má uplatňovat právo Evropské unie (EU), Soudní dvůr Evropské unie zajišťuje, aby docházelo k jednotnému výkladu a provádění práva EU ve všech členských státech. Judikaturu EU tudíž rozvíjí především Soudní dvůr Evropské unie.

6


43

Mezinárodní soudy v EvropěSoudní dvůr Evropské unie (Lucemburk), orgán EU

Evropská soud pro lidská práva (Štrasburk), orgán RE

Mezinárodní soudní dvůr (Haag), orgán OSN

6


44

Brusel – Evropská čtvrť

6


45

Evropský dům Evropský dům je místem, ve kterém sídlí

Zastoupení Evropské Komise v České republice a Informační kancelář Evropského parlamentu v České republice.

Dozvíte se v něm nejen o Evropské unii, jejích politikách, institucích, ale prostřednictvím pravidelných aktivit máte možnost se obeznámit jak s praktickými dopady jejího fungování na každého z nás, tak s kulturními specifiky jednotlivých členských zemí, národů a komunit.

Prostor v přízemí budovy Evropského domu čítá informační, výstavní a konferenční místnost. Naleznete zde i knihovnu vybavenou počítači a také kvalifikované pracovníky, kteří Vám rádi pomohou.

Informační kancelář Evropského parlamentu v ČRJungmannova ul. 24110 00 Praha 1 - Nové MěstoTel.: (+420) 255 708 208Fax: (+420) 255 708 200E-mail: [email protected]

6

Sociální politika v mezinárodním kontextu

Documents

Transcript of Sociální politika v mezinárodním kontextu