Sledování vybraných pramenných vývěrů v okolí Rožnova … Čestné prohlášení...
Transcript of Sledování vybraných pramenných vývěrů v okolí Rožnova … Čestné prohlášení...
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ
LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA
Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny
Sledování vybraných pramenných vývěrů v okolí Rožnova pod Radhoštěm
Diplomová práce
2016/2017 Bc. Klára Kopecká
2
3
4
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Sledování vybraných pramenných vývěrů v okolí Rožnova pod Radhoštěm vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 11. dubna 2017
Podpis
5
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala paní Ing. Janě Markové, Ph.D., vedoucí mé
diplomové práce, za trpělivost, cenné rady a její čas, který mně věnovala, dále paní Ing.
Petře Oppeltové, Ph.D., za poskytnutí laboratoře, všeho potřebného vybavení a času,
který se mnou strávila. Také bych chtěla moc poděkovat své rodině, za jejich trpělivost,
podporu a pomoc při studiu a zpracovávání této práce. Na závěr bych ráda jmenovitě
poděkovala mému partnerovi Tomáši Pokornému, za jeho neuvěřitelnou trpělivost,
ochotu a pomoc při každoměsíčním terénním měření studánek a během celého studia.
6
Obsah
1 Úvod.....................................................................................................................................10
2 Cíl práce..............................................................................................................................123 Současný stav řešené problematiky..............................................................................133.1Vodaajejívýznam................................................................................................................133.2Podpovrchovávoda.............................................................................................................153.3Podzemnívoda......................................................................................................................173.4Pramen.....................................................................................................................................203.5Hydrogeologie.......................................................................................................................213.6Chemicképarametryvody................................................................................................223.6.1Chemickýrozbor............................................................................................................................223.6.2Konduktivita.....................................................................................................................................233.6.3Teplotavody....................................................................................................................................233.6.4Rozpustnostkyslíkuvevodě....................................................................................................243.6.5Železo..................................................................................................................................................253.6.6Mangan...............................................................................................................................................253.6.7Sírany..................................................................................................................................................263.6.8Fosforečnany...................................................................................................................................263.6.9Dusičnany..........................................................................................................................................273.6.10Chloridy...........................................................................................................................................273.6.11Koncentracevodíkovýchiontů..............................................................................................28
4 Metodika.............................................................................................................................29
5 Základní údaje a popis přírodních poměrů lokality.................................................315.1Charakteristikaoblasti.......................................................................................................315.2Geomorfologie.......................................................................................................................315.3Geologie...................................................................................................................................325.4Pedologie.................................................................................................................................325.5Klima.........................................................................................................................................335.6Hydrologie..............................................................................................................................335.7Fauna........................................................................................................................................355.8Flóra..........................................................................................................................................37
6 Podrobný popis pramenů................................................................................................406.1StudánkaNaPasekách........................................................................................................406.2Jahnovastudánka.................................................................................................................426.3StudánkaVMokrém............................................................................................................446.4StudánkaRysová..................................................................................................................466.5PramenRysováII..................................................................................................................48
7Výsledky.............................................................................................................................507.1Výsledkyterénníhoměření.............................................................................................507.2Výsledkylaboratorníhoměření......................................................................................537.3Závislostiuvybranýchhodnot.........................................................................................577.4Návrhyúprav.........................................................................................................................637.4.1StudánkaNaPasekách.................................................................................................................637.4.2StudánkaVMokrém......................................................................................................................647.4.3Jahnovastudánka...........................................................................................................................657.4.4StudánkaRysová............................................................................................................................657.4.5PramenRysováII...........................................................................................................................667.4.6Návrhlaviček...................................................................................................................................69
7
7.5Finančnínáklady..................................................................................................................697.6Možnostifinancování..........................................................................................................74
8Diskuze...............................................................................................................................76
9Závěr...................................................................................................................................8210Summary.........................................................................................................................85
11Seznampoužitéliteraturyazdrojů.......................................................................8912.Seznamobrázkůatabulek.......................................................................................95
13 Seznam příloh..................................................................................................................97
8
ABSTRAKT
Jméno: Klára Kopecká
Název práce: Sledování pramenných vývěrů v Rožnově pod Radhoštěm
Tato diplomová práce se zabývá sledováním vybraných pramenných
vývěrů na katastrálním území Rožnova pod Radhoštěm. U pramenů byly každý měsíc
měřeny parametry vody: teplota, pH, rozpuštěný kyslík, vydatnost a teplota vzduchu.
Čtyřikrát po dobu měření byly provedeny také laboratorní rozbory, u kterých byly
měřeny hodnoty konduktivity, orthofosforečnanů, dusičnanů, manganu, železa, síranů
a chloridů. Zjištěné výsledky jsou interpretovány pomocí grafických a tabelárních
výstupů. U čtyř studánek jsou navrženy úpravy. U pramene Rysová II je navržena
kompletní úprava, zahrnující vybudování nové studánky, posezení, informační tabule a
celkového zpřístupnění a označení místa. Součástí všech úprav jsou též finanční
náklady a možnosti financování oprav studánek.
Klíčová slova : hodnota, informační tabule, lavička, studánka, teplota vydatnost
9
ABSTRACT
Name: Klára Kopecká
Title of thesis: Monitoring headwaters springs in Rožnov pod Radhoštem
This diploma thesis deals with monitoring of selected headwater springs of
the cadastral area of Rožnov pod Radhoštěm. At the springs were measured water
parametres each month. It were water temperature, pH, dissolved oxygen, profuseness
and air temperature. There were also realized four laboratory analyzes. They were
measured values of conductivity, nitrates, orthophosphates, manganese, sulphates, irons
and chlorides. The results are interpret using graphical and tabular outputs. At four
springs are designed minor changes. At the Rysová II spring is designed complete
treatment. The treatment is includes construction of a new spring, seating area,
information boards and total access of this place. All adjustments encompass charges
and funding options of fountains.
Keywords: bench, coverage, information boards, spring, temperature, value
10
1 Úvod
Voda je základním předpokladem pro vznik a udržení života lidí, zvířat
i vegetace (Hubačíková, 2009). Voda je všudypřítomná (Hubačíková, 2009). Můžeme ji
nalézt na naši zeměkouli, i v jejím ovzduší (Hubačíková, 2009). Neustále se zvyšující
životní úroveň má za následek vznik stále kvalitnějších technologií na úsporu vody,
zároveň však roste počet zdrojů znečištění (Hubačíková, 2009). Člověk ji tak často při
špatném využívání znehodnocuje, to více platí pro vodu podzemní jako zdroj pitné vody
(Tourková, 1999). Zároveň dochází k růstu spotřeby vody a je třeba s ní odpovědně
hospodařit (Hubačíková, 2009). V přírodě se vyskytuje pouze v omezeném množství,
prostorově i časově nerovnoměrně rozdělená (Hubačíková, 2009). Předpokladem pro
správné hospodaření s vodou je nejenom poznat její časově a prostorově rozdělené
zásoby, ale zároveň sledovat a poznat její režim v daných lokalitách a soustavně
zlepšovat její kvality (Hubačíková, 2009).
Česká republika je významnou pramennou oblastí a můžeme ji označit za
střechu Evropy. Všechna voda odtéká do tří moří - Severního, Baltského a Černého.
Všechna významná povodí na území naší republiky odvádějí tuto vodu do sousedních
států. Proto jsou vodní zdroje v České republice téměř výlučně závislé na množství
atmosférických srážek. Tuto souvislost si začínáme stále více uvědomovat a snažíme se
zvyšovat retenční schopnost krajiny.
A protože je sladká voda stále vzácnější a hladina podzemních vod je
v posledních letech nízká, měl by tento fakt posloužit jako varování pro naše budoucí
kroky. Jako dobrý příklad poslouží letní období roku 2015, kdy Českou republiku
zasáhlo enormní sucho a zásoby podzemní vody se od té doby stále ještě nevrátily do
normálu. Dle ČHMÚ byla k únoru roku 2017 na území celého Zlínského kraje velmi
nízká hladina podzemních vod a zmenšená vydatnost pramenů. I z tohoto důvodu
bychom si měli vážit našich studánek, jejichž význam se s rozvojem moderní doby
neustále snižoval. Stále více jich ubývá a bohužel to není jen chátrajícím technickým
stavem, ale také právě snižujícími se zásobami podzemní vody. Je proto zřejmé, že je
potřeba, ne-li přímo nutností tyto stále vzácnější prameny chránit a pečovat o ně. Dnes
již jejich účel pro širokou veřejnost můžeme pojmout jinak, nežli tomu bylo dříve, kdy
sloužily lidem jako zdroje pitné vody. Nám mohou posloužit spíše pro rekreaci
11
a odpočinek, místem kam se rádi vracíme. Jsou také důležitým krajinotvorným prvkem
a na jejich prostředí může být vázána i spousta vzácných druhů.
12
2 Cíl práce
Cílem této práce bylo sledování pěti vybraných pramenných vývěrů na
katastrálním území Rožnova pod Radhoštěm. Jednalo se o Studánku Na Pasekách,
V Mokrém, Jahnovu studánku, studánku Rysová a pramen Rysová II. Sledování
zahrnovalo měsíční měření základních parametrů vody: teploty, pH, množství
rozpuštěného kyslíku, vydatnosti, teploty vzduchu a čtyř laboratorních rozborů
zahrnujících měření konduktivity, dusičnanů, orthofosforečnanů, manganu, síranů,
železa a chloridů. Získaná data graficky a tabelárně interpretovat a porovnat s vyhláškou
č.83/2014. Sb. U pramenů navrhnout vhodná opatření, u jednoho pramene pak jeho
celkovou úpravu. Tato opatření finančně ohodnotit a zjistit možnosti financování.
13
3 Současný stav řešené problematiky
3.1 Voda a její význam
Význam vody pro život chápali lidé už od pradávna. Sledování kolísání hladin
řek, pozorování pohybu vody bylo spojeno především s hospodářskou činností člověka.
Úroveň hladiny a odpovídající rozsah zatopení přilehlých oblastí vodou bohatou na
živiny umožňovaly již starým Egypťanům předpovídat nadcházející úrodu (Jandora,
2002) .
Voda patří mezi nejrozšířenější sloučeniny. V přírodě se vyskytuje ve
skupenství plynném, kapalném i pevném. Na povrchu Země je rozdělena velmi
nerovnoměrně. Chemicky čistá voda je velmi vzácná, víceméně jde vždy o různě silně
koncentrovaný roztok mnoha druhů látek, minerální i organické povahy (Kravka a kol.,
2009).
Molekula vody vytváří miniaturní dipól. U většího kyslíku se objevuje záporný
náboj, kdežto na vodíkové straně je pozitivně nabitá. Tekutost vody je dána právě tím,
že se molekuly vody řetězí jedna ke druhé. Síly, které působí mezi molekulami se
nazývají vazby neboli můstky. Tím se celek projevuje jako kapalina a ne jako
molekulový prach, který se dá přesýpat. Elektrochemické síly mají ještě jeden závažný
dopad, a to, že se molekula vody může provazovat se všemi látkami, které se navenek
projevují pozitivními a negativními náboji. V takovém případě může voda rozpouštět
a hydratovat okolní látky. Právě dipólové vlastnosti způsobují, že se voda účastní
většiny reakcí, které probíhají v živých organismech. Například dřevo stromů obsahuje
kolem 50 % vody, lidské tělo přes 60 % vody a těla ryb kolem 77–80 % vody. Tři
atomy, které vytvářejí molekulu vody jsou k sobě vázány kovalentními vazbami
a vytvářejí tak asymetrickou strukturu tvořenou ústředním kyslíkem a dvěma rameny
vodíku, rozloženy pod úhlem 105°. Dvě další ramena pokračují za ústřední kyslík
(Němec a kol., 2006).
Ve všech svých podobách je významným krajinotvorným, estetickým
a kulturním činitelem historického významu, především pro tvorbu center civilizací
(Němec a kol., 2006). Rozvoj vrtné a čerpací techniky umožnil sledovat chování
a kvalitu podzemní vody v regionálním měřítku (Tourková, 1999). H. Darcy začal
14
budovat teoretické základy hydrauliky podzemních vod, kdy z empirických pozorování
odvodil vzorec pro průtok průlinovým prostředím - Darcyho zákon (Tourková, 1999).
Voda se účastní v organickém i anorganickém světě celé řady reakcí (Němec
a kol., 2006). Oběh vody v přírodě propojuje jak chemické, tak i biochemické cykly
(Němec a kol.,2006). Je pro ni charakteristický její neustálý oběh spojený se změnou
skupenství, nazývající se hydrologický cyklus (Tourková, 1999). Zdrojem energie
potřebným k oběhu vody v přírodě je Slunce a Země (Tourková, 1999). Sluneční
energie umožňuje výpar a pohyb vlhkosti v atmosféře, gravitace zase pohyb vody
v pevném a kapalném skupenství (Tourková, 1999). Tento cyklus, jehož část je vázána
na horninové prostředí představuje oběh podzemní vody, do něhož je zahrnuta fáze
infiltrace, pohybu, akumulace a přirozeného odvodnění (Tourková, 1999). Celý tento
hydrologický cyklus vyjadřuje i rovnice hydrologické bilance, kde její jednotlivé členy,
nazývané hydrologické prvky, (srážky, evapotranspirace, infiltrace, podzemní
a povrchový odtok) jsou v nenarušeném přirozeném režimu v dynamicky rovnovážném
stavu (Tourková, 1999). Porušením tohoto dynamicky rovnovážného stavu způsobuje
změny v objemech vody akumulované v jednotlivých složkách hydrosféry (Tourková,
1999).
Většina sedimentů, půdy či fosilního paliva vznikala buď ve vodním prostředí,
anebo pod přímým vlivem vody. Vápencová tělesa, uhelné močály, ložiska kaolinů
a jiné keramické a surovinové bohatství České republiky, jsou výsledkem reakcí mezi
vodou , horninovým prostředím a biotou (Němec a kol., 2006).
Souhrn vody na zemi označujeme jako hydrosféra a její objem pokládáme
prakticky za stálý. Celkový objem vody je odhadován na 1,33.109 km3. Voda má pro
přírodu základní význam. Účastní se většiny fyzikálních, chemických i biologických
procesů a také je ve všech svých formách činitelem, který má závažnou účast při
formování zemského povrchu. Světová moře a oceány zaujímají 70,5% plochy
zemského povrchu a je v nich obsaženo asi 1,3.109 km3 vody. Z celkového množství na
Zemi připadá na vodu pevniny a vodu v atmosféře jen malá část, kolem 1%. V jezerech
se nachází asi 0,75.106 km3 vody a v řekách 1,2.104 km3. Ročně odteče ze zemského
povrchu přibližně 37.103 km3 vody. Velká většina se vrací zpět do moře a přibližně 700
km3 ročního odtoku připadá na vnitrozemské oblasti bez odtoku do moře (Jandora,
2002).
Území, ze kterého stéká všechna voda k určitému místu se nazývá povodí. Jedná
se o sběrnou oblast toku, přičemž jde o veškerý odtok - povrchový i podzemní. Obvykle
15
převládá povrchový odtok. Podzemní povodí se od povrchového odchyluje zpravidla
jen minimálně (Jandora, 2002).
3.2 Podpovrchová voda
Podpovrchové vody jsou vody, vyskytující se pod zemským povrchem ve všech
formách a skupenstvích (Kemel, 2000). Je to souhrnné označení pro vodu půdní
a podzemní (Kemel, 2000). Půdní voda je část podpovrchové vody, obsažené v půdě
(bez ohledu na skupenství), která obvykle nevytváří souvislou hladinu (Kemel, 2000).
Podzemní voda je pak část podpovrchové vody, která vyplňuje dutiny zvodnělých
hornin - zpravidla vytváří souvislou hladinu (Kemel, 2000). Prosakující gravitační voda
z půdního profilu a povrchových toků proniká až k nepropustné vrstvě, kde se nad ní
začíná hromadit a tvoří podzemní vodu (Krešl, 2001). Vyplňuje prostory
mikroskopických rozměrů uvnitř horniny až po kavernózní dutiny (Tourková, 1999).
Vznik podpovrchových vod je vysvětlován pomocí dvou teorií - infiltrační
a kondenzační. První teorie vysvětluje existenci vody pod povrchem díky zemskému
vsakování, infiltrací srážek. Takto vzniklým vodám, které se již účastnily oběhu vody
v přírodě, říkáme vody vadózní. Kondenzační teorie pak spojuje výskyt vody v zemské
kůře kondenzací vodních par v dutinách a pórech hornin (zemin). Z části se jedná
o kondenzaci vodních par vnikajících do půdy z atmosféry, z části jsou to kondenzující
vodní páry, které vznikly v hlubinách země. Těmto vodám, jenž se pravděpodobně
koloběhu vody nezúčastnily, říkáme vody juvenilní (Kemel, 2000).
Množství, stav, druh i způsob pohybu podpovrchové vody jsou závislé na
vlastnostech prostředí. Mezi důležité fyzikální vlastnosti patří pórovitost. Čím více je
pórů, tím více vody může hornina pojmout. Velikost dutin je rozhodující o podmínkách
pohybu. Ve velkých pórech a dutinách se děje pohyb díky účinku gravitačních sil,
v malých dochází k velmi pomalému pohybu pomocí sil kapilárních. Z toho důvodu
dělíme póry na kapilární a nekapilární. Pokud jsou póry velké, může dojít i
k turbulentnímu pohybu, v malých dochází k pohybu laminárnímu, který zpravidla při
pohybu podzemních vod převažuje (Kemel, 2000).
Podpovrchová voda se dělí na několik druhů. Voda v horninách může být vázána buď
chemicky nebo mechanicky. Chemicky vázaná voda se může uvolnit až teplotami
kolem 400 °C. Vodu, obsaženou v horninách a v zeminách lze rozdělit dle fyzikálních
16
vlastností do šesti skupin: vodní pára, hygroskopická voda, voda obalová, gravitační
voda, kapilární voda, voda v pevném skupenství (Kemel, 2000).
Vodní pára zaplňuje spolu se vzduchem volné póry, vyznačuje se velkou pohyblivostí.
Přechází z míst s vyšším tlakem do míst s tlakem nižším. Proniká do půdy z atmosféry,
a může vznikat i při výparu v půdě. Hygroskopická voda se vytváří v zóně aerace
(provzdušnění) na povrchu částic půdy, kde je velmi silně vázána molekulárními silami.
Tato voda není dosažitelná pro rostliny. Obalová voda je již vázána menšími
molekulárními silami a je ve svém pohybu volnější, avšak gravitační síla stále není
schopna uvést ji do pohybu. K jejímu velmi pozvolnému pohybu dochází z částice
o větší tloušťce vrstvy vody k té sousedící, která má vrstvu tenčí. Pohyb se zastaví,
jakmile dojde k vyrovnání mocnosti obou vrstev. V případě, kdy se bude mocnost
vrstev stále zvětšovat, vrstva obalové vody bude vzrůstat a může nastat okamžik, kdy
molekulární síly nebudou schopny nadbytečnou vodu na zrnech udržet, vzniká voda
gravitační. Ta již může vlivem gravitačních sil prosakovat půdou a horninami a za
určitou dobu dosáhnout případné hladiny podzemních vod a tak doplňovat jejich zásoby
(Kemel, 2000).
Kapilární voda vyplňuje pukliny v horninách a póry v půdách. Nachází se v zóně
zavěšené kapilární vody a nad hladinou podzemních vod v zóně podepřené kapilární
vody. Kapilární voda zóny podepřené kapilární vody je hydraulicky vázána s hladinou
podzemních vod. Její horní hranice se mění v závislosti na pohybu hladiny podzemních
vod.
Voda v půdě může být také ve skupenství pevném, jak je tomu u nás v zimních
měsících a v oblastech věčného sněhu a ledu. (Kemel, 2000)
Podpovrchové vody lze třídit také z hlediska hydrologického, podle způsobu
výskytu:
Podpovrchová voda v zóně aerace tvoří vlhkost zeminy. Podpovrchové vody v zóně
nasycení, označujeme je jako vody podzemní. Ty, s volnou hladinou nazýváme vodou
freatickou. Podzemní vody, které jsou pod účinkem hydrostatického tlaku jsou
nazývány jako vody artéské (napjaté). Podzemní vody vyplňující rozpukané horniny
jsou vody puklinové. Jejich nejvydatnějším zdrojem jsou vrstvy zvětrávání. Vody,
nacházející se v přirozených kavernách, krasových dutinách, vzniklé dynamickou
a agresivní činností vody ve vápencích a dolomitech, jsou vody krasové (Kemel, 2000).
17
3.3 Podzemní voda
Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách jsou podzemními vodami takové vody,
které se přirozeně vyskytují pod zemským povrchem v pásmu nasycení a v přímém
styku s horninami. Považují se za ně též vody protékající podzemními drenážními
systémy a vody ve studních.
Podzemní voda vzniká převážně infiltrací srážkových vod v infiltrační oblasti do
horninového prostředí. Základem tohoto přirozeného jevu je gravitace (Tourková,
1999).
Režim podzemních vod je závislý především na následujících faktorech:
Geologické poměry rozhodují o tloušťce a hloubce zvodnělé vrstvy, propustnosti
nadloží, rozlehlosti infiltračního území atp. Uspořádání a různé nepravidelnosti
v uložení propustných a nepropustných vrstev má výrazný vliv na stav a režim
podzemních vod. Mohou vyvolat změnu sklonitosti volné hladiny, v mocnosti zvodnělé
vrstvy způsobenou vzdutím, přechod proudění o volné hladině na proudění pod tlakem
atp. Pokud zvodnělá vrstva uzavřená nepropustnými horninami ubíhá šikmo do
hloubky, kde se případně vykliňuje, mohou vznikat artézské podzemní vody s napjatou
hladinou. V každém povodí s výskytem artéských vod existují tři charakteristické
oblasti: pásmo vsakování, pásmo přetlaku a pásmo výtoku. Občas se artéské vody
v oblasti přetlaku nacházejí ve velkých hloubkách, kde se ohřívají a absorbují minerální
látky (Kemel, 2000).
Mezi další faktor spadá reliéf. Čím je sklonitější, tím je větší odtok srážkových vod po
povrchu. Větší jsou i rychlosti stékání těchto vod po povrchu, což nepříznivě ovlivňuje
možnost vsaku, intenzita infiltrace je menší. Hluboké zářezy do terénu, do zvodněných
vrstev umožňují dotaci povrchovým tokům a jejich odvodnění. Klimatické podmínky
ovlivňují režim podzemních vod tím, že určují ztrátovou složku výparem,
v jednotlivých ročních obdobích podmiňují režim těchto vod, jejich dlouhodobé
působení se projevuje na procesu zvětrávání a tvorbě vrchních vrstev horninového
podkladu (Kemel, 2000).
Klima určuje vegetaci jednotlivých oblastí Země a tím i její požadavky na vodu
a její odčerpávání zásob z podzemí. Podobně jako u povrchových toků, také
v horninovém prostředí jsou pozorovány změny v zásobách podzemních vod a tím
i kolísání jejich hladin. V závislosti na hloubce a podmínkách infiltrace a proudění vod
18
je kolísání v těsnějším, nebo méně těsném vztahu s chodem srážek v průběhu roku.
Vzrůst hladin podzemních vod je často pozorováno se značným zpožděním a to pouze
při výskytu vydatných, dlouhodobých dešťů. Krátkodobé, třeba i intenzivní lijáky
nemají pro doplnění podzemních zásob významný vliv. Dešťová voda opadá na terén
a vsakuje se do pásma aerace a zvyšuje tak jeho vlhkost. Pokud není množství deště
dostatečné pro dosažení maximální vodní kapacity, srážková voda níže nepronikne.
Zásoby podzemních vod tak nejsou doplňovány a dále se vyčerpávají, což se projevuje
jako další pokles hladiny (Kemel, 2000).
Nejvydatnější a na vodu nejbohatší jsou vrstvy úlomkovitých nestmelených
hornin, vytvořené ve čtvrtohorách ledovci při jejich postupném posunu do údolí.
Vznikly tak glaciální vrstvy, dosahující mocnosti mnohdy i několik set metrů. Díky
častějšímu výskytu mají na našem území z hydrologického hlediska velký význam
aluviální nánosy, uložené tekoucí vodou. Jsou výsledkem po velmi dlouhou dobu
trvající erozní a sedimentační činností vody. Mocnost těchto vrstev se zvyšuje směrem
po proudu a dosahuje také značných rozměrů (Kemel, 2000).
Místo, kde dochází k odvodňování podzemní vody do povrchového toku, je pro
určitou oblast oběhu podzemní vody erozní základnou. Tímto způsobem je
odvodňována většina zásob podzemní vody, tzv. skryté vývěry, se na tocích projevují
jako přírony - nárůstem průtoku (Tourková, 1999).
Odtok podzemní vody z určité části hydrogeologické struktury bývá často
ovlivněn mělkou podzemní vodou kvartérních pokryvů a zvětralin. V delším období
beze srážek jsou povrchové vody zásobovány právě skrytými vývěry (Tourková, 1999).
Kromě skrytého odvodňování podzemní vody existuje i jiné přirozené
odvodnění soustředěným vývěrem, tzv. prameny (Tourková, 1999).
Při bilancování podzemních vod je důležitým ukazatelem vodní vydatnost
zeminy. Je to rozdíl mezi plnou kapacitou a retenční kapacitou a značí množství vody,
které se ze zeminy může uvolnit účinkem gravitačních sil. Hodnota této charakteristiky
stoupá s velikostí dutin (pórů) zeminy. Např. štěrkové náplavy jsou po této stránce
velmi vydatné, přičemž jíly a rašelina uvolňují málo vody, ačkoli je jejich kapacita
velká (Kemel, 2000).
Podzemní vody jsou největší vodní zásobárnou sladkovodní vody na světě.
Tvoří přes 97% z celkového objemu sladkých vod kromě ledovců a ledových ker.
Doposud se na podzemní vody pohlíželo zejména jako na zdroje pitné vody, jsou však
také velmi důležitým zdrojem pro průmysl a zemědělství. Je stále více zřejmější, že na
19
podzemní vody nelze zhlížet jen jako na zásoby vody, ale také jako na důležitou složku
životního prostředí, kterou je potřeba chránit. Tyto vody hrají významnou roli
v hydrologickém cyklu. Jsou rozhodujícím faktorem pro vznik a existenci mokřadů
a vodních toků a působí jako kompenzátor během suchých období. Tvoří základní
odtok, který po celý rok dotuje systémy povrchových vod a v mnoha evropských řekách
tvoří základní odtok až polovinu z celkového ročního odtoku. Díky pomalému pohybu
podzemní vody v podloží může být její kvalita ovlivňována antropogenní činností na
dlouhou dobu (Pytl a kol., 2012).
Kvalita podzemních vod je na území ČR různá. Některé základní ukazatele
jakosti, mezi něž patří obsah vápníku a hořčíku, obsah hydrogen uhličitanových iontů,
spolu úzce souvisejí. Málo mineralizované vody (do 250 mg.l-1) s nízkou koncentrací
vápníku a hořčíku a nízkým obsahem hydrogen uhličitanových iontů se vyskytují
v pohraničních oblastech severních, západních a jižních Čech. Vody s vyšší
mineralizací s hodnotami v rozmezí 250 - 500 mg.l-1, vyšším obsahem Ca a Mg iontů
a vyšším obsahem HCO3 iontů se vyskytují ve středních a východních Čechách
a částečně i na Litoměřicku, Plzeňsku a Třeboňsku. Nízké hodnoty těchto uvedených
ukazatelů se vyskytují v Jeseníkách a Beskydech a v západní části jihomoravského
regionu, zatímco vyšší hodnoty v části severomoravského regionu na Ostravsku, na
střední Moravě a zejména na jihovýchodní Moravě (Pytl a kol., 2012).
Současným největším problémem z hlediska znečištění podzemních, ale
i povrchových vod, je jejich plošné znečišťování vysokými koncentracemi dusičnanů
(Němec a kol., 2006).
V půdním profilu je obsaženo určité množství vody. Ve 100 cm mocné
povrchové vrstvě (pro kategorii těžkých půd, které v ČR převažují, a při 30 % zaplnění
půdního profilu vodou) je na ploše 1 km2 obsaženo 300 000 m3 půdní vláhy. Množství
vody akumulované v půdním profilu je závislé na charakteristikách půdy a průběžně
značně kolísá v závislosti na bilanci srážek a evapotranspiraci (Němec a kol., 2006).
Hladina podzemní vody je ukazatelem hydraulického potenciálu, z něhož jsou
odvozovány závěry o proudění pozemní vody. Ze změn její polohy lze předpokládat
různé přírodní ale i umělé vlivy v hydrologických poměrech. Změna úrovně hladiny
podzemní vody způsobuje změnu zásob podzemní vody, změnu sklonu hladiny
podzemní vody a také změnu základního odtoku. Projevem těchto změn je tvorba,
pohyb a odvodnění podzemní vody, a jsou vyvolány především přirozenou infiltrací
atmosférických srážek (Tourková, 1999).
20
Na území Rožnova pod Radhoštěm je podzemní voda vázána především na
kolektor kvartérních štěrků Rožnovské Bečvy o mocnosti 3–4 m. Kvartérní kolektor
tvoří štěrky s valouny až balvany hornin geologického podloží. Náplavy Rožnovské
Bečvy, které jsou dobře propustné vykazují transmisivitu řádu 10-2–10-3 m2.s-1 a jsou
prostředím s velmi rychlým oběhem podzemní vody. Množství podzemní vody
protékající územím je určeno velikostí bočního přítoku do kvartérních sedimentů,
velikostí přítoků a odtoků z podloží, ale hlavně velikostí infiltrace z Rožnovské Bečvy
(Pytl a kol., 2012).
3.4 Pramen
Pramen je dle Kemela (2000) ,, místně omezený přirozený výtok podzemní vody
na zemský povrch‘‘. Vyskytuje se tam, kde zvodnělá vrstva protíná terén, na místech se
stykem dvou vrstev s rozlišnou propustností (Kemel, 2000). Tam kde je hornina
rozpukaná vznikají prameny rozptýlené (Kemel, 2000). Na terénu se takové místo
projevuje výskytem mokřin či vlhkomilnou vegetací, ojediněle i povlaky chemických
sraženin (Tourková, 1999). V ostatních případech jsou to prameny soustředěné (Kemel,
2000). Prameny lze rozdělit do dvou hlavních skupin na prameny sestupné a výstupné
(Kemel, 2000). Výstupný pramen vzniká tak, že voda pod působením hydrostatického
tlaku ( nebo tlaku plynů, par, kysličníku uhličitého) vystupuje ve zlomu nepropustné
vrstvy na povrch (Kemel, 2000). Podle setrvalosti vývěru můžeme prameny dělit na
stálé (permanentní), občasné (interminentní) a periodické (Tourková, 1999), u kterých
dochází k přerušovanému vývěru (Kemel, 2000). Po určitém období klidu začne pramen
vytékat, pokud hladina v podzemní jeskyni dosáhne úrovně přelivné hrany, funguje
pramen jako násoska (Kemel, 2000). Hlavní prostor se po zahlcení výtokové části
chodby z části vyprázdní (Kemel, 2000). Při absenci srážek vysychají, objevují se
v pravidelných intervalech (Tourková, 1999). Pokud se v území vyskytuje více pramenů
pohromadě, jedná se o tzv. prameniště (Tourková, 1999).
Důležitou charakteristikou pramenů je jejich vydatnost a stálost. Vydatnost je
nejčastěji měřena přímým způsobem, pomocí nádob s otvory, při větších průtocích
přelivy atd. Stálost je posuzována dle poměru nejmenší a největší vydatnosti
zaznamenané za období pozorování. Velká nevyrovnanost je známkou velké závislosti
pramene na srážkách a o tom, že je pramen povrchový, zřejmě s proměnlivými
21
teplotami, a s velkou pravděpodobností se závadnou vodou v důsledku
bakteriologického znečištění. Tento typ pramene není vhodný pro zásobování pitnou
vodou. Kolísání vydatnosti pramene může být způsobeno i kolísáním atmosférického
tlaku, kdy při jeho poklesu vydatnost pramene stoupá. Při snaze poznat režim pramene
musíme dlouhodobě pozorovat jeho vydatnost, ale také ovlivňující činitele, které jsou
schopny vysvětlit mnohé charakteristické rysy režimu. Pozorována je teplota vzduchu,
srážkové úhrny, tlak vzduchu a pokud je potřeba i chemické složení (Kemel, 2000).
Studánky bývají u lesních pramenů povětšinou přirozeného charakteru. Pokud
jsou prameny upravené, bývá v nich umístěno potrubí o různých rozměrech, kterým
voda vytéká, nebo mají uměle vyhloubené jezírko se žlabovým výtokem nebo potrubím
(Šlezingr, 2010).
3.5 Hydrogeologie
Hydrogeologie je vědní obor, zabývající se původem, pohybem, fyzikálními
a chemickými vlastnostmi podzemních vod ve vztahu ke stavbě a složení zemské kůry
(Kemel, 2000). Tvoří základ pro poznání našich podzemních vod (Němec a kol., 2006).
Z hlediska hydrogeologických podmínek lze Českou republiku rozdělit do dvou
nesouvislých oblastí zvaných hydrogeologický masiv a hydrogeologické pánve. Tyto
dvě oblasti se od sebe zásadně liší celkovým charakterem i množstvím podzemní vody,
které v nich lze získat. V hydrogeologickém masivu jsou zdroje podzemních vod
poměrně vysoké, protože jsou ovlivněny příznivými klimatickými podmínkami ve
vyšších nadmořských výškách. S vyšší nadmořskou výškou totiž stoupá množství
srážek a klesá evapotranspirace. Horniny masivu vykazují malou propustnost
a nedovolují intenzivnějšímu proudění podzemní vody. Oblasti doplňování podzemní
vody se v hydrogeologickém masivu většinou kryjí s oblastí proudění a s výjimkou
krasových území respektují orografické rozvodnice. Hladina podzemní vody bývá volná
nebo jen mírně napjatá a zpravidla v nevelké hloubce pod terénem. Odtok podzemní
vody je nesoustředěný, plošný. K odvodnění většinou dochází četnými prameny malých
vydatností, či nesoustředěnými výrony na povrch nebo přímo do vodních toků.
Hydrogeologické masivy nejsou vhodné k jímání velkého množství podzemní vody
22
z jednoho místa. Jejich odběr je většinou rozptýlený, studnami malými vydatnostmi
(Němec a kol, 2006).
Největší využitelné zásoby podzemních vod se nacházejí v hydrogeologických
pánvích. Jsou tvořeny téměř výlučně druhohorními a třetihorními sedimenty (obvykle
pískovce, slínovce, jílovce, písky a jíly). Mezi klasické hydrogeologické pánve patří
mořské sedimenty České křídové pánve a jezerní sedimenty Českobudějovické
a Třeboňské pánve na jihu Čech. Patří mezi ně také sedimenty karpatského oblouku
a karpatské předhlubně nacházející se na Moravě a ve Slezsku. Většina
hydrogeologických pánví se nachází v níže položených oblastech a tomu odpovídají
i nižší srážkové úhrny, které jsou hlavním zdrojem doplňování podzemních vod.
V některých oblastech jsou podzemní vody doplňovány též infiltrací vody do
propustného podloží z toků přitékajících z okolních hydrogeologických masivů. Zdroje
doplňování podzemní vody v hydrogeologických pánvích mají v průměru menší
vydatnost než v hydrogeologických masivech. Tento nedostatek vyvažuje vysoká
propustnost hornin, která umožňuje intenzivní proudění, mnohdy i na vzdálenosti
desítek kilometrů. Hydrogeologické pánve disponují díky průlinové poréznosti velkou
schopnost podzemní vodu akumulovat a vytvářet výhodnější podmínky pro hospodaření
s vodou (Němec a kol. 2006).
Hydrologie je věda, systematicky se zabývající zákonitostmi výskytu a oběhu
vody v přírodě (Hubačíková, 2009). Pojednává o zákonitostech časového
a prostorového výskytu složek oběhu vody na Zemi a jejich vztazích k různým
činitelům (Krešl, 2001). Studuje vody jako zemskou složku - hydrosféru (Krešl, 2001).
3.6 Chemické parametry vody
3.6.1 Chemický rozbor
Chemický rozbor vody zahrnuje určení jednotlivých chemických ukazatelů
vody. Dle rozsahu tohoto souboru stanovení jsou rozeznávány rozbory úplné nebo
zkrácené, nebo také základní, rozšířené, výběrové a provozní. Výběr ukazatelů pro
jakýkoli druh rozboru se vždy řídí druhem analyzované vody a účelem, pro který se
rozbor provádí. Pro základní chemický rozbor vody je většinou zahrnováno stanovení
řady chemických ukazatelů jakosti vody (např. celková mineralizace, vodivost, pH),
23
sumárních ukazatelů jakosti vody (organický uhlík, chemická a biochemická spotřeba
kyslíku), makrosložek vody (hydrogenuhličitany, sírany, chloridy, dusičnany, vápník,
hořčík atd.) a nutrientů ( jednotlivé formy dusíku a fosforu). Je možno zde zařadit
i spektrofotometrické stanovení některých mikrosložek vody (Fe, Mn, Al). Pod pojem
rozšířený chemický rozbor vody jsou kromě uvedených ukazatelů zahrnuty i speciální
ukazatele, významné pro jakost vody. Patří mezi ně především toxické kovy (Be, Cr,
Cd, Hg atd.) a specifické organické látky (benzen, hexachlorbenzen, tetrachlormetan
atd.) (Horáková a kol., 2003).
3.6.2 Konduktivita
Elektrolytická konduktivita je míra koncentrace ionizovatelných anorganických
a organických součástí vody (Pitter, 2009). Je převrácenou hodnotou odporu roztoku
(Ω) a nejčastěji se označuje značkou κ�(Pitter, 2009). Jednotkou konduktivity je
S.m-1(Pitter, 2009). V přírodních a užitkových vodách s velmi nízkou koncentrací
organických látek konduktivita přestavuje míru obsahu anorganických elektrolytů
(aniontů a kationtů) (Pitter, 2009).
Je závislá na koncentraci iontů, jejich nábojovém čísle, pohyblivosti a teplotě
(Pitter, 2009). Vzestup či pokles teploty o 1 °C má za následek změnu konduktivity
minimálně o 2 % (Pitter, 2009). Protože je konduktivita značně závislá na teplotě, měří
se standartně při 20 °C (Heteša a kol., 1997). Měří se různými typy konduktometrů
(Pitter, 2009). Kalibrující se roztokem chloridu draselného (Pitter, 2009). Může sloužit
také ke kontrole chemického rozboru vody (Pitter, 2009).
3.6.3 Teplota vody
Teplota patří mezi významné ukazatele jakosti a vlastností vody (Pitter, 2009).
Z velké části ovlivňuje chemickou a biochemickou reaktivitu a to v rozmezí od 0 do 30
°C (Pitter, 2009). Teplota vody a vzduchu spolu navzájem souvisí (Heteša a kol, 1997).
Teplota vody přímo ovlivňuje množství plynů rozpuštěných ve vodě, tzn. čím je voda
teplejší, tím méně plynů se v ní rozpustí (Heteša a kol., 1997). Ovlivňuje také rychlost
chemických reakcí, jako oxidace a rozkladné pochody v procesu samočištění (Heteša
a kol., 1997). Teplotní výkyvy jsou ve vodě mnohem menší než ve vzduchu (Heteša
a kol. 1997). Teplota podzemních vod narůstá s hloubkou formování jejich chemického
24
složení a počítá se s průměrnou hodnotou geotermického stupně (33 m K-1) (Pitter,
2009). Při určitých podmínkách ji lze v nepřístupných hloubkách odhadnout pomocí
jejich složení aplikací van’t Hoffovy reakční izobary (Pitter, 2009). Podzemní vody
mají většinou konstantní teplotu (kromě podzemních vod s mělkým oběhem), která je
téměř nezávislá na ročním období (Pitter, 2009). Při větším kolísání teploty se nejčastěji
jedná o rychlé pronikání povrchových nebo atmosférických vod do podzemí, s čímž je
spojeno i zvýšené nebezpečí jejich kontaminace (Pitter, 2009).
3.6.4 Rozpustnost kyslíku ve vodě
Rozpustnost plynů v kapalinách se řídí Henryho zákonem, který říká, že
rozpustnost plynu při nízkých tlacích je přímo úměrná parciálnímu tlaku daného plynu
nad roztokem. Dříve se pro rozpustnost plynů používal Ostwaldův absorpční koeficient,
který je definován jako objem plynu pohlceného za dané teploty a tlaku jednotkovým
objemem rozpouštědla (Pitter, 2009).
Kyslík patří mezi nejvýznamnější z rozpuštěných plynů ve vodě. V atmosféře je
obsah kyslíku 20,9 %, ve vodě je však podstatně nižší. Kyslík je ve vodě rozpuštěn
v maximální koncentraci 14 mg na litr vody při teplotě 4 °C a pouhých 9 mg kyslíku na
litr vody při teplotě 20 °C (Němec a kol., 2006).
Jeho množství ve vodě značně ovlivňuje většinu biochemických procesů, a proto
bývá často limitujícím faktorem pro život různých organismů. Množství rozpuštěného
kyslíku ve vodě je závislé na atmosférickém tlaku a převážně na teplotě vody.
S rostoucí teplotou je ve vodě rozpouštěno stále méně kyslíku. Kyslík je do vody
dostáván pomocí fotosyntézy vodních rostlin a také ze vzduchu. Dojde-li k porušení
rovnováhy tím, že stoupne nebo klesne množství kyslíku ve vodě nad nebo pod stupeň
nasycení, dochází k pozvolnému vyrovnávání s atmosférou. Rychlost vyrovnávání je
závislá na rozdílu hodnot nasycení, velikosti styčné plochy a na rychlosti mísení vody
a ovzduší. Z tohoto důvodu je u pitných a podzemních vod kyslíku nedostatek. Není zde
produkován žádný kyslík, protože zde nejsou žádné rostliny, ale naopak je stále
spotřebováván a než se dostane na zemský povrch nemá prakticky žádný styk
s ovzduším (Heteša a kol., 1997).
25
3.6.5 Železo
Forma výskytu rozpuštěného a nerozpuštěného železa ve vodě závisí na
hodnotách pH, oxidačně-redukčním potenciálu a komplexotvorných látkách obsažených
ve vodě. Analyticky se odlišuje celkové železo, rozpuštěné železo, nerozpuštěné železo
a organicky vázané železo. Tento prvek se vyskytuje ve vodách v oxidačním stupni II
nebo III. Obvykle koncentrace železa převyšuje koncentraci manganu. V podzemních
vodách bez přítomnosti rozpuštěného kyslíku může být rozpuštěné železo přítomno
v oxidačním stupni II a v koncentracích dosahujících desítek mg l-1. Zatímco
koncentrace železa může být až 40 mg l-1, koncentrace manganu většinou nepřesahuje
1,0 mg l-1 a obvykle bývají v setinách až desetinách mg l-1. Minerální vody
s koncentrací železa nad 10 mg l-1 se nazývají železnaté (Pitter, 2009).
3.6.6 Mangan
Mangan se ve vodách vyskytuje v rozpuštěné a nerozpuštěné formě, převážně
v oxidačních stupních II, III, IV, a také se může vyskytovat jako organicky vázáný
(Pitter, 2009). V redukčních podmínkách při nepřítomnosti rozpuštěného kyslíku a
jiných oxidačních činidel je ve vodě nejstabilnější formou manganu MnII. Koncentrace
manganu je v přírodních vodách a anoxických až anaerobních podmínkách limitován
rozpustností uhličitanu, hydroxidu či sulfidu. Ve většině přírodních vod je rovnovážná
koncentrace rozpuštěného mangan určena rozpustností MnCO3 (s) (Pitter, 2009).
Mangan se ve vodě vyskytuje spolu se železem (Heteša a kol., 1997). Tyto
prvky nejsou pro zdraví člověka přímo škodlivé, ale zhoršují její chuť a vzhled (Naše
voda, 2015)
Jak bylo zmíněno výše, manganu bývá obvykle přítomno méně než železa (Heteša a
kol., 1997). Zcela výjimečně se vyskytují i podzemní vody s obráceným poměrem
(Heteša a kol.,1997). Díky omezené rozpustnosti MnCO3(s) a vyšších hydratovaných
oxidů manganu převyšuje jeho koncentrace ve vodě zřídka hranici 1 mg l-1 (Heteša a
kol., 1997) Obvykle je zjišťována koncentrace pod 1mg l-1 (Pitter, 2009). Kromě
chemické oxidace manganu rozpuštěným kyslíkem probíhá ve vodách i biochemická
oxidace manganovými bakteriemi (Heteša a kol., 1997).
26
3.6.7 Sírany
Koncentrace síranů se ve vodách vyjadřují nejčastěji v mg SO42- na 1 litr vody
nebo v mmol l-1 (Pitter, 2009). Spolu s hydrogenuhličitany a chloridy se sírany řadí
mezi hlavní anionty přírodních vod (Pitter, 2009). V podzemních vodách se obvykle
vyskytují v koncentraci desítek až stovek mg l-1 (Pitter, 2009). Jejich obsah je
v přírodních vodách limitován přítomností iontů Ca2+, které spolu s SO42- tvoří málo
rozpustný CaSO4 (Heteša, 1997) V povrchových a podzemních vodách je přirozený
obsah síranů produktem zvětrávání hornin a biologické činnosti ve zvodnělých vrstvách
(Heteša, 1997).
3.6.8 Fosforečnany
Celkový fosfor se ve vodách vyskytuje ve dvou formách, a to ve formě
anorganických nebo organických sloučenin (Horáková a kol., 2003). Jsou to hlavně
orthofosforečnany a polyfosforečnany (Horáková a kol., 2003). Nejčastější formou
výskytu jsou orthofosforečnany, přičemž distribuci jejich jednotlivých forem ovlivňuje
především hodnota pH vody (Horáková a kol., 2003). Ve vodách je přírodním zdrojem
fosforu rozpouštění a vyluhování některých půd, minerálů a zvětralin (Pitter, 2009).
Antropogenním zdrojem se často stávají některé prací, čistící, odmašťovací a mycí
prostředky, včetně protikorozních a protiinkrustačních přípravků (Pitter, 2009). Mezi
další významné antropogenní zdroje je aplikace fosforečných hnojiv (Pitter, 2009).
Významným bodovým zdrojem znečištění se mohou stát velkochovy hospodářských
zvířat (Pitter, 2009).
Sloučeniny fosforu nejsou ve vodě samy o sobě toxické. Nadměrné množství
živin, tedy i fosforu, mají za následek vznik eutrofizace vod. Zvýšené množství
fosforečnanů nastává v období deprese fytoplanktonu neboli tzv. ,,clear water‘‘ (UPOL,
2011).
Fosforečnany se vyskytují v přírodních a užitkových vodách jen ve velmi
nízkých koncentracích, jen výjimečně přesahujících 1 mg l-1 (Pitter, 2009).
V podzemních vodách se vyskytuje ve velmi malých koncentracích, protože se snadno
zadržuje v půdách (Pitter, 2009). Je velmi důležitým biogenním prvkem (Pitter, 2009).
Některé jeho formy jsou nepostradatelnou živinou pro bakterie a vodní rostliny, tudíž
27
pro organismy primární produkce (Pitter, 2009). Bez fosforu není možná bílkovinná
syntéza (Pitter, 2009). Makroergická vazba, kterou vzájemně sdílejí molekuly
adenosindifosfátu (ADP) a adenosintrifosfátu (ADT), slouží jako univerzální palivo ve
všech biochemických procesech probíhajících v buňce (Heteša a kol., 1997).
3.6.9 Dusičnany
Sloučeniny dusíku jsou ve vodách jen málo stabilní a podléhají v závislosti na
oxidačně - redukčním potenciálu a hodnotě pH především biochemickým přeměnám.
Dusičnany se vyskytují skoro ve všech vodách a patří mezi čtyři hlavní anionty. Jejich
koncentrace v přírodních vodách je na vzestupu v důsledku vzrůstajícího počtu obyvatel
a zemědělské činnosti. V podzemních vodách koncentrace dusičnanů kolísají
v závislosti na jejich genezi a značný vliv na jejich koncentraci má klimatický a půdní
charakter dané oblasti. Vysoká koncentrace dusičnanů bývá typická pro oblasti
s borovými lesy, kde písčitá a dobře provzdušněná půda obsahuje ve svrchních vrstvách
bakterie schopné fixovat elementární dusík i nitrifikační bakterie. V přírodních vodách
se jejich koncentrace mění též v závislosti na vegetačním období. V podzemních
vodách se v maximální koncentraci dusičnany nacházejí v zimním, mimovegetačním
období, kdy jsou luhovány z půdy, protože jsou jen velmi slabě zadržovány v půdním
sorpčním komplexu. V letním, vegetačním období jej pak z vody odčerpává vegetace.
Dusičnany jsou koncovým produktem mineralizace organicky vázaného dusíku. Při
oxických podmínkách jsou stabilní, avšak za anoxických podmínek podléhají
biologické denitrifikaci. Vzniká tak elementární dusík, resp. oxid dusný (Pitter, 2009).
3.6.10 Chloridy
Chloridy patří mezi nejrozšířenější formu výskytu chloru ve vodách (Horáková a
kol., 2003), jsou běžnou součástí většiny přirozených vod a spolu s ionty SO42- a HCO-
3
patří mezi nejhojněji se vyskytujícím aniontem vod (Horáková a kol., 2003). Umělým
zdrojem chloridů ve vodách se mohou stát některé průmyslové odpadní vody obsahující
chloridy z vysolování produktů chloridem sodným nebo při neutralizaci vod
obsahujících volnou HCl (Horáková a kol., 2003). Při infiltraci půdou jsou zachycovány
jen slabě (Horáková a kol., 2003). Přítomnost vyššího obsahu chloridů geologického
28
původu se v našich vodách většinou nevyskytuje (Horáková a kol., 2003). Zvýšená
koncentrace chloridů nasvědčuje znečištění splaškovými a některými průmyslovými
odpadními vodami (Horáková a kol., 2003). Pokud jsou živočišného původu, jsou
indikátory fekálního znečištění (Heteša, 1997).
3.6.11 Koncentrace vodíkových iontů
pH vody, neboli koncentrace vodíkových iontů je pro posouzení reakce vodných
roztoků významná. Tato koncentrace závisí na povaze rozpuštěných látek a také na
vodě samé. Část molekul vody je štěpena na vodíkové a hydroxylové ionty H+ a OH-.
Jelikož koncentrace vodíkových iontů kolísá ve velmi širokém rozpětí mnoha řádů,
k vyjádření je používán záporně vzatý dekadický logaritmus jejich koncentrace. Nízké
hodnoty pH bývají tam, kde se ve vodě vyskytuje málo vápníku a kde se rozkládá
mnoho organických látek. Pokud je vodě odebírán při fotosyntéze oxid uhličitý, zvýší se
pH vody a současně je rozkládán část hydrogenuhličitanu vápenatého na normální
CaCO3 a H2CO3. Při opačné reakci, tvoří-li se ve vodě CO2, pH klesá a CaCO2 se
rozpouští v H2CO3 na Ca(HCO3)2 a titrační alkalinita stoupá až dojde k rovnováze
a k dosažení příslušné hodnoty pH. V případě vysokého obsahu CO2 může pH klesnout
na 4,4 i níže. Aktivní reakce (pH) vody má významný vliv na fyzikálně-chemický režim
vody. Ovlivňuje rozpustnost celé řady látek, významných ve fyziologických procesech
vodních organismů (Heteša, 1997).
29
4 Metodika
Ke zpracování práce bylo vybráno pět pramenů na území Rožnova pod Radhoštěm
s názvy: studánka Na Pasekách, studánka V Mokrém, Jahnova studánka, studánka
Rysová a pramen Rysová II. Z těchto pramenů byla data získána pomocí terénního
měření a laboratorních rozborů. K porovnávání kvality vody byla použita vyhláška
č. 83/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické
požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody
Terénní měření bylo prováděno každý měsíc přibližně stejného data. Byly
sledovány hodnoty pH, kyslíku rozpuštěného ve vodě, vydatnosti, teploty vody
a vzduchu. K měření pH a rozpuštěného kyslíku ve vodě byl použit multifunkční
kapesní přístroj Multi 350i, který disponoval dvěma různými čidly. Tato čidla byla
ponořena do nádoby s odebranou vodou a z displeje odečtena změřená hodnota. Obě
čidla měřila i teplotu vody. Ke zjištění venkovní teploty byl používán digitální
teploměr. Ke stanovení vydatnosti byla u vydatnějších studánek použita plastová litrová
nádoba s ryskou, pro menší vydatnosti pak stejná nádoba jen o objemu 200 ml. Dále byl
měřen čas, za který se nádoba naplnila vodou po stanovenou rysku. K tomuto účelu
byly použity kapesní digitální stopky. Všechny změřené hodnoty se zaznamenávaly do
kapesního deníku, do předem vypsaných tabulek. Zaměřena byla i přesná poloha
jednotlivých pramenů, a to pomocí přístroje GPS.
K laboratornímu měření bylo nutné vzorky odebrat. Odebírání probíhalo
v měsících březen, červen, říjen 2016 a leden 2017. K tomuto účelu byla použita velká
litrová plastová vzorkovnice. Vzorkovnice se propláchla odebíranou vodou a poté se jí
naplnila. Než byly vzorky převezeny do laboratoře byly umístěny v temnu v lednici
o teplotě maximálně 4 °C. Měření probíhalo v laboratoři Mendelovy univerzity, Ústavu
aplikované a krajinné ekologie. V laboratoři byla nejprve stanovena konduktivita vody
pomocí přenosného multimetru HQ30D HATCH. Poté byly všechny vzorky
přefiltrovány přes filtrační papír. Jako další přišlo na řadu samotné měření. Hodnoty
jednotlivých prvků byly stanoveny pomocí spektrofotometru DR/4000U. Pro stanovení
každého prvku byly potřeba použít různé reagencie. Postup měření byl u každého prvku
dle návodu. Pomocí spektrofotometru byly zjišťovány hodnoty orthofosforečnanů,
dusičnanů, manganu, síranů, železa a chloridů. Zjištěné hodnoty byly zapisovány do
předem připravených tabulek.
30
Veškerá získaná data byla interpretována pomocí tabulek a grafů v programu
Microsoft Office Excel. Mapové podklady byly vytvořeny pomocí programu ArcMap.
Všechny výkresy byly zpracovávány v programu AutoCad. Souhrn denních srážek byl
poskytnut meteorologickou stanicí v Rožnově pod Radhoštěm. Z těchto dat byl
stanoven průměrný měsíční úhrn srážek.
31
5 Základní údaje a popis přírodních poměrů lokality
5.1 Charakteristika oblasti
Rožnov pod Radhoštěm je město na severovýchodě Moravy s přibližně 16 000
obyvateli. Nachází se ve Zlínském kraji, v okrese Vsetín, na úpatí Vsetínských vrchů
s nadmořskou výškou 378 m n.m. Celé území leží v CHKO Beskydy a rozkládá se na
katastrálním území Rožnov pod Radhoštěm, Tylovice a Hážovice. Katastrální výměra
činí 39,47 km2 .
5.2 Geomorfologie
Soustava: Vnější Západní Karpaty
Podsoustava: Západní Beskydy
Celek: Rožnovská brázda
Okrsek: Zašovská pahorkatina (Mapomat, 2016)
Západní Beskydy jsou geomorfologickou oblastí Vnějších Západních Karpat,
ležících na území Česka, Polska a Slovenska. Jsou jedinou částí Beskyd, zasahujících
na české území, konkrétně Moravskoslezského a Zlínského kraje. Jejím nejvyšším
vrcholem na území ČR je Lysá hora (1323 m n.m.) (Moravské Karpaty, 2016).
Celé území Rožnova pod Radhoštěm spadá do celku Rožnovské brázdy. Tento
celek se rozkládá podél toku Rožnovské Bečvy mezi Valašským Meziříčím na západě
a Horní Bečvou na východě. Mimo Rožnova pod Radhoštěm se v tomto celku nachází
sídla, např. Zašová, Zubří, Dolní Bečva, Prostřední Bečva, Horní Bečva. Oblast
dosahuje délky přibližně 28 km a šířky 6 km. Z jižní strany je vymezena Vsetínskými
vrchy a ze severní strany Moravskoslezskými Beskydy. Na západní straně pokračuje
volně do Podbeskydské pahorkatiny. Nachází se v jižní části geomorfologické oblasti
Západní Beskydy (Moravské Karpaty, 2016).
Celek Rožnovská brázda je tvořen sníženinou složitě zvrásněných souvrstvích
jílovců, slepenců a pískovců, především istebňanského a godulského souvrství, méně
pak krosněnského a menilitového souvrství slezské jednotky. Nejvyšším bodem je
Šorstýn (781 m n.m.) (Moravské Karpaty, 2016).
32
5.3 Geologie
Geologické složení Rožnova pod Radhoštěm je poměrně pestré. Podél vodotečí
se vyskytuje především hlína, písek a štěrk. Velkou část zaujímají hlinito - písčité až
písčito - hlinité sedimenty, které se v území vyskytují především plošně. V nich jsou
pak ostrůvkovitě rozmístěny oblasti s pískovci, slepenci a jílovci (Česká geologická
služba, 2016).
Celé území je součástí flyšového pásma Západních Karpat, patřící do soustavy
geologicky mladých pásemných pohoří, vznikajících koncem druhohor a ve třetihorách
z usazenin moře, zvaného Tethys. Tektonická stavba karpatského flyše vznikla díky
horotvorným pohybům ve druhé fázi alpínského vrásnění. Vrásněné hmoty flyšových
usazenin vytvořily velké příkrovy, které byly poté sunuty přes sebe, především
severním směrem. Po dokončení příkrovové stavby se uplatňovaly převážně pohyby
podél zlomů (AOPK ČR, 2016).
Typickým rysem jsou pseudokrasové jeskyně a štěrkonosné vodní toky.
Mezi nejvýraznější gravitační procesy, modelující reliéf území Rožnova pod
Radhoštěm, ale i celého okresu Vsetín patří sesuvy. Flyšové podloží a reliéf území
vykazuje velmi vhodné podmínky pro vznik a rozvoj sesuvů (ČSOP, 2016).
5.4 Pedologie
V okolí vodotečí se nacházejí převážně fluvizemě či oglejené půdy: fluvizem
modální, fluvizem glejová, pseudoglej modální. Na území se vyskytuje také kambizem
mesobazická, kambizem mesobazická slabě oglejená, kambizem dystrická (Česká
geologická služba, 2016).
Půdy jsou mělké až středně hluboké, v dolních částech svahů s výrazným
deluviálním splachem jsou tvořeny půdami hlubokými, projevuje se zde štěrkovitost,
někdy až kamenitost či balvanitost. Jedná se o půdy středně až silně kyselé bez obsahu
volného uhličitanu vápenatého a o půdy s nízkým obsahem humusu. Většinou jsou
sklonité a většina zemědělské půdy je ve výrazném až příkrém svahu nad 12°
sklonitosti. Kromě údolních poloh trpí celé území silnou plošnou a rýhovou erozí, kdy
může docházet až ke strhávání celé kulturní vrstvy a obnažuje se tak horninový detrit.
Rýhová eroze silně omezuje využití mechanizačních prostředků a vede proto v mnoha
případech k vytvoření strží či erozních výmolů (AOPK ČR, 2016).
33
5.5 Klima
Podnebí celého území okresu Vsetín spadá do podnebí mírného pásu mírně
kontinentální (ČSOP, 2016). Podnebí ovlivňuje poloha Beskyd v centrální části Evropy
(AOPK ČR, 2016). Střetávají se zde jak vlivy oceánického, tak i kontinentálního
klimatu (AOPK ČR, 2016). Oceánické vzdušné masy přinášejí počasí s mírnou zimou,
chladnějším létem, výraznou oblačností a velkým množstvím srážek (AOPK ČR, 2016).
Kontinentální vzduch je charakteristický pro své denní i noční výkyvy teplot, menším
množstvím srážek i oblačností (AOPK ČR, 2016).
Vzhledem k malému plošnému rozsahu okresu má hlavní význam pro
charakteristiku klimatu nadmořská výška a orografie (ČSOP, 2016). Se stoupající
nadmořskou výškou klesá teplota i atmosférický tlak, a také jsou ovlivňovány i ostatní
klimatické faktory (AOPK ČR, 2016). Dle klimatického členění České republiky spadá
zájmová oblast do kategorie oblasti chladných (Mapomat, 2016). Mezi nejdůležitější
faktory patří teplota, která závisí především na nadmořské výšce daného místa (AOPK
ČR, 2016). Průměrná teplota v Rožnově pod Radhoštěm je 7,5 °C, průměrné množství
spadených srážek je 567 mm/rok (ČHMÚ, 2016). Nejchladnějším měsícem je leden
a nejteplejším měsícem červenec (AOPK ČR, 2016). Nejvíce srážek spadne v rozmezí
června a srpna, nejméně v únoru a březnu (AOPK, ČR 2016). Významnou formou
srážek je sníh (AOPK ČR, 2016). Převládá zde západní směr větru, v přízemní vrstvě je
ovlivňován členitostí terénu (AOPK ČR, 2016). Délka slunečního svitu je přibližně
1500 hodin/rok (AOPK ČR, 2016).
5.6 Hydrologie
Říční síť a její utváření je jedním z dalších charakteristických znaků tohoto
území. Zdejší divočící štěrkonosné toky, na něž jsou vázány mizející druhy rostlin
a živočichů, jsou jedinečné v rámci celé ČR (AOPK ČR, 2016).
Zhruba středem území prochází od východu k západu hlavní evropské rozvodí.
Do úmoří Baltského moře povodí řeky Odry spadají toky severně od linie Veřovické
vrchy - Radhošť - Čertův mlýn - Martiňák - Bumbálka - Velký Polom - Jablůnkovský
průsmyk. Jižně od uvedené linie patří toky do úmoří Černého moře povodí řeky Dunaj.
Obě území jsou svou rozlohou přibližně stejně velká (AOPK ČR, 2016).
Radhošťská hornatina, především její jižní svahy a jižněji položené hřbety
Vsetínských vrchů a Javorníků patří již do úmoří Černého moře. Celá tato oblast je
34
odvodňována řekou Bečvou, vznikající soutokem Rožnovské a Vsetínské Bečvy
(AOPK ČR, 2016).
Vsetínská Bečva pramení na svazích Trojačky v nadmořských výškách přibližně
880 m n.m. Protéká údolími, tvořící jižní a západní hranici Vsetínských vrchů.
Vsetínská Bečva má řadu přítoků. Mezi největší a nejvodnatější pravostranné přítoky
patří Jasenice a Bystřice. Mezi levostranné přítoky patří Tísňavský potok, Stanovnice,
Kychová, Senice, Rokytenka a Ratibořka. Plocha povodí Vsetínské Bečvy je 734,39
km2. Průměrný roční průtok na soutoku s Rožnovskou Bečvou ve Valašském Meziříčí
je 9,21 m3.s-1 (ČSOP, 2016).
Celé zájmové území spadá do povodí Rožnovské Bečvy. Rožnovská Bečva
pramení na svazích Vysoké v nadmořské výšce přibližně 1000 m n.m. Až po soutok se
Vsetínskou Bečvou protéká územím Rožnovské brázdy a její délka činí 37,6 km.
Významnými pravostrannými přítoky jsou Krhovský potok, Zuberský potok,
Dolnopasecký potok a Kněhyně. Z levostranných přítoků pak Maretka a Solanecký
potok. Plocha tohoto povodí je 254,32 km2. Průměrný roční průtok na soutoku Bečev je
3,92 m3.s-1 (ČSOP, 2016).
Rožnovská Bečva je velmi vodný tok s nejvyšší úrovní hladiny v měsíci dubnu
a někdy i březnu. Nejmenší úroveň hladiny je v září, avšak malá retenční schopnost
hornin a silně kolísavé srážky způsobují, že rozkolísanost průtoku je jednou z největších
v ČR. Projevuje se nízkými hodnotami minimálních průtoků a vysokými hodnotami
kulminačních průtoků povodňových vln. Celkově je řeka Bečva dlouhá 120,2 km
a plocha povodí činí 1627 km2a je největším levostranným přítokem řeky Moravy.
Podle povrchového odtoku patří okres Vsetín mezi nejvodnatější území ČR, a z tohoto
důvodu je také povodí až po soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy vyhlášeno jako
chráněná oblast přirozené akumulace vod Vsetínské vrchy a Beskydy (ČSOP, 2016).
Rožnovsko je relativně chudé na podzemní vody. To je způsobeno málo
propustnými horninami karpatského flyše, a proto nemají tak dobré podmínky pro oběh
podzemních vod. Zdroje podzemních vod mají ve většině případů malou a kolísavou
vydatnost. Příznivější podmínky jsou v říčních sedimentech a mocnějších zvětralinách
při úpatí svahů. Akumulace podzemních vod jsou závislé na mocnosti nezpevněných
uloženin, a tudíž z důvodu jejich malé mocnosti jsou obvykle málo vydatné. I když
nejsou podmínky pro tvorbu podzemních vod příliš příznivé, jsou i přesto vývěry těchto
vod neodmyslitelnou součástí valašské krajiny (AOPK ČR, 2016).
35
V okolí Rožnova pod Radhoštěm se nachází i několik vodních nádrží. Menší
jako např. Horní Bečva nebo Bystřička dříve sloužily k zadržování vod, dnes jsou
využívány pro rekreační účely. Jako zdroj pitné i užitkové vody slouží vodárenské
nádrže Morávka, Šance a Stanovnice (AOPK ČR, 2016).
5.7 Fauna
Rožnov pod Radhoštěm patří zoogeograficky k palearktické oblasti, eurosibiřské
podoblasti a zóně karpatských listnatých lesů. Pestré složení fauny je výsledkem
dlouhodobého vývoje krajiny, související s příchodem člověka a jeho hospodařením.
Kácením lesů člověk zmenšoval životní prostředí lesních druhů živočichů a díky tomu
tak pomáhal šíření stepních druhů. Mezi největší vlivy, které se podepsaly na výrazném
úbytku nebo i vymizení některých druhů patří především změny druhové skladby dřevin
lesních porostů, intenzivní zemědělské hospodaření, bezohledný lov a vysazování
nepůvodních druhů (Rožnov pod Radhoštěm, 2016). Velký vliv pro výskyt živočichů na
území Rožnova má návaznost horstev Beskyd na západoslovenská pohoří a fakt, že je to
téměř souvisle zalesněný horský celek s celou řadou vegetačních stupňů a lesních typů
(AOPK ČR, 2016).
Z bezobratlých patří na území mezi nejpestřejší a nejnápaditější skupinou
motýli. Můžeme se zde potkat s druhy jako je např. otakárek fenyklový (Papilio
machaon), batolec duhový (Apatura iris), přástevník medvědí (Arctia caja), martináč
bukový (Aglia tau). Mezi nejvzácnějšího motýla patří druh rákosnice (Archanara
geminipuncta), jejíž výskyt je potvrzen pouze na jediném místě v ČR , a to právě na
území Rožnova (Rožnov pod Radhoštěm, 2016).
Typickými obyvateli svrchní vrstvy jsou střevlívi (AOPK ČR, 2016). Byl zjištěn
výskyt střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus), střevlíka vrásčitého (Carabus
intricatus), tesaříka piluny (Prionus coriarius), běloskvrnce tečkovaného (Oxythyrea
funesta) (Rožnov pod Radhoštěm, 2016). Z bezobratlých vyskytujících se v blízkosti
vody to je např. vážka podhorní (Sympetrum pedemontanum), šídélko malé (Ischura
pumilio), škeble rybničná (Anodonta cygnea), rak říční (Astacus astacus), u kterého
však stavy po povodni 1997 výrazně klesly (Rožnov pod Radhoštěm, 2016).
Na území Rožnova se vyskytují 2 rybí pásma. Vlastní tok Bečvy spadá do
pásma lipanového, ostatní menší přítoky do pásma pstruhového. Pro lipanové pásmo je
36
typické pomalé proudění vody. Typickými druhy jsou proto lipan podhorní (Thymallus
thymallus), jelec tloušť (Leuciscus cephalus), hrouzek obecný (Gobio gobio) či ouklejka
pruhovaná (Alburnoides bipunctatus). Menší toky spadající do pstruhového pásma
představují nejčistší chladné bystřiny s tvrdým štěrkovitým nebo kamenitým dnem
a vysokým obsahem kyslíku. Mezi zástupce, kteří zde žijí, patří pstruh obecný (Salmo
trutta), vranka obecná (Cottus gobio) a mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula)
(ČSOP, 2016).
Z obojživelníků je zde známo asi 10 druhů. Nejčastěji se vyskytuje skokan
hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina), který je příkladem pronikání
teplomilných druhů do Rožnova, stejně jako ropucha zelená (Bufo viridis). Dále se
můžeme setkat s ropuchou obecnou (Bufo bufo), kuňkou žlutobřichou (Bombina
variegata), rosničkou zelenou (Hyla arborea). Z ocasatých obojživelníků se v listnatých
lesích vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek obecný (Lissotriton
vulgaris), čolek horský (Ichthyosaura alpestris) a náš největší a kriticky ohrožený čolek
velký (Triturus cristatus) (ČSOP, 2016).
Plazi byli na území Rožnova silně postihnuti intenzivním zemědělstvím, které
mělo za následek rozorání mezí a dalších vhodných biotopů (Rožnov pod Radhoštěm,
2016). Na druhou stranu došlo k citelnému poklesu jejich početnosti z důvodu úbytku
hospodaření, kdy louky a mokřady zanechané ladem zarůstají nálety dřevin. Tzv.
,,hromadiska‘‘, což byly terásky z kamenů vybraných z chudých valašských políček ,
které vždy poskytovaly plazům dostatek vhodných úkrytů se zachovaly již jen na Stráni
ve Valašském muzeu (Rožnov pod Radhoštěm, 2016). Pravidelně se na území
vyskytuje 6 druhů, mezi ně patří ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá
(Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix),
užovka hladká (Coronella austriaca), zmije obecná (Vipera berus) (ČSOP, 2016).
Ptáci činí nejpočetnější skupinu zvláště chráněných druhů jak v celé ČR, tak
i v okrese Vsetín. Velký vliv na jejich početnost má především lesní hospodaření, kdy
dochází k převodu přirozených přírodě blízkých listnatých porostů na kultury
jehličnanů, což vede k úbytku druhů vázaných na tyto lesy. Mezi ty nejvzácnější patří
strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas), lejsek
malý (Ficedula parva), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius). Na
přeletu se můžeme setkat s čápem černým (Ciconia nigra), častěji pak s čápem bílým
(Ciconia ciconia) a jeřábkem lesním (Tetrastes bonasia). Největší a nejvzácnější sovou
vyskytující se na území Rožnova pod Radhoštěm je výr velký (Bubo bubo).
37
Nejrozšířenějším druhem je puštík obecný (Strix aluco). Vyskytují se zde také sýc
rousný (Aegolius funereus) a kalous ušatý (Asio otus) (ČSOP, 2016).
Z dravců je zaznamenán pravidelný výskyt poštolky obecné (Falco tinnunculus),
káněte lesního (Buteo buteo), jestřába lesního (Accipiter gentilis) či krahujce obecného
(Accipiter nisus) (Rožnov pod Radhoštěm, 2016).
Mezi další typické zástupce patří chřástal polní (Crex crex), ťuhýk obecný
(Lanius collurio), ledňáček říční (Alcedo atthis), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus),
kos horský (Turdus torquatus), skorec vodní (Cinclus cinclus), ořešník kropenatý
(Nucifraga caryocatactes) či brkoslav severní (Bombycilla garrulus) (Rožnov pod
Radhoštěm, 2016).
Největší šelmou, která se občas na území Rožnova vyskytuje je medvěd hnědý
(Ursus arctos), pravidelný výskyt je zaznamenán u rysa ostrovida (Lynx lynx). Tyto
šelmy významně napomáhají v přirozené regulaci srnčí zvěře. V zachovalých úsecích
řeky Bečvy se setkáváme s vydrou říční (Lutra lutra). Z menších savců se zde vyskytují
plšík lískový (Muscardinus avellanarius), netopýr pestrý (Vespertilio murinus), ježek
východní (Erinaceus roumanicus), ježek západní (Erinaceus europaneus) (Rožnov pod
Radhoštěm, 2016).
5.8 Flóra
Původní vegetací Vsetínského okresu byly a stále jsou nejrůznější typy lesů.
V období po době ledové, během níž zde panovalo velmi drsné klima mrazové pouště
téměř bez rostlin, se v souvislosti s oteplením klimatu začal z oblasti jižní Evropy šířit
les. Tento návrat lesa a jeho formování skončilo asi před 1500 lety. V té době bylo
území okresu Vsetín téměř bez osídlení a lidé se nijak nepodíleli na jejich úbytku.
Pokrývaly celý povrch od údolí až po vrcholy a bezlesá zůstávala pouze koryta řek.
V okolí řek - údolních nivách, byly porosty lužních lesů. Na ně navazoval na úpatí hor
a v pahorkatinách pás acidofilních doubrav a na kyselejších půdách se vyvinuly smíšené
acidofilní doubravy. Na většině ploch se rozprostíraly souvislé porosty bučin
a jedlobučin. Od počátku 12. století se však v oblasti Kelečska trvale usídlil člověk
a začal les kácet pro svá pole, sídla a materiálové využití jako stavivo a topivo. Začaly
se šířit luční a polní druhy rostlin a květena se tak začala stávat pestřejší. V 15.–18.
století docházelo k rychlému rozvoji osídlení a lesy byly postupně káceny
a vypalovány, aby bylo uvolněno místo pro pastevecké hospodaření nových osadníků.
38
V tomhle období došlo k jejímu největšímu poklesu rozlohy, kdy zaujímaly asi jen
jednu třetinu původní rozlohy. V krajině došlo k rozrůznění stanovišť. Louky, pastviny
a pole osídlily druhy, které by zde nikdy, díky odlesnění, nemohly růst. V tomto období
byla květena nejbohatší. Poslední výrazný zásah přineslo 19. a 20. století. Začalo se zde
intenzivněji hospodařit a původní dřeviny byly nahrazovány smrkem. Tak dostaly lesy
svou současnou podobu se zastoupením smrkových monokultur a vyšší příměsí smrku,
v původně převážně listnatých lesích (ČSOP, 2016).
Území Rožnova spadá do Vsetínského bioregionu a nálěží do submontáního
stupně. Potenciálně zde převažují květnaté bučiny, které navazují s porosty jedlobučin
až květnatých jedlin. Lokálně jsou vyvinuty suťové lesy, v nižších polohách Aceri -
Carpinetum, v údolních svazích vzácně i Arunco-Aceretum. Do svahů rozevřených
údolí prostupují háje. V zaříznutých údolích jsou občasně vyvinuty luhy asociace Carici
remotae-Fraxinetum. Podél říčních toků se vyskytují lemy vrbových porostů svazu
Salicion eleagni, na malých tocích se vyskytují vrbové křoviny svazu Salicion
triandrae. Přirozenou náhradní vegetaci tvoří rozšířené smilkové louky a pastviny a na
úživných substrátech rozšířené o mnohé orchideje. Na plochých hřebenech chudých
kamenitých půd se vyskytují lemy brusnicových keříků. Na jižních svazích s hlubšími
půdami vystupují až do výše 600m n.m. druhově bohaté trávobylinné pastvinné louky
svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, v nižších polohách pak květnaté lesní lemy
Trifolion medii. Křoviny patří do svazu Prunion spinosae. Na vlhkých místech se
můžeme setkat s vegetací svazu Calthion, občas s rašelinnými loukami svazu Caricion
fuscae a zbytky bezkolencových luk (Culek a kol., 1996).
Flóra je pestrá, s četným výskytem karpatských druhů jako jsou svízel potoční
(Galium rivale), kakost hnědočervený (Geranium phaeum), svízelka lysá (Cruciata
glabra), pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides), kyčelnice žláznatá (Dentaria
glandulosa), zápalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) a kuklík potoční (Geum
rivale). Mezi zvláštnosti patří mezní výskyt druhů chrpy měkké (Cyanus mollis)
a řepíčku trojlistého (Aremonia agrimonoides). Subtermofyty jsou méně časté, ale roste
zde ještě např. prvosenka jarní (Primula veris), tužebník obecný (Filipendula vulgaris),
černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a kakost krvavý (Geranium
sanguineum). Jsou zde zastoupeny i submediteránní druhy jako zvonek hadincovitý
(Campanula cervicaria), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), ptačí zob obecný
(Ligustrum vulgare), submediteránně-subatlantské , např. pcháč bezlodyžný (Cirsium
acaule), subatlantské např. bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea). Z vzácnějších druhů
39
jsou zde např. zastoupeny střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), kruštík
bahenní (Epipactis palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris) (Culek a kol., 1996).
40
6 Podrobný popis pramenů
Na zájmovém území Rožnova pod Radhoštěm bylo sledováno celkem pět
pramenů. Prameny se nacházejí převážně v lesním porostu v poměrně přístupném
terénu, mimo jedné studánky, nalézající se na okraji zastavěného území. Celá zájmová
oblast spadá do CHKO Beskydy.
Tato kapitola je věnována podrobnému popisu aktuálního stavu každého
z těchto pramenů.
6.1 Studánka Na Pasekách
Obr. 1: Studánka Na Pasekách
Kraj: Zlínský
Okres: Vsetín
Katastrální území: Rožnov pod Radhoštěm
Obec: Rožnov pod Radhoštěm
Nadmořská výška: 478 m n.m.
41
Obr. 2: Poloha studánky Na Pasekách
Studánka se nachází na konci zastavěného území údolí Mokrého mezi
rodinnými domy asi jeden metr od přilehlé komunikace. I když se nejedná o žádnou
rušnou komunikaci, ale o lesní cestu 1L, oproti ostatním řešeným studánkám je zde
patrný zvýšený automobilový provoz. Těsně za studánkou začíná souvislý lesní porost,
takže se kolem studánky vyskytuje i kromě typických ruderálních druhů jako smetánka
lékařská (Taraxacum officinale), též druhy lesní vegetace např. kapraď samec
(Dryopteris filix-mas) či ostružiník maliník (Rubus idaeus). Nachází se ve 4. bukovém
vegetačním stupni. Lesní porost je tvořen především bukem lesním (Fagus sylvatica),
smrkem stepilým (Picea abies), lípou malolistou (Tilia cordata), habrem obecným
(Carpinus betulus) a na okraji lesního porostu, ve světlinách břízou bělokorou (Betula
pendula).
Tato studánka není příliš známá ani navštěvovaná, jelikož není situována do
přírodně atraktivního místa a v letních měsících je zde nulový průtok. Ke studánce je
díky přilehlé komunikaci velmi dobrý přístup, avšak okolní prostředí není nijak vhodné
např. k rekreaci či odpočinku.
Studánka je tvořena betonovým čelem o tloušťce přibližně 200 mm, které je
zapuštěno do svahu. Místy je vidět poškození v podobě trhlin. Z čela pak vede výtoková
trubka DN 50, ze které padá voda do vyhloubeného zemního koryta. Na čelo shora
42
dosedá betonová deska se skosenými boky o stejné tloušťce. Voda je akumulována za
čelem studánky, a protože výtoková trubka není situována do jejího dna, ale je umístěna
asi 100 mm nade dnem, docházelo v letních měsících k tomu, že nebylo možno změřit
vydatnost studánky. Voda byla sice přítomna, ale byla držena za čelem studánky a
výška její hladiny nedosahovala ke vtoku trubky, tudíž nebylo možno průtok změřit.
Voda je pak dále odváděna propustkem pod komunikací do příkopu ústícího do
Vermířovského potoka.
6.2 Jahnova studánka
Obr. 3: Jahnova studánka
Kraj: Zlínský
Okres: Vsetín
Katastrální území: Rožnov pod Radhoštěm
Obec: Rožnov pod Radhoštěm
Nadmořská výška: 515 m n.m.
GPS souřadnice: N 49°29'07.44" E 18°09'01.44"
43
Obr. 4: Poloha Jahnovy studánky
Tato studánka se nachází u turistické trasy vedoucí na vrchol Velký Javorník.
Z tohoto důvodu zde prochází spousta turistů, a tak je tato studánka hojně
navštěvovaná. V blízkém okolí se nacházejí pastviny, kde se po téměř celý rok pase
dobytek, který je často napájen z této studánky. Takovýto zvýšený pohyb je patrný
i v okolí studánky, které je výrazně sešlapáno, takže zde vegetace téměř vůbec neroste.
Pramen je umístěn v lese mimo zastavěné území. Nachází se v pátém jedlo-bukovém
vegetačním stupni. Z dřevin se zde vyskytují smíšené porosty s bukem lesním (Fagus
sylvatica), lípou malolistou (Tilia cordata), smrkem ztepilým (Picea abies), na
kamenném výchozu je možno spatřit břízu bělokorou (Betula pendula). V jarním
aspektu pak v blízkém okolí rozkvétají sněženky podsněžník (Galanthus nivalis), která
je tu však vysazena uměle místními obyvateli, plicník lékařský (Pulmonaria officinalis).
Na vlhkých kamenech tvořících studánku se vyskytují mechorosty a také kapraď samec
(Dryopteris filix-mas). Nad studánkou se nachází jalovcová pastvina.
Studánka je řešena jako kamenná rovnanina, do které je vsazena betonová deska
s žulovým kamenem na níž je napsáno: ,,Jahnova studánka pojmenována na počest
valašského spisovatele a básníka Metoděje Jahna‘‘. Uveden je i letopočet 1938. Mezi
kameny je do betonu vsazena výtoková trubka o průměru DN 50. Z výtokové trubky
voda padá do kamenného žlabu, kde voda dále přetéká přes žlab do koryta, které je na
44
spadišti vody opevněno kamenem. Kolem koryta je umístěno dřevěné zábradlí a na
druhé straně je umístěna dřevěná lavička. Voda pak dále pokračuje korytem, které
pokračuje pod cestou a odvádí vodu dále po svahu a ústí do Vermířovského potoka.
Protože je kapacita žlabu při vyšších průtocích nedostatečná, okolí studánky bývá často
zamokřené a rozbahněné, díky vodě, která zde i místy trvale stojí. Svah vedle studánky
je ještě opevněn a stabilizován pomocí kamenné rovnaniny, která je ze stejného
materiálu jako studánka - pískovce a kvůli bezpečnosti je na něm upevněno dřevěné
zábradlí. Mimo nedostatečně kapacitního žlabu je studánka udržovaná a vhodně
spravená tak, aby zapadala do okolní krajiny. Tento dojem ještě umocňuje fakt, že vlhké
kameny tvořící studánku porůstají mechorosty. Je oblíbeným cílem turistů a patří mezi
jednu z nejznámějších studánek v Rožnově pod Radhoštěm.
6.3 Studánka V Mokrém
Obr. 5: Studánka V Mokrém
Kraj: Zlínský
Okres: Vsetín
Katastrální území: Rožnov pod Radhoštěm
Obec: Rožnov pod Radhoštěm
Nadmořská výška: 480 m n.m.
GPS souřadnice: N 49°28'58.08" E 18°09'16.56"
45
Obr. 6: Poloha studánky V Mokrém
Studánka je situována stejně jako studánka Na Pasekách v údolí Mokrém
přibližně o 600 m jihovýchodně dále. Nachází se podél stejné komunikace, která je od
pramene vzdálená 10 m a studánka je ze strany ke komunikaci od rušivých vlivů
chráněna porostem. Dříve se kolem studánky vyskytoval vzrostlý porost dřevin, ale
před pár lety byla většina dřevinné vegetace vymýcena. Tímto se prostor otevřel a je
daleko náchylnější k působení abiotických činitelů. Dnes se v jejím okolí nacházejí
mladé porosty převážně buku lesního (Fagus sylvatica), jedle bělokoré (Abies alba)
a smrku ztepilého (Picea abiea). Kolem studánky se nalézají druhy vázané na vlhké
prostředí. Z jarního aspektu to jsou např.: blatouch bahenní (Caltha palustris),
pomněnka bahenní (Myosotis palustris), orsej jarní (Ficaria verna). Dále se zde
vyskytují porosty přesličky bahenní (Equisetum palustre), pomněnky bahenní (Myosotis
palustris), nálety topolu osiky (Populus tremula). Místy roste vrba jíva (Salix caprea),
lípa malolistá (Tilia cordata), javor mléč (Acer campestre), bez černý ( Sambucus
nigra), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), bříza bělokorá (Betula pendula),
ostružiník maliník (Rubus idaeus). Území se nachází ve čtvrtém bukovém vegetačním
stupni.
Přístup ke studánce od komunikace je pomocí pěšinky a je bezproblémový.
Místo je hojně navštěvované a známé. U studánky pak bývá po intenzivnějších srážkách
46
půda dosti zamokřená, což bylo řešeno pomocí položené dřevěné desky. Tohle řešení se
bohužel neukázalo jako příliš účinné.
Vývěr pramene je chráněn dřevěným přístřeškem. Ten je konstrukčně řešen
zapuštěnou železnou zkruší s kamennou obezdívkou, na které je posazena dřevěná
stříška. Je užita šindelová krytina. Přístřešek je možno otevírat pomocí laťových dvířek
opatřených zámkem. Pramen je vyústěn o metr dále, pomocí výtokového potrubí DN
50, které je položeno na betonovém žlabu. Spadiště vody je opevněno pomocí
kamenného záhozu. Voda je pak odváděna pomocí uměle vybudovaného koryta, přes
které vede malá dřevěná lávka a pramen dále ústí do Vermířovského potoka.
6.4 Studánka Rysová
Obr. 7: Studánka Rysová
Kraj: Zlínský
Okres: Vsetín
Katastrální území: Tylovice
Obec: Rožnov pod Radhoštěm
Region: Moravskoslezské Beskydy
Nadmořská výška: 480 m n.m.
GPS souřadnice: N 49°26'30.83" E 18°08'37.32"
47
Obr. 8: Poloha studánky Rysová
Studánka se nachází v části Uhliska mimo zastavěné území. Je umístěna v plně
zapojeném lesním porostu. Studánka je vzdálena přibližně 100 m od účelové
komunikace, lesní cesty 1L, vedoucí do místní části Tylovice. Porost je tvořen převážně
habrem obecným (Carpinus betulus) a lípou malolistou (Tilia cordata). Ke studánce
vede pěšina vyšlapaná od zvěře. Protože je studánka schovaná v lese téměř bez
přístupu, je i málo známá, a veřejnost o ni téměř vůbec neví.
Z hlediska vegetace je zde nejbohatší jarní aspekt. Vyskytují se zde druhy jako:
prvosenka vyšší (Primula elatior), blatouch bahenní (Caltha palustris), sasanka hajní
(Anemone nemorosa), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), lecha jarní
(Lathyrus vernus), pitulník horský (Galeobdolom montanum), kyčelnice cibulkonosná
(Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Jakmile je stromové
patro olistěno a nastoupí letní aspekt, bylinné patro je o mnoho chudší a povětšinou je
tvoří trávy rodu Carex sp.
Místo, kde se nachází studánka je charakteristické pro své obnažené velké
pískovcové balvany, mezi nimiž pramen vyvěrá. Studánka je řešena velmi jednoduše.
Ve svahu, kde pramen vyvěrá je umístěna zídka poskládaná z opracovaných kamenů na
48
sucho, v níž je umístěno výtokové potrubí DN 50, na které navazuje plastový žlábek
o stejné šířce jako je průměr potrubí, z něhož voda dále pokračuje přirozeně
vytvořeným drobným korytem. Takto voda pokračuje i dále a ústí do Uhliského potoka.
U konce plastového žlabu se voda přirozeně akumuluje ve sníženině a při větších
průtocích tvoří přirozenou tůňku, ve které se vyskytuje pijavka koňská (Haemopis
sanguisuga), v tekoucí vodě je možno spatřit korýše blešivce potočního (Grammarus
fossarum). Při sušších obdobích pramen není schopný tuto tůňku napájet, a poté téměř
vysychá.
6.5 Pramen Rysová II
Obr. 9: Pramen Rysová II
Kraj: Zlínský
Okres: Vsetín
Katastrální území: Tylovice
Obec: Rožnov pod Radhoštěm
Nadmořská výška: 480 m n.m.
GPS souřadnice: N 49°26'30.83" E 18°08'37.32"
49
Obr.10: Poloha pramene Rysová II
Tento pramen se nachází jen o 15 m jižněji od studánky Rysová. Leží tedy
v části Uhliska a nachází se ve stejném porostu. Krásný přírodní pramen je v krajině
velmi nepatrný a skryt mezi vegetací. Jeho přítomnost naznačuje zamokřené okolí.
Pramen pomalu odtéká přirozeně vytvořeným korytem. Území se nachází ve čtvrtém
bukovém vegetačním stupni. Z dřevinné vegetace se v okolí pramene nachází převážně
porost a habru obecného (Carpinus betulus) a lípy malolisté (Tilia cordata). Bylinné
patro v letním aspektu téměř zcela chybí, místy se vyskytují porosty trav rodu Carex sp.
V jarním aspektu zde můžeme nalézt mnoho kvetoucích druhů jako např. prvosenka
vyšší (Primula elatior), blatouch bahenní (Caltha palustris), sasanka hajní (Anemone
nemorosa), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), lecha jarní (Lathyrus
vernus), pitulník horský (Galeobdolom montanum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria
bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis).
Pramen není nijak upravován a přirozeně vyvěrá v tomto místě a odtéká ze
zvýšeniny dále severně dolů lesním porostem. V pramenu je možno spatřit i živočichy
blešivce potočního (Grammarus fossarum). Tento pramen je veřejností téměř neznámý
a nenavštěvovaný, což umocňuje fakt špatné přístupnosti a tím, že je pramen v letních
měsících ukryt v bujné vegetaci a není nijak technicky upraven.
50
7 Výsledky
Díky terénnímu a laboratornímu měření byla získána data, která byla následně
použita k vytvoření grafů a tabulek, které tak dávají okamžitou a jasnou interpretaci
výsledků. Tyto naměřené hodnoty byly porovnávány s hodnotami stanovenými
vyhláškou č. 83/2014 Sb. Každý grafický výsledek je následně okomentován.
7. 1 Výsledky terénního měření
Obr. 11: Graf znázorňující hodnoty pH jednotlivých pramenů v měsících leden 2016 až
únor 2017
Z grafu je patrné, že pH vody kolísá po celý rok. U některých pramenů méně
výrazněji, u některých naopak více. Mezi prameny s nejrozkolísanějším pH patří
studánka Na Pasekách. Některé studánky se nevešly do rozmezí hodnot, které jsou
určeny dle vyhlášky č. 83/2014 Sb. a nesplnily dolní mezní hodnotu pro pitnou vodu.
Vykazovaly pH nižší než 6,5. Patří mezi ně pramen Rysová II, který v měsíci lednu
2016 vykazoval hodnotu 6,3 a v měsíci lednu 2017 pak studánka V Mokrém s pH 5,69 a
Jahnova studánka 5,97. Nejvyšší mezní hodnotu pro pitnou vodu dle vyhlášky č.
83/2014 Sb., činící 9,5 nepřekročil žádný z pramenů. Nejvyšší naměřené pH vykazovala
studánka Na Pasekách a to 7,88.
51
Obr. 12: Graf znázorňující obsah rozpuštěného kyslíku v jednotlivých pramenech v měsících leden 2016 až únor 2017
Obsah rozpuštěného kyslíku závisí na atmosférickém tlaku a především teplotě
vody. Z těchto měření bylo možno pozorovat závislost v množství rozpuštěného kyslíku
ve vodě na teplotě vody (viz. dále). Graf ukazuje, že obsah rozpuštěného kyslíku ve
vodě kolísal po celý rok. U studánky Na Pasekách je patrný nejvýraznější výkyv.
V letních měsících jsou pro tuto studánku hodnoty jedny z nejnižších. Naopak
v zimních měsících pramen studánky vykazoval nejvyšší hodnoty rozpuštěného kyslíku
ze všech měřených pramenů, a to 11,33 mg/l. Nejnižší hodnota byla naměřena v měsíci
červnu u studánky V Mokrém s hodnotou 4,74 mg/l.
Obr. 13: Graf znázorňující vydatnost jednotlivých pramenů v měsících leden 2016 až únor 2017
Graf znázorňuje vydatnost pramenů, která byla velice různorodá. Mezi prameny
s nejrozkolísanějšími průtoky patří Jahnova studánka a studánka V Mokrém a zčásti
i studánka Na Pasekách, u které od měsíce května až do měsíce září nebyla vydatnost
52
změřena, protože voda nevytékala z výtokové trubky. Pramen nebyl zcela vyschlý, ale
díky konstrukci studánky, neumožňovala převedení tak malého průtoku výtokovou
trubkou přes čelo stavby, a tak nebylo možno vydatnost změřit. V ostatních měsících
vykazovala dosti rozkolísanou vydatnost. Naopak nejstabilnější vydatnost měly pramen
Rysová II a studánka Rysová, které se téměř po celý rok držely na podobných
hodnotách, ale také patří mezi prameny s nejmenší vydatností. Nejvydatnějším
pramenem je studánka V Mokrém, u pramene Jahnovy studánky byly naměřeny jen
o něco menší hodnoty vydatnosti, a proto také patří mezi nejvydatnější ze sledovaných
pramenů. Z grafu je patrný výrazný nárůst vydatnosti u všech pramenů v únoru 2017.
Obr. 14: Graf znázorňující teploty vody v jednotlivých pramenech v měsících leden
2016 až únor 2017
Nejvyšší hodnoty teploty vody byly naměřeny převážně v letních měsících.
Úplně nejvyšší hodnota byla naměřena v měsíci srpnu u studánky Na Pasekách a její
teplota byla 17°C. Nejnižší teplota byla zaznamenána v měsíci lednu 2017 u Pramene
Rysová II s hodnotou 2,1 °C. Celkově nejnižší teploty za celou dobu měření byly
zjištěny právě v tomto měsíci u všech pramenů. Vyhláška č. 83/2014 Sb. limituje
i teplotu vody. Nejnižší hodnota je stanovena na 8 °C, nejvyšší na 12 °C. Jak ukazuje
graf, limit byl v mnoha případech překročen.
53
7.2 Výsledky laboratorního měření
Obr. 15: Graf znázorňující hodnoty konduktivity jednotlivých pramenů v měsících leden 2016 až únor 2017
Konduktivita byla ve všech měřených obdobích téměř stejná a nijak výrazně se
neměnila. Dle vyhlášky č. 83/2014 Sb. je stanoven limit pro pitnou vodu na 125 mS/m.
Tato hodnota nebyla ani v jednom případě překročena. Nejvyšší hodnota konduktivity
byla naměřena v červnu na studánce Rysová s hodnotou 47,1 mS/m, naopak nejnižší
hodnota byla zjištěna v měsíci březnu u Jahnovy studánky s hodnotou 9,9 mS/m.
U Studánky Rysová a pramene Rysová II byly měřeny téměř stejné hodnoty
konduktivity.
Obr. 16: Graf znázorňující množství orthofosforečnanů v jednotlivých pramenech v měsících březen, červen, říjen a leden
Množství orthofosforečnanů nebylo po celý rok stejné. Nejvyšší hodnoty byly
naměřeny v lednu 2017. Jahnova studánka vykazovala 0,121 mg/l orthofosforečnanů.
54
Pramen Rysová II měl v lednu oproti ostatním studánkám hodnoty taktéž vysoké, a to
0,094 mg/l. U každého pramene bylo v lednu naměřeno několikrát vyšší množství
orthofosforečnanů než v předchozích měsících. Viditelně nejmenší hodnoty byly po
celou dobu měřeny u studánky Na Pasekách. V průměru to bylo 0,012 mg/l.
Obr. 17: Graf znázorňující množství dusičnanů ve vodě v jednotlivých pramenech v měsících březen, červen, říjen a leden
Dusičnany byly v pramenech zjištěny jen v nízkých koncentracích a v průběhu
roku nijak výrazně nekolísaly. Nejmenší koncentrace byly naměřeny v prameni Rysová
II, u kterého se pohybovaly pouze kolem 1 mg/l. Nejnižší hodnota zde byla zjištěna
v lednu roku 2017 a činila 0,8 mg/l. Nejvyšší koncentrace byly měřeny u Jahnovy
studánky, kdy se hodnoty pohybovaly kolem 3 mg/l a celkově nejvyšší obsah dusičnanů
byl zjištěn v říjnu v množství 4,6 mg/l. Z grafu můžeme vidět, že u všech pramenů jsou
jejich nejnižší hodnoty dusičnanů v červnu. Limit je dle vyhlášky č. 83/2014 Sb. pro
pitnou vodu stanoven na hodnotu 50 mg/l, což není ani v jednom případě překročeno.
55
Obr. 18: Graf znázorňující hodnoty manganu v jednotlivých pramenech v měsících březen, červen, říjen a leden
Z grafu je zřejmé, že množství manganu se mezi jednotlivými prameny značně
liší. Pramen Rysová II jednoznačně dosahoval nejvyšších hodnot a v měsíci červnu
dvakrát přesahoval povolené limity pro pitnou vodu. V prameni bylo naměřeno 0,106
mg/l manganu. V témže měsíci byly zjištěny nadlimitní hodnoty i u studánky Na
Pasekách, avšak v ostatních měsících byly již v normě. Pramen Rysová II přesahoval
hodnoty ve třech (červen, říjen, leden) ze čtyř měsíců, ve kterých bylo množství
manganu zjišťováno. U ostatních pramenů již naměřené hodnoty nepřekračovaly limit
vyhlášky č. 83/2014 Sb. v žádném z měsíců. Nejméně bylo prvku změřeno v Jahnově
studánce, a to v březnu s hodnotami 0,0005 mg/l manganu. I u ostatních pramenů, mimo
studánky Rysová, byly nejnižší hodnoty naměřeny právě v březnu, u studánky Rysová
to bylo v červnu.
Obr. 19: Graf znázorňující množství síranů ve vodě v jednotlivých pramenech v měsících březen, červen, říjen, leden Měření ukázalo, že množství síranů splňuje limity pro pitnou vodu ve všech studánkách,
které jsou vyhláškou stanoveny na 250 mg/l. Hodnoty jsou u všech studánek po celou
56
dobu měření poměrně podobné a v průběhu roku nijak výrazně nekolísaly. Celkové
nejmenší množství síranů ve vodě bylo měřeno u Jahnovy studánky. Nejvyšší hodnota
byla naměřena u studánky V Mokrém v množství 42,5 mg/l.
Obr. 20: Graf znázorňující množství železa ve vodě v jednotlivých pramenech v měsících březen, červen, říjen, leden
Množství železa ve vodě bylo u jednotlivých pramenů velice rozdílné. V měsíci
březnu byly naměřeny hodnoty velmi nízké a žádný z pramenů nepřekročil limit 0,2
mg/l pro pitnou vodu vyhlášky č. 83/2014 Sb. V červnu byl tento limit překročen na
dvou místech, a to u studánky Na Pasekách a pramene Rysová II. U studánky Na
Pasekách bylo naměřeno 0,922 mg/l železa, což je téměř pětkrát víc než povoluje
vyhláška. V říjnu byly hodnoty překročeny i u studánky Rysová, ale pouze nepatrně,
pramen Rysová II překračoval limit o 0,1 mg/l a studánka na Pasekách prokazovala
hodnoty železa v množství 2,198 mg/l, což je téměř o jedenáctkrát více než povoluje
limit pro pitnou vodu. V lednu je hodnota překročena pouze u pramene Rysová II
v množství 0,425 mg/l.
57
Obr. 21: Graf znázorňující množství chloridů ve vodě ve všech v pramenech v měsících březen, červen, říjen, leden
Graf ukazuje, že chloridy jsou ve všech pramenech zastoupeny v menší míře.
Limit, který je dle vyhlášky č. 83/2014 pro pitnou vodu stanoven na hodnotu 100 mg/l
není překročen na žádném místě. Nejnižší hodnoty byly naměřeny v lednu okolo 4 mg/l.
Nejvyšších hodnot dosahovala v březnu a červnu studánka Na Pasekách, kdy bylo
naměřeno stejné množství 27,5 mg/l chloridů, a v říjnu pak studánka V Mokrém
v množství též 27,5 mg/l. Nejnižší hodnoty byly měřeny u studánky Rysová, kolem 4
mg/l.
7.3 Závislosti u vybraných hodnot
Obr. 22: Graf znázorňující závislost teploty vody studánky Na Pasekách na okolní
teplotě v měsících leden 2016 až únor 2017
58
Obr. 23: Graf znázorňující závislost teploty studánky V Mokrém na okolní teplotě v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 24: Graf znázorňující závislost teploty vody Jahnovy studánky na okolní teplotě v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 25: Graf znázorňující závislost teploty vody studánky Rysová na okolní teplotě v měsících leden 2016 až únor 2017
59
Obr. 26: Graf znázorňující závislost teploty vody pramene Rysová II na okolní teplotě v měsících leden 2016 až únor 2017
Z grafů je patrné, že teplota vody sledovaných pramenů není příliš závislá na
teplotě okolního vzduchu. Nejvyšší teploty vody jsou měřeny v letních měsících, zde je
většinou křivka na svém vrcholu, a s nástupem podzimu a chladnějších teplot začíná
klesat dolů. Je evidentní, že rozdíly teplot zde nejsou tak výrazné a extrémní jako
u okolního vzduchu a mění se většinou jen pozvolna a tvoří tak plynulý přechod mezi
stoupající a klesající větví teplotní křivky vody. Nejnižším bodem křivky je ve všech
případech leden 2017, kdy byla nejnižší naměřená teplota venkovního vzduchu -21,6
°C. Průměrná roční teplota pramenů se pohybuje okolo 9°C. Nejnižší teplota byla
naměřena u pramene Rysová II v lednu 2017 a to 2,1°C. Nikde nepřekročila bod mrazu,
i když se venkovní teplota pohybovala kolem -20°C a nad bod mazu se nedostala
několik dní. Nejvyšší teplota byla zjištěna v srpnu u pramene studánky Na Pasekách
s hodnotou 17,0 °C.
Obr. 27: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody studánky Na Pasekách v měsících leden 2016 až únor 2017
60
Obr. 28: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody studánky V Mokrém v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 29: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody Jahnovy studánky v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 30: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody studánky Rysová v měsících leden 2016 až únor 2017
61
Obr. 31: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody pramene Rysová II v měsících leden 2016 až únor 2017
Díky grafickému vyhodnocení dat je patrná závislost mezi teplotou vody
a obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodě. U některých pramenů je tato závislost patrnější
více, u jiných méně. Platí zde nepřímá úměra, tedy čím je teplota vody vyšší, tím je
obsah rozpuštěného kyslíku nižší a naopak. Proto byly nejnižší hodnoty O2 naměřeny
v letních měsících, kdy bylo nejtepleji a teplota vody v některých pramenech šplhala až
k 17°C. V prameni studánky V Mokrém byla v červnu naměřena hodnota pouhých 4,74
mg/l rozpuštěného kyslíku. Stejně jako byla u všech pramenů v lednu roku 2017
naměřena nejnižší teplota vody, tak byla naměřena nejvyšší hodnota rozpuštěného
kyslíku. Absolutně nejvyšší množství rozpuštěného O2 bylo zjištěno u studánky Na
Pasekách, kdy bylo naměřeno 11,33 mg/l.
Obr. 32: Graf znázorňující závislost vydatnosti studánky Na Pasekách na srážkách v měsících leden 2016 až únor 2017
62
Obr. 33: Graf znázorňující závislost vydatnosti studánky V Mokrém na srážkách v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 34: Graf znázorňující závislost Jahnovy studánky na srážkách v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 35: Graf znázorňující závislost vydatnosti studánky Rysová na srážkách v měsících leden 2016 až únor 2017
63
Obr. 36: Graf znázorňující závislost vydatnosti pramene Rysová II na srážkách v měsících leden 2016 až únor 2017
Grafické porovnání naměřených hodnot vydatnosti a srážek ukazuje závislost
některých sledovaných pramenů na těchto hodnotách. Určitá závislost se ukazuje
u pramene studánky Na Pasekách. Protože nebylo možné změřit vydatnost tohoto
pramene v měsících květen - září, pro stanovení přesnějšího závěru bylo zjištěno příliš
málo dat. Částečná závislost je patrná u pramene Rysová II, i když je vydatnost jen
málo rozkolísaná, a proto bude pramen mělce podchycen. Ostatní prameny nevykazují
přílišnou závislost na těchto parametrech a budou tak podchyceny ve větších hloubkách.
Studánka V Mokrém reaguje na zvýšené množství srážek až bezmála po čtyřech
měsících. Studánka Jahnova o měsíc méně, tedy po třech měsících. Studánka Rysová
téměř vůbec nemění svojí vydatnost, která je po většinu měření skoro stejná, navýšení
vydatnosti je patrné až v měsíci listopadu po předchozích vydatných srážkách, avšak
reaguje se zpožděním čtyř měsíců.
7.4 Návrhy úprav
7.4.1 Studánka Na Pasekách
Tato studánka delší dobu neprošla rekonstrukcí a budou potřeba technické
úpravy objektu. Protože je vydatnost studánky po většinu roku malá a hladina vody tak
nedosáhne na výtokovou trubku a nemůže odtékat dále a kumuluje se tak za čelem
studánky.
64
Celkově nepůsobí esteticky příliš dobře. Je to tím, že materiál, který byl použit
na výstavbu celého objektu studánky byl beton, a tento dojem trvá, i když část
konstrukce již porostly mechorosty.
Studánka je zapuštěná do svahu. Na čele konstrukce je položena betonová
deska, která chrání studánku před zasypání zeminou a přenáší zatížení zeminou na čelo
studánky. A právě v čele této konstrukce jsou patrné trhliny a hrozí nebezpečí
poškození celého objektu. Oprava by obnášela důkladné očištění povrchu, odstranění
nesoudržných částí konstrukce. Následovalo by nanesení adhezního nátěru na čelo
stavby a následně nanesení sanační malty. Po opravení konstrukce by bylo čelo
obloženo lomovým kamenem, aby objekt zapadal do okolního prostředí.
Aby bylo zajištěno většího průtoku, bude po bocích, ve svahu studánky zřízena
štěrková drenáž, která by měla svádět vodu k čelu studánky. Bude tvořena štěrkem
frakce 16/32 o výšce 100 mm.
K prameni je také špatný přístup. Z tohoto důvodu bude navrženo vsazení
nášlapného kamene ve vzdálenosti 200 mm od výtoku. Bude použit lomový kámen,
jehož nášlapná plocha by měla mít šířku alespoň 200 mm. Kámen bude zapuštěn do
země alespoň 100 mm.
Prostor za čelem studánky je poměrně výrazně zanesen sedimenty, v průběhu
měření zde byly nalezeny dokonce i odpadky. Bylo by vhodné vyčištění celého tohoto
prostoru.
7.4.2 Studánka V Mokrém
Konstrukce studánky je v poměrně dobrém stavu, úprava je potřeba především
v jejím okolí, to je totiž po vydatnějších srážkách vždy výrazně zamokřené. Tento
problém byla již snaha vyřešit pomocí položených dřevěných desek, ovšem toto se
neukázalo jako příliš účinné. Bude proto navrženo zpevnění plochy kolem studánky
pomocí posypu drceného kameniva frakce 8-11 o vrstvě 100 mm. To by mělo zajistit
jak zpevnění rozbředlé zeminy, tak i drenáž a celkově lepší přístup ke studánce.
Betonový žlab, na kterém je položena výtoková trubka je již ve velmi špatném
stavu. Voda a mráz pomalu rozebírají konstrukci. Bylo by ideální celý žlab vyměnit za
nový.
Vývěr pramene je kryt studánkou, která je tvořena zapuštěnou betonovou skruží
s kamennou obezdívkou na které je posazen přístřešek, který je možno otevírat pomocí
65
laťových dvířek opatřených zámkem. Bylo by proto vhodné zkontrolovat stav pramene,
zdali není jímací zařízení příliš zaneseno, popř. jej vyčistit. Je potřeba také zkontrolovat
stav betonové skruže, pokud by její technický stav nebyl dobrý, byla by tato skruž
vyměněna za novou.
Protože je zdejší prostředí klidné a vhodné k odpočinku a relaxaci a místo je
hojně navštěvované, bude zde navržena lavička, která zde chybí a nedovolí zdejším
návštěvníkům příliš dlouhé návštěvy. Lavička bude umístěna tak, aby návštěvník seděl
zády ke svahu a mohl pozorovat okolní krajinu a studánku.
7.4.3 Jahnova studánka
Tato studánka je ve velmi dobrém stavu. Je upravená, zrekonstruovaná a zapadá
do okolní krajiny. Je hojně navštěvovaná turisty, protože přes studánku vede známá
turistická trasa, a tak je o ni i pečováno. Kromě studánky se zde nachází i lavička, takže
si procházející turisté mohou odpočinout.
Tato studánka nepotřebuje žádné technické úpravy. Jediný problém je časté
zamokření okolí studánky a rozbředlá zemina. Tím se přístup ke studánce výrazně
ztěžuje. Bude proto navrženo okolí studánky upravit posypem pomocí hrubého
drceného kameniva frakce 8-11 o tloušťce 100 mm.
7.4.4 Studánka Rysová
Pramen se nachází mezi pískovcovými valouny ukryt tak, že mnohdy není
jednoduché jej nalézt. Studánka je upravena z přírodních materiálů ze zdejší lokality
a zcela zapadá do tohoto místa. Je tvořena kamennou zídkou poskládanou z pískovců na
sucho. Z ní pak vede výtoková trubka, která ústí dále do odváděcího plastového žlábku.
Plastový žlábek bývá často zanesen, proto je potřeba jeho pravidelné čištění.
Bude navržena výměna plastového žlábku za dřevěný, který tak jen podtrhne
celý vzhled studánky a nebude jej rušit tak jako plastový. Bude dlouhý 500 mm a šířka
průtočného žlábku bude 50 mm, aby mohl být vsazen pod výtokovou trubku. Celý žlab
by byl položen na ploché kameny tak, jako je to řešeno nyní a dřevěný žlábek nebude
ve styku s vlhkou zemí a dřevo tak déle vydrží.
Další úpravou bude zřízení dřevěné lavičky, která zde chybí. Lavička bude
umístěna v těsné blízkosti studánky.
66
7.4.5 Pramen Rysová II
U tohoto pramene bude navržena kompletní úprava, která se bude skládat
z návrhu na vybudování studánky, posezení k odpočinku a relaxaci pro návštěvníky
a ke zvýšení propagace tohoto místa bude navržena informační tabule a celkové
zpřístupnění místa. Celá úprava by měla zvýšit především propagaci a návštěvnost
tohoto místa. Kolem lesa, ve kterém se pramen i studánka Rysová nachází, vede
turisticky vytížená lesní cesta, a tak zde prochází spousta turistů. Zpřístupněním tohoto
místa by si tak kolemjdoucí mohli udělat malou zastávku jak u studánky Rysová, tak
u pramene Rysová II, u něhož bude navržena celková úprava. Lidé by tak i díky
informacím poskytnutým na informační tabuli mohli porovnat obě dvě studánky. Jedna
studánka téměř přírodního charakteru s velmi kvalitní pitnou vodou a druhá technicky
upravená studánka, kde je kvalita vody sice horší, ale mohou zde strávit cenné chvíle
odpočinku.
Před zahájením výstavby studánky bude z místa odstraněn hustý porost
zmlazujících dřevin a hrabanky o ploše přibližně 10 x10 m. Dále bude následovat
stavba studánky. Nejprve bude vyhloubena základová rýha. Protože se jedná o drobnou
konstrukci v poměrně nepřístupném terénu, budou všechny výkopové práce i odstranění
porostu prováděny ručně. Základy a celá stavba budou umístěny mimo vývěr pramene,
ten nesmí být nijak poškozen. Pramen bude podchycen pomocí trubky a voda jí bude
přiváděna do skruže. Po vyhloubení základové rýhy o hloubce 250 mm a ploše 0,179 m3
bude proveden pískový podsyp o tloušťce 50 mm a ploše 0,047 m3. Poté bude do
základové rýhy vylit beton, míchaný na místě. Po vytvrdnutí betonu zde bude umístěna
skruž, o průměru 600mm a výšce 500 mm, do níž budou udělány otvory pro umístění
trubky, do nichž budou poté položeny. Pro přívod vody z pramene do skruže bude
vyhloubena rýha o hloubce 100mm, do které bude trubka uložena a zasypána zeminou.
Pro zajištění vodotěsnosti a zafixování v místě kde bude trubka procházet skruží, bude
použita studnařská montážní pěna. Na základy bude vybudována kamenná zídka,
čtvercového půdorysu okolo celé skruže, o výšce 200 mm a šířce také 200 mm a délkou
strany 1100 mm. Bude použit lomový kámen o velikosti alespoň 150 mm, jako pojivo
cementová malta. Na čelo studánky bude navazovat žlab, postaven ze stejného
materiálu, o výšce 100 mm, šířce 760 mm a hloubce 280 mm. Hrany žlabu budou mít
šířku 80 mm. Ve žlabu bude vytvořen malý odtokový žlábek s průtočným průřezem ve
tvaru trojúhelníka o průtočné ploše 0,1 m2.
67
Na zídku bude umístěna střešní konstrukce, tvořená 4 dřevěnými hranoly
o rozměrech 100x100 mm. Na hranoly budou dosedat tři páry krokví, s hranoly spojeny
pomocí tesařského spoje - osedlání, každý spoj bude ještě zajištěn hřebíkem. V hřebenu
budou krokve spojeny tesařským spojem - ostřihem a čepem. Mezi krokvemi bude
umístěn hambálek, který bude ke krokvi připevněn pomocí rybinového plátu a zajištěn
dubovým kolíkem. Na krokve budou pomocí dvou hřebíků na každé straně připevněny
střešní latě. Na latě bude položen podkladní pás, na okrajích přibit pomocí hřebíků,
přibližně každých 40 cm. Dále se každá vrstva přibije hřebíky podélně. Následuje
položení střešní krytiny z asfaltové šindele. Ta bude taktéž přitlučena hřebíky a navíc je
ještě vybavena samolepícími pásy. Tato krytina bude čtvercového tvaru v červené
barvě.
Celá střecha bude uzavřená. Jednak z důvodu bezpečnosti, aby nedošlo např.
k pádu do skruže, a aby se do studánky nedostaly různé předměty jako odpadky, větve
atd. Z obou stran budou kryty latěmi. Ze zadní strany budou latě o rozměrech 50x10
mm podélně připevněny ke krokvím. Z přední strany budou latě o rozměrech 100x20
mm příčně připevněny pomocí hřebíků ke krokvím a dřevěnému hranolu. Dřevěné
materiály budou ošetřeny lazurou aby byly chráněny před nepříznivými vnějšími vlivy,
ale také aby byla tímto nátěrem podtržena kresba dřeva.
U studánky bude umístěno kryté posezení. Před umístěním posezení bude
vyrovnán terén a poté zhotoveny betonové základy. Nejprve budou vytvořeny dvě
základové rýhy o rozměrech 150x1600mm, poté vylity betonem. Po zatvrdnutí bude na
tyto základy umístěno posezení, které nebude nijak kotveno. Posezení bude tvořeno
dvěma půlkulatinami o rozměrech 300x160 mm, postavené na seříznuté spodní hrany
na základy. Na horní hrany budou příčně umístěny lavičky, taktéž z půlkulatiny
o rozměru 350x175 mm a délkou lavičky 1600 mm. Na každém konci lavičky budou
vyřezány drážky tak, aby do sebe tyto části přesně zapadaly a přilepeny polyuretanovým
lepidlem na dřevo. Stůl bude tvořen dvěma půlkulatinami o rozměru 350x175 a délce
1480mm, umístěnými mezi dva dřevěné sloupy a k němu připevněny pomocí dřevěných
kolíků. Sloupy budou také z půlkulatiny o rozměru 300x160x1970mm a ke spodní
podstavě připevněny pomocí čtyř vrutů. Ke sloupu budou z vnitřní stany připevněny
pomocí čtyř hřebíků dvě rozpěry. Na rozpěru budou připevněny krokve pomocí
tesařského spoje - čepování, na hřebenu upevněny pomocí ostřihu a zajištěny čepem
a pomocí dvou hřebíků připevněny ke sloupu. Na krokve budou pomocí dvou hřebíků
z každé strany připevněny dřevěné latě o rozměrech 80x20x2160 mm. Na tyto latě bude
68
umístěna šindelová krytina stejného typu a dle stejného postupu jako u studánky. Dřevo
bude ošetřeno nátěrem z lazury. Pod posezením a jeho blízkým okolím bude pro
zpevnění plochy vysypáno drceným kamenivem frakce 8-11 mm o výšce 100 mm.
Informační tabule bude umístěna u lesní cesty vedoucí kolem lesa, ve kterém se
studánka nachází. Bude upevněna do betonových základů o rozměrech 100x300 mm,
pomocí kotevní patky na závitové tyči. Budou použity celkem čtyři patky, ve kterých
budou upevněny latě o rozměrech 120x60x2300 mm. Mezi latě budou horizontálně
umístěny další dvě latě o rozměrech 120x60x1480 mm, připevněny pomocí vrutů.
Prostor mezi těmito latěmi budou vyplňovat latě o rozměrech 100x20x1240 mm,
upevněny pomocí hřebíků na svislé latě a budou tak představovat místo pro grafickou
tabuli. Na svislé latě bude připevněna pomocí hřebíků rozpěra o rozměru 50x50x730
mm, na rozpěru bude pomocí čepování dosedat krokev. Krokev bude mít rozměry
50x50x635 mm a v hřebenu krokve spojeny pomocí ostřihu a zajištěny čepem. Na
krokve budou pomocí hřebíků upevněny latě 100x20x1540 mm. Na latě bude položena
krytina z asfaltové šindele stejného typu a stejného postupu jako u předešlých
konstrukcí. Celá dřevěná konstrukce bude ošetřena nátěrem z lazury.
Na informační tabuli bude umístěn QR kód, po jehož načtení se přesměruje na
webovou stránku, na které budou umístěny tabulky s výsledky rozborů vody. V tabulce
najdeme jednak měřené výsledky, ale také porovnání s aktuální platnou vyhláškou
stanovující limity pro pitnou vodu. Veškeré informace se tak budou moci lehce
obměňovat a budou tak moci být stále aktuální.
Ke zvýšení návštěvnosti místa bude potřeba i zpřístupnění studánek.
U informační tabule bude na stromě umístěna značka Odbočka ke studánce nebo
pramenu, dále bude značka umístěna na stromě u vstupu do porostu. Tento vstup bude
očištěn od větví rostoucích dřevin tak, aby se jím dalo pohodlně projít. V lese je pěšina
vyšlapaná od zvěře, po které se dá pohodlně dojít ke studánkám. Zhruba po patnácti
metrech od předchozí značky bude umístěna ještě jedno značení. Značení bude
provedeno po dohodě s místním KČT.
Protože se jedná o pozemky, které vlastní soukromí majitelé, je potřeba získání
jejich souhlasu. Pozemek, na kterém by byla umístěna informační tabule je v katastru
nemovitostí evidován jako trvalý travní porost. Pozemek, na kterém by došlo ke stavbě
studánky je evidován jako lesní pozemek.
69
7.4.6 Návrh laviček
U studánky Rysová a V Mokrém budou umístěny lavičky. Tyto lavičky budou
konstrukčně řešeny jako dvě kulatiny o průměru 200 mm, ze spodní strany seříznuty
tak, aby vytvořily podstavu na které bude moci lavička stát. Lavička bude umístěna na
základy z prostého betonu, o rozměrech 360x100x580 mm. Do betonu bude připevněna
pomocí závitové tyče. Na kulatinu bude připevněna sedací část z půlkulatiny
o rozměrech 150x170x2200 mm. V kulatině budou vyřezány drážky tak, aby do sebe
tyto části přesně zapadaly a k sobě budou připevněny polyuretanovým lepidlem na
dřevo. Dřevo bude ošetřeno nátěrem z lazury.
7.5 Finanční náklady
Tab. 1: Náklady na opravu studánky Na Pasekách
StudánkaNaPasekáchPráce
Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemzednické,obkladačsképráce m2 350 1 350
štěrkfrakce16/32 t 250 0,3 75výkopovéprácedo20cm m2 150 1 150
zdivonadzákladovézlomovéhokamene
m3 1570 0,08 126
dopravné km 15 10 150Celkem 851
StudánkaNaPasekáchMateriál
Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemadheznínátěr kg 55 10 550sanačnímalta kg 320 20 640
zdivonadzákladovézlomovéhokamene m3 1560 0,08 125
Celkem 1315Celkovénákladynaopravustudánky(bezDPH) 2166Kč
70
Tab. 2: Náklady na opravu Jahnovy studánky
JahnovastudánkaPráce
Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkem
dopravné km 15 15 225práce Kč/hod 100 1 100Celkem 325
JahnovastudánkaMateriál
Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemdrcenékamenivofrakce8/11 t 325 0,3 97,5
Celkem 97,5Celkovénákladynaopravustudánky(bezDPH) 423Kč
Tab. 3: Náklady na opravu studánky V Mokrém
StudánkaVMokrémLavičkaPráce
Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemzákladovépásyzprostého
betonubezbednění m3 750 0,063 47
hloubenípatek ks 300 2 600dopravné km 15 5 75Celkem 722
KonstrukcestudánkyMateriál
Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemdrcenékamenivo8/11 t 325 0,3 97,5
betonovýžlab ks 195 1 195Celkem 1792,5
LavičkaMateriál
Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemlavička ks 1500 1 1500Celkem 1500
Celkovénákladynaopravustudánky(bezDPH) 4015Kč
71
Tab. 4: Náklady na opravu studánky Rysová
StudánkaRysováLavičkaPráce
Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemzákladovépásyzprostého
betonubezbednění m3 750 0,063 47
hloubenípatek ks 300 2 600dopravné km 15 12 180Celkem 827
Lavička,žlab Materiál
Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemdřevěnýžlábek ks 420 1 420
lavička ks 1500 1 1500Celkem 1920
Celkovénákladynaopravustudánky(bezDPH) 2747Kč
72
Tab. 5: Náklady na úpravu pramene Rysová II
KonstrukcestudánkyPráce
Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemodstraněnínáletovýchdřevindovýšky1m ha 22000 0,01 220
sejmutíhrabanky Kč/hod 100 1 100odkopánízeminy m3 1000 0,179 179
zdivonadzákladovézlomovéhokamene m3 1570 0,155 243
násypzpískupodzáklady m3 830 0,0466 39základovépásyzprostého
betonubezbednění m3 750 0,179 134
tesařsképráce Kč/hod 250 10 2500montážkrytiny m2 75 1 75
dopravné km 15 20 300Celkem 3790
PosezeníPráce
Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkem
odkopánízeminy m3 1000 0,395 395
základovépásyzprostéhobetonubezbednění m3 750 0,395 296
Celkem 691
Informačnítabule,značeníPráce
Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemgraficképráce ks 3500 1 3500
hloubenípatek,ruční ks 300 2 600instalacestojanu ks 800 1 800
značenínastrom km 1000 0,3 300
dopravné km 15 20 300Celkem 5500
73
PramenRysováIIKonstrukcestudánky
Materiál
Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkem
zdivonadzákladovézlomovéhokamene m3 1560 0,155 242
násypzpískupodzáklady m3 530 0,0466 25základovépásyzprostého
betonu bezbednění m3 2300 0,179 412
trubkaplastová m 22 1,5 33betonováskruž ks 562 1 562
hranol100x100x4000 ks 295 1 295hranol55x55x6500 ks 220 1 220
dřevěnálať50x10x1000 ks 20 10 200dřevěnálať100x20x1000 ks 40 10 400
asfaltovášindel m2 150 1 150Celkem 2539
PosezeníMateriál
Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkem
posezení ks 15000 1 15000štěrkovýposyp8/11 t 325 0,5 162,5
Celkem 15163
InformačnítabuleMateriál
Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkem
dřevěnýinfopanel (vč.stříšky) ks 7000 1 8000ochrannéplexi ks 400 1 400
Celkem 8400Celkovénákladynaúpravupramene(bezDPH) 36083Kč
Výše zmíněné náklady jsou orientační. U laviček, posezení a informační tabule
cena zahrnuje veškerý materiál, nátěr lazurou a práci. Celková suma za návrhy u všech
studánek je 45 434 Kč.
74
7.6 Možnosti financování
Financování těchto typů rekonstrukcí je možné především z dotací. Tyto finance
jsou poskytovány nejčastěji ze státního rozpočtu, ale můžou být poskytovány
i z územního rozpočtu.
K financování výše zmíněných návrhů může být zažádáno prostřednictvím
Programu rozvoje venkova 2014–2020. Tento projekt spadá do opatření M08 - Investice
do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů (MZe, 2017). To je
zaměřeno na ochranu životního prostředí a podporu účinného využívání zdrojů,
podporu přizpůsobení se změně klimatu, předcházením riziku a jejich řízení (MZe,
2017). Účelem tohoto opatření je přispět k dosažení udržitelného hospodaření
s přírodními zdroji a zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků,
odvětví zemědělství, rybářství a akvakultury (MZe, 2017).
Toto opatření se rozčleňuje na podopatření 8.5 Podpora investic ke zvýšení
odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů a na operaci 8.5.2 Neproduktivní
investice v lesích. Tato operace je zaměřena především na podporu zvyšování
environmentálních a společenských funkcí lesa podporou činností využívajících
společenského potenciálu lesů (MZe, 2017). Tato operace by měla sloužit
k podporování výstavby a rekonstrukce stezek pro turisty do šíře dvou metrů, naučných
stezek, značení, výstavby herních fitness prvků, zřizování odpočinkových stanovišť atp.
(MZe, 2017). Operace je určena především pro pozemky určené k plnění funkcí lesa
(PUPFL) na území ČR, mimo zvláště chráněná území, oblasti NATURA 2000 a Prahu
(MZe, 2017).
Žadatelé mohou být soukromí a veřejní vlastníci, nájemci a pachtýři lesa a jiné
soukromoprávní subjekty a jejich spolky (MZe, 2017).
Podpora je poskytována jako příspěvek na vynaložené výdaje v jejich plné výši
(MZe, 2017).
Zlínský kraj také poskytuje dotace, v současné době však nejsou vyhlášeny
takové dotace, které by byly v tomto případě uplatnitelné.
Jako další možnost financování je prostřednictvím místní akční skupiny (MAS)
Rožnovsko, kdy je námět projektu prostřednictvím formuláře odeslán do dané MAS
a ten je pak buď podpořen či nikoliv.
75
Některé neziskové organizace nabízejí různé granty, např. nadace Veronica
v roce 2014 vyhlásila dotaci s názvem Zachraňme studánky. Jednalo se o kampaň za
obnovu studánek na území moravských krajů a kraje Vysočina.
76
8 Diskuze
Studánky jsou nedílnou součástí naší krajiny. Můžeme je nalézt jak v lesní, tak v
zemědělské krajině, v zastavěných částech obcí, dokonce i u rušných silnic jako např.
Sachova studánka v obci Horní Bečva. A přesto je tato studánka hojně navštěvována
a milována zdejšími obyvateli a turisty. Voda v krajině má pro nás velmi blahodárné
a uklidňující účinky a rádi se k těmto místům vracíme.
Tato diplomová práce se tedy zabývá sledováním vybraných pramenných
vývěrů v krajině katastrálního území Rožnova pod Radhoštěm. Bylo vybráno celkem
pět pramenných vývěrů. Tři prameny v místní části Horní Paseky: studánka Na
Pasekách, studánka V Mokrém a studánka Jahnova. Zbylé dva v části Na Uhliskách
s názvy studánka Rysová a pramen Rysová II.
Terénní měření a laboratorní rozbory ukázaly několik faktů. Hodnoty
jednotlivých pramenů v průběhu roku kolísaly. Nelze proto jednoznačně určit, který
z nich měl vodu z hlediska měřených parametrů nejkvalitnější. Mezi prameny
s vyhovujícími měřenými hodnotami stanovenými vyhláškou č. 83/2014 Sb., patřila
studánka Rysová. Mimo mírného přesažení limitu železa v měsíci lednu a přesažením
limitů teploty vody dle vyhlášky č. 83/2014 Sb. nepřesáhla žádné jiné měřené hodnoty
po celou dobu. Může být proto uvažováno, že nejkvalitnější vodu ze sledovaných
studánek má pramen studánky Rysová a ze sledovaných hledisek je možno jej
považovat za pramen s pitnou vodou. Samozřejmě, aby bylo možno vodu ze studánky
opravdu pít, bylo by potřeba širších rozborů vody, především těch mikrobiologických,
které nebyly vůbec provedeny a jsou pro stanovení kvality vody velice důležité.
Je zajímavé, že pramen Rysová II, nacházející se jen několik metrů od této
studánky prokazoval hodnoty v případě obsahu manganu a železa výrazně vyšší, což by
mohlo být způsobeno rozdílnými pedologickými či geologickými poměry, kdy se tyto
prvky dostávají do vody z hornin obsažených v půdě, kterou voda protéká.
pH vody se po většinu roku u všech pramenů vešlo do limitu stanoveného
vyhláškou č. 83/2014 Sb. pro pitnou vodu. Výjimku tvořily měsíce prosinec, leden
a únor 2017, kdy studánka V Mokrém a Jahnova studánka vykazovaly příliš nízkou
hodnotu pH pro pitnou vodu v hodnotách okolo 6. Čím jsou hodnoty nižší než sedm,
tím je voda kyselejší a méně příznivější pro lidský organismus, a i když dle vyhlášky č.
83/2014 Sb. nejsou v limitu, dá se říci, že pro lidské tělo jsou i tyto naměřené hodnoty
77
ještě neškodné. V lednu 2016 byla u pramene Rysová II zjištěna hodnota pH 6,3; která
se sice do limitu stanoveného vyhláškou č. 83/2014 Sb. nevešla, ale nesplňovala jej
o pouhé dvě desetiny, což je téměř zanedbatelné.
Díky grafické interpretaci dat byla patrná poměrně významná závislost teploty
vody na množství rozpuštěného kyslíku ve vodě. Pokud křivka teploty vody stoupala,
křivka množství rozpuštěného kyslíku klesala. V letních měsících dosahovaly prameny
minima v množství tohoto prvku rozpuštěného ve vodě. U studánky V Mokrém byla
v měsíci červnu naměřena hodnota pouhých 4,74 mg/l, což např. u lososovitých ryb již
vyvolává problémy s dýcháním. U studánky Na Pasekách je patrný nejvýraznější výkyv
v množství rozpuštěného kyslíku ve vodě. To mohlo být způsobeno patrně tím, že se půl
roku voda držela za čelem studánky a neproudila dále výtokovou trubkou, protože
vydatnost byla příliš nízká na to, aby hladina vody dosáhla k otvoru výtokové trubky,
takže byla stojatá voda především v letních měsících výrazně rychleji prohřívána
a množství kyslíku rychle klesalo. Naopak, v měsíci říjnu, kdy byla u tohoto pramene
již vydatnost zaznamenána, množství rozpuštěného kyslíku razantně stoupalo a v lednu
2017 zde již byla naměřena nejvyšší hodnota rozpuštěného kyslíku ve vodě ze všech
pramenů v množství 11,33 mg/l.
Závislost teploty vody na okolní teplotě nebyla příliš velká. Bylo patrné, že voda
v pramenech na teplotu sice reaguje, ale velmi pozvolna. Zatímco u teploty vzduchu je
křivka velmi proměnlivá, u teploty vody v pramenech se mění pozvolna a tvoří tak
plynulou křivku. Výjimkou se zdá být studánka Na Pasekách, kde je dobře patrné, že
v letních měsících, kdy se voda držela pouze za čelem studánky, byla velice rychle
prohřívána a v srpnu dosahovala hodnot i 17 °C, což jsou jednoznačně nejvyšší
naměřené hodnoty. Ovšem nutno podotknout, že jsou tyto hodnoty výrazně
antropogenně ovlivněny, protože díky čelu studánky, byla činnost vody výrazně
omezena a kdyby byl pramen ponechán přirozenému vývoji je dost pravděpodobné, že
by k těmto hodnotám voda nikdy nedosáhla. To samé platí i u množství rozpuštěného
kyslíku v tomto prameni, právě v letních měsících.
Díky teplotě vody je dobře patrné, že jedním z nejhlouběji podchycených
pramenů bude studánka V Mokrém. Jeho teplota vody patří mezi nejstálejší a mění se
opravdu pozvolna. V letních měsících měl tento pramen jednoznačně nejnižší teplotu
vody, naopak v zimních měsících patřil mezi ty nejteplejší. V grafickém porovnání
závislosti teploty vody na teplotě okolního vzduchu je také patrné, jak se teplota vody
mění jen pozvolna, a proto tak tvoří jen velmi plochou křivku, což u ostatních pramenů
78
takto patrné není. Z těchto faktorů lze tedy usuzovat, že by měl být pramen u studánky
V Mokrém podchycen hluboko.
Nejnižší teploty vody u všech pramenů byly změřeny v lednu 2017, nejspíš
proto, že tento měsíc byl nejchladnějším za celou dobu měření.
Vydatnost kolísala po celou dobu měření u většiny pramenů. Nejvýrazněji to
bylo patrné u studánky Na Pasekách, u které byla od měsíce května do září nulová
průtočnost a vydatnost tak nebylo možné vůbec změřit. Výrazné zvýšení vydatnosti
u všech pramenů bylo zaznamenáno v únoru 2017. V tomto měsíci byla výrazná obleva
a sněhová pokrývka, která na území v průměru činila 50 cm tak během pár hodin roztála
a zároveň s dešťovými srážkami tak patrně zvýšila hladiny podzemních vod.
Díky již výše zmíněné neprůtočnosti studánky Na Pasekách, nebylo možné
objektivně posoudit, zdali je pramen závislý na množství srážek. Určitou závislost
vydatnosti na množství srážek projevil pramen Rysová II. Díky tomu, že pár metrů
vzdálenější studánka Rysová nebyla na množství srážek nijak závislá, je
pravděpodobné, že je tato závislost pramene Rysová II způsobená mělkým
podchycením. I když se projevila určitá závislost na srážkách, i přesto patří mezi
prameny s nejméně rozkolísanou vydatností. To, že je pramen mělce pochycen naopak
trochu narušuje potvrzení, že hodnoty dusičnanů jednoznačně vycházejí v nejmenších
hodnotách ze všech sledovaných pramenů. Kdyby byl pramen mělce podchycen, měl by
být náchylný ke znečištění a patrně i vykazovat zvýšené hodnoty. Ostatní prameny
nevykazovaly závislost na srážkách, tudíž lze uvažovat, že jsou podchyceny hlouběji.
Tam, kde se vyskytuje železo, vyskytuje se i mangan. Hodnoty manganu
a železa byly přesahovány nejvýrazněji, v některých případech i několikanásobně než
jsou povoleny limity dle vyhlášky č. 83/2014 Sb. Na druhou stranu nejsou tyto prvky
pro zdraví člověka přímo škodlivé. Jejich přítomnost však zhoršuje chuť a vzhled vody.
Z výsledků je dobře patrné, že se pramenné vývěry nacházejí v lesnaté krajině
a nejsou tak výrazněji ohrožovány hnojivy ze splachu z polí, které jsou v současnosti
jedním z největších zdrojů dusičnanů ve vodě. V okolí se nevyskytuje žádná
zemědělská půda a nejspíš díky tomuto faktoru, vyšly hodnoty dusičnanů ve všech
případech velmi nízko. Nikde nepřekročily hodnotu pěti miligramů na litr, přičemž
vyhláška č. 83/2014 Sb. povoluje limit v množství dusičnanů ve vodě na padesát
miligramů na litr. Nejnižší hodnoty byly naměřeny v letních měsících. Je to dáno
nejspíš tím, že jsou rostliny ve vrcholné vegetační fázi a v tuto dobu odebírají nejvíce
dusičnanů z vody. Celkově nejvyšší hodnoty dusičnanů byly měřeny u Jahnovy
79
studánky. Tyto hodnoty mohou způsobovat blízké pastviny, na kterých se téměř po celý
rok pasou ovce, které tak mohly tuto vodu fekálně kontaminovat.
Nízké hodnoty byly naměřeny i u síranů a chloridů a žádný z pramenů
nepřekročil limity stanovené vyhláškou č. 83/2014 Sb.
Množství orthofosforečnanů nemohlo být porovnáno se současnou
platnou vyhláškou č. 83/2014 Sb., protože se v dokumentu tyto hodnoty neuvádějí.
V původní platné vyhlášce č. 252/2004 Sb. bylo uváděno množství fosforečnanů pro
teplou vodu. Nejvyšší hodnoty byly změřeny v lednu. U některých pramenů byly až
několikanásobně vyšší oproti jiným měsícům. To může být způsobeno tím, že v zimním
období nastává situace tzv. ,,clear water‘‘, která je způsobená jakousi depresí
fytoplanktonu, který tak nečerpá fosforečnany z vody, jako je tomu např. v letním
období.
Město Rožnov pod Radhoštěm uveřejňuje na svých webových stránkách
výsledky mikrobiologického rozboru, který bývá prováděn většinou od května do září.
Ze sledovaných studánek je kontrolována pouze studánka v Mokrém a Jahnova
studánka a po většinu roku nevyhovují limitům mikrobiologických rozborů pro pitnou
vodu. Chemické rozbory zde nejsou uváděny.
Celkově je o studánky v Rožnově pod Radhoštěm dobře pečováno. O tom
svědčí i to, že většina sledovaných studánek byla v dobrém technickém stavu. Menší
úpravy okolí si žádá studánka Jahnova a studánka V Mokrém, které bývají po
vydatnějších srážkách dosti zamokřené. Drobnou úpravu také vyžaduje studánka
Rysová, jedná se ale pouze o estetický problém, kdy by měl být vyměněn plastový žlab
odvádějící vodu za dřevěný. Studánka Na Pasekách si žádá větší opravu betonového
čela studánky, poškozovaného praskáním tohoto materiálu a po opravě následné
obložení lomovým kamenem, aby tak studánka lépe zapadala do okolního prostředí. Byl
zde navržen i štěrkový drén, aby došlo ke svedení vody k čelu studánky, a tak i k jejím
větším průtokům a tím i snad zajištění vydatnosti po větší část roku. Lavička zde nebyla
navržena, protože se studánka nachází v těsné blízkosti komunikace, za studánkou se
navíc nachází prudký svah a lavičku víceméně není kde umístit. Studánka je celkově
poměrně nešťastně řešena a není moc možností, jak tohle místo opravit, aby se zvýšila
jeho atraktivita a zároveň bylo možno návrh ekonomicky provést.
Celková úprava byla navržena u pramene Rysová II. Ta spočívá ve vybudování
nové studánky. Ke studánce je navrženo zastřešené posezení, informační tabule
a celkové zpřístupnění místa pomocí značek a uzpůsobení vchodu do porostu. Tímto
80
opatřením bude propagován nejen pramen Rysová II, ale také studánka Rysová a celé
okolní prostředí.
Není jednoznačné, že je voda v prameni Rysová II pitná. I když byly poměrně
výrazně překročeny hodnoty pro pitnou vodu dle vyhlášky č. 83/2014 Sb. u železa a
manganu, je nutno podotknout, že tyto prvky neohrožují přímo lidské zdraví, ale spíše
zhoršují chuť a vzhled vody. Pramen také nevyhovoval v požadavcích na teplotu vody.
Pro přesné stanovení její kvality by bylo potřeba provést mikrobiologické rozbory, které
jsou pro určení zdali je či není voda pitná stěžejní. Špatné hodnoty těchto ukazatelů ve
vodě můžou po její konzumaci přivodit i vážné zdravotní následky. Tím, že pramen
vykazuje mělké podchycení, je tak dost pravděpodobné, že bude voda bakteriologicky
znečištěná, na druhou stranu v množství dusičnanů pramen vykazoval téměř nulové
hodnoty.
Studánka Rysová a pramen Rysová II leží nedaleko od sebe. Mnoho lidí o tomto
místě neví a tak není ani navštěvováno. Je to jistě škoda a o to víc se v dnešní
uspěchané době, v krajině, kde až donedávna bylo prioritou vodu spíše odvézt rychle
pryč, toto místo stává ideální příležitostí, pro vytvoření prostoru, kde se budeme moci
na chvíli zastavit a nechat se těšit okolní přírodou. Stále sílící tlak na rekreační
využívání naší krajiny tuto variantu také podporuje. A v neposlední řadě je to voda, kdo
je jedním ze základních podmínek života na Zemi, proto bychom si ji měli vážit
a využívat příležitostí, kdy si ji můžeme zvelebovat.
Objekt studánky byl navržen právě tak, aby byla voda akumulována ve žlabu
pod studánkou. I když není zcela jisté, že je pramen pitný, chladivá voda jistě
návštěvníkům poslouží při parných letních dnech na umytí rukou či osvěžení obličeje.
Je však nutností veřejnost informovat o tom, že voda není pitná nebo provést rozsáhlejší
rozbory vody. V případě, že by vyšly hodnoty jako pitné vody, muselo by se toto
měření pravidelně opakovat a tím i kontrolovat kvalitu pramenů. Žlab s vodou by měl
také posloužit lesní zvěři, která se zde bude moci napojit.
Vedle studánky bude umístěno zastřešené posezení, které umožní, aby se tak
návštěvníci mohli v tomto místě zdržet po delší dobu. U studánky Rysová bude
umístěna lavička a tak bude návštěva tohoto místa příjemnější. Návštěvníci budou moci
vidět a třeba i porovnat rozdílný charakter těchto dvou studánek.
Navržená informační tabule bude mít nejen funkci propagační, ale také naučnou.
Také zde budou poskytnuty informace o kvalitě vody, které nebudou umístěny přímo na
tabuli, ale návštěvníci se tyto informace budou moci dozvědět prostřednictvím QR
81
kódu, který zde bude umístěn a po načtení kódu pomocí chytrého telefonu se na tomto
přístroji zobrazí dané informace. Toto řešení bylo zvoleno především díky své
praktičnosti a ekonomické úspoře. Hodnoty vody ve studánkách jsou dosti variabilní
a neustále se mění, není proto možné spolehnout se na dva roky stará a rychle
zastarávající data. Tímto způsobem budou informace stále aktuální a lehce obměnitelné,
aniž by se musela tabule měnit. Pro celkovou propagaci je také důležité zpřístupnění a
označení celého místa.
Tento les je krásným místem, kouskem v kulturně - harmonické krajině Beskyd,
kterou je škoda jen tak opomenout. Spousta turistů by jej jistě při svém putování
přivítala jako příjemnou vsuvku, a třeba i zvolila jako cíl svého výletu.
Lesy České republiky, s.p., (dále jen LČR) vypracovaly strategický dokument
Program 2000 - zajištění cílů veřejného zájmu u LČR. Tento dokument byl přepracován
a doplněn a dal za vznik současnému dokumentu: Program 2020 - zajištění cílů
veřejného zájmu u LČR. A co to má vlastně společného s touto prací? Právě jedním
z bodů vedoucímu k naplňování cílů tohoto programu je budování a údržba studánek,
pramenů a pramenišť. Dle tohoto programu by za účelem jejich zachování a obnovy
měla být uplatňována opatření jako: vyloučení přejezdů lesnické techniky na
nezamrzlých půdách; vyloučení veškerých zemních prací, které by mohly ohrozit
vydatnost a kvalitu vody; vyloučení chemického posypu cest; vyloučení chemického
ošetřování porostů, hnojení, trvalého i dočasného skladování chemikálií, chemické
asanace dřevní hmoty; vyloučení budování a provozu krmných zařízení a slanisek pro
zvěř včetně volného přikrmování zvěře a používání vhodných materiálů k údržbě
a obnově cest. Dále byla dle tohoto programu v péči o lesní studánky aplikovaná
opatření: jejich ochrana při činnostech v lese; obnova a údržba studánek přírodními
materiály, zajištění přístupnosti a úklidu okolí; u vybraných studánek s provedenými
rozbory vody poskytnuty informace pro návštěvníky.
Tento program je tak dalším bodem, který nám ukazuje, že péče o studánky
a prameny není jen bezcennou připomínkou, ale důležitým faktem, na který by se
nemělo zapomínat a je určitě dobrou zprávou, že tak rozsáhlá organizace jako jsou
LČR, zastřešuje tento program a má snahu tyto vzácné zásobárny vody ochraňovat.
82
9 Závěr
Cílem této práce bylo sledování pramenných vývěrů na katastrálním území
Rožnova pod Radhoštěm pomocí terénního měření a laboratorních rozborů u pěti
vybraných pramenů: studánky Na Pasekách, studánky V Mokrém, Jahnovy studánky,
studánky Rysová a pramene Rysová II, získaná data vhodně graficky interpretovat a
porovnat s vyhláškou č. 83/2014 Sb., navrhnout nápravná opatření a u jednoho pramene
navrhnout celkovou úpravu a finančně zhodnotit náklady na navržené úpravy.
Při terénním měření byly zjišťovány hodnoty pH, obsahu rozpuštěného kyslíku
ve vodě, vydatnosti, teploty vody a teploty vzduchu.
pH vody se pohybovalo nejčastěji v hodnotách kolem sedmi. Nejnižší hodnota
byla zjištěna u studánky V Mokrém v lednu 2017, a to 5,69. Naopak nejvyšší hodnota
byla naměřena u studánky Na Pasekách v říjnu s hodnotou 7,88. Po většinu roku se
všechny studánky vešly do hodnot stanovených vyhláškou č. 83/2014 Sb. Příliš nízké
hodnoty než povoluje vyhláška č. 83/2014 Sb. byly měřeny v měsících prosinec 2016,
leden a únor 2017.
Množství rozpuštěného kyslíku kolísalo po celou dobu měření. Nejnižší hodnoty
dosahovaly prameny v letních měsících. Díky grafickému zobrazení závislosti na
množství rozpuštěného kyslíku ve vodě a její teplotě se tato závislost potvrdila.
Nejstálejší vydatnost prokazoval pramen Rysová II a patří mezi prameny
s nejmenší vydatností. Celkově nejnižší vydatnosti byly naměřeny v letních měsících.
Kromě jednoho pramene u studánky Na Pasekách, byly prameny po celou dobu
průtočné. U toho pramene nebyla vydatnost změřena od května do září. Mezi
nejvydatnější prameny se zařadily studánka Jahnova a studánka V Mokrém. Určitá
závislost vydatnosti na srážkách se projevila u studánky Rysová II.
U laboratorních měření byla zjišťována konduktivita, orthofosforečnany,
dusičnany, mangan, sírany, železo a chloridy.
Konduktivita nebyla ani v jednom případě překročena, dle limitů vyhlášky č.
83/2014 Sb. a její hodnoty se u všech pramenů nijak výrazně po celou dobu měření
neměnily.
Ortohofosforečnany byly po dobu měření víceméně podobné. Výjimkou byl
leden 2017, kdy byly hodnoty i několikanásobně vyšší oproti předešlým měsícům.
Nejvyšší množství bylo zjištěno u studánky Jahnové 0,121 mg/l.
83
Množství dusičnanů ve vodě bylo u všech studánek velice podobné a v nízkých
koncentracích. Nejvyšší hodnota byla zjištěna u Jahnovy studánky v množství 4,6 mg/l,
přičemž vyhláška č. 83/2014 Sb. povoluje limit pro pitnou vodu 50 mg/l.
U manganu byly zjištěny poměrně vysoké hodnoty, především u studánky Na
Pasekách a pramene Rysová II. Nejvyšší hodnota naměřena v červnu u pramene Rysová
II přesahovala dvojnásobek limitu pro pitnou vodu.
Sírany se vyskytovaly pouze v malých koncentracích a v žádném z případů
nepřekročily limity pro pitnou vodu. V průběhu měření nijak významně nekolísaly u
žádného z pramene.
Obsah železa byl mírně přesažen v měsíci červnu, říjnu a lednu u pramene
Rysová II. U studánky Rysová byl jen mírně překročen v měsíci říjnu. U studánky Na
Pasekách byly v červnu a říjnu naměřeny nejvyšší hodnoty v množství 0,922 a 2,198;
přičemž limit dle vyhlášky č. 83/2014 Sb. činí 0,2 mg/l.
Chloridy se v pramenech vyskytovaly jen v malých koncentracích. Nejvyšší
hodnoty byly naměřeny u studánky Na Pasekách a studánky V Mokrém, kdy byla
nejvyšší hodnota naměřena 27,5 mg/l. Vyhláška č. 83/2014 Sb. povoluje maximální
množství 100 mg/l.
Nejnižší teplota vody byla naměřena v lednu 2017, hodnoty nepřesáhly 4,5 °C.
Naopak nejvyšší teploty byly zjištěny u studánky Na Pasekách. Jednalo se o měsíc
srpen a naměřená hodnota vody činila 17 °C. Závislost teploty vody na okolním
vzduchu nebyla u studánek příliš velká.
U všech studánek byly navrženy úpravy. U většiny se jednalo pouze o drobná
opatření. U studánky V Mokrém a Jahnovy studánky bylo navrženo zpevnění okolní
plochy pomocí posypu štěrkem frakce 8/11. U studánky V Mokrém pak byla ještě
navržena lavička. U studánky Rysová byla navržena také lavička a výměna plastového
žlabu za dřevěný, který tak nebude rušit celkový dojem z tohoto objektu. Větší opatření
bylo navrženo u studánky Na Pasekách. Tato studánka je narušena díky prasklinám
v betonovém čele. Tyto praskliny budou opraveny a konstrukce bude obložena pomocí
lomového kamene. Ve svazích byl navržen štěrkový drén, který by měl zajistit větší
vydatnost studánky.
Celková úprava byla navržena u pramene Rysová II. U tohoto pramene byla
navržena výstavba nové studánky, i přes to, že není jisté, zdali je voda ve studánce
pitná. Dále bylo navrženo zastřešené posezení a celkové upravení blízkého okolí od
zmlazujících dřevin, které ve vegetačním období tvoří poměrně nepřístupný porost. U
84
lesní cesty vedoucí kolem lesa, kde se studánka nachází bylo navrženo umístění
informační tabule. Ta by měla dávat informace jak o studánkách, jejím okolí a kvalitě
vody. Měla by oslovit dospělé osoby, tak i děti. Dále bylo navrženo vyčištění prostoru,
který bude sloužit jako vchod do porostu, kde se studánky nacházejí. Vyčištěním by
představovalo prostřihání větví stromů bránící pohodlnému vstupu. Dále bude na
stromy umístěno značení Odbočka ke studánce. Celkové opatření by mělo mít za
následek zvýšení povědomí veřejnosti o tomto místě, prameni Rysová II a studánce
Rysová.
85
10 Summary
The aim of this study was to investigate the headwater of the cadastral area of
Rožnov pod Radhoštěm using landscaping measurements and laboratory analyzes at
five selected springs. The springs are called: Na Pasekách, V Mokrém, Jahnova, Rysová
and Rysová II. Measuring data graphically interpret and compare with Regulation no.
83/2014 Coll. Propose corrective measures and at one spring designed the overal
treatment and financially evaluate the designed treatments. On landscaping
measurements were measured ph, dissolved oxygen in water, coverage, water
temperature and air temperature. pH ranged in values about seven. The lowest value
was found in the V Mokrém spring in January 2017. The value was 5,69. The higest
value was measured in the Na Pasekách spring in October. The value was 7,88. Most of
the springs fit into the values established by Regulation no. 83/2014 Coll. Too low
values were measured in the months of December 2016, January and February 2017.
The amount of dissolved oxygen fluctuated troughout the measurement. The lowest
values reached springs in the summer months. The graphically display according to the
amounth dissolved oxygen in the water and this temperature dependence this was
confirmed. Thanks to graphically representation of dependence to the amnount of
dissolve oxygen in the water and its temperature this dependence was confirmed.
Steadiest profuseness showed Rysová II spring. It belongs to springs with the lowest
profuseness. Overall, the lowest profuseness was measured in the summer month. Apart
from one spring, were springs flow troughout. In this spring did not profuseness
measured from May to September. Anong the most profuseness springs belong Jahnova
spring and V Mokrém spring. Dependence of profuseness on raifall was demonstrated
in Rysová II spring. From the laboratory measurements were determined conductivity,
orthophosphates, nitrates, manganese, sulfates, iron and chlorides. The conductivity did
not exceeded in none of the cases in according to Regulation no. 83/2014 Coll.
Conductivity values were similarly throughout the measurements at all springs.
Orthophosphates were for throughout measurement broadly similar. The
exception was January 2017. In this month values were several times higher than
previous months. The highest values were detected in Jahnová spring. The spring
showed values of 0,121 mg/l. The amount of nitrate was very similar and in low
concentration for all springs. The highest value was observed in an amount of 4,6 mg/l
86
in the Jahnova spring. Regulation no. 83/2014 Coll. permitted limit of 50 mg/l for
drinking water.
For manganese were detected relatively high values. Particularly at the Na
Pasekách spring and Rysová II spring. The highest value measured in June, twice
exceeded limit for drinking water at the Rysová II spring.
Sulfates occured only in small concentrations and did not exceed the limits for
drinking water. During the measurement sulfates were unchanged.
Amount of iron was slightly offset in June, October and Janury at the Rysová II
spring. In the Rysová spring it was only slightly exceeded in October. In the Na
Pasekách spring were the highest vaues measured in June and October in the amount of
0,922 and 2,198 mg/l. The limit of Regulation no. 83/2014 Coll. is 0,2 mg/l.
The chlorides occured only in small concentrations in the springs. The highest
values were measured in Na Pasekách spring and V Mokrém spring. There were
measured values 27,5 mg/l. Regulation no. 83/2014 Coll. allows maximum amount of
100 mg/l.
The lowest temperature of the water was measured in January 2017. The values
did not exceed 4,5 °C. The highest temperature were detected in Na Pasekách spring. It
was in August and the measured value of water was 17 °C. The dependence of the water
temperature of the ambient air was not too large.
At all springs were designed modifications. In most profuseness there were only
minor measures. In V Mokrém spring and Jahnová spring was designed reinforcement
of the surrouding surface. This will be done by strewing gravel fraction 8/11. In
V Morkém spring were designed bench. In the Rysová spring were also designed bench
and replacing plastic trough for wood. This trough will not disturb the overal impression
of this object. Larger measure was designed in Na Pasekách spring. This spring is
impaired due to cracks in the concrete face. These cracks will be repaired and the
structure will be clad with natura stone. In slopes was designed gravel drain. This grain
should ensure greater spring yield. In Rysová II spring was designed overal treatment.
In this spring was designed construction of new spring. It was also designed covered
seating area and overal adjustment surroundings. In the forests road leading arround the
forest were designed location information board. This information board should give
information on both springs, the enviroment and water quality. It should address adults
as well as children. It was also designed clean space which will serve as the entrance to
the space where are springs located. Cleanup woul be a precut tree branches defending
87
comfortable entry. On trees will be located markings: Turn to the spring. Overall
measure should result in increasing public awareness about this place, Rysová spring
and Rysová II spring.
88
Seznam zkratek
ADT Adenosintrifosfát
ADP Adenosindifosfát
AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav
ČR Česká republika
ČSOP Český svaz ochránců přírody
DN Diameter nominal
GPS Global positioning system
CHKO Chráněná krajinná oblast
KČT Klub českých turistů
LČR Lesy České republiky
MAS Místní akční skupina
MZE Ministerstvo zemědělství
QR Quick response
UPOL Univerzita Palackého v Olomouci
89
11 Seznam použ ité l iteratury a zdrojů
Literatura
BLAŽEK, Vladimír, NĚMEC, Jan a Josef HLADNÝ, ed. Voda v České republice.
Praha: Pro Ministerstvo zemědělství vydal Consult, 2006, 253 s. ISBN 80-903482-1-1.
CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky, I. díl. Praha: Enigma, 1996,
347 s. ISBN 80-85368-80-3.
HETEŠA, Jiří a Eva KOČKOVÁ. Hydrochemie. Brno: MZLU, 1997, 95 s. ISBN 80-
7157-289-6.
HORÁKOVÁ, Marta.: Rozsah rozborů. Odd. 1.2. In: Horáková a kol. Analytika vody.
Str. 17–21. VŠCHT Praha 2003
HUBAČÍKOVÁ, Věra. Hydrologie. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
v Brně, 2009, 42 s. ISBN 978-80-7157-638-9.
JANDORA, Vlastimil STARA a Miloš STARÝ. Hydraulika a hydrologie. Brno:
CERM, 2002, 186 s. ISBN 80-214-2204-1.
KEMEL, Miroslav. Klimatologie, meteorologie, hydrologie. Praha: ČVUT, 2000, 290s.
ISBN 80-01-01456-8.
KRAVKA, Miroslav. Základy lesnické a krajinářské hydrologie a hydrauliky. V Brně:
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009 113 s. ISBN 978-80-7375-338-2.
KREŠL, Jiří. Hydrologie. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001,
125 s. ISBN 80-7157-513-5.
KOLLEROVÁ, Ľubica: Fosfor. Odd. 4.2. In: Horáková a kol. Analytika vody. Str. 168–
178. VČCHT Praha 2003.
90
KOLLEROVÁ, Ľubica: Chlor. Odd. 4.3. In: Horáková a kol. Analytika vody. Str. 186–
194 VČCHT Praha 2003.
PITTER, Pavel. Hydrochemie. 4., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko
technologická v Praze, 2009, 579 s. ISBN 978-80-7080-701-9.
PYTL, Vladimír a Dagmar BRONCOVÁ, ed. Podzemní vody České republiky. Praha:
Milpo media, 2012, 175 s. ISBN 978-80-87040-24-9.
ŠLEZINGR, Miloslav. Říční typy I - horní tok: úvod do problematiky úprav toků. Brno:
Mendelova univerzita v Brně, 2010, 169 s. ISBN 978-80-7375-460-0.
TOURKOVÁ, Jana. Hydrogeologie. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1999, 165 s. ISBN
80-01-01501-7.
Legislativa
Vyhláška č.83/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví
hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody,
ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou
vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
Internetové zdroje
Ceník AOPK ČR. Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu [online]. Praha: AOPR
ČR, 2017 [cit. 2017-04-05]. Dostupné z:
http://www.dotace.nature.cz/res/data/001/000211.pdf
91
Fauna. Ochrana přírody a krajiny České republiky [online]. Praha: AOPK ČR, 2016
[cit. 2016-10-18]. Dostupné z: http://beskydy.ochranaprirody.cz/charakteristika-
oblasti/fauna/
Geologická mapa 1: 50 000. Česká geologická služba [online]. Praha: ČGS, 2014 [cit.
2016-11-08]. Dostupné z: http://mapy.geology.cz/geocr_50/
Geologie. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. Praha: AOPK
ČR, 2016 [cit. 2016-11-03]. Dostupné z:
http://beskydy.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/geologie/
Geomorfologie. Příroda Valašska [online]. Praha: ČSOP, 2016 [cit. 2016-11-03].
Dostupné z: http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/12-
geomorfologie.html
Klimatické poměry. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online].
Praha: AOPK ČR, 2016 [cit. 2016-11-03]. Dostupné z:
http://beskydy.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/klimaticke-pomery/
Klimatologie. Příroda Valašska [online]. Praha: ČSOP, 2016 [cit. 2016-11-03].
Dostupné z: http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/17-klimatologie.html
Mapy charakteristik klimatu. Český hydrometeorologický ústav [online]. Praha: ČHMÚ,
2008 [cit. 2016-11-03]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mapy-
charakteristik-klimatu#
M08 – Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti
lesů. eAGRI [online]. Praha: MZe, 2017 [cit. 2017-04-3]. Dostupné z:
http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-
2014/opatreni/m08-investice-do-rozvoje-lesnich-oblasti/
Nahlížení do katastru nemovitostí. Český úřad zeměměřičský a katastrální [online].
Praha: ČÚZK, 2017 [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz
92
Nejčastější problémy vody a jejich řešení. Naše voda: Informační portál o
vodě [online]. Praha: Nature Media, 2015 [cit. 2017-01-03]. Dostupné z:
http://www.nase-voda.cz/nejcastejsi-problemy-vody-jejich-reseni/
Obojživelníci. Příroda Valašska [online]. Praha: ČSOP, 2016 [cit. 2016-10-18].
Dostupné z: http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/41-zivocichove-
mnohobunecni/52-strunatci/54-obojzivelnici.html
Plazi. Příroda Valašska [online]. Praha: ČSOP, 2016 [cit. 2016-10-18]. Dostupné z:
http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/41-zivocichove-
mnohobunecni/52-strunatci/55-plazi.html
Program 2020: Zajištění cílů veřejného zájmu u LČR. Lesy ČR [online]. Hradec
Králové: Lesy ČR, 2017 [cit. 2017-04-3]. Dostupné z: https://lesycr.cz/wp-
content/uploads/2016/12/program-2020-web.pdf
Přírodní poměry. MapoMat [online]. Praha: AOPK ČR, 2016 [cit. 2016-10-18].
Dostupné z: http://mapy.nature.cz/
Ptáci. Příroda Valašska [online]. Praha: ČSOP, 2016 [cit. 2016-10-18]. Dostupné z:
http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/41-zivocichove-
mnohobunecni/52-strunatci/56-ptaci.html
Půdní mapa 1:50 000. Česká geologická služba [online]. Praha: ČGS, 2014 [cit. 2016-
11-08]. Dostupné z: http://mapy.geology.cz/pudy/
Půdní poměry. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. Praha:
AOPK ČR, 2016 [cit. 2016-11-03]. Dostupné z:
http://beskydy.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/pudni-pomery/
Rožnovská brázda. Moravské - Karpaty.cz [online]. Halenkovice: Robert Hruban, 2007
[cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://moravske-karpaty.cz/prirodni-
pomery/geomorfologie/roznovska-brazda/
93
Ryby. Příroda Valašska [online]. Praha: ČSOP, 2016 [cit. 2016-10-18]. Dostupné z:
http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/41-zivocichove-
mnohobunecni/52-strunatci/53-ryby.html
Stanovení obsahu sloučenin fosforu ve vodách. Hydrobiologie: Univerzita Palackého v
Olomouci [online]. Olomouc: UPOL, 2011 [cit. 2017-04-3]. Dostupné z:
http://hydrobiologie.upol.cz/uploads/files/04_metody_stanoveni_obsahu_fosforu.pdf
Vegetace. Příroda Valašska [online]. Praha: ČSOP, 2016 [cit. 2016-10-18]. Dostupné z:
http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/25-rostliny/28-vegetace.html
Vodopis. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. Praha: AOPK
ČR, 2016 [cit. 2016-11-03]. Dostupné z:
http://beskydy.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/vodopis/
Západní Beskydy. Moravské - Karpaty.cz [online]. Halenkovice: Robert Hruban, 2007
[cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://moravske-karpaty.cz/prirodni-
pomery/geomorfologie/zapadni-beskydy/
Živočichové. Rožnov pod Radhoštěm: Oficiální webové stránky města [online]. Rožnov
pod Radhoštěm: Město Rožnov pod Radhoštěm, 2016 [cit. 2016-10-18]. Dostupné z:
http://www.roznov.cz/zivocichove/d-5187/p1=1037
8.5.2 Neproduktivní investice v lesích. eAGRI [online]. Praha: MZe, 2017 [cit. 2017-04-
3]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-
obdobi-2014/opatreni/m08-investice-do-rozvoje-lesnich-oblasti/x8-5-2-neproduktivni-
investice-v-lesich/
Zdroje mapových obrázků a příloh
Prohlížecí služby WMS. ČÚZK [online]. Praha: ČÚZK, 2010 [cit. 2017-02-18]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/(S(kg4isctbunvrb2o24uusl14d))/Default.aspx?mode=TextMeta&side=wms.verejne&text=WMS.verejne.uvod&head_tab=sekce-03-gp&menu=311
94
WMS služby. Česká geologická služba [online]. Praha: ČGS, 2014 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/wms
95
12. Seznam obrázků a tabulek
Obr. 1: Studánka Na Pasekách
Obr. 2: Poloha studánky Na Pasekách
Obr. 3: Jahnova studánka
Obr. 4: Poloha Jahnovy studánky
Obr. 5: Studánka V Mokrém
Obr. 6: Poloha studánky V Mokrém
Obr. 7: Studánka Rysová
Obr. 8: Poloha studánky Rysová
Obr. 9: Pramen Rysová II
Obr.10: Poloha pramene Rysová II
Obr. 11: Graf znázorňující hodnoty pH jednotlivých pramenů v měsících leden 2016 až
únor 2017
Obr. 12: Graf znázorňující obsah rozpuštěného kyslíku v jednotlivých pramenech
v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 13: Graf znázorňující vydatnost jednotlivých pramenů v měsících leden 2016 až
únor 2017
Obr. 14: Graf znázorňující teploty vody v jednotlivých pramenech v měsících leden
2016 až únor 2017
Obr. 15: Graf znázorňující hodnoty konduktivity jednotlivých pramenů v měsících
leden 2016 až únor 2017
Obr. 16: Graf znázorňující množství orthofosforečnanů v jednotlivých pramenech
v měsících březen, červen, říjen a leden
Obr. 17: Graf znázorňující množství dusičnanů ve vodě v jednotlivých pramenech
v měsících březen, červen, říjen a leden
Obr. 18: Graf znázorňující hodnoty manganu v jednotlivých pramenech v měsících
březen, červen, říjen a leden
Obr. 19: Graf znázorňující množství síranů ve vodě v jednotlivých pramenech
v měsících březen, červen, říjen, leden
Obr. 20: Graf znázorňující množství železa ve vodě v jednotlivých pramenech
v měsících březen, červen, říjen, leden
96
Obr. 21: Graf znázorňující množství chloridů ve vodě ve všech v pramenech v měsících
březen, červen, říjen, leden
Obr. 22: Graf znázorňující závislost teploty vody studánky Na Pasekách na okolní
teplotě v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 23: Graf znázorňující závislost teploty studánky V Mokrém na okolní teplotě
v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 24: Graf znázorňující závislost teploty vody Jahnovy studánky na okolní teplotě
v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 25: Graf znázorňující závislost teploty vody studánky Rysová na okolní teplotě
v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 26: Graf znázorňující závislost teploty vody pramene Rysová II na okolní teplotě
v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 27: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody
studánky Na Pasekách v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 28: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody
studánky V Mokrém v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 29: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě
vody Jahnovy studánky v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 30: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody
studánky Rysová v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 31: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody
pramene
Obr. 32: Graf znázorňující závislost vydatnosti studánky Na Pasekách na srážkách
v měsících leden 2016 až únor 2017 Rysová II v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 33: Graf znázorňující závislost vydatnosti studánky V Mokrém na srážkách
v měsících leden 2016 až únor 2017
Obr. 34: Graf znázorňující závislost Jahnovy studánky na srážkách v měsících leden
2016 až únor 2017
Obr. 35: Graf znázorňující závislost vydatnosti studánky Rysová na srážkách v měsících
leden 2016 až únor 2017
Obr. 36: Graf znázorňující závislost vydatnosti pramene Rysová II na srážkách
v měsících leden 2016 až únor 2017
97
Tab. 1: Náklady na opravu studánky Na Pasekách
Tab. 2: Náklady na opravu Jahnovy studánky
Tab. 3: Náklady na opravu studánky V Mokrém
Tab. 4: Náklady na opravu studánky Rysová
Tab. 5: Náklady na úpravu pramene Rysová II
13 Seznam příloh
Příloha č. 1: Fotodokumentace
Příloha č. 2: Mapové podklady
Příloha č. 3: Tabelární výstupy
Příloha č. 4: Návrh na umístění studánky
Příloha č. 5: Návrh na umístění informační tabule
Příloha č. 6: Návrh na umístění posezení
Příloha č. 7: Návrh studánky
Příloha č. 8: Návrh posezení
Příloha č. 9: Návrh lavičky
Příloha č. 10: Návrh informační tabule
Příloha č. 11: Návrh grafické podoby informační tabule