SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBAV HUSOVĚ SBORU

DNE 29.ČERVNA 2014OSTRAVA - ZÁBŘEH

Náboženská obec Církve československé husitské, společně s Jednotou ČsOL Moravskoslezského krajeuspořádali bohoslužbu, při níž jsme si připomenuli dějinný význam bitvy u Zborova a husitské tradice

Československých legií…

Během vzpomínek byly položeny věnce k pamětní desce Československých legionářů v Husově sboru

a po pietní akci také ke hrobubrigádního generála Jana Satorie

na Městském hřbitově v Ostravě Zábřehu…

Zástupci Jednoty ČsOL Moravskoslezského krajena Slavnostní bohoslužbě v Husově sboru

Den před bohoslužbou v Husově sborujsme si připomněli stoleté výročí…

Atentát srbského studenta Gavrila Principa…

VÁLKU NIKDO NEČEKAL

STEJNĚ JAKO NAŠI PŘEDCI, ANI MY NEVĚŘÍME, ŽE V GLOBALIZOVANÉM SVĚTĚ HROZÍ SVĚTOVÁ VÁLKA. A PŘECE PŘED STO LETY VYPUKLA. DODNES VLASTNĚ

ANI NEVÍME PROČ A JESTLI SE MŮŽE OPAKOVAT.

Výstřely před Schillerovým lahůdkářstvím v Sarajevu 28. června 1914, od nichž uplynulo přesně sto let,

přivedly svět k jednomu z nejkrvavějších válečných střetnutí v dějinách. Atentát srbského studenta Gavrila

Principa na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este vedl v součtu k 16 milionům mrtvých vojáků i civilistů.

Nové chemické postupy, tanky i náhražky běžných potravin, například kávy, čaje nebo chleba. Ale také plánované

hospodářství, počítání kalorických dávek pro obyvatele, cenová regulace, zvýšení podílu žen na ekonomice nebo letní čas.

To všechno přinesl první opravdu světový konflikt v dějinách. Mnohé z vynálezů přitom vznikly už dříve, ale teprve v době

války došlo k jejich masovému rozšíření.

VYNÁLEZY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY

Nejsou náboje, střílí se příliš rychle a výroba je pomalá, zjistily válčící státy na podzim prvního válečného roku. Jedním z

výsledků muniční krize byla snaha zavést řízené, plánované hospodářství. Vznikaly nové úřady, kartely, stát začal kontrolovat

ceny, přidělovat suroviny i jídlo.

Například v Británii vzniklo dvanáct nových ministerstev a 160 úřadů, vláda vybudovala přes dvě stovky „národních továren“ pro potřeby armády. Řízené válečné hospodářství, zejména to německé, se pak stalo pro ruské bolševiky předobrazem toho,

jak by měl fungovat komunismus.

Z organizování výroby za světové války čerpal i nacismus a pro amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta se některá

válečná opatření stala inspirací k „boji“ proti ekonomické krizi.

PLÁNOVANÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Podíl pracujících žen v průběhu války stoupl téměř ve všech

státech zapojených do konfliktu. Muži odcházeli na frontu a bylo

je třeba nahradit. Ve Velké Británii se počet žen v

ekonomice zvedl zhruba o milion, přibližně stejně i v

Rakousku-Uhersku.

ŽENY DO VÝROBY

Ve Francii se jejich podíl zvýšil o dvacet procent a v Rusku se dokonce zdvojnásobil. Důležitější ale bylo, že ženy nyní zastávaly místa původně vyhrazená převážně mužům. Ženy už nebyly jen

zdravotní sestry, ale nastoupily k továrním linkám, řídily autobusy nebo pracovaly jako úřednice.

I když hlavní rozvoj chemického průmyslu nastal už před válkou, impulz pro rozvoj chemie v Německu dala britská námořní

blokáda, která zabránila dovážet některé dosud běžné suroviny. Podobný problém ve Velké Británii způsobila zase německá

ponorková válka. Britové pak vyráběli bezdýmný střelný prach z acetonu získávaného fermentací koňských kaštanů nebo hnoje.

NOVÉ VYUŽITÍ CHEMICKÝCH LÁTEK

Chemii jako zbraň poprvé použila

německá armáda v podobě jedovatého chloru u belgického

městečka Ypres. Chemické zbraně byly

přitom zakázány už od roku 1899.

V průběhu první světové války došlo zejména na území Ústředních mocností,

včetně českých zemí, k rozsáhlému používání různých potravinových

náhražek. Budoucí německý kancléř Konrad Adenauer pak například

vynalezl první sójové párky.

Ostatně obilná mouka byla v té době už nahrazována moukou ze žaludů. Místo kávy se pak pila takzvaná cikorka, tedy pražený drcený kořen čekanky, tehdy už

přes sto let starý vynález. Místo čaje pro vojáky se zase používalo třeba

ostružinové listí.

POTRAVINOVÉ NÁHRAŽKY

V noci 30. dubna 1916 se podle nařízení německých úřadů ve 23:00 posunuly ručičky všech hodin na půlnoc.

V květnu téhož roku přijala stejné opatření Velká Británie a na sklonku války i Spojené státy. Mělo se tím ušetřit cenné uhlí, ze

kterého se vyráběla elektřina a svítiplyn pro osvětlení.Předpokládalo se, že se ušetří i na otopu. Myšlenka to ovšem

opět není nijak nová, prosazoval ji už v osmnáctém století jeden z otců zakladatelů USA Benjamin Franklin. Podle něj tím šlo

ušetřit na nákupu svíček. Ve své době byl považován za škrta.

LETNÍ ČAS

V polovině září 1916 překvapil německé vojáky na Sommě brzy po ránu zvláštní rachot. Podivné ocelové krabice se pomalu

vydaly od britských pozic k jejich zákopům.Začal první tankový útok v dějinách a na německé straně vypukla panika. Potenciál nové zbraně se ukázal naplno. První tanky byly

pomalé, slabě pancéřované, měly problémy s převodovkami a generálové se teprve postupně učili, jak je využít. Masivně se

proto uplatnily až v dalších válkách.Podobné to bylo i se samopalem, který začali Italové vyrábět už

v roce 1915 a jehož dokonalejší model – známý pod názvem strojní pistole – pak zavedli Němci.

TANKY A SAMOPALY

I když se vzletem a přistáním na lodi se experimentovalo už před první světovou válkou, teprve v roce 1918 vzniklo první plavidlo s plně funkční letovou palubou. Britská letadlová loď Argus byla přestavěným nedokončeným zaoceánským parníkem a nakonec

sloužila převážně k testování různých zařízení.Letadlové lodi se plně prosadily až za druhé světové války,

především v bojích v Pacifiku, kde na ně spoléhaly obě strany.Dnes tvoří základní sílu flotil velmocí a převážně jde o plavidla s

atomovým pohonem.

LETADLOVÁ LOĎ

Pokusy o komunikaci letadel se zemí a zahušťující se vzdušný provoz vedly k zavedení prvního řízení letového provozu.

Zpočátku šlo jen o výměnu radiosignálů mezi zemí a letadly. Bylo také třeba vyřešit problém s hlukem leteckého motoru, což zase vedlo k vynálezu mikrofonu a sluchátek zabudovaných do helmy.

ŘÍZENÍ LETOVÉHO PROVOZU

Vojáci rukující v létě 1914 na frontu si mysleli, že budou doma „do švestek“. Industriální válka je překvapila, i když její první náznaky byly vidět už v americké občanské válce nebo v rusko-japonském konfliktu v letech 1904–1905. Když ale varšavský bankéř Ivan Bloch vydal v roce 1898 knihu, v níž tvrdil, že pokud vypukne válka, bude dlouhá a zničující, skoro všichni se mu vysmívali.

VÁLKA MĚLA BÝT KRÁTKÁ A OMEZENÁ

Nakonec trvala čtyři roky a s jejím dědictvím se svět potýkal přes celé dvacáté století vlastně dodnes…

KONEC PREZENTACE

A.F.-14/07