Sedláci u Chlumce

7/23/2019 Sedlci u Chlumce

1/522


2/522

2

SEDLCIU CHLUMCE.

ROMN Z DOB MARIE TEREZIE.

NAPSAL

JOSEF SVTEK.

ILLUSTROVALSTANISLAV HUDEEK.

V PRAZENAKLADATEL F. TOPIKNIHKUPEC

1915


3/522

3

PROSLOV.

LE ZEDN VPRAZE.

I. MRTVOLA V POTOVSK UL ICI.

Za asnho jitra o Novm roce lta Pn 1775 nastal narohu Potovsk ulice v Starm mst Praskm velk aneobyejn shon lidu.

Ze vech okolnch uliek, na n ona st Prahy tak bohatjest, sbhali se lid na mal plcek, kter na behu Vltavy meziStaromstskmi mlny a Papoukovou lzn se rozkldal aonoho jitra vysokou vrstvou snhu pokryt byl.

Davy tyto neustle rostly, jednotliv hrzn vkikyozvaly se z st etnch entin, vzdlenj osoby alenemohly se posud prav piny tohoto sbhu a nku doptrati.

Jen tolik tuil kad, e se uprosted pobenho plcku ncohroznho pihoditi musilo, nebo slovo vrada astji bylo vdavu opakovno a mnoz hlasov po mstsk guardii se pdili.

Uprosted tohoto hlomozu vystoupil z prjezduPapoukov lzn dritel tto staroitn nron budovy,tehdej magistrtn rada Jan Lskovec, a pokud mu chzevysokm snhem dovolovala, spchal rychle k davu uprostedplcku, aby o pin sbhu tohoto moc svho adu se

dovdl.Lid, jim adnm postavenm svm i bohatstvm

dostaten znm byl, uctiv ped nm ustupovali, a tak brzo seotevenou ulikou dostal a do prosted hlucho shromdntohoto.

Co se sbhlo, lidiky? tzal se mezi chz rada Liskoveca s jedn strany na druhou pohlel, jakoby oekval, odkud

dostaten odpovdi se mu dostane.O, milostpane rado, vrada, ukrutn vrada se zde stala!


4/522

4

zvolal jeden z nejble stojcch sousedv.Hrzn pekvapen jevilose na tviLiskovcov.Co pravte, miste Jahodo? tzal se nanejv pohnutm

hlasem. Opt vrada v naemokrsku?.Ano, milostiv pane, odpovdal tzan, jen vydrav se ze

zstupu, krel za radou Liskovcem, jakoby mu za prvodhoa zpravodaje slouiti chtl; vrada se tu zase stala a myslm,e toue rukou a tme nstrojem, jako posledn ti vrady vminulch dvou letech. Hle, tu vizte, pane rado, co v prsoumrtvoly vz!

A ukazoval, an prv do prosted kruhu se dostali, kdevolnj prostora se nalzala, na zasnenou mrtvolu mue,kter na znak na zemi leela a v jejch prsou posud dkavzela.

Byla to mrtvola asi ticetiletho, ist oacenho mue, jenvym tdm obyvatelstva nleeti se zdl, jak tomu vedlepknho odvu stbrn pesky na ste-vcch a zlat prsteny naprstech nasvdovaly. Kabt, pknou sobolinou podit, a

fialov hedbvn vesta byly rozhrnuty, a podle nkterch stopbylo lze pozorovati, e neastn ob vrahova v prvnmokamiku se asi inliv brnila.

V bl vyvan koili pak vzela dka podivnho iaksitvaru, le ani jedin kapky krve nebylo v okol rnypozorovati. Tak bezpen ruka vrahova srdce tohoto muetrefila, e ihned po smrteln rn se do vnit zakrvcel.

Hlava byla nepokryta a po klobouku nebylo v okol stopy.

Tm mn dalo se na vraha pomleti.Loupen vrada to nen, zapoal rada Liskovec, kdy

byl mrtvolu po nkolik okamen zbn prohlel; skvostyjsou na mrtvole zachovny, co je dkazem, e nebotk tentose stal obt pomsty.

O tom jsem pevn pesvden, pane rado, dokldal optmistr Jahoda, len to poestnho obuvnickho cechu

Staromstskho, kter ml v pzem Papoukov lzn dlnu


5/522

5

a tud v radovi Liskovcovi svho domcho pna ctil; ratejen na dku pohlednouti!

Rada Liskovec uposlechl vyzvn tohoto a sehnu! se ble k

mrtvole, ani by se byl ale dky neb mrtvoly dotekl.Okolostojc posud vedli velk nek a nejrozlinj

domnnky o pvodu vrady tto proneli.Konen pozdvihl se rada Liskovec opt od mrtvoly a

obrtiv se k Jahodovi, pravil tesoucm se hlasem:Ano, Jahodo, dt pravdu; to jest opt vrada, jako ony ti

pedel.Hned v prvnm okamiku jsem to poznal, pane rado,

odpovdal mistr Jahoda, vickni tyi zavradn mlitakovto dky do prsou vraeny!

Jest to tedy nov ob zednili freimaur!Dsn vkik nevole ozval se na tato slova pana rady v

davu.Zase od freimaur zavradn! Opt nov ob tch

tajnch zlosyn! Bda jim, a li jejich jednou vyptrme!

Tak se ozvaly na vech stranch vhrun vkiky, a lniproti freimaurm bylo nyn veobecn, co lid se dovdl, e tuped nimi nov ob hrzotajemn on spolenosti na zemizavradna le.

Bylo za onch dob po cel Praze veejnm tajemstvm, ev hlavnm mst eskm ji od nkolika let psobila le duzedn, kter nejen ve stednch tdch obyvatelstva, le imezi vymi hodnosty mnoho len tala a se zahraninmi

lemi v zkm spojen se nalzala.Mezi obecnm lidem pak obhaly o psoben tajn tto

spolenosti nejhrznj povsti, a zejmna zruen dujesuitskho, je prv pedminulbo roku 1773 bylo se udalo,bylo zednm pitno.

Nemn dsn povst se roznela o trestech, jakmizednov kadou zrdu mezi leny svmi sthali, a rychl

zavradn dkou v plnm shromdn le bylo pr jet


6/522

6

nejmilostivjm trestem pro toho, kdo se odvil butajemstv spolenosti sthajc moci sttn vyzraditi, burozkazm velmistrv le se protiviti.

A skuten byl posledn jmenovan trest v Prask lizednv u astji vykonn, nebo, jak jsme z poznamennmistra Jahody seznali, byly v bhu poslednch dvou let ji timrtvoly s dkou v prsou v on krajin Starho msta nalezeny.

Ano, to jest opt dka zedn, zapoal rada Liskovec,jen mezitm poznovu byl se k mrtvole sehnul a dku do prsouvraenou prohleti se jal; zde vidm na jedn stran rukovtiti kky a na druh zednick znaky freimaurv. Nenpochybnosti, e nebok tento v tajn li zednsk dnes vnovoron noci zavradn byl!

Nov lni zednm se v davu ozvalo a rozjiten lidu vdyvce se zmhalo, nebo pomylen, e posvtn prvn den vroce tak stranou vradou zneuctn byl, kadho z ptomnchhorlivch katolk velkm rozhoenm naplovalo.

Mezitm i mistr Jahoda, kter posud byl ke vem

pistojcm hlavn slovo o dsn tto udlosti vedl, sehnul se kmrtvole a zvdav poal ji prohleti.Ponvad nectil tho odporu ped mrtvm tlem jako

vykrmen a pro labunictv sv povstn pan rada Lskovec,dotekl se na nkolika mstech svrchnho obleku mrtvoly,jednak aby vrstvu snhu s nho sesypal, jednak aby snadneho novho na mrtvole se doptral.

A skuten, ponn jeho, kter mu nkte z lidu ji ve

zlm vykldati ponali,nezstalobez vsledku.Pozdvihnutm svrchnho kabtu poinula se toti tak prav

strana vesty a tu objevil se pod n na prsou velk listpergamenov, na nm ern jaksi charaktery nakresleny senalzaly.


7/522

7

Byla to mrtvola asi ticetiletho ist oacenho mue


8/522

8

To ortel toho ubohho pna! vzkikl mistr Jahoda, kdybyl list spatil a v obsah jeho nahldl.

Vecko bylo dostivo obsah tento ble seznati, proe

Jahoda list s prsou mrtvoly pozdvihl a radovi Liskovcovi jejpodval, aby on co vysoce postaven adnk prvn jej peetl.

Jen to tte sm, Jahodo, odpovdal rychle Lskovec aodmtal rukou pergamen, oklivost svou pedevm, co smrtvolou ve spojen bylo, na jevo dvaje.

Jahoda tedy drel list do vky, e jej vickni okolo-stojcdobe shldnouti mohli.

Byl to pruh pergamenu asi pt palc vysok a jet jednoutak dlouh. Po krajch thla se irok ern obruba, e cel listpohebnm oznamm na dobyse podobal.

Podobnost tato byla jet zvena tm, e v ele nalzal seern smuten k, znamen to smrti kadmu srozumiteln.

Pod kem pak etl mistr Jahoda tato slova:Tak zhynou vickni zrdcov svatho znamen!Jak to asi znamen tmito tajemnmi slovy mnno bylo,

vysvitalo z charakter, jak na dolej sti listu pod psmem senalzaly.Byly to znaky du zedn: korunovan had v podob

kruhu, zednick lce a kladivo.Zde vidte zejm, e ubok byl od freimaur zabit!

zvolal mistr Jahoda, kdy byl list peetl. Zrovna takov ortelmly na sob mrtvoly onch t mu, kter jsme v na ulici zaposlednch dvou let zavradn nalezli!

Hanba tm zlosynm! Smrt tajnm vrahm! kiel lid asvolval pomstu na zedne, kte mu ji ode dvna od kn conejvt netvorov a kdcov lovenstva leni byli.

Hluk stval se vdy vtm, lidu vdy vce pibvalo, nebopovst o tajn vrad byla se ji po okol roznesla, aobyvatelstvo poden vybhalo z dom, aby o hrozn ttoudlosti oit se pesvdilo.

V tom vak nastalo nedaleko mostnch mln nov hnut,


9/522

9

nebo ulic od kltera sv. Anny pichzela eta mstsk stre,tak zvan guardia, se setnkem v ele, aby dalm vtrnostemptr uinila a mrtvolu odnsti dala.

Lid se rozstupoval ped mstskmi strnky a za nedlouhopijmal setnk zprvu od rady Lskovce, pokud tento sdlitimohl, co se zde bylo udalo.

Povliv kval hlavou setnk po vyslechnut zprvy tto avythl pak krvavou dku z rny, aby ji co dkaz svdc souduhrdelnmu pedloil. Pak kzal pinsti mry z nedalekhochrmu sv. Ondeje, jen uprosted Potovsk ulice stl,muketi naloili mrtvolu na n, a dva z nich jali se ji doumrl komory pi tomto chrm odneti.

Veker dav hrnul se za mrtvolou a brzo nezstalo naplcku ped Papoukovou lzn ne nkolik skupin soused aentin, kter horliv o stran tto vrad rozmlouvaly anejostejmi vrazy hanebn zloin tajnch zednodsuzovaly.

Tak rada Lskovec ve spolenosti vitoivho mistra

Jahody navrtil se do svho domu, aby k novoron tunsndani zasedl a o tomto novm zjevu innosti tajnho spolkuzednskho hluboce pemtal.

V krtk dob mluvila cel Praha o vrad v Potovskulici spchan, a star povsti o zloinnch zmrech zednve vekerm obyvatelstvu s nejrozlinjmi varianty oivly.

adov poali sthn sv na vech stranch, ale jakopvodcov pedelch onch t vrad v neproniknuteln temno

zahaleni zstali, i nyn vrahov tvrt obti vyptrni nebyli.Takovmto spsobem poal Nov rok lta Pn 1775 pro

obyvatele onoho okrsku Staromstskho, a povriv lid ztoho nic dobrho pro nastvajc rok nevstili.


10/522

10

II. CIZINEC V HOSTINCI U LZN.

Tho veera o Novm roce, kdy tajemn vrada vPotovsk ulici na Starm mst se udla, pohyboval se posk silnici ke Brusk brn na Hradanech povoz, kter jizevnjkem svm pozornost kadho kolemjdoucho k sobvbil.

Byl to kor, jak nejmn ped sto lety v obyeji bval,nebo tak byly na nm vecky tvary zastaral, akoli se uptinemohlo, e vzdor ctihodnmu st svmu pece jetsolidnost vynik. Nejlpe bylo jej mono porovnati srodinnmi povozy velmov ze sedmnctho stolet, v nichcel rodiny dalek cesty dosti pohodln podnikaly. Hlavn st,dvma zastenmi okny opaten, byla tak prostorn, e semal komnat podobala; v zadu pak nalzal se jet pstavek,kter k uloen zavazadel slouil a na sv nzk stee sedadlopro dva slouc nesl. Tak pedn st, kde vozka sedl, tvoila

zvltn oddlen, e v staroitn kor tento zcela dobe desetosob se vmstnati mohlo.V okamiku tomto ale nebylo pozorovati v koe ne

vozku v dnou ubu zahalenho, kter chvlemi kon krychlej chzi popohnl. Do vnitku povozu ale nedovolovalyzclony v oknech nahldnouti, co ostatn pi eru pozdnhoveera ji samo sebou mono nebylo.

Kon byli na pohled velmi ul, jako i zevnjek koruprozrazoval, e v nm dalek cesta vykonna byla.

Zvolna pohyboval se kor po liduprzdn, zasnensilnici, a za nedlouho ped branou zastavil.Byla hlavn brnatouto dobou ji zavena a musilo se na oteven jej ekati.

Vozka nakloniv se ponkud v ped se sedadla svho a vidabrnu zavenu, rzn zaklel v jazyku francouzskm a jal sebiem prudce prskati, aby pozornost stre vzbudil.

V nkolika okamench tak zarachotily uvnit zvory a


11/522

11

oboje vrata ve brn se do kon rozevely.U pravho kdla stl brann se svazkem kl, nkolik

krok za nm pak se ernala v temn osvcen klenb postava

jinho mue, kter ptravmi zraky na kor pohlel.Vozka vihnuv biem mezi oba kon, chtl dle jeti, tu ale

vystoupil onen mu z krytu svho a ne prv vldnm hlasemvzkiknul na koho:

Stjte! nevte, co se pat, kdy cizinec do Prahy pijd?Ko opt vyrazil ze sebe sv sacre nom de Dieu! a znovu

do kon prsknul.V tme okamiku ale vpadl onen mu, jeho troh

klobouk o adnick vlastnosti jeho svdil, konm do uzdy apinutil tm povoz, aby na mst zastavil.

Prvodn listy vae, vy otrapo! zahml na vozkupolicejn adnk a se zuivm posukem pistoupil ke koru.

Ko poznovu zaklel do zasnench vous a v lmannmin odkzal adnka do koru.

V tom ale ji tak rozhrnula se zclona u okna koru, v

nm objevila se hlava mue, kter zvdav po pin tohotohluku tzati se zdl.Pokud pi erm svitu lampy bylo lze pozorovati, byl to

mu asi ticeti neb nanejv ptaticeti let, jen oividn k leptd nleel. Vrazn jeho tv byla vroubena lehkm vousema pod hluboko stlaenm kloboukem jiskilo se dv temncho.

Sotva e byl adnka zahledl, ji tak nepochybn

porozuml, o se jedn, a jet vce ku pedu se naklonil, nikoliale aby snad se svm prvodnm listem se vytasil, nbrpiloil pravou ruku svou na sklo okna, take na ukazovatelidobe bylo lze shldnouti velk zlat prsten, na nm tibrilianty podivnho tvaru se zaleskly.

adnk prv otvral sta, aby cizince o prvodn listpodal, jakmile ale prsten tento na ruce jeho zahledl, ji tak

umlkl a hluboce se uklonil.


12/522

12

Hned na to cizinec poloil dva pedn prsty lev ruky podlev oko a pak vodorovn ke rtm je piblil.

adnk tajemnmu tomuto znamen dle veho porozuml,

nebo poznovu se ukloniv, rovn dva prsty k levmu okupozdvihl a pak stranou po brannm se ohledl, zdali posukutohoto nepozoroval. Ten ale byl prv zavrnm brnyzamstnn a ani vzdlen netuil, co se v tomto okamiku meziadnkem a cizincem v koe bylo udalo.

Cizinec se opt obrtil zpt do koru a hned na to zclonazase okno zastela.

adnk odstoupil krok nazpt a vzkikl na vozku: Jete!Tehd ale byl vraz hlasu jeho zcela jin, ne jakm bylzpotku koho zastavil. Jevila se v nm jaksi nenadlpokora, kter se i v oblieji jeho zraila, a se zvltn jakousictou pohlel za povozem, kter ji dle rachotil.

Zamylen odchzel pak adnk do strn sn ve brn,neodpovdaje na otzky brannho, jen prv od vrat k nmu sevracel. Hned na to panovalo zase v tmavm sklepen brny

dvj ticho, peruovan jen vzdalujcm se rachotem koru,kter te Bruskou rychle dol do msta uhnl.Nikdo nebyl svdkem tajemnho tohoto vstupu v Brusk

brn, a kor bez zastvky dostal se vozem Brusky, kudytehd i jzdn cesta vedla, na prostranstv, kde nyn stavslepch se nalz.

Zde zahnul vozka v ulici Waldsteinskou, projel ulicTomskou a pes nmst Malostransk dil kon volnm

krokem do ulice mostn, nae odtud v prvo do Lzeskzaboil.

V t asi byl cl cesty jeho, nebo ped hostincem u Lznzahnul stranou a pmo vjel do irokho prjezdu hostince, jentehd k nejpednjm na Mal stran nleel.

V prjezde vz zastavil a dva sluhov vytili se ze dve,aby vzcnmu pasarovi z koru pomhali a zavazadla

sneli.


13/522

13

Ko seskoil ke konm a cestujc tak zvolna z koruvystupoval. Byl zahalen v dlouh pl, kter postavu jehoobjmal, kdy ale na zem sestoupil, bylo vidti, e to mu

vysokho vzrstu, jen velitelskm hlasem jednomu ze sluhvkzal, aby mu pokoje v zadn sti staven vykzny byly.

Mezitm dostavil se tak dritel hostince a s klonem vtalpchozho, jen na prvn pohled co ciz kavalr se jevil.

Peji si dvou komnat, pane, oslovil senm hlasemhostinskho, v nich bych zcela odlouen nkolik dn ztrvitimohl. V dm byl mi v Dranech doporuen a doufmtedy, e sv povsti dostojte.

Slova tato, pronesen cizm nzvukem, neminula se inku.Hostinsk hluboce se uklonil a odpovdal:

Kadmu pn Va milosti bude vyhovno; mmnkolik podobnch pokoj v zadn sti domu, odkud zrovepkn vyhldka na druhou stranu eky se otvr.

Uvete mne tedy do bytu mho a lid vai nech se chopmch zavazadel!

Ve bude do vaich komnat dopraveno, milostiv pane!Nikoli, zavazadla moje mus ped mma oima odnenabti, an jich nikomu sviti nemohu.

Proti rozkazu takovmu se, nedalo nieho namtati, a takoba sluhov neprodlen se chystali jejvyplniti.

Cizinec otevel klem zadn oddlen vozu, je sknmi akufky naplnno bylo, a oka nespustil se sluhv, kte si je vnru nakldali. Bylo zjevno, e na sknch a kufrech tchto je

cizincovi mnoho zleeno, an jim takovouto pozornostvnoval.

Kdy ve z vozu vyato bylo, krel hostinsk se svtlemdo zadn sti budovy a cizinec s obma sluhy jej nsledoval.Komu dal jet ve francouzsk ei njak rozkaz, naetento s korem do dvora zajel a tam kon vypahati se jal.


14/522

14

V tme okamiku ale vpadl onen mu konm do uzdy.


15/522

15

Za nedlouho ocitnul se cizinec v ustanovench komnatcha s toue pozornost dil sloen zavazadel svch, kter vevysokou sk v druhm poschod sloeny byly. Pak sthl kl

ze skn a teprv nyn i sob pohodl popvati poal.Shodil pl se sebe a vrhl sebou v keslo, natahuje pi tom

dy jako lovk, kter od dlouh jzdy utrmcenbti se zdl.Sluhov odeli a hostinsk v pokorn postav oekval

dal rozkazy pozdnho hosta svho.Pedevm postarejte se mi o dobrou veei a dv lahve

nejlepho vna, pravil cizinec nedbale, a pak tvrt hodinkyrozhovoru mi popejte.

S novm klonem odchzel hostinsk, a za nedlouho zasedlcizinec ke stolu, na nm chutn veee a dv lahve vnavbily.

Pipijte mi na zdrav, pane hostinsk, pobzel cizinechostitele svho, kdy byl jdel i vna okusil; tum, e budu svaim sklepem i s va kuchyn spokojen.

Vynasnam se, milostiv pane, aby mj dm vyhovl

estn povsti, jak o nm v Dranech panuje, odpovdalhostinsk, nareje takto na dvj poznamenn cizincovo.Ano, byl jsem v Dranech odkzn od hrabte Spinelli-

ho na v hostinec. Pakli se nemlm, byl i on zde na podzimvaim hostem.

A po slovech tchto pozdvihl ptrav zraky k hostinskmu,kter ale pi zaslechnut jmna tohoto oividn zbledl a nacelm tle se zachvl.

Ano, hrab Spinelli ubytoval se pede temimsci v mmdom, jen e

A nhle se zamlel.Co vm nebyl vtanm hostem?Rozpaitost se jevila ve tvi hostinskho.Abych pravdu ekl, milostiv pane, nepl bych si

podobnch pasar vce.

..A pro, smm-li se ptti? Co nen hrab Spinelli vzor


16/522

16

pravho kavalra?To byl v pln me, jen e n pan primtor nebyl tho

nhledu.

Tomu nerozumm; co tm myslte?Pan hrab Spinelli nezdl se bti dobe zapsn u naich

ad a sotva e jim z rukou vyvzl.Oho, snad v nm nespatovali vai adov njakho

zloince?Ba, snad nco jet horho. Proneslo se na toti, e byl

jednm z hlavnch velmistrv du zednv!Cizinec se dal do hlasitho smchu. Zrove ale ob ruce

svoje jako man pod stl sklonil a tam velk svj prsten s temi brilianty do vnit dlan otoil, aby jej spatiti nebylo.

Co pravte? hrab Spinelli velmistrem zednv? Tentoctitel krsnho pohlav a milovnk svtskch rozko lenemtak tuhho du?Ha, to vru k smchu!

Pravda, milostiv pane, e hrab nleel k nejveselejmkavalrm, jak jsem kdy seznal; ale prv to pr byla jen

rouka jeho pravch zmr, jak mi pan primtor sm sdlil.Cizinec poznovu se zachechtal.A kterak v nm mohli zedne tuiti?Jeden z freimaur to na udal, e pr piel do Prahy za

tou pinou, aby lid proti na slavn csaovn Marii Teresiipopuzoval, ale zle se mu za toto udn jeho vedlo.

Aj, vy mne inte pozornm!Hrab Spinelli ml bti v mm dom zaten, ale guardia

mstsk s nepozenou odela. Pan hrab Spinelli zmizel adruh den po jeho zmizen byl onen udava v Potovsk ulicimrtev s dkou v prsou nalezen.

Cizinec se po tchto slovechna nkolik okamik zamyslil.Nikdy bych nebyl soudil,pokraoval po njak chvli, e

hrab Spinelli jest lenem tajnch spolenost, kter zrdce svtak nemilosrdn trestaj!

Bohuel, mme i v Praze takovouto spolenost, a prv


17/522

17

dnen noci zase takov zloin vykonala.Jak? optbyl takov zrdce smrt potrestn?Ano, dnes rno byla zase mrtvola s dkou zednskou v

srdci na plcku u star Potovsk ulice nalezena.V oku cizincovu zaleskl se temn ohe, kter ale ji v

druhm okamiku opt uhas.A jak vy o tomto dn zedn smlte?Jak kad dn oban o tom mysliti ml e by nae ady

lpe se o bezpe oban starati mly. Vdy brzo nebudelovk ani ivotem jist, pjde-li to tak dle.'

A jinch stnost proti svm adm nemte?Hostinsk se jaksi nucen usml.Co ono by u ns mohlo ve lpe jti, ale to nainec

nepedl!Z vaich slov soudm, e je v echch dosti pin k

nespokojenosti s vldou.O, prosm, milostiv pane, tak si nerate moje slova

vykldati, odpovdal jaksi uleknut hostinsk, j jsem vrn

poddan csaovny Marie Teresie!Ale pece sdlte obecn nhled, e by se pod vldou synajejho Josefa lidu lpe vedlo?

Hostinsk pokril ramenoma.Csa Josef jest ovem v lidu zboovn, ale pece musme

vykati, a na trn dosedne.Lid tedy spatuje v nm budoucho osvoboditele svho?Inu, abych pravdu ekl, kad si u ns peje njak zmny,

nebo tak to dle trvati neme!Pozoroval jsem na sv cest z Dran do Prahy, e v

echch dsn pomry panovati mus. Na venkov lid lakokahlady umr.

Ba, ani za sedmilet vlky nebyl n lid tak roz-jiten, jakonyn!

A co je toho pinou?

Tenkrt ns odral neptel, kter ve vlce arci nikoho


18/522

18

neanuje, te ns odraj ale nainci!Slova tato byla pronesena s tak divokm nzvukem, e tm

pozornost cizincova u vysokm stupni vzbuzen byla.

Nainci? kterak to myslte?i nen to do nebe volajc hch, kdy vrchnosti nae lid

hlady mti nechvaj a vezdej chlb za drah penz do cizinyprodvaj?

A csa Josef cosi podobnho trp?Hostinsk pokril ramenoma.Csa Josef sice pede dvma lety osobn pijel do ech,

aby toto lichvaen s obilm pekazil, nebo tehd v horchtisce lid pomelo; dal pak vecky pejchary otevti a vvozobil psn zakzati, e tm mnoho lid pi ivot zachovnobylo a lid te v csai Josefovi svho Boha ct.

Nu a pece?A pece to nebylo nic platn. Sotva csa z ech odjel,

vrtilo se zase ve do starch kolej a pant ka-rabnci tmvce zlost na poddanm lidu svm si vylvali, e se opovil u

csae na tyranstv vrchnost svch a jejich adnk sistovati. Hoj, jak tu zase poali je vrhati do kld, trdlic, kruha housliek, co tu bylo v prci devnch osl

Devnch osl? jak to trest znamen? tzal se cizinec ssmvem.

To vymyslili tehd oni vrchnostent karab-nci k hanbcelho nroda, odpovdal s rozhorlenost hostinsk; jsou tonstroje podobn zednickm kozm s ostrmi hbety, a na ty

spurn sedlky po dvou, po tech i vce za sebou adem szeli,kdeto jako na koni rozkroen sedce, na nohou mlipivzan cihly neb kameny, aby s vt t na ostrou hranudosedali.

To hanebn! vzkikl cizinec a oko jeho temnm ohnmzapllo. A ten selsk lid mlky takov pko snel?

Bohuel to mus? dosud sneti, ale tum, e tak dlouho

trvati nebude.


19/522

19

A pro tak myslte?Na venkov pr se zmh vude mezi lidem velk jiten a

od t doby, co csa Josef slbil, e robotu uprav, daj sedlci

pln zruen roboLy.''Jedr se tedy u o zruen nevolnictv, jak jen jet v

Rusku a Turecku panuje?Jedn se sice, ale jako obyejn m se u ns i to na

dlouh lokte. Ji loskho roku vydala csaovna Marie Teresiedekret, v nm se ohlsilo, e budou se moci sedlci z robotyvykoupiti, te ale zase ve jaksi usnulo a tak daremnsedlkm erva do ucha zasadili.

Cizinec se zamyslil a dlouhou dobu zstal v mylenkypohen.

Pak nhle hlavu pozdvihl prav: Jsem vm povden zarozhovor tento; slyel jsem podobn u na mnoha mstech posv cest 3 jsem te pesvden, e nek lidu selskho jespravedliv.

Bh to naprav! lip u ale nebude, a csa Josef vldy se

uchop! Ten je pravm morem na vecky ty nevary ze starchdob!Mon, e pn toto se brzo vypln, odvtil cizinec

jakoby ledabylo a povstal od stolu, aby se plt uchopil.Milostpn chce jet tak pozdn dobou a v takov

chumelici vyjti? tzal se hostinsk, vida, e cizinec pl nasebe hodil a k odchodu se chystal.

Ano, musm na Star msto k jednomu ze zdejch ptel

svch, odpovdl strun cizinec, nae hostinsk z pokoje seodstranil.

Cizinec vyal ze skn nkolik svazk psemnost a pak sezvltn pozornost dve komnaty zavev a kl k sob striv,vyel z hostince do liduprzn Lzesk ulice.


20/522

20

III. NA KAMENNM MOST.

Kolem Saskho domu, jak tehd jet nynj hostinec u

Steinicpo svm pvodci, saskm kurfirstu Rudolfovi I. zvnbyl, zahnul cizinec do Mostn ulice a krel pmo kekamennmu mostu.

V ulicch bylo zti mlo kterho pozdnho chodce, nebonepjemn pohoda zimn kadho do teplho pbytkuzahnla. Ostr vtr severn sypal snh do o, tak e chzeulicemi, v nich jen ve velkch vzdlenostech tu a tam olejov

lampa se kmitala, dosti obtnou byla.N pasar z hostince u Lzn vak nedbal mnohonepohody tto a statnm krokem ku pedu se ubral. Zahalil sejen tsnji v pl, vtiskl klobouk hloubji do oblieje a ani vprvo ani v levo se neohleje, za neznmm clem svm sebral.

Prv vchzel do Malostransk mostn ve, kdy hodinyna nedalek vi u sv. Mikule zazvuely.

Tlouklo ti tvrti na devtou.Pijdu prv v as, pravil cizinec polohlasn k sob a

zrychlil kroky kolem strnho domku, v nm Malostranskguardia stanovisko mla.

'Strnk, jen zde na zatku mostu na stri stti ml,uchlil se ped chumelic takt do strnice, kde soudruhovjeho tepl kamna obstupovali.

Na most nebylo iv due spatiti, neporuen vrstvasnhu pokrvala oba chodnky, jsouc takto dkazem, e jidel dobu nebyl tudy nikdo krel, kdo by lpje svoje vesnhu zanechal. Jen uprosted mostu jevilo se nkolik slabchkolej, pochzejcch od voz, kter panstvo z toho neb onohonovoronho shromdn rozvely. Veejn ivot v ulicchnebyl tehd nikterak jet tak vyvinut jako v dobchnynjch, a platilo za veobecn pravidlo, e kad spodan

oban m po odtrouben prvn non hodiny ve svch tyech


21/522

21

zdech se nalzati.Proto tak nebylo pli o osvtlen msta peovno, na

kamennm most pak jen asi u dvou neb t soch svtlka se

kmitala.To ve ale nevadilo naemu tajemnmu cizinci v rychl

chzi jeho, nebo nedbaje ani chumelice, ani vysok vrstvysnhupod nohama, ani konen na nedostatenosvtlenileku pedupostupoval a jen mylenkami svmi zamstnn btise zdl.

Tak peel polovici mostu a piblil se ku druh strnici,je na prostrannm pili na tme mst stla, kde nyn sochusvatho Kristofora spatujeme, a tam do nedvnch letmramorov pomnk v podob velk kostky se nalzal, jen nasob npis nesl, e star strnice povodn roku 1784 strenabyla. V strnici tto zastvala do toho roku bezpenostnslubu Staromstsk guardia a sice tak horliv, e pi eenpovc dni i pt vojk se strnm domkem do Vltavy strenobylo mezi krami ledovmi bdn zahynulo.

Tohoto veera ale nebylo mnoho t sluebn horlivostipozorovati, nebo i zde strnk, jen ped domkem pechzetiml, uznal za dobr, spolenost svch soudruh v strnicirozmnoiti, kte tam novoron veer hrou v karty veseletrvili.

Asi sto krok dle ku Starmu mstu nalzaly se jako adosud ony dva vpustky nad pili, na nich na severn stranmdn ki se sochou Spasitele, na jin pak socha sv. Matky

Bo bolestn do ve se vypnaly. Posledn jmenovan socha,teprva ped ticeti lety novou nahrazen, byla nklademStaromstsk rady zhotovena r. 1695 od slovutnho sochaePraskho Jana Brokov a tehd vedle n stla jet sochaSpravedlnosti, an na vpustku tomto bvaly k smrtiodsouzen osoby meem stnny a mrtvoly jejich do ekyhzeny.

Historick spomnky tyto, jakkoli pro Praana dosti


22/522

22

vbnmi a zajmavmi bti mohou, kdykoli kolem to hotovstupku mostnho kr,pecenezdly se bti naemu cizinciznmy a lhostejn by byl kolem pamtnho msta peel, kdyby

jin okolnost nebyla nhle pozornost jeho k sob obrtila.Jet ne byl k eenmu vstupku se sochou Spravedlnosti

doel, spozoroval toti od Starho msta proti sob pichzetitemnou jakousi postavu, kter u vstupku nhle v levo seobrtila a dvma kroky u paen mostnho se octila.

Postava tato nezdla se tuiti blzkost druh osoby v ttosti mostu, jednak e chumelice snhov ir rozhled po okolnedovolovala, jednak e kroeje ve vysok vrstv snhu plnutlumovny byly.

Le neobyejn bystr zrak naeho cizince byl u ve velkvzdlenosti postavu pozdnho tohoto chodce vyptral, jejpohybovn jaksi podezel se mu zdlo. Mimo to jej vokamiku tomto, kdy z mylenek svch vyruen, neznmholovka tohoto pozorovac se jal, ovldl nhl sympathickpud k mui tomuto, e mimo-voln kroky zrychlil, jen aby

tajemnmu hnut ve svm nitru vyhovl.Oka nespoutje s neznmho mue, jen nyn u zbradlmostnho se zastavil, spatil jej, kterak daleko pes paen totose napn a dol v hlubinu huc eky pohl.

Vltava pohnla pod oblouky mostnmi divoce roz-vodnnproudy svoje, kter mrz marn se snail v objet sv pojmouti.Jen podl obou beh rozkldala se vrstva ledu, ostatn pak steky byla pro vysok stav vody jet pln volna, a lutav

vlny v mstech tchto tm divji sob ponaly. Jako bouehuelo to z hloubky, kter pro panujc tmu takka nedohlednoubti se zdla, a ani skuc vichr nebyl s to, aby vn totohuen aspo na okamik peruil.

Zvra pojmala, kdokoli v tuto vc spou dol nahldl,a takjnepochybn toto nahldnut v hlubinu Vltavy asipodobn inek i v neznmm mui ve vstupku pod sochou

Spravedlnosti spsobilo.


23/522

23

Nebo sotva e byl dva ti okamiky dol v toz-vodnnoueku nahlel, ji tak klobouk s hlavy a pl s tla strhnuv,jedinm trhnutm tla na irokm kamennm zbradl mostnm

se octil.Nebylo pochybnosti vce, e v sebevraednm myslu s

mostu do eky se vrhnouti chtl.Jen okamik jedin jet a ji by neastnk tento byl v

tmav hlubin zmizel, an tu s rychlost takka bjenou ncizinec z Lzn u sochy Spravedlnosti se objevil a silou lvasebevraha opt na most strhl a tak od stran smrti jejzachrnil.

Neznm mu vydal jen div skek ze sebe a nhle bezvldy k nohoum vysvoboditele klesl.

Ho ho! vy patn ponte Nov rok, zoufale! vzkiklvysvoboditel na zachrnnho, jemu te pi kmitu lampyble v obliej pohlednouti mohl.

Byl to mladk asi dvaceti ty let, vraznch, ale v tomtookamiku nesmrn bledch lc, kter i jinak o velkch

duevnch bojch svdily, je neastnho mladka a ktomuto zoufalmu kroku pivedly. Byl postavy vysok,zrstustepilho a cel zevnjek svdil, e to mlad mu lephovzdln a nepochybn i lep tdy spoleenstva.

O, pro jste mne nenechal radji zahynouti! zaplbolestnm hlasem a ruce jeho zastely tv, jakoby nechtlyzrakm dovoliti, aby jet v bdn tento svt pohlely. Jrozlouil se se vm, co mi bylo drahho zde na svte, a nechci

dle ti!A po slovech tchto prudce povstal se stupn, na nm byl

dosud pod sochou spoval, a chtl se poznovu na zbradlmostn vyvihnouti.

Le mocnou pa jej n cizinec opt pevn zadrel.


24/522

24

Neznm mu vydal jen div skek ze sebe


25/522

25

Nikoli, mlad pteli, v oblieji vaem tu, e mte sicemnohou pinu na svt zanevti, ale myslm, e to nemustebti prv vy, jen protivnku svmu tak zbable s bojit

ustupuje. i uinil protivnk v podobn?Mladk po slovech tchto, kter s neobyejnou jistotou

pronesena byla, pozdvihl oi k mluvcmu a s tzavm vrazemna pohlel. Zdlo se, jakoby slova tato, je k sebedvejeho se odvolvala, inku se nebyla minula.

Cizinec pozoroval dojem tento a pokraoval rychle dle:A tolik sly v sob jste chtl zmaiti, mladku, j by se

protivnk v musil vm prvem strachovati, kdyby j dnuito bylo? i vyerpal jste do dna slu svou tmtosebevraednm myslem, jej pzniv jaksi moc mi vposlednm okamiku dovolila pekaziti?

V oku mladkov se na okamik zajiskilo, ale hned na tozase svsil hlavu a odvtil zoufalm hlasem:

Mn nen pomoci ve svt vce a smrt stane se minejvtm dobrodinm!

Ano, tak jsem slyel u mnohho mluviti, jen rovnnadje v pomoc se vzdal a nyn by vs rzem o jinmpesvdil. Inu, kdo sama sebe opout, jest ode vech oputn;a co vs se te, mohl byste to aspo s pomoc mou zkusiti, jse vm v tomto osudnm okamiku nabzm!

Mladk poznovu pohledl neznmmu cizinci v tv, v nnejvy opravdovost a zrove i upmn soustrast se jevily.

Kdo jste, pane, e mn neznmmu tak nezitn pomoc

svou nabzte?Kdo vm prav, e chci v cit njakm dobrodinm

ureti? odvtil prudce cizinec. i nesvolil byste ptelskoupomoc jinak nahraditi? i skuten jste pouh neplodn kmenna tomto svt? Pak vru nechci vs dle zdrovati odzbablho inu, jm svt opt o jednoho maltnho lenochamn tati bude!

A pustil ruku jinochovu, ji a dosud byl pevn sevenu


26/522

26

drel, a vraz opovren objevil se v oblieji jeho.Slova tato rozhodla.Mladk a dosud nad sebou zoufajc ctil se dotknuta

nejtklivj strnky srdce svho a vzpmiv se zvolal vysokmhlasem:

Zadrte, pane! Jet jste nedobyl sob prva pochybovati oinnosti m, o zmrech mch, kter jsem do budoucnostichoval a je vekerou dui mou vyplovaly! Ano, j chtlpracovati, j chtl vyniknouti a uitenm lenem lidstva sestti ale zloba bdnch neptel mch mne shroutila a veckynadje m nazmar uvedla!

Nu, vidte, mlad mui, e jsem se v tuen svmnemlil! Vak nen dosti, velk nbh uiniti a ihned od vehoustati, jakmile prvn krok se nezdail. Le jsem nynpesvden, e vce pes toto zbradl se neodvte, an jetjste si vdom prav ceny sv

Pravdu dt, toho vce neuinm! odvtil sen mladk asebral opt klobouk a pl svj. Vecka bytost jeho byla v

poslednch dvou okamicch zmnna, a zoufal vraz s tvejeho vdy vce mjel. A to tm mn, an vm nlivou pomoc svou k tomu

nabzm, abyste mohl pracovati, abyste mohl vyniknouti auitenm lenem lidstva se stti! pokraoval dle cizinec,jen s radost tuto nhlou zmnu na mladkovi pozoroval.Ano, i mm heslem jsou tato vae slova a ehnm osudu, jenmi v tak rozhodnm okamiku vyslal v strety lovka, kter

se piznv k mmu heslu!Podval mladkovi pravici, kterou tento te vele tisknul.Ale kdo jste, pane, e takovouto silou mne k sob poutte,

je novou nadj v ivot mne napluje?Cizinec se lehce usml a odvtil:I o tom se brzo dovte, mladku, nebo nechci, abyste z

neznmch rukou pomoci pijmal. Vak strunmi slovy

sdlte mi, kdo jste a co vs v tuto zoufalost uvedlo? Mm


27/522

27

tum ji njak prvo nejdve po tom se tzati.To v nkolika slovech seznte. Jmenuji se Jan Chvojka a

pochzm z Hradit, kde jest mj otec rychtem.

Z Hradit? vzkikl nhle cizinec a mocn mladka zaruku uchopil, jakoby u jednoduch zprva tato byla jej velicepekvapila. Snad z Hradit Choust-nkova?

Ano z Hradit Choustnkova, opakoval mladk, jenJanem Chvojkou se nazval a jej nyn i my takto nazvatibudeme; zrove se zrail v lcch jeho vraz udiven nad tm,pro asi cizinec sdlenm tmto tak nhle rozilen jest.

Z Hradit nedaleko Kukusu? tzal se jet jednou cizineca v och jeho tajemn jaks ohe pll.

Ano, z tho Hradit na panstv Kukuskm, kter a doletoka du jesuitv nleelo!

Na slova tato pustil cizinec prudce ruku mladkovu a nakrok od nho ustoupil.

Vn Boe! pravil polohlasn sm k sob a sklonilhlavu na prsa. Jest to Tvoje zen, je setkn toto svedlo?

O, poznvm v tom vy moc svho posln a novou zrukuvtzstv svho i du mho!Pak pistoupil opt ble k mladkovi a neobyejn vldnm

hlasem jej vyzval:Nu, mluv dle, mladku!Vy znte snad m rodit a tamn pomry? tzal se

Chvojka povzbuzen jsa neobyejnm chovnm cizincovm.Netrpliv tento sebou hnul, kdy se mu pm odpovdi

nedostalo, a zvolal:Neznm, neznm! vak jen rychle vypravuj!Otec mj, poctiv to Staroech, vyslal mne na studia a

tak studoval jsem v Hradci Krlov a nyn na vysokchkolch zde v Praze. Ale mn i otci mmu bylo za to krutprotivenstv sneti

A pro tak?peruil mu e cizinec.

Co neznte, pane, jho nevolnictv? tzal se mladk s


28/522

28

dsnm vrazem.Ty's nevolnkem? vzkikl s asem cizinec, a tat

oklivost se zraila ve tvi jeho, jakou jsme na nm byli

pozorovali, kdy v Lzni s hostinskm o nevolnictv v echchrozmlouval.

,,Za takovho mne a vecky ostatn poddan aspopovaoval direktor panstv naeho, jen tam ve jmnu dujesuitv vldl. O, je to tyran, je to bdnk, jen hoden nen,aby zem ho nosila!

A opt zahalil mladk lce, jakoby neobyejn pohnut svhledl potlaiti, nae jako sm k sob doloil:

A j bych byl pro pece ve obtoval, vecku nenvistlidu poddanho od nho odvrtil, nebo je otcem mzboovan Marie!

Ty's tedy neastn miloval?Neastn jen? zvolal mladk v zchvatu divok vn a

vecka jeho bytost zimnn se chvla. O, dn e na svtnem slova pro mru mho netst! A jet te mi zn v uch

ta hanebn slova jeho: Nevolnk, syn Adamity, se smlopoviti o svch pozdvihnouti k dcei m! Ten, jemuznamen nevolnictv na elo vypliti dm! Tak za mnou val abyl by hrozbu svou vyplnil, kdybych rodnou krajinu nebylopustil, nae nohy mne lenho a rozumu zbavenho a semdo Prahy nesly, kde ale nov hrzn zvst mne zastihla, etyran ten dal otce mho jakoto Adamitu v al vrhnouti, aby ijej zniil!

Co znamen slovo Adamita? tzal se udiven cizinec.Adamit jsou pvrenci bludn sekty tajn, kte oplzlmi

spsoby nboenstv sv provozuj a o nich za poslednch letna mnoha mstech se vyprv. Vak uboh otec mj jest pravesk bratr, jen potaj k bratrskmu vyznn se piznv,kter po Blohorsk bitv meem a ohnm z ech vyhlazenobylo, ale posud ve vlasti tto mnoho tajnch vyznava t. To

tuil bdn onen tyran a te liv jej prohlsil za Adamitu, z


29/522

29

nich kad smrt na hranici nalezne!Nu, ml-li jsem pinuk zoufalstv, kdy jsem takovmu utrpen sebevradou konecuiniti chtl?

A oi jeho divokm ohnm plly, jen cizince zcela naplanouc zraky dvnchbojovnk kalichaHusova upomnal.

Cizinec neodpovdal, nbr na nkolik okamik hlubocese zamyslil a vnmi pedmty zabvati se zdl.

Uznvm stranou bolest tvou, mladku, poal pak ponjak chvli a poloil pravici na rameno Chvoj kovo, jen sesklonnou hlavou a zamraenm zrakem ped nm co sochanepohnut stl; le pravil jsem u, e nehodno by bylo tebe,abys tak bdnmu nepteli bojit ostavil, a nyn tm spepravdu slov mch pipust. Ty mus ti nesmiitelnmu boji,jen pinese vtzstv nejen tob, ale i vem, kte v krsnzemi tto podobn jakc ty a otec tvj trp a osvobozen svho zpout tyranstva a temnoty oekvaj! J ti zjednm k boji tomutoprcstedkv, nsleduj mne a brzo se stane vtzem!

Postava neznmho cizince se vzpmila, tv jeho byla

neobyejnm jakmsi ohnm nadchnuta, podobal se vokamiku tomto prorokovi, jen s meem v rukou pichzelproroctv svoje provst.

Tak Chvojka byl neznmou jakousi moc puzen ktajemnmu mui tomuto, jemu nyn za zachrnn ivotasvho dkovati povinen byl, a jeho slova opt takneobyejnou dvrou v sebe sama jej naplovala. Ano, jentento mu byl s to, aby jej opt na zvrcenou drhu ivotn

uvedl, aby vysvoboditelem jeho duevnm se stal, jakoosvoboditelem tlesnm byl se ji osvdil.

Proto tak s rznou odhodlanost chopil se pravicecizincovy a zvolal:

Jsem v, pane, navdy v tlem i du, je jste v hodintto ob od zhuby zachrnil! J zoufal ji nad sebou i nadsvtem, slova vae vak novou dvrou mou mysl naplnila!

Poznovu se chopm zbran ji odhozen a bojovati chci, dokud


30/522

30

neptele svho nepotu, dokud cle svho nedoshnu!A lce mladkovy zardly se ohnm vnitnm, jak by byl

jet ped chvl nikdo u zoufalho mladka tohoto netuil.

Nov sla. proudila te ilami jeho a v okamiku tomtopodobal se mladmu bohu, kter pl svta v zpas vyzval.

S vnitnm uspokojenm pohlel cizinec na mladka asrden potsl rukou jeho, aby spolek obou pro budoucnostutvrdil.

Tak se mi lbte, mladku, pravil pevnm hlasem; jennezlomnou odhodlanost a vytrvalou prac doshnete clesvho, a se m sly jsou, chci vm k tomu npomocen bti.Nejsou m prostedky tak slab, aby slib mj nemohl dojtidve nebo pozdji skutenho vyplnn svho. V krtk dobprostedky tyto seznte! A proto nsledujte mne, nebo ptelmoji, a tud i ptel vai budou ns j oekvati!

S ve zmeck odbjelo v t chvli pl dest.Nesmme ani okamik dle otleti, doloil kvapn, kdy

byl vzdor hucmu vtru a umotu vln Vltavskch temn dv

rny hodin zmeckch vyslechl. Vidm tamto u po del dobuu ve svtlo se kmitati, kter mi znamenm jest,e mne tamvdce mjoekv!

A po slovech tchto zahalil se opt ve pl a dal se vpochod ku Staromstsk mostn vi, kter v nevelkvzdlenosti co obrovsk temn tleso do ve se zdvihala.

Chvojka krel vedle nho a ani jedinm hledem vce seneobrtiv k mstu, kde ped pl hodinou byl ivotu svmu tak

nhl konec uiniti chtl, zabral se v mylenky, jaknenadlm obratem tmto v duchu jeho vyvolny byly.

Po nkolika kroejch octili se oba muov v temn klenbmostn ve.

Uprosted severn strany prjezdu stla tehd kamennsocha sv. Vclava, kter nyn ped prelm chrmuKnovnickhc umstna jest, a v kout, jej podstavec sochy se

stnou ve tvoil, kmitalo se ono svtlo, o kterm byl se na


31/522

31

most cizinec zmnil.V tme okamiku, kdy oba do ve vstoupili, oddlila si?

od sochy postava nzkho muka, jen v ruce malou pochode

nesl, a elila pmo k naemu cizincovi.Pochode mukova ozila oba chodce a tito mohli tak

rysy v oblieji starho mue tohoto rozeznati. Byl to staecnejmn edesti let, vyschlho oblieje, v nm neplimnoho vldnosti se zrailo, a postavy tak skroucen, esuchounk a kostnat tlo jeho, je jen lehkm atem odnobylo, spe jen jakmusi znamen otzky se podobalo.

Jakmile se k cizinci piblil, poloil dva prsty lev rukypod lev oko a ani slova nepromluviv ptrav na pohlel.

Cizinec rovn npodobil tento posunk, jak jsme u pivjezdu jeho do Brusk brny pi nm byli pozorovali, naeteprve staec sta otevel a piduenm hlasem se tzal:

,,Co vzn se nad temi korunovanmi sloupy?,,Svornost! odpovdl tme spsobem cizinec, kdetoChvojka ze snn svho vyruen s udivenm tajemn tto

rozmluv naslouchal.Hned na to skiven staec tlo k hlubok klon jet vceskivil a pokornm hlasem odvtil:

Chrm jest vcmi naplnn a ek mistra svho!Rychle tedy ku pedu! kzal cizinec a kynul, rukou

starcovi, kter na to dva kroky v ped uinil, aby obmapchozm na dal cestu svtil.

Cizinec jal se jej nsledovati a Chvojka v nejvym asu

vedle nho dle se bral.Nikdo ji slova nepromluvil a vickni ti spe stnm ne

ivoucm tvorm se podobali.S mostnho plcku zahnul shrben staec ku mlnm

Staromstskm a pak oba mue dle do Potovsk ulice vedl,kde t doby neproniknuteln tma panovala.


32/522

32

IV. KAPL E SV. K E .

Uprosted star Potovsk ulice stoj na rohu do Konviktsk

ulice jedna z nejstarch pamtnch staveb v Praze, kter jinejednu boui byla pestla a posud vem pohromm, jakm jimnoh podobn pamtka za ob padla, astn byla ula.

Jesti to kaple sv. Ke, kter ovem od doby nedvnhoobnoven svho ponkud modernm rouchem se byla piodla,ale i vzdor oprav tto pece na prvn pohledrz velk a vzcnstaroitnosti na sobnese.

Pamatuje se zajist kad Praan na budovu tuto, dokud vpvodnm svm edm rouchu zraky vech okolojdoucchvbila, ani by ale tisc z chodcv byl tuil, jak velk pokladstavitelsk v nehledn kapli tto se skrv. Mohutn strom nazpadn stran jej stojc zastioval rozloitmi vtvemi ahustm listm kapli, kter v okol tomto skuten poetickhopohledu poskytovala. Nyn ovem musil strom tento, jedna zhlavnch okras staroitn budovy, klesnouti a tm kapli sv.

Ke bval poetick ndech jej dokon odat.Ale i p es ztrtu tu to m e bti kad Praan h rd n a

staroitn stavenko toto, nebo pat kaple sv. Ke doskrovnho potu starch stavebnch pamtek, kter se z dobpedkarolinskch v Praze zachovaly. Mme v eskm hlavnmmst jen jet dv okrouhl kaple, kter se co do podoby asnad i st s kapl sv. Ke miti mohou, a sice na bvalmhbitov tpnskm kapli sv. Longina a na batchVyehradskch v levo od hlavn silnice kapli sv. Martina. Aledn z kapl tchto nem na stee vku, tak zvanou lu-cernu, jako kaple v Potovsk ulici, a pro tuto jedinouvlastnost stala se kaple sv. Kev cel Evrop pro-slulou, z tpiny za unicum v celm svt se povauje. J tato okolnostvysvtluje, pro na zachovn kaple sv. Ke ped nkolikalety tak velk nklad veden byl, e 16000 zl. na zakoupen jej

se vynaloilo, akoli jet r. 1789 Prask man Jan Budn,


33/522

33

jemu sousedn dm u Budnskchpatil, za celou kapl i sezruenm hbitovem pouze 200 zl. byl sloil.

Stoj kaple sv. Ke uprosted nevelkho, ped nedvnm

jet nzkou zd, nyn pak vkusnou m eleznou obehnanhoprostranstv, kter druhdy za hbitov slouilo, jako vbecznmo, e a do as csae Josefa II. obyvatelstvo Prask svmrtv na hbitovy kolem farnch chrma kapl pochovvalo.Spolen hbitovy v Olanech a v Koch byly teprve zacsae Josefa II. zzeny a pochovvn mrtvch v mstzakzno.

Kaple zle z rotundy dosti rozshl, k n na stranvchodn pistaveno jest presbyterium, takt okrouhl.Zevnjek nem mnoho okras, pouze na presbyterium vlekouse pod msou polokruhy, kter se obyejn na stavbchromnskho slohu co okrasy nalzaj. Nade vchodem nachzelse a do posledn opravy npis, ji skoro neiteln, jensvdil, e kostel sv. Ke byl r. 1673 obnoven nklademusedlho v Praze Moravana Jana Jedliky a manelky jeho,

kte nsledujcho roku na to i hbitov se zd opraviti dali. Pite pleitosti dal tent Jedlika i malby zven kostelapemalovati, dva polosetel to obrazy, pedstavujc matkuBo s Jekem na rukou, je ovem ceny umleck nemly.Za to tm vce pout pozornost nai nad kapl rotundy sevypnajc lucerna, kter m tyi prostrann okna, jichtootvory dobe jet zachovalmi, z piervenalho kamenepkn vytesanmi sloupky vdy na dv rozdleny jsou.

Djiny pamtn budovy tto jsou u dle povahy vci samjednoduch a pro nedostatenost pramen dosti neznm,akoli jisto jest, e prv tato odlouenost nm kapli sv. Kedodnes zachovala.

Kdy a od koho byzantinsk tato rotunda zaloena avystavena byla, nen znmo; dle spsobu stavby vak pochznejspe z tinctho, bezpochyby vak jet z dvanctho

stolet, a o n prvn zmnka jest teprv roku 1379. Tehd byl


34/522

34

kostelk tento farnm a pozdji teprv stal se fililkou chrmuJilskho. 2e pak msto, na nm stoj,i v dvnch pohanskchdobch dleitost mlo, o tom svd popelnice, kter na

malm hbitov mezi kesanskmi hroby nalezeny byly.Okoln obyvatelstvo pak si vypravovalo o pvodu kaplerozlin povsti, z nich mnoh a i do pohanskho vkustaroeskho se vztahovala. Povst jedna d, e bohat kupec,kter od Turkv jat byl, slbil, e po svm vysvobozen zotroctv kapli vystav, a kdy se touha jeho vyplnila, dal prchrmek tento ke cti sv. Ke zbudovati. Dle druh povsti pakbyl pr zakladatelem jejm polsk hrab, jin opt jinak opvodci jejm bj, vecky povsti ale v tom se shoduj, e podkapl nalz se sklepen s nesmrnm pokladem.

K pamtn tto budov, jej zevnjek a osudy jsme tutostrun byli vylili, vedl skroucen pdimuk oba nae pozdnchodce, kte mlky jej do tmav ulice Potovsk provzeli.

Zde prvodce pochode, kter jim dosud byla na cestusvtila, shasil a nyn v pln tm dle ku pedu se ubrali.

Opatrnosti tto ale vru nebylo poteby, nebo cel okolbylo jako vymel, a ani v Potovsk ulici, ani v sousednchulikch nebylo lze iv due spatiti.

Za nedlouho octili se ped kapl, kter na prostranstv svmtemn do ve se vypnala.

Ped nzkmi dvkami ve zdi hbitovn se prvod zastavila tikrt hlas kulicha npodobil, ale tak slab, e neobyejntento zvuk ji ve vzdlenosti nkolika kroej pln zanikl.

V tme okamiku bylo z vnitn prostory hbitova tmespsobem odpovdno. Podle veho byli chodcov u kapleoekvni.

Hned na to zavrzly dvka a vchod na hbitov byl oteven.Rate za mnou vstoupiti, pravil polohlasn prvod k

cizinci a veel na zasnen hbitov, na nm tu a tam k nadnzkm rovem se ernal.


35/522

35

A uinil opt tajn znamen prstama


36/522

36

Cizinec pojal nyn Chvojku, jen s udivenm na cel okol atajemn toto ponn pohlel, za ruku a eptal mu do ucha:

Jste na prahu velkho tajemstv, mladku, kter vm

brnu ivota oteve. Neteste se ped nim, co v tajemnmtomto mst vs pekvap a bude pak vtzstv vae!

Chvojka jen stiskl ruku cizincovu na znamen souhlasu amlky vstoupil do vnit hbitova, jeho dve za nm optzapadly.

Temn jaksi postava ubrala se nyn kolem nich ku vchodudo kaple, jej dve zlehka otevela. Nmm posukem kynulapchozm, aby vstoupili.

I Kdy vickni byli dle vyzvn tohoto uinili, nalzali se vbohopust tm vnitn prostory kaple, kde v okamiku tomtonebylo lze ruku ped oima zti.

Rate okamik posekati, pane n, ozval se hlasprvodho, hned rozhu zase pochode!

A ksnuv zaplil, e vnitek kaple nhle z pochodnslab osvtlen byl.

Oba ciz pchoz zvdav v prvnm okamiku kolem sebese rozhleli a zejmna Chvojka po njak spolenosti ptral.Kaple vak byla dokon przn, nic nepoukazovalo k tomu, eby kdo v neobyejnou tuto dobu v n mekal.

Proto ale pece Chvojku vnitek svatyn tto zajmal.Vidl se v prostorn klenb se temi okny, jej stny

obmtkovmi malbami pokryty byly. V apsid stl jednoducholt s obrazem ukiovanho Spasitele, na jin stran pak

druh oltk se sokouPanny Marie, kter dle vzoru starobylsoky Svatohorsk zhotovena byla. Na evangelijn stran bylve zdi staroitn vklenek k uchovn nejsvtj svtosti,nebo onoho asu jet v kapli sv.Ke sluby Bo konnybvaly.

Ostatn byl vnitek svatyn dosti chud a neobsahoval nicpamtihodnho, ne nkolik votivnch obraz, kter tu od

zbonch osadnkv zaveny byly. Pedmty na nich vylen


37/522

37

vak nebylo lze pro nedostaten osvtlen rozeznati a takbyla v okamiku tomto pozornost Chvojkov jinam obrcena.

Cizinec byl toti v rozprvce s muem, jen vchod na

hbitov a do kaple byl otevel a kostelnkem pi svatyni ttobti se zdl.

Byla to vysok, vyzbl postava, pichlavch o, kterneustle po obou cizch pchozch ptraly, jakoby nejtajnjzhyb vnitnost jejich vyslditi chtly.

Pidimuk byl mu nkolik slov do ucha poeptal a hned nato kostelnk s vt ctou a jaksi bzliv na cizince pohleti sejal. Bylo oividno, e mu soudruh velk jaksi pont opchozm tomto sdlil.

Pokorn piblil se kostelnk k cizincovi a skromnmhlasem pravil:

Misti jsou ji shromdni, velmocn pane, a hned popchoduvaem mm vs v poradili li uvsti.

A uinil opt tajn znamen prstoma, na n mu cizinectme spsobem odpovdl.

Jste mistr, velmon pane, dle znamen tohoto,pokraoval s novm klonkem kostelnk, mm nazenoale dbti na vy znamen!

A jako man pohlel na pravou ruku cizincovu, ji tentobyl posud pod pltm ukrval.

Na vyzvn toto mlky vythl cizinec ruku zpod plt aukzal prsten s temi dmanty, jen se mu na prstu skvl.

Sotva kostelnk tajemn tento symbol zvltn jaksi moci

cizincovy spatil, ji tak s vrazem nejhlub pokory a ctyskil ruce sv na prsou a a k zemi se uklonil.

Pidimuk, jen takt byl prsten zahledl, pklad jehonsledoval.

Slunce vychz nad korunovanmi sloupy! pravilpolohlasn kostelnk, nechtje ani o svch k cizincipozdvihnouti, nebo tak jej byla dstojnost jeho pekvapila.

Co le nae zzena, nedostalo se j jetcti, jak noci dnen


38/522

38

ji oekv! I misti pchod svtla tak jasnho neoekvaj!Nenech je tedy dle ekati a uve mne do le! kzal

cizinec.

Kostelnk se uklonil a ukzal jetna Chvojku, jen prvobrazy nstnn prohlel, prav: A tento?

Ten nsledovati mne bude v li. Je nov to ue du!Pak musm mu oi zavzati, nebo tak pravidlo ke.J vak nejsem vzn pravidlem a tt vhody udluji

svmu chrnnci!Slova tato pronesena byla velitelskm hlasem, e tm i

pozornost Chvojky byla vzbuzena, jen nyn zase kuspolenosti se obrtil.

Uschovej kpi svou, pokraoval dle cizinec kukostelnkovi, jen skuten zpod svrchnho roucha byl ernoukpi vythl, je dle myslu jeho na hlavu Chvoj-kovu urenabyla.

Kostelnk hluboce se uklonil na znamen neobme-zenposlunosti a kynul soudruhovi svmu, jen pochode do kouta

postaviv, bral se s kostelnkem k olti, ped nm nzkdevn pdium stlq. Po njakm namhn oba muovpdium toto odoupli.

Na przn prostoe pod nm objevila se v kamenn podlazevelk tverhrann deska, v n ve dvou rozch elezn kruhyzasazeny byly.

Ve se podobalo nhrobnmu kameni, je v podlahchchrmovch tak asto vdme. Zde vak dn znak ani jin

znamen nepoukazovaly k tomu, e; by pod kamennou deskouhrobka se nalzala.

Kostelnk pokynul soudruhovi a oba rzem kruhv vkamenn desce se uchopili. Deska zdvihla ss na jedn stran dove a na to oba muov ji k olti otoili a tam opeli.

Pod deskou objevil se tmav otvor, jen do podzem vedl.Na jedn stran bylo pozorovati asi dva neb ti stupn, kter k

sestupovn dol slouily. Pa-trno bylo, e tu podzemn schody


39/522

39

do tajnch mstnost pod zem svdj.A tajn vru bylo msto toto, nebo by byl zajist nikdo

netuil, jak vstup do podzem pod stupnm olte se otvr.

Spolenost, kter o zatajen schz jejch se jednalo, nemohla siskuten bezpenjho vchodu pti, ne jak v kapli sv. Kepod stupnm oltnm nalezla.

Chvojka udiven pohlel na neoekvan zjev tento, jakovbec udlosti tohoto veera spe co bludn sen ne ivskutenost se mu jevily.

Nezbylo mu vak dle asu k pemlen, nebo pdimuks pochodn sestoupil do tajnho otvoru a poal se po stupnchzvolna dol ubrati.

Zrove svtil na cestu cizincovi, jen hned za nm touecestou se bral, kdy byl jet dve Chvojkov zticha pravil:

Jen za mnou, mladku; v okamen jsme na mst!A hned na to zmizel v temn osvtlenm otvoru, nae i

Chvojka, jen nemohl se jakhosi pocitu obavy zbaviti, zaobma pedelmi po zkch stupnch sestupovati se jal.

Napoetl asi dvacet stup, kter v pmm smru pod zemse thly, naeocit.il se v nevelk klenut komnat,v jejchstnch hlubok vklenky se nalzaly.

Kdokoli znal zzen podzemnch hrob klternch achrmovch, poznal ihned, e mstnost tato bvala druhdypodzemn hrobkou chrmu sv. Ke, kam vzneenj rodiny zfarn osady pochovvny bvaly. Vklenky ve zdch pakslouily za stanoviska rakvm, je tu v adch nad sebou

stvaly.Nyn vak nebylo po tomto pvodnm elu klenut hrobky

ani pamtky vce; ve vklencch stly na mst rakv sochynejpodivnjch boh pohanskch; vedle sochy egyptsk Isidy,jej hlava lotosem zdobena byla, cenily zuby sv mnohohlavnetvory indick, fantastick to karikatury hav, vstednfantasie. Jinde zase stly sochy katolickch svatch, mezi

nimi zejmna sv. Jan Ktitel hlavn lohu hrl. A mezi tm
http://ocit.il/http://ocit.il/http://ocit.il/


40/522

40

vm propltaly se po stnch mystick npisy a symboly,znaky du zednskho pak pi kadm kroku v oi padaly.Jen v jednom vklenku bylo lze pozorovati malou rakev z

ernho mramoru, v n kostlivec odpoval, obklopen znakysmrti a zprchnivlosti. Rakev tato byla takt symbolem duzednskho a vztahovala se k smrti bjenho staviteleAdonhirama, jen chrm alamounv byl stavl a od tovarysvch pi stavb zabit byl, pak k zavradn velmistraTemplv Jakuba Molaye; oba to muov, kte v duzednskm pede vemi jinmi ctni byli.

Chvojka uasl nesmrn, kdy v okol tomto se ocitnul, ojeho jsoucnosti byl s ostatnmi Praany ani tuen neml. Nacizince vak tajemn toto vyoen bvalhrobky nezdlo seni nejmenho dojmu initi.

Pevnm krokem krel hrobkou k uzounkm dvkm, jemezi dvma vklenky se nalzaly a na nich ve zlatm kruhuhada znaky zednsk ze stbra zhotoven se skvly.

Na dve tyto zatloukl cizinec v krtkch odstavcch

tikrt'po sob a hned na to kdesi ve vzdlen chodb jasnhlas zvonce zaznl.Cizinec zdl se na toto znamen ekati, nebo s vrazem

spokojenosti obrtil se pak ku Chvojkov a pravil:Zde v tto kobce prozatm sekejte, a v pln

Shromdn mistrv vs povolm. Muov tito, a pi tomukzal na kostelnka a pdimuka, kte v jist vzdlenostipokorn dalch rozkazv oekvali,vs pou o tom, co tyto

symboly na zdch znamenaj a jakho vyznamenn se vmuvedenm v dnen spolenost dostv.

A pak potichu doloil udivenmu mladkovi:Jen zmuile hlete velikmu nebezpe a kouzlu vstc a

vtzstv bude vae!Na to podal mu ruku, co oba ostatn mue nesm nm

podivenm naplnilo, a dvma kroky zmizel v onch dvkch,

na nich znaky du zednskho se nalzaly.


41/522

41

Chvojka s prvodm svm a kostelnkem v tajemn kobceosamotnl.

V. V LI ZEDN V PRASKCH.

Osmnct stolet jest znmo co doba protiv. Spatujeme tuvedle nejstzlivjho rozumu nejivj vroucnost, vedlefrvolnosti a lehkovnosti nejusilovnj prci a namhn vkadm skoro oboru lidskho vdn, vyilou chtivost vedlemladistv bujc sly, kter v odvnm objet cel svt nasrdce sv tiskla, aby s nm pravou dceru onoho stolet, krsu,splodila.

Podobn protivy nalzme sice v kadm stolet, nejetnjia zrove nejpkeji objevuj se ale ve vku osmnctm.Jednoduch toho pina jest ta, e v tomto stolet po dlouhmztrnut a zakrnn opt lidsk osobnost, lidsk srdce se svmiradostmi a strastmi, svmi nadjemi a sny, svmi bludy a

poklesky k platnosti pichz a veker vc obsah svj vpravm chaosu zjev nejpodivnjch uskuteniti se sna.Jedna z nejzajmavjch protiv tohoto spsobu jest obliba

v tajnch spolcch a mystrich. Ale i tato podivn snaha d sesnadno vysvtliti, nebo prv ona Prosaick stzlivost avednost tehdejho ivota to byly, kter nejjasnj a nejilejhlavy jaksi k vlastnmu zotaven a poetickmu oiven vromantick ero tchto tajnch d a spolenost pudily.

Mimo to schzela osvt 18. stolet veker praktick pda,na n by se byla osvditi mohla. Nebylo tu svobodnhosttu, nebylojtu veejnho ivota obanskho, kde bysvobodomyslnj nhledy o povinnostech oban, tyto zsadyveobecn lsky a humanity v platnost vejti mohly, jimiprv nejbystej hlavy a nejstatenj srdce on dobypekypovaly. Jesti to dvn zkuenost, e v kadm

svobodnm zzen sttnm jakoby rzem pestanou vecky


42/522

42

tajn spolky politick, vecka spiknut a podobn podnikn,je svtla dennho a veejnosti se tt. V minulm stolet ale,kde knzovlda teprve z polovice zruena byla, kde stt

zakldal se jen na policejnm zzen, kde kasty a cechy veckovolnj hnut utlumovaly, kde spolenost tak kroben sepohybovala: byly tajn spolenosti takka pravou nutnost apirozenm nsledkem nezdravch pomr.

Platilo-li toto ve o kadm tehdejm sttu evropskm,platilo to tm vce o tehdejch zemch rakouskch a zejmna oCechch, kde u po pldruhho stolet, od bitvy Blohorsk,veker ivot veejn a astenstv ve vych zjmechlovenstva takka na nejni stupe byly klesly a vzdlvnnrodn ani za e nestlo.

A kdy pak na zpad Evropy osvta vdy vce se zmhatiponala a probouzejc se vdom lidsk pouta stedovkvdy inlivji srelo, tu i v Cechch poaly prvn zjevytouhy po volnosti probleskovati. Psoben tajnch spolk, mezinimi zedni pedn msto zaujmali, poalo se i zde

projevovati, a ji za csaeKarla VI., tedy v prvnch destiletch 18. stolet, nalzme vechch stopy prvnch spolenost zedn, je pedevmhlavn msto Prahu za vhodn zpasit sob obraly.

Za Marie Teresie, jejto cho Frantiek I., vvodaLotrinsk, sm byl lenem du zednv, byli tajn spolkovtito rovn trpni a zejmna po celoron okupaci francouzskr. 1742 v celch echch hojn pvrence nachzeli. Kdy pak

roku 1743 psobenm vvody Frantika ve Vdni lezednsk u t dl zaloena byla, tu le po ddinchzemch rakouskch jako houby po deti se zmhaly, akolivlda Marie Teresie astji psn proti nim zakroovala.

Nov doba ale nastala zednm, kdy csa Josef II.spoluvldcem vzneen matky sv se stal a svobodnj duchsttn zzen rakousk prochvvati poal. Od t doby nebylo ji

proti lm nsiln vystupovno a a jet zejmmu povolen


43/522

43

vldnmu titi se nemohly, pece aspo zjevnhopronsledovn prosty byly.

Tu ale pokrokem asu pvodn ele du zedn v

mnohm ohledu se zmnily, a m vce d nekalch osobnostv se pojmal, tm nebezpenj tendence sledovati poal. Vlch zedn nalzali vtan psobit vickni nespokojenci amilovnci pevratv, kte hlavn osobnm svm zmrmhovli a tajnch spolenost k sobeckm svm plnmzneuvali.

Nastala tu doba Cagliostrv, Saint-Germainv, Schrpfrva jinch dobrodruhv, kte zneuvnm moci zednv poalimravn bytost du jejich podkopvati a vyvolanou tmevnivost a ztm pvod k zakldn novch tajnch spolkzavdvali, je pmo k pevratm sttnm a spoleenskmelily.

2a takovch pomr poaly dosud bezstarostn vldy azejmna duchovenstvo, na n od tajnch spolk hlavn tokveden byl, psnji nad zedni bdti, a brzo stal se pojem

zedne a revolucione neb bezbonka totonm.Tent pomr panoval i v Praze, a byl-li d zed-nskpvodn ze zsady tajnm, musil nyn skuten ped sthajcmoc sttn se ukrvati, zvlt kdy vecko zl, cokoli ve sttuneb v obci bylo se udalo, od neptel du na vrub jehopotno bylo.

Proto spatujeme li u t korunovanch sloup, kter vpodzem pod kapl sv. Ke tajn sdlo a shromdit svoje

byla vyhledala, obklopenu tak tajnou st, e a dosud vemuptrn policie a sttn moci byla unikla. Nleela le tato ktak zvanmu skotskmu du zedn, jen vdynejvstednj leny tal a pmo destruktivn tendencesledoval.

Ostatn ti le Prask patily k mrn observanci, jevecky politick a nboensk zmry ze svho psoben

vyluovaly.


44/522

44

Tolik vidlo se nm pedeslati, abychom rz le ,,u tkorunovanch sloup charaktersovali a smr psoben jejhooznaili, ne k dalmu bhu vypravovn naeho se navrtme.

Vdcov le tto dovedli sob zskati kostelnka pi kaplisv. Ke, jen vzdor povoln svmu horlivm zednem sestal a k tajnm schzm podzemn chodby pod kapl otevel.Chodby tyto byly velmi rozshl, nebo thly se na jih a podchrm sv. tpnamenho, jen stval na tpnskm nmstna zatku Potovsk ulice, kde nyn budova policejnhoeditelstv se vypn.

Ped asy slouvaly podzemn mstnosti tyto vesms khrobkm a byly zpotku kostmi a sprchnivlmi rakvemipeplnny, nebo sem ponkolik stolet mrtv z okoln osadypochovvni bvali; nyn ale byly chodby z vt stivyprznny a dosti vldn upraveny, tak e nic na bval urenjejich nepipomnalo. Naopak na etnch mstech bylo lzepozorovati podobn sochy, symboly a npisy, jak jsme u vklenut kobce byli seznali.

Do jedn z tchto chodeb veel n tajemn cizinec, kdynzk dvka z kobky byly opt za nm zapadly a hlubok tichokol nho se rozkldalo, je jen vlastnmi kroeji jeho ruenobylo.

Chodba byla temn osvtlena a vedla v pmm smru najih.

Kvapnm krokem ubral se cizinec na druh konec chodby,kde elezn m dalm krokm jeho vstc se stavla.

Cizinec se zastavil a spatil za m postavu mue, v ernoblek odnho, jen ml na pedn sti tla svho trojhrannoumodrou zstru zednickou, jak kad len du zednskhove shromdn le uval.

V pravici drel strce me bitk me, hlava jeho pakbyla temnou kp zahalena, v n jen dv otvorv pro oi senalzalo.


45/522

45

Msto odpovdi vzthl cizinec pravici


46/522

46

Kde pichz v i svtla? zaznlo temnm hlasem zpodkp, kdy cizinec ped m se zastavil.

Syn svtla ze zpadu! odvtil tento pevnm hlasem.

Koliker jsou paprsky jeho? tzal se strce.Msto odpovdi vzthl cizinec pravici a v zi pochodn, na

druh stran za mi ve zdi zaraen,zaleskl se prsten na prstujeho, take ti brilianty v plnm lesku se zableskly.

Tajemn tento prsten spsobil i na zahalenho strcevelk inek, nebo jakmile byl ti brilianty v prstenucizincovu spatil, ihned hluboce se uklonil a nah me svjsklonil.

Zrove se otevela m a cizinec mohl bez pekky dodruh chodby vstoupiti.

Strce opustil nyn stanovisko svcje a v pokorn ctubral se ped cizincem dle, nae po nkolika kroejch pednovmi dvemi se zastavil.

I na tchto dvech skvly se znaky du zedn-skho, jene zde nad kruhem hada jet kovov obrazy slunce a msce

se nalzaly. Noen obraz tchto jen mistrm du psluelo,a bylo tud zjevno, e za dvemi tmito shromdit mistrva vbec pedstavench du se nalz.

Strce uinil rukovt svho mee ti rny na dve a hnedna to se tyt otevely a cizinec vidl se na prahu skvleosvtlenho velkho slu velk to le u t korunovanchsloup.

Se vztyenou postavou a hrdm vzezenm vstoupil do slu,

kde etn spolenost shromdna se nalzala.Sl tento ml nzk klenut, kter do piky se konilo.

Hbety jednotlivch svaz vybhaly ve velkou gothickou riuprosted klenut, s n mohutn lampa visela. Po stnch paktakt nkolik vceramennch svcn zaveno bylo, jejichsvce denn svtlo po sle roziovaly.

Ponvad pak k dnenmu shromdn tomuto jen vys

stupov du, tak zvan skott misti a ryti du piputni


47/522

47

byli, byl tak sl k vli tomu dle pedepsanhoritulu ozdoben.Stny byly. toti pokryty modrmi alouny, kdeto olt a

trn velmistra potaeny byly hedbvnou ltkou barvybl, na

n znaky dov vyity se nalzaly.Na olti leela bible, kruidlo a krokvice zednick, dle

tam bylo lze spatiti bitk me, hoc kahanec a stbrnzvonek. Nad pedmty tmito vznelo se sedm svc vevysokch svcnech, z nich ti na severn a tyi na jin stranstly.

Ped oltem leel na kamenn podlaze erven koberec, vei dov Tapis zvan, jen takt rozlinmi znakyzednv pokryt byl. Uprosted bylo lze spatiti ti sloupy, najejich hlavicch koruny se vznely, znak to tto le Prask,dle znaky zednick, rozlin hvzdy a jin tajemn symboly.Uprosted koberce pak stl ohromn svcen o tech nohch, nanm tlust voskov svce erven barvy hoela.

V pozad sn stl neobyejn jaksi pstroj devn, jejnejlpe bylo lze porovnati s jebem, jeho zednci pi stavbch

svch uvaj.Po obou stranch trnu a olte thlo se asi dvanct sedadel,v polokruhu rozestavench, na nich misti a ryti du mlkyco sochy sedli.

U dve pak stli dva z nejmladch mistrv, kte s mei vrukou ad strcv vykonvali a rovn nepohnut na svchstanoviskch setrvvali.

Vickni lenov tajemnho shromdn tohoto mli

oblieje ernmi kpmi zahalen, ped sebou pak mli zstryzednick, modrmi tkanicemi kol tla obvzan.

Na tkanicch te barvy visely jim na prsou odznaky du,je byly u vech len te velikosti a tho tvaru, jen velmistrna trn sedc ml nad znaky tmito jet stbrn slunce anmstek jeho stbrn msc, jakoto znamen vysokdstojnosti v du.

Jedinm pohledem jiskrnch o svch peltl cizinec pi


48/522

48

vstoupen svm cel shromdn a pak ped ervenmkobercem se zastavil.

Zraky vech ptomnch zdly se bti upeny na

pchozho, jen nyn ruce na prsou skiv ped velmistrem natrnu se uklonil a dva prsty pravice sv proti nmu vzthnul.

Posud panovalo nejhlub ticho v sle, ani dchnptomnch nebylo lze slyeti.

Nyn povstal velmistr s trnu a rovn dva prsty kem naprsty cizincovy poloil. Ten zvltnm sp-sobem stiskl prstyvelmistrovy a nyn velmistr sm hluboko ped cizincem seuklonil.

Hned na to se obrtil k trnu a tikrt kladivem na me naolti lec udeil. Ticho, mon-li jet hlub, jetposvtnj v sni nastalo.

Ve v podku, brat misti! zvolal velmistr hlasemvysokm.

Vickni shromdn povstave sklonili mee k zemi alevici na prsa poloili, pi em ze vech st dov heslo:

Libertas zaznlo.Kdy opt utien nastalo, kynul velmistr nmstkovisvmu, jen s kesla svho povstal a k cizincovi se obrtil,

Troj cti hodn brate, tzal se velebnm hlasem,nlete k velmistrm vysok le skotsk?

Tak jest, ctihodn brate,, odpovdal rovnpovznesenm hlasem cizinec, vysok le skotsk mne senavysl.

Nyn velmistr opt k nmstkovi svmu se obrtil sotzkou:

Jak jest povinnost vae, ctihodn miste, v li tto?Peovati o to, aby le bratmi strci chrnna byla,

znla odpov.Po tchto slovech obrtil se 'jeden ze strcv ke dvem a

vecky zmky a zvory na nich prohlel.

Ctihodn miste pednosto, odpovdal s klonkem,


49/522

49

dobe jsou zaveny.Velmistr kynul na levou stranu, kde pedn z lenv do

prosted slu pokroil a s ctou ped trnem se uklonil.

Jak daleko as pokroil? tzal se jej velmistr.Slunce ji dvno zapadlo.Nastal as spravedlivch zahajuji tedy li tuto ve jmnu

velmistra, ve jmnu celho du slem posvtnm!A opt ti rny kladivem na me uinil, nae vysokm

hlasem zvolal:Le jest zahjena!Veke misti opt na kesla usedli, mee pak vztyen

dreli.Velmistr zaujal msto na trn a oba strcov po stranch

jeho se postavili. Msto me mii te ale v rukou krtkhlky, z nich ti zelen stuky vlly.

Nyn cizinec, jen dosud mlky uprosted slu byl stl, tikroky ku pedu uinil a vythl zpod plt svho velk listpergamenov, temi peetmi opaten.

S klonkem podal jej velmistrovi.Ten nejdve prohledl peeti a pak se vemi znmkaminejhlub cty ped cizincem se poklonil.

Otevel list a kdy byl strun obsah jeho pelet, pravilpokornm hlasem:

Nejsem hoden, abych dle zastval ad velmistra letto, nebo vy ne j mek ve stedu naem. Rai, troj ctihodn pane n, vstoupiti na svtl trn a mee i kladiva na

znamen vldy sv se ujmouti.S hrdm sebevdomm a za pochvalnho souhlasu vech

shromdnch vstoupil cizinec na uprznn trn.Jakmile veobecn pohnuli opt se utiilo, chopil se kladiva

a rovn tikrt jakoto nov velmistr na me udeil.Hlubok ticho nastalo.Pak rozhldl se po shromdn a velitelskm hlasem

poal:


50/522

50

Vm, e mnoz ze svtlch brat mistrv se t, jakmprvem stojm na posvtnm mst tomto? Prosm tud bratravelmistra, aby podanou mu listinu peetl a skoumal, by pravda

stala se zjevnou!Vyzvan velmistr poznovu se poklonil a rozvinul list

pergamenov.Vysokm hlasem pak etl:My pevor a podpevcr svat stolice Jerusalemsk uzaveli

jsme vyslat k Vm, vrn brat misti le u tkorunovanch sloup, vrnho a milovanho syna svat vry,Temple a milho bratra naeho Ar-sena z vtznho orla,velmistra a vdce desti tiscv spojencv v provincichnmeck, dnsk, vdsk a rusk, jen m vzneenou lohu,aby pravou z ns vychzejc vru rozioval a zavdl, lidstvopak ze tmy otroctv na svtlo svobody vyvedl. VemohoucBh dopej mu sly k dokonn dla tohoto, od nho blahovekerho lidstva zvis. Dno na hrob naeho Pna aSpasitele

Jee Krista, za jeho strce ns Pn byl ustanovil. Equesa penna rubra, nejvy velmistr Templv.Dojem, jak tento v latinskm jazyku sepsan list na

shromdn uinil, byl nesmrn. Vem imponoval temn,mystick obsah listu, jet vce ale okolnost, e vychzel odnejvyho pednostenstva du, kter od Templv pvodsvj odvozujc, vecky ppisy sv ve jmnu onoho rytskhodu a od hrobu Jeova v Jerusalem datovalo.

Nejvy le posud nikdy jet nebyla vela v pmspojen s l Praskou, jako vbec hlavn tento orgn duproti vem ostatnm lenm v nejhlub temno a tajemstv sezahaloval.

A nyn se stala neoekvan udlost, e nejvy velmistisami na li Praskou se obrtili a ji tm vysokou dvrouped jinmi ji poctili.

Proto bylo pekvapen velik z listu tohoto, a cel


51/522

51

shromdn za souhlasnho projevovn pochvaly hluboceped vyslancem nejvy le se uklnlo.

Pedevm dm bratra velmistra, ujal se nyn zase slova

cizinec, jej jsme v list bratrem Arseniem byli nazvatislyeli, aby peeti listu skoumal.

Ve jest vpodku! znlaodpov velmistrova.Ti se tedy na zklad moci, od nejvy le mi udlen,

zdali brat misti mne za svtlho velmistra svho uznvaj?Ve se poznovu uklonilo a pice me k zemi sehnulo.

Bylo to znamen nejhlub poslunosti a oddanosti v du.S vtznm pohledem pelet nov velmistr Arsemus

shromdn, na n patrn byl nejlep dojem uinil.Vysok bohatrsk postava,je se objevila, kdy pl byl

se sebe svrhl, vrazn obliej jeho, jistota a vzneenostchovn, uchvacujc zvuk ei a konen nimbus tajemstv ve to psobilo k tomu, e veke lenov tajnou silouvzjemnou k nmu puzena se ctili.

Nastal as,pokraoval Arsenius po krtk pestvce dle,

kde klesne rouka pro vecky nezasvcen. Za tm elemjsem piel k vm, abych vm vli a zmry nejvychvelmistrv sdlil. Nastv doba, kdy i tto zemi sluncesvobody a osvty vzejde, a my vchod paprsk jehopispme. Nebojte se bou a blesku, pinesou nm hojn na nakrm lan ence. Znite tyrany a tyranstvo, rozeetechmury otroctv, zrdce skolte dkou, na hbitov vak pjtealozpvy nad hroby brat svch, je sami jste byli soudili.

Pon svtati na zpad, paprsky novho slunce mus i ttozemi vzejti, kter u pli dlouho p v okovech tmy anevolnosti, a odtud druhdy byla pochode svtla nrodmvzela!

V podobnm tnu mluvil velmistr jet del dobu kushromdnm, kte temnm vtm jeho s neobyejnouzbonost naslouchali.

m temnji a mystitji ale propovd tyto znly, tm


52/522

52

mocnj inek na zedne spsobovaly, tm vce krsochutiblouznivch zednv Praskch vyhovovaly. Arseniusosvdil se bti velkm znatelem lid avdl u naped, jakm

spsobem nejvhodnji na leny le psobiti dovede.Dokazuje zkuenost, e nen dnho poblouzen duchalidskho, kter by nenalezlo svch pvrenc a vcch,paklie se jen kouzlem tajemstv a dvotvornosti odvatidovede. Jen velmistr bval tzal se podrobnji po nov loze,jak li pchodem novho velmistra nastv.

Hned vm lohu tuto objasnm, odpovdl velmistrArsenius hrd. V zemi tto a dosud d n velkmu elusvmu nevyhovoval. Nemohu vm bolestnou tuto pravduzatajiti. Chrm alamounv daleko jet nen dokonen, svatstavba posud nen ve vech stech provedena. Protivnci aneptel du maj zde posud nejvolnj pole k temn innostisv, a vynucen zruen du jesuitskho je teprv prvn krok nadrze oprav a osvty, jakou csa Josef II. co spolu-vldcecsaovny Marie Teresie nastupovati se zd. Csa vak jest

posud bezmocn, vliv kn na dvr csaovny ale vemohouc.Vlivem tmto nrodov v i tto v temnu stedovkm a jamufeudlnm dosud se udruj, a proto mus vliv tento zlomenbti, proto mus svobodomysln a novovk zsady csaeJosefa II. k panovn pijti!

Jedn se tedy pmo o ele politick? tzal se velmistr.Tak jest, brate velmiste; zde mus bti zcela nov zklad

poloen, zde musme spojenmi silami na plnm podvrcen

starho du pracovati, zde musme pmo na neptele zsadnaich se vrhnouti, aby nestrhli vdy v noci to, co jsme za dnenamhav byli zbudovali! Jesuit jsou sice zrueni, alejesuitstv posud vldne, a proto musme my o jeho vyplenn zkoene se zasaditi. Jesuitstv toto to jest, kter zklad npodrv, je musme pedevm zniiti, chceme-li i v tto stranEvropy dlo svoje dokonati! Za tm elem pichzm, abych

vs vyzval, byste se kol praporu nejvyho architekta seadili.


53/522

53

Tisce bojovnkv posvcench jsem ji zskal vNmecku,vdsku, Dnsku a Rusku,poetjejich vzroste brzo na legiony,a za krtko dn moc na svt jim neodol!

Nov tato sdlenneminula se inkemna leny le.Vickni s ctou pohleli na mue, jen co reformtor se

ohlaoval a velk dlo du i v echch zapot pichzel.Se vech stran byl enkovisouhlas projevovn.Mohl bych slova sv, pokraoval t dle, opod-statniti

zzraky a divy. Pravda jich vak nepotebuje. Snadno by mibylo, vs zasvtiti v tajemstv nejhlub, le co to ve jest protimoci a dstojnosti, jakou vs nyn nadm! Uinm z vs pnya mocne tohoto svta, uposlechnete-li bezvminen nvrhymoje!

To chceme! To uinme, velmiste svtl! zvolalijednohlasn shromdn zednov.

Nu, spojte se se mnou k boji proti temnosti, v nm piohromnch prostedcch svch zvtziti musme! Dle moci svod nejvych velmistrv skotsk le mi udlen posvcuji vs

na ryte a bojovnky Prozetelnosti, kter rozeene chmurystedovk, je dosud olovnou t dus nrody zem tchto.Jsem nadn apotolskou moc, kterou vznesl Spasitel nauennky, od nich ji nstupcov jejich vkldnm rukouzddili. Pokleknte a pijmte svat poehnnm!

Cel shromdn vrhlo se po slovech tchto na kolena avelmistr Arsenius povznesen ruce vzthl nad sklonn hlavymistrv, poehnn jim udluje.

Kdy pak na pokynut velmistra opt ve povstalo,pokraoval Arsenius dle:

Posud jste pracovali pouze ve vych tdch spolenostia a tu velkch vsledkv dobyto, pece hlavn st nrodazstvala v temnotch svch pohena, nemajc ani tuen ovzneenm povoln lovenstva, kter jen ve svobodnmzzen sttnm a obanskm ku svmu odvnmu cli

dospvati me. Na tyto ujamen vrstvy musme nyn


54/522

54

psobnost svou roziti, nrod sm mus nm nepemoitelnousilou pomhati pi svrhnut okov, v n dosud spjat jest, avelkou tuto prci pichzm j s pomoc va v echch

provst. Pda jest zde vborn pipravena, a na cest sv pozemi tto do Prahy jsem se pesvdil, kterak jen povzbuzenlidu ubohmu jest poteba, aby jho sv nevolnick svrhl adosavadn trznitele sv na vecky strany rozpril.

To pravda jest, troj ct hodn velmiste, pi-svdovaldvj velmistr; v lidu eskm panuje u nejvy rozhoennad bdnmi pomry nynjmi. Ne-roda poslednch let,bezmrn utiskovn poddanho lidu se strany vrchnost,pevrcen prostedky vldn ve to vyvolalo 'v kadmpesvden, e brzk obrat nastati mus, nem-li v hroznchaos upadnouti, z nho jen neptel svtla koistiti chtj.Ale pece piznvm se, e le nae byla posud mimo vespojen s lidem tmto a teprve te novch instrukc v tomohledu oekvme.

Prv toto spojen s lidem pichzm zorganisovat, jak na

zpad u tak velkch vsledk se domohlo, odpovdalArsenus pevnm hlasem; pedevm selsk lid mus pro ideynae zskn bti, nebo ten nejdve v prostomyslnosti svdovede udeiti na dosavadn okovy sv, paklie mubezpenmi vdci budeme a sly jeho v pravm smru uvatidovedeme. Ve velk li skotsk jsou dopodrobna znmyveker pomry zdej, a mn, jen tak rodkem zem eskse mohu zvti, byla od nejvych velmistrv svena loha,

abych lid esk probudil.Pekvapen jevilo se v zracch vech mistr na prohlen

cizincovo, e t on rodem svm zemi esk pinle.


55/522

55

Misti pak pikamime svch se dotklimee velmistrova.


56/522

56

Ano, pochzm z rodu eskho, zvolal povenmhlasem velmistr Arsenius, i m pedky zem tato hostila,nebo jsem potomek hrabte Frantika Antonna porka, o

nm vm znmo, kterak ped tyiceti roky d jesuitv synajeho falenm testamentem o vecka panstv a cel ddictv bylpipravil, tak e syn tento v cizin tulek musil hledati.Vyhnanec tento, ddictv svho zrdn zbaven, byl otec mj,vedle dovho jmna Arsenia jest hrab Ferdinand porksvtsk jmno m, je bohd brzo postrachem jesuitstv sestane!

Vickni misti se uklonili ped velmistrem, jen nyn jimprav jmno i stav svj byl sdlil a tm ctu i vnost celhoshromdn k osob sv,' mon-li jet vce, zvil a utvrdil.

Neobmezenou poslunost psahaj tob misti le tto,troj cti hodn velmiste,pravil dvj velmistr, ka a vemrozkazm tvm se podrobme!

Psahme! ozvalo se jednohlasn z st vechptomnch.

Velmistr Arsenius, ili hrab pork, jak jej te nazvatibudeme, chopil se mee na olti lecho a napnul jej dopolokruhu.

Misti pak pikami me svchse dotkli mee velmistrovaa poznovu psahu neobmezen oddanosti a poslunostiopakovali.

Tak pijal jsem psahu vai, mluvil slavnm hlasemhrab pork dle, a konn lohy va v okamiku tomto

pon. Vzte, e v cel severn sti krlovstv tohoto psobji tajn jednatel moji a e cel pln velkolepho podniknutnaeho do nejmench podrobnost sestaven jest. Ve sterchobcch ek se jen na pchod mj a za krtko lid venkovskjako probuzen lev povstane, aby trznitele sv zniil a dlenvodu naeho zklad k novmu zzen sttnmu poloil. Protodal jsem tajnou cestou svolati vs v shromdn dnen, abych

vs s hlavnmi rysy plnu naeho seznmil, jeho podrobnosti


57/522

57

jet seznte. Ku provdn jeho jest m poteba charaktervodhodlanch, dnho prostedku se netticch, je ve vsvech nalzti doufm co v pilch le tto, j tak svtl loha

nastv. Vak mimo kruh v musm vyhledvati muv, jivekerou slu svoji podniknut tomuto vnuj a vykonavatelyplnu mho se stanou. Prozetelnost pak svedla mne noci tto smladm muem, v nm okamit jsem poznal vekervlastnosti tyto a jen zajist pednm initelem ve velkm hnutlidu eskho se stane. Mladk tento budi zasvcen v tajemstvnae, stani se lenem le tto, kter jej za nedlouho, tak pravmi duch mj, jednou z pednch ozdob a sloupv zvti bude!

Stani se zcela dle vle tv, jasn velmiste, podotkaldvj velmistr; vak nen-li chrnnec tento tvj dosudlenem du, pak pipomnm jen, e dnes jsou pouze mistile tto shromdni, jak tajn rozkaz tvj byl kzal.

Prv proto jej chci dnes v li uvsti, nebo moc svhoadu ki, aby chrnnec mj ihned mistrem le se stal!

Jaksi pohnut v shromdn nastalo, kter ale hned opt

se utiilo.,Pak mus dle stanov troj zkouce mistrovsk sepodrobiti, ozval se opt velmistr.

To tak uin a pesvden jsem, e statenm se v nichobjev!

Nem posud tuen c tajemstv naem? tzal se velmistr,dle.

Pes elo hrabte porka peletl mrek, nebo otzka tato

skuten nedvru v sob obsahovala.Oi nkterch mistrv se tak ihned krav na velmistra

upely.Odpoutm ti, brate velmiste, nedvru tuto; vak vz, e

mladk ten co novorozetko nevdom a cist v shromdntoto vstoup!

Velmistr sklopil zraky sv a pak zmnnm hlasem se

tzal:


58/522

58

Jak jest svtsk jmno a povoln jeho?Pokud se mi projevil, jest studujcm vysokch kol

Praskch, jmnem Jan Chvojka, a syn rychte z Hradit, na

nm, jak znmo vm, pedkov moji, hrabata porkovdruhdy vldli.

M nkdo z brat mistrv eho namtati proti pijetnovho mistra tohoto? tzal se velmistr a peletl zraky svmicel shromdn.

An nikdo neodpovdal, obrtil se velmistr k jednomu zestrcv a pravil:

Nech ve se piprav k troj zkouce mistrcvsk!Strce vyel ze slu.Pak se obrtil velmistr k druhmu strci a kzal mu

ekajcho pivsti.Hrab pork usedl na trn a ostatn misti na sv kesla

zasedli. Posvtn ticho v cel sni nastalo.

VI. TROJ ZK OUK A MISTROVSK.

Po krtk dob navrtil se prvn strce se zprvou, e vejest v podku.

Hned na to veel druh, jen pinel krtk kor-diskoChvojkovo, jak tehd studujc vysokch kol nosvali, anco penz, je mladk byl u sebe ml.

Ob musilo bti odevzdno na znamen posluncsti aneobmezen oddanosti.

Pak teprva udlil velmistr Arsenius, jen tu psn naobady dov vzn byl, povolen, aby sml ekatel vshromdn uveden bti.

V nkolika okamench ozvalo se osm ran na dveuzaven.

Kdo to? tzal se velmistr strunu, a dvj velmistr za


59/522

59

Chvojku odpovdal:Mu, jen pravdu a svobodu hled.Odkudpichz?pokraovalhrabpork dle.

Ze sboru vyvolench.Pro peje si bti mistrem dovm?Aby vych stup doshl a pravd sepiblil.Pivolujete, svtl brat, aby ctihodn bratr onen v jasnou

li tuto uveden byl?Vickni projevili souhlas svj a hned na to Chvojka v

otevench dvech le se objevil.Na och jeho nalzala se pska, a protc jeden ze zedn

za vdce mu slouil. Mimo to bylo na krku jeho spatiti provaz,jen ve smyku zatoen byl.

Vdce jej uvedl do prosted sn a tam samotnho jejostavil.

Veker shromdn s patrnou zlibou na zmuiloupostavu mladkovu pohlelo, a Chvojka, jen nepochybn odkostelnka a soudruha jeho byl se dovdl, v jak spolenosti se

ocitne, pevnm a odhodlanm drenm tla i chovnm svmna jevo dti se snail, kterak jest hoden spolenosti tto.Po njak chvli mlen ozval se hrab pork s trnu:Ten, jen v nov ivot t dnes uvedl, pod ti pro-stedkv,

abys se na nepteli svm mstti mohl. Hodl pomoci ttopijmouti?

Sv it i svou slu vekerou chci za to obtovati! zvolalpevnm hlasem Chvojka, kdy byl hlas neznmho cizince s

mostu poznal.Chce za ve pko se pomstiti, je tob i otci-tvmu

posud sneti bylo?To jedin touha m!Chce pispti ku znien jha, je rodky tvoje v otroky

mn?V silou svoj chci k tomu psobiti!

d zednv tuto slu tvou ztisceronsob; chce mu


60/522

60

veker snaen svoje vnovati?Bez vminky se ustanovenm jeho podrobuji! Na to

velmistr k shromdn se obrtil tzaje se: Dostauje vm

tato dvra v d n? Dostauje! ozvalo se jednohlasnzevech st. Nu, nech nov bratr psah! Dva z mistrvpikroilia skilimee svojena prsou Chvojkovch.

Dvj velmistr pak vzal bibl s olte a postaviv se pedmladka, kzal mu, aby ob ruce svoje na posvtnou knihupoloil.

Kdy tak se stalo, povstal hrab pork na trnu a vickniptomn jeho pklad nsledovali. Pi skldn slavn psahymusilo v l vdy ve povstati.

Na to velmistr bibl drc, nsledujc psen formulipedkval, kterou po nm Chvojka pevnm hlasemopakoval:

Zavazuji se ped velkm architektem tohoto svta, pedvelmistrem tto le, ped mistry, bratmi a vemi hodnosty,e dle vemonch sil svch chci iti vdy zednv, hjiti

zkon du, podporovati dlnky v prci a nov leny v umnvzdlvati; rovn e chci na vech stranch schopn dlnky astavivo k stavb chrmu zjednvati, ani bych se ohnm nebplamenem, ani jakm protivenstvm nebo pronsledovnm,je by mne neb bratry m sthalo, zdreti neb odstraiti dal,nbr e chci istotu, vzrst a est d povdy hjiti a pro tobojovati, kdykoli a kdekoli toho poteba bude, tak jakpovinnost skotskho mistra jest. Paklie se ale proti tomu

prohem, to chci vecky tresty a nsledky toho sneti, kukterm v ppadu takovm co skotsk mistr sebe samaodsuzuji, a to ve, ani bych se nejmenho milosrdenstv nadtimohl. K tomu mi Bh, nejvy architekt svta, pomhej!

Kdy byla tato psaha uinna, kynul velmistr jednomu zestrcv a ten Chvojku za ruku pojav, tikrt kolem ervenhokoberce jej vedl a pak ped olt jej postavil.

Zde sal velmistr Chvojkov psku s o a co novho lena


61/522

61

jej shromdn pedstavil.Chvojka nhlm svtlem oslnn jsa, nemohl v prvnm

okamiku nikoho rozeznati a teprve znenhla k vdom

Pichzel, kde se nachz.Nadlidskm namoenm duevnch sil svch potlail ale v

sob velik pohnut, nebo spatil na sob jiskrn zrakyvysvoboditele svho s mostu spovati, kter ku statenosti aodhodlanosti jej vyzvati se zdly.

Se vzpmenou postavou a pevnm vrazem ve tvi stlped oltem, jakoby mu cel okol i vecky tajemn obadytyto ji msi znmm byly.

Pochvaln pohled z oka hrabte porka byl mu odmnou zastaten chovn toto.

Ctihodn brate! oslovil jej velmistr opt, oekvm, ejste dve, ne jste do tto sn vstoupil, svdom i chovn svdobe uvil. Ti se vs jet jednou, mete-li se dostatenv sebe spolehnouti, ctte-li dosti sily v sob, abyste snsti mohlsvtlo, jak se vm zde zjevuje? Tate se sama sebe, brate

mj, ne k tomu povoln budete, abyste se ped soudnou stolicna zodpovdal. Je srdenm pnm mm a brat mch,abyste sama sebe neklamal.

Zkouel jsem se dostaten, odvtil Chvojka, jen zpohledu hrabte porka neobyejn odvahy erpal; hodlm iped skotskmi mistry obstti!

Budi, brate mj;ihned se c tom pesvdme!Vzal Chvojku za ruku a postavil jej pod onen jeb v

jednom kout slu, jej mladk dosud nebyl pozoroval, amiknutm pehodil konec smyky, je na krku Chvoj-kovuspovala, pes hoej st jebu, kterto nstroj te nhle vibenici se promnil.

V tme okamiku seskoil hrab pork s trnu, a picimee svho vsadil mladkovi pmo na srdce, jakoby jej jmprobodnouti chtl.

Zrove ctil Chvojka smyku na krku svm se utahovati.


62/522

62

Chvojka pistoupil k uboh obti


63/522

63

To ve se dalo rychlost blesku, tak e kad jin by tm bylsv duchaptomnosti a odvahy zbaven bval.

Le Chvojka ml oi upeny v zraky porkovy, kter jaksi

magnetickou silou na inkovaly a netuenou jindy sluvnitn v nm probuzovaly. Podlehal zcela neznmmu vlivutomuto a ctil, jakoby velej a prud krev v ilch svchprouditi, tak e nhl pepadnut toto se dvou stran aninejmenho pohnut v nm nevyvolalo. Zdlo se mu, jakobyve pirozenm bhem se dalo a v niem jej nepekvapovalo.

Ani hlasu nevylo prese rty jeho, zraky jeho ani jednousebou nepohnuly a vecka bytost jeho zdla se z ocele bti.

Tak neslchanou moc pouh pohled neznmho cizincena psobil.

Teprve pochvaln hlasy z st vech mistrv, ji heroickchovn toto s oblibou uznvali, jej opt na ostatn spolenostupozornily.

Ctihodn brate, poal opt velmistr vnm, le velmivldnm tnem; le jest s vmi pln spokojena. T mne,

e vm mohu dstojnost udliti, po n toute a jakstatenost a neohroenost vae v tomto okamiku projevenzasluhuje, paklie i druh dv zkouky se stejnou odhodlanostvykonte!

Chvojka pokynul jen hlavou a tzav na velmistra pohlel.Obrate se! kzal mu tento.Kruh zedn se rozstoupil a Chvojka spatil na zemi leeti

lovka, na1 nohou i na rukou svzanho, po jeho oblieji

smrteln bledost se rozkldala.Tute, kdo to zde ped vmi spoutn le?Zlosyn co njak neb zrdce, pokud ze zsnal jeho tve

soudm!Ano, zrdce jest to, jen tajemstv du naeho byl

vyzradil!Tk spni se ozvalo z st neastnka, je silnm

roubkem zacpny byly.


64/522

64

Proto tak co zrdce bu potrestn! pokraoval dlevelmistr a obrtiv se k ostatnm freimaurm, tzal se: Jaktrest sth zrdu na naem du?

Smrt! znlo jednohlasn temnm nzvukemze vech st.Zrdce jest odsouzen, trest smrti nov bratr na nm

vykon!Chvojka se zachvl pi stranch slovech tchto, v tom ale

padl zrak jeho na hrabte porka, kter navou dvrou aodhodlanost jej naplnil.

V tom ji tak velmistr mu vtlail dku do rukou a poznovumu kzal:

Vykonej na zrdci rozsudek le!Vickni ptomn upjat uprali zraky na Chvojku a kad

pohyb jeho sledovali.Neastn odsouzenec na zemi malomocn se svjel a

temn zoufal zvuky ze stsnnch st vyrel.Chvojka pokroil k uboh obti, nahnul se nad prsoma

mue a pevnou rukou dku mu pmo do srdce vrazil. Polovice

ost dky zmizela v tle neastnkov a z prsou proud krve sevytil, jen celou okoln podlahu zbarvil.Vborn! zvolal velmistr a veobecn pochvala stran

tento in provzela. Tak v och hrabte porka bleskspokojenosti zasvitl, jej Chvojka byl dobe zahledl a z nhonov odvahy erpal.

Spravedlnosti jest vyhovno, pravil opt velmistr;odneste mrtvolu!

Oba brat strcov okamit rozkaz tento vykonali.Souhlas s touto popravou? obrtil se velmistr ku

Chvojkov.Souhlasm, paklie zavradn trest smrti zaslouil!Uinil bys tak kadmu zrdci du?To psahm!Dobe, te zbv jet zkouka posledn. Osvdil jsi

ducha statenho a neohroenho; osvdil jsi bez-vminenou


65/522

65

poslunost, nyn i osobn obtovnost k du naemu osvdi!Chvojka poznovu na hrabte porka pohledl, jen zrakem

povzbuzujcm mu mysli dodval.

Ka, ctihodn miste a vemu se podrobm! znlaodpov Chvojkov.

Psah tedy svatmu du bezvminenou poslunost?Psahm!I kdy poslunost tato ob vlastnho ivota tvho

pod?ivot mj nenle vce mn, nbr du!Vykon tedy ve, co obyej du vel?Vykonm!Okamit a bez zdrhn?Okamit a bez zdrhn! optoval Chvojka hlasem, v

nm ani nejmenho zachvn nebylo lze pozorovati.Nue, brate nmstku, podej mi nboj a bambitku!Nmstek velmistrv pijal z rukou bratra strce

pihotovenou ji bambitku, kuli a nboj prachu.

Velmistr vzal ob a podal bambitku C

Sedláci u Chlumce

Documents

Transcript of Sedláci u Chlumce