Sano magazín September 2011

Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře

Září 2011 | September 2011

Co stojí jedna mastitida?

Strana 18

Průjem u telat – co s ním?

Strana 12

Překvapivý nový problém – velké vrhy

Strana 24

Průběh stresu a jeho dopady na prase

Strana 31

Více mléka s Mipro®

Promyšlené doplnění kompletní krmné dávky TMR

n Jeden produkt pro každou

fázi produkčního cyklu.

n Na sebe navzájem sladěný

koncept výživy.

n Pro dojnice zaprahlé a v laktaci.

n Vzájemná synchronizace živin.

n Podpora bachorových funkcí.

n Profylaxe ulehnutí po porodu.

n Eliminace poporodních komplikací.

n Zvýšení dojivosti a bílkoviny v mléce.

Další číslo vyjde

Moderní výživa zvířat/Moderná výživa zvieratSano odborné informáce/Sano odborné informácie

Vydavatel/Vydavateľ:

Redakce: Ing. Jiří Jelínek, Ing. Ján Drevenák, Ing. Petr Navrátil

Copyright © 2005 Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

Sazba: Jan Nikodím – nioDesign

All rights reserved. Jakékoliv užití částí nebo celku, ze jména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo ele ktron ickým) i v jiném než českém jazyce bez písem ného svo lení redakce je zakázáno.

Prosinec/December 2009

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o.Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: [email protected], www.sano.cz

Z obsahu:

Dlhodobé kŕmenie zaplesneného krmiva môže spôsobiť negatívnu selekciu v stáde dojníc .....4

HD Určice ...................................................................8

Mlezivo pro tele po porodu – první nadoj po otelení od matky ......................10

Průjem u telat – co s ním? ......................................12

Porovnání mléčné produkce Fleckvieh versus Holštýnsko fríské ......................14

Co stojí jedna mastitida? ........................................18

Kvalitní kukuřičná siláž .........................................22

Překvapivý nový problém – velké vrhy ...............24

Vysoká stravitelnost a chutnost musí být prioritou ............................... 28

Průběh stresu a jeho dopady na prase..................31

Výživa vysokoprodukčních prasnic .................... 36

Dobrá výživa – polovica úspechu vo výkrme ............................ 42

Milé čtenářky, milí čtenáři!Každý chovatel dojnic si z logiky věci přeje zdravá telata. Protože, pr-

vní dny a týdny života ovlivňují zásadním způsobem kvalitu budoucích krav a pokládají tak základní kámen vysokoprodukčního a hlavně eko-nomického chovu dojnic. Úspěšný odchov posouvá do popředí optimál-ní management výživy a ustájení. K tomu je třeba mimo jiné zdůraznit včasné a co se množství týče dostatečné napájení kolostrem, klimaticky a hygienicky nezávadné podmínky ustájení, ale také správnou techniku krmení. Protože chybný management napájení vede k poruchám trávení a celkovému oslabení organismu, což může významně přispět k propuk-nutí průjmů, nebo rozšíření onemocnění dýchacích cest. To je dostatek důvodů pro to, abychom se Vám snažili ve zkrácené formě osvětlit něk-teré příčiny, následky a ukázat účinné možnosti řešení takových situací.

Na tomto místě si ještě dovolím jednu glosu. Letos je to totiž již deset let od prvního vystoupení Dr. Petera Gerstädta v ČR a na Slovensku na téma

„Moderní trendy výživy vysokoprodukčních dojnic“. Jeho přednáška tehdy vyvolala obrovský zájem a diskuze u chovatelů a zároveň prudký nesouhlas některých výživářů. Ano, jednalo se o představení nového pohledu na výži-vu ověřeného u několika vysokoprodukčních stád v USA a Evropě, kde pan doktor působil jakožto poradce na výživu a management chovu. Pro tuto, troufnu si říci, revoluční filozofii se zažilo pojmenování – Sano systém jed-notné krmné dávky. I já sám jsem ze začátku musel některé myšlenky a ná-zory nejprve strávit, vzhledem k tomu, že se často diametrálně lišily od to-ho, co bylo do té doby propagováno. Měl jsem to štěstí, že jako jeho tlumoč-ník jsem s ním měl možnost strávit mnoho hodin a tudíž jsme i hodně ča-su věnovali diskuzi na téma, proč toto pojetí výživy musí fungovat. Mimo jiné říkával: „Tento systém je naprosto logický, protože je fyziologický!“ Nebo na otázku co by mělo být hlavní snahou dobrých výživářů odpovídal: „Va-ším hlavním cílem by měla vždy být zdravá kráva. Protože zdravá kráva je i plodná. A máte-li zdravou a plodnou krávu, tak už se vysoké užitkovosti ne-dokážete vyhnout…“. A takových pouček měl v zásobě nepřeberné množ-ství. Tento koncept výživy sám o sobě je poměrně jednoduchý, ale pouze za předpokladu, že se dodrží jeho základní zásady. Za těch deset let jsme se tak mohli setkat se zdary, ale i nezdary, které vždy vyvolávaly pochyby o správnosti v tomto duchu sestavených krmných dávek. Na to říkával: „To není chyba systému, ale někde uvnitř systému! Je úkolem každého dobrého po-radce tuto chybu najít a odstranit“. A tak se nakonec vždy povedlo skuteč-nou příčinu nalézt. Pravdou také ale je, že ještě dnes se můžeme setkat s lid-mi, kteří jsou skálopevně přesvědčeni o tom, že jednotná krmná dávka ne-může fungovat, ale jejich počet se neustále zmenšuje. Jednak přibývá cho-vů jak holštýnských, tak i českého strakatého plemene, které systém JKD s úspěchem používají již řadu let, ale zejména se v minulém a letošním roce ve Větrném Jeníkově uskutečnily semináře s odborníky z illinoiské a wis-consinské univerzity, kde se, i když pod jiným pracovním názvem, zásady jednotné krmné dávky jakožto nového směru výživy přednášely. A když už to tvrdí i odborníci z Ameriky, tak to přeci musí být pravda… :) To byla ta pověstná poslední kapka, která mnoho lidí definitivně přesvědčila o tom, že učení Dr. Gerstädta bylo správné a že systém JKD má budoucnost.

No a když už jsme u těch výročí, je třeba vzpomenout i na jedno smut-né. V únoru před pěti lety doktor Peter Gerstädt náhle ve věku 47 let ze-mřel. Měl jsem ho rád jako člověka s velkým smyslem pro humor a zá-

roveň neuvěřitelného odborníka, pro kterého byly krávy vším. Nepotkal jsem od té doby nikoho, kdo by o chovu a výživě skotu toho věděl jak teoreticky, tak i prakticky více než on. A proto na úplný konec připojím jeho po-

slední poučku, kterou rád používal: „Kráva nikdy nelže, jen je třeba se jí naučit naslouchat…“

Mnoho zábavy při čtení Vám přeje

Ing. Jiří Jelínek vedení Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

EDITORIAL

3Září 2011 / September 2011

Z obsahu:

Další číslo vyjde

Moderní výživa zvířat/Moderná výživa zvieratSano odborné informáce/Sano odborné informácie

Vydavatel/Vydavateľ:

Redakce: Ing. Jiří Jelínek, Ing. Ján Drevenák, Ing. Petr Navrátil

Copyright © 2005 Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

Sazba: Jan Nikodím – nioDesign

All rights reserved. Jakékoliv užití částí nebo celku, ze jména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo ele ktron ickým) i v jiném než českém jazyce bez písem ného svo lení redakce je zakázáno.

Prosinec/December 2011

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o.Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: [email protected], www.sano.cz

Negatívny vplyv na zdravie a produkciu V marcovom vydaní Slovenského CHOVu sme vám priniesli niekoľko zaujímavých myšlienok z prednášky MVDr. Ing. Ja-na Dvořáčka, ktorú predniesol na odbornom seminári firmy Sano- Moderná výživy zvierat V Zámku Topoľčianky. Ako sme vám sľúbili v úvode tohto článku, prinášame druhý diel postrehov z prednášky pána Dvořáčka. Tentokrát sa venu-jeme otázke kvasiniek a mikromycét a ich vplyvu na kvalitu krmív a zdravie dojníc.

Je všeobecne prijímanou pravdou, že svet sa me-ní. To platí, bohužiaľ, aj pre ten svet, ktorý nie je voľ-ným okom viditeľný. Ten sa mení vďaka superkrátke-mu generačnému intervalu omnoho rýchlejšie (neho-voriac o širokých možnostiach presunu medzi konti-nentmi, ktoré im ponúka súčasný globalizovaný svet). Ako prík lad zmien uviedol počas svojej prednášky dr. Ing. Jan Dvořáček: zatiaľ čo pred 40 rokmi tvorili plesne (presnejšie mikroskopické vláknité huby zva-né mikromycéty) 5 % epifytnej mikrof lóry zavädnutej lucerny, v súčasnosti sa v nej vyskytuje až 25 % tých-

Dlhodobé kŕmenie zaplesneného krmiva môže spôsobiť negatívnu selekciu v stáde dojníc

to nežiaducich mikroorganizmov. Podobné je to aj pri kvasinkách, ktorých podiel vzrástol za ostatných 40 rokov 5-násobne (na 15 %). Negatívom pre pro-ces silážovania je aj značná redukcia podielu nepra-vých baktérií mliečneho kvasenia. Kým pred 40 rok-mi ich bolo na zavädajúcej lucerne 5–6 %, podľa slov dr. Ing. Dvořáčka sú v súčasnosti vzorky, na ktorých nie sú prítomné žiadne mikroorganizmy tejto skupi-ny. Preto je v súčasnosti žiaduce používanie silážnych prostriedkov nielen do bielkovinových, ale aj do sa-charidových krmovín.

Negatívom pre proces silážovania je aj značná redukcia podielu nepravých baktérií mliečneho kvasenia. Preto je v súčasnosti žiaduce používanie silážnych prostriedkov nielen do bielkovinových, ale aj do sacharidových krmovín

4 Září 2011

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Silážne konzervanty dokážu pomerne rýchle vytvoriť prostredie pre mikro-

mycéty a kvasinky. Osobitne dôležitú úlohu v tomto proce-se majú enterokoky (rýchla transformácia voľných cukrov), nasledované laktobacilmi (prehĺbenie procesu fermentácie). Na boj proti mikromycétam a kvasinkám však nestačí len nízke pH (na rozdiel napr. od klostrídií, pri ktorých sa pri hodnotách pod 4,8 zastaví rast a vytvára spóry). Omnoho dôležitejšie je, aby v prostredí fermentovanej siláže boli prí-tomné aj solí organických kyselín ako propionáty, sorba-ny či benzoany, z ktorých následnou disociáciou vznikajú „materské“ kyseliny. Tie dokážu vytvoriť veľmi nepriaznivé prostredie pre rozvoj spomínanej nežiaducej mikroflóry. Aj z tohto dôvodu zaznamenali v západnej Európe najväčší ná-rast predaja v ostatnom období práve takéto kombinované prípravky.

Kvasinky sú vzhľadom na svoj charakter (množia sa hlavne na dozrievajúcom ovocí) problémom najmä na jeseň, t. j. pri zbere kukurice na siláž, vlhkého kukuričného zrna či LKS-ky. V tejto súvislosti pripomenul Jan Dvořáček mož-ný negatívny vplyv hnojenia liehovarskými výpalkami. Keď sa dostane do fermentovanej hmoty po čase upadne do sta-vu anabiózy (obmedzí svoj metabolizmus a životné funkcie na minimum). Po otvorení silážneho žľabu (vaku) doslova ožije a produkuje jednoduché alkoholy (metanol a etanol), ktoré sú pre bachor prežúvavcov pohromou. Pre monogas-tre je to cenný zdroj energie, hoci im tiež spôsobuje podob-né problémy ako ľuďom – tu je riziko rýchleho opitia najmä pri vtákoch.

V krmivách sa objavujú nové rody mikromycétMikromycéty sú problémom vnútrozemia. Ich masív-

ne rozširovanie nastalo paradoxne so zvýšenou ochranou životného prostredia. Redukcia spotreby fosílnych palív takmer eliminovala tzv. kyslé dažde. Tie boli zdrojom priro-dzeného fungicídu – zlúčenín síry obsahnutých práve v kys-lých dažďoch. Príroda si zatiaľ neporadila s touto zmenou a môže trvať aj niekoľko desiatok rokov, kým skrotí expan-dujúce plesne. Ďalším faktorom, ktorý vplýva na rapídny nárast výskytu plesní v prírode je veľké množstvo neobrá-baných plôch. Pleseň ako prirodzená súčasť mechanizmov likvidujúcich odumierajúce rastliny nemôže byť bokom od tohto procesu. A od tohto procesu je skutočne len krok ku kontaminácii kultúrnych plodín spórami plesní. Reduk-cii ich výskytu nepomáha ani všeobecná kríza nútiaca far-márov šetriť všade kde sa dá. Jednou z položiek „na odstrel“ bývajú, bohužiaľ, často práve fungicídy (pri iných ako tr-hových poľných plodinách). Všeobecné šetrenie má aj ďalší negatívny dopad. Na rozdiel od minulosti sa totiž nepodpo-ruje v dostatočnej miere základný výskum, ktorý sa venuje aj na prvý pohľad neužitočným veciam, ako je napr. proble-matika mikromycét a ich sekundárnych metabolitov - my-kotoxínov. Už dnes sa pán Dvořáček stretáva pri kultivova-ní vzoriek krmív fariem s tým, že sa vo vzorkách identifiku-jú nové, vo svetovej literatúre doposiaľ nepopísané, nie dru-hy, ale priam rody mikromycét. Na tomto stave je nebezpeč-ná aj skutočnosť, že nemáme k dispozícii žiadne informácie o účinkoch mykotoxínov novopopisovaných mikromycét.

Jedným z najväčších rizík je rôznorodosť produkcie my-kotoxínov mikromycétami. Mikromycéty ich tvoria väčši-

nou vtedy, keď sa „cítia“ ohrozené. Je to vlastne ich obranný mechanizmus. Bránia sa tak voči zásahom klímy, človeka, ale konkurentov z mikrobiálnej ríše (najčastejšie baktéri-ám – v siláži napr. enterokokom).

Jednou z možných príčin vyššieho výskytu rozličných ochorení plodín je aj fakt, že v súčasnosti je v mnohých prípadoch zanedbávaná ich výživa mikroprvkami. Rastli-na síce vyrastie, nejde však o plnohodnotnú rastlinu, čo sa okrem iného prejavuje zníženou odolnosťou voči škodcom (vírusovým a bakteriálnym). Podľa výživárskych tabuliek používaných v ČR (Zeman a kol.) by mala kukurica na si-láž obsahovať v kilograme sušiny 20 mg zinku. Skutočnosť je však taká, že v rastline je ho len 5–6 mg na každý kilo-gram sušiny. Okrem zníženej odolnosti rastlín je negatívom tohto „šetrenia“ aj fakt, že dojnica kŕmená takouto silážou musí dostávať dodatkový zdroj zinku, ktorý je navyše anor-ganický. Zásobovanie rastlín mikroprvkami je v súčasnos-ti účinnejšie aplikáciou na list. Nedostatok humusu v pôde (na ktorý sa minerály viažu) by aj znamenal v podstate plyt-vanie minerálmi pri hnojení rastlín.

Inhibičné zónyPri stanovovaní mykotoxínov je niekoľko obmedzujúcich

faktorov. Prvým je už spomínaná rôznorodosť, druhým ab-sencia metodík pre stanovovanie niektorých mykotoxínov a tiež absencia tzv. referenčných mykotoxínov, podľa kto-rých by sa stanovovala miera nebezpečnosti kontaminova-ného krmiva. Preto s dr. Dvoráček prikláňa k stanovovaniu tzv. inhibičných zón, t. j. odozvy mikroorganizmov na pô-sobenie mykotoxínov. V potravinárstve (hygiena mlieka mäsa) sa na to používa Bacillus stearotermophilus. Ten je však veľmi citlivý na pôsobenie dezinfekčných prostried-kov. Navyše je jeho pestovanie v Petriho miskách pomerne náročné. Preto sa v poľnohospodárskej praxi odporúča vy-užívať niektoré kmene Zlatého stafylokoka (Staphylococ-cus aureus). Vzorka na kultiváciu sa najľahšie pripravuje do 3-litrovej zaváracej f ľaše. Naváži sa 300 g vzorky siláže, pridá sa 1 l destilovanej vody, 5 % kvalitného sójového ole-ja. Vzorkovnica sa prikryje laboratórnym sklíčkom a nechá s do druhého dňa „odpočívať“. Sójový olej zabezpečuje, že sa do výluhu dostanú aj lipofylné mykotoxíny. Dôležitosť oleja vystupuje do popredia najmä vo svetle faktu, že väč-šina známych mykotoxínov má lipofylný charakter, tak-že je vo vode nerozpustná. Z takto pripraveného výluhu sa potom aplikuje kvapka do stredu Petriho misky so Zlatým stafylokokom a po 4-dňovej kultivácii v termostate sa vy-hodnotí inhibičný účinok mykotoxínov. Na vyhodnotenie účinku mykotoxínov stačí už len obyčajné pravítko. Ak vy-hynul stafylokok len do 3 mm okolo kvapky výluhu, je prak-ticky všetko v poriadku (v rámci tolerancie). Pri odumretí 3–8 mm kolónie okolo kvapky je krmivo len podmienečne skrmovateľné. Inhibičná zóna väčšia ako 8 mm predstavu-je obrovské riziko a takéto krmivo sa nesmie vôbec podá-vať zvieratám. Táto meóda však nie vždy odhalí mykotoxín ako hlavnú príčinu, prečo „vykapal“ Zlatý stafylokok. Stáva sa (i keď nie tak často), že príčinou tohto javu je napr. vý-skyt ťažkého kovu či kontaminácia silážovanej hmoty hyd-raulickým olejom z poškodeného mechanizmu pracujúceho v silážnom žľabe.

Jednou z najrýchlejších možností identifikácie prítom-

5September 2011

nosti mikromycét i ostatných (mikro)organizmov tvoria-cich spóry je obliecť si biele nohavice a prejsť sa krížom cez parcelu, ktorá je podozrivá z výskytu takýchto nežiaducich (mikro)organizmov. Ako povedal dr. Dvořáček: „Ty by ste sa čudovali, čo všetko nájdete na tých nohaviciach.“

Osobitnou kapitolou je podľa neho snež kukuričná (Usti-lago maidys). Vo svojom vystúpení oponoval názorom niektorých odborníkov, že tento druh sneti nie je vôbec škodlivý pre zvieratá. Pätnásmilimetrová inhibičná zóna výluhu z nej na Zlatom stafylokokovi hovorí jednoznačne o niečom inom. Sneť kukuričná je nebezpečná až keď začí-na tvoriť spóry.

Zvieratá vám povedia čo im jeďalšou z možností, ako zistiť či kŕmna dávka zvierat ob-

sahuje mykotoxíny je denné sledovanie „diania“ v mašta-li. Zvieratá vám často dokážu „povedať“, že majú problémy s mykotoxínmi. Prvým signálom problémov je krv v mlie-ku. Nemusí to byť hneď po otelení. Môže sa tak stať pokoj-ne aj vo vrchole laktácie. Pozor! Ojedinelé prípady výskytu krvi v mlieku nemusia znamenať, že ide v krmive sa vysky-tujú mykotoxíny. Môže ísť aj o výsledok drobných porane-ní ceckov kráv. Ak je však výskyt krvi v mlieku hromadný, je vysoko pravdepodobné, že jeho príčinou je práve výskyt mykotoxínov v krmivách. Väčšina mykotoxínov má totiž

kumarínový efekt, t. j. negatívne ovplyvňuje zrážanie krvi. Tá sa pritom nevyskytuje len v mlieku, ale aj v moči. Dokon-ca sa môže stať, že ak otvoríte uhynutú kravu, nájdete v nej petechiálne krvácaniny na pobrušnici či pohrudnici. Také-to krvácaniny sa vyskytujú aj pri niektorých virózach. Pri nich sa však nevyskytuje krv v mlieku. Ak sú splnené všet-ky vyššie spomenuté podmienky, treba sústrediť svoju po-zornosť na kvalitu kŕmnej dávky. Nielen na objemové, ale aj jadrové krmivá.

Ďalším prejavom výskytu mykotoxínov v krmivách je zhoršená reprodukcia. Je to najmä v prípade výskytu my-kotoxínov s fytoestrogénnym účinkom (fuzáriové toxíny, ako napr. Zearalenon). Zearalenonom „napadnuté“ dojnice majú silnú ruju trvajúcu niekedy až týždeň. Majú síce veľmi výrazné sekundárne príznaky ruje, na druhej strane však pri nich v drvivej väčšine prípadov nedochádza k ovulácii (doslova ide o klamanie telom). Navyše, ak aj dôjde k inse-minácii, kyslé prostredie v pošve, ktoré spôsobujú sekun-dárne metabolity zearalenonu väčšinou „odrovná“ spermie. Ak aj dôjde k oplodneniu, vyvíjajúci sa zárodok po zostupe do maternice zlikviduje kyslé maternicové mlieko (okysle-nie je aj tu spôsobené sekundárnymi metabolitmi zearale-nonu).

Mykotoxíny majú negatívny vplyv aj na zdravie konča-tín. Mykotoxíny sa neukladajú len v loji, ale upchávajú aj

Problém s nakumulovanými mykotoxínmi sa začne prejavovať až vtedy, keď dochádza k odbúravaniu loja kontaminovaného mykotoxínmi. To sa stáva väčšinou po pôrode, keď je dojnica v negatívnej energetickej bilancii

6 Září 2011


konce krvných vlásočníc. Ak sa to stane v škáre paznechtu, vznikajú v nej tukové hrudky ako reakcia tkaniva na prí-tomnosť mykotoxínu. Tým sa zhoršuje zásobovanie škáry paznechtu krvou.

Kumulovanie mykotoxínov v loji má jednu veľkú nevý-hodu. Odďaľuje ich negatívny vplyv na organizmus „hosti-teľa“. Mikromycéty totiž majú svojím spôsobom veľmi čas-to pozitívny vplyv na chutnosť i výživnú hodnotu krmiva (rozkladajú nestráviteľný ligno-celulózový komplex). Prob-lém s nakumulovanými mykotoxínmi sa začne prejavovať až vtedy, keď dochádza k odbúravaniu loja kontaminova-ného mykotoxínmi. To sa stáva väčšinou po pôrode, keď je dojnica v negatívnej energetickej bilancii. Mykotoxíny sa dostávajú do krvi. Organizmus sa ich snaží zneškodniť naj-prv v pečeni, neskôr aj v obličkách. V oboch prípadoch však dochádza k narušeniu parenchýmu týchto dôležitých or-gánov, čo vedie k zrúteniu dojníc. Pritom nejde o klasickú popôrodnú parézu. Je to skôr pečeňová kóma. Po otvorení uhynutého zvieraťa nachádza veterinárny lekár neúmerne zväčšené pečene, ktoré dávno stratili zdravú farbu i pruž-nosť tkaniva.

Do istého okamihu je možné pomerne úspešne regene-rovať pečeň. Horšie je to však v prípade narušených obli-čiek. Ak dôjde k narušeniu obličkových glomerulov, cesta naspäť je nemožná. Tento stupeň napadnutia mykotoxínmi je možné spoznať podľa výskytu krvi, bielkovín a glukózy v moči dojníc.

Dlhodobé skrmovanie mykotoxínmi napadnutých krmív sa z vyššie spomínaných príčin často prejavuje až po zara-dení krmív z novej úrody, ktoré môže byť bez výskytu my-kotoxínov. Paradoxne však majú dojnice nižšiu úžitkovosť ako pri krmive nakazenom mikromycétami. Chovatelia si v tomto prípade urobili sami negatívnu selekciu, keďže na mykotoxíny sú menej vnímavé nízkoúžitkové dojnice. Ich pečeň si pri nízkej úrovni úžitkovosti dokáže oveľa lep-šie poradiť s mykotoxínmi, ako v prípade 40-kilogramovej dojnice, ktorej pečeň je preťažená bežnou „prácou“ pri vý-robe mlieka. Takto sa môže stať, že z roka na rok vám kles-ne „priemerka“ stáda z 10 000 na 8 000 i menej kilogramov.

Zaplesnené krmivo teda nesmiete na žiadne pád skrmo-vať kravám. Taktiež ani jaloviciam. Aj keby sa pri nich ne-prejavili žiadne problémy pred otelením, je vysoká pravde-podobnosť, že po pôrode polovica z nich uhynie.

A je vám je zaplesnené krmivo ľúto vyhodiť, jediná ka-tegória, ktorá dokáže bez väčších problémov „absorbovať“ mykotoxíny sú býky vo výkrme. Jednak ich produkčný život je krátky, takže nedochádza k tak vysokej dávke mykotoxí-nov počas ich výkrmu. Ak aj dôjde k negatívnemu prejavu mykotoxínov na ich zdravie, môže to skončiť maximálne konfiškáciou pečene na bitúnku. Napriek tomu by sme však neodporúčali skrmovať zaplesnené krmivo zvieratám.

Více mléka z vojtěškové a jetelové siláže

• doporučenopro30–35%sušinyv silážovanéhmotě

• 500000živýchzárodkůnajedengramsilážovanéhmoty

• obsahuješestrůznýchkmenůhomofermentativníchbakteriímléčnéhokvašenía pečlivěvybranouskupinuenzymů

• rychlesnižujehodnotupHv silážovanéhmotě

• méněztrátenergie• silněpotlačenatvorba

kyselinymáselné• sníženámožnostzaplísnění• jistotaprodukcevoňavé

a chutnésiláže

Zvyšte i vy mléčnou užitkovost díky kvalitní vojtěškové a jetelové siláži.

Zpracoval:Marián DukesSlovenský Chov

7September 2011

HD Určice

Dne 21. 4. 2011 jsme uspořádali chovatelský den v HD Určice a to na VKK v Určicích. Chovatelský den byl za-měřen zejména na nový technologický celek farmy dojnic a funkční stádo C dojnic.

Na podzim 2010 byla dokončena výstavba nového kravína, dojírny a rekonstrukce stávajících stájí. Celý funkční celek byl dán plně do provozu v říjnu 2010. Zejména šlo o koncentraci dojnic na jedno místo, zproduktivnění chovu, zavedení no-vých a moderních technologií, zlepšení welferu zvířat, úspora pracovních sil a vyřešení hnojné koncovky.

Hospodářské družstvo Určice se nachází nedaleko Pro-stějova. Hospodaří na 1 927 ha zemědělské půdy, z to-ho 1 775 ha orné půdy, 88 ha sadů a 64 ha luk. Hospodaří v nadmořské výšce 220–530 m n. m., roční srážky jsou ko-lem 550 mm a průměrná roční teplota činí 90 °C.

HD má celkem 111 zaměstnanců – ŽV 24, RV 18, THP 24, opravárenství 14, stavba (pořez dřeva) 11 a sady 18 lidí.

V rostlinné výrobě pěstuje pšenici 497 ha, ječmen 343 ha, kukuřici 353 ha, řepku 178 ha, cukrovku 164 ha, mák 120 ha, vojtěšku 120 ha, ostatní víceleté pícniny 58 ha, sady 88 ha hlavně jabloní (nový sklad a aut. třídící linka).

V živočišné výrobě je HD zaměřeno na chov skotu. V současné době chová 600 ks dojnic českého strakatého plemene pouze na VKK v Určicích a dále 260 ks výkrmo-vého skotu, 360 ks telat, 410 ks chovných jalovic a 100 ks VBJ (VKT Kelčice).

Důvodem rekonstrukce a dostavby VKK v Určicích by-lo původní rozdělení chovu dojnic na dvě farmy (VKK Vranovice a Určice). Manipulace se slámou a hnojem. Pře-suny velkého množství krmení a techniky. Malá produk-tivita práce.

Realizací projektu došlo ke koncentraci dojnic na jedno místo (VKK Určice), zvýšila se produktivita práce, snížily se přesuny krmení a techniky. Podstatně se snížila výroba slámy a manipulace sní. Došlo ke zlepšení welfaru dojnic a telat.

Realizace rekonstrukce a dostavby VKK v Určicích spo-čivala ve výstavbě nové celoroštové stáje pro 374 ks doj-nic. Rekonstrukci stárých stájí K190 a K88 ze slámou stla-né stáje na kejdu s vyhrnovacími lopatami a stlaní leha-cích boxů separátem. Dále výstavbu dvou jímek s kapaci-tou 2 × 3 500 m³ kejdy = skladovací kapacita splňuje poža-davek uskladnění kejdy na 5. měsíců. Vedle stáje K190 byla

Vzorky mléka z mlékárny:Datum Množ. Tuk Bílk. Lakt. TPS BM SB CPM Moč.6. 4. 12.485 4,01 3,68 4,89 9,16 529 242 11 30,8012. 4. 12.243 40,9 3,66 4,89 9,13 530 213 6 30,50

Ve dveřích dojírny na VKK Určice stojí zootechnička Irena Řehulková a vedle ní zootechnik Milan Křepelka

8 Září 2011


vystavěna přečerpávací jímka na kejdu o kapacitě 120 m³ s napojením na separátor. Dále byla vedle stáje K190 re-konstruovaná jímky na 120 m³ odpadních vod z dojírny. Tento funkční celek byl zakončen novou, plně vybavenou kruhovou dojírnou (28 míst) s kapacitní čekárnou a mléč-nicí. Realizace projektu byla rozdělena do dvou etap (z do-tačních důvodů).

Celkové náklady na celý projekt byly ve výši 55 mil. Kč (včetně 3 mil. Kč cesty a komunikace). Uznatelné nákla-dy byly 50,6 mil. Kč. Na první etapu byla přiznána dotace ve výši 37 % a na druhou etapu dotace ve výši 33 %.

Úspora pracovních sil – 6 lidí (přímá úspora VKK Vra-novice) + 6 lidí ostatní (dílny, Rv).

Krmení a krmná technika – samochodný krmný vůz Farezin. Stádo je rozděleno do dvou produkčních skupin + rozdoj, suchostojné dojnice (včetně VBJ) a dojnice před otelením. Krmná směs je vyráběna ve vlastní VKS. Kom-ponenty: ječmen, kukuřice, otruby, SEŠ, ŘEŠ, sladový květ, Calprosan®, Camisan®, Prenata⁵⁰®, sůl, soda, vápenec.

Současná dodávka do mlékárny 12 300–12 500 l.

Realizační cena (Olma):leden 8,41,únor 8,51,březen 8,61 Kč/l.

Plemenářské ukazatele:inseminační interval 56,8 dnůservis perioda 81,9 dnůzabřezávání celkem 50,4 %býk v přirozené plemenitběročně prodej 30–40 ks VBJ

Plemenářská organizace IMPULS, kde je HD zakláda-jícím členem.

Telata: � odchov v boudách u VKK � jalovičky 56 dnů v boudách a pak převoz na VKT Kelčice

� býčci převoz ve 14 dnech na VKT � MKS Sanolac Lilla Citro® � úhyn telat do 6 % + MN telata do 10 % (boudy od podzimu 2010)

� na VKT býčci vykrmováni do jatečné hmotnosti

Závěrem bych chtěl poděkovat panu předsedovi Ing. Jo-sefu Cetkovskému, zotechnikům na VKK paní Ireně Ře-hulkové a panu Milanu Křepelkovi za přípravu chovatel-ského dne. Do budoucna bych chtěl popřát hodně chova-telských a pracovních úspěchů.

Krmné dávky: produkční suchostojnákukuřičná siláž 18 7senáž vojtěšková 6,5 7řízky cukrovarské - -seno 0,2 1sláma 0,5 3kukuřičné zrno (vak) - -Amygold 4 -mláto pivovarské 3,5 -DOVP 8 -DO-Rozdoj - 0,5Topsan - 0,15Celkem/Sušina (kg) 40,7/20,5 18,65/9,6

KU: celkem 594 ks dojnic zapojeno, 535 ks dojnic kontrolováno1. a 2. nádoj 29,6 l, sto denní laktace 3 051 lnápočet za 12.měs.:1. laktace 6 967 3,87 270 3,63 2532. a vyšší l. 8 459 3,73 315 3,49 295Celkem 8 050 3,77 303 3,53 284

Boudy pro telata do 2. měsíců stáří

Účastníci chovatelského dne při prohlídce VKK

Nová celoroštová stáj pro 374 ks produkčních dojnic

Ing. Aleš ŠmerdaSano Domažlice

9September 2011

Mlezivo pro tele po porodu – první nadoj po otelení od matky

Narozené tele přichází na svět zcela bez potřebných protilátek, které by ho chránily proti obklopujícím choro-boplodným zárodkům. Je to dáno tím, že protilátky (imu-noglobuliny, Ig) jsou bílkovinné částice , které díky své specifické velikosti nejsou schopny projít bariérami plo-dových obalů. Schopnost prostupu protilátek placentou se u jednotlivých druhů hospodářských zvířat liší typem placenty a počtem bariér mezi plodem a matkou. Jedinou možností získání ochranných protilátek v prvních hodi-nách života pro tele je mlezivo. Včasný příjem mleziva za-jistí teleti potřebné protilátky od matky, dostatečný příjem živin a energie a významně ovlivní jeho následný vývoj až do pozdní dospělosti. Bylo prokázáno, že včasný příjem kvalitního mleziva zvýší denní přírůstky v dospívání a má vliv i pozitivní vliv na výši užitkovosti dojnice.

Mlezivo se svým složením významně liší od kravské-ho mléka. Obsahuje více sušiny, až pětkrát více bílkovin

než mléko, vysoký obsah imunoglobulinů (IgG, IgA, IgM ), imunitní buňky, množství živin (bílkoviny, tuk a laktozu, minerální látky a vitamíny). První nápoje telat mlezivem po porodu jsou každého chovatele důležitý bojem s časem, protože schopnost novorozeného telete přijímat protilátky stěnou střevní velmi rychle klesá. Z těchto důvodů je pro odchov telat velmi důležité pravidlo, které je možno pový-šit téměř na chovatelský zákon : „Do dvou hodin po porodu dva litry mleziva“.

Během prvního dne života, by tele mělo přijmou tako-vé množství mleziva, které odpovídá 10–15 % jeho těles-né hmotnosti. V den narození se doporučuje teleti podat nápoj třikrát v šesti hodinových intervalech. S dodržová-ním této zásady se v našich chovech nesetkáváme, nicméně i toho opatření podtrhuje význam mleziva v první den ži-vota telete. Takto získaná tzv. pasivní imunita vzniká pří-jmem imunoglobulinů mlezivem přes stěnu střevní. Vlast-

Bylo prokázáno, že včasný příjem kvalitního mleziva zvýší denní přírůstky v dospívání a má vliv i pozitivní vliv na výši užitkovosti dojnice

10 Září 2011


ní – aktivní imunita nabývá u telat na významu až ve stáří 4–5 týdnů.

I když je dodržování těchto pravidel při odchovu telat velmi důležité, k úspěšnému odchovu telat nestačí. Stejně důležitou zásadou je i to, abychom jako první nápoj tele-ti po porodu podávali pouze první nadoj od vlastní mat-ky po porodu. Není možné podávat teleti první nápoj ze druhého či dalšího dojení. Tak jak klesá u telete resorpční schopnost přijímat důležité protilátky – imunoglobuliny střevem. Obdobně klesá i obsah protilátek v jednotlivých nadojích u dojnice – matky po otelení. Nejvyšší množství protilátek – imunoglobulinů pro novorozené tele obsahuje pouze první nadoj od matky.

Význam imunoglobulinů není pouze v přímém prostu-pu ze střeva do krevního řečiště. Protilátky v mlezivu jsou velmi důležité i v samotném střevě kde brání pomnožení přítomných patogenů (E. coli atd) a zabraňují např. prů-jmovým onemocněním.

V České republice je zažitou praxi používat termín mle-zivo pro mléko od telení až po mléko, které je vhodné pro prodej do mlékárny. Tato zavedená praxe může svádět a svádí k tomu, že nerozlišujeme významnou rozdílnost získávaných produktů. V zahraniční literatuře můžeme najít dva různé pojmy, kdy je rozlišeno jedním termínem mlezivo – první nádoj a nádoje následné, které mají své vlastní pojmenování.

V každém dalším nadoji velmi významně klesá obsah protilátek. Druhý nádoj obsahuje jen asi 60 % původního množství imunoglobulinů.

I když je jejich obsah v dalších nadojích nižší má pro další vývoj novorozených telat důležitý význam. V žád-ném případě však není natolik důležitý jako dříve jmeno-vaný význam prvního napojení prvním nadojem v prv-ních dvou hodinách.

V ideálním případě máme tedy možnost podat kvalitní mlezivo teleti včas (do dvou hodin), v době kdy je prostup-nost stěny střevní optimální (100 %).

V praxi se ale s ideálním stavem ne vždy setkáme a na-bízí se nám mnoho kombinací, které vedou ke zvýšené ne-mocnosti či k následným úhynům telat.

Příčin může být mnoho. Praxe nám ale často dává za pravdu, že chyba je často na straně nedodržení zásad při napájení telat mlezivem. Paradoxem či určitým pravi-dlem se také stává, že právě ve vyspělých chovech s dobrou úrovní užitkovosti a s kvalitním ustájením dojnic velmi snadno dochází k závadám výše popsaných. Někdy vel-mi vysoká užitkovost a moderní technologie ustájení urči-tým způsobem brání dodržování všech zásad. Podceňová-ní a nedodržování výše uvedených zásad může vést k ná-sledným zdravotním problémům telat.

K jakým zásadním problémům může v praxi docházet? Ve své podstatě dochází k různé kombinaci pouze dvou hlavních příčin.

1. Telatům je podáváno jako první nápoj nekvalitní mlezivo.

2. Telatům je podáváno mlezivo jako první nápoj pozdě.

Samozřejmě je možné zmínit ještě třetí možnost, kte-rá vniká různou kombinací dvou výše popsaných příčin.

Je podáváno mlezivo nekvalitní a pozdě. Praxe nás učí, že právě třetí možnost je nejčastější příčinou úhynů telat v chovech, kde telata hynou ve zvýšené míře.

K bodu 1Nekvalitní mlezivo se nejčastěji vyskytuje v chovech,

kde není dobře zvládnutá výživa krav v období stání na su-cho. Například nedostatek či přebytek bílkovin ( snižuje kvalitu mleziva cca o 30 %), svůj velký negativní vliv má nedostatek minerálních látek a vitamínů, zaplísněná kr-miva (snižují kvalitu mleziva až o 70 %). Není problémem mít nekvalitní mlezivo i v těch chovech, kde na výrobu kvalitních objemů dbají a krmivo vyrobili v potřebné kva-litě. V těchto případech stačí pouze nepořádek ve skladech objemných krmiv či špatné zásady krmení krav na sucho. Právě v letních měsících může snadno docházet k tzv. dru-hotné fermentaci krmiv a následnému pomnožování plísní ve skladech krmiv či ve stáji.

Také mlezivo prvotelek vykazuje nižší obsahy protilá-tek. Je to dáno tím, že prvotelky nebyli vystaveny takové-mu množství patogenů jako starší krávy.

K bodu 2Pouze po otelení a bezprostředně po něm má stěna střev-

ní telete schopnost propouštět protilátky (Ig) do krevního řečiště dostatečně, 100 %. Po čtyřech hodinách tato schop-nost klesá asi na 70 % a po šesti hodinách klesá na úroveň pod 50 %. V dalším čase dochází k neustálému poklesu až postupně zcela vymizí.

Pro naše opatření a úvahy je nejdůležitější zamyšlení nad uváděnou kombinací dvou výše popsaných bodů.

Vezmeme-li v úvahu možnou kombinaci například nesprávného krmení krav v období stání na sucho (za-plísněné krmivo) a podání mleziva po více než šesti ho-dinách, máme reálnou šanci, že telata v dané chovu při-jmou pouze 10 % z potřebného množství imunoglobuli-nů oproti ideálním možnostem.

K prvnímu napájení telat by se mělo používat mlezi-vo o kvalitě 100 g Ig na litr. Měření je možno provádět hustoměrem o teplotě 20–22 °C. Při jiných teplotách je měření nepřesné.

Teplota mleziva při napájení by měla být 39 °C. Tep-loty nad 50 °C ničí kvalitu mleziva, dochází k denaturaci a znehodnocení bílkovin, především Ig.

K úspěšnému odchovu telat je samozřejmě potřeba dodržovat potřebné hygienické zásady při přípravě ná-pojů a další množství zde nepopsaných zásad odchovu, ustájení, krmení atd. neméně důležitých.

MVDr. Petr PokornýSano Domažlice

11September 2011

Průjem u telat – co s ním?

Nejčastější příčinou onemocnění a úhynů u narozených telat je průjmové onemocnění. Samozřejmě jsou s tím spo-jené velké ekonomické ztráty – tyto nejsou způsobené jen úhyny zvířat, ale i sníženým přírůstkem, náchylnos-tí k dalším onemocněním, zakrnělostí a v neposlední řadě je jejich důsledkem i nedokonalý vývin sliznice bachoru a střev s následnou nižší užitkovostí u krav.

Příčiny můžeme rozdělit na dvě hlavní skupiny: � Infekční – bakterie (E. Coli, salmonela), viry (ro-

ta a coronaviry), paraziti (kryptospori-die, kokcidie)

� Neinfekční – nesprávné napájení (včasnost a kvali-ta prvního napojení, teplota, množství, čas, složení mléčného nápoje, welfare)

Při výskytu onemocnění je, kromě hledání příčiny, v první řadě nutné se zaměřit na opatření, které jsou bez ohledu na původ onemocnění pro chovatele stejné.

1. Preventívní2. Terapeutické

1. Prevence spočívá ve zlepšení zootechnických opatření � Kolostrální zásobení telat v prvních dvou až třech ho-dinách po porodu, protože vstřebávání imunoglobulí-nů ve střevě při pozdějším napojení výrazně klesá. Je nutné dbát i na kvalitu kolostra – obsah imunoglobu-línů v mlezivu postupně klesá. Z hlediska obsahu hla-diny imunoglobulínů v krvi je důležité měření husto-ty mleziva. Kontrola napájení telat mlezivem formou kontrolního listu - osobní odpovědnost příslušných pracovníků (viz. Tab 1)

� kontrola o správném napojení telete kolostrem – roz-bor krve na obsah celkové bílkoviny u telat ve stá-ří mezi čtvrtým a šestým dnem, doporučená hodno-ta nad 50 mmol/lt. Tele s hodnotou pod 50 mmol/l by-lo nesprávně napojeno.

� Ustájení telat po porodu – ideální je tele vysušit, ošet-řit pupek a okamžitě přesunout z infekčního prostředí porodny do vhodného individuálního ustájení – iglu, plastové boudy.

� Zlepšení hygienických poměrů – mikroklima u telat, čištění a dezinfekce boudek, suchá podestýlka. � Správná technika napájení – doporučené množství

Správným managementem při výskytu průjmu u telat je chovatel schopen svými opatřeními zachránit bez veterinární pomoci až 95 % případů průjmů a výrazně zvýšit šance na přežití i při nutnosti terapie veterinárním lékařem

12 Září 2011


podle stáří telete, teplota napájení – první i poslední napájené tele musí mít stejnou teplotu, nebezpečí hl-tavého pití, četnost pití – v zimním období podle ven-kovních teplot zvýšit četnost napájení.

� Správné složení mléčného nápoje.

2. Terapeutické – nejdůležitějším principem při terapii průjmů u telat, je náhrada ztrát živin, způsobených zrýchleným vylučovaním z trávícího traktu. Jedná se hlavně o tři složky: tekutiny, energie a pufry.

TekutinyJejich ztráta vede k různým stupňům dehydratace

(Tab 2.), v extremních případech činí ztráta až 10 l. S in-tenzitou průjmu souvisí konzistence průjmových výkalů

� kašovitá konzistence – úbytek tekutin 1–3 litry/ den � polévková konzistence– úbytek tekutin 3–5 litrů/den � vodnatá konzistence – úbytek tekutin 5–8 litrů/den

EnergieLaktózu v mléčném nápoji není možné výživově nahra-

dit žádným dietním nápojem. Různé dietní nápoje kryjí energetickou potřebu telat pouze zčásti. Cílem chovatele je zajistit, aby tele zůstalo nejenom naživu, ale zároveň aby nezastavilo růst. Kvůli tomu je nutné nepřerušovat podá-vání mléka/mléčné nahrážky po dobu celé doby průjmu.

PufryZtráta pufrů způsobuje acidózu, která se projeví apatií

telete a sníženou schopností pít mléko. Symptomy překy-selení:

� žádné – tele stojí, je čilé a zvědavé; � lehké – tele hodně leží, působí unaveně,

dokáže ještě vstát; � střední – tele vstává jen s námahou, kymácí

se, má svěšenou hlavu; � značné – tele je apatické, známky

ulehnutí, komatózní stav.

Napájení telatHlavním principem napájení (a tím zároveň i tera-

pie) je vyrovnání ztrát tekutin, elektrolytů a pufrujících látek vzniklých v důsledku průjmu. Osvědčilo se střída-vé podávání mléčného nápoje a roztoku elektrolytů (např. Sanolyte) až 6 × denně.

Mezi jednotlivými mléčnými nápoji s odstupem dvou hodin po mléčném nápoji, je důležité podávat nápoj SA-NOLYTE® v nápojovém kbelíku. Podává se 50 g SANOLY-TE® v 1 litru vlažné vody. NEPŘIMÍCHÁVAT DO MLÉKA.

Sanolyte obsahuje hydrogenuhličitan sodný, který sni-žuje překyselení u telat s průjmem. Vysoce stravitelný hroznový cukr je zdrojem rychlé energie a elektrolyty vy-rovnávají ztrátu elektrolytů.

Tele s průjmem v žádnem případě nepotřebuje dietu!!!Vzhledem ke skutečnosti, že průjmy u telat nejsou pou-

ze bakteriálního původu, je nutné zvážit, jestli je vhodné použití antibiotik.

Při terapii se nedoporučuje paušální použití antibiotik a už vůbec není vhodné nasadit antibiotika profylaktic-ky. Tyto mohou způsobit úhyn normální bakteriální mik-

roflory ve střevě a tím pádem se stávají příčinou, vyvolá-vající průjem. Jedinou indikací pro nasazení antibiotik je bakteriální sepse, která se projeví zvýšenou teplotou, nad 39,8°C.

Jestliže není možné zabezpečit příjem dostatečného množství tekutin napájením, je nutná parenterální rehyd-ratace. Tuto zabezpečí veterinární lékař vnitrožilní aplika-cí. Jestliže tele ani po krátké infúzi není schopné samostat-ně pít, je nutné aplikovat potřebné množství formou trvalé kapkové infuze. V každém případě je nutné nabízet nápoj i pro samostatné pití. Až 95 % telat je po trvalé kapkové in-fuzi schopných přijímat nápoj perorálně, u zbývajících te-lat je nutné opakovat intravenozní rehydrataci, dle dopo-ručení veterinárního lékaře.

Rovněž je možná podpora léčebného procesu aplikací vitamínů a stopových prvků, ze kterých nejdůležitějším je vitamín E a Selen, z důvodu jejich nedostatku v krmení. Ostatní prvky zajistí včasné a dostatečné napojení mlezi-vem po porodu.

Vakcinace je v mnohých případech vhodným řešením problému s průjmy, musí být však splněny preventiv-ní opatření.. Hlavní podmínkou zůstává včasné napojení kvalitním mlezivem. Běžným standardem je zamrazování kvalitního mleziva dopředu do plastových lahví .

Správným managementem při výskytu průjmu u telat je chovatel schopen svými opatřeními zachránit bez ve-terinární pomoci až 95 % případů průjmů a výrazně zvý-šit šance na přežití i při nutnosti terapie veterinárním lé-kařem.

Ve spolupráci s MVDr. Rastislavem Sobotkou

Rostislav KaplSano Domažlice

13September 2011

Porovnání mléčné produkce kombinovaného plemene Fleckvieh versus Holštýnsko frískébez použití koncentrátů

Na konferenci 38. Viehwirtschaftliche Fachtagung 2011 v Raumberg-Gumpensteinu přednesli autoři z vídeňské uni-verzity výsledky z desetiletého pokusu zaměřeného na po-rovnání mléčné užitkovosti kombinovaného plemene Flec-kvieh s plemenem Holštýnsko fríským bez použití koncent-rovaných krmiv. Dále také posuzovali výkrmové schopnos-ti býků obou plemen a ekonomickou efektivitu chovu. Rád bych vás ve zkratce seznámil s těmito výsledky.

Pokus začal v roce 1997 nákupem 26 jaloviček. Z toho bylo 13 Fleckvieh (FV) a 13 Holštýnsko fríských (HF). Ty-to byly ještě dále rozděleny dle původu na „konvenční“ (6 ks; HFK), kdy otci byli běžně používaní býci a linie speciálně šlechtěné na dlouhověkost (7 ks; HFL). Celkem bylo posuzo-váno 71 laktací od 26 krav FV (2,7/kráva) a 58 laktací od 21 HF krav (2,8/kráva).

Krmivovou základnu tvořila travní a jetelotravní siláž (5,85 MJ NEL/kg suš); kukuřičná siláž (6,54 MJ NEL/kg suš) a seno (5,32 MJ NEL/kg suš). Jalovice od 150 kg dostávaly v zimním období 80 % travní siláže, 10 % kukuřičné siláže a 10 % sena a v letním byly na celodenní pastvě s doplňkem sena. Do jednoho roku věku ještě dostaly přídavek 1 kg kon-centrátů. Dále po celou dobu dostávali doplněk minerálií a ad libitum solný liz.

Krávy nedostávaly žádný přídavek koncentrátů. Zim-ní krmná dávka byla tvořena 45 % travní siláže, 45 % ku-kuřičné siláže a 10 % sena sušiny KD a k tomu 150 g běž-né minerální směsi a 30 g soli. V letním období byly krávy na polodenní pastvě a k tomu dostávaly míchanici kukuřič-né a travní siláže, seno ad libitně a stejné množství minerálií jako v zimním období.

Krmení ad libitum a dostatek krmných míst je základem každého pokusu

14 Září 2011


Tab. 1.: Parametry laktací a živé hmotnosti

Plemeno n Laktace dny Mléko kg Tuk % Bílkovina % ECM kg MJ NEL kg ECM Hmotnost kgFV 71 341 6027 4,79 3,39 6646 5,86 720HFK 27 356 7567 4,34 3,13 7870 5,26 688HFL 31 341 6145 4,94 3,22 6814 5,39 597

Relativně k FV (100)HFK 104 126 118 90 96HFL 100 102 103 92 83

Tab. 2.: Změny živé hmotnosti po otelení a přírůstek mezi první a třetí laktací

Plemeno/ pořadí laktace n

Živá hmotnost

5. denkg

100. denkg

Pokles Průměr Nárůstkg % kg kg %

FV1.

≥3.

2631

707759

654714

5345

7,55,9

689744 55 8,0

HFK1.

≥3.

1011

688731

604666

8465

12,28,9

660709 49 7,4

HFL1.

≥3.

1112

588628

521569

6759

11,49,4

566608 42 7,4

V zimním období byla KD tvořena kuk. Siláží a travní senáží v poměru 1 : 1 a 10 % sena v sušině

15September 2011

Věk při prvním otelení nakoupených 26 jaloviček byl v průměru 28 měsíců (FV = 28,3; HFK = 27,6; HFL = 28,3). Do vyhodnocení dlouhověkosti a celoživotní užitkovosti byly zařazeny i krávy na sedmé laktaci. V rámci pokusu by-ly také sledovány změny v živé hmotnosti po otelení jako ukazatel lipomobilizace. Krávy byly váženy pátý a stý den po otelení. Ukazatele mléčné užitkovosti a změny hmotnos-ti uvádí tabulky 1 a 2.

Z výše uvedených údajů vyplývá, že HF krávy měly vyš-ší užitkovost než FV, ale také na počátku laktace docházelo k výrazně vyšším ztrátám hmotnosti, což ukazuje na inten-zivní mobilizaci tělesných rezerv.

Z našich výsledků vyplývá, že: � kombinované plemeno FV je vhodné jak do oblastí obilnářských tak do pastevního chovu.

� Plemenný typ HFK velkého rámce a vysoké užitko-vosti je vhodný do intenzivních podmínek kukuřič-ných oblastí s použitím vysokých dávek koncentrátů (HIGH IPUT).

� Plemenný typ HFL malého rámce je vhodný do pod-horských a horských oblastí.

800FV

FV

HFK

HFK

HFL

HFL

kg

700

600

300

150Cm

140

1201 2 2,3

1.

3,4

2. ≥ 3. otelení

3 4,6 věk4

Graf 1. Vývoj živé hmotnosti a kohoutkové výšky od jednoho roku věku po třetí a další otelení

V tabulce 3. je uvedeno ekonomické porovnání za období let 2000–2006 v cenových relacích Štýrska (AMA 2007; STOCKER 2007).

FV HFK HFL

MlékoTelataVyřazené krávy

1866241239

2121174197

1878172190

Příjmy €/kráva/rok 2346 2492 2240

Doplňkové nákladyVeterinář + sperma

37478

38473

33068

Náklady €/kráva/rok 452 457 398

Příjem – nákladyPoměr k FV

1894100

2035+7

1842-3

Spotřeba sušiny krmiv (kg)Roční užitkovost FCM (kg)

65686047

66506948

58446238

Spotřeba/FCM 1,09 0,96 0,94

S využitím zahraničních zdrojů podle A. Haiger; W. Knaus

Ing. Dr. Pavel PoláchSano Domažlice

16 Září 2011


Trojice pomocníků pro více mléka a lepší zdraví

Krmná dávka musí stimulovat lát-kovou výměnu dojnic a dotovat minerály, stopové prvky a účinné látky, které dojnice ztrácí výde-jem mléka. Proto denně zkrmovat Camisan®, Profi san® nebo Topsan® v množství 10 g na 1 litr nadojené-ho mléka.Zajistěte vysokou kvalitu objem-ných krmiv. Je nutné maximálně omezit ztráty živin a druhotnou fermentaci siláží. Proto objemná krmiva silážujte s použitím siláž-ních konzervačních přípravků Labacsil® Duo a Labacsil® Trio.

Camisan®pro dojnices standardní užitkovostí

Profi san®pro dojnices nadprůměrnou užitkovostí

Topsan®pro dojnicese špičkovou užitkovostí

Váš užitek:• Hodně mléka – roste dojivost.• Vysoký podíl bílkoviny

a tuku v mléce.

• Zdravé výkonné vemeno při menším množství som. buněk.

• Stabilní, zdravé nohy a paznehty.

• Vyšší plodnost – každý rok jedno tele.

S účinnými látkamia a

dávkování dojnicím 10 g na litr mléka

Co stojí jedna mastitida?Rozhodující je úspěšnost terapie.

Finanční ztráty způsobené klinickou mastitidou se skládají ze ztrát výnosů za mléko, nákladů na rozbo-ry a léčení, stejně tak, jako úměrnými čistými náklady na doplnění stáda (náklady na jalovice – tržby za vy-řazené krávy). Liší se podle úrovně mléčné užitkovos-ti zvířete, závažností onemocnění mastitidou a oka-mžikem výskytu. Tak vidíme v tab. 1, že u krav s úrov-ní užitkovosti téměř 8 500 kg mléka/rok jsou náklady na mastitidu nejvyšší v první třetině laktace. To souvisí s tím, že oproti dalším laktačním třetinám je zde vyš-ší výpadek v dodávce mléka během předpokládané os-midenní fáze terapie mastitidy (tři dny léčení a pět dní ochranná lhůta). Následně je pak v praxi možno v dal-ším průběhu laktace pozorovat snížení mléčné užitko-

vosti „laktační propad“. Tento „laktační propad“ může velice rychle obnášet 5 % a více z užitkovosti za lakta-ci a je tím větší, čím dříve v laktaci se klinická mastiti-da objeví! Právě proto by se kravám na začátku laktace měla věnovat zcela zvláštní pozornost z pohledu jejich zdraví a stavu látkové výměny. Protože právě při klinic-kých „subklinických onemocněních“ látkové výměny (ke-tóze, acidóze, mléčné horečce) zvířete se zmnohonáso-buje riziko, že se z těchto důvodů objeví onemocnění ve-mene. Celkově sečteno, samotné výpadky tržeb během fáze terapie (296 kg) a „laktačního propadu“ (423 kg, 5 % užitkovosti za laktaci) činí okolo 720 kg mléka, respek-tive dobře 220 €. K tomu přichází náklady terapie a la-boratorní rozbory v průměru 95 € (průměrná hodnota

Záněty vemene vedou u producentů mléka každý rok ke značným finančním ztrátám. Vyřazování starších krav z dů-vodů onemocnění mléčné žlázy se v posledních měsících významně zvýšilo. Přesto jsou často náklady a ztráty výnosů v této oblasti podceňovány!

Pro zachování zdraví vemene je důležitá správná souhra mezi zvířetem, dojící technikou a člověkem – dojičem

18 Září 2011


Co stojí jedna mastitida?Rozhodující je úspěšnost terapie.

z praxe), ohodnocení vícepráce chovatele ve výši 28 € a poměrné netto náklady na obměnu stáda. Přitom se vycházelo z toho, že 25 % stáda dojnic v průběhu roku onemocní klinickou mastitidou a že každá šestá masti-tida není úspěšně vyléčitelná, takže každé takové zvíře se musí vyřadit. Z toho důvodu je při nákladech 1 500 € za jalovici a tržbě 750 € za vyřazenou jatečnou krávu nutno počítat s netto náklady na obnovu a doplnění stá-da ve výši 125 €/mastitidu. To vše vede k celkovým ná-kladům na jednu mastitidu ve výši dobře 470 € v prvé, téměř 410 € ve druhé a okolo 350 € v poslední třetině laktace. Finanční ztráty jedné klinické mastitidy tedy v průměru obnáší téměř 450 €, přičemž dochází ke ztrá-tě mléka okolo 640 kg mléka. Jedná se zde přitom ovšem o vážený průměr, vzhledem k tomu, že v praxi se mini-málně 70 % všech klinických mastitid objevuje v první třetině laktace. Je-li však úroveň užitkovosti krav vyšší, respektive nižší nežli předpokládaná užitkovost téměř 8 500 kg mléka, úměrně tomu se pak budou lišit finanč-ní ztráty jedné klinické mastitidy.

Přehled různých rozpětí ztrát výnosů, resp. náklado-vých položek ukazuje tabulka 2. Vedle toho jsou zobrazeny i velikost rozsahu jednotlivých vlivů na celkové ztráty. Tak jedna klinická mastitida v závislosti na třetině laktace kdy se vyskytne a denním nádoji onemocněvší krávy způso-bí ztrátu na mléce od 150 do 300 kg během fáze léčení. Již zde vychází při ceně za mléko 0,31 €/kg (včetně DPH a pří-platků) ztráta na tržbách za mléko od 45 do 110 €. K tomu přijde ještě snížení užitkovosti v průběhu zbytku lakta-ce – tedy „laktační propad“. Velmi často vede toto ke ztrá-tě mléka od 150 do 500 kg a snížení příjmů od 45 do 150 €. Podle úrovně užitkovosti krav se ztráty výnosů a tržeb na-kumulují na celkových 300 až 850 kg mléka, respektive 90 až 260 €.

Na nutná léčiva během fáze terapie se v praxi vynaklá-dá minimálně 50 €. K tomu přijdou ještě náklady na vy-šetření zvířete ze strany veterinárního lékaře. Mimoto se musí klást důraz na jednoznačné označení (identifikace) léčených zvířat. Pouze tak je možné předejít omylu, kdy by došlo k podojení těchto krav do mléčného tanku, což ji-

Tab. 1: Náklady jedné klinické mastitidy v závislosti na třetině laktace (vážený průměr)

1.třetina laktace 2. třetina laktace

3. třetina laktace ø laktace

Rozdělení onemocnění mastitidou 70% 20% 10% Množstevní ztráta mléka¹ 296 kg 216 kg 152 kg 266 kg Ztráta tržeb za mléko² 104 € 76 € 53 € 93 € 20%

„Laktační propad“² 423 kg 296 kg 169 kg 373 kg Ztráta tržeb z důvodů „laktačního propadu“² 148 € 104 € 59 € 130 € 28%Náklady terapie (léčiva atd.) 80 € 80 € 80 € 80 € 17%Náklady na rozbory 15 € 15 € 15 € 15 € 3%Vícepráce chovatele 2,3 hod 2,3 hod 2,3 hod 2,3 hod Ohodnocení vícepráce chovatele³ 28 € 28 € 28 € 28 € 6%Netto náklady na obměnu stáda⁴ 125 € 125 € 125 € 125 € 27%Ztráta na mléce celkem (kg)¹ 719 kg 512 kg 321 kg 638 kg Celkové náklady ² 500 € 427 € 361 € 471 € 100%

¹ = 7 497 kg užitkovosti za laktaci² = cena za mléko = 0,35 €/kg vč. DPH a příplatků³ = pracovní náklady 12,50 €/hod práce⁴ = náklady na jalovici (1 500 €) po odpočtu tržeb za vyřazenou krávu (750 €)Lührmann (2007)

Tab. 2: Rozpětí různých nákladových pozic a snížení tržeb

Rozpětí na mastitidu Velikost jednotlivých vlivů/vysvětlení

Četnost onemocnění mastitidou 15–50% Infekční tlak, kvalita práce při dojení, dojící technika, management chovateleZtráta množství mléka 150–350 kg Výše denní užitkovosti & délka onemocněníZtráta tržeb za mléko 50–130 € Výše denní užitkovosti, délka onemocnění a cena za mléko

„Laktační propad užitkovosti“ 150–500 kg Stádium laktace krávy, čím dříve v laktaci se mastitida objeví, tím větší je „laktační propad“Ztráta tržeb za mléko z důvodů „laktačního propadu“ 50–175 € Stádium laktace krávy a cena za mlékoNáklady léčení 50–120 € Počet léčebných ošetření a návštěv veterinářeNáklady na rozbory 3–20 € Počet testů na inhibiční látky, cytobakteriologické rozbory atd.Vícepráce chovatele 1–4 hod Prodloužená doba dojení a čas nutný pro diagnostikuOhodnocení vícepráce chovatele 15–50 € Námezdní pracovní síly, alternativně efektivnější využití času při plnění jiných úkolů!% vyřazení z důvodů nevyléčitelných onemocnění vemene 5–80% Podíl vyřazovaných krav z důvodů neúspěšné léčby mastitidNetto náklady na obměnu a doplnění stáda 40–350 € Počet vyřazených zvířat z důvodů onemocnění vemene × (náklady na jalovici –tržba z jatek za vyřazenou krávu)Celkové ztráty mléka zapříčiněné klinickou mastitidou 300–850 kg Celkové náklady jedné klinické mastitidy 210–840 €

19September 2011

nak vede ke značným ekonomickým škodám. Proto by se vždy mělo mléko od léčených krav (i po uplynutí ochran-né lhůty) podrobit testu na obsah inhibičních látek, ještě předtím, nežli se mléko dostane do sběrného tanku. Tak je třeba na inhibiční test počítat s minimálně 3 € nákladů na vyšetření.

Jednoznačně se u klinických mastitid doporučuje vše-obecné cytobakteriologické vyšetření oddojků z jednotli-vých čtvrtí s antibiogramem, což stojí ca. 10 až 12 € na krá-vu. Jen tím je možné realizovat rychlejší, efektivnější a tr-valý úspěch léčení nemocných zvířat

Mimoto tento postup nabízí velmi dobrou informaci z pohledu zdraví vemene ve stádě. A vzhledem k tomu, že náklady na vyšetření v tomto případě tvoří maximálně 5 % z celkových nákladů klinické mastitidy (pouze podřadný význam), nemělo by se šetřit na nesprávném konci! Pro-tože daleko více rozhodující nežli náklady je v této oblas-ti efektivní a trvalý úspěch terapie. Pouze tak je možné udržet ztráty mléka malé a zvíře dále dlouhodobě využít k produkci mléka!

Často je při klinických mastitidách podceňována více-práce vynaložená ze strany chovatele. Tento čas práce na-víc je zapotřebí pro první diagnózu, ošetření (léčení) a ná-slednou péči o zvíře. Tak se tato doba velice rychle pro-dlouží o pět až deset minut na každé dojení. K tomu se musí zohlednit i časy na aplikaci léčiv (jejich nákup, zápis do knihy léčení a použitých léčiv atd.) stejně tak jako do-

ba strávená při pomoci veterinárnímu lékaři. Celkově se tyto časy počítají na jednu až čtyři odpracované hodiny na mastitidu, respektive půl až hodinu na krávu a rok!

V konečném důsledku je třeba zohlednit i netto náklady na obměnu a doplnění stáda, které zpětně souvisí s klinic-kými mastitidami. Největší vliv na to má počet vyřazených (vybrakovaných) zvířat, který je určen závažností mastiti-dy a úspěšností léčby. Z toho je ještě jednou jasně patrné, že se ani tak nejedná o výši nákladů na rozbory a léčení, nýbrž úspěšnost terapie. Přitom neustále platí, že velkou pomocí je pokud možné včasné rozpoznání (diagnostika) a ošetření mastitidy. Přesto všechno je 100 % úspěšnost te-rapie iluzorní, takže se musí počítat s netto náklady na ob-měnu stáda ve výši minimálně 40 €/mastitidu.

Celkem se jmenované ztráty výnosů (tržeb) a náklado-vé položky vyšplhají na minimálně 200 € a v extrémním případě dobře 800 € na jednu klinickou mastitidu! Tím se ekonomický význam dopadů klinické mastitidy stává pro všechny producenty mléka velmi významným. V tabulce 3 jsou uvedeny ztráty výnosů a náklady na příkladu jedno-ho podniku, dopad na krávu a celé stádo. Základ zde tvoří podnik se 70 dojnicemi a 17,5 případy klinické mastitidy (četnost výskytu mastitid v ø 25 % ročně). Tak se v případě tohoto podniku asi každé tři týdny vyskytne jedna masti-tida, což je v praxi výraz velice dobrého zdravotního sta-vu mléčné žlázy. Přesto finanční ztráty na příkladu tohoto stáda již narostou na dobře 5.600 € za rok. V tom je obsaže-

Tab. 4: Celkové náklady, ztráta mléka a nutné vícepráce při klinických mastitidách v závislosti na četnosti výskytu mastitid, na krávu a mléčné stádo různé velikosti

Velikost stáda

Četnost výskytu mastitid20 % 35 % 50 %

Početp. a. 1

Celkové náklady²

Ztráta mléka² Více-práce² Počet

p. a. 1Celkové náklady²

Ztráta mléka² Více-práce² Počet

p. a. 1Celkové náklady²

Ztráta mléka² Více-práce²

40 krav 8 3 772 € 5 105 kg 18 hod. 14 6 601 € 8 933 kg 32 hod. 20 9 430 € 12 762 kg 45 hod.75 krav 15 7 072 € 9 572 kg 34 hod. 26 12 377 € 16 750 kg 59 hod. 38 17 681 € 23 929 kg 84 hod.100 krav 20 9 430 € 12 762 kg 45 hod. 35 16 502 € 22 334 kg 79 hod. 50 23 547 € 31 905 kg 113 hod.

1 = počet výskytů mastitid p.a. (včetně event. opakujících se onemocnění jednotlivých zvířat)2 = hodnoty průměrné mastitidy (tab. 1 a 3)

Tab. 3: Náklady mastitid na příkladu podniku, na mastitidu, na krávu a mléčné stádo

ø na mastitidu na krávu5 na stádo5

Četnost onemocnění mastitidou p. a. 25 % 17,50Množstevní ztráta mléka1 266 kg 66 kg 4 648 kgZtráta tržeb za mléko2 93 € 23 € 1 627 €

„Laktační propad“2 373 kg 93 kg 6 519 kgZtráta tržeb z důvodů „laktačního propadu“2 130 € 33 € 2 282 €Náklady terapie (léčiva atd.) 80 € 20 € 1 400 €Náklady na rozbory 15 € 4 € 263 €Vícepráce chovatele 2,3 hod 0,6 hod 39,4 hodOhodnocení vícepráce chovatele3 28 € 7 € 492 €Netto náklady na obměnu stáda4 125 € 31 € 2 188 €Ztráta na mléce celkem (kg)1 638 kg 160 kg 11 167 kgCelkové náklady2 471 € 87 € 6 063 €1 = 7 497 kg užitkovosti za laktaci2 = cena za mléko = 0,35 €/kg vč. DPH a příplatků3 = pracovní náklady 12,50 €/hod práce4 = náklady na jalovici (1 500 €) po odpočtu tržeb za vyřazenou krávu (750 €o)5 = Příklad stáda se 70 kravamiLührmann (2007)

20 Září 2011


na ztráta mléka v množství více jak 11 000 kg mléka a více-práce téměř čtyřicet odpracovaných hodin ročně.

Finanční důsledky výsledné ztráty mléka a nutné ví-cepráce při klinických mastitidách v závislosti na četnos-ti výskytu mastitid a velikosti stáda objasňuje tabulka 4. Na příkladu se sčítají celkové náklady klinických masti-tid ve stádě s 75 kravami a četností výskytu mastitid 35 % (= 26 mastitid za rok) na dobře 11 700 €. V tom je obsaže-na ztráta mléka 16 750 kg a vícepráce 59 pracovních ho-din za rok. Tento podnik může díky snížení výskytu one-mocnění mastitidou o 15 %, snížit finanční ztrátu o 5 000 € a uvolnit si pracovní čas (dobu) na management vedení stáda, nebo pro své koníčky (hobby). Z toho je zřejmé, že by mělo být v každém případě snahou zlepšení zdravotní-ho stavu vemene s redukcí klinických mastitid, protože to nabízí značné přednosti (výhody) ekonomické, v oblasti zvýšení mléčné užitkovosti a úsporách práce!

ZávěrFinanční ztráta jedné klinické mastitidy obnáší v pří-

padě úrovně užitkovosti stáda téměř 8.500 kg mléka, při váženém průměru již okolo 490 €. Ty jsou tvořeny hlav-ně ztrátami mléka (40 %) během fáze léčení a následného „laktačního propadu“, dále netto náklady na obměnu a do-plnění stáda (35 %). Ostatní náklady na léčení a rozborová vyšetření, včetně připočtění nutné vícepráce zatíží účto-vání celkových nákladů „jen“ 25 %. Z toho je jasně patrné, že posledně jmenované nákladové položky mají podřad-ný význam. Daleko důležitější je efektivní a dlouhodobý úspěch léčení zvířete, aby se minimalizovaly ztráty mléka a krávy mohly být dále a dlouhodobě využity k produk-ci mléka. K tomu musí být, hlavně v problematických stá-dech, využity všechny možnosti k redukci výskytu masti-tid, aby se tím způsobené finanční ztráty udržely pokud možno nízké.

Bernd LührmannLKW Niedersachsen

Landpost, 13 Oktober 2007, str. 48–50

Záněty mléčné žlázy patří jednoznačně k onemocněním, které pro chovatele znamenají značné finanční

ztráty a pro dojnici samotnou často přímé ohrožení na životě, nebo riziko předčasného vyřazení ze stáda

Rychle využitelná energie pro vysokoprodukční dojnice

Multisan® Nektar zvyšuje stravitelnost strukturální vlákniny, stabilizuje

syntézu mléčného tuku a zlepšuje úroveň látkové výměny dojnice.

Zásluhou nasazení Multisan® Nektar v krmné dávce roste mléčná užitkovost

a snižuje se riziko vzniku mastitidy.

21September 2011

Kvalitní kukuřičná siláž – předpoklad vysoké užitkovosti a zdraví dojnic

Kvalitní siláže představují nezbytnou součást krmné dávky přežvýkavců, kterou nelze nahradit žádným kon-centrátem, aniž by došlo k závažnému porušení bachoro-vých funkcí. Při výrobě kvalitních siláží je cílem efektivně dosáhnout co nejvyššího obsahu živin ve sklízené hmotě s co nejnižšími ztrátami na hmotě a hlavně na živinách. Podle studií Oba a Allena (2006), zabývajících se vlivem stravitelnosti NDF kukuřičných siláží v krmných dávkách dojnic, zvýšení stravitelnosti NDF o 1 % zvýšil se denní příjem siláže u dojnic v průměru o 0,17 g a denní nádoj mléka o 0,27 kg při 4 % FCM tuku.

Kdy sklízet kukuřici na siláž?Optimální doba sklizně nastává tehdy, když je dokončen

přesun živin do zrna tj. když se tzv. mléčná linie nachází asi ve dvou třetinách od vrcholu. Sušina celé rostliny je v tu dobu 30–35% a sušina zrna 45–55 %. Vhodnou sušinu i stav porostu je třeba posuzovat s ohledem na druh hybridu a sta-noviště. U hybridů s tvrdým typem zrna dozrává klas na ze-lené hmotě (stay-green). U těchto druhů hybridů je výhoda, že se rozšiřuje sklizňové okno, ale je zde nebezpečí překro-čení optimální sušiny a snížení silážovatelnosti.

Silážní hmota při vyšší sušině se ve žlabu špatně dusá,

Kukuřičná siláž je významným zdrojem energie ve formě škrobu. Jeho obsah závisí na vegetačním stádiu sklizně, na po-dílu sušiny palic z celé rostliny a velikosti a množství zrn v palici. Velmi důležitý je i faktor správně zvolené odrůdy kuku-řice, u které však mohou být velké rozdíly v závislosti na zvoleném stanovišti a výrobních podmínkách.

snižuje se v ní migrace bakterií mléčného kvašení, snižu-je se hladina vodorozpustných cukrů, zvyšuje se podíl ne-stravitelné vlákniny a v neposlední řadě narůstá riziko za-plísnění.Krmná hodnota takovýchto siláží bývá neuspoko-jivá a zvířata ji často špatně přijímají.

Sklizeň kukuřice na siláž.Díky příznivému obsahu rozpustných nevláknitých sa-

charidů (NFC) patří silážní kukuřice k nejsnadněji silážo-vatelným pícninám. Termín silážování kukuřice je z vět-ší části určen již na jaře výběrem pěstovaného hybridu a dobou setí. V průběhu vegetace se vliv na termín sklizně na siláž v podstatě zúží jen na délku slunečního svitu. Vý-nos vybraného hybridu je výrazem výkonnosti stanoviště ve spojení s jeho úrodností.

Začátek sklizně kukuřice na siláž se řídí sušinou siláž-ní hmoty (30–35 %) a zralostí zrna (mléčně – vosková zra-lost ). Výškou strniště je možno pozitivně ovlivnit koncen-traci energie a stravitelnost organické hmoty. Odhadem se zvýší s každými 100 mm výšky strniště obsah sušiny o 1 %, koncentrace energie o 0,2 MJ NEL/kg sušiny. Doporuču-ji výšku strniště 400 mm,výnos se sice sníží asi o 5 %, ale ve výživě dojnic je důležitější koncentrace živin a vyšší stra-

Díky příznivému obsahu rozpustných nevláknitých sacharidů (NFC) patří silážní kukuřice k nejsnadněji silážovatelným pícninám. Termín silážování kukuřice je z větší části určen již na jaře výběrem pěstovaného hybridu

22 Září 2011


vitelnost organické hmoty. Velmi důležitým momentem, snad i rozhodujícím momentem, který ovlivní kvalitu si-lážní hmoty je práce na silážním žlabu a to hlavně dusá-ní nařezané hmoty. Kvalitu dusání ovlivňuje mnoho fakto-rů. Jedním z nejdůležitějších je sušina silážní hmoty, délka řezanky, hmotnost dusacího stroje, výkon dusacího stroje, hmotnost dusacího stroje, rychlost pohybu dusacího stroje a výška dusané materiálu. Optimální sušina silážní hmoty by měla být 30–35 %. Na délku řezanky se názory odborní-ků liší, platí však pravidlo, že délka řezanky by neměla pře-sáhnout 10 mm, optimum 5–7 mm, s dostatečně narušeným zrnem. Čím sušší hmota, tím kratší řezanka. Výkon dusací-ho stroje by měl být 2–3 × vyšší než je výkon sklízecí řezač-ky. Množství udusané hmoty za hodinu je mimo jiné závislé na hmotnosti dusacího stroje. Dusací stroj je schopen za ho-dinu udusat dvojnásobek své hmotnosti s tím, že hmotnost stroje je daná šířkou pneumatik. Úzké pneumatiky – vyšší hmotnost stroje. Rychlost pohybu dusacího stroje by měla být 2–3 km/hod. Výška dusaného materiálu by neměla pře-kročit 100–150 mm. Při přerušení silážování by se měla po-slední silážní hmota dusat stejnou dobu, jako každá před-cházející hmota. První operace při začátku silážního dne je návoz a rozhrnutí (100–150 mm) silážní hmoty a potom teprve dusání. Špatným dusáním siláže hrozí riziko tvorby plísní a sekundární zahřívání hmoty.

Biologicko-chemická konzervace kukuřice.Použití biologicko-chemického silážního přípravku by

mělo přinést rychlé pomnožení bakterií mléčného kvaše-ní v silážní hmotě, tím rychlé nastartování tvorby kyseliny mléčné a snížení hodnoty pH. Obsah sorbanu draselného v silážním přípravku zvyšuje aerobní stabilitu siláží a to v porovnání anaerobních podmínek s aerobními až o 4–6 dní. Aerobní stabilita však závisí na více faktorech, jako je dostatečné dusání, dobré a rychlé zakrytí, šířka žlabu v závislosti na počtu zvířat (denní odběr), správně zvole-ná technika odběru siláží aj. Správně zvolenými silážními prostředky je možné snížit náchylnost siláží na zahřívá-ní a tvorbu plísní, při čemž náklady na silážní prostředky tvoří jen 9 % resp. 4 % hodnoty siláže.

Pokud je dodržen správný technologický postup při silážování kukuřice, zvole n správný konzervační pro-středek, dodrženo dávkování konzervačního prostředku a zvolen správný technologický postup vybírání siláže, tak lze očekávat v porovnání s nekonzervovanou siláží zlepše-ní těchto ukazatelů:

� Mléčná užitkovost (kg/ks a den) + 0,8–1 kg � Příjem siláže + 5–7 % � Koncentrace energie (MJ NEL/kg sušiny) + 0,2 MJ � Zlepšení bílkoviny v mléce + 0,2–0,4 %

+

Jedinečná kombinace

Baktérie mléčného kvašení

Kombinace kyselin

Podpora mléčného kvašení s rychlým poklesem hodnoty pH

Vyšší hodnota krmiva Lepší stravitelnost a vyšší příjem siláže

Konzervování pomocí chemických kyselin Účinné proti kvasinkám a plísním*) Lepší stabilita siláže, účinné

proti následnému zahřátí a druhotné fermentaci

VÍCE MLÉKA, LEPŠÍ ZDRAVÍA REPRODUKCE!

Seznam použité literatury je k dispozici u autora

Ing. Bušina PetrSano Domažlice

23September 2011

Překvapivý nový problém – velké vrhy

Přizpůsobit management nebo přijmout vyšší míru ztrát?

Úvod:Celá řada podniků se v minulých letech zaměři-

la na repopulace svých chovů s tím, že v rámci těch-to opatření se současně obměnila původní genetika za moderní, velmi plodná plemena. První zkušenosti jasně ukazují, že bude muset zákonitě dojít i ke změ-nám managementu a zootechnické i ošetřovatelské práce, aby se docíli lo výsledků srovnatelných s nej-lepšími zahraničními chovateli. S většími vrhy ne-odvratně narůstá také podíl selat s nízkou porodní hmotností uvnitř vrhu, což vyžaduje odpovídající pé-či. Kde tedy před několika lety ještě byl nízký počet živě narozených selat překážkou pro dosažení 25 od-stavených selat, má dnes bohužel mnoho chovatelů se-lat management nepřizpůsobený velkým vrhům, což se odráží ve vyšší míře ztrát.

Split suckling (oddělené krmení)Jako první opatření by si měl chovatel selat zvyknout

na to, že označí vždy prvních šest selat z každého vrhu ba-revným sprejem. Poslední narozená selata vykazují kvůli delšímu porodu častěji nižší zásoby glykogenu než ta dří-ve narozená. Kromě toho měla dříve narozená selata ješ-tě volný výběr v ,,mléčném baru“ a mohla tedy přijmout již dostatek kolostra. Tato jednoduchá pomůcka ulehčuje chovateli později rozhodnutí, která selata mají při odděle-ném krmení častěji konzumovat kolostrum.

Rozdělené krmení (split suckling) se stalo u velkých vrhů nezbytným, neboť nejen malá a později narozená selata mu-sejí se svými silnějšími sourozenci bojovat o nejlepší místo k sání, ale k dispozici jsou také prasnice všech věkových tříd s více či méně funkčními struky. Prasnicím se během a těs-ně po porodu tvoří kolostrum průběžně a tato skutečnost

S většími a početnějšími vrhy neodvratně narůstá také podíl selat s nízkou porodní hmotnosti uvnitř vrhu, což vyžaduje změnu managementu a zootechnické i ošetřovatelské práce

24 Září 2011

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

musí být odpovídajícím způsobem využita. Především pro-to, že obsah imunoglobulinů hodinu od hodiny silně kle-sá. V dánských pokusech v praxi bylo zjištěno, že 50 % selat, uhynulých do dvanácti hodin po porodu, mělo příliš nízký obsah imunoglobulinů v krvi. Především malá selata měla obsah imunoglobulinů nižší než 10 mg Ig/ ml krve.

Aby bylo tomuto zabráněno, bývá prvních šest selat po porodu na cca dvě hodiny odděleno na kotci od ostat-ních pomocí prkna, popř. zavřeno do odpovídající pře-pravky (např. malý kbelík, nebo bedna), tak aby i posled-ní narozená selata mohla přijmout kolostrum. Poté smějí opět všechna selata dvě hodiny sát, následně je opět oddě-leno prvních šest selat atp. Pomocí tohoto opatření první den může být omezené množství kolostra relativně rovno-měrně rozděleno mezi všechna selata, dokud např. nebude k dispozici nějaká vhodná kojná prasnice.

Mateřská výkonnost prasnic a správné vyrovnávání vrhůTakto dosažená vitalita menších selat by měla nyní

být zabezpečena až do odstavení. Zde se neobejdeme bez správně provedeného vyrovnání vrhů. Platí tu základní pravidlo: Tak mnoho, jak je nutné, a tak málo, jak je mož-né. Při dnes zavedených více-týdenních produkčních ryt-mech zbývá mnoha chovatelům často pouze možnost, co možná aktuálně zavést přijatelné rozdělení vrhu v rámci konkrétní porodní skupiny. Čím větší je porodní skupina, tím se naskýtá více možností výběru a tím lépe mohou být provázány případné činnosti. Proto musejí být v budouc-nosti prašeny větší skupiny prasnic, aby vyhovovaly této podmínce.

Mnoho chovatelů prasnic nepřihlíží k faktu, že kva-lita mléčného ústrojí a struků je u mladších zvířat lepší než u starších. Tato okolnost by měla být při vyrovnává-ní vrhu zohledněna. Při průměrné obměně stáda prasnic na úrovni okolo 40 % a s průměrně pět životaschopnými vrhy na prasnici, dostáváme podíl více než 30 % starších prasnic, které mají za sebou šest vrhů. Zde začíná další problém, neboť tyto prasnice často nejsou schopné vycho-vat rovnoměrně ještě deset selat. Na základě horší kvality struků, především v poslední třetině kojení (heslo: chro-nická mastitida), roste vrh značně rozdílně, tudíž jsou od-stavována selata o různých hmotnostech, resp. malá selata musejí být zcela vyhladovělá, když nejsou odstavena nebo přeložena jinam.

Na základě výkonnostních dat předcházejících vr-hů (proto musejí ovšem viset nad prasnicemi jejich kar-ty) a vnějšího vzhledu struků, jako např. tloušťka struku, jeho délka a odstup obou mléčných lišt navzájem mohou být vyhledány vhodné prasnice pro menší selata, přičemž v první řadě přicházejí v úvahu prasnice na 2. vrhu.

Kromě toho co zde již bylo uvedeno, nesmíme nikdy zapomínat i na hygienický aspekt těchto opatření. Často

nemají kojné prasnice zvlášť oddělené kotce, pročež mu-sejí být chovány v běžných kotcích pro selata. Toto mů-že vést k situaci, kdy jednotlivé kotce již nejsou organizo-vány podle principu „All in – All out“ (turnusy) a může narůstat množství choroboplodných zárodků v prostředí porodny. Jedním z řešení je nechat především volné kotce pro kojné prasnice. Tím zůstanou minimálně selata jedné věkové skupiny pohromadě. Výhodné by bylo, kojné pras-nice před přesunem do kotce omýt.

Stejná data jako pro určení kojných zvířat by měla být vyu-žita také pro ekonomicky smysluplnou selekci prasnic na po-rážku, aby málo výkonné prasnice neblokovaly další úspěch chovu. Odpovídající náhrada musí být tedy provedena při dobrých i špatných cenách selat, i když je to občas těžké i pro chovatelovu peněženku. Mnohem horší to však ale je v situ-aci, kdy se následky nedostatečné brakace projeví s časovým odstupem, což je často v případě dobrých cen selat.

Selata by měla být nejdříve dvanáct hodin po narození, tedy po zajištěném příjmu kolostra, a nejpozději čtyřice-tosm hodin po narození přeložena, tedy předtím než dojde k „zasušení“ tvorby mléka v nepoužívaných strucích a de-finitivně se určí pořadí selat na vemeni.

V zásadě by měla být přesunuta ta nejsilnější selata, ne-boť ta mají lepší předpoklady, že se prosadí v novém vrhu snáze než menší selata. Pokud musí být přesunuto deset malých selat k dobré kojné prasnici, protože by u svých vlastních sourozenců z vrhu měla jen malé šance, mělo by se s tím několik hodin vyčkat, aby se mohl vyvinout větší tlak mléka a prasnice mohla selata lépe přijmout.

Ale opět pozor, každý přesun s sebou přináší také rizi-ko – narůstá pravděpodobnost přenosu choroboplodných zárodků. Kromě toho tato praxe způsobuje u právě půl dne starých selat stres.

Posledním, v praxi čím dál tím více používaným opat-řením je využití technických krmných automatů. Ty-to musejí být rozděleny do dvou kategorií: pro prestarté-ry a pro mléčné krmné směsi. Krmné automaty pro pre-

vytápěná podlaha infračervená lampa kryt „hnízda“ selat

kojná přídavný žlab, krmítko napáječka

Obr. 1: Optimalizace prostorových podmínekLANDPOST, Karin Müller

Tabulka: Přírůstky na krmné technice v závislosti na věku přesunu

počet selat průměrná porodní váha (kg)

variační koeficient porodní váhy (%)

věk při přesunu (dny)

průměrná hodnota přírůstky (g)

variační koeficient přírůstků (g) dny krmení u „kojné“

151 1,69 13,8 1 156,01 34,2 15,1140 1,66 16,0 2 149,45 37,0 16,195 1,62 17,5 3 160,33 42,7 13,4

25September 2011

startér jsou určeny selatům od asi pěti do sedmi dní vě-ku. Pomocí ohřívání vody (díky průtokovému ohřívači) je k dispozici teplá krmná kaše a případně lze i vmíchat su-šené mléko. Tímto systémem bylo dosaženo dobrých úspě-chů. Alternativně lze prestarterové krmné automaty vyu-žít i k výživě starších selat s nízkou hmotností.

Optimální podmínky pro selataLhostejno pomocí jaké techniky, nicméně musejí být

zajištěny optimální podmínky pro selata. To znamená, že musí být selatům k dispozici kotec o teplotě minimálně 30 ̊ C, musejí mít nepřetržitý přístup k vodě a též přídavný žlab, nebo krmítko se suchým krmivem (viz. Obr. 1).

Pokud je kašovité krmivo podáno příliš pozdě, muse-jí pomoci mléčné krmné automaty. Tyto dnes dosahují enormního rozvoje. Když před několika lety přišla prv-ní vlna těchto krmných zařízení, často končily po krát-ké době uklizeny na půdách. Důvody byly: komplikované zacházení, hygienické problémy a ne zcela kvalitní mléč-né krmné směsi. Obzvlášť na jejich složení se intenzivně pracovalo, aby vyhovovala selatům i krmným automatům. Hygienické vybavení se významně nezměnilo. Také dnes jsou tyto systémy ještě nákladné. Ale jedno je jiné: Zatím-co dříve téměř nebyla poptávka po práci s těmito přístroji, dnes je na základě vzrůstajícího počtu selat enormní. Vy-platí se tedy podstatně více nežli v dobách minulých.

Zkušenosti z praxeSystémů krmení je celá řada, ale dva z nich, jak se zdá

získávají převahu. Ačkoliv bylo k této problematice již mnoho zjištěno, je zde ještě pořád řada nezodpovězených otázek. Kolik mléka potřebuje sele na den v průběhu doby kojení? Jaká selata mají být nasazena na techniku – ta těž-ší, nebo ta lehčí? Jak stará by měla být selata při přechodu na techniku?

Používané systémy mají v zásadě rozdílné metody, pro-to nemohou být navzájem přímo srovnávány.

Jedna varianta (např. Rescue Deck) pracuje se stálým přísunem mléka v prvních čtrnácti dnech života. Poté při-

Početné vrhy vyžadují dostatečný počet kvalitních a zdravých struků

0

25

50

75

100

125

150

175

200kojná 1 kojná 2

g/d

und

Fer

kel

Obr. 2: Test rozdílných mléčných krmných směsí (vždy sloupeček) u dvou různých technických „kojných“ (přezkoušení na sucho) ve stejném pořadí. LANDPOST, Karin Müller

26 Září 2011


chází ke slovu jiná technika s prestartéry. Dbát se musí především na to, aby byl přechod z mléka na prestartér pro kojená selata co možná nejméně stresový. Selata jsou nej-dříve v menších jednotkách, přičemž mají v prvních dvou týdnech neomezený přístup k mléku a mohou pít, kdyko-liv chtějí. Při tomto principu je mléko jednou za den roz-mícháno ve větším množství. Rozvody jsou čištěny denně čistou vodou a jednou až dvakrát týdně čistícím roztokem, u nějž se stejně jako u dojících zařízení střídá kyselý a zá-saditý roztok.

Druhá zcela odlišná varianta krmení (např. Erna) po-nechává selata po určitou dobu kojení na technice. Pod-le techniky lze od určitého definovaného časového úseku nejprve nahrazovat mléko prestartery. Výhoda spočívá v tom, že se selata musejí jen pomalu přeučovat. V těch-to krmných systémech je mléko, resp. mléčná směs po-dávána v hodinových intervalech 24 hodin denně. To lze přizpůsobit věku a počtu selat a úrovni zaopatření. Systé-my fungují na principu kávovaru. Sušené mléko je zalito horkou vodou. Rozdíl oproti kávě je pouze ten, že zde má být mléko zaléváno vodou o teplotě cca 45 ̊ C. Důležitá kritéria pro tyto systémy jsou robustnost a snadné mož-nosti čištění.

U všech systémů musí být stejně jako u prestartero-vých krmných automatů dbáno na optimální okolí s do-statkem tepla a čerstvého vzduchu. U všech systémů je též k dispozici neustále pevné krmivo a přídatné zásobe-ní vodou.

Která selata mají na techniku?Pokud si uvědomíme, že tři čtvrtiny všech ztrát koje-

ných selat se objevují v prvních třech dnech, byl proveden výzkum ve Futterkampu (Německo), zda je možné nasadit selata na techniku již po prvním dnu života. Po opatrných začátcích můžeme říci, že toto v zásadě možné je.

V tabulce jsou vidět porodní hmotnosti a denní přírůst-ky v prvních dvou týdnech kojení vždy podle rozdílného věku přesunu selat na techniku.

Věk nemá žádný řídící vliv na denní přírůstky se-lat v prvních dvou týdnech. V tomto vyhodnocení zůstal technický způsob nezohledněn.

Za pozornost ovšem stojí, že selata, která se dříve dosta-la na krmný automat, jsou více nápadná ve svém chování. To se projevuje ve vzájemném olizování a velmi rušném kontaktu mezi selaty. Dosud nevedlo toto chování k tr-valým zraněním nebo zánětům. Přesto je právě tento bod nahlížen z etických důvodů obzvláště kriticky. Zde musí výzkum ještě hodně pokročit, aby byla nalezena příčina a následně řešení.

Selata, která strávila dobu kojení na technice, jsou běž-ně při odstavu lehčí než selata, která byla po tuto dobu u prasnice. Nicméně pro ně je start v normálním provo-zu chovu mnohem snazší. Nenastává u nich stres ze změ-ny krmiva.

Pozor u techniky a mlékaPro spolehlivou funkčnost systémů je bezproblémo-

vá souhra techniky a mléčné krmné směsi nevyhnutel-ná. Proto je především v systémech, kde je mléko vydá-váno v hodinových taktech, bezpodmínečně nutné před

začátkem prvního průchodu selat udělat tzv. ,,přezkouše-ní za sucha“. Nesmějí se tvořit žádné hrudky, protože ty mohou následně vézt ke snížení množství sušeného mléka ve směsi. Kolik mléka je vydáno v určitém časovém úseku? Jak vysoké je ve skutečnosti funkční zajištění (např. kolí-sání tlaku vody) atp.

Obrázek 2 vysvětluje tuto problematiku. Jednotlivé sloupečky představují vždy jeden druh sušeného mléka. Byly zkoušeny ve stejném pořadí ve dvou různých tech-nických krmných automatech. Barvy ukazují rozdílné ča-sování (vždy při deseti selatech). Sloupečky znázorňují množství sušeného mléka na jedno sele a den v gramech. Je jasné, že sušená mléka jsou navzájem odlišná a k tomu v různých technikách také jinak reagují.

Na trhu jsou nabízeny různé krmné automaty ve spolu-práci s výrobci sušeného mléka. Přitom vycházíme z pravi-dla, že tato souhra byla intenzivně testována. Přesto je do-poručováno před prvním provozem provézt zkušební bě-hy, abychom se ujistili, že vše funguje. Chyby v této oblasti se velmi drasticky projevují na ztrátách selat.

Pro výběr systému je třeba zohlednit počet ,,nadpo-četných“ selat, prostorové a technické skutečnosti a pře-devším zájem chovatelů. Proto se k tomuto rozhodují jen na některých podnicích.

Vitalita selat díky výživě prasnicDalší z možností, jak zlepšit vitalitu selat již před naro-

zením, spočívá ve výživě březích prasnic. Pokud prasnice v době březosti dostávají krmení, jež obsahuje vícekrát ne-nasycené Omega-3 mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (např. různé rostlinné oleje), může se zlepšit vitalita selat. Tyto kyseliny např. zvyšují glykogenové rezervy ve svalech selat, čímž činí sele pohyblivějším a umožňují mu tak lepší a rychlejší příjem kolostra, což samozřejmě zvyšuje jejich vitalitu a imunitu. Sníží se podíl slabých selat a možnost jejich umačkání a celkově se tak mohou snížit ztráty selat.

Pokud bychom chtěli rozebírat celý komplex výživy v době kolem porodu s ohledem na MMA, porušili by-chom rámec tohoto článku. Další zvládnutí této problema-tiky je však základním předpokladem pro vysokou celoži-votní užitkovost všech prasnic.

Shrnutí:Navržená opatření managementu představují pouze

výběr z možných opatření na snížení ztrát kojených selat a tím docílení nárůstu počtu selat odstavených. Tvrdá sou-těž s Holanďany a Dány nás nutí více než kdy dříve zlepšo-vat užitkovost v chovu prasat a tím snižovat náklady. Fak-tem je, že u velkých vrhů je jednoduše nutno více mana-gementu a tudíž více pracovních výdajů, abychom mohli realizovat odchov 25 a více selat.

S využitím zahraničních zdrojů

Jaroslav VelemanSano Domažlice

27September 2011

Vysoká stravitelnosta chutnost musí být prioritou

Co se ve stáří selat zamešká, to již nelze v pozdější fázi výkrmu nijak dohonit. Z pohledu výživy je pro-to důležité již od počátku zajistit krmení odpovídající věku a vývoji selat. Předpokladem pro to je, aby byly hmotnosti selat v jednotlivých fázích odchovu správ-ně odhadnuty, nebo ještě lépe – zváženy. Proto by se mělo namátkové vážení vzorku vybraných zvířat stát pevnou součástí chodu provozu. Jsou-li v pořádku podmínky ustájení, hygieny a výživy, pak váží spo-kojeně rostoucí selata na konci čtvrtého týdnu života více jak 8 kg a s deseti týdny života je to již 30 kg. Pro čerstvě narozená selata je nejdůležitější včasný příjem dostatečného množství kolostra. Dodává první dávku energie pro zachování tělesné teploty a zajišťuje roz-voj pasivní imunity selat. Schopnost selat absorbovat obranné látky ze střeva do krve se redukuje již něko-lik hodin po narození.

Odstav: Víc nežli jen změna stájeOdstav ve stáří od 21 do 28 dní znamená pro selata

značný stres vzhledem k tomu, že se mění jejich okolní prostředí, sousedé ve skupině, krmná a napájecí zaříze-ní, úroveň mikrobiální zátěže a v neposlední řadě i výživa. Sele musí náhle den po odstavu nahradit okolo 1 kg mléka od prasnice pevným krmivem. Skládá-li se mléko prasni-ce zejména z mléčného cukru, mléčného proteinu a živo-čišného tuku, musí se trávící systém selat ny ní nárazově přizpůsobit na krmivo s vysokým obsahem škrobu a bíl-kovin rostlinného původu. (Viz graf „Složení mléka pras-nice a pevného krmiva“). Graf „Vývoj enzymatického sys-tému u selat“ objasňuje, že trávicí trakt selat je v prvních týdnech života nastaven na příjem mléka a mléčných pro-duktů. Trávení mléčného cukru (přes laktázu) a vysoce kvalitních živočišných tuků (díky lipáze) je u novorozence dobře vyvinuto. Vylučování uhlohydráty štěpícího enzy-

Odchov selat. Vysoká četnost vrhů u moderních typů prasnic a tím pádem tendence k nižším odstavovým hmotnostem selat vyžadují i na odchovnách přizpůsobení režimů výživy a krmení. Pro selata je tak mimořádně důležité startovat s vysokým příjmem krmiva a se zdravými, stabilními střevy.

Ve fázi sání by se měl nejpozději po jednom týdnu začít přikrmovat Bonni-M®

28 Září 2011


mu (Amylázy) se vyvíjí naopak zpočátku pomalu. Produk-ci tohoto enzymu je ale možné povzbudit včasným přikr-mováním vhodného prestartéru. Vedle vylučování tráví-cích enzymů je u selat v prvních týdnech života produkce žaludeční kyseliny jen slabě vyvinuta. Dosáhne plné výše teprve ve stáří sedmi až deseti týdnů. Během fáze sání mů-že sele nedostatek kyseliny solné kompenzovat. Na jednu stranu je v mléce obsažená laktóza díky bakteriím mléč-ného kvašení přeměněna v žaludku na kyselinu mléčnou a na druhé se příjem živin uskutečňuje v mnoha malých dávkách. Obzvláště kriticky může hodnota pH v žaludku reagovat po odstavu. To může vést ke snížené úrovni trá-vení proteinů a zvýšit tak riziko, že nestrávené zbytky kr-miva způsobí zvýšený růst a pomnožení bakterií E. Coli a ostatních patogenů. Odtud nežádoucí mikroorganismy proniknou do tenkého střeva, usadí se na střevní sliznici a vyvolají průjmová onemocnění.

Umění výživy selat spočívá v šetrném přechodu zvířat z mléka prasnice v postupných krocích - fázích až ke krm-né směsi pro odchov selat II (například PreKern®, či Suggi®). Až do desátého týdne života sežrala selata asi 34 kg krmi-va a váží asi 28–30 kg (podle odstavové hmotnosti). Toto množství krmiva je třeba nyní smysluplně začlenit do jed-notlivých fází, aby se správně uspokojily odlišné požadav-ky na krmivo a výživu (viz tabulka „Požadavky na kom-pletní směs pro odchov selat“).

Fáze sání: Prestarter – naučit se žrátHlavním zdrojem živin je pro selata v prvních 21 až 28

dnech života mateřské mléko prasnice. Obzvláště u vel-kých vrhů by však po pěti až sedmi dnech mělo následovat přikrmování s kvalitním prestartérem (Bonni-M®). Proto-že, je-li zásobení množstvím mléka od prasnice sotva do-stačující, přijmou selata odpovídající množství Bonni-M®, aby se vyrovnal deficit energie. Důležité je, aby selata do-stávala i po okamžiku odstavu ten samý prestartér, respek-tive složením tu samou odstavovou směs. Od třetího týdne stáří se proto osvědčilo nasazení speciálního krmiva pro odstav (PreKern®).

6 až 12 kg: Odstavová směs – rovnoměrný příjem krmivaVe stáji pro odchov selat se doporučuje roztřídit selata

podle velikosti. Rovněž odstavování celých vrhů a pokud možno minimální míchání se zvířaty má svůj smysl. Pak

je možné selata cíleně krmit a zároveň se zabrání tomu, že zvířata rostou „ze sebe“ (zvětšují se váhové rozdíly ve sku-pině).

Čím jsou selata menší a lehčí, tím vyšší jsou kladeny ná-roky na krmivo. Volba krmiva se tedy rovněž řídí podle počtu dní sání (kojení). V první fázi krmení na odchov-ně (flatdeck) s váhou 6 až 12 kg je nutné použití speciální odstavové směsi (PreKern®), která je dobře přizpůsobena zvláštnostem ještě se vyvíjejícího trávícího systému. Při-tom se musí zohlednit původní zdroj živin pro selata před odstavem, tedy mléko prasnice, stejně tak jako vytvářená množství trávicích šťav (enzymů a kyselin) ve fázi odstavu. Použiva-li se prestarter Bonni-M® přes odstav, měl by se tento po několika dnech (u malých selat později) postup-ně „ředit“ s následující odstavovou krmnou směsí PreKern® (nebo Suggi®). Odstavová směs se může podle podílu lak-tózy používat až do hmotnosti selat 10 až 12 kg. Aby v té-to fázi nedocházelo k přežrání a k přeplnění žaludku s po-ruchami trávení, mělo by se vedle použití chutných kr-miv podporovat rovnoměrný příjem krmiv. Zdravé trávení u selat začíná dobrým prosliněním krmiva v dutině ústní, vzhledem k tomu, že ve slinách obsažené amylázy se stara-jí o první krok při trávění škrobů. Rychlý pokles hodnoty pH v žaludku je podporováno příjmem malých množství krmiva. V praxi se proto osvědčilo používání příkrmo-vých misek vzhledem k tomu, že selata jsou zvyklá z do-by kojení z nich společně přijímat veškeré pevné krmivo. Přídavná krmná místa a pravidelné doplňování misek lá-kají selata k příjmu krmiva. Tím klesá nebezpečí přežrání a z toho vyplývající průjmová onemocnění. Dochází-li tr-vale k problémům při odstavu a naskladňování s výsky-tem trávících poruch, je nutné doporučit speciální diet-ní směsi (PreKern® s Cellusan®). Tyto mají vysoký obsah vlákniny (minimálně 40 g/kg) a zejména velmi nízkou va-zebnou kapacitu kyselin (nízký obsah proteinů a vápníku). Obsah těchto živin by pokud možno neměl v kilogramu překročit 170 g dusíkatých látek a 6,5 g vápníku, aby se do-cílilo požadovaných efektů ke stabilizaci zdraví ve střevě.

12 až 20 kg: směs pro odchov I – růst bez propadůDůležité je, aby se přechod krmiva ze směsi pro odstav

selat I nedělal příliš brzy, ale také ne příliš pozdě. Kontrol-ní vážení vybrané skupiny zvířat by se mělo stát pevnou součástí řízení stáda (managementu). Aby se při odcho-

Složení mléka prasnice a směsipro odstav selat ve 100% sušině

Mléko prasnice

Protein 30 %

Laktóza31 %

Popeloviny6 %

Cukr(bez laktózy)

5 %

Tuk33 %

Škrob44 %

Protein24 %

Odstavová směsVláknina

4 %Tuk

10 %

Laktóza7 %Popeloviny 6 %

Zdroj: Kirchgeßner (1997)

Vývoj enzymatického systému u selat

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 100

1

2

3

4

5

6

Amyláza

Proteázy

Lipáza

Laktáza

Stáří selat v týdnech

Odstav

29September 2011

Problém polyfaktoriálních onemocněníVe většině onemocnění, se kterými se ve stáji prasat můžeme setkat se jedná o polyfaktoriální onemocnění, které

nelze přiřadit jen jednu příčinu vzniku, nýbrž pro jejich vznik je potřeba souběh vícero vznik onemocnění podporu-jících průvodních skutečností. U infekčních faktoriálních onemocnění existuje jeden, nebo více patogenů, které ale mohou hrát roli pouze tehdy, pokud k oslabení imunitního systému přispějí další faktory. To mohou být další infekce, nedostatky ve vztahu k ustájení, klima ve stáji, krmení, nebo také všeobecný stres.

Obzvláště mladé kategorie zvířat jsou, co se tohoto týče náchylné a potřebují proto zvláštní péči. Obzvláště náchylná jsou zvířata:

�V prvním dnu života. � Při odstavu. � Při naskladnění do odchovny, nebo výkrmny. � Při naskladnění (začlenění) prasniček do nového chovu.

Podaří-li se optimálně pomoci prasatům se přes tyto překážky dostat, mají tato zvířata dobré šance odolat kaž-dodenní mikrobiální zátěži. Obecně platí, že pouze prasata, která mají dostatek protilátek proti bakteriím a virům, zůstanou zdravá. Zejména v chovech s vysokou koncentrací zvířat jsou zapotřebí nejen zdravá, ale rovněž robustní prasata, která si jako mladá zvířata vyvinula zátěžím odolnou imunitu a tak jsou schopna odolat každodenně se ne-vyhnutelně vyskytujícím stresovým situacím.

Problémy v prvních hodinách životaNejlepší imunitu, respektive odolnost proti potenciálním choroboplodným zárodkům ve stádě si budují ta selata,

která za sebou mají ničím nerušený vývoj v období sání a tím dosáhnou stabilní všeobecné obranyschopnosti proti bakteriím ve svém okolí.

První hodiny po porodu mají rozhodující vliv na další vývoj prasete. Tento poznatek by měl vést k tomu, aby se již před porodem všechno vsadilo na to, aby v okamžiku oprasení byly prasnice zdravé a fit. K tomu patří přizpůsobená výživa prasnic stejně tak jako příprava čisté a vydesinfikované porodny. Díky efektivně fungující sprše prasnic před naskladněním na porodnu se nechají jak na kůži se hromadně vyskytující patogeny, jako streptokoky a stafylokoky, tak i případní parazité redukovat do té míry, že již více nepředstavují žádné větší nebezpečí pro novorozená selata.

Optimální vývoj selete stojí a padá na časném a dostatečném příjmu kolostra. Základním předpokladem pro to jsou prasnice s dobrou chovnou kondicí a rovnoměrně vyvinutým, zdravým vemenem a struky. Přísná brakace (ob-měna) prasnic nejen podle počtu narozených selat, nýbrž zejména také podle kvality mléčného ústrojí je nejvyšším zákonem v podnicích, které se zabývají produkcí selat.

Zdravá prasnice se oprasí v průběhu čtyř až pěti hodin. Novorozené sele se za normální situace pohybuje během ca. 15 minut směrem k vemeni. Včasný příjem kolostra má rozhodující vliv na celkový pozdější vývoj selat, vzhledem k tomu, že koncentrace protilátek v mlezivu prasnice již během třech až čtyřech hodin po porodu natolik prudce kle-sá, že již není zajištěno dostatečné zásobení selat s ochrannými imunoglobuliny.

V praxi si můžeme opakovaně potvrdit skutečnost, že obzvláště malá a lehká novorozená selata potřebují 1 až 2 hodiny na to, nežli jsou schopna najít cestu ke strukům. Tato zvířata jsou když odhlédneme od nižšího zásobení pro-tilátkami navíc znevýhodněna tím, že tělesná teplota u těchto lehčích novorozenců podstatně rychleji padá nežli u se-lat s normální hmotností. Když už menší selata konečně dorazí ke strukům, jsou již ty nejlepší, nejvýkonnější dávno obsazeny vitálními sourozenci. Nakonec podchlazeným selatům často chybí síla potřebná k plnohodnotné stimulaci mléčného ústrojí.

Pomocí je zde důsledné hlídání a pomoc při porodech. Přitom by měla být zejména ta lehká selata vytřena čistou látkovou utěrkou do sucha. To brání podchlazení a zároveň stimuluje prokrvení pokožky a orgánů. Tato novorozená selata jsou pak ihned přiložena cíleně ke strukům.

Obzvláště u velkých vrhů se v praxi osvědčil systém „Split nursing“. Při tom jsou prvně narozená selata označena barevným sprejem a poté tato po ukončení porodu na jednu až dvě hodiny zavřena. Tím dostanou nakonec narozená selata příležitost přijmout životně důležité kolostrum bez boje se svými silnějšími sourozenci.

Dobrou metodou jak zajistit pokud možno všem selatům dobrý příjem mléka je vyrovnávání vrhů. To by se mělo provádět sice první den života, ale nejprve poté, co proběhne dostatečný příjem kolostra od vlastní matky. Vyrovná-vání vrhů v pozdějším okamžiku vede téměř neodvratně k intenzivnějšímu zavlečení patogenů a tím k intenzivnější-mu rozšíření streptokoků a dalších problémových choroboplodných zárodků.

U velmi velkých vrhů se nevyhneme tomu, aby se nemuselo pracovat s přirozenými, nebo umělými kojnými.

Stabilizace odolnosti u prasat

30 Září 2011


Poté co selata ve tří až čtyřtýdenní době sání dostávala v asi 1,5 hodinových intervalech vždy ze „svého“ struku vy-soce stravitelné mléko, toto po odstavu okamžitě odpadá. Vedle přechodu na jen pevné krmivo a s tím spojený deficit tekutin zatěžuje selata ztráta matky a nová, cizí selata v pro ně cizím prostředí odstavového kotce. To vše představuje čistý stres. Celá problematika je uvedena ve schématu.

Ohrožena nejsou jen již tak či tak handicapovaná lehká selata. V praxi se ukazuje, že rovněž dobře vyvinutá selata mají problémy s odstavem a naskladněním do nového prostředí a vykazují rovněž symptomy stresu.

V posledních letech se opakovaně prosazuje poznatek, že tvorba nových skupin selat představuje intenzivní stre-sovou zátěž. Ví se, že po každé nové tvorbě skupiny se znovu stanovuje postavení v žebříčku, respektive se tvoří no-vá hierarchie. Největšímu a nejdéle trvajícímu stresu jsou vystavena zvířata s nejnižším sociálním postavením. Tato selata nejsou jen handicapovaná tím, že jsou spíše vytlačovaná od krmných míst a napáječek, ale jsou rovněž daleko náchylnější k onemocnění vzhledem k menší obranyschopnosti organismu. Stres omezuje, respektive redukuje tvorbu protilátek. Tato problematika je patrná velmi silně zejména při odstavu vzhledem k tomu, že selata se ve věku třech až pěti týdnů zrovna nachází v takzvaném imunitním propadu. S kolostrem přijaté protilátky od matky jsou již více-méně odbourány a vlastní aktivní tvorba protilátek teprve začíná.

Proto, pokud je to jen trochu možné zanechte původní skupiny pohromadě a jejich velikosti odpovídající odsta-vové kotce naskladňujte po celých vrzích. To však nutně vede k tomu, že v jednotlivých kotcích se nachází jednotlivá lehká a těžká selata, čímž není dána rovnoměrnost a vyrovnanost z pohledu hmotnosti a vzhledu selat.

Ale i zde existují hranice. Tak jako tak patří selata, která se silně odlišují ve vývoji a tělesné hmotnosti (malá a leh-ká) od ostatních členů kotce do extra kotce, již jen proto, aby se zde mohlo cíleně krmit, nebo přidávat medikace.

Problémová oblast - odstav

Problematika odstavu selat

Během období kojení pijí všechna selata současně v 1,5 hodinových intervalech z „vlastních“ struků.

Po odstavu vzniká stres díky:• změně prostředí (chybí matka)• boje o postavení ve skupině (hierarchie)• deficit tekutin a energie (chybí mléko)• nové patogeny

stresové hormony tlumí aktivitu dělení buněk u lymfocytů zvýšená náchylnost ke vzniku onemocnění

Pomoc u problémů způsobených stresem při odstavu

• vrhy nechat pohromadě (oddělit pouze selata s nízkou hmotností)• používat vysoce kvalitní prestartér• krmit cíleně menší porce vícekrát denně a začít s tím již na porodně• poměr zvířat a krmných míst 1:1 v prvních pěti dnech

• krmit vlhčenou až kašovitou formou (musí být hygienicky nezávadné)• zajistit příjem vody (problémy s kolíkovými napáječkami, proto

by se ze začátku měly přidat misky s vodou, několikrát denně vyčistit a znovu doplnit čerstvou vodou. Ideální je, pokud jsou selata již z porodny zvyklá na automatické miskové napáječky).

• stájová teplota zpočátku 28–30 °C• vyvarovat se přeplnění kotců

Průběh stresu a jeho dopady na prase

StresHypotalamus Nadledvinky

(adrenalin, cortisol, aj.)Hypofýza(podvěsek mozkový)produkuje ACTH

Tvorba pohlavních hormonů je omezená

Krátkodobě: mobilizace tělesných rezerv

Střednědobě: imunosuprese (mizí obranné síly)

31September 2011

vu předešlo možným propadům v růstu, měl by se pře-chod od jednoho krmiva (krmné směsi) ke druhému pro-vádět s dostatečně dlouhou fází přechodu (dlouhým pře-chodem). Jakmile největší a nejtěžší zvířata ve skupině rea-gují na na laktózu bohatou odstavovou směs výskytem ka-šovitých výkalů, musí dojít rychle ke změně. Mají-li selata v této fázi možnost volby, pak přejdou z odstavové směsi na směs pro odchov selat I sama od sebe. To se může udě-lat například s využitím přídavných, mobilních krmných automatů na suché krmivo. S hmotností 10 až 12 kilogra-mů, respektive se stoupajícím příjmem krmiva již selata ostavovou směs s vysokým podílem mléčných komponen-tů nesnesou. Rychle rostoucí plemena prasat již velmi brzo nevytváří dostatečné množství laktázy, přičemž nestráve-ný mléčný cukr může vést k nežádoucímu kvašení v tlus-tém střevě.

20 až 30 kg: směs pro odchov II – snížit náklady na krmení

Je-li možnost, pak může mít smysl použití další krmné

směsi pro fázi nad 20 kg, aby se ušetřily náklady na krme-ní. Rozhodnutí je ovlivňováno rovněž tím, jestli se selata dál prodávají (a jaká je požadovaná hmotnost), nebo se dál v podniku odchovávají. Následkem změny krmení ztrácí selata na základě návykové fáze jeden až dva dny přírůst-ky. Prodávají-li se selata již s váhou okolo 26 kg, nabízí se otázka, jestli se změna krmiva vůbec ještě vyplatí. Při vy-sokých hmotnostech při prodeji (přes 30 kg) by se však po-díl drahých krmných komponentů, doplňkových krmiv a aminokyselin snížit, aby se eliminovalo překrmování ži-vinami a ušetřily náklady na krmení.

Optimálně nastavit krmné křivkyPro optimalizaci množství předkládaného krmení na-

bízí základní orientaci tabulka „Orientační hodnoty pro příjem krmiva a přírůstky“. Krmná křivka by se měla při-způsobit skutečné hmotnosti selat. Použití medikací ane-bo přídavky kyselin, stejně tak jako změny krmení mohou žravost zvířat krátkodobě změnit. Zde musí nastoupit cho-vatelský cit a v každém chovu se musí učinit regulace pod-

Doporučené hodnoty – směsi pro selata (88 % sušina)

Živiny Prestartér* do 8 kg

Odstavová směs ** 8 až 12 kg

Odchov selat I 12 až 20 kg

Odchov selat II od 20 kg

Energie MJ ME-p 16,0–14,6 14,6–13,8 13,8–13,4 13,8–13,4Dusíkaté látky *** % 22–18 19–16,5 18–17 18,7Lysin % 1,6 1,5–1,4 1,3 1,2–1,15Metionin % 0,55 0,50–0,45 0,42 0,36Vláknina % > 2,5 4 > 3,5 > 3,5Vápník % 0,85–0,70 0,75–0,65 0,75 0,75–0,70Fosfor % 0,60–0,55 0,55 0,55 0,55–0,50Sodík % 0,30 0,25 0,25 0,20Vitamín A m.j. 22 500 18 200 16 000 15 000Vitamín D m.j. 2 000 2 000 2 000 2 000Vitamín E mg/kg 220 220 150 150Mléčné produkty + +/- +/- -Bílkovinné koncentráty + + +/- -Tepelně upravené obiloviny + + + +/-Okyselení + + + +/-

* tepelně upravená kukuřice a obiloviny, sušená syrovátka, sojoproteinový koncentrát, rostlinný olej palmojádrový a kokosový, kvasnice pivovarské sušené,** Sojoproteinový koncentrát, tepelně upravené obiloviny, sušená syrovátka, rostlinný olej palmojádrový a kokosový, kvasnice pivovarské sušené*** Sušená syrovátka, rostlinný olej palmojádrový a kokosový, tepelně upravené obiloviny

Orientační hodnoty pro příjem krmiva a denní přírůstky

Všeobecná data Kumulativní přírůstky (g/den)při 49 krmných dnech

Týden života Hmotnost od - do (kg)

Příjem energie (MJ/den)

Příjem krmiva (g/den)

denní přírůstky (g/den) Konverze (1 : kg) Odstavová

hmotnost 6,0 kgOdstavová

hmotnost 7,9 kg

4 6,0–7,9 4,7 339 265 1,28 2655 7,9–10,1 5,6 403 322 1,25 292 3226 10,1–12,8 6,7 486 386 1,26 322 3537 12,8–16,0 9,0 652 456 1,43 354 3888 16,0–19,7 11,6 841 529 1,59 388 4219 19,7– 23,9 14,4 1.043 603 1,73 423 457

10 23,9–28,6 17,0 1.232 666 1,85 458 49211 28,6–33,7 19,7 1.424 730 1,95 526

Vychází se z: denní přírůstek 500 g od 6–34 kg ž. hm., krmná směs s 13,8 MJ ME-p

32 Září 2011


le individuálních podmínek. Krmná křivka slouží mimo to i jako kontrola, jestli selata v jednotlivých fázích růs-tu dosahují požadovaných cílů co se hmotnosti a denních přírůstků týče. Pro lepší odhad užitkovosti byly přírůst-ky uvedeny a rozděleny podle toho, jak vypadaly startov-ní hmotnosti – od 6 kg (třítýdenní odstav) a 7,9 kg (čtyřtý-denní doba sání). Nedosahují-li selata v tabulce uvedené přírůstky, je třeba začít s hledáním příčin. Tabulka „Pří-klady krmných dávek pro vlastní výrobu krmných směsí“ ukazuje, jak je možné z vlastních a dokoupených kompo-nentů namíchat optimální krmné směsi pro selata. U star-téru je podíl nakupovaných komponentů v každém přípa-dě vysoký, protože jsou nutné suroviny jako proteinový koncentrát, mléčné komponenty a tepelně upravené obi-loviny.

Tepelně upravené obiloviny a bílkovinné koncentrátyPožadavky na v krmných směsích pro selata použité

komponenty jsou velmi vysoké. Pevnou součástí krmiv pro selata jsou například tepelně upravené obiloviny. Díky intenzivní tepelné úpravě dochází ke zmazovatění škrobu, což znamená, že jinak kompaktní struktura škrobových zrn v obilních zrnech je narušena. Produkce amylázy nut-né pro trávení škrobu je u selat ještě ve vývoji. S naruše-ním škrobových vazeb je cíleně podpořeno trávení škrobu. Rychle dochází k uvolnění glukózy (hroznový cukr), přes stěnu střevní absorbována a je tak okamžitě k dispozici pro látkovou výměnu. Navíc tepelná úprava předchází to-mu, aby se do zadní části střeva dostalo příliš velké množ-ství nestráveného škrobu, a představuje tak účinnou proti-

průjmovou profylaxi. V systému mokrého krmení tepelně upravené obiloviny dobře váží vodu, což zajistí homogenní krmnou kaši s rovnoměrně rozmíchanými živinami. Dal-šími vysoce hodnotnými komponenty v krmení pro selata jsou různé zdroje koncentrovaných proteinů. K těm pat-ří například krevní plasma, bramborová bílkovina, sojové boby, sojoproteinový koncentrát, nebo proteinový hydro-lyzát. V prvních týdnech života je aktivita bílkoviny štěpí-cích enzymů ještě relativně nízká. Tato skutečnost vyžadu-je použití vysoce stravitelných zdrojů bílkovin. Velmi dob-ře stravitelná a chutná je zejména mléčná bílkovina (suše-né odstředěné mléko, sušená syrovátka). Jako další z živo-čišných zdrojů získaných zdrojů aminokyselin se u selat používají krevní plasma a vepřový proteinový hydrolyzát. Jako krevní plasmu označujeme tekutou část krve bez bu-něk, která již neobsahuje žádné červené krvinky, nebo dal-ší krevní buňky. Proteinový hydrolyzát se získává ze sliz-nice střev jatečných prasat. Aminokyselinová skladba je tedy velice blízká složení tělních buněk prasat. Velkou vý-hodou je rychlý příjem krmiva a vyšší přírůstky, nevýho-dou je relativně vysoká cena a zejména zhoršený přechod na navazující směsi bez těchto komponentů, což ve finá-le vede k tomu, že selata značně sníží příjem krmné směsi s logickým dopadem na růst a vývin.

* "normální" bakteriální flóra vyžaduje hodnoty pH od 4,4 do 9

Změny pH v trávicím traktu*

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Tráv

icí t

rakt

Dutina ústní

Žaludek

Tenkéstřevo

Tlustéstřevo

Sm

ěr proud

ění tráveniny

Kyselé pH Alkalické

* optimální pH u různých patogenů

Hranice toleranceu různých patogenů*

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12pH

hodnota pH ve střevě

hodnota pH v žaludku

Plís

ně

Kva

sink

y

Bak

terie

mlé

čnéh

o kv

ašen

í

Sal

omon

elóz

a

E.C

oli

Klo

strid

ie

33September 2011

Jakožto zdrojem bílkovin rostlinného původu se velmi dobře hodí například bramborová bílkovina. Vyznačuje se obsahem proteinu ve výši asi 74 procent, vhodné slože-ní aminokyselin (vysoký obsah lysinu) a zvířata ji dobře snáší. S použitím sojového extrahovaného šrotu se u sa-jících a čerstvě odstavených selat naopak startovat velmi opatrně. Sojový extrahovaný šrot má určitý alergenní úči-nek v trávicím traktu a zvyšuje tak riziko vzniku trávících poruch. Avšak sojové produkty by se neměly z krmných dávek zcela vypustit vzhledem k tomu, že trávící systém si musí postupně navyknout na tento zdroj bílkovin, který se v pozdějších fázích odchovu a výkrmu bude běžně použí-vat. Proto se zde používají zejména tepelně upravené sojo-proteinové koncentráty a izoláty.

V neposlední řadě nesmíme zapomenout na použi-tí syntetických aminokyselin – Lysin, Metionin, Treonin a Tryptofan. Jejich výhodou, je možnost cíleného dávková-ní podle skutečných potřeb zvířat, to, že nikterak nezvy-šují vazebnou kapacitu kyselin (nemají vliv na změny pH v trávícím traktu) a snižují i množství vylučovaného amo-niaku (nitrátová směrnice).

Doplňkové látky pro stabilní tráveníKrmiva pro selata jsou v prvé řadě obohacena organic-

kými kyselinami, probiotiky a dalšími speciálními do-plňkovými látkami (např. aromatické a zchutňující látky). To přispívá ke stabilizaci trávení a lepšímu využití živin.

Zejména v prvních týdnech života by se nemělo z pohle-du konstantní užitkovosti (kontinuální intenzivní růst) na použití těchto doplňkových látek zapomínat. Organic-ké kyseliny a jejich soli zlepšují trávení bílkovin a v žalud-ku díky snížení hodnoty pH. Tím se předchází tomu, aby se nestrávená, nebo nedostatečně strávená bílkovina do-stala do zadních částí střeva. V důsledku snížení pH je mi-nimalizován růst nežádoucích mikroorganismů, zatímco zdraví prospěšná mikroflóra je ve svém rozvoji podporo-vána (viz grafika „Tolerance různých patogenů“). Tím má být rovněž podpořen přirozený průběh hodnot pH v orga-nismu (viz grafika „Vývoj hodnot pH v organismu“). Pro-biotika přebírají ve střevě „blokační funkci“ proti potenci-álně škodlivým patogenům jako například Coli bakteriím, tím že pokryjí vnitřní plochu stěny střevní. Umělé osídle-ní střeva pozitivně působícími mikroorganismy předchází poruchám trávení.

Závěr Rovnoměrný růst a hmotnostní vývoj s vysokými

denními přírůstky za současně nízkých ztrát předpoklá-dá v prvé linii optimální zásobení selat živinami a zdra-ví podporujícími doplňkovými látkami. Přechod trávení z mateřského mléka prasnice na pevnou rostlinnou stravu přitom představuje zvláštní výzvu a měl by pro sele pro-běhnout tak šetrně, jak je to jen možné. S postupným vý-vojem trávicího systému selat se tomu úměrně musí při-

V prvých dnech na odchovně (Flatdeck) se osvědčila speciální odstavová směs PreKern®

34 Září 2011


způsobit i přechody v krmení. To vyžaduje dobře na sebe navzájem navazující fázovou výživu: fáze sání s prestar-térem Bonni-M®, fáze odstavu s PreKern® a fáze odcho-vu se Suggi® a Aminogold®. Speciální složení prestartéru a odstavové směsi s vysoce hodnotnými komponenty a do-plňkovými látkami podporují vývoj a stabilizaci trávící-ho traktu. Tepelně upravené obiloviny podporují tráve-ní škrobu a předchází průjmovým onemocněním. Kon-centrované zdroje bílkovin jako například sojoprotinový koncentrát a aminokyseliny zabezpečují optimální příjem a využití krmiva.

Úspěšní chovatelé potvrzují:

příjemně voní, selatům velmi chutná, podporuje příjem krmiv již v období sání selat,

selata si s krmivem zpočátku hrají, podporuje příjem selaty (sypká směs!),

stimuluje trávící trakt selat (enzymatický trénink),

zvyšuje odolnost selat,

podporuje vývoj a růst selat,

usnadňuje přechod na pevná krmiva po odstavu,

dává jistotu při odstavu.

bonbón z mléka pro sající selata

Grafy a tabulky: dlz primus schwein · Sonderdruck

S využitím zahraničních zdrojů:

Jaroslav Veleman, Sano Domažlice

a

Ing. Radek ŠtolcSano Domažlice

Příklady krmných směsí pro domácí výrobce krmných směsí

Bonn

i-M®

Sugg

i®

PreK

ern®

Ferk

elgo

ld Fo

rte®

Vlastní komponentyPšenice (%) 37 40 43,5Ječmen (%) 36 30 34Nakupované komponentyBonnie-M® 100Prekern® (%) 25Suggi® 10Ferkelgold Forte® 4,5Soj. ex. šrot (%) 20 17Olej (%) 2 1ŽivinyEnergie (MJ ME) 16 13,5 13,4 13 - 13,2Dusíkaté látky (%) 20 19 18 - 19 17 - 18Lysin (%) 1,5 1,34 1,25 1,5 - 1,2Metionin (%) 0,9 0,39 0,45 0,37Vláknina (%) 2 < 3,0 < 3,5 < 3,5Ca (%) 0,9 0,8 0,8 0,8P (%) 0,7 0,56 0,5 0,5Na (%) 0,2 0,2 0,2 0,2Prestartér Bonni-M®, doplňkové krmivo pro odstav PreKern® a předvýkrm Suggi® obsahují: tepelně upravenou kukuřici a obiloviny, sušenou syrovátku, sojoproteinový koncentrát, ječmen, rostlinný olej palmojádrový a kokosový, kvasnice pivovarské sušené, makro a mikroprvky, syntetické aminokyseliny lysin, metionin, treonin i tryptofan, bohaté zásobení vitamíny včetně B-komplexu, enzym fytázu, směs kyselin a jejich solí včetně aromatických a zchutňujících látek

35September 2011

Výživa vysokoprodukčních prasnic

Narůstající velikosti vrhů, spojené s častěji se vysky-tujícími nízkými porodními váhami kladou nové nároky na krmení vysokovýkonných prasnic. Rozhodujícími mo-menty jsou dostatečné zásoby tuku a vysoký příjem krmi-va v laktaci.

Pro správnou strategii výživy a krmení musíme nejdří-ve poznat procesy v organismu. Potřeba jednotlivého zví-řete může být spočtena tak, aby se nakonec dala vztáh-nout na skupinu a její stav. Pořadí využití živin je ukázáno na příkladě využití energie v grafu ,,Co získá prasnice z ži-vin“. Je zřejmé, že prasnice nejdříve pokryje své základní potřeby. Toto je závislé na tělesné hmotnosti zvířete a zvy-šuje se v průběhu březosti.

Na druhém místě stojí šlechtění. Spotřeba živin na tzv. reprodukční produkty, tedy selata, dělohu a mléčný aparát, je na začátku březosti ještě velmi nízká, ovšem ve vysoké březosti silně narůstá. Teprve na závěr následuje tvorba tě-lesné hmoty. Pro chovatele prasnic je důležité, že v přírodě

má udržení rozmnožování v zásadě nejvyšší prioritu. Z to-hoto důvodu nebývá v situacích lehkého nedostatku ohro-ženo zásobování plodu a taktéž mléčnost klesá jen pozvol-na. Pro maximální hmotnosti selat a vysokou mléčnost je ovšem třeba dbát na optimální výživu prasnic.

Prasnice krmíme podle typuHladina živin v krmné dávce proto hraje rozhodující

roli. Neboť tuková tkáň má zásobní a výstelkovou funkci. Hubené, apatické prasnice mají často poruchy látkové vý-měny (poškození jater), jelikož v laktaci dostatečně nežraly. Těžké, masné prasnice mají zvýšenou potřebu živin a často se u nich objevují vícečetné proleženiny způsobené nízkou vrstvou tuku. Obě situace jsou nežádoucí. Těmto situacím lze zabránit, pokud během 115 dní březosti vybudujeme optimální kondici. Důležité přitom je, aby budování kon-dice stejně jako přírůstky byly z co možná největšího po-dílu tvořeny optimálním množstvím tuku.

Odchov selat. Vysoká četnost vrhů u moderních typů prasnic a tím pádem tendence k nižším odstavovým hmotnostem selat vyžadují i na odchovnách přizpůsobení režimů výživy a krmení. Pro selata je tak mimořádně důležité startovat s vysokým příjmem krmiva a se zdravými, stabilními střevy.

Základem pro úspěšný odchov velkých vrhů jsou optimálně živené prasnice

36 Září 2011


Jak posoudíte kondici vašich prasnic po zapuštění? Zjednodušeně řečeno naleznete ve svém podniku tři odlišné typy prasnic:

� Mladá prasnice: musí ještě růst, velmi plodná, lehčí = nižší potřeba živin.

� Robustní prasnice: po předchozí laktaci normálně „vysátá“, střední počet selat a hmotnost vrhu. � Mléčná prasnice: dává mnoho mléka, tendence k hub-nutí – „vysátí“ selaty, vysoce plodná.

Pro výživu kryjící potřeby jednotlivých prasnic je tře-ba tyto správně rozdělit. Stojí-li zvířata v kotcích s volným výběhem nebo v malých skupinách, doporučuje se tvorba

skupin podle kondice. V krmném boxu dostávají zvířata vždy individuální množství krmiva dle krmné křivky.

Tabulka ,,Tak nastavíte krmné křivky podle typu“ se popisuje úroveň užitkovosti a současná potřeba energie. Mléčná prasnice kojila mnoho selat a ztratila asi 25 kg tě-lesné hmotnosti. Abychom nyní na prasnice dostali co možná nejvíce tuku, je nutné až do prvního vyšetření do-držovat správné pro-kondiční krmení. K tomu jsou zapo-třebí velká množství energie od 40 MJ a více. Velmi hu-bené prasnice vyžadují tuto vysokou úroveň dokonce až do 50. dne. Aby nevznikl krmný stres, je doporučována fáze rozkrmení, jelikož prasnice v prvním týdnu po opra-

Zdroj: GfE 2006

Tolik vápníku potřebují březí prasnice

140 185 225 2550,0

1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

6,0

7,0nízkobřezí vysokobřezí

g Ca/kg krmiva s energií 12,4 MJ ME-p

kg živé hmotnosti

Střevní mikroflóra a změny krmeníCPM (celkový počet mikroorganismů)

Doba po změně

Změna krmné dávky na směs pro kojící prasnice

pozitivní zárodky(např. Laktobacily)

negativní zárodky(např. E.Coli)

Tolik energie potřebují kojící prasnice

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 210

102030405060708090

100110120130140

MJ/den

Mléčná prasnice

Robustní prasnice

Prasnička

Den kojení

Maximální množstvípodle typu prasnicea podnikové situace

37September 2011

sení zpravidla nepřijímají více jak 40 MJ.S přijatým množstvím energie pokrývá prasnice nej-

dříve svoji záchovnou potřebu. Poté je vyživována děloha, což v eroscentru spoluutváří pravidelnost vrhů. Následně je realizován genetický potenciál pro maso. Zbylá energie je přesunuta do tukových zásob, aby vytvořila tzv. ramen-ní tukový polštář jako tělní rezervu.

U mladých prasnic tato ,,ztučňovací fázi“ není nutná, neboť již při začlenění zvířat do stáda je snaha o zřetelné navýšení tukové tkáně. Mladé prasnice by měly být krme-ny vlastní krmnou křivkou, která stanovuje dvou- až troj-násobné zvýšení dávky krmiva v průběhu první březosti. Jelikož zvířata mají ještě růst a vytvářet dostatečnou mus-kulaturu.

Robustní prasnice ztrácí po laktaci okolo 15 kg tělesné hmoty. Její potřeba energie pro zachování, nárůst kondice a přírůstky je kryta asi 32 MJ.

U všech stávajících prasnic (po prvním vrhu) se obje-vuje po ztučňovací fázi situace, kdy je třeba snížit množ-ství energie, aby nedocházelo ke zhoršení kondice (svalo-vá hmota i tuk) prasnic (viz. graf Krmná křivka prasnic). V této fázi musí být minimálně kryta potřeba zvířete (oko-lo 25 MJ záchovné potřeby plus asi 7 MJ na selata na kon-ci této fáze).

Nad 40 MJ energie od 95. dne březostiOd 14. týdne březosti dochází k silnému rozvoji, resp.

velké potřebě energie a proteinů u plodů, dělohy a mléčné-ho ústrojí. Abychom zajistili i ve vysoké březosti dostačují-cí zásobení i při velkých vrzích, potřebuje mléčná prasnice od 95. dne březosti (dříve ne kvůli nebezpečí ztučnění) asi 43 MJ energie na den.

V období vysoké březosti není důležité pouze množství krmiva, ale mnohem více také jeho složení. Samozřejmě

musí být dobrá krmná dávka pro březí prasnice sestave-na tak aby obsahovala dostatek vlákniny z různých kom-ponentů, které jsou dobře bakteriálně fermentovatelné. Zde se osvědčily především zdravotně nezávadné nosiče vlákniny (lignocelulóza) a nejsou-li k dispozici, tak pše-ničné otruby ale jen ty nezávadné (mykotoxiny!), dobré kvality a cukrovarské řízky (pozor na vápník) v kombina-ci s dalšími komponenty obsahujícími vlákninu jako např. ječmen.

V krmné směsi pro jalové a březí prasnice je třeba vybrat speciální kombinaci aminokyselin, neboť je zde v poměru k lysinu spotřebováváno více treoninu a me-thioninu a cystinu ve srovnání s běžným krmivem. Ob-sah proteinu by měl ležet podle stravitelnosti aminoky-selin mezi 13,5 a 14,5 %, přičemž 0,7 % je horní hranicí lysinu. V eroscentru jsou možné i hodnoty až do 16,5 % NL a 1,0 % lysinu.

Pozor na příliš mnoho vápníkuZdravá selata jsou základním stavebním kamenem

úspěšné produkce selat. Čím rychleji a bezproblémově proběhnou porody, tím vitálnější jsou i čerstvě naroze-ná selata. To mimo jiné zajisté včasný, životně důležitý příjem kolostra a dobrou imunizaci novorozených selat. Aby se zajistil optimální průběh porodu je třeba při vý-běru komponentů krmné dávky pro vysokobřezí zvířa-ta dbát rovněž na kationto-aniontovou bilanci. Proto-že v okamžik porodu musí organismus dokázat rychle

„přepnout“ z ukládání minerálních látek na jejich vý-dej. To se povede pouze tehdy, pokud ke konci březosti je obsah vápníku v krmné dávce nastaven spíše na niž-ší hladinu. Pouze tak dojde včas ke spuštění aktivního transportu a výdeje vápníku z těla. Ve směsi pro jalové a březí prasnice by se tedy nemělo překročit 0,7 % váp-

Tak nastavíte krmné křivky s ohledem na typ prasnic

Typ prasnice Prasnička Robustní prasnice Mléčná prasnice

Výchozí stav:Hmotnost při zapuštění (kg) 150 225 225Hmotnost při porodu (kg) 220 265 280Ztráta kondice (kg) / 15 25Produkty březosti (kg) 25 20 25Růst (kg) 45 5 5Doba kojení (týdny) 3 3 3Celkem narozená selata/vrh 15 12,5 15Živě narozená selata/vrh 14 11,5 14Odstavená selata/vrh 12,5 10,5 12,5Odstavová hmotnost (kg) 6,2 6,8 6,5

Krmná křivka

Koncept Postupné navyšování krmiva Zachování kondice Řízené ukládání tuku

Březost:Den 1–28 (MJ/den) 29 32 40Den 29–94 (MJ/den) 32 32 32Den 95–114 (MJ/den) 39 39 43Laktace: ø příjem krmiva během laktace > 80* 85 > 90

* Ztráta kondice během první periody kojení ca. 25 kg

38 Září 2011


níku, lépe 0,6 % při obsahu fosforu 0,45 %. Není-li to-to zajištěno, dochází k poklesu obsahu vápníku v krvi prasnice což vede ke zbrzdění rychlosti průběhu porodu (protrahované porody). Pak je nutné aplikovat kalcio-vou injekci aby začala muskulatura dělohy znovu reago-vat na oxytocin (svalové kontrakce). Pro pokrytí potře-by prasnice je naprosto dostatečné, když směs obsahu-je 0,6 procenta vápníku v kilogramu. Z výše uvedených důvodů by se chovatel měl v každém případě vyvarovat příliš vysokých dávek vápníku ve směsi pro březí pras-nice (viz graf „ Tolik vápníku potřebují březí prasnice“). Při nedostatečné mobilizaci vápníku je možné minima-lizovat výskyt mléčné horečky (ulehnutí) u prasnic ak-tivní změnou kationto-aniontové bilance tím, že se po-užijí například kyselina fosforečná, sirné aminokyseliny (Metionin), anebo jim podobné komponenty. V takovém případě přebírá klíčovou roli koncentrace bikarbonátu vzhledem k tomu, že při „okyselení“ krve díky posunutí kationto-aniontové bilance se sníží obsah bikarbonátu v krvi a začne se uvolňovat více vápníku z kostí (největ-ší zásobárna v organismu). Vedlejším efektem přídavku okyselujících produktů je současný pokles hodnot pH v moči. Na infekcích močových cest se nejčastěji podílí coli bakterie, pro které se optimální rozsah pH pohybu-je od 6,0 do 7,0. Přitom posun pH již jen o 0,2 stačí na to, aby se intenzita růstu a množení těchto patogenů sníži-la. Okyselení moči tedy redukuje pomnožování bakterií v močovém měchýři a močových cestách. Tím se mini-malizuje riziko vzniku infekce a tím i výskyt problémů s onemocněním MMA.

Hodně vlákniny okolo poroduNejen změna minerálního metabolismu je v okolopo-

rodním období důležitá. Rovněž dobré zásobení trávící-

Příklady receptur pro výrobce vlastních směsí

Směs pro jalové a březí Směs pro kojícíVlastní komponentyJečmen (%) 68 30Pšenice (%) 20 46,5Kukuřice (%)Nakupované komponenty:Sója (%) 7 18Fasersan Trag®* (%) 5Sauengold Lac®** (%) 3,5Sojový olej (%) 2Obsah živin:Energie (MJ ME/kg) 12,20 13,35NL (%) 13,4 17,9Lysin (%) 0,66 1,03Metionin (%) 0,23 0,35Vláknina (%) 5,6 3,5Ca (%) 0,67 0,81P (%) 0,40 0,5Na (%) 0,22 0,25Doplňkové látky:Vitamín A (MJ) 12.500 13.475Vitamín D (MJ) 2.000 2.000Viatmín E (mg/kg) 100 140

* Obsahuje čistou lignocelulózu, minerální látky se sníženou kationto-aniontovou bilancí, syntetické aminokyseliny, bohaté zásobení vitamíny a mikroprvky, enzym fytázu.** Obsahuje minerální látky se sníženou kationto-aniontovou bilancí, syntetické aminokyseliny, bohaté zásobení vitamíny a mikroprvky, enzym fytázu.V případě zvláštních nároků lze přidat doplněk SanEnergy: pro zvýšení obsahu energie s rostlinným palmojádrovým a kokosovým olejem, tepelně upravenými obilovinami a kukuřicí, sušenou syrovátkou a hroznovým cukrem, dále doplněno o L-Karnitin, vitamín C a Saccharomyces cerevisiae

Zdroj: Deutsche Tiernahrung Cremer GmbH & Co. KG

Jak prasnice využívá přijaté živiny?

Živiny (např. energie)

Vnitřní orgány(srdce, játra,ledviny, plíce)

Centrální nervovýsystém,trávící trakt

Záchova

Pohlavní orgánymimo březosti(vaječníky,vejcovody, děloha)

Tuková tkáň

Pohlavní orgányběhem březosti

Mléčné žlázy

Plodnost

Svalová tkáňkostra

Podle genetiky

Kondice

Kondice

39September 2011

ho traktu s živinami pro střevní mikroflóru je rozhodující. Aby při zásobení flóry tlustého střeva docházelo k minimu výkyvů, mělo by se i přes porod krmit krmivo s dostat-kem vlákniny. To může být směs pro březí prasnice, ale také například na vlákninu bohatá směs (více jak 6 %) pro kojící prasnice usnadní přechod na krmnou dávku pro ko-jící. Změna na KS pro kojící prasnice by měla proběhnout buď sedm až deset dní před porodem (pozor na vápní, ob-sah NL a Ca!), nebo asi tři dny po oprašení. Cílená přípra-va na porod se může provést se speciální směsí „přípra-va na porod“, která ale obsahuje stejné komponenty jako ostatní směsi. Tato směs by mimo jiné měla obsahovat do-statek B-vitamínů a vykazovat nízkou kationto-anionto-vou bilanci. Pamatuj: dojde-li u prasnic k zácpě po začátku zkrmování směsi pro kojící prasnice, pak je příjem živin značně horší, nežli při zkrmování směsi pro březí, kterou prasnice dobře přijímají a stráví. Nesmí se rovněž zapomí-nat na to, že přechod na kojící směs má dopad na střevní mikroflóru. Tak může dojít ke krátkodobému pomnožení choroboplodných zárodků při současném poklesu orga-nismu prospěšných mikroorganismů (viz „Střevní mikro-flóra a změna krmení“). V období kojení platí zásada – ne-zvyšovat množství krmné směsi příliš rychle a překotně. Aby nedošlo k přetížení trávícího traktu po porodu, je tře-ba provádět zvyšování množství krmiva v průběhu 10 (ně-kdy až 14 dní), přičemž po třech dnech by se mělo do krm-né křivky zapracovat „plató“, jako dodatečná uklidňující fáze pro optimální průběh trávení (viz kolik energie po-třebují kojící prasnice“). Rozhodující je množství krmiva ve třetím a čtvrtém týdnu kojení, protože právě v této době dosahuje laktační křivka svého vrcholu. Proto je krmení třikrát denně od nejpozději třetího týdne kojení nutností.

Důležité je i zásobení kvalitativní a zdravotně nezávadnou vodou v dostatečném množství. V okoloporodní fázi by se měla prasnicím přidávat voda navíc, protože prasnice ne-stojí dostatečně dlouhou dobu na to, aby byly schopny při-jmout přes kolíkové napáječky dostatečné množství vody.

Použití L-CarnitinuVe fázi kojení je třeba se snažit o optimální využití

všech přijatých živin. Proto by se mělo v této oblasti vy-užívat všech vědomostí pro cílené využití různých doplň-kových látek. Zde se jedná například speciálně o podpo-ru metabolismu energie a trávení bílkovin. Tak se nechá za pomoci emulgátorů a L-Carnitinu optimalizovat trá-vení tuků. To vede ke zvýšení porodních hmotností, ale třeba i ke zlepšení mléčnosti prasnic, což bylo prokázá-

Krmná křivka pro prasnice

dny

1 29 57 85 113 260

20

40

60

80

100

120

ultrazvuk

rezerva provelké vrhy

95. den porod

MJ ME-p/den

robustní prasnicemléčná prasnice

Kondice prasnic by se měla pravidelně kontrolovat

40 Září 2011


no řadou odborných prací. Stejně tak se v krmení prasnic na některých chovech prasnic etablovalo používání tepel-ně upravených obilovin. Rychle využitelná energie, dobrá konzistence výkalů a pozitivní efekty na konzistenci „po-lévek“ u systémů mokrého krmení jsou největší přednos-ti. Aby došlo k podpoře trávení v zadních částech střev a zároveň se vytlačily choroboplodné zárodky jako E. Coli a klostridie, je vhodné u směsí pro prasnice použití krm-ných kyselin, nebo probiotik. Tato opatření mohou mimo jiné na základě svých pozitivních efektů na stájový vzduch a dále zároveň extrémní vazební kapacitou vody pozitivně ovlivnit vlastnosti výkalů. V neposlední řadě by se nemělo zapomínat na dostatečné zásobení prasnic všemi vitamíny, které krom podpory imunity jsou zapotřebí i v různých trávících procesech.

ZávěrPři produkci vyrovnaných a velkých vrhů musí

ve středu zájmu stát optimální zásobení prasnic potřebný-mi živinami. Správná intenzita ukládání tuku se docílí dí-ky dobře nastavené krmné křivce v období březosti. V kaž-dém případě je třeba se ale vyvarovat nadměrnému vývoji tělesné kondice. V tabulce najdete příklady jednoduchých receptur pro březí a kojící prasnice. Rozdělení stáda pras-nic do tří skupin podle kondice „mladé prasnice“, „robust-ní prasnice“ a „mléčné prasnice“ umožňuje optimální zá-sobení zvířat živinami.

Od 95. dne březosti musí dojít k navýšení dávky energie nad 40 MJ ME-p na kus a den pro dosažení velkých vrhů. Cíleně nastavená nízká kationt-aniontová bilance v před-porodním období zajišťuje správnou mobilizaci vápníku z kostí, což je opět nutným předpokladem pro optimální účinek oxytocinu. V laktaci jsou nutné denní dávky ener-gie nad 100 MJ ME-p.

Doplňky výživy jako L-Carnitin, okyselení, stejně tak, jako dostatečné zásobení vitamíny a mikroprvky umož-ňuje optimální přeměnu přijatých živin z krmiva na užit-kovost (mléko, počet a velikost selat atd.) Přitom by se ne-mělo zapomínat na dostatečné zásobení zdravotně nezá-vadné vlákniny.

Grafy a tabulky: dlz primus schwein · Sonderdruck

S využitím zahraničních zdrojů

Jaroslav Veleman, Sano Domažlice

a

Ing. Radek ŠtolcSano Domažlice

Úspešní chovatelia potvrdzujú:

čistú kožu, pevné paprčky a dobrú funkciu kĺbov,

podporuje dobrú plodnosť prasníc,

zvyšuje chutnosť a príjem krmiva,

zvyšuje tvorbu mlieka,

zlepšuje zdravotný stav a vitalitu prasníc a ciciakov,

zabezpečuje dobrý rast ciciakov,

zvyšuje počet odstavených zdravých prasiat na prasnicu a rok.

špeciálny komplex účinných látok

Obsahuje účinné látky

Výživa zvieratpre zdravie a zisk

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o.,

Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava; www.sano.skTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected]

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.,

Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice; www.sano.czTel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: [email protected]

41September 2011

Dobrá výživa – polovica úspechu vo výkrme

Výživa Výrazný nárast úžitkovosti v spojení s novou ge-netickou orientáciou ako aj rastúci výkrm kancov si vyža-dujú upravenú výživu. Rozhodujúce je optimálne zloženie krmiva s aminokyselinami a doplnkovými látkami. Luxus-né prekrmovanie môže vyjsť totiž veľmi draho.

Výživa prispôsobená úžitkovosti je alfou a omegou pre využitie potenciálu tvorby a rastu svaloviny vo výkrme. Stredobodom pritom ostáva optimálne zásobenie amino-kyselinami, pričom treba prihliadať na hmotnosť a vek vý-krmových ošípaných. Ale aj úroveň úžitkovosti a pohlavie zvierat do značnej miery ovplyvňujú požiadavky na krmivo.

S rastúcou úžitkovosťou klesá podiel potreby na záchov z celkovej potreby. To sa týka tak energie ako aj potreby aminokyselín a minerálnych látok. Rastúca potreba ami-nokyselín v pomere s energiou je dôsledkom narastajúcej úžitkovosti.

Pohlavie výkrmových ošípaných má takisto vplyv na po-žiadavky na krmivo. Vykastrované kance tak majú vyššie

denné prírastky a na základe nižšej potreby na záchov po-trebujú úzky pomer lyzínu a energie. Na konci výkrmu na-sadzujú vykastrované kance v dôsledku vysokých denných prírastkov veľa tuku, takže aj vyšší podiel aminokyselín môže zlyhať.

Prasničky produkujú menej slaniny, nasadzujú ale viac mäsa. Najmä v strede výkrmu je potreba aminokyselín veľ-mi vysoká. Podobná potreba ako u mäsitých „juhonemec-kých“ plemien je aj u kancov vo výkrme (pozri rámček

„Kance vo výkrme nekŕmiť príliš skoro dávkovane“).

Predvýkrm: S krmivom pre odstavčatá stavíte na istotuPri naskladnení do predvýkrmu sú zvieratá v prvom ra-

de vystavené značnej záťaži, pretože maštalné prostredie, často aj kŕmna technológia a patogény v prostredí sa menia. Nezriedka sa v tejto fáze objavujú poruchy trávenia, s kto-rými sa musí potom popasovať veterinár. Choré ošípané rastú pomalšie a nasadzujú menej svaloviny. Toto chýbajú-

Pre výživu platí, využiť genetický potenciál zvierat pre rast a tvorbu svaloviny.

42 Září 2011


ce nasadzovanie svaloviny už nie je možné dobehnúť počas výkrmu.

Uľahčiť prasatám prechod do výkrmu môžeme tak, že v tomto období až do dvanásteho týždňa života skrmujme krmivo pre odstavčatá s odpovedajúcim premixom. Skr-movanie takéhoto krmiva je podstatne bezpečnejšie v po-rovnaní s krmivom pre predvýkrm alebo pre strednú fázu výkrmu. Potenciál rastu a tvorby svaloviny je na začiatku predvýkrmu ešte veľmi vysoký. Pre dobré využitie tohto po-tenciálu sa osvedčilo podávanie krmiva s dobrým zložením. Ak nie je možné podávať krmivo pre odstavčatá, je potrebné zvoliť krmivo pre predvýkrm s vysokým obsahom amino-kyselín a pre istotu s prídavkom kŕmnych kyselín.

Začiatok a stredná fáza výkrmu: kŕmiť pre nasadzovanie svaloviny

Aj v strednej fáze výkrmu je, podľa pohlavia a genetiky, vysoký potenciál nasadzovania svaloviny. Najmä kance vo výkrme sa vyznačujú ku koncu strednej fázy výkrmu ešte vysokými prírastkami pri vysokom raste a tvorbe svaloviny.

Pri nadpriemerných prírastkoch skrmovali v minulosti mnohí výkrmcovia krmivo pre predvýkrm aj v strednej fá-ze výkrmu (60 až 75 kg), a dosiahli tak dobré ekonomické úspechy. Dnes krmivo pre začiatočnú fázu výkrmu spravi-dla obsahuje 1,1 percenta lyzínu pri 13,2 až 13,4 MJ energie. Ako je možné vyčítať z tabuľky „Čo potrebujú výkrmové oší-pané“, je možné v strednej fáze výkrmu od 70 kg, keď je to technicky možné, skrmovať krmivo s 1,0 percentom lyzínu a 13 MJ energie. V praxi platí, že krmivo pre začiatok výkr-mu sa prevažne používa aj v strednej fáze výkrmu.

Zodpovedajúce kŕmne krivky pre nastavenie množstva krmiva sú zobrazené v tabuľke „Kŕmne krivky pre rozlič-né prírastky“.

Koniec výkrmu: zabráňte luxusnému prekrmovaniuVäčšina krmiva sa skŕmi v konečnej fáze výkrmu. Po-

diel nasadzovania svaloviny prudko klesá a naopak silno rastie podiel slaniny. Konverzia krmiva sa s narastajúcou hmotnosťou zhoršuje. Preto musí nasledovať prispôsobenie zloženia krmiva. Pri ošípanej s hmotnosťou 30 kg obsahuje 1 kg prírastku v priemere 165 g bielkovín, pri 118 kg je to iba 145 g. Na druhej strane prudko narastá obsah tuku. Pri oší-

Čo potrebujú výkrmové ošípané*

PredvýkrmZačiatok výkrmu

Stredná fáza výkrmu Koniec výkrmu

od kg 28 40 70 90 110MJ NEL 13,4 13,4 13 13 13750 g denné prírastkyg dusíkaté látky/kg 170 170 160 140 140g lyzínu/MJ 0,80 0,70 0,70 0,60 0,55g lyzínu/kg 10,5 9,5 9,0 7,5 7,0g pcv lyzínu/kg 9,0 8,0 7,5 6,5 6,0g vápnika/kg ** 7,0 6,5 6,5 5,5 5,0g stráviteľného fosforu/kg 3,0 2,5 2,3 2,1 1,9g fosfor/kg ** 5,0 4,5 4,5 4,0 4,0850 g denné prírastkyg dusíkaté látky/kg 175 170 160 140 130g lyzínu/MJ 0,85 0,75 0,,70 0,60 0,55g lyzínu/kg 11,0 10,0 9,0 7,5 7,0g pcv lyzínu/kg 9,5 8,5 7,5 6,5 5,9g vápnika/kg ** 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0g stráviteľného fosforu/kg 3,0 2,5 2,3 2,1 1,9g fosfor/kg ** 5,0 4,5 4,5 4,0 4,0950 g denné prírastkyg dusíkaté látky/kg 175 170 160 140 120g lyzínu/MJ 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50g lyzínu/kg 11,5 10,5 9,0 7,5 6,5g pcv lyzínu/kg 10,2 9,0 7,5 6,5 5,5g vápnika/kg ** 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0g stráviteľného fosforu/kg 3,0 2,5 2,3 2,1 1,9g fosfor/kg ** 5,0 4,5 4,5 4,0 4,0kance/vysoké nasadzovanie proteínov 850 g denné prírastkyg dusíkaté látky/kg 175 170 170 155 150g lyzínu/MJ 0,90 0,80 0,75 0,60 0,55g lyzínu/kg 12,0 11,0 9,5 8,5 8,0g pcv lyzínu/kg 10,5 9,5 8,0 7,0 6,5g vápnika/kg ** 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0g stráviteľného fosforu/kg 3,0 2,5 2,3 2,1 1,9g fosfor/kg ** 5,0 4,5 4,5 4,0 4,0

* Potreba vzhľadom na zásobenie energiou, dusíkatými látkami a aminokyselinami pre jednotlivé fázy výkrmu od 28 do 120 kg pri rozličnej úrovni úžitkovosti

** s prídavkom fytázy (Zdroj: podľa DLG Kompakt 2010)

Tráviaca cesta dusíkatých látok

Absorpciaaminokyselín

NH3 Moč

Dusíkaté látkyvo výžive

Endogénne proteíny:tráviace enzýmy, Mucus

Dusíkaté látkyvo výkaloch

Tenké črevoEnzymatické tráveniev žalúdku a tenkom čreve

Hrubé črevoMikrobiálna fermentáciav hrubom čreve

43September 2011

panej s hmotnosťou 30 kg pripadá na 1 kg prírastku približ-ne 190 g tuku, pri 118 kg je to 400 g.

Od hmotnosti 90 kg dochádza k prudkému poklesu ob-sahu bielkovín u vykastrovaných kancov, ale aj u prasničiek. Taktiež je potrebné prispôsobiť obsah minerálnych látok zníženej potrebe. Pri kastrátoch a veľmi mäsitých pleme-nách by malo byť zníženie podielu dusíkatých látok v kr-mive menšie, aby bolo možné naplno využiť potenciál rastu a tvorby svaloviny. V praxi sa etabloval u vykastrovaných kancov a prasničiek obsah dusíkatých látok 14 percent pri asi 0,9 percente lyzínu na konci výkrmu. U kastrátov a veľ-mi mäsitých plemenách je obsah dusíkatých látok 15,5 až 16,5 percenta pri 1,0 percente lyzínu.

Výber surovín pri rozličných pokusoch v posledných ro-koch ukázal, že nasadenie až do 10 percent repkových pro-duktov je na konci výkrmu bez problémov. Ba naopak: Pre-tože esenciálna, sírnatá aminokyselina metionín je v rep-ke výrazne zastúpená, bol zaznamenaný pozitívny efekt na vzorec aminokyselín.

Rozdielna stráviteľnosť aminokyselínObsah dusíkatých látok v dávke ešte nevypovedá veľa

o hodnote aminokyselín. Syntetické aminokyseliny sú spra-vidla 100 percentne stráviteľné, pri všetkých ostatných su-rovinách je stráviteľnosť podstatne nižšia. Aby celková strá-viteľnosť aminokyselín zodpovedala požiadavkám v jed-notlivých obdobiach rastu, vypracovala DLG odporúčania pre výživu na základe praecaecal stráviteľných aminokyse-lín (pcv).

Termín „praecaecal“ je odvodený z latinčiny a znamená v preklade „pred slepím črevom“. To znamená, že stráviteľ-

nosť aminokyselín sa chápe, tak ako je znázornené na ob-rázku „Tráviaca cesta dusíkatých látok“, až po koniec tenké-ho čreva. Tu sa považuje absorpcia aminokyselín za uzavre-tú a iba absorbované aminokyseliny slúžia zvieratám k dis-pozícii na záchov, rast a nasadzovanie bielkovín. S ohľadom na pcv stráviteľnosť pri zostavovaní kŕmnej dávky je nut-né prispôsobiť obsah aminokyselín potrebe zvierat, a tým zamedziť luxusnému prekrmovaniu. To vedie napokon aj k odľahčeniu životného prostredia, pretože dochádza k zní-ženému vylučovaniu dusíka.

Ďalším pozitívom je zníženie kŕmnych nákladov, preto-že sa znižuje použitie drahých zdrojov bielkoviny. Strávi-teľnosť jednotlivých aminokyselín značne kolíše surovina od suroviny. Kombináciou zdrojov bielkovín a primerané

1009080706050403020100

ener

gia

Doplnkové krmivo

Záleží na zmesi*%

* podiely jednotlivých živín v obilí resp. doplnkových krmivách

obilie

Vlá

knin

a

dus

íkat

é lá

tky

lyzí

n

treo

nín

met

ioní

n

váp

nik

fosf

or

vita

mín

y

Kŕmne krivky pre rozličné prírastky

750 g 850 g 950 g 850 g/podiel nasadzovania bielkovín nad 58 %

od kg ŽV Denné prírastky MJ* Denné prírastky MJ* Denné prírastky MJ* Denné prírastky MJ*30 705 19,5 800 22,0 900 24,0 730 19,035 750 22,0 860 24,5 970 27,0 770 21,040 790 24,0 900 27,0 1000 29,0 805 23,045 815 26,0 925 28,5 1030 30,5 840 25,050 825 28,0 930 30,0 1045 32,0 870 26,555 830 29,0 940 31,0 1050 33,0 885 28,060 825 30,5 935 32,0 1045 34,0 895 29,565 815 31,5 925 33,0 1040 35,0 905 30,570 810 32,0 915 33,5 1020 36,0 915 31,075 795 32,5 900 34,5 1005 36,5 910 32,080 775 33 874 35,0 980 37,0 905 32,585 750 33,5 845 35,5 945 37,5 890 33,090 725 34 815 36,0 920 38,0 870 33,095 700 34,5 790 36,5 900 380,0 840 33,0

100 675 35 760 37,0 86 38,5 810 32,5105 650 35,5 735 37,5 825 39,0 775 32,0110 630 36,0 710 37,5 785 39,0 740 31,5115 605 36,0 690 38,0 760 39,5 710 31,0

* pri priemerných podmienkach v maštali

Pomer aminokyselínlyzín : metionín + cystín : treonín : tryptofán

1 : 0,55 : 0,65 : 0,18Zdroj: DLG-Kompakt 2010

44 Září 2011


Pre zabezpečenie ekonomickej efektívnosti výkrmu kancov je nutné nasmerovať ich výživu podľa ich potrieb. Pri po-zorovaní výkrmovej úžitkovosti kancov je konverzia krmiva o 10 až 15 percent lepšia a podiel tuku je pri zvýšenom po-diele svaloviny nižší. Kvôli mierne zníženemu príjmu krmiva sú denné prírastky v porovnaní s kastrátmi o niečo nižšie.

Krivka prírastkov je v protiklade s prasnicami a kastrátmi u kancov posunutá mierne na zadné hmotnostné pozície. Najvyšší rast v oblasti nastáva medzi 65 a 90 kg, teda spravidla po pohlavnom dozretí. Z tohto dôvodu nesmú byť kance kŕmené dávkovane príliš skoro a aminokyseliny v strednej a koncovej fáze výkrmu musia zodpovedať vysokému poten-ciálu rastu a tvorby svaloviny (pozri tabuľku „Čo potrebujú výkrmové ošípané“).

Nutná je snaha docieliť pomer lyzín – energia 0,9 g lyzínu na MJ ME na začiatku predvýkrmu a 0,8 g pre druhú fázu predvýkrmu. V strednej fáze výkrmu by nemalo byť menej ako 0,75 g na MJ ME. V koncovej fáze výkrmu pri hmotnosti 90 kg (táto hodnota platí pre najľahšie zvieratá) je možné nastaviť hodnotu 0,6 g lyzínu na MJ ME, pričom v praxi na zá-klade hmotnostných výkyvov v rámci skupiny spravidla nedochádza k zníženiu pod hodnotu 0,75 g lyzínu na MJ ME.

S nástupom puberty od 12 týždňa života sa výrazne zvyšuje tvorba samčieho pohlavného hormónu a tým aj pacho-vej látky androstenónu, výraznejšie počas krátkych než dlhých dní. Genetické rozdiely sú pritom značné. Tým sú všet-ky výživové opatrenia smerujúce k rýchlemu a homogénnemu vývinu kancov vo výkrme prínosom pre redukovanie ich zápachu.

Do akej miery môže zloženie krmiva kancov vo výkrme s fermentujúcou vlákninou pre hrubé črevo znižovať zápach kancov v dôsledku skatolu, je predmetom ďalšieho výskumu. Riešenie spočíva v zlepšení fermentačného procesu v hru-bom čreve pre odbúranie tryptofánu a jeho neposkytnutie pre tvorbu skatolu. Dobrá hygiena kotercov ďalej zaručuje, že zvieratá skatol opäť neprijmú rypákom a ten sa znova v nich neuloží.

Kance vo výkrme nekŕmiť príliš skoro dávkovane

Pri zostavovaní kŕmnej dávky je potrebné dbať na stráviteľnosť živín, predovšetkým aminokyselín

45September 2011

zhodnotenie so syntetickými aminokyselinami umožňujú presné nastavenie stráviteľnosti celkovej kŕmnej dávky.

Pri pozorovaní stráviteľných aminokyselín zistíme, že v predvýkrme a strednej fáze výkrmu pôsobí limitovane treonín pred lyzínom. Ako ukazuje tabuľka „Príklad kŕm-nej dávky pre chovateľov s vlastným miešaním“, minimálny obsah praecaecal stráviteľného treonínu sa pri len pozoro-vaní minimálneho obsahu pcv lyzínu nedosiahne. V konco-vej fáze výkrmu je limitujúci obsah minerálnych a účinných látok, a nie obsah praecaecal stráviteľných aminokyselín, vzhľadom na mieru minimálneho nasadenia doplnkového krmiva resp. minerálnych krmív (pozri tiež tabuľku „Čo potrebujú výkrmové ošípané“). Pri zložení doplnkových kr-mív a minerálnych krmív pre predvýkrm a strednú fázu vý-krmu treba zohľadniť porovnateľne zlú stráviteľnosť treoní-nu v celkovej kŕmnej dávke. Cieleným výberom komponen-tov a nasadením syntetických aminokyselín je možné toto vyrovnať, a k tomu výrazne znížiť obsah dusíkatých látok. Optimálny pomer jednotlivých praecaecal stráviteľných aminokyselín je vidieť v tabuľke „Pomer aminokyselín“.

Vzhľadom na normy živín je treba pri vlastnom mieša-ní, ale aj pri kŕmnych zmesiach doplniť živiny a účinné látky chýbajúce v obilí primeranými minerálmi a vitamínmi a tiež prídavkom aminokyselín a zvýšiť obsah bielkovín pomocou bielkovinových zdrojov (pozri obrázok „Záleží na zmesi“).

Pri prihliadaní na stráviteľnosti vyplynú v predvýkrme zmesi s ťažiskom na sóju s prídavkom syntetických ami-

nokyselín. V koncovej fáze výkrmu sa zmes skladá prevaž-ne zo zdrojov bielkoviny s priemerným obsahom proteínov ako repkový šrot, pšeničné a kukuričné gluténové krmivo, obilné výpalky, slnečnicový šrot, hrach alebo bôby.

Hodnoty uvádzané v tabuľke „Kŕmne krivky pre roz-ličné prírastky“ môžu byť použité ako základ pre praktické zostavenie kŕmnej krivky. Ukazujú potrebu energie v závis-losti od prírastkov živej váhy a hmotnosti.

Minerálne látky: luxus môže vyjsť drahoAj pre minerálne látky platí, že treba zamedziť prezáso-

beniu nimi. Aktuálne pokusy ukazujú, že prídavok fosforu v konečnej fáze výkrmu nie je potrebný. Spravidla obsahu-jú dnes všetky krmivá pre ošípané enzým fytáza pre lepšiu stráviteľnosť fosforu. Rozhodujúci je obsah využiteľného fosforu stráviteľného pre zviera (strP). Nadmerná ponuka zvyšuje kŕmne náklady. Pomer Ca:strP by mal byť približ-ne 2 až 3 k 1.

V predvýkrme sa za štandard považuje nasadenie orga-nických kyselín pre podporu stráviteľnosti bielkovín, ale aj z bezpečnostných dôvodov. V koncovej fáze výkrmu sa od-porúča prídavok kyselín pri problémoch so salmonelózou.

Na záverVo výkrme ošípaných dnes nehrá dôležitú rolu iba otázka

odlišných nárokov prasničiek a kastrátov. Na význame stále viac získava aj výkrm kancov. Je potrebné zohľadniť rozdie-

Príklad kŕmnej dávky pre chovateľov s vlastným miešaním*

Predvýkrmod 28 kg

Stredná fáza výkrmuod cca 40 kg

Koniec výkrmuod 90 kg

Chovateľove vlastné surovinyjačmeň % 25 25 35pšenica % 46,5/47,5 48/49 50Dokupované surovinysójový olej % 1,5 1,5doplnkové krmivo pre predvýkrm 1) % 27/26doplnkové krmivo pre výkrm 2) % 25,5/24,5doplnkové krmivo pre koniec výkrmu 3) % 15ŽivinyEnergia MJ ME 13,4 13,4 13dusíkaté látky g/kg 172/170 172/168 145vláknina g/kg 40,0 40,0 45,0min. lyzín (brutto) g/kg 11,5 10,5 7,5Je - lyzín (brutto) g/kg 11,5 10,5 7,5Je - treonín (brutto) g/kg 7,5 6,8 5,0min. treonín (pcv) g/kg 6,6 5,8 4,2Je - treonín (pcv) g/kg 6,2 5,6 4,2min. lyzín (pcv) g/kg 10,2 9,0 6,5Je - lyzín (pcv) g/kg 10,2 9,0 6,5vápnik g/kg 7,50 7,50 5,50fosfor g/kg 5,00 4,50 4,00sodík g/kg 1,50 1,50 1,00

* vzhľadom na úroveň úžitkovosti 950 g denných prírastkov resp. vysoký rast a tvorbu svalovinyčervená = vzhľadom na pcv stráviteľnosť (praecaecal)zelená = limitujúci faktorÚprava nutná1) doplnkové krmivo v predvýkrme zložené z: sója, pšeničné otruby, minerálne látky, kyseliny, rastlinný tuk, vitamíny, fytáza2) doplnkové krmivo pre výkrm zložené z: sója, pšeničné otruby, minerálne látky, rastlinný tuk, vitamíny, fytáza3) doplnkové krmivo pre koniec výkrmu zložené z: sója, repkový extrahovaný šrot, slnečnicový extrahovaný šrot, minerálne látky, vitamíny, fytáza.

46 Září 2011


ly v denných prírastkoch a nasadzovaní svaloviny pri zosta-vovaní kŕmnej dávky.

Dôležitú pozornosť treba venovať aj zásobeniu amino-kyselinami. Rozhodujúci pritom nie je len absolútny obsah lyzínu a ostatných aminokyselín, ale aj podiel, ktorý je pre ošípanú stráviteľný. Najmä v oblasti aminokyselín ako tre-onín sa objavujú nedostatky pri miešaní vlastných zmesí, ktoré je možné podchytiť systémom stráviteľných amino-kyselín. Aj pri minerálnych látkach a energii je rozhodujúci využiteľný obsah, aby sa zabránilo luxusnému prekrmova-niu, a tým zbytočným nákladom. Nový vzorec pre výpočet energie kŕmnych zmesí je stavebným kameňom pre lepší odhad potreby zvierat (pozri rámček „Nový vzorec pre po-súdenie energie“).

Napokon záleží aj od optimálneho využitia genetického potenciálu pre tvorbu a rast svaloviny, aby náklady na kilo-gram prírastkov boli čo najnižšie. A to má význam najmä pri vysokých cenách za krmivo a nízkych cenách ošípaných.

Pre zhodnotenie surovín slúžia najmä energetické kritériá a aminokyseliny. Výpočet energie kŕmnych zmesí sa od 1. septembra 2010 robí pomocou prepraco-vaného vzorca na báze živín. Tento vzorec nahrádza dva rozličné vzorce pre výpočet energie v kŕmnych zme-siach bohatých na proteíny (doplnkové kŕmne zmesi) a kŕmnych zmesiach chudobných na proteíny (komplet-né kŕmne zmesi).

Energia sa vypočíta nasledovne:ME v MJ/kg = g dusíkaté látky × 0,021503 + g tuk × 0,032497 + g škrob × 0,016309 + g organický zvyšok × 0,014701 - g vláknina × 0,021071

Najdôležitejšie kŕmne zložky obsiahnuté v krmi-ve pre ošípané vykazujú v porovnaní so starým vzor-com spravidla energeticky nižšie hodnoty. Zatiaľ čo spomenuté obilie o 0,2 až 0,3 MJ na kg stráca na hod-note, existujú aj „víťazné suroviny“. Týka sa to pre-dovšetkým pšeničných otrúb ako vedľajšieho obilné-ho produktu a melasových rezkov. Nepatrné zvýšenie hodnoty zaznamenáva aj repkový extrahovaný šrot (0,16 MJ/kg). Pomocou nového vzorca je možné presne zmerať práve zmesi bohaté na vlákninu s nízkym ob-sahom bielkovín.

Nový vzorec pre posúdenie energie

Georg RiewenhermExpret na výživu v Deutsche Tiernahrung Cremer a člen pracovnej skupiny DLG „Odporúčania pre výživu ošípaných“.Spoluautorka Christina Münks.

výjimečný koncentrát účinných látek pro výkrm a konec výkrmu prasat

• chrání před poruchami trávení a ztrátami prasat,

• zvyšuje příjem krmiv, • zlepšuje denní přírůstky, • zlepšuje konverzi krmiv, • zabezpečuje optimální tvorbu masa, • snižuje náklady na krmiva, • pěkné a vyrovnané osvalení prasat, • zvyšuje zisk chovatele.

Úspěšní chovatelé prasat potvrzují:

Nyní s obsahem účinných látek

47September 2011

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 DomažliceTel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: [email protected], www.sano.cz

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

10 let zkušeností se Sano systémem jednotné krmné dávky v ČR a SR

„Sano systém jednotné krmné dávky vychází z fyziologických potřeb dojnice pro dosažení dobrého zdraví, úspěšné reprodukce a vysoké celoživotní užitkovosti“

Dr. Peter Gerstädt, 2001

Sano magazín September 2011

Documents

Transcript of Sano magazín September 2011