S t á t
-
Upload
maxine-oneill -
Category
Documents
-
view
42 -
download
2
description
Transcript of S t á t
Historie užívání pojmu
polis – Řecko – město a jeho zemědělské okolí civitas – Řím imperium - Řím stato – patnácté století v Itálii = ústava, řád,
status stát – pojem v dnešním slova smyslu ve století
šestnáctém Machiavelli
Podstata státu stát je politická organizace společnosti (systém vztahů a vazeb)území
- suchozemský prostor, vnitřní i pobřežní vody, vzdušný prostorobyvatelstvo
- všechny osoby žijící na určitém území a spadající po státní moc
státní organizace (hierarchizovaná struktura)- orgány státní moci (legislativa, jurisdikce a exekutiva vydávají, interpretují a provádějí zákony)
- administrativní a správní aparát- obranné a represivní složky
Teorie vzniku státu
náboženská patriarchální (tzv. patria) organistické spojení (Aristoteles, Herder,
Hegel) - z analogie s živým organismem mocenská - vyjádření zájmu národa,
společenské třídy, rasy smluvní – přirozený stav – společenská
smlouva – stát (Hobbes, Locke, Rousseau)
Funkce státu
vnitřní funkcí státu je:- garantování základních práv a svobod občanů- zachovávání vnitřního řádu a spravedlnosti- přebírání odpovědnosti za oblasti, které společnost není s to zajistit (školství, zdravotnictví, sociální problematika, nutnost vyvažování svobody a státu)
vnější funkcí státu je angažovanost na mezinárodní bezpečnosti a spolupráci- stát je subjektem mezinárodního práva de iure i de facto
funkce obranná - stát zajišťuje celistvost a suverenitu státního území
K naplňování svých funkcí musí být stát suverénní
vůči svému obyvatelstvu nezávislý na jiném politickém subjektu uvnitř
státu
Suverenita se projevuje- neomezenou mocí vydávat zákony- nedělitelností a nezcizitelností moci- trvalostí a stálostí moci
K naplňování svých funkcí musí být stát suverénní
vůči ostatním státům- právo uzavírání a garantování mezistátních
dohod- navazování a dodržování diplomatických
vztahů
Formy státu
podle počtu suverénů (monarchie, oligarchie, demokracie)
podle toho, kdo vládne (monarchie, sofokracie, aristokracie, timokracie, oligarchie, demokracie, technokracie, byrokracie)
podle toho, je-li hlava státu volená (republika), děděná (monarchie absolutní, konstituční)
podle formy režimu (diktatura jednoduchá, caesaristická, totalitní, demokracie)
podle politického systému a ústavního pořádku
podle územního členění (unitární, federace, konfederace)
Demokracie
komplexní politický řád, forma vlády
názor člověka na život a svět
politický systém, forma vlády, je nutnou, nikoliv však dostačující podmínkou demokracie
Vymezení demokracie
negativní vymezení – odlišnost od totalitarismu pozitivní vymezení – znaky reálné demokracie
demokracie je především perspektivou, ideálem, je to cesta k naplňování idejí svobody, spravedlnosti, rovnosti, suverenity občanů, k zabezpečení jejich základních práv
demokracie je omezována přímou demokracií (levicové omezení, Rousseau) i v demokracii je nutná přítomnost politické
avantgardy, nutnost politické oligarchie, musí být patrný hlas menšin
demokracie je omezována absolutní vládou
(pravicové omezení, Hobbes) i ten nejosvícenější panovník může zneužívat svou
moc koncentrovanou ve svých rukou, musí být zachována možnost změnit vládu nenásilnými prostředky
Rysy reálné demokracie suverenita státní moci je odvozena ze suverenity
občanů (zdrojem státní moci jsou občané) pravidelné volby založené na všeobecném,
přímém, rovném volebním právu cílem státní moci je služba lidem dodržování všech základních práv a svobod,
politická rovnost a rovnost před zákonem právní stát – vztah státu a občanů je vymezen
zákonem
rozdělení státní moci na exekutivu, jurisdikci,
legislativu politický systém je založen na volné konkurenci
politických stran vláda většiny práva menšin, především právo menšiny se stát
většinou fungující občanská společnost decentralizovaná státní správa a samospráva
ekonomický systém je založen na svobodném podnikání
právo na soukromé vlastnictví sociální spravedlnost nezávislé veřejné mínění
Způsoby demokratické kontroly
kontrole vlády musí být v demokracii vytvořen systém efektivních ústavních mechanismů kontroly
volby a referendum
Občan a právo v demokratickém
vláda zákona, všichni jsou si rovni před zákonem presumce neviny, nikdo nesmí být trestán,
neporušil-li zákon zákaz retroaktivity práva každý má právo na soudní ochranu, bylo-li
porušeno jeho právo každý může odmítnout výpověď proti sobě či
osobě blízké
nikdo nesmí být zadržen bez písemného obvinění, právo seznámit se s obviněním
o vině a trestu rozhoduje pouze soud
nikdo nesmí být stíhán za stejný čin dvakrát
nedotknutelnost soukromého obydlí
Lidská práva Magna charta libertatum z roku 1215,
omezovala moc krále vůči šlechtě John Locke charakterizuje přirozený stav
přirozeným zákonem, právem na život, svobodu a majetek
Deklarace nezávislosti USA (1776) – lidé jsou stvořeni sobě rovni a jsou svým Stvořitelem nadáni jistými nezcizitelnými právy, mezi než patří právo na život, svobodu a budování vlastního štěstí
Ústava USA 1787, 1791 byla ústava doplněna deseti dodatky Bill of Rights
Deklarace práv člověka a občana (1789) – lidé se rodí svobodní a rovní, svoboda, vlastnictví, bezpečnost a odpor proti útlaku jsou nepromlčitelné, svoboda spočívá v možnosti činit vše, co neškodí druhému, presumce neviny, svoboda vyznání, projevu, tisku
čtyři svobody (Roosevelt) z roku 1941 – svoboda slova, svoboda vyznání, svoboda od nedostatku a svoboda od strachu
10. prosince 1948 vznikla Všeobecná deklarace lidských práv (Mezinárodní den lidských práv) s pouze deklarativním charakterem
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966 -
- předpokládal normativní závaznost pro členské státy OSN
- součástí je i Opční protokol, který umožňuje i jednotlivcům dovolat se vlastních práv prostřednictvím mezinárodního práva
- ČSFR ratifikovala až v roce 1991