Rudolf Vlasák — Informační Sektor, Informační Profese a Informační Vzdělávání

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 3 159

INFORMAÈNÍ SEKTOR,INFORMAÈNÍ PROFESEA INFORMAÈNÍ VZDÌLÁVÁNÍ

Rudolf VlasákÚstav informaèních studií a knihovnictví FF UK

Dne�ní pojetí vzdìlávacího procesu zamìøeného nainformaèní profese zahrnuje �irokou �kálu vìdních, apli-kaèních i praktických disciplín zalo�ených jak na sociál-ních, tak na pøírodních a technických vìdách a oborech.Teoretickým jádrem se v�ak stala u� svébytná aplikova-ná, sociálnì orientovaná informaèní vìda a oblast, v ní�se informaèní profese uplatòují, se od prapùvodní kni-hovnické rozrostla do znaèné �íøe a pestrosti odbornýchèinností, prostupujících v dne�ním informatizujícím sesvìtì prakticky ve�kerá povolání zalo�ená na intelektu-álních èinnostech. Nicménì lze stále je�tì odùvodnìnìzkoumat a sna�it se vymezovat, co je vlastní informaèníprofesí, kde jsou její základy a kam sahá, jak se vymezu-je oproti ostatním povoláním a oborùm a zejména, kdejsou dnes nejzáva�nìj�í cílové okruhy uplatnìní kvalifi-kovaných informaèních profesionálù. Toto uva�ování jenezbytnou souèástí neustálého rozvíjení koncepce pøe-dev�ím univerzitního informaèního vzdìlávání na nejvy�-�ích aprobaèních stupních, které se v Èeské republicerealizuje v Ústavu informaèních studií a knihovnictvíFilozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (dále jenÚISK, resp. ústav). Od zimního semestru v roce 2000vstoupil tento ústav, shodou okolností právì v dobì50. jubilea existence oboru jako vysoko�kolské katedryna dané �kole, s novou koncepcí do akreditaèního øízenía navíc v nových, oproti dosavadním neporovnatelnì kva-litnìj�ích materiálních podmínkách, které mu skýtá pro-storové, poèítaèové a telekomunikaèní vybavení uèebena vlastní laboratoøe v nové budovì Univerzity Karlovyv Praze � Jinonicích.

Náplò vzdìlávání budoucích informaèních profesio-nálù na úrovních magisterského a také vìdeckého dok-torského studia na ÚISK zasahuje nebývale �irokou vìc-nou oblast. Ta zaèíná nìkde ve studiu historie písemnictvía konèí v analýzách komunikace informací a tvorbì systé-mù pro øízení podniku nebo instituce fungující napø.v obèanské samosprávì. V rámci státní nomenklaturyv�ech vysoko�kolských studijních programù Èeské re-publiky, které mohou být akreditovány, pøíslu�í progra-mu �Informaèní studia a knihovnictví� pod kódem 7201,navíc s postgraduálním doktorským studijním oborem�Informaèní vìda�, relativnì významné místo, a to naúrovni napø. sociologie, psychologie a obdobných obo-rù. Tento program se tudí� stal jedním z nejvìt�ích a nej-významnìj�ích na celé Filozofické fakultì UK, pøièem�svým materiálním a technickým vybavením v�echny obo-ry vysoce pøedstihuje. Od roku 1994, kdy se sem ke stu-

diu pøihlásilo pouhých 86 uchazeèù, z nich� bylo pøijato18, v roce 2000 poèet pøihlá�ek pøevý�il 450 a ústav pøi-jal 70 studentù. V leto�ním roce, kdy se na Filozofickoufakultu pøihlásilo oproti minulému roku o témìø 4 tisíceuchazeèù ménì, si ná� program naopak poèet pøihlá�e-ných v podstatì udr�el (438), a navíc získal mo�nost pøi-jmout rekordních 85 nových studentù a do doktorskéhostudia 8 nových doktorandù.

Jak u� bylo v na�em odborném tisku nìkolikrát zve-øejnìno, zabezpeèuje ÚISK dosud denní i kombinované(døíve dálkové) studium ve v�ech svých oborech, tj. stu-dium pìtiletého magisterského oboru, dvouletého nava-zujícího magisterského oboru a tøí a� pìtiletého (u den-ního 3, u kombinovaného studia 5) oboru doktorského.Do nových akreditaèních øízení vstoupil ÚISK s pøedpo-kladem rozdìlení dosavadního pìtiletého magisterskéhostudia na tøíletý program ukonèený bakalariátem a nanavazující dvouletý program magisterský. Vzhledemk získanému technickému vybavení mohl ústav koneènìpøikroèit i k smysluplné pøípravì programù distanèníhovzdìlávání, zalo�ených na odpovídající úrovni zprostøed-kování digitálních uèebních prostøedkù i na telekomuni-kaèních online didaktických metodách. U� podruhé sezde otevírá také dvouletý regulérní program celo�ivotní-ho vzdìlávání pracovníkù z praxe. V�echny programyÚISK vycházejí z koncepce �irokého spektra jak vìcnénáplnì informaèních a knihovnických studií, tak i cílo-vého uplatnìní jejich absolventù s odpovídajícím význa-mem, který v moderní demokratické spoleènosti infor-maèním povoláním pøíslu�í.

Proto�e jde o zásadní koncepèní východiska infor-maèního vzdìlávání zasahujícího celou na�i odbornou ko-munitu, je tøeba, aby s nimi byla seznámena a mohla sezúèastnit diskusí, vedoucích k jejímu zkvalitnìní.

Postindustriální, informatizovaný svìt,informaèní ekonomie a informaèní vìda

U� v 70. letech minulého století se zaèaly objevovatprognostické úvahy na téma mo�nosti vytvoøení jakéhosi�globálního mozku�, tehdy superpoèítaèe, do nìho� budemo�no ulo�it podstatnou èást lidského poznání a zpìtnìv nìm vyhledat a po tehdy právì vznikajících digitálníchtelekomunikaèních sítích získat kteroukoli v daném oka-m�iku pro nás relevantní informaci. Pozdìji, zhruba v prvnípolovinì 80. let, smìøovala informaèní technika a techno-logie ve svém vývoji ji� jednoznaènì k nedávno vytyèe-nému cíli: vìt�ina informací bude pøevedena do elektro-nické formy a bude dostupná z kteréhokoli místa nazemském povrchu. Tato pøedstava, teprve ve druhé polo-vinì 90. let minulého století reálnì naplòovaná, podnítilau� v jeho 60. letech filozofy a sociology k úvahám o no-vém stadiu vývoje lidské spoleènosti, spoleènosti �postin-dustriální�, respektive �informaèní spoleènosti� (informa-tion society), v dobì, kdy se poèítaèe, jako velké a slo�itékonfigurace rùzných strojù uzavíraly pøed laiky v kli-matizovaných sálech a dokázali s nimi pracovat pouze

160 NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 3

speciálnì vy�kolení poèítaèoví odborníci � programátoøi,operátoøi a technici.

Primát v posti�ení a pojmenování nové éry spoleèen-ského vývoje, pøedznamenané rozvojem informaèní tech-niky a technologie, je pøisuzováno americkému sociolo-govi, emeritnímu profesoru Harvardovy univerzity a èlenuAmerické akademie umìní a vìd � Danielu Bellovi. U�v roce 1967 publikoval úvahu o nástupu tzv. �postindu-striální� etapy vývoje spoleènosti a v roce 1973 pak vydalzásadní dílo analyzující dùsledky racionalizace a prudcese zvy�ující efektivnosti lidské práce, jestli�e jsou vyu�itymoderní poèítaèové a telekomunikaèní prostøedky a je-jich prostøednictvím pøedev�ím nové poznatky. Tato stu-die, pøíznaènì nazvaná �Nástup postindustriální spoleè-nosti� (The Comming of Post-Industrial Society), je�tì pøedTofflerem vystihuje hlavní atributy nadcházející sociálnístratifikace. Tu v�ak situoval a� do údobí po roce 2000.Pí�e o �nové kvalitì �ivota�, významu vzdìlání a zejménao zmìnì hodnotových kritérií vlastnictví � od materiální-ho k du�evnímu (intellectual property). Hlavními znakypøí�tí � postindustriální spoleènosti v 21. století budoupodle Bella pøemìna ekonomiky výrobkù na ekonomikuslu�eb, vznik nové elitní sociální vrstvy ovládající potøeb-né znalosti typu �know how�, rozvoj vìdy jako rozhodují-cího zdroje nejen technických inovací, ale také politické-ho pùsobení, a koneènì vznik nového, tzv. �intelektuálníhosektoru�, jako jsou tradièní sektory agrární a prùmyslový.

Postindustriální spoleènost charakterizoval Bell jakosvìt, v nìm� hrají rozhodující roli ve v�ech rozvojovýchaspektech lidstva poznatky. Anglický výraz �knowledge�takto v dané souvislosti pøelo�ený do èe�tiny jako �po-znatek� (oproti jiným souvislostem, kdy je mo�né pou�ítèeského slova �znalost�) chápal jako to, co je objektivnìznámo, jako du�evní vlastnictví vázané na jméno neboskupinu jmen a potvrzeno pøíslu�nými prostøedky rekog-noskace pùvodcovství, a� u� jde o autorství díla, o patentnebo o nìjakou jinou formu ochrany prùmyslovéhovlastnictví. Za zprostøedkování poznatkù se podle Bellaplatí v dobì jeho vyu�ití v publikacích, ve výzkumu, vý-voji atd., a to formou monetární kompenzace. Je to sub-jekt uznávaný trhem, a to institucionálními èi politickýmipøedstaviteli nebo veøejností jako vztahující se k hodnotìvýsledku práce a jako po�adavek uplatnìný na sociálnízdroje.

Významným polem zájmu Daniela Bella se v 80. letechstala otázka futurologického vidìní vývoje spoleènosti poroce 2000. U� v roce 1980 se ve studii �The Social Fra-mework of the Information Society� publikované ve sbor-níku vìnovaném predikacím vývoje informaèní technikyzamý�lí nad nezbytností zmìnit �sociální rámec� lidskékomunity, a to v závislosti na revoluèních zmìnách v mo�-nostech digitální komunikace s globálním rozmìrem. Tozpùsobí revoluci v organizaci zpracování a �íøení informacía s tím i revoluci v tvorbì, �íøení a zpìtném vyhledávánípoznatkù. Zmìní to také stratifikaci zamìstnání a charakterpráce podstatné èásti civilizace.

Je pochopitelné, �e spolu s roz�iøujícím se prostorempro podnikání v informaèních slu�bách se mno�ily také

teoretické úvahy i konkrétní aplikace ekonomických, ze-jména národohospodáøských teorií, které se zabývaly hos-podáøskými aspekty informatizace spoleènosti. Z tìchtoobecných východisek se u� ve druhé polovinì 70. let mi-nulého století ve Spojených státech vytváøela disciplínazvaná �informaèní ekonomie�. V jejích pionýrských pra-cích se u� od zaèátku 60. let anga�ovali významní ekono-mové, jako napø. Amerièan rakouského pùvodu FritzMachlup. V roce 1962 uveøejnil pøevratné dílo �The pro-duction and distribution of Knowledge in the United Sta-tes�, kde charakterizoval informace jako zdroj, z jeho�jediné èásti (v tomto pøípadì formulovaného poznatku)lze generovat nekoneèné mno�ství reaktivací (reaktivova-ných poznatkù) a pøitom tr�ní cena této èásti je neposti�i-telná. Machlup se také u� v první polovinì 60. let zabývalnejen otázkou, jakou mìrou se informaèní profese zaèínápodílet na celkovém profesním rozlo�ení pracovnì aktiv-ní spoleènosti, ale souèasnì také definováním typù a dru-hù pracovních zamìøení, z nich� se celá sféra informaèní-ho prùmyslu skládá.

Podstatnou otázkou koncepce náplnì vzdìlávacíhoprocesu zamìøeného na informaèní profese je také jejichúloha v soudobých zcela konkrétních podmínkách fungo-vání organizace v podnikové sféøe. Tuto úlohu zkoumámestudiem zku�eností z vývoje v nejvyspìlej�ích západníchekonomikách. Velmi významným pøínosem bylo studiumdnes u� úspì�né absolventky ÚISK Martiny Pøibylovév rámci meziuniverzitní výmìny s partnerskou fakultouv USA konfrontované praxí, kterou získala v èeské ser-visní informaèní organizaci pracující ve prospìch rozvojekooperace v podnikání èeských firem s partnery ve stá-tech Evropské unie. Její výzkumy u� byly na stránkáchtohoto èasopisu spolu s teoretickými východisky, jak seu� od poèátku 90. let minulého století na ÚISK uèí, v mi-nulém roce pøedstaveny.

Informaèní zamìstnání, pokud bychom je zcela nevy-òali z uvedených tøí základních profesních kategorií, bylov�dy zahrnováno do sektoru slu�eb. Význam této vrstvyproduktivních sil v moderní spoleènosti v�ak dùslednìzhodnotil a� �ák Fritze Machlupa, americký ekonom, pra-covník ministerstva obchodu, Marc U. Porat. V díle �Theinformation economy: definition and measurement�,kterému pøedcházela dùkladná studia vycházející zce-la z Machlupových pøedchozích výzkumù, vytvoøil novýmodel rozlo�ení podílu jednotlivých sektorù americké eko-nomiky co do poètu pracovních míst existujících na pra-covním trhu.

Poratovy statistiky sledující vývoj proporcionálníchpomìrù v profesním zamìøení obyvatelstva Spojených stá-tù od roku 1900 do roku 1980 naznaèují vývojové tenden-ce rùstu èi poklesu poètu zamìstnancù ve ètyøech národo-hospodáøských sektorech: kromì tradièních odvìtvízemìdìlství, prùmyslu a slu�eb také ve zvlá�� vydìlenémsektoru informaèním. Na rozdíl od Machlupa, který je�-tì vesmìs pracoval s obtí�nì definovaným výrazem�knowledge� (poznatek, resp. znalost), zavedl Porat dosvých výzkumù dùslednì pojem �informace�. Vytvoøil jakoprvní novou �kálu národohospodáøských sektorù, oboha-


cenou o uvedený informaèní sektor. A právì ten zazname-nává v celém Poratem a pozdìji i jeho následovníky (napø.D. Y. Jeong, S. B. Martinová) sledovaném èasovém údobístálý a v posledních desetiletích nejprud�í vzestup, tak�eod nejni��í míry podílu na zamìstnanosti v roce 1900 (oko-lo 13 %) postupnì pøekonává podíly zemìdìlství, slu�ebi prùmyslu.

Teprve osobní poèítaèe propojované v�ude pøítom-nými digitalizovanými telekomunikacemi umo�nily za-èátek plnìní pøedstavy o skuteèné informaèní spoleènos-ti, v ní� se tato technika stává bì�ným a nepostradatelnýmnástrojem nejen jakékoli du�evní práce, ale také úèastiv obèanském �ivotì, zdrojem kultury i zábavy. Heslo dne� �informatizace spoleènosti� � znamená proces ve-doucí k naplnìní této vize a je mínìno pouze jako zavá-dìní a uplatòování informaèní a telekomunikaèní techni-ky a technologií a teprve tímto prostøednictvím zvy�ováníúlohy informací v �ivotì spoleènosti. Výraz �informati-zace� bývá obecnì spojován s �informatikou�, technic-kým oborem vztahujícím se k vývoji a ovládání výpoèet-ní techniky, vèetnì technických a programovýchprostøedkù aplikovaných v informaèních systémech aslu�bách. Výraz �informatika� se v�ak v minulosti pro-sadil prakticky v celém bývalém bloku tzv. socialistic-kých zemí, jako se ostatnì prosazovalo v�e, tj. podle so-vìtského vzoru. �lo zde o pojetí profesora Michajlova,zakladatele sovìtského ústøedního informaèního centraVINITI (dnes pod stejnou zkratkou pùsobícího V�erus-kého ústavu vìdeckých a technických informací), vychá-zející ze zú�eného pohledu na obor, který respektovalpouze komunikaci vìdeckých a technických informací.Prosazoval se i výraz �vìdní informatika� a v pøípadìroz�íøeného chápání oboru i na komunikaci dal�ích typùinformací mimo vìdu a techniku se pou�ívalo také výra-zu �sociální informatika�. Dokonce ná� nejvýznamnìj�íodborný èasopis v 70. a 80. letech minulého století vì-novaný vìdeckotechnickým informaèním slu�bám a takéinformaèní vìdì se nazýval �Èeskoslovenská informati-ka�. Zcela se opomnìla skuteènost, �e termín �informa-tika� byl ji� �obsazen� díky francouzské odborné ter-minologii vztahující se k informaèní technice, nebolik poèítaèùm (l�informatique), a to u� také od zaèátku 60.let. Tento termín, v angliètinì �informatics� nebo spí�e�computer science�, pøevzal pak v podstatì celý hospo-dáøsky vyspìlý svìt i vìt�ina rozvojových zemí. Je�tìdosud se v�ak i u nás obtí�nì zdùvodòuje, �e mezi obo-rem, jeho� teoretické základy jsou øe�eny informaèní vì-dou, a technickým oborem zabývajícím se poèítaèovýmisystémy, jejich� technologie a programové vybavení jsouchápány jako zpracovávání informací, dnes u� praktickyve v�ech oborech lidské èinnosti, je podstatný rozdíl.

Informaèní vìda, knihovnictví, dokumentacea informaèní management

Informaèní vìda (Information Science, Informations-wissenschaft, Science de l�information) se jako vìdní astudijní obor pìstuje a vyuèuje ji� od 60. let na desítkách

univerzit a jiných typù vysokých �kol na celém svìtì.I kdy� se v rùzných zemích uplatòují rùzná pojetí a rozliè-né �koly a smìry v chápání informaèní vìdy, lze se shod-nout na obecném urèení jejího pøedmìtu, jím� je pøenosinformací jako vyjádøených, komunikovatelných poznat-kù ve spoleènosti. To naprosto nezahrnuje po�adavek ne-zbytné úèasti jakékoli poèítaèové èi telekomunikaèní tech-niky. Také vlastní profese informaèního pracovníka, jakospecialisty pracujícího profesionálnì na jakémkoli úsekuznámého informaèního øetìzce sbìr � zpracování � uklá-dání � vyhledávání � �íøení informace, vznikla dávno pøedvynálezem této techniky. Informaèní vìda není ani prùni-kem a slo�eninou rùzných jiných vìd a oborù, jak se nì-kdy mylnì uvádí. Poèátky oboru, který je dnes informaènívìdou teoreticky za�títìn, lze klást dùvodnì a� do staro-vìku, kdy vznikly první sbírky profesionálnì poøádanýchdokumentù nesoucích záznam lidského poznání, neboliknihovny (jako první prokazatelná knihovnická slu�ba sezpravidla uvádí správa knihovny krále A�urbanipala ze7. století pøed Kristem).

Informaèní profesi ale na druhé stranì nelze defino-vat na institucionálním základì. Jestli�e vycházíme z axi-omu, �e tato profese, jejím� teoretickým základem se sta-la informaèní vìda, vznikla v knihovnì, neznamená to, �eje knihovnou jako institucí vymezena. Jde o více infor-maèních oborù, a to v plném smyslu slova �informaèní�.Samozøejmì vychází i z pojetí knihovny jako informaè-ní instituce, nikoli v�ak jediné informaèní instituce, az pojetí knihovnictví jako informaèního oboru, nikoli v�akjediného informaèního oboru. Informaèní vìda dnes vy-tváøí teoretický základ celé øady informaèních oborù, sou-støedìných okolo praktické èinnosti celé øady typù infor-maèních institucí a informaèních pracovi��.

Ne náhodou se v poslední dobì objevil problém no-vého definování a souèasnì s tím i nového pojmenovánítradiènì zavedeného oboru �librarianship�, resp. �libraryscience� na amerických univerzitách. Tato oblast, bohu-�el, nenásledovala logickou modernizaci pojetí oboru, kte-rá probìhla v prùmyslovì vyspìlých zemích kontinentálníEvropy u� dávno v minulém století. Ta spoèívala v tom,�e kromì veøejných knihoven se nad standardní knihov-nickou práci v prùmyslových podnicích, ve výzkumu avývoji musí nejen zavést, ale také odpovídajícím zpùso-bem pojmenovat nadstavbové slu�by. Tehdy se zde zave-dl výraz �dokumentace�, odli�ující tyto specifické slu�byod bibliografie v knihovnách. Pozdìji, také spolu s po-jmenováním pøíslu�ných pracovi�� a institucí, které tytoslu�by poskytují, do�lo k zavedení výrazu �vìdecké a tech-nické informace�, resp. �odborné informace� (v nìmeckymluvící sféøe �Fachinformationszetrum, resp. Informati-on und Dokumentationszentrum�, obdobnì ve frankofon-ní a vùbec v románské sféøe �centre de l�information etdocumentation� a ve slovansky mluvících zemích, napø.v ru�tinì �Centr nauènoj i technièeskoj informacii�, u násnejprve �technicko-dokumentaèní støediska, resp. TDS�,pozdìji �støediska vìdeckých, technických a ekonomic-kých informací�, resp. �VTEI�). V USA teprve nyní do-chází k ponìkud køeèovitému procesu, který má udr�et


(a v øadì pøípadù u� spí�e navrátit) fakultám vzdìlávají-cím tradiènì v oboru �library science� døíve uznávanoupresti�. Na toto téma se u� na konci 90. let minulého sto-letí rozvinula ve významných odborných èasopisech èas-to a� emotivní diskuse, na jedné stranì obhajující a na druhézatracující �novotu� spoèívající ve vypou�tìní výrazù �lib-rary� èi �librarianship� z názvù �kol. Diskuse u� dokoncezískala jednoznaèné oznaèení klíèového �problému� � �L�Word Elimination. Výmluvnì tuto diskusi dokumentujínázvy èlánkù citovaných ní�e v literatuøe.

Dùvodem uvedené diskuse je skuteènost, �e v USAdlouho nedocházelo k tomu, co u� je v Evropì za�ité,toti� k pøirozenému rozli�ení dvou smìrù profese. Jedenpøedstavují na významu a presti�i neztrácející kulturní,vzdìlávací a samozøejmì informaèní, ale obèanské in-stituce � veøejné knihovny (public library) vèetnì kniho-ven, které pøedstavují knihovnictví a zároveò slou�í jakocentra celých národních nebo regionálních sítí veøejnýchknihoven. Druhý smìr reprezentují úèelová pracovi�tì anìkdy také instituce, které nejsou u� jen knihovnami (lib-raries), ale informaèními støedisky, v jejich� rámci sa-mozøejmì fungují také knihovny, ale podøízené specific-kým slo�kám speciálních informaèních slu�eb. Ty jsouzcela determinovány potøebami jednotlivých pracovníchfunkcí odborné klientely, které slou�í, a� u� je to výzkum,vývoj, konstrukce, obchod, administrativa nebo jakákolislo�ka øízení organizace èi podniku. Tyto slu�by se ne-vejdou do rámce knihovnických aktivit a nelze je protoani knihovnickými slu�bami nazývat. Proto na starémkontinentì, ale i v Asii a v Latinské Americe u� døívepøestaly být tyto slu�by a je provozující pracovi�tì a in-stituce nazývány knihovnami, a� u� s jakýmikoli epitety.To se v USA nestalo a nyní, kdy� u� vývoj specifickyinformaèních metod a technologií a také u�ivatelskýchpotøeb dospìl tak daleko, �e ani zde nemù�e být zastøe-�en dosud v�emu nadøazeným výrazem �library� (spe-cial library, research library, technical library, academiclibrary atd.), dochází, samozøejmì v pøedstihu pøed pra-xí právì na univerzitách, k øe�ení tohoto problému, bo-hu�el, èasto a� pøíli� radikálnì. Tak se najednou vìt�i-nou celé fakulty pøejmenovávají z døívìj�í �LibrarySchool� nejen na �Library and Information School� èi�School of Information and Library Science�, ale dochá-zí k procesu pøipomínajícímu úsloví �s vanièkou i dítì�.Slovo �library� a jeho odvozeniny se prostì ve jménupokroku vypustí z názvu �koly èi katedry zcela. Stalo setak u� napø. na velmi presti�ní UCLA Library School.Na konci minulého roku tyto tendence autoøi Shelfer aGoodrum z Drechselovy univerzity shrnuli do èlánku,který u� zdùvodòuje pøejmenování místní knihovnickéstolice na �College of Information Science and Techno-logy� s tím, �e se zde zaèaly uèit zejména metody CI(competitive intelligence), co� se do knihovnictví ne-vejde.

Knihovna jako instituce je nesporným poèátkem in-formaèní profese a dnes jejím nezpochybnitelným zákla-dem. Je v�ak tøeba zdùraznit slovo �základem�, nebo� nanìm se u�, zejména díky �výcaru Konradu Gesnerovi,

v 16. století etabloval nadstavbový obor bibliografie a nakonci 19. století (díky zejména Paulu Otletovi a Henri LaFontainovi) vìdní a pøedev�ím technická dokumentalis-tika. Ta se u� zrodila mimo stìny tehdej�ích knihoven ateprve pozdìji tento nezbytný element vyspìlých a profe-sionálnì nároèných komplexních slu�eb ve vìdì a tech-nickém rozvoji do sebe knihovnu opìt zahrnula. Vzpo-meòme explicitnì vyjádøenou zásadu prvního na�ehokonceptora národní informaèní soustavy in�enýra SávyMedonose z poloviny 40. let minulého století, �e TDS,neboli �technicko-dokumentaèní støediska�, tehdy nej-progresivnìj�í podnikové informaèní útvary, které bylyu� v pøedváleèné Èeskoslovenské republice vytvoøenyv plzeòských �kodových závodech nebo v brnìnskéZbrojovce èi Èeskomoravských závodech Kolbena aDaòka v Praze a v øadì dal�ích na�ich tehdej�ích význam-ných prùmyslových podnicích, mají do sebe zahrnout tech-nickou èi závodní knihovnu. Navíc se u� koncem 19. sto-letí, také mimo knihovny, rozvíjí vydavatelská produkcedokumentaèních a referátových èasopisù, od poèátku 70.let 20. století u� s nimi paralelnì vydávaných elektronic-kých verzí informaèních databází, jako jsou napø. COM-PENDEX, INSPEC, CHEMBASE nebo MEDLINE, takéod uvedené dekády u� zpøístupòovaných v tehdy se rodí-cích databázových centrech, jako jsou dne�ní Dialog Cor-poration, Questel-ORBIT nebo STN International. Slou-�í, zpravidla prostøednictvím re�er�ních útvarù a� u�rùzných typù odborných knihoven nebo vìdeckoinformaè-ních støedisek, u�ivatelùm ve sféøe vìdy, výzkumu, tech-nického rozvoje a stále více u� také pøímo podnikovémumanagementu. To v�ak nikterak nespadá do poslání zcelajiné kategorie informaèních institucí, kterou tvoøí veøejnéknihovnictví, stavící knihovnu jako informaèní institucido støedu spoleèenského, kulturního, v�eobecnì vzdìlá-vacího a bì�ného obèanského �ivota mìsta i jakéhokolijinak pojatého regionu, vèetnì malé obce.

Ani vìdeckotechnické dokumentaèní a informaèní sys-témy a slu�by, ani systémy a slu�by veøejných knihovenv�ak opìt nejsou jediným zdrojem vzniku moderní in-formaèní profese. Tu toti� nelze, jak se to, bohu�el, èastoi u nás èiní, zú�it jen na informaèní podporu vìdy atechnického rozvoje. Knihovnictví, dokumentalistika avìdeckotechnické informaèní slu�by jsou ale bezesporujedineèným zdrojem v�ech dnes pou�ívaných, zpravidlavelmi sofistikovaných metod a technologií práce s infor-macemi a znalostmi i mimo tuto oblast. Právì zde vzniklya jako základ pro aplikace moderních výpoèetních a tele-komunikaèních technologií, matematických metod, systé-mového in�enýrství, logiky, lingvistiky, sémiotiky, socio-logie, psychologie, estetiky a dal�ích zavedenýchvìdeckých oborù se vyvinuly zcela specifické informaè-ní disciplíny. V�echny tyto a je�tì jiné obory jsou èastovýznamnou základnou pro aplikaci jejich metod i výsledkùzkoumání, nikoli v�ak souèástí dnes u� svébytného oboruinformaèního, zahrnujícího logicky také knihovnictví a kni-hovìdu. Tento obor ostatní pouze vyu�ívá, aplikuje, niko-li zahrnuje, právì tak, jako napø. medicína vyu�ívá che-mii, biologii a dnes také informatiku. V soudobých


technologiích informaèních analýz pro potøeby podniko-vého managementu v prùmyslových podnicích, ale takév terciální sféøe, zalo�ených na metodách, jako jsou napø.data mining, bench marking, aj., jsou aplikace rùzných in-�enýrských oborù nezbytné.

V moderní informaèní vìdì jde pøedev�ím o ve�keréteorie a metodologie práce s dokumentem na základì ana-lýzy jeho obsahu a na druhé stranì na základì analýzy in-formaèní potøeby potenciálních u�ivatelù informaèníchslu�eb. Pøitom je tøeba pojem �dokument� chápat jakouniverzální komunikát, který bez ohledu na druh média(údaje, texty, obrazy, zvuk � na papíøe, filmu a stále vícena poèítaèovém médiu v digitální formì) nese urèitý ob-sah, sdìlovaný jeho tvùrcem a sdìlitelný jeho potenciál-ním adresátùm. Od hlinìných destièek, papyru a papírujsme postoupili a� k multimediálním digitálním komuni-kátùm, oznaèovaným nìkdy u� jen jako �digitální objek-ty�. Nicménì spoleèenská úloha informaèní profese (a taje co do specializace práce podle konkrétního úseku in-formaèního procesu, na kterém je vykonávána, dnes a�neuvìøitelnì �iroká a pestrá) se od pradávna nezmìnila:jde o v�echny zpracovatelské èinnosti, které vedou ke zpro-støedkování jakkoli zaznamenaných znalostí z kdekoli exis-tujících informaèních zdrojù ka�dému u�ivateli podle jehoinformaèní potøeby. Pøitom se ov�em prostor, v nìm� sevysoce kvalifikovaní informaèní profesionálové dnes azejména zítra uplatní, stále roz�iøuje. Tvoøí jej, jak bylový�e vylo�eno, u� i makroekonomicky zmapovaný podílprofesní strukturalizace svìtové ekonomiky, oznaèovanýjako �informaèní sektor�. Pokusme se jej zmapovat právìz hlediska mo�ností a potøeb, které vytváøí pro orientaciobsahu profesionálního informaèního vzdìlávání.

Informaèní sektor jako prostor uplatnìní absolventainformaèních a knihovnických studií

Cílové informaèní profese, k nim� mù�e smìøovat vy-soko�kolské vzdìlávání, vymezujeme pro úèely koncepcecelého spektra vyuèovaných pøedmìtù a jejich osnov(a bylo to u� pøedstaveno napø. také na mezinárodním fórukonference ISI �98 a struènì také na posledním Inforuv Praze) charakteristikami oblastí, v nich� absolventi ta-kového studia nacházejí své uplatnìní. Vymezili jsme tak-to celkem �est informaèních okruhù, do nich� se podlena�eho pojetí oboru daný informaèní prostor mù�e dekom-ponovat a v nich� na�i absolventi u� skuteènì reálnì na-cházejí své profesionální uplatnìní. Jde samozøejmìo vymezení pouze rámcové, bez urèení hranic, ale spí�es pøihlédnutím k logickému pøekrývání a vzájemným vzta-hùm daných okruhù. Hlavním principem jejich vymezo-vání je zde funkèní zamìøení jednotlivých od sebe odli-�itelných, ale vzájemnì èasto úzce souvisejících sociálnìekonomických oblastí, které lze v souèasném vývojovémstadiu celého veøejného informaèního sektoru vysledovat.

Je v�ak tøeba hned na úvod této stratifikace zdùraznit,�e se vymyká tradiènímu pojetí cílového vymezování vý-uky na je�tì mnoha knihovnicko-informaèních �kolách.Orientuje se ale v souladu s moderními svìtovými kon-

cepcemi univerzitního informaèního vzdìlávání na ty zá-padní �koly, s nimi� ÚISK spolupracuje a které se vìcnìvá�í na obory sociálnì komunikaèní a profilují do úlohypøípravy �irokého spektra specializací informaèního pro-fesionála, od budování a správy historických fondù pøesmana�era obèanských informaèních a kulturnì vzdìláva-cích slu�eb veøejné knihovny, budování, správu a vyu�í-vání fondu vìdecké knihovny, a� po dokumentaci, re�er-�e, studijnì rozborovou èinnost a zejména tvorbu, øízení anadstavbové analytické informaèní slu�by v jakémkolidruhu organizace. Zejména se tato koncepce vá�e na reál-né podmínky meziuniverzitní smlouvy o vzájemné akre-ditaci vzdìlávacích programù pro výmìnné jedno- a� dvou-semestrální studijní cykly studentù ÚISK a americkéSchool of Information and Library Science University ofNorth Carolina v Chapel Hill. Není bez zajímavosti, �eprávì tato s námi smluvnì spolupracující fakulta získalav loòském roce ocenìní jako nejpresti�nìj�í v daném obo-ru v USA.

Uvedených �est informaèních okruhù soudobého svì-tového informaèního sektoru, který by mìl v celé své �íøitvoøit pracovní pøíle�itosti pro modernì vzdìlané infor-maèní profesionály, jsme vymezili takto:

1. Okruh hromadných sdìlovacích prostøedkù(masmédií)

Jestli�e sledujeme vliv a význam informací na strate-gicky nejdùle�itìj�í sféry zájmu v�ech typù mocenskýchorgánù v�ech forem uspoøádání státù a jejich rùzných usku-pení, ale také pøímo na sociální, hospodáøský i kulturní�ivot nej�ir�í veøejnosti, pak jako nejen nejmohutnìj�í, aletaké nejvýznamnìj�í oblast v celém soudobém informaè-ním sektoru se projevuje okruh vytváøený hromadnýmisdìlovacími prostøedky. Kromì stále je�tì vládnoucíchmédií tisku, rozhlasu a televize se i zde zaèal na konci 90.let, zejména v USA, prosazovat i fenomén poèítaèové sítìinternet. Pøedpokládaná integrace této informaèní infra-struktury s dne�ní televizní a rozhlasovou vysílací a pøijí-mací technikou vyvolává perspektivu je�tì dal�ího rozmìrupublicity a tím i pùsobnosti informací, �íøených v rámcitohoto okruhu celým spoleèenským spektrem. Právì v tom-to informaèním okruhu pùjde o kritický støet techniky atechnologie publikování tradièními technikami, a� u� jeto papír a tisk nebo analogové �íøení signálu rádia a televi-ze, s prostøedky, kterými se prosazuje tzv. digitální revo-luce. Patøí sem mimo jiné také i dosud pouze v jiných in-formaèních okruzích pùsobící databázová informaènícentra, která dnes ukládají a pro u�ivatelské terminálové(klientské) stanice zpøístupòují úplné exempláøe (tj. textyi vyobrazení) denního tisku i populárních èasopisù a dal-�ích typù agenturního zpravodajství zasahujícího praktic-ky do v�ech sfér spoleèenského �ivota � a navíc v meziná-rodním mìøítku.

Hlavní úèel èinností a smysl vynakládání prostøedkùna provoz informaèních slu�eb v celém informaèním okru-hu publicistiky lze vyjádøit jedním slovem: zveøejòovat.Tomu jsou podøízeny organizace, metody, technologie a


technika zpracování a �íøení informací a samozøejmì i for-my, jakými jsou na výstupu jednotlivých zpravodajskýchsystémù, které tento okruh vytváøejí, prezentovány. Jdeo formy maximálnì srozumitelného vyjadøování poznat-kù a údajù, v nìkterých pøípadech i s vyu�itím umìlec-kých metod ztvárnìní obsahu, který má být informaènímikanály pøená�en a má pùsobit na pøíjemce tìchto infor-mací.

Z pohledu vzdìlávání informaèní profese zde nejdeo vlastní novináøskou odbornost, ale o velmi podstatné in-frastrukturní informaèní systémy, na nich� je moderní �ur-nalistika zalo�ena. Ty tvoøí pøedev�ím zpravodajské agen-tury. UNESCO definuje zpravodajské agentury jakopodniky, jejich� hlavním úkolem je shroma�ïovat infor-mace s jediným cílem � vyjadøovat a tlumoèit fakta neboje dodávat jiným informaèním podnikatelským subjektùmnebo organizacím, pøíp. i soukromým osobám s tím, �einformace jsou co nejúplnìj�í a co nejvíce nestranné (ob-jektivní). K tomu úèelu se zde vytváøejí odpovídající pri-mární i sekundární informaèní fondy a informaèní specia-listé zde pùsobí v celém zpracovatelském procesu � odakvizice dokumentu, pøes jeho katalogizaci a zdokumen-tování vèetnì indexace, a� po re�er�e z vnìj�ích informaè-ních zdrojù a rùzné informaèní analýzy pro potøebu kva-litní �urnalistické práce. Napø. v èeské zpravodajskéagentuøe ÈTK se u� absolventi ÚISK velmi dobøe v uve-dených funkcích uplatòují.

2. Okruh archivních informaèních fondù

Tento okruh je mo�no z øady hledisek specifikovatjako protipól okruhu hromadných sdìlovacích prostøed-kù. Jde o úèelovì vymezenou oblast metod a prostøedkù(a samozøejmì i oblast úèelovì zamìøenou), pùsobícíprùøezovì v celé øadì spoleèenských aktivit. Nejde v�ako protipól zveøejòovací funkce hromadných sdìlovacíchprostøedkù ve smyslu pøedev�ím funkce utajovací. Zá-kon Èeské národní rady è. 343/1992, který je noveloupùvodního zákona è. 97/1974 Sb. �o archivnictví�, defi-nuje archiválii jako �písemné, obrazové a jiné záznamy,které vze�ly z èinnosti státních orgánù, obce a jiných práv-nických osob i z èinnosti fyzických osob a které vzhle-dem ke svému dokumentárnímu významu mají trvalouhodnotu�.

V informaèním okruhu archivnictví je mo�no hlavníposlání a smysl aktivit jeho institucí a pracovníkù vyjád-øit podobnì jako v pøedchozím okruhu jedním slovem �tentokráte: zejména dlouhodobì uchovávat. Ve�kerá me-todika a technika práce s informacemi v tomto okruhu jepodøízena pøedev�ím funkci uchovávací, av�ak v tomsmyslu, aby byl kterýkoli dokument nejen ochránìn pøedztrátou èi znièením, ale aby byl kdykoli ze v�ech potøeb-ných hledisek zpìtnì vyhledatelný a zpøístupnitelný � bezohledu na èasové dimenze související se vznikem infor-mace.

Profesnì nále�í aktivity spojené s informaèními aspektyarchivnictví jednoznaènì do teoretické základny informaè-

ní vìdy, pøièem� ve významné èásti tohoto okruhu samo-zøejmì hrají dùle�itou úlohu odbornosti orientované nahistorii.

3. Okruh informací ve spoleèenské správì

Tento informaèní okruh, obdobnì jako pøedchozí ar-chivnický, nelze zcela zahrnout pouze do sféry veøejnýchinformaèních èinností. Av�ak s vývojem pøeva�ující èástisvìta smìrem k demokratickým formám vlády a s rostou-cím podílem veøejnosti na správì nejen státu jako celku,ale také jeho jednotlivých regionù, a zároveò i nadnárod-ních celkù rùzných mnohostátních seskupení, jde dnes stálevíce o informace veøejné povahy. Navíc se tento informaèníokruh zejména v posledních letech rozrùstá o oblast infor-mací publikovaných jako oficiální publikace. Ty nenále�ípouze do pùsobnosti vlád a parlamentù jednotlivých zemí,resp. zastupitelstev místní správy. S postupující integracív hospodáøské a s ní bezprostøednì související politickésféøe západní hemisféry (která je ostatnì pro vývoj infor-maèního sektoru rozhodující) vzniká rozsáhlá oblast do-kumentace (tzv. �edé literatury) vztahující se ke vzniku apùsobení rùzných mezinárodních organizací. Jejich øídícíaparát vyu�ívá ve�keré známé informaèní metody a tech-nické prostøedky, aby zajistil informovanost o v�ech správ-ních aktech i o jejich legislativním podkladu minimálnìve dvou úrovních: ve vlastní øídící sféøe tìchto meziná-rodních správních celkù a decentralizovanì ve v�ech spo-leènì spravovaných regionálních i odborných oblastechspoleèenského �ivota.

Hlavním cílem informaèních aktivit a smyslem vytvá-øení a provozování rùzných systémù a slu�eb v rámci to-hoto informaèního okruhu je zajistit kvalifikovaný zpù-sob øízení slo�itých sociálnì ekonomických a politickýchsystémù fungujících na demokratických samosprávníchprincipech v prostøedí tr�ních ekonomických vztahù.

Institucionální stránka tohoto okruhu není pevnì vy-mezena a bývá rozlo�ena do více druhù vládních i nevlád-ních organizací a pracovi��, vykonávajících èasto pøede-v�ím jiné ne� informaèní funkce. Existují v�ak mno�ící sepøíklady veøejných online informaèních slu�eb � serverùna internetu a u� renomovaných svìtových databázovýchcenter, zpøístupòujících celé elektronické knihovny pronejrùznìj�í profese pracující ve státní èi místní správì, aletaké pro jiné orgány, organizace a firmy a èím dále tímvíce (prostøednictvím veøejnì pøístupných databází na in-ternetu v prostøedí WWW) také pro nej�ir�í veøejnost.

Z hlediska vzdìlávání informaèních profesionálù se zdeotevírá �iroké pole uplatnìní, a to opìt od budování pri-márních a sekundárních informaèních fondù v rámci správ-ních orgánù státu a regionù a� po organizaci komplexníchsystémù tìchto institucí a systémù zveøejòování informacíobèanùm, napø. u� na základì nedávno uzákonìných právpøístupu veøejnosti k neutajovaným skuteènostem, kteréjsou pøedmìtem jednání a rozhodování ve veøejném sek-toru. Na druhé stranì se zde vytváøí významný prostor pù-sobnosti veøejných knihoven jako zprostøedkovatelských


èlánkù tìchto informaèních slu�eb obèanùm v obcích aregionech.

4. Hospodáøské informace

Tento informaèní okruh se vymezuje u� od dob vznikuspeciálních informaèních slu�eb pro podnikatele a finanè-ní ústavy v polovinì 19. století. A� sem sahají poèátkynapø. dnes celosvìtovì proslulé producentské firmy data-bází zachycujících podstatné informace o ekonomicepodnikù, poskytující v�echny druhy moderních informaè-ních analýz pro potøeby podnikání � Dun & Bradstreet. Právìtak, jako pøi hledání hranic mezi okruhem správních infor-mací a vìdeckotechnickými informaèními a knihovnický-mi systémy, je obtí�né vymezit nìjakou dìlicí rovinu mezitìmito obìma okruhy a okruhem, specifikovaným pøede-v�ím daty vztahujícími se k výrobì, obchodu, trhu, finanè-nictví a dal�ím aktivitám souvisejícím s podnikáním. Zce-la sem nále�í ve�keré systémy informující o prùbì�ném stavua transakcích na kapitálových trzích, zejména aktuální bur-zovní zpravodajství. Patøí sem makroekonomické ukazate-le právì tak, jako analytické ukazatele hospodaøení firem.Navíc je dnes vytváøena rostoucí øada databází obsahují-cích podrobné údaje o hospodáøských subjektech od jejichnázvu, adresy a jmen vedoucích pøedstavitelù a� po podrob-né vyjmenování v�ech produktù a jejich parametrù, neboslu�eb, které dodávají. Existují databáze plných textù vý-roèních zpráv podnikù. Na hranici tohoto okruhu a okruhupùsobnosti hromadných sdìlovacích prostøedkù jsou dnesvelmi roz�íøené a stále zdokonalované poèítaèové prùbì�-né zpravodajské slu�by nazývané �news-letters�, zazname-návající rychleji, ne� to doká�e denní tisk, ve�keré událostiv hospodáøské sféøe v celosvìtovém rozsahu. Na ekono-mické obchodní a finanènické informaèní slu�by, vèetnì ma-na�erských informaèních systémù, je napøíklad speciálnìorientováno jedno z nevýznamnìj�ích svìtových databázo-vých center � americký systém Dow Jones News/Retrieval,resp. Dow Jones Interactive.

Podle autorek Julie Scottové a Veroniky Vootliffo-vé je mo�né okruh hospodáøských informaèních systé-mù a slu�eb definovat také vymezením jeho u�ivatelskýchaplikací. Jsou to podle nich tyto sféry vyu�ití: strategic-ké plánování, analýza trhù, burzovní podnikání, bankov-nictví, poradenské slu�by pro firemní management, fi-nanènictví mimo bankovní sféru, státní i místní správa.V souèasné dobì lze z rùzných statistik a strategickýchrozvah zabývajících se rozvojem informaèního prùmys-lu usuzovat, �e tento okruh je nejvíce ze v�ech kyberne-tizován. Jeho podíl na obchodním obratu pøi provozová-ní rùzných informaèních slu�eb je dnes nejvìt�í a je�tìdále narùstá.

Informaèní okruh hospodáøských informací nemá vy-vinutou vlastní specifickou organizaèní strukturu zalo�e-nou na institucionální základnì. Jeho systémy a slu�bypùsobí jednak v rámci øídicích agend organizací, prostøed-nictvím zpravodajských agentur a stále více se prosazujeve velkých informaèních databázových centrech, jejich�

pùvod je tøeba hledat v informaèním okruhu vá�ícím se naoblast vìdy a technického rozvoje.

5. Okruh informací ve vìdì a technickém rozvoji

Historicky je tento okruh vedle nìkterých forem ar-chivnictví a také hromadných sdìlovacích prostøedkùkolébkou v�ech profesionálních informaèních aktivit. Spa-dá sem toti� tradiènì knihovnictví, a to ta jeho slo�ka, kte-rá u� v dávnovìku slou�ila k uchovávání a zprostøedková-ní odborných poznatkù a vyvíjela se v ní k tomu úèelupøíslu�ná metodologie organizace dokumentù.

Pojem �vìdecké a technické informace� je ji� dnes vesvìtì chápán (i kdy� s rùzným pojmenováváním � u násnapøíklad v�dycky ve spojení s pøívlastkem �ekonomic-ké� a se zkratkou VTEI jako vìdecké, technické a ekono-mické informace, v poslední dobì se pak pro oznaèenítohoto okruhu v anglosaské oblasti pou�ívá zkratka STM,znamenající vìdu, techniku a medicínu) v podstatì shod-nì a dosti jednoznaènì jako komplex èinností, jeho�tradice, jak bylo øeèeno, sahá hluboko do minulosti kniho-ven s nauènou literaturou. Z pùvodnì tradièních knihov-nicko-bibliografických èinností se zde v prùmyslovémvìku vyvinula nejprve nadstavba dokumentaèní (analytic-ké zpracovávání v�ech druhù dokumentù s dùrazem navìcný popis roz�íøený o anotace èi dokonce referáty) apozdìji se zde prosadila je�tì dal�í nadstavbová informaèníèinnost � studijnì rozborová, slou�ící pøedev�ím v�em tvùr-èím èinnostem, jako je výzkum, vývoj, konstrukce (pro-jektování), výchova a vzdìlávání, zdravotní péèe, ale i stra-tegické øízení, prognózování a plánování. Informaènímetody odvozené od slu�eb vìdeckých, resp. technickýchknihoven a støedisek VTEI prolínají v�echny spoleèenskéodborné èinnosti a slou�í k povznesení odborné úrovnìmetodiky a technologie provozování informaèních slu�ebve v�ech ostatních informaèních okruzích. Zcela specific-kým rysem tohoto okruhu je silná orientace na publiko-vané dokumenty jako hlavní zdroje informací. Jejich sbìr,ukládání, zpìtné vyhledávání èasto velmi sofistikovanýmimetodami a programovými prostøedky a zpøístupòovánívìt�inou formou výpùjèky nemá v dosud charakterizova-ných informaèních okruzích obdoby.

Tento okruh má relativnì vyhranìnou institucionálnístrukturu, tvoøenou vìdeckými a odbornými knihovnami ainformaèními støedisky, resp. informaèními ústavy, jejichsoustavami a sítìmi v regionálním, státním a nadnárodnímmìøítku. Dále právì v rámci tohoto okruhu v posledních 30letech vznikly specifické organizaèní typy, jako jsou doku-mentaèní a referátové slu�by a na jejich základì producent-ství informaèních databází, databázová centra nakupujícíod mnoha producentù informaèní zdroje ve formì desítek,nìkdy i stovek databází primárních i sekundárních doku-mentù a zpøístupòující je online nìkdy a� milionùm u�iva-telù. Tomuto okruhu pøedev�ím budou perspektivnì slou�itje�tì dal�í specifické instituce pracující v prostøedí globál-ních poèítaèových sítí, pøedev�ím internetu. Jsou to jednakknihovnická servisní centra orientovaná na souborné kata-


logy a od nich se odvíjející slu�by katalogizaèní a výpùjènív meziknihovní spolupráci a dále moderní systémy doku-mentových dodavatelských slu�eb známých pod anglickouzkratkou DDS (document delivery services, èesky �doku-mentové dodavatelské slu�by�).

6. Okruh informací pùsobících v kultuøe a umìní

Do informaèního sektoru je dnes ji� bez vìt�ích po-chybností øazen i okruh èinností, které zaji��ují uchová-vání, poøádání a napomáhají podstatnou mìrou ke zpøí-stupòování umìleckých dìl v�eho druhu a dal�íchkulturních statkù. V souèasnosti je toti� v prùmyslovì vy-spìlých zemích �iroce rozvíjena nejen tradièní sféra ve-øejných knihoven s pøevahou fondù umìleckého, kulturní-ho a v�eobecnì vzdìlávacího charakteru v podobì ti�tìnýchmateriálù, ale vznikají oddìlení tìchto knihoven, kterézpøístupòují encyklopedie, obrazové katalogy a reprodukceumìleckých dìl, ulo�ené na poèítaèových médiích. Výpo-èetní technika je zde základem videoték, fonoték a prosa-zuje se v�eobecnì jako základ informaèních metod prozpøístupòování fondù tìchto knihoven. Existují i knihov-ny, pùsobící v tomto okruhu, nazvané podle multimediál-ní povahy materiálù, s nimi� pracují a který zpøístupòujíveøejnosti, �mediatéky� (napø. mìstská veøejná knihovnave francouzském Nancy). Navíc zde ji� kromì poèítaèo-vých médií, zprostøedkujících kulturu a umìní, zdomác-nìly gramofonové desky a magnetofonové nahrávky hu-debních i slovesných dìl, videokazety a optické disky, kteréjsou u�ivatelùm institucí pùsobících v tomto informaènímokruhu zpøístupòovány právì tak, jako knihy a èasopisy.Významnou slo�ku u�ivatelù institucí pùsobících v tomtookruhu tvoøí dìti a mláde�.

Problém specifiènosti informací v tomto okruhu spo-èívá v samotné podstatì pùsobení kultury, zejména pakumìní, ve spoleènosti. Také umìlecké dílo je svým zpùso-bem dokumentem nesoucím jistý druh informace od své-ho tvùrce k tomu, kdo je jeho a� u� ètenáøem, poslucha-èem nebo divákem. Podstatou obsahu této informace nenív�ak odborný poznatek, ale spí�e informace o my�lení azejména cítìní autora � umìlce. Jestli�e v psychice adre-sáta vyvolá odpovídající odezvu, pak jde v jistém smyslutaké o pøenesení informace. Od èásti knihovnictví, zaøa-zené spolu s vìdeckými a technickými informaèními akti-vitami do pøedchozího okruhu, se tento kulturní informaè-ní okruh li�í zejména co do obsahu, resp. charakteruinformaèních fondù, i kdy� metody a technologie zpraco-vání a zpøístupòování se v mnoha pøípadech pøibli�ují. Jsouto pøedev�ím internetové prostøedky ukládání a �íøení ce-lých umìleckých dìl a nejen informací o nich. Vytváøejíse ji� celé elektronické galerie obrazù a knihovny hudeb-ních i literárních dìl. Navíc zde i v tradièní podobì v�dyexistovaly a také v dobì dominantního postavení výpo-èetní a spojové techniky v informaèních slu�bách budouexistovat zpracovatelské úseky, které spojuje základníknihovnické �øemeslo�. Spoèívá v akvizici publikací, ka-

talogizaci, bibliografii, uchovávání, zpìtném vyhledávánídokumentù a ve výpùjèních slu�bách.

To, co okruh informací pro vìdu a technický rozvoj odtohoto okruhu rozdìluje, není v�ak jen obsah fondù, alei zpùsob práce s u�ivatelem. Vìdeckoinformaèní okruhslou�í u�ivateli v jeho pracovním procesu, a to informace-mi, jejich� odborné posouzení a výbìr zále�í zcela na nìm.Informaèní pracovník zná metody zpøístupòování tìchtoinformací, av�ak i kdy� by v oboru, v nìm� støedisko pra-cuje, nemìl být laikem, musí odborný názor v�dy pone-chat na u�ivateli. V kulturním informaèním okruhu jsouslu�by poskytovány v pøeva�ující míøe pro u�ivatele s cí-lem obohatit jeho volný èas, resp. v jeho volném èase muposkytnout informace, na které má právo jako obèan, ni-koli v�ak (a� na výjimky) jako odborník v urèité profesi.Knihovník zde má funkci nejen zprostøedkovatele, ale takéodborného rádce, jako pracovník vzdìlaný v oblasti kul-tury, veøejného obèanského �ivota, regionalistiky a samo-zøejmì v metodách knihovnicko-informaèních slu�eb prorùzné ètenáøské kategorie.

Spoleèný základ a diferenciace vzdìlávacího procesuzamìøeného na informaèní profese

V�echny vyjmenované informaèní okruhy jsou z hle-diska pojetí úlohy informaèních specialistù v jejich orga-nizaci a fungování a samozøejmì pøedev�ím v samé pod-statì poslání ve spoleèenském �ivotì diferencované.Nicménì v�echny jsou prostoupeny urèitým jednotícímprincipem v tom, �e samotným základem jakéhokoli na-kládání s informacemi ve smyslu komunikovatelných atudí� �zhmotnìných� poznatkù je obsah dokumentù. �ád-ná jiná profese se nezabývá právì podstatou funkce doku-mentu jako nositele informace a následnì v�emi aspektyz ní vyplývajících operací, které je tøeba s dokumentemvykonat, aby se � jednou vytvoøen � dostal ke ka�dému,kdo informace v nìm obsa�ené potøebuje. V modernímpojetí této profese je tøeba zdùraznit právì univerzálnostpojmu �dokument�, jak u� bylo vý�e uvedeno. Nejde u�jen o dokumentalistické pojetí nadstavby klasického kni-hovnictví, jak se zejména na evropském kontinentì vyví-jelo vedle veøejného knihovnictví v souvislosti s vìdecko-technickými informaèními slu�bami. Informaèní profesepracuje také s naprosto odli�nými typy dokumentù, ne�jsou knihy, èlánky v èasopisech, výzkumné zprávy, paten-ty nebo normy (a� u� v ti�tìné, resp. jiné analogové, nebodigitální formì). V informaèních systémech nìkterýchoblastí celého spektra zájmu této profese, které bylo vy-mezeno uvedenými informaèními okruhy, se vyskytuje ne-pøeberné bohatství forem �také dokumentù�, které jsouprávì tak pøedmìtem informaèního zpracování, jako ty,které u� pova�ujeme za klasické. Namátkou jmenujmefaktury, zápisy z jednání, agenturní zprávy vèetnì obrazo-vých reportá�í, digitální registry napø. umìleckých pøed-mìtù nebo pøevodky zbo�í.

Také pro vlastní produkty informaèního zpracovánínejen dokumentù, ale jakýchkoli pøedmìtù a procesù spo-


jených s lidskou èinností v soudobých informaèních sys-témech a slu�bách platí poznání, �e se jejich spektrum a�neuvìøitelnì roz�iøuje. Napø. kdy� byly na poèátku roku1991 zahájeny pøípravné práce na nové koncepci státní-ho informaèního systému v Èeské republice, byl v rámcièinnosti pracovní skupiny pro veøejnì pøístupné infor-maèní slu�by zpracován pøehled mo�ných registrù, evi-dencí a pøehledù, který obsahoval témìø 60 druhù rùz-ných informaèních databází jako produktù informaèníchzpracovatelských operací v rùzných resortech národníhohospodáøství. Uveïme pro pøedstavu výseè z tohoto se-znamu, aby bylo zøejmé, kam a� mù�e informaèní profe-se jako rozhodující odborné zázemí proniknout z hledis-ka strategie budování významných prostøedkù správystátu. Mezi státem sledované a také v�dy alespoò z èástidotované informaèní produkty se do seznamu dostalynapø. následující registry a seznamy: registr hospodáø-ských subjektù, výroèní zprávy podnikatelských subjek-tù, registr nevyu�itých zásob, registr poptávky/nabídkyvýrobkù, slu�eb a výrobních kapacit, registr volných míst/konkursù, registr tendrù, registr poptávky po pracovníchpøíle�itostech, evidence (katastr) nemovitostí, evidenceobyvatel a bytù, evidence motorových vozidel, telefonníseznamy, evidence kulturních památek a sbírek muzeí agalerií, registr vìdeckotechnických akcí, registr expertù,registr veletrhù a výstav, registr léèiv, ekologické infor-mace, toxikologické informace, právní pøedpisy, burzovnízprávy, bankovní zprávy, daòové informace, kursy valuta deviz, demografické informace, pøehledy slu�eb oby-vatelstvu, agenturní zprávy, encyklopedie, slovníky ja-zykové, terminologické a výkladové pøehledy, pøedpo-vìdi poèasí, pøehledy kulturních programù, jízdní aletecké øády, nejrùznìj�í rezervaèní systémy, seznamyubytovacích zaøízení atd.

V informaèním vzdìlávání v�ak stále existuje jistý spo-leèný základ, mo�no øíci jádro vlastního informaèníhoøemesla, které musí zvládnout v�ichni profesionálové, apak u� jde o specializace, jejich� vrcholy se od sebe dostivýraznì vzdalují. Za jádro profese pova�ujeme právì zna-lost základních zpracovatelských procesù vázaných na do-kument, samozøejmì, jak u� bylo øeèeno, na dokument vesmyslu informaèního komunikátu, a to v jakékoli formì ana jakémkoli médiu. To znamená umìní koncepce budo-vání primárního dokumentového fondu, akvizice, katalo-gizace, obsahové analýzy pro potøeby zpìtného vyhledánípodle vìcných kritérií, organizování sbírky pro úèely její-ho fyzického zpøístupnìní formou výpùjèky, øízení výpùjè-ního protokolu a také znalost sociálnì psychologickýchzásad umìní jednat se ètenáøem, resp. u�ivatelem èi klien-tem. Za vrcholy hlavních vìtví informaèních specializacílze pova�ovat na jedné stranì management knihovnicko-informaèních slu�eb regionu, urèených nej�ir�í obèanskéveøejnosti, v�em vìkovým kategoriím, etnikùm a profe-sím, na druhé stranì management informaèních systémùspecializovaných na urèitou odbornost, a� u� na úrovnivìdy a výzkumu, technického vývoje, konstrukce a pro-jektování a také vlastního podnikového managementu,

nebo øízení a správy informaèních systémù v nejrùznìj-�ích institucionálních strukturách. Mù�e jít o úøad, ve-øejnì prospì�nou èi veøejnoprávní instituci, banku nebozpravodajskou agenturu, a to v rámci profesionálního uplat-nìní informaèních po�adavkù zpravidla institucionálnìvymezeného okruhu u�ivatelù.

Naprosto jiné nároky, a to nejen co do profesního vzdì-lání, ale také co do osobnostních vlastností, vy�adujíknihovny, jejich� posláním je být kulturním centrem a zá-roveò jakýmsi referenèním informaèním støediskem prov�echny obyvatele pøíslu�né lokality, od dìtských let dopozdního stáøí, ne� jaké jsou kladeny na informaèní pra-covníky slou�ící uzavøené komunitì instituce a podléhají-cí odborným po�adavkùm na odborné bibliografické, do-kumentaèní a re�er�ní slu�by a zejména pak na jejichnadstavbové slo�ky, jako jsou u� zmínìné moderní meto-dy informaèních analýz. Na jednom knihovnickém semi-náøi jsem u� uvedl, �e si troufám pøirovnat rozdíl obousmìrù k rozdílnosti takových profesí, jako jsou napø. lé-kaø a lékárník. Také ony mají významné spoleèné profesníjádro, nicménì se vyuèují na rùzných fakultách. A zdù-raznil jsem, abychom se v dnes u� pøekonaném úsilí vidìtna�i �irokou informaèní sféru pouze úzkým prismatemzavedené a veøejností snadno pochopitelné instituceknihovny a knihovnictví nenechali mýlit anglickým názvo-slovím, kde se v�echna pracovi�tì a instituce, které se za-bývají jak knihovnickou, tak vìdeckoinformaèní èinností,vèetnì nadstavbových studijnì rozborových a dal�ích èin-ností, oznaèují slovem �library�. Anglická èi americká�special library� není u nás �speciální knihovna�, �researchlibrary� není �výzkumná knihovna�. Správný èeský výrazpro tyto instituce zní �vìdeckoinformaèní støedisko�,v jeho� organizaèní struktuøe je samozøejmì obsa�ena takéknihovna. Poslání tìchto oborovì vymezených a oriento-vaných pracovi�� je zcela jiné ne� poslání veøejných kniho-ven. Pøitom je tøeba zdùraznit, �e nejen vlastní profesnízáklad, jak byl vý�e charakterizován, ale také poèítaèováa telekomunikaèní technika a technologie se mírou inten-zity vyu�ití v obou hlavních profesních vìtvích informaè-ního povolání naprosto neli�í.

Závìrem

Mnoho otázek v informaèním vzdìlávání zùstává ne-zodpovìzeno nejen u nás. Souvisejí s otázkami vztahují-cími se k samé podstatì této profese, která dnes mnohemzøetelnìji ne� kdykoli v minulosti èelí radikálním zmì-nám ve vlastním paradigmatu. Ty vycházejí z revoluèní-ho vývoje informaèních technologií a souèasnì z mìní-cího se pojetí toho, co sice bylo odjak�iva hlavnímpøedmìtem v�ech pracovních aktivit vztahujících se k tra-diènímu pojetí dokumentu a informace jím nesené, aleco se musí pøizpùsobit stále se vyvíjejícím po�adavkùmspoleènosti na informaèní slu�by. Jak se s tìmito zmìna-mi na�e profese v budoucnu vyrovná, to zále�í do znaè-né míry také na náplni a kvalitì vzdìlávání v oblasti in-formaèních profesí.


Literatura:

DUFF, A. S. Daniel Bell�s theory of the information soci-ety. J. Inform. Sci., 1998, vol. 24, no. 6, p. 373-393.

KRISTL, Carol. UCLA Library School Drops the �L�Word. American Libraries, Jun/July 1999, vol. 30, no. 6,p. 34-36.

LIFER, Evan St., ROGERS, Michael. ALISE Cutting the�L� Word from Mission? Library Journal, February 1998,[vol.] 123, no. 3, p. 97.

MACHLUP, Fritz. The production and distribution ofknowledge in the United States. Princeton : PrincetonUniversity Press, 1962. 416 p.

NEIL, Infield. Don�t Mention the �L� Word. InformationWorld Review, April 1997, [vol.] 124, p. 26.

PØIBYLOVÁ, Martina. Socioekonomické postavení infor-maèních profesionálù v dne�ní spoleènosti: soukromý sek-tor. Národní knihovna, 2000, roè. 11, è. 5-6, s. 212-226.

SCOTT, Julie, VOOTLIFF, Veronica. Business andcommercial information. In Handbook of special libra-rianship and information work. London : Aslib, 1992,p. 145-169.

SHELFER, Kathy, GOODRUM, Abby. Competitive In-telligence as an Extension of Library Education. Journalof Education for Library and Information Science [H.W.Wilson - EDUC], vol. 41, no. 4, p. 353-361.

VLASÁK, Rudolf, KALKUS, Stanislav. Information sys-tem as economical category. In Knowledge Managementund Kommunikationssysteme. Proceedings des 6. Inter-nationalen Symposiums für Informationswissenschaft (ISI�98), Prag, 3.-7. November 1998. Konstanz : UVK Uni-versitätsverlag, 1998, s. 501-507.

VLASÁK, Rudolf. Vzdìlávání knihovníkù na UniverzitìKarlovì. In Knihovny souèasnosti. Sborník ze 7. konfe-rence, konané ve dnech 14.-15. záøí 1999 v Seèi u Chru-dimi. Brno : Sdru�ení knihoven, 1999, s. 181-185.

Docent PhDr. Rudolf Vlasák je øeditelem Ústavu informaèních studií a knihovnictví FF UK.

Rudolf Vlasák — Informační Sektor, Informační Profese a Informační Vzdělávání

Documents

Transcript of Rudolf Vlasák — Informační Sektor, Informační Profese a Informační Vzdělávání