ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY – PŘEDMĚT, PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

7
MGR. MICHAL OBLOUK ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY PŘEDMĚT, PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

description

ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY – PŘEDMĚT, PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ. Mgr. Michal oblouk. PŘEDMĚT Pt. rozvíjející větný člen závisí na slovese nebo přídavném jménu ptáme se na něj pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu, může být tedy ve všech pádech kromě dvou - PowerPoint PPT Presentation

Transcript of ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY – PŘEDMĚT, PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

Page 1: ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY  –  PŘEDMĚT, PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

MGR. MICHAL OBLOUK

ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY – PŘEDMĚT, PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

Page 2: ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY  –  PŘEDMĚT, PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

PŘEDMĚT Ptrozvíjející větný členzávisí na slovese nebo přídavném jménuptáme se na něj pádovými otázkami kromě 1. a

5. pádu, může být tedy ve všech pádech kromě dvou

nejčastěji bývá vyjádřen podstatným jménem a zájmenem, někdy infinitivem, popř. neohebným slovním druhem

slovesa, která vyžadují doplnění předmětem = PŘEDMĚTOVÁ, slovesa, na kterých předmět záviset nemůže = BEZPŘEDMĚTOVÁ, např. spát, sedět

Page 3: ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY  –  PŘEDMĚT, PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

PŘEDMĚTUmyla nádobí.

Posmívala se Petrovi.Napil se vody.

Je pyšný na dceru.

Právě jsme mluvili o tobě.

Otočil kohoutkem.

Čekám na Martina.

Přemýšlíme o tom.

Neumím zpívat.

Každé proč má své proto.

Řekl jen fuj a odešla.

Page 4: ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY  –  PŘEDMĚT, PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ Pu

větný člen, který rozvíjí sloveso, přídavné jméno nebo příslovce

vyjadřuje okolnosti, za kterých děj probíháptáme se na něj různými příslovcibývá vyjádřeno příslovcem, podstatným jménem v pádě prostém i předložkovém, zájmenem nebo infinitivem

Page 5: ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY  –  PŘEDMĚT, PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

DRUHY PŘÍSLOVEČNÉHO URČENÍ

MÍSTA (Pum) – ptáme se KDE? KAM? ODKUD? KUDY? Konečně už jsme doma. Postavil se vedle mě. Pochází z Přerova. Cesta vede lesem.

ČASU (Puč) – ptáme se KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? JAK ČASTO? Vypnul jsem televizi až o půlnoci. Odedneška se budu snažit. Musím to do pátku odevzdat. Mám týden zvýšenou teplotu. O sobotách jezdíme na výlety.

MÍRY (Pumíry) – ptáme se KOLIK? JAK MNOHO? DO JAKÉ MÍRY? O KOLIK? Látka je metr široká. Je velmi mladý. Jsem úplně vyčerpaný. Opozdil se o minutu. Zpívali jsme do ochraptění (účinek).

Page 6: ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY  –  PŘEDMĚT, PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

DRUHY PŘÍSLOVEČNÉHO URČENÍ

ZPŮSOBU (Puz) – ptáme se JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM? Mluvit anglicky. Jmenoval se Petr. Byl červený jako rak, svítivě barevný

průvodní okolnosti – odpovědět s pohrdáním, jít se psem, mlčky odejít

výsledek děje – seřadit se do dvojstupu, rozpadnout se v prach a popel

původ/látka – stavět z cihel dům, vyrábět z rybízu marmeládu prostředek – pojedeme autobusem, mávali nám rukou, pořezal se

o střep, piš na počítači, zboží se dopravuje letecky, umí hrát na kytaru

původce děje – byl sledován policií, lyže jsem dostal od rodičů, sako bylo rozežrané od molů

zřetel – Nové vydání této knihy muselo být pravopisně upraveno. Kvalitou si naše výrobky nijak nezadají s japonskými.

Page 7: ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY  –  PŘEDMĚT, PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

DRUHY PŘÍSLOVEČNÉHO URČENÍ

PŘÍČINA (Pupř) – ptáme se PROČ? Z JAKÉHO DŮVODU? Z JAKÉ PŘÍČINY? Pro nemoc zavřeno. Žalem se rozplakala. Ruce mi zhrubly od práce.

ÚČEL (Puúč) – ptáme se PROČ? ZA JAKÝM ÚČELEM? Nabízejí ke koupi ojetá auta. Do jídla ho nemusíme pobízet. Dnes si půjdu zaplavat. Šli jsme do lesa na borůvky. Odjel na léčení do lázní.

PODMÍNKA (Pupodm) – ptáme se ZA JAKÉ PODMÍNKY? Normálně trvá funkční období prezidenta pět let. Tento lék vám bez receptu nemůžeme prodat. Za deště se závod neuskuteční.

PŘÍPUSTKA (Pupříp) – ptáme se NAVZDORY ČEMU? I PŘES CO? I V JAKÉM PŘÍPADĚ? Proti všemu očekávání naši hokejisté turnaj vyhráli. Přes varování horské služby se vydali lyžovat.