Rozbor básnického díla –

KYTICE

Předmět Český jazyk

Ročník a obor 1. – 4. ročník oboru ZA, 1. – 4. ročník oboru SC

Kód sady ČJ/ZA+SC/01+02+03+04/02

Kód DUM ČJ/ZA+SC/01+02+03+04/02/7-20

Autor Mgr. Jitka Riedlová

Datum vzniku 30.5.2013

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CZ.1.07/1.5.00/34.0652

KYTICE

Karel Jaromír Erben 1853

Úryvek z Vodníka

Ráno, raníčko panna vstala,

prádlo si v uzel zavázala:

"Půjdu, matičko, k jezeru,

šátečky sobě vyperu.„

"Ach nechoď, nechoď na jezero,

zůstaň dnes doma, moje dcero!

Já měla zlý té noci sen:

nechoď, dceruško, k vodě ven.

Perly jsem tobě vybírala,

bíle jsem k tobě oblíkala,

v sukničku jako z vodních pěn:

nechoď, dceruško, k vodě ven.

Bílé šatičky smutek tají,

v perlách se slzy ukrývají,

a pátek nešťastný je den,

nechoď, dceruško, k vodě ven." -

Nemá dceruška, nemá stání,

k jezeru vždy ji cos pohání,

k jezeru vždy ji cos nutí,

nic doma, nic jí po chuti. -

První šáteček namočila -

tu se s ní lávka prolomila,

a po mladičké dívčině

zavířilo se v hlubině.

Vyvalily se vlny zdola,

roztáhnuly se v širá kola;

a na topole podle skal

zelený mužíček zatleskal

balada = lyricko-epická báseň se smutným dějem a tragickým koncem

Ukázka představuje dialog matky s dcerou, ukázce předchází monolog vodníka, následuje scéna, kdy vodník udělá z dcery svou ženu a budou mít dítě.

Vyprávěno v er-formě (panna vstala…)

Rým sdružený (vstala-zavázala, jezeru-vyperu)

Opakování slov – nechoď, nechoď → zdůrazňuje varování

Opakování veršů (nechoď, dceruško, k vodě ven)

Využití pověr: perly → slzy, pátek → nešťastný den, bílé šatičky → smutek)

Zdrobněliny: dceruško, matičko, šatičky, raníčko, šátečky … →lidový jazyk

Zvukomalba: Vyvalily se vlny zdola,roztáhnuly se v širá kola; a na topole podle skal, zelený mužíček zatleskal

Rytmus: kombinace trocheje a daktylu

Rozbor úryvku

Děj úryvku

Vodník

- Mladá dívka jde ráno i přes varování matky k jezeru, lávka se zbortí a dívka padá do vody. Vodník z ní udělá svou ženu, mají spolu dítě. Dívka chce navštívit svou matku, on jí to povolí, ale do klekání se musí vrátit a dítě zůstane u něj. Matka za ním dceru nechce zpět pustit, vodník jí vyhrožuje a nakonec jí přinese mrtvé dítě ke dveřím.

- Vodník – zlá nadpřirozená síla

- Dcera je potrestána za to, že na začátku neuposlechla matku (viz ukázka) a podruhé zato, že odešla od svého dítěte

Rozbor díla obecně Kniha se skládá z úvodní básně a 12 balad → obraz dávných lidových představ a

názorů, Vodník je jednou z nich

Základní motivy:

1. boj člověka s přírodou nebo nadpřirozenými silami (Vodník, Svatební košile)

2. Základní vztahy mezi lidmi, jejich narušení zde vede ke konfliktu (Zlatý kolovrat)

3. V popředí básní je mateřská láska (Kytice, Vodník, Poklad)

4. Konflikt základních mravních zákonů člověka → jsou neměnné a odvěké

(Holoubek)

Hrdinové – nejsou aktivní, nebojují s tím, co je omezuje → jsou trestáni za své

chyby či nedodržený slib, mohou však někdy svým chováním vinu napravit

(Záhořovo lože)

Jasně odděleno dobro od zla

Básně umístěny většinou mimo prostor a čas (kromě Štědrého

večera, Pokladu)

Jazyk – lidový, aby lidé básním rozuměli, úsporný jazyk, přesné vyjadřování

Vyprávění v er-formě

Básně obsahují silné dramatické prvky

Využití dialogů

Zvukomalba př. „vyvalily se vlny zdola, rozevřely se v šírá kola“ , „a na topolem podél skal, zelený mužík zatleskal“

Pravidelný rým

Př. Sdružený Ráno, raníčko panna vstala, prádlo si v uzel zavázala: "Půjdu, matičko, k jezeru, šátečky sobě vyperu.„

Apostrofy př. „Půjdu, matičko, k jezeru“ , „Mateří-douško, vlasti naši milé“ (Kytice)

Metafory

Metonymie

Epifora př. "Co to máš na té tkaničce, / na krku na té tkaničce?" (Svatební košile)

Jazyk a jazykové prostředky

Koho Kytice inspirovala? Mnoho českých básníků např. Vítězslava Hálka, Jana Nerudu, Jaroslava

Vrchlického, Petra Bezruče – formou balady, ve kterých pokračovali

Hudebních skladatelů – např. Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich

Malířů - např. Josef Mánes, Mikoláš Aleš

V 60.letech 20. století přepracovalo Kytici v úspěšnou parodickou inscenaci divadlo Semafor

Režisér F. A. Brabec v roce 2000 bravurně zpracoval 7 balad

Film získal 3 České lvy (kamera, hudba, zvuk + plakát) a další 3 nominace (nejlepší film, střih a výprava)

Karel Jaromír Erben * 1811 Miletín - † 1870 Praha

Český básník, historik, folklorista, archivář, sběratel a překladatel, jazykovědec

Představitel české romanticky orientované literatury

Pocházel z podkrkonošské písmácké rodiny

Studoval gymnázium v Hradci Králové, poté odešel do Prahy studoval filozofii a práva → seznámení s F. Palackým – celoživotní spolupráce

Vystřídal mnoho zaměstnání: úředník u soudu, zaměstnanec Královské české společnosti nauk, sekretář Českého muzea, archivář města Prahy, ředitel pomocných úřadů pražských atd.

Podnikal dlouhé studijní cesty do venkovských archivů

→ čerpal znalosti do svých prací

1848 člen Národního výboru – podílel se na přípravách

Slovanského sjezdu

Další tvorba K. J. Erbena Zabýval se naukovou činností, dějinami literatury, národopisu, památkámi

starého českého písemnictví

Přeložil Nestorův rukopis ruský a Dva zpěvy staroruské

Soubor Prostonárodní české písně a říkadla

Obsahuje více jak 2200 písní – zachycují život člověka od narození až po smrt

České pohádky

Založené na boji dobra a zla, na víře ve spravedlnost a na obecných otázkách viny a trestu

Př. Zlatovláska, Otesánek, Pták Ohnivák, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Hrnečku vař a další

Literárně historický kontext K. J. Erben psal v době Národního obrození a to konkrétně ve 3. fázi NO →

vyvrcholení NO

Doba mezi 2 revolucemi: 1830 a 1848

Odpor k útisku, absolutismu

Vznik 1. politického obrozeneckého programu = austroslavismus

Literatura v této době:

1. Spojení s NO (J. K. Tyl, K. J. Erben)

2. Počátky realismu (K. H. Borovský, B. Němcová)

3. Romantismus (K. H. Mácha)

Úryvek z http://www.ceskyjazyk.cz/citanka/kareljaromir-erben/vodnik-kytice.html

Archiv studentských textů Mgr. Jitky Riedlové