Role sestry v péči o pacienta s bronchopneumoniíbronchopneumonie. Ve vztahu k zadaným cílům...
Transcript of Role sestry v péči o pacienta s bronchopneumoniíbronchopneumonie. Ve vztahu k zadaným cílům...
Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech Zdravotně sociaacutelniacute fakulta
Katedra Ošetřovatelstviacute a porodniacute asistence
Bakalaacuteřskaacute praacutece
Role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
Vypracovala Zuzana Slaacutemovaacute DiS Vedouciacute praacutece Mgr Věra Olišarovaacute
Českeacute Budějovice 2015
Abstrakt Role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
Zaacutekladniacute teoretickaacute vyacutechodiska Teacutematem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece jsou role sestry
v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute
jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik Nejviacutece se vyskytujiacute
v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute naacutesledkem aspirace
Toto onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute neboť v Českeacute republice onemocniacute
podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk To odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000
občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti V Českeacute republice byly
celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů s tiacutemto onemocněniacutem vyčiacutesleny na 12 579 543 Eur
ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu
U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur
u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se ve
věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let
okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho
a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie
Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni jsou
předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad věkovou
hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence proti
chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute a sniţuje
počet respiračniacutech onemocněniacute
Ciacutele a vyacutezkumneacute otaacutezky Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele
Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech
s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo zmapovat znalosti sester o onemocněniacute
bronchopneumonie Ve vztahu k zadanyacutem ciacutelům byly stanoveny tři vyacutezkumneacute otaacutezky
Prvniacute vyacutezkumnaacute otaacutezka byla zaměřena na peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Druhaacute
na to jak sestry ziacuteskaacutevajiacute potřebneacute informace Třetiacute posledniacute otaacutezka byla zaměřena
na specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute
Metodika Pro dosaţeniacute vyacutesledků praktickeacute čaacutesti bakalaacuteřskeacute praacutece bylo vyuţito
kvalitativniacuteho vyacutezkumneacuteho šetřeniacute ktereacute bylo provedeno formou polostrukturovaneacuteho
rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a interniacutech odděleniacute Kaţdyacute rozhovor měl
31 otaacutezek Některeacute byly doplněny podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla
45 minut Rozhovory byly zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem
respondentek Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4
pochaacutezely z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute
peacuteče Respondentky č 5 ndash 8 byly z plicniacuteho odděleniacute Na zaacutekladě analyacutezy dat bylo
stanoveno 10 kategoriiacute a několik podkategoriiacute
Vyacutesledky Na zaacutekladě analyacutezy dat bylo zjištěno ţe mezi specifika
ošetřovatelskeacute peacuteče ve kteryacutech se respondentky shodly patřiacute uţiacutevaacuteniacute antibiotik
coby leacuteku prvniacute volby Z dalšiacutech postupů respondentky uvaacuteděly leacutečbu přiacuteznaků
Mezi uvaacuteděneacute leacuteky k leacutečbě přiacuteznaků byly nejčastěji zmiacuteněny mukolytika expektorantia
a antipyretika Shodly se takeacute na nutnosti a důleţitosti klidoveacuteho reţimu V oblasti leacutečby
se některeacute respondentky shodly ţe nejdůleţitějšiacute intervenciacute sestry je peacuteče o dyacutechaciacute
cesty a takeacute dostatečnyacute přiacutejem tekutin Ve vztahu ke znalostem bylo zjištěno
ţe všechny respondentky si potřebneacute znalosti a informace doplňujiacute a prohlubujiacute
Nejčastěji uvaacuteděnyacutem zdrojem byl internet nebo odbornaacute publikace či jinaacute literatura
Znalosti v oblasti samotneacuteho onemocněniacute měly respondentky dostačujiacuteciacute a pravdiveacute
Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech dat kvalitativniacutem šetřeniacutem vznikly tyto kategorie Celoţivotniacute
vzdělaacutevaacuteniacute sester Charakteristika pacientů Definice onemocněniacute Diagnostika
bronchopneumonie Leacutečba bronchopneumonie Komplikace bronchopneumonie
Leacutečebnyacute reţim Ošetřovatelskaacute peacuteče Edukace pacienta a Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Zaacutevěr Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplyacutevaacute ţe sestry majiacute potřebneacute a dostatečneacute
znalosti o onemocněniacute bronchopneumonie Viacute jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute
ošetřovatelskeacute peacuteče o nemocneacute s bronchopneumoniiacute Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo
ţe největšiacute probleacutem pro pacienty je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Nejčastějšiacute intervenciacute
v řešeniacute tohoto probleacutemu sestry uvedly edukačniacute formu a vysvětleniacute nutnosti dodrţovaacuteniacute
klidoveacuteho reţimu V zaacutevěru vyplyacutevajiacuteciacutech z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute byl vytvořen naacutevrh
standardu a informativniacute broţura
Kliacutečovaacute slova Bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče sestra pacient
Abstract
Nurses role in patient care with bronchopneumonie
The basic theoretical recourses The theme of this bachelor work is the role
of nurse in patient care with bronchopneumonie Pneumonie is the most common lung
disease whose incidence does not decrease even at a time of ever more efficient
antibiotik They occur the most in childhood and in old age but they can also occur
because of aspiration This disease today is quite actual because according to estimates
every year every hundredth man comes down with disease in the Czech Republic It is
approximately about 1 000 000 to 1 500 000 citizens It affects the elderly and young
children most commonly In the Czech Republic the overall costs of treating patients
with this disease are estimated at euro 12579543 per year while hospitalization represents
over ninety percent of the direct costs of treatment For hospitalized patients aged 50 -
64 years are the direct costs about euro 63604 for patients over 65 years about 70604
eur Ambulantly treated pneumonia is about 7104 euros for patiens at the age of 50 - 64
years and for patiens over 65 years is about 6814 euros The direct costs are calculated
for one case of hospitalized and ambulanted patient diagnosed with pneumonia
The prognosis in uncomplicated pneumonia is usually favourable Especially
those with other associated diseases are endangered The age of patient reported over
the age of 60 years is prognostically important The total prevention of the flu in the
form of active immunization is very important This immunization is very effective and
reduces the number of respiratory diseases
The aims and research questions Two aims were determined for this bachelor
work The first aim was to map the specifics of nursing care for patients with
bronchopneumonie The second aim was to map the nurses knowledge about the
disease bronchopneumonia Three research questions were established in the
relationship to specified targets The first research question focused on the care of
patients with bronchopneumonie The second one on how nurses acquire the necessary
information The third one last question focused on the specifics in providing nursing
care for a patient with bronchopneumonia
Metodology For achievement of the results of the practical work was used
qualitative research which was conducted through semi - structured interview with
general nurses from lung and internal departments Each interview contained 31
questions Some interviews had been completed by special questions Approximate
length of each interview was 45 minutes The interviews were recorded by dictaphone
with verbal approval of respondents Research group consisted of 8 respondents The
respondents 1 - 4 came from internal department The respondent 2 and 3 then from
internal intensive care The respondents 5 - 8 were from lung department On the base
of data analysis 10 categories and several subcategories was determined
Results Based on data analysis it was found out that the specifics of nursing
care in which respondents agreed include the use of antibiotics as a drug of choice
Among other procedures respondents said the symptoms treating Among the reported
drugs to treat symptoms were most frequently mentioned mucolytics expektorantia and
antipyretics They also agreed on the necessity and importance of sleep mode In the
area of treatment some respondents agreed that the most important nurse interventions
is taking care of the airways and also adequate fluid intake In relation to knowledge it
was found out that all respondents have the necessary knowledge and information
supplements and they improve them The most common source was the Internet or
professional publications or other literature The respondents had sufficient and true
knowledge of the disease itself
Based on the data obtained by qualitative research arose following categories
Lifelong education of nurses Patient characteristics Disease definition
Bronchopneumonia diagnosis Treatment bronchopneumonia A complication of
bronchopneumonia A regimen of nursing care Nursing care Patient education and
Cooperation with other branches
Conclusion The research shows that nurses have the necessary and sufficient
knowledge about the disease bronchopneumonia They know the specifics in providing
nursing care for patients with bronchopneumonia The research showed that the biggest
problem for patients is keeping idle mode The most frequent interventions in
addressing this issue sisters bring educational form and explanation of the necessity of
keeping idle mode The proposal of standard and informative brochure were created in
conclusion arising from the survey
Keywords bronchopneumonia nursing care nurse patient
Prohlaacutešeniacute
Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze
s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury
Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem
se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute
vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve
veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech
Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho
praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ
elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb
zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby
kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s
databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem
vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů
V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015
Zuzana Slaacutemovaacute
Poděkovaacuteniacute
Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute
praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za
korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych
chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute
10
Obsah
Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12
1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17
122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18
123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33
4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34
5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52
6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56
7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61
Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89
11
Seznam použityacutech zkratek
ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech
ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute
FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)
CRP ndash C - reaktivniacute protein
CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie
EKG ndash Elektrokardiogaf
JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče
KO ndash Krevniacute obraz
MR ndash Magnetickaacute rezonance
PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce
RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek
12
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet
vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle
věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti
a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty
Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute
republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute
přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti
U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii
do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)
Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto
onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute
jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět
viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece
hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute
Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo
pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie
13
1 Současnyacute stav
Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době
staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute
praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta
a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute
způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute
naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech
reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece
po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute
čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)
Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute
ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku
onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů
kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů
přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně
okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje
na hranici 99 přiacutepadů (38 46)
Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů
Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543
Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu
U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur
u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se
ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let
okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho
a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest
Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme
byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute
14
neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech
plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)
Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu
a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti
jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute
tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě
hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka
stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem
systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum
maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou
a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute
vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute
tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami
do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9
20 44)
Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň
atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů
V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje
a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je
dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute
činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku
a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)
Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic
vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je
vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo
ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako
na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)
Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos
dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute
hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute
15
ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez
Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami
Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas
nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou
na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute
zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute
vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je
naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny
Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan
na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu
ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute
slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je
vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami
Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou
vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou
připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute
tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)
Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje
na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku
ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem
ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute
rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ
do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede
strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je
asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou
ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky
(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem
tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute
pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou
Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin
16
(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor
mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)
V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute
na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute
vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů
alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje
jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty
dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute
kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)
1 2 Bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem
pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii
patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)
Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo
většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska
mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem
zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny
povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok
coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
17
S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute
leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)
Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků
anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je
definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi
nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě
Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute
můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně
narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute
vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto
přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute
o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci
(3 38)
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie
Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic
Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk
přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute
a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute
v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je
běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute
antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute
pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem
podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem
a antibiotikům (3 17)
Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu
průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme
bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny
klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo
lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se
18
zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute
kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute
bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen
běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva
či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se
zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi
a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)
122 Diagnostika bronchopneumonie
Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů
jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno
realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou
ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute
hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute
zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako
doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute
biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit
můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)
Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů
ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute
nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst
a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom
vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech
infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute
bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku
a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech
přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz
tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)
19
Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute
hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute
diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku
na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute
formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu
dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje
funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde
a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je
v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel
vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra
pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku
vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne
a prudce vydechne (10 57)
Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute
biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW
a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute
funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy
plicniacutech funkciacute (24 29)
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech
elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute
řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute
a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při
vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr
krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra
ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou
pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech
20
pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech
antigenů v moči (24 29)
Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute
punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme
zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)
Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute
bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)
Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet
proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech
vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů
naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho
vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute
Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci
kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou
vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se
zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute
edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy
provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute
zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad
při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle
postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta
edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra
odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport
odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50
55)
Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje
prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute
a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem
vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při
vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta
21
připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute
anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi
vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat
fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc
před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny
veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil
Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během
samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu
a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra
pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute
a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat
stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute
a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)
Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech
přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute
karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)
123 Leacutečba bronchopneumonie
Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je
nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute
pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů
neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno
antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech
patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute
situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)
Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce
Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady
tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute
mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou
doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky
22
odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od
hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute
předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho
uacutečinku (15 19 22)
Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně
V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme
Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute
makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute
způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak
doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako
ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo
cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky
hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5
dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba
přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti
ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19
25)
Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě
ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna
antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou
chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje
V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně
dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme
počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO
nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace
U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech
cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika
eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe
celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid
na lůţku (10 23 26 50)
23
Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit
co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient
nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute
specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute
prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za
sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda
reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech
podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute
metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute
bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů
Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu
hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)
V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika
Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute
statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem
těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute
aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute
gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute
pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute
fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho
stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze
uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)
Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb
Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle
ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina
pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či
staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh
onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena
a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)
24
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie
Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute
postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute
komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces
vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo
febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie
vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru
mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat
stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě
zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)
K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax
atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS
byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute
neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute
ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech
komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute
hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)
Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem
infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky
srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi
projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza
Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy
Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky
Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash
hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech
25
komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute
se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně
lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute
Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat
v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou
zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku
intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest
a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti
na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute
klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute
tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute
(29 41)
V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou
(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute
tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje
a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve
semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu
z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy
s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech
prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem
nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry
Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku
a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech
dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak
26
působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem
provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je
Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)
Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem
zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute
zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten
aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute
je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten
vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle
potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute
se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech
jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech
systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna
neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)
K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji
pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti
vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji
pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute
podpory (16 47)
132 Edukace pacienta
Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem
edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem
aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem
stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně
před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček
do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou
hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat
stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit
jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a
27
v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy
a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)
V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř
pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute
Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute
zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute
v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute
člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při
odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat
Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit
jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem
jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit
naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute
zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se
nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)
Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje
hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute
proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten
o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika
dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou
v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute
šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc
můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela
vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute
mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech
pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo
standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ
zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech
onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute
pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute
28
nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute
dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute
prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně
prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza
s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute
stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute
průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena
ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute
i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007
Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota
organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute
přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak
Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče
nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace
poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat
si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem
a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak
srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje
přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace
podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost
zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6
14 35)
V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha
vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)
Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech
nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu
K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech
29
dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto
stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly
v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu
U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci
a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute
hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret
z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute
pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi
jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce
(6 14 35)
Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit
ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav
nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech
činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe
byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute
odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG
upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost
aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na
intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG
odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute
vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho
(6 14 35)
Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity
vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako
neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute
i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute
nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute
energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute
tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet
30
poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute
vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute
nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje
uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře
podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)
V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto
pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav
při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute
při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako
subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy
Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute
přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute
a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit
se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute
intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute
analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)
31
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky
21 Ciacutele praacutece
V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele
Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute
Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
22 Vyacutezkumneacute otaacutezky
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
32
3 Metodika
3 1 Metodika praacutece
Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl
proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a
interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl
zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek
na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem
stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a
rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve
kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as
Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute
hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute
ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na
některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově
dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami
proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna
sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o
zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny
podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly
zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat
bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek
byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute
v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv
koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně
stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)
33
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru
Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely
z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče
Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a
nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců
do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr
respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech
odděleniacutech
Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto
onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a
března 2015
34
4 Vyacutesledky vyacutezkumu
Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje
R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8
Věk 30 50 30 25 29 30 29 27
Odděleniacute Interniacute
odd
Interniacute
JIP
Interniacute
JIP
Interniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute odd
Celkovaacute deacutelka
praxe
11 let 31 let 10 let 6 let 7 5
let
8 let 7 5
let
5 let
Deacutelka praxe na
odděleniacute
6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5
let
6 měs
Praxe na jinyacutech
odděleniacutech
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Interniacute
odd
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Onkologie
ARO
ADP
Ano ndash
ARO
Ne Ne Ano ndash
uacutestav
sociaacutelniacute
peacuteče
Setkaacuteniacute
s broncho-
pneumoniiacute
Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne
Nejvyššiacute
vzdělaacuteniacute
DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita
Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech
odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek
se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let
Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech
odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech
setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute
nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou
titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze
R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute
35
Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute
Kategorie Podkategorie
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Charakteristika pacientů
Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku
Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence
Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace
Komplikace bronchopneumonie
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute
leacutečebneacuteho reţimu
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Edukace
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace
a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje
podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii
ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku
hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii
nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu
36
Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu
k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel
prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou
informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako
součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute
respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5
R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8
doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou
organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1
R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku
bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů
s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je
v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě
neměla moţnost
Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute
i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze
zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo
(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na
nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje
daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se
zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema
bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference
ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla
bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo
37
Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Kategorie ndash Charakteristika pacientů
Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute
skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute
onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou
kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo
bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli
onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto
onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute
nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo
R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny
věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla
ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se
nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute
Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Odbornaacute literatura
a internet Seminaacuteře
Kolegoveacute a
kolegyně
Charakteristika
pacientů
60 ndash 70 let
Věk nad 75
let věku
38
Kategorie ndash Definice onemocněniacute
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich
odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam
Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla
bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď
uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute
zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7
byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute
bronchy
Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku
V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji
jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute
respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute
bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho
nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je
přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou
draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu
aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu
pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu
vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata
39
Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute
Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie
Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute
spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na
kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla
bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura
vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče
seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se
provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve
sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato
odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute
odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute
vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa
krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom
krevniacute obrazldquo
V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři
respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze
Definice
onemocněniacute
Přiacutečiny vzniku
Bakterie
Koky a
pneumokoky
Viry a pliacutesně
Běţneacute nachlazeniacute
Aspirace stravy
Pooperačniacute stav
Oslabenaacute imunita
Mykoplazmata
Zaacutenětlivaacute
infiltrace
plicniacute tkaacuteně
40
s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla
bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na
plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a
radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory
spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8
odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou
Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence
Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily
respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG
vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak
kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu
pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve
stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla
ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG
rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod
pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji
vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se
v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo
s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace
leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute
dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve
telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu
anebo dojde saacutemldquo (R5)
41
Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie
Diagnostika
bronchopneumonie
Ošetřovatelskeacute
intervence
Vyšetřeniacute
RTG S+P
Kultivace sputa
Krevniacute odběry se
zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute
markery ndash FW CRP
KO
Anamneacuteza
Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute
Spolupraacutece s ostatniacutemi
obory
Plicniacute
Interna
RDO
Laboratoře
Rehabilitace
Odběry dle ordinace
leacutekaře
Kontrola vyacutesledků
Evidence vyacutesledků
RTG objednat
telefonicky
Pacient odejde saacutem
nebo je doprovaacutezen
42
Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie
V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je
zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem
miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute
na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky
shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute
odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla
bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle
ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie
mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute
režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech
uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo
umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto
bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute
inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup
leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute
naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou
veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo
Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii
Podkategorie - Deacutelka hospitalizace
Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute
zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute
respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute
na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu
pacientaldquo
43
Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie
Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie
R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute
odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako
dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet
pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute
komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo
Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem
R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute
ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se
zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem
a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2
a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou
věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly
Leacutečba bronchopneumonie
ATB
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Deacutelka
hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny
44
Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie
Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim
V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty
R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute
fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče
o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem
bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo
Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku
ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho
režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo
(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se
vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3
uvedla respiračniacute selhaacuteniacute
Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu
Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek
tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem
teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako
největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin
a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek
tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient
Komplikace
bronchopneumonie
Respiračniacute selhaacuteniacute
Absces
Pleuritida
ARDS
Pleuraacutelniacute vyacutepotek
Zhoršeniacute stavu
45
nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim
přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo
Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče
V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla
bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech
onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u
všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute
se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech
onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Klidovyacute reţim
Dechovaacute
rehabilitace
Peacuteče o dyacutechaciacute
cesty
Oxygenoterapie
Dostatek tekutin
Nejčastějšiacute chyba
v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Nedostatek tekutin
Klid na lůţku
Inhalačniacute terapie
46
mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7
leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost
bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla
bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim
dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo
R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8
svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně
na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla
i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest
a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou
a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta
a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute
R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče
R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli
školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků
a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu
a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute
peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou
rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti
tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho
reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na
aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je
zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo
Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci
ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla
bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak
nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu
dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je
47
zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute
a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla
bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute
fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou
činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi
takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti
a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute
u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje
monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou
rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute
pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4
uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči
v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute
pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe
postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo
(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit
polohuldquo uvedla R3
48
Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Je stejnaacute jako u jinyacutech
plicniacutech onemocněniacute
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Antibiotika
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka
pacienta
Peacuteče v oblasti
soběstačnosti vyacuteţivy
pohyboveacuteho reţimu
hygieny
Edukace
49
Kategorie ndash Edukace pacienta
Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)
Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute
a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem
R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček
Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně
klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute
dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti
podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během
edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute
leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny
a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh
hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute
budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků
a vyšetřeniacutechldquo
Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta
Edukace pacienta
Uacutestniacute forma
Forma letaacuteků
Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Co je to za onemocněniacute
Doba leacutečby
50
Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5
- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace
Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře
Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou
otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo
R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute
dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď
obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute
naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci
a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo
R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn
nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten
pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo
(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute
nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou
odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo
R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem
screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7
uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba
nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut
navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně
s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje
51
Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Fyzioterapie Nutričniacute
terapeut
Je volaacuten a
objednaacuten
Provaacutediacute dechovou
rehabilitaci
Lehkeacute kondičniacute
cvičeniacute
Dle vyacutesledků
nutričniacuteho
screeningu volaacuten
Voliacute vhodnou
dietu
52
5 Diskuze
Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem
bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti
v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden
kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech
interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry
z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash
R8
Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute
uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31
otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se
respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute
kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i
Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute
uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako
přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute
onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla
bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo
srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla
diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi
zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto
pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů
selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem
opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute
rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a
přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute
opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem
probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při
53
onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek
energie na regeneraci
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech
plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem
ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik
nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute
uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů
se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a
naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu
antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute
takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient
dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem
pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o
dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute
v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech
podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute
nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten
uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i
Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou
rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute
rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute
kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje
horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je
takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute
předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou
pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U
hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou
peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech
vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik
54
leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti
vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace
Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou
předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem
terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou
funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty
učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem
zkvalitněniacute ventilace plic
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute
zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka
uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na
interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium
informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se
setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době
sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji
přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto
se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i
R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně
když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že
potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo
internetu a ze seminaacuteřů
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic
Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a
plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute
potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku
byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď
rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z
běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo
55
RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly
teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos
v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute
odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a
velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek
Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute
spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute
s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem
odděleniacutem a s rehabilitaciacute
V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute
antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa
prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se
vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i
Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces
ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako
komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale
takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna
respondentka se setkala s ARDS
56
6 Zaacutevěr
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece
byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice
bronchopneumonie
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2
vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute
ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacientů s bronchopneumoniiacute
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice
bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute
znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem
informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech
zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku
Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute
v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly
ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute
peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo
ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute
Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty
a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře
nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute
57
7 Seznam použiteacute literatury
1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č
3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184
2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute
Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404
4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten
Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0
5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech
zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů
Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z
httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf
6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd
Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN
8070133031
7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly
1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8
8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke
zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN
978-80-247-2860-5
9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X
10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009
ISBN 978-80-247-3240-4
12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5
13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-
80-247-3240-4
58
14 HERDMAN Heather T Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Definiceampklasifikace Praha
Grada Publishing as 2013 ISBN 978-80-247-4328-8
15 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
16 KAPOUNOVAacute Gabriela Ošetřovatelstviacute v intenzivniacute peacuteči 1 vyd Praha Grada
Publishing 2007 ISBN 978-80-247-1830-9
17 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
18 KITTNAR Otomar Leacutekařskaacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing 2011
ISBN 978-80-247-3068-4
19 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
20 KOLAacuteŘ Pavel Rehabilitace v klinickeacute praxi 1 vyd Praha Galeacuten 2009 ISBN
978-80-7262-657-1
21 KOLEK Viacutetězslav A KOLEKTIV Pneumologie 1 vyd Praha Maxdorf 2011
ISBN 978-80-7345-255-1
22 KOLEK Viacutetězslav Pneumologie 2 vyd Praha Maxdorf 2014 ISBN 978-80-
7345-387-9
23 KOLEK Viacutetězslav Komunitniacute pneumonie Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2006 č 6 s
630 ISSN 1212 ndash 4184
24 KOLEK Viacutetězslav Nejnovějšiacute aspekty v diagnostice a leacutečbě pneumoniiacute
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2011 č 6 s 644 ISSN 1212 ndash 4184
25 KOLEK Viacutetězslav Současnaacute doporučeniacute diagnostiky a leacutečby pneumonie Remedia
2003 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
26 KOLEK Viacutetězslav Pneumonie jako věčneacute teacutema pro ambulantniacute praxi i
specializovaneacute pracoviště Remedia 2008 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
27 KONEČNAacute Hana a Markeacuteta SUDOVAacute Jak daacutel s pěstounskou peacutečiacute na přechodnou
dobu Praha Středisko naacutehradniacute rodinneacute peacuteče o s 2011 ISBN 978-80-87455-08-
1
28 KRAacuteLIacuteKOVAacute Eva Leacutečba zaacutevislosti na tabaacuteku Leacutekařskeacute listy 2007 č 2 s 10
ISSN 0044 ndash 1996
59
29 KŘIVAacuteNKOVAacute Markeacuteta Somatologie Učebnice pro středniacute zdravotnickeacute školy
1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN 978-80-247-2988-6
30 KUČEROVAacute Marie Uacuteloha sestry při spirometrickeacutem vyšetřeniacute Sestra 2006 č 4
s 36 ISSN 1210 ndash 0404
31 LANGMEIER Miloš Zaacuteklady leacutekařskeacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2009 ISBN 978-80-247-2526-0
32 LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č
2 ISSN 1212 ndash 4184
33 MAČAacuteK Jirka a Jana MAČAacuteKOVAacute Patologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2004 ISBN 80-247-0785-3
34 MERKUNOVAacute Alena a Miroslav OREL Anatomie a fyziologie člověka Pro
humanitniacute obory 1 vyd Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1521-6
35 MIKŠOVAacute Zdeňka Marie FROŇKOVAacute a Marie ZAJIacuteČKOVAacute Kapitoly z
ošetřovatelskeacute peacuteče II Aktualizovaneacute a doplněneacute vydaacuteniacute 1 vyd Praha Grada
Publishing 2006 ISBN 80-247-1443-4
36 MLYacuteNKOVAacute Jana Pečovatelstviacute 1diacutel učebnice pro obor sociaacutelniacute peacuteče -
pečovatelskaacute činnost 1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-
3184-1
37 MOORHOUSE Mary F Kapesniacute průvodce zdravotniacute sestry Českaacute asociace sester
Praha Grada Publishing as 2001 ISBN 80-247-0242-8
38 MOUREK Jindřich Fyziologie učebnice pro studenty zdravotnickyacutech oborů 1
vyd Praha Grada Publishing 2005 ISBN 80-247-1190-7
39 NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro vyacuteuku
Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113
40 PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009
[cit 2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml
41 PRYMULA Roman Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem onemocněniacutem v dospělosti
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2013 č 9 s 70 ISSN 1212 ndash 4184
60
42 SEIDL Zdeněk Neurologie pro neleacutekařskeacute zdravotnickeacute obory 1 vyd Praha
Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-2733-2
43 SLEZAacuteKOVAacute Lenka A KOLEKTIV Ošetřovatelstviacute pro středniacute zdravotnickeacute
školy I Interna 2 vyd Praha Grada Publishing 2012 ISBN 978-80-247-3601-3
44 SLEZAacuteKOVAacute Lenka Ošetřovatelstviacute v chirurgii I 1 vyd Praha Grada
Publishing 2010 ISBN 978-247-3129-2
45 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
46 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute II 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1777-8
47 ŠAMAacuteNKOVAacute Marie Zaacuteklady ošetřovatelstviacute 1 vyd Praha Karolinum 2006
ISBN 80-246-1091-4
48 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
49 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
50 TICHOPAacuteD Aleš Klinickeacute a ekonomickeacute dopady komunitniacute pneumonie u
dospělyacutech pacientů v zemiacutech Visegraacutedskeacute skupiny burden of dinase
Farmakoekonomika 2012 č 1 ISSN 1801 ndash 6367
51 TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml
52 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
53 Medixaorg Medixaorg [online] 2012 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httpcsmedixaorgnemocibronchopneumonie
54 Atelektaacuteza Velkyacute leacutekařskyacute slovniacutek [online] 2008 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httplekarskeslovnikyczpojematelektaza
61
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Přiacuteloha č 2 Bronchoskopie
Přiacuteloha č 3 Spirometrie
Přiacuteloha č 4 Zaacuteznam spirometrie
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech
odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester pracujiacuteciacutech na
interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
Přiacuteloha č 6 Otaacutezky k rozhovoru
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
Přiacuteloha č 8 Informativniacute broţura
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Zdroj NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro
vyacuteuku Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113 (39)
Přiacuteloha č 2 Spirometrie
Zdroj
TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml (51)
Přiacuteloha č 3 Zaacuteznam spirometrire
Zdroj
LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č 2
ISSN 1212 ndash 4184 (32)
Přiacuteloha č 4 Bronchoskopie
Zdroj
PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009 [cit
2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml (40)
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a
jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester
pracujiacuteciacutech na interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
sect 4
Všeobecnaacute sestra
(1) Všeobecnaacute sestra vykonaacutevaacute činnosti podle sect 3 odst 1 a daacutele bez odborneacuteho
dohledu a bez indikace v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem poskytuje přiacutepadně
zajišťuje zaacutekladniacute a specializovanou ošetřovatelskou peacuteči prostřednictviacutem
ošetřovatelskeacuteho procesu Přitom zejmeacutena můţe
a) vyhodnocovat potřeby a uacuteroveň soběstačnosti pacientů projevů jejich
onemocněniacute rizikovyacutech faktorů a to i za pouţitiacute měřiciacutech technik pouţiacutevanyacutech v
ošetřovatelskeacute praxi (napřiacuteklad testů soběstačnosti rizika proleţenin měřeniacute intenzity
bolesti stavu vyacuteţivy)
b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologickeacute funkce pacientů to je dech puls
elektrokardiogram tělesnou teplotu krevniacute tlak a dalšiacute tělesneacute parametry
c) pozorovat hodnotit a zaznamenaacutevat stav pacienta
d) zajišťovat herniacute aktivity dětiacute
e) zajišťovat a provaacutedět vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute
cestou a kapilaacuterniacute krve semikvantitativniacutemi metodami (diagnostickyacutemi prouţky)
f) provaacutedět odsaacutevaacuteniacute sekretů z horniacutech cest dyacutechaciacutech a zajišťovat jejich
průchodnost
g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůţe a chronickeacute raacuteny a ošetřovat
stomie centraacutelniacute a periferniacute ţilniacute vstupy
h) provaacutedět ve spolupraacuteci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitačniacute
ošetřovaacuteniacute to je zejmeacutena polohovaacuteniacute posazovaacuteniacute dechovaacute cvičeniacute a metody bazaacutelniacute
stimulace s ohledem na prevenci a naacutepravu hybnyacutech a tonusovyacutech odchylek včetně
prevence dalšiacutech poruch z mobility
i) provaacutedět naacutecvik sebeobsluhy s ciacutelem zvyšovaacuteniacute soběstačnosti
j) edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby v ošetřovatelskyacutech postupech a
připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
k) orientačně hodnotit sociaacutelniacute situaci pacienta identifikovat potřebnost spolupraacutece
sociaacutelniacuteho nebo zdravotně-sociaacutelniacuteho pracovniacuteka a zprostředkovat pomoc v otaacutezkaacutech
sociaacutelniacutech a sociaacutelně-praacutevniacutech
l) zajišťovat činnosti spojeneacute s přijetiacutem přemisťovaacuteniacutem a propuštěniacutem pacientů
m) provaacutedět psychickou podporu umiacuterajiacuteciacutech a jejich bliacutezkyacutech a po stanoveniacute smrti
leacutekařem zajišťovat peacuteči o tělo zemřeleacuteho a činnosti spojeneacute s uacutemrtiacutem pacienta
n) přejiacutemat kontrolovat uklaacutedat leacutečiveacute přiacutepravky včetně naacutevykovyacutech laacutetek (daacutele
jen bdquoleacutečiveacute přiacutepravkyldquo) manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zaacutesobu
o) přejiacutemat kontrolovat a uklaacutedat zdravotnickeacute prostředky a praacutedlo manipulovat s
nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zaacutesobu
(2) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem všeobecneacute sestry se
specializovanou způsobilostiacute nebo porodniacute asistentky se specializovanou způsobilostiacute v
oboru v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem můţe vykonaacutevat činnosti podle
odstavce 1 piacutesm b) aţ i) při poskytovaacuteniacute vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
(3) Všeobecnaacute sestra můţe vykonaacutevat bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace
leacutekaře činnosti při poskytovaacuteniacute preventivniacute diagnostickeacute leacutečebneacute rehabilitačniacute
neodkladneacute a dispenzaacuterniacute peacuteče Přitom zejmeacutena připravuje pacienty k diagnostickyacutem a
leacutečebnyacutem postupům na zaacutekladě indikace leacutekaře je provaacutediacute nebo při nich asistuje
zajišťuje ošetřovatelskou peacuteči při těchto vyacutekonech a po nich zejmeacutena můţe
a) podaacutevat leacutečiveacute přiacutepravky s vyacutejimkou nitroţilniacutech injekciacute nebo infuziacute u
novorozenců a dětiacute do 3 let a s vyacutejimkou radiofarmak pokud neniacute daacutele uvedeno jinak
b) zavaacutedět a udrţovat kysliacutekovou terapii
c) provaacutedět screeningovaacute a depistaacuteţniacute vyšetřeniacute odebiacuterat biologickyacute materiaacutel a
orientačně hodnotit zda jsou vyacutesledky fyziologickeacute
d) provaacutedět ošetřeniacute akutniacutech a operačniacutech ran včetně ošetřeniacute dreacutenů
e) provaacutedět katetrizaci močoveacuteho měchyacuteře ţen a diacutevek nad 10 let pečovat o
močoveacute kateacutetry pacientů všech věkovyacutech kategoriiacute včetně vyacuteplachů močoveacuteho
měchyacuteře
f) provaacutedět vyacuteměnu a ošetřeniacute tracheostomickeacute kanyly zavaacutedět nazogastrickeacute
sondy pacientům při vědomiacute staršiacutem 10 let pečovat o ně a aplikovat vyacuteţivu sondou
přiacutepadně ţaludečniacutemi nebo duodenaacutelniacutemi stomiemi u pacientů všech věkovyacutech
kategoriiacute
g) provaacutedět vyacuteplach ţaludku u pacientů při vědomiacute staršiacutech 10 let
(4) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem leacutekaře můţe
a) aplikovat nitroţilně krevniacute derivaacutety
b) asistovat při zahaacutejeniacute aplikace transfuzniacutech přiacutepravků a daacutele bez odborneacuteho
dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat
ji
ČINNOSTI ZDRAVOTNICKYacuteCH
PRACOVNIacuteKŮ PO ZIacuteSKAacuteNIacute
SPECIALIZOVANEacute ZPŮSOBILOSTI
HLAVA I
VŠEOBECNAacute SESTRA
SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTIacute
sect 54
Činnosti všeobecneacute sestry
se specializovanou způsobilostiacute
Všeobecnaacute sestra uvedenaacute v sect 55 aţ 67 po ziacuteskaacuteniacute specializovaneacute způsobilosti
vykonaacutevaacute činnosti podle sect 4 a daacutele bez odborneacuteho dohledu a bez indikace poskytuje a
organizuje ošetřovatelskou peacuteči včetně vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče v
oboru specializace přiacutepadně zaměřeniacute Přitom zejmeacutena můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace
1
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech ošetřovatelskyacutech
postupech a připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
2
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska moţnosti vzniku komplikaciacute a
naacutehlyacutech přiacutehod a podiacutelet se na jejich řešeniacute
3
koordinovat praacuteci členů ošetřovatelskeacuteho tyacutemu v oblasti sveacute specializace
4
hodnotit kvalitu poskytovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
5
provaacutedět ošetřovatelskyacute vyacutezkum zejmeacutena identifikovat oblasti vyacutezkumneacute
činnosti realizovat vyacutezkumnou činnost a vytvaacuteřet podmiacutenky pro aplikaci
vyacutesledků vyacutezkumů do klinickeacute praxe na vlastniacutem pracovišti i v raacutemci oboru
6
připravovat standardy specializovanyacutech postupů v rozsahu sveacute způsobilosti
7
veacutest specializačniacute vzdělaacutevaacuteniacute v oboru sveacute specializace
b) na zaacutekladě indikace leacutekaře
1
provaacutedět přiacutepravu pacientů na specializovaneacute diagnostickeacute a leacutečebneacute postupy
doprovaacutezet je a asistovat během vyacutekonů sledovat je a ošetřovat po vyacutekonu
2
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech diagnostickyacutech a
leacutečebnyacutech postupech
sect 60
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech vykonaacutevaacute u dospěleacuteho pacienta činnosti podle sect
54 a daacutele můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace leacutekaře
1
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů včetně přiacutepravy na jeho naacutevrat do
vlastniacuteho sociaacutelniacuteho prostřediacute
2
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů zaměřeneacute na posiacuteleniacute a udrţeniacute
soběstačnosti a mentaacutelniacute schopnosti pacienta se zohledněniacutem jeho věku
prostřednictviacutem ciacutelenyacutech aktivit
3
poskytovat paliativniacute peacuteči vyhledaacutevat aktuaacutelniacute potřeby pacienta a koordinovat
tyacutemovou spolupraacuteci v peacuteči o pacienta v terminaacutelniacutem stadiu
4
vykonaacutevat preventivniacute a protiepidemiologickaacute opatřeniacute u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
5
edukovat pacienta a jiacutem určeneacute osoby v oblastech prevence onemocněniacute přitom
spolupracovat s fyzioterapeutem nutričniacutem terapeutem a zdravotně-sociaacutelniacutem
pracovniacutekem
6
provaacutedět poradenskou a dispenzaacuterniacute činnost zaměřenou na problematiku
onemocněniacute vnitřniacutech orgaacutenů indikovat zdravotnickeacute prostředky
7
hodnotit a ošetřovat chronickeacute raacuteny doporučovat vhodneacute kryciacute materiaacutely
b) bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře poskytovat preventivniacute
diagnostickou leacutečebnou rehabilitačniacute neodkladnou a dispenzaacuterniacute peacuteči u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
Zdroj
ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech zdravotnickyacutech
pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů Českeacute republiky 2011
čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-
2011pdf (5)
Přiacuteloha č 6 Rozhovor
KATEGORIZAČNIacute OTAacuteZKY
1) Jakyacute je Vaacuteš věk
2) Na ktereacutem odděleniacute pracujete
a) Jak dlouhaacute je celkovaacute deacutelka Vašiacute praxe
b) Jak dlouhaacute je praxe na tomto odděleniacute
3) Pracovala jste i na jinyacutech odděleniacutech
a) Na kteryacutech
b) Setkala jste se i tam s bronchopneumoniiacute
c) U jakyacutech pacientů jste se s tiacutemto onemocněniacutem setkala
d) Měli bronchopneumonii jako zaacutekladniacute onemocněniacute nebo vznikla jako
přidruţeneacute onemocněniacute
4) Jakeacute je Vaše nejvyššiacute dosaţeneacute vzdělaacuteniacute
a) Prohlubujete si vědomosti o bronchopneumonii daacutel
Jak ziacuteskaacutevaacutete informace
Školiacutete se v raacutemci seminaacuteřů pořaacutedanyacutech Vašiacute nemocniciacute
Jakeacute jsou to seminaacuteře a na co jsou orientovaneacute
b) Vzdělaacutevaacutete se ve sveacutem oboru i po ukončeniacute školy
5) Jste registrovanaacute sestra
6) Absolvovala jste nějakyacute seminaacuteř na teacutema bronchopneumonie
a) Kolik
b) Byly obsahově stejneacute
c) Na co byl přesně zaměřen
d) Co jste se v něm dozvěděla
e) V čem byl podle Vaacutes přiacutenosnyacute
f) Chyběla Vaacutem v seminaacuteři nějakaacute důleţitaacute informace
g) Doplnila by jste něco důleţiteacuteho na zaacutekladě Vašich zkušenostiacute z praxe co
v seminaacuteři nezaznělo
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA ZNALOSTI SESTER V PEacuteČI O
PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
7) Co je to bronchopneumonie
8) Jakeacute jsou hlavniacute přiacutečiny vzniku bronchopneumonie
9) Jakaacute je diagnostika bronchopneumonie
a) S jakyacutemi obory spolupracujete
10) Jakeacute znaacutete postupy leacutečby u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Jak konkreacutetně probiacutehaacute leacutečba na Vašem odděleniacute
11) Jakeacute mohou nastat komplikace u bronchopneumonie
a) S jakyacutemi jste se konkreacutetně setkala
b) U jakeacute věkoveacute skupiny pacientů to bylo
c) Měli nějakaacute přidruţenaacute onemocněniacute
d) Jak probiacutehalo leacutečeniacute komplikaciacute
12) Jakaacute jsou reţimovaacute opařeniacute u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Co můţe nastat při nedodrţeniacute leacutečebneacuteho reţimu
b) Ktereacute z reţimovyacutech opatřeniacute majiacute pacienti největšiacute probleacutem dodrţet
c) Jak to řešiacutete
d) S čiacutem jste se konkreacutetně setkala
13) Maacute Vaše odděleniacute zavedenyacute standard ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
a) Můţu ho vidět
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKEacute
PEacuteČE U PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
14) Jak častaacute je bronchopneumonie na Vašem odděleniacute
15) Jak probiacutehaacute a jak dlouhaacute byacutevaacute hospitalizace pacientů s bronchopneumoniiacute
16) Jakaacute skupina pacientů je podle Vaacutes nejviacutece ohroţena a jakyacute je průměrnyacute věk
pacientů s bronchopneumoniiacute
17) V čem je peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech
onemocněniacute
18) Na co se musiacutete prioritně zaměřit v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
19) Jakaacute je podle Vaacutes role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
20) Co je důleţiteacute při prvniacutem kontaktu s pacientem s bronchopneumoniiacute
21) Jakaacute nejčastějšiacute vyšetřeniacute jsou provaacuteděna u pacienta s bronchopneumoniiacute
22) Co všechno kontrolujete u pacienta s bronchopneumoniiacute
23) V jakyacutech oblastech nejviacutece zaměřujete ošetřovatelskou peacuteči
a) Co nejviacutece dělaacutete u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče
b) V jakeacute oblasti potřebujiacute pacienti nejviacutece pomoci
24) Jakeacute nejčastějšiacute leacuteky se vyuţiacutevajiacute při leacutečbě bronchopneumonie
25) Jak je leacutečba snaacutešena pacienty
26) Jakaacute je spolupraacutece pacienta při leacutečbě bronchopneumonie
27) Co nejviacutece pacienta zajiacutemaacute ohledně onemocněniacute
28) Jakyacutem způsobemformou edukujete pacienta
29) Čeho se tyacutekaacute edukaceinformace ktereacute předaacutevaacutete pacientovi
30) Jak spolupracujete s nutričniacutem terapeutem
31) Jak spolupracujete s fyzioterapeutem
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
STANDARDNIacute OŠETŘOVATELSKYacute POSTUP Naacutezev SOP Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Charakteristika standardu Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Oblast peacuteče individualizovanaacute
Ciacutelovaacute skupina pacientů Pacienti s bronchopneumoniiacute
Miacutesto použitiacute Lůţkovaacute odděleniacute interniacutech a plicniacutech odděleniacute
Poskytovateleacute peacuteče pro něž je
standard zaacutevaznyacute
Všeobecneacute sestry ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č962004
Sb ve zněniacute novely zaacutekona č1052011 Sb
Všeobecneacute sestry specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Porodniacute asistentky ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č
962004 Sb ve zněniacute novely zaacutekona č 1052011 Sb
Porodniacute asistentky specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Zdravotničtiacute asistenti dle zaacutekona č 962004 Sb ve zněniacute novely
zaacutekona č 1052011 Sb
Odpovědnost za realizaci Vedouciacute pracovniacuteci na uacuteseku ošetřovatelskeacute peacuteče
Platnost standardu od 192015
Frekvence kontroly 1x 3 roky
Revize standardu provedena dne
Kontrolu vykonaacute Manaţerka ošetřovatelstviacute (manaţerka kvality ošetřovatelskeacute
peacuteče hlavniacute sestra vrchniacute sestra staničniacute sestra)
Kontaktniacute osoba X Y vrchniacute sestra plicniacuteho a interniacuteho odděleniacute
Schvaacutelila
Naacuteměstek (naacuteměstkyně) pro
ošetřovatelskou peacuteči
X Y hlavniacute sestra
Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy
Ciacutel standardu
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute je jejiacute zkvalitněniacute
Dokumentace
Dekurz
Plaacuten ošetřovatelskeacute peacuteče
Prostřediacute
Lůţko pacienta na standardniacutem odděleniacute
Role sestry v diagnostice bronchopneumonie
Spirometrie
Zvaacuteţeniacute a změřeniacute
Důslednaacute instruktaacuteţ
Sestra zvaacuteţiacute a změřeniacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a vysvětliacute jak bude provaacutedět
maneacutevr dyacutechaacuteniacute
Spraacutevnaacute stimulace pacienta k provaacuteděniacute maneacutevru dyacutechaacuteniacute
Zpočaacutetku pacient normaacutelně dyacutechaacute a poteacute se maximaacutelně nadyacutechne a
prudce vydechne
Edukace o průběhu vyšetřeniacute
Sestra popiacuteše pacientovi průběh celeacuteho vyšetřeniacute
Vysvětliacute mu přiacutepravu na vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu pro vyšetřeniacute
Sestra pacienta vyzve zpočaacutetku k normaacutelniacutemu dyacutechaacuteniacute
Daacutele dle pokynů se pacient maximaacutelně nadyacutechne a poteacute prudce vydechne
Bronchoskopie
Před vyšetřeniacutem
Leacutekařem je zvolen způsob anestezie
Podat sedativa na noc dle potřeby a ordinace
Vysvětlit podstatu a průběh vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu
Podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu
Zajistit laboratorniacute vyacutesledky
Zajistiacute vyacutesledky krevniacutech plynů ndash Astrup
Krevniacute obraz
Krevniacute sraacuteţlivost
Slovem zjistit zda je pacient lačnyacute
Zaznamenat fyziologickeacute funkce
Uschovaacuteniacute pacientovi zubniacute proteacutezy
Odveacutest pacienta i s dokumentaciacute na endoskopickeacute pracoviště
Během vyšetřeniacute
Asistuje leacutekaři
Pacientovi pomaacutehaacute udrţet spraacutevnou polohu
Spraacutevnaacute poloha vleţe meacuteně často vsedě
Pacienta uklidňuje a podporuje
Vliacutednyacutem slovem pacientovi popiacuteše co se praacutevě děje
Na monitoru je moţno popisovat průběh vyšetřeniacute
Nutnaacute je monitorace saturace kysliacutekem
Po vyšetřeniacute
Dle ordinace podat leacuteky tlumiacuteciacute kašel
Monitorace fyziologickyacutech funkciacute a celkoveacuteho stavu
Ziacuteskanyacute materiaacutel označit a odeslat do laboratoře
Dohleacutednout na spraacutevnou polohu vpolosedě
Sledovat charakter sputa a dyacutechaacuteniacute
Zda nedošlo ke krvaacuteceniacute z dyacutechaciacutech cest V tomto přiacutepadě okamţitě
přivolat leacutekaře
Zda nedochaacuteziacute k apnoickyacutem pauzaacutem nebo jinyacutem potiacuteţiacutem V kaţdeacutem
přiacutepadě vţdy volat leacutekaře
2 hodiny bez peroraacutelniacuteho přiacutesunu stravy
24 hodin po vyacutekonu by se neměla řiacutedit motorovaacute vozidla
Krevniacute odběry
Edukace pacienta
Vysvětlit jakeacute odběry a proč
Vysvětleniacute průběhu odběrů
Odběr vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek
Odběry dle pokynů laboratoře
Role setry v leacutečbě bronchopneumonie
Podaacutevaacuteniacute leacuteků dle ordinace leacutekaře
Dle potřeby podaacute zvlhčenyacute kysliacutek
Odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel
Zapojiacute pacienta ve všech oblastech potřeb
Zajistiacute vhodnou polohu pacientovi
Spolupracuje s nutričniacutem terapeutem
Na zaacutekladě nutričniacuteho screeningu je volaacuten ke stanoveniacute vhodneacute diety
Spolupracuje s fyzioterapeutem
Je objednaacutevaacuten vţdy
Provaacutediacute se dechovaacute rehabilitace
Napomaacutehaacute k lepšiacute ventilaci plic
Provaacutediacute lehkeacute kondičniacute cvičeniacute
Literatura
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
2 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
3 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
4 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
5 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
6 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
Zpracovala
Slaacutemovaacute Zuzana
Přiacuteloha č 8 Informativniacute brožura
Informativniacute brožura
Bronchopneumonie
V tomto informativniacutem letaacuteku naleznete zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie
Co je to bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech může navazovat i na virovyacute
zaacutenět
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a
malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry
Vlevo lobulaacuterniacute pneumonie a vpravo bronchopneumonie
81
Jak poznaacutem že maacutem bronchopneumonii
Přiacuteznaky jsou podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute projevujiacute se uacutenavou
malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot kdy nemocnyacute může
vykašlaacutevat hlen kteryacute může byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute schvaacutecenost
Jak probiacutehaacute diagnostika bronchopneumonie
Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute hrudniacuteku patřiacute
vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Spirometrie
Patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute hodnotiacute plicniacute funkce
Sestra zvaacutežiacute a změřiacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a důslednou instruktaacutež
Pro pacienta to znamenaacute že při začaacutetku vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle
pokynů sestry maximaacutelně nadechne a prudce vydechne
82
Vyšetřeniacute krve
krevniacute ionty enzymy krevniacute biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem
CRP močovyacute sediment FW
vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běžně použiacutevanyacutem naacutezvem Astrup
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve vyšetřuje zaacutekladniacute parametry KO a jeho
diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při vzestupu teploty do
vysokyacutech hodnot nad 38degC
Seacuterologickeacute testy mohou pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech
chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech pneumoniiacute
83
Dalšiacute vyšetřeniacute
vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech antigenů v moči
hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umožňuje upřesnit diagnoacutezu
dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum
Jak se bronchopneumonie leacutečiacute
Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Širokospektraacute antibiotika Augmentin nebo Amoksiklav
Doxyhexal nebo Doxybene majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu množstviacute mikrobů
V přiacutepadě hospitalizace se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5 dnů
poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute
Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika eventuelně
expektorantia a mukolytika
Součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta může pomoci zajistit co
nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute možneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů
Preventivniacute opatřeniacute a doporučeniacute
Zdravyacute životniacute styl - je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Udržovaacuteniacute spraacutevneacute
hmotnosti pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důležiteacute odolaacutevat stresu přestat
piacutet alkohol užiacutevat drogy a kouřit Důležityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost
v jiacutedle ndash jiacutest častěji až 5x denně a v menšiacutech porciacutech Viacutece preferovat biacutelkoviny a
vitamiacuteny před sacharidy a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky
84
Nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute
kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u
nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a
zpomaluje hojeniacute Podle statistik
umiacuteraacute v Českeacute republice
na naacutesledky kouřeniacute ať už
aktivniacuteho nebo pasivniacuteho
každyacute paacutetyacute člověk Kouřeniacute
snižuje plodnost mužů i žen
85
Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům - očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem
onemocněniacute a braacuteniacute šiacuteřeniacute nemoci v populaci Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem
infekciacutem se stalo standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute U očkovanyacutech
pacientů byla o 40 - 70 nižšiacute pravděpodobnost že zemřou během hospitalizace
s pneumoniiacute než ti pacienti kteřiacute nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute
prokaacutezalo nižšiacute riziko selhaacuteniacute dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech
komplikaciacute
86
Centrum pro zaacutevisleacute na tabaacuteku
Českeacute Budějovice Ambulance Psychiatrickeacuteho odděleniacute
Nemocnice Českeacute Budějovice as B Němcoveacute 58554
370 87 Českeacute Budějovice
87
Použiteacute zdroje
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash
1996
2 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009
ISBN 978-7345-208-7
3 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210
ndash 0404
4 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-
588-6
5 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
6 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
7 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
8 Odvykaacuteniacute kouřeniacute Intranet Šumperskeacute nemocnice [online] 2012 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z
httpideskynemspkczosetrovatelstviedukace_noveodvykani_kourenipdf
9 Očkovaciacute průkaz Vše o očkovaacuteniacute Vše o očkovaacuteniacute [online] 2009 [cit 2015-01-
14] Dostupneacute z httpwwwockovaci-prukazczpneumokokockovani-proti-
pneumokokovi-snizuje-riziko-umrti-senioru-na-zapal-plichtml
10 Očkovaacuteniacute jako prevence Prevenar 13 Prevenar 13 [online] 2014 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z httpwwwprevenarczockovani-jako-prevence
88
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Abstrakt Role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
Zaacutekladniacute teoretickaacute vyacutechodiska Teacutematem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece jsou role sestry
v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute
jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik Nejviacutece se vyskytujiacute
v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute naacutesledkem aspirace
Toto onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute neboť v Českeacute republice onemocniacute
podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk To odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000
občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti V Českeacute republice byly
celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů s tiacutemto onemocněniacutem vyčiacutesleny na 12 579 543 Eur
ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu
U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur
u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se ve
věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let
okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho
a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie
Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni jsou
předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad věkovou
hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence proti
chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute a sniţuje
počet respiračniacutech onemocněniacute
Ciacutele a vyacutezkumneacute otaacutezky Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele
Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech
s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo zmapovat znalosti sester o onemocněniacute
bronchopneumonie Ve vztahu k zadanyacutem ciacutelům byly stanoveny tři vyacutezkumneacute otaacutezky
Prvniacute vyacutezkumnaacute otaacutezka byla zaměřena na peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Druhaacute
na to jak sestry ziacuteskaacutevajiacute potřebneacute informace Třetiacute posledniacute otaacutezka byla zaměřena
na specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute
Metodika Pro dosaţeniacute vyacutesledků praktickeacute čaacutesti bakalaacuteřskeacute praacutece bylo vyuţito
kvalitativniacuteho vyacutezkumneacuteho šetřeniacute ktereacute bylo provedeno formou polostrukturovaneacuteho
rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a interniacutech odděleniacute Kaţdyacute rozhovor měl
31 otaacutezek Některeacute byly doplněny podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla
45 minut Rozhovory byly zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem
respondentek Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4
pochaacutezely z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute
peacuteče Respondentky č 5 ndash 8 byly z plicniacuteho odděleniacute Na zaacutekladě analyacutezy dat bylo
stanoveno 10 kategoriiacute a několik podkategoriiacute
Vyacutesledky Na zaacutekladě analyacutezy dat bylo zjištěno ţe mezi specifika
ošetřovatelskeacute peacuteče ve kteryacutech se respondentky shodly patřiacute uţiacutevaacuteniacute antibiotik
coby leacuteku prvniacute volby Z dalšiacutech postupů respondentky uvaacuteděly leacutečbu přiacuteznaků
Mezi uvaacuteděneacute leacuteky k leacutečbě přiacuteznaků byly nejčastěji zmiacuteněny mukolytika expektorantia
a antipyretika Shodly se takeacute na nutnosti a důleţitosti klidoveacuteho reţimu V oblasti leacutečby
se některeacute respondentky shodly ţe nejdůleţitějšiacute intervenciacute sestry je peacuteče o dyacutechaciacute
cesty a takeacute dostatečnyacute přiacutejem tekutin Ve vztahu ke znalostem bylo zjištěno
ţe všechny respondentky si potřebneacute znalosti a informace doplňujiacute a prohlubujiacute
Nejčastěji uvaacuteděnyacutem zdrojem byl internet nebo odbornaacute publikace či jinaacute literatura
Znalosti v oblasti samotneacuteho onemocněniacute měly respondentky dostačujiacuteciacute a pravdiveacute
Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech dat kvalitativniacutem šetřeniacutem vznikly tyto kategorie Celoţivotniacute
vzdělaacutevaacuteniacute sester Charakteristika pacientů Definice onemocněniacute Diagnostika
bronchopneumonie Leacutečba bronchopneumonie Komplikace bronchopneumonie
Leacutečebnyacute reţim Ošetřovatelskaacute peacuteče Edukace pacienta a Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Zaacutevěr Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplyacutevaacute ţe sestry majiacute potřebneacute a dostatečneacute
znalosti o onemocněniacute bronchopneumonie Viacute jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute
ošetřovatelskeacute peacuteče o nemocneacute s bronchopneumoniiacute Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo
ţe největšiacute probleacutem pro pacienty je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Nejčastějšiacute intervenciacute
v řešeniacute tohoto probleacutemu sestry uvedly edukačniacute formu a vysvětleniacute nutnosti dodrţovaacuteniacute
klidoveacuteho reţimu V zaacutevěru vyplyacutevajiacuteciacutech z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute byl vytvořen naacutevrh
standardu a informativniacute broţura
Kliacutečovaacute slova Bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče sestra pacient
Abstract
Nurses role in patient care with bronchopneumonie
The basic theoretical recourses The theme of this bachelor work is the role
of nurse in patient care with bronchopneumonie Pneumonie is the most common lung
disease whose incidence does not decrease even at a time of ever more efficient
antibiotik They occur the most in childhood and in old age but they can also occur
because of aspiration This disease today is quite actual because according to estimates
every year every hundredth man comes down with disease in the Czech Republic It is
approximately about 1 000 000 to 1 500 000 citizens It affects the elderly and young
children most commonly In the Czech Republic the overall costs of treating patients
with this disease are estimated at euro 12579543 per year while hospitalization represents
over ninety percent of the direct costs of treatment For hospitalized patients aged 50 -
64 years are the direct costs about euro 63604 for patients over 65 years about 70604
eur Ambulantly treated pneumonia is about 7104 euros for patiens at the age of 50 - 64
years and for patiens over 65 years is about 6814 euros The direct costs are calculated
for one case of hospitalized and ambulanted patient diagnosed with pneumonia
The prognosis in uncomplicated pneumonia is usually favourable Especially
those with other associated diseases are endangered The age of patient reported over
the age of 60 years is prognostically important The total prevention of the flu in the
form of active immunization is very important This immunization is very effective and
reduces the number of respiratory diseases
The aims and research questions Two aims were determined for this bachelor
work The first aim was to map the specifics of nursing care for patients with
bronchopneumonie The second aim was to map the nurses knowledge about the
disease bronchopneumonia Three research questions were established in the
relationship to specified targets The first research question focused on the care of
patients with bronchopneumonie The second one on how nurses acquire the necessary
information The third one last question focused on the specifics in providing nursing
care for a patient with bronchopneumonia
Metodology For achievement of the results of the practical work was used
qualitative research which was conducted through semi - structured interview with
general nurses from lung and internal departments Each interview contained 31
questions Some interviews had been completed by special questions Approximate
length of each interview was 45 minutes The interviews were recorded by dictaphone
with verbal approval of respondents Research group consisted of 8 respondents The
respondents 1 - 4 came from internal department The respondent 2 and 3 then from
internal intensive care The respondents 5 - 8 were from lung department On the base
of data analysis 10 categories and several subcategories was determined
Results Based on data analysis it was found out that the specifics of nursing
care in which respondents agreed include the use of antibiotics as a drug of choice
Among other procedures respondents said the symptoms treating Among the reported
drugs to treat symptoms were most frequently mentioned mucolytics expektorantia and
antipyretics They also agreed on the necessity and importance of sleep mode In the
area of treatment some respondents agreed that the most important nurse interventions
is taking care of the airways and also adequate fluid intake In relation to knowledge it
was found out that all respondents have the necessary knowledge and information
supplements and they improve them The most common source was the Internet or
professional publications or other literature The respondents had sufficient and true
knowledge of the disease itself
Based on the data obtained by qualitative research arose following categories
Lifelong education of nurses Patient characteristics Disease definition
Bronchopneumonia diagnosis Treatment bronchopneumonia A complication of
bronchopneumonia A regimen of nursing care Nursing care Patient education and
Cooperation with other branches
Conclusion The research shows that nurses have the necessary and sufficient
knowledge about the disease bronchopneumonia They know the specifics in providing
nursing care for patients with bronchopneumonia The research showed that the biggest
problem for patients is keeping idle mode The most frequent interventions in
addressing this issue sisters bring educational form and explanation of the necessity of
keeping idle mode The proposal of standard and informative brochure were created in
conclusion arising from the survey
Keywords bronchopneumonia nursing care nurse patient
Prohlaacutešeniacute
Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze
s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury
Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem
se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute
vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve
veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech
Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho
praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ
elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb
zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby
kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s
databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem
vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů
V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015
Zuzana Slaacutemovaacute
Poděkovaacuteniacute
Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute
praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za
korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych
chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute
10
Obsah
Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12
1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17
122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18
123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33
4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34
5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52
6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56
7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61
Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89
11
Seznam použityacutech zkratek
ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech
ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute
FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)
CRP ndash C - reaktivniacute protein
CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie
EKG ndash Elektrokardiogaf
JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče
KO ndash Krevniacute obraz
MR ndash Magnetickaacute rezonance
PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce
RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek
12
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet
vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle
věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti
a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty
Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute
republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute
přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti
U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii
do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)
Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto
onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute
jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět
viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece
hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute
Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo
pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie
13
1 Současnyacute stav
Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době
staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute
praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta
a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute
způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute
naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech
reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece
po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute
čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)
Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute
ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku
onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů
kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů
přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně
okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje
na hranici 99 přiacutepadů (38 46)
Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů
Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543
Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu
U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur
u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se
ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let
okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho
a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest
Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme
byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute
14
neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech
plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)
Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu
a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti
jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute
tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě
hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka
stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem
systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum
maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou
a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute
vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute
tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami
do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9
20 44)
Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň
atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů
V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje
a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je
dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute
činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku
a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)
Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic
vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je
vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo
ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako
na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)
Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos
dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute
hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute
15
ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez
Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami
Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas
nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou
na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute
zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute
vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je
naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny
Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan
na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu
ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute
slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je
vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami
Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou
vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou
připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute
tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)
Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje
na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku
ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem
ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute
rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ
do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede
strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je
asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou
ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky
(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem
tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute
pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou
Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin
16
(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor
mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)
V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute
na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute
vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů
alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje
jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty
dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute
kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)
1 2 Bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem
pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii
patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)
Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo
většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska
mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem
zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny
povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok
coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
17
S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute
leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)
Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků
anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je
definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi
nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě
Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute
můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně
narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute
vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto
přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute
o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci
(3 38)
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie
Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic
Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk
přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute
a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute
v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je
běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute
antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute
pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem
podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem
a antibiotikům (3 17)
Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu
průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme
bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny
klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo
lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se
18
zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute
kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute
bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen
běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva
či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se
zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi
a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)
122 Diagnostika bronchopneumonie
Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů
jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno
realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou
ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute
hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute
zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako
doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute
biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit
můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)
Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů
ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute
nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst
a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom
vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech
infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute
bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku
a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech
přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz
tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)
19
Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute
hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute
diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku
na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute
formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu
dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje
funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde
a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je
v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel
vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra
pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku
vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne
a prudce vydechne (10 57)
Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute
biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW
a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute
funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy
plicniacutech funkciacute (24 29)
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech
elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute
řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute
a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při
vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr
krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra
ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou
pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech
20
pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech
antigenů v moči (24 29)
Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute
punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme
zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)
Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute
bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)
Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet
proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech
vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů
naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho
vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute
Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci
kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou
vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se
zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute
edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy
provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute
zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad
při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle
postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta
edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra
odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport
odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50
55)
Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje
prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute
a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem
vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při
vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta
21
připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute
anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi
vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat
fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc
před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny
veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil
Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během
samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu
a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra
pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute
a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat
stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute
a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)
Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech
přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute
karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)
123 Leacutečba bronchopneumonie
Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je
nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute
pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů
neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno
antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech
patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute
situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)
Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce
Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady
tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute
mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou
doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky
22
odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od
hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute
předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho
uacutečinku (15 19 22)
Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně
V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme
Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute
makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute
způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak
doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako
ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo
cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky
hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5
dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba
přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti
ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19
25)
Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě
ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna
antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou
chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje
V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně
dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme
počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO
nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace
U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech
cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika
eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe
celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid
na lůţku (10 23 26 50)
23
Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit
co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient
nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute
specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute
prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za
sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda
reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech
podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute
metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute
bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů
Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu
hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)
V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika
Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute
statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem
těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute
aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute
gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute
pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute
fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho
stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze
uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)
Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb
Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle
ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina
pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či
staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh
onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena
a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)
24
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie
Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute
postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute
komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces
vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo
febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie
vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru
mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat
stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě
zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)
K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax
atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS
byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute
neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute
ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech
komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute
hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)
Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem
infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky
srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi
projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza
Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy
Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky
Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash
hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech
25
komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute
se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně
lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute
Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat
v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou
zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku
intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest
a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti
na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute
klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute
tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute
(29 41)
V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou
(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute
tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje
a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve
semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu
z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy
s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech
prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem
nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry
Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku
a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech
dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak
26
působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem
provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je
Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)
Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem
zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute
zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten
aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute
je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten
vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle
potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute
se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech
jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech
systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna
neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)
K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji
pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti
vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji
pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute
podpory (16 47)
132 Edukace pacienta
Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem
edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem
aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem
stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně
před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček
do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou
hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat
stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit
jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a
27
v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy
a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)
V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř
pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute
Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute
zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute
v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute
člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při
odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat
Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit
jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem
jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit
naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute
zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se
nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)
Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje
hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute
proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten
o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika
dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou
v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute
šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc
můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela
vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute
mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech
pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo
standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ
zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech
onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute
pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute
28
nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute
dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute
prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně
prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza
s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute
stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute
průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena
ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute
i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007
Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota
organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute
přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak
Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče
nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace
poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat
si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem
a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak
srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje
přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace
podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost
zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6
14 35)
V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha
vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)
Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech
nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu
K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech
29
dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto
stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly
v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu
U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci
a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute
hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret
z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute
pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi
jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce
(6 14 35)
Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit
ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav
nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech
činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe
byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute
odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG
upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost
aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na
intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG
odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute
vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho
(6 14 35)
Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity
vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako
neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute
i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute
nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute
energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute
tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet
30
poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute
vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute
nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje
uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře
podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)
V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto
pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav
při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute
při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako
subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy
Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute
přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute
a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit
se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute
intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute
analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)
31
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky
21 Ciacutele praacutece
V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele
Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute
Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
22 Vyacutezkumneacute otaacutezky
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
32
3 Metodika
3 1 Metodika praacutece
Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl
proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a
interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl
zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek
na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem
stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a
rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve
kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as
Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute
hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute
ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na
některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově
dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami
proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna
sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o
zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny
podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly
zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat
bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek
byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute
v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv
koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně
stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)
33
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru
Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely
z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče
Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a
nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců
do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr
respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech
odděleniacutech
Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto
onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a
března 2015
34
4 Vyacutesledky vyacutezkumu
Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje
R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8
Věk 30 50 30 25 29 30 29 27
Odděleniacute Interniacute
odd
Interniacute
JIP
Interniacute
JIP
Interniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute odd
Celkovaacute deacutelka
praxe
11 let 31 let 10 let 6 let 7 5
let
8 let 7 5
let
5 let
Deacutelka praxe na
odděleniacute
6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5
let
6 měs
Praxe na jinyacutech
odděleniacutech
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Interniacute
odd
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Onkologie
ARO
ADP
Ano ndash
ARO
Ne Ne Ano ndash
uacutestav
sociaacutelniacute
peacuteče
Setkaacuteniacute
s broncho-
pneumoniiacute
Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne
Nejvyššiacute
vzdělaacuteniacute
DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita
Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech
odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek
se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let
Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech
odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech
setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute
nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou
titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze
R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute
35
Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute
Kategorie Podkategorie
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Charakteristika pacientů
Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku
Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence
Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace
Komplikace bronchopneumonie
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute
leacutečebneacuteho reţimu
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Edukace
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace
a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje
podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii
ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku
hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii
nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu
36
Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu
k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel
prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou
informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako
součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute
respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5
R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8
doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou
organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1
R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku
bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů
s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je
v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě
neměla moţnost
Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute
i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze
zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo
(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na
nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje
daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se
zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema
bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference
ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla
bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo
37
Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Kategorie ndash Charakteristika pacientů
Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute
skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute
onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou
kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo
bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli
onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto
onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute
nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo
R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny
věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla
ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se
nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute
Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Odbornaacute literatura
a internet Seminaacuteře
Kolegoveacute a
kolegyně
Charakteristika
pacientů
60 ndash 70 let
Věk nad 75
let věku
38
Kategorie ndash Definice onemocněniacute
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich
odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam
Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla
bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď
uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute
zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7
byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute
bronchy
Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku
V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji
jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute
respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute
bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho
nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je
přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou
draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu
aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu
pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu
vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata
39
Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute
Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie
Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute
spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na
kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla
bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura
vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče
seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se
provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve
sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato
odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute
odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute
vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa
krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom
krevniacute obrazldquo
V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři
respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze
Definice
onemocněniacute
Přiacutečiny vzniku
Bakterie
Koky a
pneumokoky
Viry a pliacutesně
Běţneacute nachlazeniacute
Aspirace stravy
Pooperačniacute stav
Oslabenaacute imunita
Mykoplazmata
Zaacutenětlivaacute
infiltrace
plicniacute tkaacuteně
40
s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla
bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na
plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a
radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory
spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8
odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou
Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence
Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily
respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG
vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak
kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu
pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve
stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla
ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG
rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod
pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji
vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se
v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo
s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace
leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute
dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve
telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu
anebo dojde saacutemldquo (R5)
41
Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie
Diagnostika
bronchopneumonie
Ošetřovatelskeacute
intervence
Vyšetřeniacute
RTG S+P
Kultivace sputa
Krevniacute odběry se
zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute
markery ndash FW CRP
KO
Anamneacuteza
Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute
Spolupraacutece s ostatniacutemi
obory
Plicniacute
Interna
RDO
Laboratoře
Rehabilitace
Odběry dle ordinace
leacutekaře
Kontrola vyacutesledků
Evidence vyacutesledků
RTG objednat
telefonicky
Pacient odejde saacutem
nebo je doprovaacutezen
42
Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie
V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je
zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem
miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute
na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky
shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute
odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla
bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle
ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie
mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute
režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech
uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo
umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto
bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute
inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup
leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute
naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou
veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo
Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii
Podkategorie - Deacutelka hospitalizace
Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute
zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute
respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute
na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu
pacientaldquo
43
Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie
Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie
R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute
odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako
dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet
pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute
komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo
Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem
R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute
ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se
zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem
a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2
a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou
věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly
Leacutečba bronchopneumonie
ATB
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Deacutelka
hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny
44
Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie
Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim
V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty
R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute
fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče
o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem
bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo
Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku
ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho
režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo
(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se
vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3
uvedla respiračniacute selhaacuteniacute
Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu
Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek
tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem
teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako
největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin
a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek
tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient
Komplikace
bronchopneumonie
Respiračniacute selhaacuteniacute
Absces
Pleuritida
ARDS
Pleuraacutelniacute vyacutepotek
Zhoršeniacute stavu
45
nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim
přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo
Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče
V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla
bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech
onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u
všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute
se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech
onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Klidovyacute reţim
Dechovaacute
rehabilitace
Peacuteče o dyacutechaciacute
cesty
Oxygenoterapie
Dostatek tekutin
Nejčastějšiacute chyba
v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Nedostatek tekutin
Klid na lůţku
Inhalačniacute terapie
46
mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7
leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost
bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla
bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim
dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo
R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8
svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně
na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla
i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest
a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou
a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta
a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute
R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče
R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli
školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků
a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu
a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute
peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou
rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti
tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho
reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na
aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je
zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo
Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci
ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla
bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak
nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu
dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je
47
zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute
a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla
bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute
fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou
činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi
takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti
a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute
u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje
monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou
rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute
pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4
uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči
v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute
pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe
postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo
(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit
polohuldquo uvedla R3
48
Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Je stejnaacute jako u jinyacutech
plicniacutech onemocněniacute
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Antibiotika
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka
pacienta
Peacuteče v oblasti
soběstačnosti vyacuteţivy
pohyboveacuteho reţimu
hygieny
Edukace
49
Kategorie ndash Edukace pacienta
Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)
Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute
a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem
R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček
Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně
klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute
dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti
podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během
edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute
leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny
a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh
hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute
budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků
a vyšetřeniacutechldquo
Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta
Edukace pacienta
Uacutestniacute forma
Forma letaacuteků
Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Co je to za onemocněniacute
Doba leacutečby
50
Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5
- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace
Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře
Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou
otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo
R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute
dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď
obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute
naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci
a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo
R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn
nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten
pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo
(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute
nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou
odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo
R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem
screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7
uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba
nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut
navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně
s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje
51
Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Fyzioterapie Nutričniacute
terapeut
Je volaacuten a
objednaacuten
Provaacutediacute dechovou
rehabilitaci
Lehkeacute kondičniacute
cvičeniacute
Dle vyacutesledků
nutričniacuteho
screeningu volaacuten
Voliacute vhodnou
dietu
52
5 Diskuze
Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem
bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti
v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden
kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech
interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry
z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash
R8
Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute
uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31
otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se
respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute
kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i
Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute
uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako
přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute
onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla
bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo
srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla
diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi
zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto
pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů
selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem
opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute
rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a
přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute
opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem
probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při
53
onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek
energie na regeneraci
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech
plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem
ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik
nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute
uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů
se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a
naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu
antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute
takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient
dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem
pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o
dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute
v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech
podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute
nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten
uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i
Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou
rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute
rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute
kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje
horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je
takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute
předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou
pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U
hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou
peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech
vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik
54
leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti
vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace
Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou
předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem
terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou
funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty
učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem
zkvalitněniacute ventilace plic
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute
zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka
uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na
interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium
informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se
setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době
sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji
přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto
se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i
R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně
když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že
potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo
internetu a ze seminaacuteřů
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic
Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a
plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute
potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku
byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď
rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z
běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo
55
RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly
teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos
v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute
odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a
velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek
Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute
spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute
s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem
odděleniacutem a s rehabilitaciacute
V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute
antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa
prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se
vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i
Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces
ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako
komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale
takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna
respondentka se setkala s ARDS
56
6 Zaacutevěr
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece
byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice
bronchopneumonie
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2
vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute
ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacientů s bronchopneumoniiacute
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice
bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute
znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem
informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech
zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku
Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute
v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly
ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute
peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo
ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute
Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty
a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře
nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute
57
7 Seznam použiteacute literatury
1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č
3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184
2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute
Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404
4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten
Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0
5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech
zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů
Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z
httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf
6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd
Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN
8070133031
7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly
1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8
8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke
zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN
978-80-247-2860-5
9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X
10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009
ISBN 978-80-247-3240-4
12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5
13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-
80-247-3240-4
58
14 HERDMAN Heather T Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Definiceampklasifikace Praha
Grada Publishing as 2013 ISBN 978-80-247-4328-8
15 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
16 KAPOUNOVAacute Gabriela Ošetřovatelstviacute v intenzivniacute peacuteči 1 vyd Praha Grada
Publishing 2007 ISBN 978-80-247-1830-9
17 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
18 KITTNAR Otomar Leacutekařskaacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing 2011
ISBN 978-80-247-3068-4
19 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
20 KOLAacuteŘ Pavel Rehabilitace v klinickeacute praxi 1 vyd Praha Galeacuten 2009 ISBN
978-80-7262-657-1
21 KOLEK Viacutetězslav A KOLEKTIV Pneumologie 1 vyd Praha Maxdorf 2011
ISBN 978-80-7345-255-1
22 KOLEK Viacutetězslav Pneumologie 2 vyd Praha Maxdorf 2014 ISBN 978-80-
7345-387-9
23 KOLEK Viacutetězslav Komunitniacute pneumonie Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2006 č 6 s
630 ISSN 1212 ndash 4184
24 KOLEK Viacutetězslav Nejnovějšiacute aspekty v diagnostice a leacutečbě pneumoniiacute
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2011 č 6 s 644 ISSN 1212 ndash 4184
25 KOLEK Viacutetězslav Současnaacute doporučeniacute diagnostiky a leacutečby pneumonie Remedia
2003 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
26 KOLEK Viacutetězslav Pneumonie jako věčneacute teacutema pro ambulantniacute praxi i
specializovaneacute pracoviště Remedia 2008 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
27 KONEČNAacute Hana a Markeacuteta SUDOVAacute Jak daacutel s pěstounskou peacutečiacute na přechodnou
dobu Praha Středisko naacutehradniacute rodinneacute peacuteče o s 2011 ISBN 978-80-87455-08-
1
28 KRAacuteLIacuteKOVAacute Eva Leacutečba zaacutevislosti na tabaacuteku Leacutekařskeacute listy 2007 č 2 s 10
ISSN 0044 ndash 1996
59
29 KŘIVAacuteNKOVAacute Markeacuteta Somatologie Učebnice pro středniacute zdravotnickeacute školy
1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN 978-80-247-2988-6
30 KUČEROVAacute Marie Uacuteloha sestry při spirometrickeacutem vyšetřeniacute Sestra 2006 č 4
s 36 ISSN 1210 ndash 0404
31 LANGMEIER Miloš Zaacuteklady leacutekařskeacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2009 ISBN 978-80-247-2526-0
32 LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č
2 ISSN 1212 ndash 4184
33 MAČAacuteK Jirka a Jana MAČAacuteKOVAacute Patologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2004 ISBN 80-247-0785-3
34 MERKUNOVAacute Alena a Miroslav OREL Anatomie a fyziologie člověka Pro
humanitniacute obory 1 vyd Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1521-6
35 MIKŠOVAacute Zdeňka Marie FROŇKOVAacute a Marie ZAJIacuteČKOVAacute Kapitoly z
ošetřovatelskeacute peacuteče II Aktualizovaneacute a doplněneacute vydaacuteniacute 1 vyd Praha Grada
Publishing 2006 ISBN 80-247-1443-4
36 MLYacuteNKOVAacute Jana Pečovatelstviacute 1diacutel učebnice pro obor sociaacutelniacute peacuteče -
pečovatelskaacute činnost 1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-
3184-1
37 MOORHOUSE Mary F Kapesniacute průvodce zdravotniacute sestry Českaacute asociace sester
Praha Grada Publishing as 2001 ISBN 80-247-0242-8
38 MOUREK Jindřich Fyziologie učebnice pro studenty zdravotnickyacutech oborů 1
vyd Praha Grada Publishing 2005 ISBN 80-247-1190-7
39 NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro vyacuteuku
Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113
40 PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009
[cit 2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml
41 PRYMULA Roman Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem onemocněniacutem v dospělosti
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2013 č 9 s 70 ISSN 1212 ndash 4184
60
42 SEIDL Zdeněk Neurologie pro neleacutekařskeacute zdravotnickeacute obory 1 vyd Praha
Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-2733-2
43 SLEZAacuteKOVAacute Lenka A KOLEKTIV Ošetřovatelstviacute pro středniacute zdravotnickeacute
školy I Interna 2 vyd Praha Grada Publishing 2012 ISBN 978-80-247-3601-3
44 SLEZAacuteKOVAacute Lenka Ošetřovatelstviacute v chirurgii I 1 vyd Praha Grada
Publishing 2010 ISBN 978-247-3129-2
45 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
46 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute II 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1777-8
47 ŠAMAacuteNKOVAacute Marie Zaacuteklady ošetřovatelstviacute 1 vyd Praha Karolinum 2006
ISBN 80-246-1091-4
48 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
49 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
50 TICHOPAacuteD Aleš Klinickeacute a ekonomickeacute dopady komunitniacute pneumonie u
dospělyacutech pacientů v zemiacutech Visegraacutedskeacute skupiny burden of dinase
Farmakoekonomika 2012 č 1 ISSN 1801 ndash 6367
51 TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml
52 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
53 Medixaorg Medixaorg [online] 2012 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httpcsmedixaorgnemocibronchopneumonie
54 Atelektaacuteza Velkyacute leacutekařskyacute slovniacutek [online] 2008 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httplekarskeslovnikyczpojematelektaza
61
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Přiacuteloha č 2 Bronchoskopie
Přiacuteloha č 3 Spirometrie
Přiacuteloha č 4 Zaacuteznam spirometrie
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech
odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester pracujiacuteciacutech na
interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
Přiacuteloha č 6 Otaacutezky k rozhovoru
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
Přiacuteloha č 8 Informativniacute broţura
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Zdroj NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro
vyacuteuku Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113 (39)
Přiacuteloha č 2 Spirometrie
Zdroj
TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml (51)
Přiacuteloha č 3 Zaacuteznam spirometrire
Zdroj
LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č 2
ISSN 1212 ndash 4184 (32)
Přiacuteloha č 4 Bronchoskopie
Zdroj
PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009 [cit
2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml (40)
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a
jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester
pracujiacuteciacutech na interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
sect 4
Všeobecnaacute sestra
(1) Všeobecnaacute sestra vykonaacutevaacute činnosti podle sect 3 odst 1 a daacutele bez odborneacuteho
dohledu a bez indikace v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem poskytuje přiacutepadně
zajišťuje zaacutekladniacute a specializovanou ošetřovatelskou peacuteči prostřednictviacutem
ošetřovatelskeacuteho procesu Přitom zejmeacutena můţe
a) vyhodnocovat potřeby a uacuteroveň soběstačnosti pacientů projevů jejich
onemocněniacute rizikovyacutech faktorů a to i za pouţitiacute měřiciacutech technik pouţiacutevanyacutech v
ošetřovatelskeacute praxi (napřiacuteklad testů soběstačnosti rizika proleţenin měřeniacute intenzity
bolesti stavu vyacuteţivy)
b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologickeacute funkce pacientů to je dech puls
elektrokardiogram tělesnou teplotu krevniacute tlak a dalšiacute tělesneacute parametry
c) pozorovat hodnotit a zaznamenaacutevat stav pacienta
d) zajišťovat herniacute aktivity dětiacute
e) zajišťovat a provaacutedět vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute
cestou a kapilaacuterniacute krve semikvantitativniacutemi metodami (diagnostickyacutemi prouţky)
f) provaacutedět odsaacutevaacuteniacute sekretů z horniacutech cest dyacutechaciacutech a zajišťovat jejich
průchodnost
g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůţe a chronickeacute raacuteny a ošetřovat
stomie centraacutelniacute a periferniacute ţilniacute vstupy
h) provaacutedět ve spolupraacuteci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitačniacute
ošetřovaacuteniacute to je zejmeacutena polohovaacuteniacute posazovaacuteniacute dechovaacute cvičeniacute a metody bazaacutelniacute
stimulace s ohledem na prevenci a naacutepravu hybnyacutech a tonusovyacutech odchylek včetně
prevence dalšiacutech poruch z mobility
i) provaacutedět naacutecvik sebeobsluhy s ciacutelem zvyšovaacuteniacute soběstačnosti
j) edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby v ošetřovatelskyacutech postupech a
připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
k) orientačně hodnotit sociaacutelniacute situaci pacienta identifikovat potřebnost spolupraacutece
sociaacutelniacuteho nebo zdravotně-sociaacutelniacuteho pracovniacuteka a zprostředkovat pomoc v otaacutezkaacutech
sociaacutelniacutech a sociaacutelně-praacutevniacutech
l) zajišťovat činnosti spojeneacute s přijetiacutem přemisťovaacuteniacutem a propuštěniacutem pacientů
m) provaacutedět psychickou podporu umiacuterajiacuteciacutech a jejich bliacutezkyacutech a po stanoveniacute smrti
leacutekařem zajišťovat peacuteči o tělo zemřeleacuteho a činnosti spojeneacute s uacutemrtiacutem pacienta
n) přejiacutemat kontrolovat uklaacutedat leacutečiveacute přiacutepravky včetně naacutevykovyacutech laacutetek (daacutele
jen bdquoleacutečiveacute přiacutepravkyldquo) manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zaacutesobu
o) přejiacutemat kontrolovat a uklaacutedat zdravotnickeacute prostředky a praacutedlo manipulovat s
nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zaacutesobu
(2) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem všeobecneacute sestry se
specializovanou způsobilostiacute nebo porodniacute asistentky se specializovanou způsobilostiacute v
oboru v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem můţe vykonaacutevat činnosti podle
odstavce 1 piacutesm b) aţ i) při poskytovaacuteniacute vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
(3) Všeobecnaacute sestra můţe vykonaacutevat bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace
leacutekaře činnosti při poskytovaacuteniacute preventivniacute diagnostickeacute leacutečebneacute rehabilitačniacute
neodkladneacute a dispenzaacuterniacute peacuteče Přitom zejmeacutena připravuje pacienty k diagnostickyacutem a
leacutečebnyacutem postupům na zaacutekladě indikace leacutekaře je provaacutediacute nebo při nich asistuje
zajišťuje ošetřovatelskou peacuteči při těchto vyacutekonech a po nich zejmeacutena můţe
a) podaacutevat leacutečiveacute přiacutepravky s vyacutejimkou nitroţilniacutech injekciacute nebo infuziacute u
novorozenců a dětiacute do 3 let a s vyacutejimkou radiofarmak pokud neniacute daacutele uvedeno jinak
b) zavaacutedět a udrţovat kysliacutekovou terapii
c) provaacutedět screeningovaacute a depistaacuteţniacute vyšetřeniacute odebiacuterat biologickyacute materiaacutel a
orientačně hodnotit zda jsou vyacutesledky fyziologickeacute
d) provaacutedět ošetřeniacute akutniacutech a operačniacutech ran včetně ošetřeniacute dreacutenů
e) provaacutedět katetrizaci močoveacuteho měchyacuteře ţen a diacutevek nad 10 let pečovat o
močoveacute kateacutetry pacientů všech věkovyacutech kategoriiacute včetně vyacuteplachů močoveacuteho
měchyacuteře
f) provaacutedět vyacuteměnu a ošetřeniacute tracheostomickeacute kanyly zavaacutedět nazogastrickeacute
sondy pacientům při vědomiacute staršiacutem 10 let pečovat o ně a aplikovat vyacuteţivu sondou
přiacutepadně ţaludečniacutemi nebo duodenaacutelniacutemi stomiemi u pacientů všech věkovyacutech
kategoriiacute
g) provaacutedět vyacuteplach ţaludku u pacientů při vědomiacute staršiacutech 10 let
(4) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem leacutekaře můţe
a) aplikovat nitroţilně krevniacute derivaacutety
b) asistovat při zahaacutejeniacute aplikace transfuzniacutech přiacutepravků a daacutele bez odborneacuteho
dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat
ji
ČINNOSTI ZDRAVOTNICKYacuteCH
PRACOVNIacuteKŮ PO ZIacuteSKAacuteNIacute
SPECIALIZOVANEacute ZPŮSOBILOSTI
HLAVA I
VŠEOBECNAacute SESTRA
SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTIacute
sect 54
Činnosti všeobecneacute sestry
se specializovanou způsobilostiacute
Všeobecnaacute sestra uvedenaacute v sect 55 aţ 67 po ziacuteskaacuteniacute specializovaneacute způsobilosti
vykonaacutevaacute činnosti podle sect 4 a daacutele bez odborneacuteho dohledu a bez indikace poskytuje a
organizuje ošetřovatelskou peacuteči včetně vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče v
oboru specializace přiacutepadně zaměřeniacute Přitom zejmeacutena můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace
1
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech ošetřovatelskyacutech
postupech a připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
2
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska moţnosti vzniku komplikaciacute a
naacutehlyacutech přiacutehod a podiacutelet se na jejich řešeniacute
3
koordinovat praacuteci členů ošetřovatelskeacuteho tyacutemu v oblasti sveacute specializace
4
hodnotit kvalitu poskytovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
5
provaacutedět ošetřovatelskyacute vyacutezkum zejmeacutena identifikovat oblasti vyacutezkumneacute
činnosti realizovat vyacutezkumnou činnost a vytvaacuteřet podmiacutenky pro aplikaci
vyacutesledků vyacutezkumů do klinickeacute praxe na vlastniacutem pracovišti i v raacutemci oboru
6
připravovat standardy specializovanyacutech postupů v rozsahu sveacute způsobilosti
7
veacutest specializačniacute vzdělaacutevaacuteniacute v oboru sveacute specializace
b) na zaacutekladě indikace leacutekaře
1
provaacutedět přiacutepravu pacientů na specializovaneacute diagnostickeacute a leacutečebneacute postupy
doprovaacutezet je a asistovat během vyacutekonů sledovat je a ošetřovat po vyacutekonu
2
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech diagnostickyacutech a
leacutečebnyacutech postupech
sect 60
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech vykonaacutevaacute u dospěleacuteho pacienta činnosti podle sect
54 a daacutele můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace leacutekaře
1
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů včetně přiacutepravy na jeho naacutevrat do
vlastniacuteho sociaacutelniacuteho prostřediacute
2
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů zaměřeneacute na posiacuteleniacute a udrţeniacute
soběstačnosti a mentaacutelniacute schopnosti pacienta se zohledněniacutem jeho věku
prostřednictviacutem ciacutelenyacutech aktivit
3
poskytovat paliativniacute peacuteči vyhledaacutevat aktuaacutelniacute potřeby pacienta a koordinovat
tyacutemovou spolupraacuteci v peacuteči o pacienta v terminaacutelniacutem stadiu
4
vykonaacutevat preventivniacute a protiepidemiologickaacute opatřeniacute u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
5
edukovat pacienta a jiacutem určeneacute osoby v oblastech prevence onemocněniacute přitom
spolupracovat s fyzioterapeutem nutričniacutem terapeutem a zdravotně-sociaacutelniacutem
pracovniacutekem
6
provaacutedět poradenskou a dispenzaacuterniacute činnost zaměřenou na problematiku
onemocněniacute vnitřniacutech orgaacutenů indikovat zdravotnickeacute prostředky
7
hodnotit a ošetřovat chronickeacute raacuteny doporučovat vhodneacute kryciacute materiaacutely
b) bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře poskytovat preventivniacute
diagnostickou leacutečebnou rehabilitačniacute neodkladnou a dispenzaacuterniacute peacuteči u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
Zdroj
ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech zdravotnickyacutech
pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů Českeacute republiky 2011
čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-
2011pdf (5)
Přiacuteloha č 6 Rozhovor
KATEGORIZAČNIacute OTAacuteZKY
1) Jakyacute je Vaacuteš věk
2) Na ktereacutem odděleniacute pracujete
a) Jak dlouhaacute je celkovaacute deacutelka Vašiacute praxe
b) Jak dlouhaacute je praxe na tomto odděleniacute
3) Pracovala jste i na jinyacutech odděleniacutech
a) Na kteryacutech
b) Setkala jste se i tam s bronchopneumoniiacute
c) U jakyacutech pacientů jste se s tiacutemto onemocněniacutem setkala
d) Měli bronchopneumonii jako zaacutekladniacute onemocněniacute nebo vznikla jako
přidruţeneacute onemocněniacute
4) Jakeacute je Vaše nejvyššiacute dosaţeneacute vzdělaacuteniacute
a) Prohlubujete si vědomosti o bronchopneumonii daacutel
Jak ziacuteskaacutevaacutete informace
Školiacutete se v raacutemci seminaacuteřů pořaacutedanyacutech Vašiacute nemocniciacute
Jakeacute jsou to seminaacuteře a na co jsou orientovaneacute
b) Vzdělaacutevaacutete se ve sveacutem oboru i po ukončeniacute školy
5) Jste registrovanaacute sestra
6) Absolvovala jste nějakyacute seminaacuteř na teacutema bronchopneumonie
a) Kolik
b) Byly obsahově stejneacute
c) Na co byl přesně zaměřen
d) Co jste se v něm dozvěděla
e) V čem byl podle Vaacutes přiacutenosnyacute
f) Chyběla Vaacutem v seminaacuteři nějakaacute důleţitaacute informace
g) Doplnila by jste něco důleţiteacuteho na zaacutekladě Vašich zkušenostiacute z praxe co
v seminaacuteři nezaznělo
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA ZNALOSTI SESTER V PEacuteČI O
PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
7) Co je to bronchopneumonie
8) Jakeacute jsou hlavniacute přiacutečiny vzniku bronchopneumonie
9) Jakaacute je diagnostika bronchopneumonie
a) S jakyacutemi obory spolupracujete
10) Jakeacute znaacutete postupy leacutečby u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Jak konkreacutetně probiacutehaacute leacutečba na Vašem odděleniacute
11) Jakeacute mohou nastat komplikace u bronchopneumonie
a) S jakyacutemi jste se konkreacutetně setkala
b) U jakeacute věkoveacute skupiny pacientů to bylo
c) Měli nějakaacute přidruţenaacute onemocněniacute
d) Jak probiacutehalo leacutečeniacute komplikaciacute
12) Jakaacute jsou reţimovaacute opařeniacute u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Co můţe nastat při nedodrţeniacute leacutečebneacuteho reţimu
b) Ktereacute z reţimovyacutech opatřeniacute majiacute pacienti největšiacute probleacutem dodrţet
c) Jak to řešiacutete
d) S čiacutem jste se konkreacutetně setkala
13) Maacute Vaše odděleniacute zavedenyacute standard ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
a) Můţu ho vidět
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKEacute
PEacuteČE U PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
14) Jak častaacute je bronchopneumonie na Vašem odděleniacute
15) Jak probiacutehaacute a jak dlouhaacute byacutevaacute hospitalizace pacientů s bronchopneumoniiacute
16) Jakaacute skupina pacientů je podle Vaacutes nejviacutece ohroţena a jakyacute je průměrnyacute věk
pacientů s bronchopneumoniiacute
17) V čem je peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech
onemocněniacute
18) Na co se musiacutete prioritně zaměřit v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
19) Jakaacute je podle Vaacutes role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
20) Co je důleţiteacute při prvniacutem kontaktu s pacientem s bronchopneumoniiacute
21) Jakaacute nejčastějšiacute vyšetřeniacute jsou provaacuteděna u pacienta s bronchopneumoniiacute
22) Co všechno kontrolujete u pacienta s bronchopneumoniiacute
23) V jakyacutech oblastech nejviacutece zaměřujete ošetřovatelskou peacuteči
a) Co nejviacutece dělaacutete u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče
b) V jakeacute oblasti potřebujiacute pacienti nejviacutece pomoci
24) Jakeacute nejčastějšiacute leacuteky se vyuţiacutevajiacute při leacutečbě bronchopneumonie
25) Jak je leacutečba snaacutešena pacienty
26) Jakaacute je spolupraacutece pacienta při leacutečbě bronchopneumonie
27) Co nejviacutece pacienta zajiacutemaacute ohledně onemocněniacute
28) Jakyacutem způsobemformou edukujete pacienta
29) Čeho se tyacutekaacute edukaceinformace ktereacute předaacutevaacutete pacientovi
30) Jak spolupracujete s nutričniacutem terapeutem
31) Jak spolupracujete s fyzioterapeutem
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
STANDARDNIacute OŠETŘOVATELSKYacute POSTUP Naacutezev SOP Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Charakteristika standardu Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Oblast peacuteče individualizovanaacute
Ciacutelovaacute skupina pacientů Pacienti s bronchopneumoniiacute
Miacutesto použitiacute Lůţkovaacute odděleniacute interniacutech a plicniacutech odděleniacute
Poskytovateleacute peacuteče pro něž je
standard zaacutevaznyacute
Všeobecneacute sestry ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č962004
Sb ve zněniacute novely zaacutekona č1052011 Sb
Všeobecneacute sestry specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Porodniacute asistentky ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č
962004 Sb ve zněniacute novely zaacutekona č 1052011 Sb
Porodniacute asistentky specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Zdravotničtiacute asistenti dle zaacutekona č 962004 Sb ve zněniacute novely
zaacutekona č 1052011 Sb
Odpovědnost za realizaci Vedouciacute pracovniacuteci na uacuteseku ošetřovatelskeacute peacuteče
Platnost standardu od 192015
Frekvence kontroly 1x 3 roky
Revize standardu provedena dne
Kontrolu vykonaacute Manaţerka ošetřovatelstviacute (manaţerka kvality ošetřovatelskeacute
peacuteče hlavniacute sestra vrchniacute sestra staničniacute sestra)
Kontaktniacute osoba X Y vrchniacute sestra plicniacuteho a interniacuteho odděleniacute
Schvaacutelila
Naacuteměstek (naacuteměstkyně) pro
ošetřovatelskou peacuteči
X Y hlavniacute sestra
Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy
Ciacutel standardu
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute je jejiacute zkvalitněniacute
Dokumentace
Dekurz
Plaacuten ošetřovatelskeacute peacuteče
Prostřediacute
Lůţko pacienta na standardniacutem odděleniacute
Role sestry v diagnostice bronchopneumonie
Spirometrie
Zvaacuteţeniacute a změřeniacute
Důslednaacute instruktaacuteţ
Sestra zvaacuteţiacute a změřeniacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a vysvětliacute jak bude provaacutedět
maneacutevr dyacutechaacuteniacute
Spraacutevnaacute stimulace pacienta k provaacuteděniacute maneacutevru dyacutechaacuteniacute
Zpočaacutetku pacient normaacutelně dyacutechaacute a poteacute se maximaacutelně nadyacutechne a
prudce vydechne
Edukace o průběhu vyšetřeniacute
Sestra popiacuteše pacientovi průběh celeacuteho vyšetřeniacute
Vysvětliacute mu přiacutepravu na vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu pro vyšetřeniacute
Sestra pacienta vyzve zpočaacutetku k normaacutelniacutemu dyacutechaacuteniacute
Daacutele dle pokynů se pacient maximaacutelně nadyacutechne a poteacute prudce vydechne
Bronchoskopie
Před vyšetřeniacutem
Leacutekařem je zvolen způsob anestezie
Podat sedativa na noc dle potřeby a ordinace
Vysvětlit podstatu a průběh vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu
Podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu
Zajistit laboratorniacute vyacutesledky
Zajistiacute vyacutesledky krevniacutech plynů ndash Astrup
Krevniacute obraz
Krevniacute sraacuteţlivost
Slovem zjistit zda je pacient lačnyacute
Zaznamenat fyziologickeacute funkce
Uschovaacuteniacute pacientovi zubniacute proteacutezy
Odveacutest pacienta i s dokumentaciacute na endoskopickeacute pracoviště
Během vyšetřeniacute
Asistuje leacutekaři
Pacientovi pomaacutehaacute udrţet spraacutevnou polohu
Spraacutevnaacute poloha vleţe meacuteně často vsedě
Pacienta uklidňuje a podporuje
Vliacutednyacutem slovem pacientovi popiacuteše co se praacutevě děje
Na monitoru je moţno popisovat průběh vyšetřeniacute
Nutnaacute je monitorace saturace kysliacutekem
Po vyšetřeniacute
Dle ordinace podat leacuteky tlumiacuteciacute kašel
Monitorace fyziologickyacutech funkciacute a celkoveacuteho stavu
Ziacuteskanyacute materiaacutel označit a odeslat do laboratoře
Dohleacutednout na spraacutevnou polohu vpolosedě
Sledovat charakter sputa a dyacutechaacuteniacute
Zda nedošlo ke krvaacuteceniacute z dyacutechaciacutech cest V tomto přiacutepadě okamţitě
přivolat leacutekaře
Zda nedochaacuteziacute k apnoickyacutem pauzaacutem nebo jinyacutem potiacuteţiacutem V kaţdeacutem
přiacutepadě vţdy volat leacutekaře
2 hodiny bez peroraacutelniacuteho přiacutesunu stravy
24 hodin po vyacutekonu by se neměla řiacutedit motorovaacute vozidla
Krevniacute odběry
Edukace pacienta
Vysvětlit jakeacute odběry a proč
Vysvětleniacute průběhu odběrů
Odběr vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek
Odběry dle pokynů laboratoře
Role setry v leacutečbě bronchopneumonie
Podaacutevaacuteniacute leacuteků dle ordinace leacutekaře
Dle potřeby podaacute zvlhčenyacute kysliacutek
Odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel
Zapojiacute pacienta ve všech oblastech potřeb
Zajistiacute vhodnou polohu pacientovi
Spolupracuje s nutričniacutem terapeutem
Na zaacutekladě nutričniacuteho screeningu je volaacuten ke stanoveniacute vhodneacute diety
Spolupracuje s fyzioterapeutem
Je objednaacutevaacuten vţdy
Provaacutediacute se dechovaacute rehabilitace
Napomaacutehaacute k lepšiacute ventilaci plic
Provaacutediacute lehkeacute kondičniacute cvičeniacute
Literatura
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
2 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
3 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
4 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
5 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
6 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
Zpracovala
Slaacutemovaacute Zuzana
Přiacuteloha č 8 Informativniacute brožura
Informativniacute brožura
Bronchopneumonie
V tomto informativniacutem letaacuteku naleznete zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie
Co je to bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech může navazovat i na virovyacute
zaacutenět
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a
malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry
Vlevo lobulaacuterniacute pneumonie a vpravo bronchopneumonie
81
Jak poznaacutem že maacutem bronchopneumonii
Přiacuteznaky jsou podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute projevujiacute se uacutenavou
malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot kdy nemocnyacute může
vykašlaacutevat hlen kteryacute může byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute schvaacutecenost
Jak probiacutehaacute diagnostika bronchopneumonie
Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute hrudniacuteku patřiacute
vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Spirometrie
Patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute hodnotiacute plicniacute funkce
Sestra zvaacutežiacute a změřiacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a důslednou instruktaacutež
Pro pacienta to znamenaacute že při začaacutetku vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle
pokynů sestry maximaacutelně nadechne a prudce vydechne
82
Vyšetřeniacute krve
krevniacute ionty enzymy krevniacute biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem
CRP močovyacute sediment FW
vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běžně použiacutevanyacutem naacutezvem Astrup
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve vyšetřuje zaacutekladniacute parametry KO a jeho
diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při vzestupu teploty do
vysokyacutech hodnot nad 38degC
Seacuterologickeacute testy mohou pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech
chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech pneumoniiacute
83
Dalšiacute vyšetřeniacute
vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech antigenů v moči
hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umožňuje upřesnit diagnoacutezu
dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum
Jak se bronchopneumonie leacutečiacute
Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Širokospektraacute antibiotika Augmentin nebo Amoksiklav
Doxyhexal nebo Doxybene majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu množstviacute mikrobů
V přiacutepadě hospitalizace se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5 dnů
poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute
Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika eventuelně
expektorantia a mukolytika
Součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta může pomoci zajistit co
nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute možneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů
Preventivniacute opatřeniacute a doporučeniacute
Zdravyacute životniacute styl - je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Udržovaacuteniacute spraacutevneacute
hmotnosti pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důležiteacute odolaacutevat stresu přestat
piacutet alkohol užiacutevat drogy a kouřit Důležityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost
v jiacutedle ndash jiacutest častěji až 5x denně a v menšiacutech porciacutech Viacutece preferovat biacutelkoviny a
vitamiacuteny před sacharidy a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky
84
Nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute
kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u
nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a
zpomaluje hojeniacute Podle statistik
umiacuteraacute v Českeacute republice
na naacutesledky kouřeniacute ať už
aktivniacuteho nebo pasivniacuteho
každyacute paacutetyacute člověk Kouřeniacute
snižuje plodnost mužů i žen
85
Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům - očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem
onemocněniacute a braacuteniacute šiacuteřeniacute nemoci v populaci Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem
infekciacutem se stalo standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute U očkovanyacutech
pacientů byla o 40 - 70 nižšiacute pravděpodobnost že zemřou během hospitalizace
s pneumoniiacute než ti pacienti kteřiacute nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute
prokaacutezalo nižšiacute riziko selhaacuteniacute dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech
komplikaciacute
86
Centrum pro zaacutevisleacute na tabaacuteku
Českeacute Budějovice Ambulance Psychiatrickeacuteho odděleniacute
Nemocnice Českeacute Budějovice as B Němcoveacute 58554
370 87 Českeacute Budějovice
87
Použiteacute zdroje
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash
1996
2 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009
ISBN 978-7345-208-7
3 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210
ndash 0404
4 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-
588-6
5 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
6 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
7 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
8 Odvykaacuteniacute kouřeniacute Intranet Šumperskeacute nemocnice [online] 2012 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z
httpideskynemspkczosetrovatelstviedukace_noveodvykani_kourenipdf
9 Očkovaciacute průkaz Vše o očkovaacuteniacute Vše o očkovaacuteniacute [online] 2009 [cit 2015-01-
14] Dostupneacute z httpwwwockovaci-prukazczpneumokokockovani-proti-
pneumokokovi-snizuje-riziko-umrti-senioru-na-zapal-plichtml
10 Očkovaacuteniacute jako prevence Prevenar 13 Prevenar 13 [online] 2014 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z httpwwwprevenarczockovani-jako-prevence
88
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Metodika Pro dosaţeniacute vyacutesledků praktickeacute čaacutesti bakalaacuteřskeacute praacutece bylo vyuţito
kvalitativniacuteho vyacutezkumneacuteho šetřeniacute ktereacute bylo provedeno formou polostrukturovaneacuteho
rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a interniacutech odděleniacute Kaţdyacute rozhovor měl
31 otaacutezek Některeacute byly doplněny podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla
45 minut Rozhovory byly zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem
respondentek Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4
pochaacutezely z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute
peacuteče Respondentky č 5 ndash 8 byly z plicniacuteho odděleniacute Na zaacutekladě analyacutezy dat bylo
stanoveno 10 kategoriiacute a několik podkategoriiacute
Vyacutesledky Na zaacutekladě analyacutezy dat bylo zjištěno ţe mezi specifika
ošetřovatelskeacute peacuteče ve kteryacutech se respondentky shodly patřiacute uţiacutevaacuteniacute antibiotik
coby leacuteku prvniacute volby Z dalšiacutech postupů respondentky uvaacuteděly leacutečbu přiacuteznaků
Mezi uvaacuteděneacute leacuteky k leacutečbě přiacuteznaků byly nejčastěji zmiacuteněny mukolytika expektorantia
a antipyretika Shodly se takeacute na nutnosti a důleţitosti klidoveacuteho reţimu V oblasti leacutečby
se některeacute respondentky shodly ţe nejdůleţitějšiacute intervenciacute sestry je peacuteče o dyacutechaciacute
cesty a takeacute dostatečnyacute přiacutejem tekutin Ve vztahu ke znalostem bylo zjištěno
ţe všechny respondentky si potřebneacute znalosti a informace doplňujiacute a prohlubujiacute
Nejčastěji uvaacuteděnyacutem zdrojem byl internet nebo odbornaacute publikace či jinaacute literatura
Znalosti v oblasti samotneacuteho onemocněniacute měly respondentky dostačujiacuteciacute a pravdiveacute
Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech dat kvalitativniacutem šetřeniacutem vznikly tyto kategorie Celoţivotniacute
vzdělaacutevaacuteniacute sester Charakteristika pacientů Definice onemocněniacute Diagnostika
bronchopneumonie Leacutečba bronchopneumonie Komplikace bronchopneumonie
Leacutečebnyacute reţim Ošetřovatelskaacute peacuteče Edukace pacienta a Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Zaacutevěr Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplyacutevaacute ţe sestry majiacute potřebneacute a dostatečneacute
znalosti o onemocněniacute bronchopneumonie Viacute jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute
ošetřovatelskeacute peacuteče o nemocneacute s bronchopneumoniiacute Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo
ţe největšiacute probleacutem pro pacienty je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Nejčastějšiacute intervenciacute
v řešeniacute tohoto probleacutemu sestry uvedly edukačniacute formu a vysvětleniacute nutnosti dodrţovaacuteniacute
klidoveacuteho reţimu V zaacutevěru vyplyacutevajiacuteciacutech z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute byl vytvořen naacutevrh
standardu a informativniacute broţura
Kliacutečovaacute slova Bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče sestra pacient
Abstract
Nurses role in patient care with bronchopneumonie
The basic theoretical recourses The theme of this bachelor work is the role
of nurse in patient care with bronchopneumonie Pneumonie is the most common lung
disease whose incidence does not decrease even at a time of ever more efficient
antibiotik They occur the most in childhood and in old age but they can also occur
because of aspiration This disease today is quite actual because according to estimates
every year every hundredth man comes down with disease in the Czech Republic It is
approximately about 1 000 000 to 1 500 000 citizens It affects the elderly and young
children most commonly In the Czech Republic the overall costs of treating patients
with this disease are estimated at euro 12579543 per year while hospitalization represents
over ninety percent of the direct costs of treatment For hospitalized patients aged 50 -
64 years are the direct costs about euro 63604 for patients over 65 years about 70604
eur Ambulantly treated pneumonia is about 7104 euros for patiens at the age of 50 - 64
years and for patiens over 65 years is about 6814 euros The direct costs are calculated
for one case of hospitalized and ambulanted patient diagnosed with pneumonia
The prognosis in uncomplicated pneumonia is usually favourable Especially
those with other associated diseases are endangered The age of patient reported over
the age of 60 years is prognostically important The total prevention of the flu in the
form of active immunization is very important This immunization is very effective and
reduces the number of respiratory diseases
The aims and research questions Two aims were determined for this bachelor
work The first aim was to map the specifics of nursing care for patients with
bronchopneumonie The second aim was to map the nurses knowledge about the
disease bronchopneumonia Three research questions were established in the
relationship to specified targets The first research question focused on the care of
patients with bronchopneumonie The second one on how nurses acquire the necessary
information The third one last question focused on the specifics in providing nursing
care for a patient with bronchopneumonia
Metodology For achievement of the results of the practical work was used
qualitative research which was conducted through semi - structured interview with
general nurses from lung and internal departments Each interview contained 31
questions Some interviews had been completed by special questions Approximate
length of each interview was 45 minutes The interviews were recorded by dictaphone
with verbal approval of respondents Research group consisted of 8 respondents The
respondents 1 - 4 came from internal department The respondent 2 and 3 then from
internal intensive care The respondents 5 - 8 were from lung department On the base
of data analysis 10 categories and several subcategories was determined
Results Based on data analysis it was found out that the specifics of nursing
care in which respondents agreed include the use of antibiotics as a drug of choice
Among other procedures respondents said the symptoms treating Among the reported
drugs to treat symptoms were most frequently mentioned mucolytics expektorantia and
antipyretics They also agreed on the necessity and importance of sleep mode In the
area of treatment some respondents agreed that the most important nurse interventions
is taking care of the airways and also adequate fluid intake In relation to knowledge it
was found out that all respondents have the necessary knowledge and information
supplements and they improve them The most common source was the Internet or
professional publications or other literature The respondents had sufficient and true
knowledge of the disease itself
Based on the data obtained by qualitative research arose following categories
Lifelong education of nurses Patient characteristics Disease definition
Bronchopneumonia diagnosis Treatment bronchopneumonia A complication of
bronchopneumonia A regimen of nursing care Nursing care Patient education and
Cooperation with other branches
Conclusion The research shows that nurses have the necessary and sufficient
knowledge about the disease bronchopneumonia They know the specifics in providing
nursing care for patients with bronchopneumonia The research showed that the biggest
problem for patients is keeping idle mode The most frequent interventions in
addressing this issue sisters bring educational form and explanation of the necessity of
keeping idle mode The proposal of standard and informative brochure were created in
conclusion arising from the survey
Keywords bronchopneumonia nursing care nurse patient
Prohlaacutešeniacute
Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze
s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury
Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem
se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute
vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve
veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech
Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho
praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ
elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb
zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby
kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s
databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem
vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů
V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015
Zuzana Slaacutemovaacute
Poděkovaacuteniacute
Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute
praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za
korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych
chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute
10
Obsah
Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12
1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17
122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18
123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33
4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34
5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52
6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56
7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61
Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89
11
Seznam použityacutech zkratek
ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech
ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute
FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)
CRP ndash C - reaktivniacute protein
CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie
EKG ndash Elektrokardiogaf
JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče
KO ndash Krevniacute obraz
MR ndash Magnetickaacute rezonance
PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce
RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek
12
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet
vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle
věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti
a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty
Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute
republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute
přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti
U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii
do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)
Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto
onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute
jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět
viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece
hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute
Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo
pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie
13
1 Současnyacute stav
Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době
staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute
praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta
a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute
způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute
naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech
reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece
po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute
čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)
Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute
ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku
onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů
kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů
přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně
okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje
na hranici 99 přiacutepadů (38 46)
Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů
Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543
Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu
U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur
u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se
ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let
okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho
a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest
Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme
byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute
14
neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech
plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)
Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu
a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti
jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute
tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě
hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka
stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem
systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum
maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou
a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute
vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute
tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami
do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9
20 44)
Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň
atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů
V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje
a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je
dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute
činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku
a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)
Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic
vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je
vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo
ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako
na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)
Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos
dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute
hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute
15
ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez
Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami
Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas
nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou
na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute
zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute
vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je
naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny
Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan
na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu
ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute
slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je
vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami
Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou
vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou
připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute
tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)
Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje
na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku
ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem
ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute
rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ
do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede
strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je
asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou
ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky
(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem
tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute
pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou
Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin
16
(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor
mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)
V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute
na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute
vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů
alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje
jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty
dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute
kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)
1 2 Bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem
pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii
patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)
Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo
většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska
mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem
zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny
povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok
coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
17
S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute
leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)
Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků
anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je
definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi
nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě
Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute
můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně
narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute
vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto
přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute
o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci
(3 38)
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie
Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic
Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk
přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute
a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute
v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je
běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute
antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute
pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem
podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem
a antibiotikům (3 17)
Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu
průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme
bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny
klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo
lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se
18
zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute
kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute
bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen
běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva
či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se
zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi
a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)
122 Diagnostika bronchopneumonie
Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů
jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno
realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou
ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute
hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute
zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako
doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute
biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit
můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)
Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů
ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute
nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst
a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom
vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech
infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute
bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku
a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech
přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz
tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)
19
Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute
hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute
diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku
na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute
formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu
dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje
funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde
a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je
v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel
vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra
pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku
vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne
a prudce vydechne (10 57)
Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute
biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW
a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute
funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy
plicniacutech funkciacute (24 29)
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech
elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute
řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute
a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při
vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr
krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra
ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou
pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech
20
pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech
antigenů v moči (24 29)
Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute
punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme
zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)
Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute
bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)
Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet
proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech
vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů
naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho
vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute
Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci
kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou
vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se
zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute
edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy
provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute
zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad
při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle
postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta
edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra
odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport
odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50
55)
Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje
prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute
a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem
vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při
vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta
21
připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute
anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi
vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat
fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc
před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny
veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil
Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během
samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu
a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra
pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute
a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat
stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute
a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)
Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech
přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute
karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)
123 Leacutečba bronchopneumonie
Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je
nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute
pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů
neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno
antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech
patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute
situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)
Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce
Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady
tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute
mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou
doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky
22
odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od
hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute
předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho
uacutečinku (15 19 22)
Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně
V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme
Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute
makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute
způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak
doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako
ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo
cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky
hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5
dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba
přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti
ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19
25)
Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě
ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna
antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou
chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje
V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně
dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme
počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO
nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace
U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech
cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika
eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe
celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid
na lůţku (10 23 26 50)
23
Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit
co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient
nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute
specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute
prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za
sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda
reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech
podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute
metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute
bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů
Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu
hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)
V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika
Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute
statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem
těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute
aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute
gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute
pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute
fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho
stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze
uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)
Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb
Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle
ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina
pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či
staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh
onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena
a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)
24
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie
Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute
postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute
komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces
vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo
febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie
vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru
mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat
stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě
zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)
K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax
atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS
byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute
neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute
ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech
komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute
hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)
Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem
infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky
srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi
projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza
Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy
Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky
Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash
hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech
25
komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute
se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně
lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute
Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat
v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou
zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku
intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest
a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti
na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute
klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute
tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute
(29 41)
V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou
(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute
tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje
a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve
semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu
z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy
s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech
prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem
nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry
Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku
a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech
dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak
26
působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem
provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je
Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)
Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem
zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute
zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten
aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute
je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten
vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle
potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute
se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech
jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech
systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna
neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)
K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji
pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti
vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji
pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute
podpory (16 47)
132 Edukace pacienta
Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem
edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem
aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem
stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně
před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček
do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou
hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat
stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit
jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a
27
v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy
a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)
V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř
pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute
Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute
zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute
v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute
člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při
odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat
Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit
jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem
jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit
naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute
zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se
nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)
Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje
hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute
proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten
o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika
dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou
v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute
šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc
můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela
vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute
mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech
pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo
standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ
zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech
onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute
pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute
28
nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute
dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute
prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně
prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza
s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute
stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute
průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena
ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute
i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007
Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota
organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute
přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak
Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče
nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace
poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat
si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem
a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak
srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje
přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace
podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost
zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6
14 35)
V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha
vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)
Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech
nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu
K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech
29
dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto
stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly
v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu
U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci
a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute
hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret
z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute
pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi
jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce
(6 14 35)
Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit
ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav
nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech
činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe
byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute
odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG
upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost
aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na
intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG
odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute
vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho
(6 14 35)
Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity
vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako
neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute
i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute
nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute
energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute
tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet
30
poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute
vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute
nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje
uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře
podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)
V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto
pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav
při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute
při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako
subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy
Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute
přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute
a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit
se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute
intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute
analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)
31
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky
21 Ciacutele praacutece
V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele
Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute
Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
22 Vyacutezkumneacute otaacutezky
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
32
3 Metodika
3 1 Metodika praacutece
Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl
proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a
interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl
zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek
na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem
stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a
rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve
kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as
Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute
hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute
ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na
některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově
dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami
proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna
sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o
zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny
podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly
zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat
bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek
byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute
v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv
koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně
stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)
33
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru
Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely
z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče
Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a
nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců
do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr
respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech
odděleniacutech
Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto
onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a
března 2015
34
4 Vyacutesledky vyacutezkumu
Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje
R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8
Věk 30 50 30 25 29 30 29 27
Odděleniacute Interniacute
odd
Interniacute
JIP
Interniacute
JIP
Interniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute odd
Celkovaacute deacutelka
praxe
11 let 31 let 10 let 6 let 7 5
let
8 let 7 5
let
5 let
Deacutelka praxe na
odděleniacute
6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5
let
6 měs
Praxe na jinyacutech
odděleniacutech
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Interniacute
odd
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Onkologie
ARO
ADP
Ano ndash
ARO
Ne Ne Ano ndash
uacutestav
sociaacutelniacute
peacuteče
Setkaacuteniacute
s broncho-
pneumoniiacute
Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne
Nejvyššiacute
vzdělaacuteniacute
DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita
Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech
odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek
se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let
Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech
odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech
setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute
nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou
titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze
R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute
35
Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute
Kategorie Podkategorie
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Charakteristika pacientů
Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku
Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence
Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace
Komplikace bronchopneumonie
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute
leacutečebneacuteho reţimu
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Edukace
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace
a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje
podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii
ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku
hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii
nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu
36
Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu
k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel
prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou
informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako
součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute
respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5
R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8
doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou
organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1
R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku
bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů
s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je
v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě
neměla moţnost
Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute
i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze
zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo
(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na
nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje
daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se
zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema
bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference
ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla
bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo
37
Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Kategorie ndash Charakteristika pacientů
Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute
skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute
onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou
kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo
bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli
onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto
onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute
nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo
R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny
věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla
ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se
nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute
Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Odbornaacute literatura
a internet Seminaacuteře
Kolegoveacute a
kolegyně
Charakteristika
pacientů
60 ndash 70 let
Věk nad 75
let věku
38
Kategorie ndash Definice onemocněniacute
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich
odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam
Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla
bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď
uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute
zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7
byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute
bronchy
Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku
V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji
jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute
respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute
bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho
nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je
přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou
draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu
aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu
pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu
vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata
39
Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute
Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie
Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute
spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na
kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla
bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura
vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče
seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se
provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve
sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato
odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute
odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute
vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa
krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom
krevniacute obrazldquo
V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři
respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze
Definice
onemocněniacute
Přiacutečiny vzniku
Bakterie
Koky a
pneumokoky
Viry a pliacutesně
Běţneacute nachlazeniacute
Aspirace stravy
Pooperačniacute stav
Oslabenaacute imunita
Mykoplazmata
Zaacutenětlivaacute
infiltrace
plicniacute tkaacuteně
40
s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla
bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na
plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a
radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory
spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8
odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou
Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence
Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily
respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG
vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak
kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu
pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve
stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla
ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG
rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod
pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji
vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se
v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo
s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace
leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute
dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve
telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu
anebo dojde saacutemldquo (R5)
41
Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie
Diagnostika
bronchopneumonie
Ošetřovatelskeacute
intervence
Vyšetřeniacute
RTG S+P
Kultivace sputa
Krevniacute odběry se
zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute
markery ndash FW CRP
KO
Anamneacuteza
Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute
Spolupraacutece s ostatniacutemi
obory
Plicniacute
Interna
RDO
Laboratoře
Rehabilitace
Odběry dle ordinace
leacutekaře
Kontrola vyacutesledků
Evidence vyacutesledků
RTG objednat
telefonicky
Pacient odejde saacutem
nebo je doprovaacutezen
42
Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie
V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je
zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem
miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute
na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky
shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute
odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla
bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle
ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie
mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute
režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech
uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo
umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto
bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute
inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup
leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute
naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou
veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo
Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii
Podkategorie - Deacutelka hospitalizace
Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute
zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute
respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute
na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu
pacientaldquo
43
Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie
Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie
R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute
odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako
dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet
pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute
komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo
Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem
R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute
ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se
zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem
a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2
a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou
věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly
Leacutečba bronchopneumonie
ATB
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Deacutelka
hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny
44
Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie
Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim
V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty
R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute
fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče
o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem
bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo
Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku
ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho
režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo
(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se
vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3
uvedla respiračniacute selhaacuteniacute
Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu
Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek
tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem
teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako
největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin
a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek
tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient
Komplikace
bronchopneumonie
Respiračniacute selhaacuteniacute
Absces
Pleuritida
ARDS
Pleuraacutelniacute vyacutepotek
Zhoršeniacute stavu
45
nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim
přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo
Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče
V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla
bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech
onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u
všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute
se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech
onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Klidovyacute reţim
Dechovaacute
rehabilitace
Peacuteče o dyacutechaciacute
cesty
Oxygenoterapie
Dostatek tekutin
Nejčastějšiacute chyba
v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Nedostatek tekutin
Klid na lůţku
Inhalačniacute terapie
46
mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7
leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost
bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla
bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim
dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo
R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8
svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně
na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla
i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest
a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou
a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta
a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute
R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče
R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli
školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků
a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu
a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute
peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou
rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti
tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho
reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na
aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je
zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo
Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci
ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla
bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak
nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu
dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je
47
zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute
a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla
bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute
fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou
činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi
takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti
a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute
u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje
monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou
rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute
pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4
uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči
v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute
pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe
postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo
(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit
polohuldquo uvedla R3
48
Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Je stejnaacute jako u jinyacutech
plicniacutech onemocněniacute
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Antibiotika
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka
pacienta
Peacuteče v oblasti
soběstačnosti vyacuteţivy
pohyboveacuteho reţimu
hygieny
Edukace
49
Kategorie ndash Edukace pacienta
Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)
Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute
a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem
R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček
Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně
klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute
dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti
podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během
edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute
leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny
a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh
hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute
budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků
a vyšetřeniacutechldquo
Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta
Edukace pacienta
Uacutestniacute forma
Forma letaacuteků
Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Co je to za onemocněniacute
Doba leacutečby
50
Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5
- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace
Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře
Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou
otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo
R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute
dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď
obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute
naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci
a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo
R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn
nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten
pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo
(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute
nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou
odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo
R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem
screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7
uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba
nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut
navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně
s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje
51
Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Fyzioterapie Nutričniacute
terapeut
Je volaacuten a
objednaacuten
Provaacutediacute dechovou
rehabilitaci
Lehkeacute kondičniacute
cvičeniacute
Dle vyacutesledků
nutričniacuteho
screeningu volaacuten
Voliacute vhodnou
dietu
52
5 Diskuze
Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem
bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti
v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden
kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech
interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry
z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash
R8
Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute
uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31
otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se
respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute
kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i
Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute
uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako
přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute
onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla
bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo
srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla
diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi
zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto
pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů
selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem
opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute
rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a
přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute
opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem
probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při
53
onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek
energie na regeneraci
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech
plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem
ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik
nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute
uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů
se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a
naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu
antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute
takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient
dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem
pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o
dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute
v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech
podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute
nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten
uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i
Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou
rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute
rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute
kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje
horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je
takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute
předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou
pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U
hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou
peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech
vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik
54
leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti
vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace
Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou
předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem
terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou
funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty
učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem
zkvalitněniacute ventilace plic
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute
zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka
uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na
interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium
informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se
setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době
sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji
přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto
se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i
R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně
když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že
potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo
internetu a ze seminaacuteřů
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic
Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a
plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute
potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku
byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď
rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z
běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo
55
RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly
teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos
v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute
odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a
velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek
Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute
spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute
s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem
odděleniacutem a s rehabilitaciacute
V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute
antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa
prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se
vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i
Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces
ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako
komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale
takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna
respondentka se setkala s ARDS
56
6 Zaacutevěr
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece
byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice
bronchopneumonie
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2
vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute
ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacientů s bronchopneumoniiacute
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice
bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute
znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem
informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech
zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku
Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute
v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly
ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute
peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo
ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute
Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty
a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře
nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute
57
7 Seznam použiteacute literatury
1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č
3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184
2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute
Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404
4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten
Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0
5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech
zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů
Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z
httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf
6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd
Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN
8070133031
7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly
1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8
8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke
zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN
978-80-247-2860-5
9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X
10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009
ISBN 978-80-247-3240-4
12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5
13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-
80-247-3240-4
58
14 HERDMAN Heather T Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Definiceampklasifikace Praha
Grada Publishing as 2013 ISBN 978-80-247-4328-8
15 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
16 KAPOUNOVAacute Gabriela Ošetřovatelstviacute v intenzivniacute peacuteči 1 vyd Praha Grada
Publishing 2007 ISBN 978-80-247-1830-9
17 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
18 KITTNAR Otomar Leacutekařskaacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing 2011
ISBN 978-80-247-3068-4
19 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
20 KOLAacuteŘ Pavel Rehabilitace v klinickeacute praxi 1 vyd Praha Galeacuten 2009 ISBN
978-80-7262-657-1
21 KOLEK Viacutetězslav A KOLEKTIV Pneumologie 1 vyd Praha Maxdorf 2011
ISBN 978-80-7345-255-1
22 KOLEK Viacutetězslav Pneumologie 2 vyd Praha Maxdorf 2014 ISBN 978-80-
7345-387-9
23 KOLEK Viacutetězslav Komunitniacute pneumonie Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2006 č 6 s
630 ISSN 1212 ndash 4184
24 KOLEK Viacutetězslav Nejnovějšiacute aspekty v diagnostice a leacutečbě pneumoniiacute
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2011 č 6 s 644 ISSN 1212 ndash 4184
25 KOLEK Viacutetězslav Současnaacute doporučeniacute diagnostiky a leacutečby pneumonie Remedia
2003 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
26 KOLEK Viacutetězslav Pneumonie jako věčneacute teacutema pro ambulantniacute praxi i
specializovaneacute pracoviště Remedia 2008 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
27 KONEČNAacute Hana a Markeacuteta SUDOVAacute Jak daacutel s pěstounskou peacutečiacute na přechodnou
dobu Praha Středisko naacutehradniacute rodinneacute peacuteče o s 2011 ISBN 978-80-87455-08-
1
28 KRAacuteLIacuteKOVAacute Eva Leacutečba zaacutevislosti na tabaacuteku Leacutekařskeacute listy 2007 č 2 s 10
ISSN 0044 ndash 1996
59
29 KŘIVAacuteNKOVAacute Markeacuteta Somatologie Učebnice pro středniacute zdravotnickeacute školy
1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN 978-80-247-2988-6
30 KUČEROVAacute Marie Uacuteloha sestry při spirometrickeacutem vyšetřeniacute Sestra 2006 č 4
s 36 ISSN 1210 ndash 0404
31 LANGMEIER Miloš Zaacuteklady leacutekařskeacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2009 ISBN 978-80-247-2526-0
32 LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č
2 ISSN 1212 ndash 4184
33 MAČAacuteK Jirka a Jana MAČAacuteKOVAacute Patologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2004 ISBN 80-247-0785-3
34 MERKUNOVAacute Alena a Miroslav OREL Anatomie a fyziologie člověka Pro
humanitniacute obory 1 vyd Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1521-6
35 MIKŠOVAacute Zdeňka Marie FROŇKOVAacute a Marie ZAJIacuteČKOVAacute Kapitoly z
ošetřovatelskeacute peacuteče II Aktualizovaneacute a doplněneacute vydaacuteniacute 1 vyd Praha Grada
Publishing 2006 ISBN 80-247-1443-4
36 MLYacuteNKOVAacute Jana Pečovatelstviacute 1diacutel učebnice pro obor sociaacutelniacute peacuteče -
pečovatelskaacute činnost 1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-
3184-1
37 MOORHOUSE Mary F Kapesniacute průvodce zdravotniacute sestry Českaacute asociace sester
Praha Grada Publishing as 2001 ISBN 80-247-0242-8
38 MOUREK Jindřich Fyziologie učebnice pro studenty zdravotnickyacutech oborů 1
vyd Praha Grada Publishing 2005 ISBN 80-247-1190-7
39 NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro vyacuteuku
Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113
40 PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009
[cit 2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml
41 PRYMULA Roman Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem onemocněniacutem v dospělosti
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2013 č 9 s 70 ISSN 1212 ndash 4184
60
42 SEIDL Zdeněk Neurologie pro neleacutekařskeacute zdravotnickeacute obory 1 vyd Praha
Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-2733-2
43 SLEZAacuteKOVAacute Lenka A KOLEKTIV Ošetřovatelstviacute pro středniacute zdravotnickeacute
školy I Interna 2 vyd Praha Grada Publishing 2012 ISBN 978-80-247-3601-3
44 SLEZAacuteKOVAacute Lenka Ošetřovatelstviacute v chirurgii I 1 vyd Praha Grada
Publishing 2010 ISBN 978-247-3129-2
45 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
46 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute II 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1777-8
47 ŠAMAacuteNKOVAacute Marie Zaacuteklady ošetřovatelstviacute 1 vyd Praha Karolinum 2006
ISBN 80-246-1091-4
48 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
49 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
50 TICHOPAacuteD Aleš Klinickeacute a ekonomickeacute dopady komunitniacute pneumonie u
dospělyacutech pacientů v zemiacutech Visegraacutedskeacute skupiny burden of dinase
Farmakoekonomika 2012 č 1 ISSN 1801 ndash 6367
51 TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml
52 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
53 Medixaorg Medixaorg [online] 2012 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httpcsmedixaorgnemocibronchopneumonie
54 Atelektaacuteza Velkyacute leacutekařskyacute slovniacutek [online] 2008 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httplekarskeslovnikyczpojematelektaza
61
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Přiacuteloha č 2 Bronchoskopie
Přiacuteloha č 3 Spirometrie
Přiacuteloha č 4 Zaacuteznam spirometrie
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech
odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester pracujiacuteciacutech na
interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
Přiacuteloha č 6 Otaacutezky k rozhovoru
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
Přiacuteloha č 8 Informativniacute broţura
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Zdroj NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro
vyacuteuku Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113 (39)
Přiacuteloha č 2 Spirometrie
Zdroj
TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml (51)
Přiacuteloha č 3 Zaacuteznam spirometrire
Zdroj
LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č 2
ISSN 1212 ndash 4184 (32)
Přiacuteloha č 4 Bronchoskopie
Zdroj
PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009 [cit
2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml (40)
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a
jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester
pracujiacuteciacutech na interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
sect 4
Všeobecnaacute sestra
(1) Všeobecnaacute sestra vykonaacutevaacute činnosti podle sect 3 odst 1 a daacutele bez odborneacuteho
dohledu a bez indikace v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem poskytuje přiacutepadně
zajišťuje zaacutekladniacute a specializovanou ošetřovatelskou peacuteči prostřednictviacutem
ošetřovatelskeacuteho procesu Přitom zejmeacutena můţe
a) vyhodnocovat potřeby a uacuteroveň soběstačnosti pacientů projevů jejich
onemocněniacute rizikovyacutech faktorů a to i za pouţitiacute měřiciacutech technik pouţiacutevanyacutech v
ošetřovatelskeacute praxi (napřiacuteklad testů soběstačnosti rizika proleţenin měřeniacute intenzity
bolesti stavu vyacuteţivy)
b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologickeacute funkce pacientů to je dech puls
elektrokardiogram tělesnou teplotu krevniacute tlak a dalšiacute tělesneacute parametry
c) pozorovat hodnotit a zaznamenaacutevat stav pacienta
d) zajišťovat herniacute aktivity dětiacute
e) zajišťovat a provaacutedět vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute
cestou a kapilaacuterniacute krve semikvantitativniacutemi metodami (diagnostickyacutemi prouţky)
f) provaacutedět odsaacutevaacuteniacute sekretů z horniacutech cest dyacutechaciacutech a zajišťovat jejich
průchodnost
g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůţe a chronickeacute raacuteny a ošetřovat
stomie centraacutelniacute a periferniacute ţilniacute vstupy
h) provaacutedět ve spolupraacuteci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitačniacute
ošetřovaacuteniacute to je zejmeacutena polohovaacuteniacute posazovaacuteniacute dechovaacute cvičeniacute a metody bazaacutelniacute
stimulace s ohledem na prevenci a naacutepravu hybnyacutech a tonusovyacutech odchylek včetně
prevence dalšiacutech poruch z mobility
i) provaacutedět naacutecvik sebeobsluhy s ciacutelem zvyšovaacuteniacute soběstačnosti
j) edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby v ošetřovatelskyacutech postupech a
připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
k) orientačně hodnotit sociaacutelniacute situaci pacienta identifikovat potřebnost spolupraacutece
sociaacutelniacuteho nebo zdravotně-sociaacutelniacuteho pracovniacuteka a zprostředkovat pomoc v otaacutezkaacutech
sociaacutelniacutech a sociaacutelně-praacutevniacutech
l) zajišťovat činnosti spojeneacute s přijetiacutem přemisťovaacuteniacutem a propuštěniacutem pacientů
m) provaacutedět psychickou podporu umiacuterajiacuteciacutech a jejich bliacutezkyacutech a po stanoveniacute smrti
leacutekařem zajišťovat peacuteči o tělo zemřeleacuteho a činnosti spojeneacute s uacutemrtiacutem pacienta
n) přejiacutemat kontrolovat uklaacutedat leacutečiveacute přiacutepravky včetně naacutevykovyacutech laacutetek (daacutele
jen bdquoleacutečiveacute přiacutepravkyldquo) manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zaacutesobu
o) přejiacutemat kontrolovat a uklaacutedat zdravotnickeacute prostředky a praacutedlo manipulovat s
nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zaacutesobu
(2) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem všeobecneacute sestry se
specializovanou způsobilostiacute nebo porodniacute asistentky se specializovanou způsobilostiacute v
oboru v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem můţe vykonaacutevat činnosti podle
odstavce 1 piacutesm b) aţ i) při poskytovaacuteniacute vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
(3) Všeobecnaacute sestra můţe vykonaacutevat bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace
leacutekaře činnosti při poskytovaacuteniacute preventivniacute diagnostickeacute leacutečebneacute rehabilitačniacute
neodkladneacute a dispenzaacuterniacute peacuteče Přitom zejmeacutena připravuje pacienty k diagnostickyacutem a
leacutečebnyacutem postupům na zaacutekladě indikace leacutekaře je provaacutediacute nebo při nich asistuje
zajišťuje ošetřovatelskou peacuteči při těchto vyacutekonech a po nich zejmeacutena můţe
a) podaacutevat leacutečiveacute přiacutepravky s vyacutejimkou nitroţilniacutech injekciacute nebo infuziacute u
novorozenců a dětiacute do 3 let a s vyacutejimkou radiofarmak pokud neniacute daacutele uvedeno jinak
b) zavaacutedět a udrţovat kysliacutekovou terapii
c) provaacutedět screeningovaacute a depistaacuteţniacute vyšetřeniacute odebiacuterat biologickyacute materiaacutel a
orientačně hodnotit zda jsou vyacutesledky fyziologickeacute
d) provaacutedět ošetřeniacute akutniacutech a operačniacutech ran včetně ošetřeniacute dreacutenů
e) provaacutedět katetrizaci močoveacuteho měchyacuteře ţen a diacutevek nad 10 let pečovat o
močoveacute kateacutetry pacientů všech věkovyacutech kategoriiacute včetně vyacuteplachů močoveacuteho
měchyacuteře
f) provaacutedět vyacuteměnu a ošetřeniacute tracheostomickeacute kanyly zavaacutedět nazogastrickeacute
sondy pacientům při vědomiacute staršiacutem 10 let pečovat o ně a aplikovat vyacuteţivu sondou
přiacutepadně ţaludečniacutemi nebo duodenaacutelniacutemi stomiemi u pacientů všech věkovyacutech
kategoriiacute
g) provaacutedět vyacuteplach ţaludku u pacientů při vědomiacute staršiacutech 10 let
(4) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem leacutekaře můţe
a) aplikovat nitroţilně krevniacute derivaacutety
b) asistovat při zahaacutejeniacute aplikace transfuzniacutech přiacutepravků a daacutele bez odborneacuteho
dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat
ji
ČINNOSTI ZDRAVOTNICKYacuteCH
PRACOVNIacuteKŮ PO ZIacuteSKAacuteNIacute
SPECIALIZOVANEacute ZPŮSOBILOSTI
HLAVA I
VŠEOBECNAacute SESTRA
SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTIacute
sect 54
Činnosti všeobecneacute sestry
se specializovanou způsobilostiacute
Všeobecnaacute sestra uvedenaacute v sect 55 aţ 67 po ziacuteskaacuteniacute specializovaneacute způsobilosti
vykonaacutevaacute činnosti podle sect 4 a daacutele bez odborneacuteho dohledu a bez indikace poskytuje a
organizuje ošetřovatelskou peacuteči včetně vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče v
oboru specializace přiacutepadně zaměřeniacute Přitom zejmeacutena můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace
1
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech ošetřovatelskyacutech
postupech a připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
2
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska moţnosti vzniku komplikaciacute a
naacutehlyacutech přiacutehod a podiacutelet se na jejich řešeniacute
3
koordinovat praacuteci členů ošetřovatelskeacuteho tyacutemu v oblasti sveacute specializace
4
hodnotit kvalitu poskytovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
5
provaacutedět ošetřovatelskyacute vyacutezkum zejmeacutena identifikovat oblasti vyacutezkumneacute
činnosti realizovat vyacutezkumnou činnost a vytvaacuteřet podmiacutenky pro aplikaci
vyacutesledků vyacutezkumů do klinickeacute praxe na vlastniacutem pracovišti i v raacutemci oboru
6
připravovat standardy specializovanyacutech postupů v rozsahu sveacute způsobilosti
7
veacutest specializačniacute vzdělaacutevaacuteniacute v oboru sveacute specializace
b) na zaacutekladě indikace leacutekaře
1
provaacutedět přiacutepravu pacientů na specializovaneacute diagnostickeacute a leacutečebneacute postupy
doprovaacutezet je a asistovat během vyacutekonů sledovat je a ošetřovat po vyacutekonu
2
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech diagnostickyacutech a
leacutečebnyacutech postupech
sect 60
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech vykonaacutevaacute u dospěleacuteho pacienta činnosti podle sect
54 a daacutele můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace leacutekaře
1
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů včetně přiacutepravy na jeho naacutevrat do
vlastniacuteho sociaacutelniacuteho prostřediacute
2
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů zaměřeneacute na posiacuteleniacute a udrţeniacute
soběstačnosti a mentaacutelniacute schopnosti pacienta se zohledněniacutem jeho věku
prostřednictviacutem ciacutelenyacutech aktivit
3
poskytovat paliativniacute peacuteči vyhledaacutevat aktuaacutelniacute potřeby pacienta a koordinovat
tyacutemovou spolupraacuteci v peacuteči o pacienta v terminaacutelniacutem stadiu
4
vykonaacutevat preventivniacute a protiepidemiologickaacute opatřeniacute u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
5
edukovat pacienta a jiacutem určeneacute osoby v oblastech prevence onemocněniacute přitom
spolupracovat s fyzioterapeutem nutričniacutem terapeutem a zdravotně-sociaacutelniacutem
pracovniacutekem
6
provaacutedět poradenskou a dispenzaacuterniacute činnost zaměřenou na problematiku
onemocněniacute vnitřniacutech orgaacutenů indikovat zdravotnickeacute prostředky
7
hodnotit a ošetřovat chronickeacute raacuteny doporučovat vhodneacute kryciacute materiaacutely
b) bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře poskytovat preventivniacute
diagnostickou leacutečebnou rehabilitačniacute neodkladnou a dispenzaacuterniacute peacuteči u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
Zdroj
ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech zdravotnickyacutech
pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů Českeacute republiky 2011
čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-
2011pdf (5)
Přiacuteloha č 6 Rozhovor
KATEGORIZAČNIacute OTAacuteZKY
1) Jakyacute je Vaacuteš věk
2) Na ktereacutem odděleniacute pracujete
a) Jak dlouhaacute je celkovaacute deacutelka Vašiacute praxe
b) Jak dlouhaacute je praxe na tomto odděleniacute
3) Pracovala jste i na jinyacutech odděleniacutech
a) Na kteryacutech
b) Setkala jste se i tam s bronchopneumoniiacute
c) U jakyacutech pacientů jste se s tiacutemto onemocněniacutem setkala
d) Měli bronchopneumonii jako zaacutekladniacute onemocněniacute nebo vznikla jako
přidruţeneacute onemocněniacute
4) Jakeacute je Vaše nejvyššiacute dosaţeneacute vzdělaacuteniacute
a) Prohlubujete si vědomosti o bronchopneumonii daacutel
Jak ziacuteskaacutevaacutete informace
Školiacutete se v raacutemci seminaacuteřů pořaacutedanyacutech Vašiacute nemocniciacute
Jakeacute jsou to seminaacuteře a na co jsou orientovaneacute
b) Vzdělaacutevaacutete se ve sveacutem oboru i po ukončeniacute školy
5) Jste registrovanaacute sestra
6) Absolvovala jste nějakyacute seminaacuteř na teacutema bronchopneumonie
a) Kolik
b) Byly obsahově stejneacute
c) Na co byl přesně zaměřen
d) Co jste se v něm dozvěděla
e) V čem byl podle Vaacutes přiacutenosnyacute
f) Chyběla Vaacutem v seminaacuteři nějakaacute důleţitaacute informace
g) Doplnila by jste něco důleţiteacuteho na zaacutekladě Vašich zkušenostiacute z praxe co
v seminaacuteři nezaznělo
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA ZNALOSTI SESTER V PEacuteČI O
PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
7) Co je to bronchopneumonie
8) Jakeacute jsou hlavniacute přiacutečiny vzniku bronchopneumonie
9) Jakaacute je diagnostika bronchopneumonie
a) S jakyacutemi obory spolupracujete
10) Jakeacute znaacutete postupy leacutečby u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Jak konkreacutetně probiacutehaacute leacutečba na Vašem odděleniacute
11) Jakeacute mohou nastat komplikace u bronchopneumonie
a) S jakyacutemi jste se konkreacutetně setkala
b) U jakeacute věkoveacute skupiny pacientů to bylo
c) Měli nějakaacute přidruţenaacute onemocněniacute
d) Jak probiacutehalo leacutečeniacute komplikaciacute
12) Jakaacute jsou reţimovaacute opařeniacute u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Co můţe nastat při nedodrţeniacute leacutečebneacuteho reţimu
b) Ktereacute z reţimovyacutech opatřeniacute majiacute pacienti největšiacute probleacutem dodrţet
c) Jak to řešiacutete
d) S čiacutem jste se konkreacutetně setkala
13) Maacute Vaše odděleniacute zavedenyacute standard ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
a) Můţu ho vidět
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKEacute
PEacuteČE U PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
14) Jak častaacute je bronchopneumonie na Vašem odděleniacute
15) Jak probiacutehaacute a jak dlouhaacute byacutevaacute hospitalizace pacientů s bronchopneumoniiacute
16) Jakaacute skupina pacientů je podle Vaacutes nejviacutece ohroţena a jakyacute je průměrnyacute věk
pacientů s bronchopneumoniiacute
17) V čem je peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech
onemocněniacute
18) Na co se musiacutete prioritně zaměřit v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
19) Jakaacute je podle Vaacutes role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
20) Co je důleţiteacute při prvniacutem kontaktu s pacientem s bronchopneumoniiacute
21) Jakaacute nejčastějšiacute vyšetřeniacute jsou provaacuteděna u pacienta s bronchopneumoniiacute
22) Co všechno kontrolujete u pacienta s bronchopneumoniiacute
23) V jakyacutech oblastech nejviacutece zaměřujete ošetřovatelskou peacuteči
a) Co nejviacutece dělaacutete u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče
b) V jakeacute oblasti potřebujiacute pacienti nejviacutece pomoci
24) Jakeacute nejčastějšiacute leacuteky se vyuţiacutevajiacute při leacutečbě bronchopneumonie
25) Jak je leacutečba snaacutešena pacienty
26) Jakaacute je spolupraacutece pacienta při leacutečbě bronchopneumonie
27) Co nejviacutece pacienta zajiacutemaacute ohledně onemocněniacute
28) Jakyacutem způsobemformou edukujete pacienta
29) Čeho se tyacutekaacute edukaceinformace ktereacute předaacutevaacutete pacientovi
30) Jak spolupracujete s nutričniacutem terapeutem
31) Jak spolupracujete s fyzioterapeutem
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
STANDARDNIacute OŠETŘOVATELSKYacute POSTUP Naacutezev SOP Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Charakteristika standardu Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Oblast peacuteče individualizovanaacute
Ciacutelovaacute skupina pacientů Pacienti s bronchopneumoniiacute
Miacutesto použitiacute Lůţkovaacute odděleniacute interniacutech a plicniacutech odděleniacute
Poskytovateleacute peacuteče pro něž je
standard zaacutevaznyacute
Všeobecneacute sestry ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č962004
Sb ve zněniacute novely zaacutekona č1052011 Sb
Všeobecneacute sestry specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Porodniacute asistentky ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č
962004 Sb ve zněniacute novely zaacutekona č 1052011 Sb
Porodniacute asistentky specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Zdravotničtiacute asistenti dle zaacutekona č 962004 Sb ve zněniacute novely
zaacutekona č 1052011 Sb
Odpovědnost za realizaci Vedouciacute pracovniacuteci na uacuteseku ošetřovatelskeacute peacuteče
Platnost standardu od 192015
Frekvence kontroly 1x 3 roky
Revize standardu provedena dne
Kontrolu vykonaacute Manaţerka ošetřovatelstviacute (manaţerka kvality ošetřovatelskeacute
peacuteče hlavniacute sestra vrchniacute sestra staničniacute sestra)
Kontaktniacute osoba X Y vrchniacute sestra plicniacuteho a interniacuteho odděleniacute
Schvaacutelila
Naacuteměstek (naacuteměstkyně) pro
ošetřovatelskou peacuteči
X Y hlavniacute sestra
Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy
Ciacutel standardu
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute je jejiacute zkvalitněniacute
Dokumentace
Dekurz
Plaacuten ošetřovatelskeacute peacuteče
Prostřediacute
Lůţko pacienta na standardniacutem odděleniacute
Role sestry v diagnostice bronchopneumonie
Spirometrie
Zvaacuteţeniacute a změřeniacute
Důslednaacute instruktaacuteţ
Sestra zvaacuteţiacute a změřeniacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a vysvětliacute jak bude provaacutedět
maneacutevr dyacutechaacuteniacute
Spraacutevnaacute stimulace pacienta k provaacuteděniacute maneacutevru dyacutechaacuteniacute
Zpočaacutetku pacient normaacutelně dyacutechaacute a poteacute se maximaacutelně nadyacutechne a
prudce vydechne
Edukace o průběhu vyšetřeniacute
Sestra popiacuteše pacientovi průběh celeacuteho vyšetřeniacute
Vysvětliacute mu přiacutepravu na vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu pro vyšetřeniacute
Sestra pacienta vyzve zpočaacutetku k normaacutelniacutemu dyacutechaacuteniacute
Daacutele dle pokynů se pacient maximaacutelně nadyacutechne a poteacute prudce vydechne
Bronchoskopie
Před vyšetřeniacutem
Leacutekařem je zvolen způsob anestezie
Podat sedativa na noc dle potřeby a ordinace
Vysvětlit podstatu a průběh vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu
Podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu
Zajistit laboratorniacute vyacutesledky
Zajistiacute vyacutesledky krevniacutech plynů ndash Astrup
Krevniacute obraz
Krevniacute sraacuteţlivost
Slovem zjistit zda je pacient lačnyacute
Zaznamenat fyziologickeacute funkce
Uschovaacuteniacute pacientovi zubniacute proteacutezy
Odveacutest pacienta i s dokumentaciacute na endoskopickeacute pracoviště
Během vyšetřeniacute
Asistuje leacutekaři
Pacientovi pomaacutehaacute udrţet spraacutevnou polohu
Spraacutevnaacute poloha vleţe meacuteně často vsedě
Pacienta uklidňuje a podporuje
Vliacutednyacutem slovem pacientovi popiacuteše co se praacutevě děje
Na monitoru je moţno popisovat průběh vyšetřeniacute
Nutnaacute je monitorace saturace kysliacutekem
Po vyšetřeniacute
Dle ordinace podat leacuteky tlumiacuteciacute kašel
Monitorace fyziologickyacutech funkciacute a celkoveacuteho stavu
Ziacuteskanyacute materiaacutel označit a odeslat do laboratoře
Dohleacutednout na spraacutevnou polohu vpolosedě
Sledovat charakter sputa a dyacutechaacuteniacute
Zda nedošlo ke krvaacuteceniacute z dyacutechaciacutech cest V tomto přiacutepadě okamţitě
přivolat leacutekaře
Zda nedochaacuteziacute k apnoickyacutem pauzaacutem nebo jinyacutem potiacuteţiacutem V kaţdeacutem
přiacutepadě vţdy volat leacutekaře
2 hodiny bez peroraacutelniacuteho přiacutesunu stravy
24 hodin po vyacutekonu by se neměla řiacutedit motorovaacute vozidla
Krevniacute odběry
Edukace pacienta
Vysvětlit jakeacute odběry a proč
Vysvětleniacute průběhu odběrů
Odběr vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek
Odběry dle pokynů laboratoře
Role setry v leacutečbě bronchopneumonie
Podaacutevaacuteniacute leacuteků dle ordinace leacutekaře
Dle potřeby podaacute zvlhčenyacute kysliacutek
Odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel
Zapojiacute pacienta ve všech oblastech potřeb
Zajistiacute vhodnou polohu pacientovi
Spolupracuje s nutričniacutem terapeutem
Na zaacutekladě nutričniacuteho screeningu je volaacuten ke stanoveniacute vhodneacute diety
Spolupracuje s fyzioterapeutem
Je objednaacutevaacuten vţdy
Provaacutediacute se dechovaacute rehabilitace
Napomaacutehaacute k lepšiacute ventilaci plic
Provaacutediacute lehkeacute kondičniacute cvičeniacute
Literatura
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
2 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
3 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
4 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
5 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
6 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
Zpracovala
Slaacutemovaacute Zuzana
Přiacuteloha č 8 Informativniacute brožura
Informativniacute brožura
Bronchopneumonie
V tomto informativniacutem letaacuteku naleznete zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie
Co je to bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech může navazovat i na virovyacute
zaacutenět
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a
malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry
Vlevo lobulaacuterniacute pneumonie a vpravo bronchopneumonie
81
Jak poznaacutem že maacutem bronchopneumonii
Přiacuteznaky jsou podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute projevujiacute se uacutenavou
malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot kdy nemocnyacute může
vykašlaacutevat hlen kteryacute může byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute schvaacutecenost
Jak probiacutehaacute diagnostika bronchopneumonie
Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute hrudniacuteku patřiacute
vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Spirometrie
Patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute hodnotiacute plicniacute funkce
Sestra zvaacutežiacute a změřiacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a důslednou instruktaacutež
Pro pacienta to znamenaacute že při začaacutetku vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle
pokynů sestry maximaacutelně nadechne a prudce vydechne
82
Vyšetřeniacute krve
krevniacute ionty enzymy krevniacute biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem
CRP močovyacute sediment FW
vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běžně použiacutevanyacutem naacutezvem Astrup
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve vyšetřuje zaacutekladniacute parametry KO a jeho
diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při vzestupu teploty do
vysokyacutech hodnot nad 38degC
Seacuterologickeacute testy mohou pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech
chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech pneumoniiacute
83
Dalšiacute vyšetřeniacute
vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech antigenů v moči
hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umožňuje upřesnit diagnoacutezu
dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum
Jak se bronchopneumonie leacutečiacute
Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Širokospektraacute antibiotika Augmentin nebo Amoksiklav
Doxyhexal nebo Doxybene majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu množstviacute mikrobů
V přiacutepadě hospitalizace se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5 dnů
poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute
Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika eventuelně
expektorantia a mukolytika
Součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta může pomoci zajistit co
nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute možneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů
Preventivniacute opatřeniacute a doporučeniacute
Zdravyacute životniacute styl - je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Udržovaacuteniacute spraacutevneacute
hmotnosti pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důležiteacute odolaacutevat stresu přestat
piacutet alkohol užiacutevat drogy a kouřit Důležityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost
v jiacutedle ndash jiacutest častěji až 5x denně a v menšiacutech porciacutech Viacutece preferovat biacutelkoviny a
vitamiacuteny před sacharidy a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky
84
Nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute
kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u
nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a
zpomaluje hojeniacute Podle statistik
umiacuteraacute v Českeacute republice
na naacutesledky kouřeniacute ať už
aktivniacuteho nebo pasivniacuteho
každyacute paacutetyacute člověk Kouřeniacute
snižuje plodnost mužů i žen
85
Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům - očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem
onemocněniacute a braacuteniacute šiacuteřeniacute nemoci v populaci Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem
infekciacutem se stalo standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute U očkovanyacutech
pacientů byla o 40 - 70 nižšiacute pravděpodobnost že zemřou během hospitalizace
s pneumoniiacute než ti pacienti kteřiacute nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute
prokaacutezalo nižšiacute riziko selhaacuteniacute dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech
komplikaciacute
86
Centrum pro zaacutevisleacute na tabaacuteku
Českeacute Budějovice Ambulance Psychiatrickeacuteho odděleniacute
Nemocnice Českeacute Budějovice as B Němcoveacute 58554
370 87 Českeacute Budějovice
87
Použiteacute zdroje
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash
1996
2 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009
ISBN 978-7345-208-7
3 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210
ndash 0404
4 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-
588-6
5 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
6 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
7 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
8 Odvykaacuteniacute kouřeniacute Intranet Šumperskeacute nemocnice [online] 2012 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z
httpideskynemspkczosetrovatelstviedukace_noveodvykani_kourenipdf
9 Očkovaciacute průkaz Vše o očkovaacuteniacute Vše o očkovaacuteniacute [online] 2009 [cit 2015-01-
14] Dostupneacute z httpwwwockovaci-prukazczpneumokokockovani-proti-
pneumokokovi-snizuje-riziko-umrti-senioru-na-zapal-plichtml
10 Očkovaacuteniacute jako prevence Prevenar 13 Prevenar 13 [online] 2014 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z httpwwwprevenarczockovani-jako-prevence
88
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
klidoveacuteho reţimu V zaacutevěru vyplyacutevajiacuteciacutech z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute byl vytvořen naacutevrh
standardu a informativniacute broţura
Kliacutečovaacute slova Bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče sestra pacient
Abstract
Nurses role in patient care with bronchopneumonie
The basic theoretical recourses The theme of this bachelor work is the role
of nurse in patient care with bronchopneumonie Pneumonie is the most common lung
disease whose incidence does not decrease even at a time of ever more efficient
antibiotik They occur the most in childhood and in old age but they can also occur
because of aspiration This disease today is quite actual because according to estimates
every year every hundredth man comes down with disease in the Czech Republic It is
approximately about 1 000 000 to 1 500 000 citizens It affects the elderly and young
children most commonly In the Czech Republic the overall costs of treating patients
with this disease are estimated at euro 12579543 per year while hospitalization represents
over ninety percent of the direct costs of treatment For hospitalized patients aged 50 -
64 years are the direct costs about euro 63604 for patients over 65 years about 70604
eur Ambulantly treated pneumonia is about 7104 euros for patiens at the age of 50 - 64
years and for patiens over 65 years is about 6814 euros The direct costs are calculated
for one case of hospitalized and ambulanted patient diagnosed with pneumonia
The prognosis in uncomplicated pneumonia is usually favourable Especially
those with other associated diseases are endangered The age of patient reported over
the age of 60 years is prognostically important The total prevention of the flu in the
form of active immunization is very important This immunization is very effective and
reduces the number of respiratory diseases
The aims and research questions Two aims were determined for this bachelor
work The first aim was to map the specifics of nursing care for patients with
bronchopneumonie The second aim was to map the nurses knowledge about the
disease bronchopneumonia Three research questions were established in the
relationship to specified targets The first research question focused on the care of
patients with bronchopneumonie The second one on how nurses acquire the necessary
information The third one last question focused on the specifics in providing nursing
care for a patient with bronchopneumonia
Metodology For achievement of the results of the practical work was used
qualitative research which was conducted through semi - structured interview with
general nurses from lung and internal departments Each interview contained 31
questions Some interviews had been completed by special questions Approximate
length of each interview was 45 minutes The interviews were recorded by dictaphone
with verbal approval of respondents Research group consisted of 8 respondents The
respondents 1 - 4 came from internal department The respondent 2 and 3 then from
internal intensive care The respondents 5 - 8 were from lung department On the base
of data analysis 10 categories and several subcategories was determined
Results Based on data analysis it was found out that the specifics of nursing
care in which respondents agreed include the use of antibiotics as a drug of choice
Among other procedures respondents said the symptoms treating Among the reported
drugs to treat symptoms were most frequently mentioned mucolytics expektorantia and
antipyretics They also agreed on the necessity and importance of sleep mode In the
area of treatment some respondents agreed that the most important nurse interventions
is taking care of the airways and also adequate fluid intake In relation to knowledge it
was found out that all respondents have the necessary knowledge and information
supplements and they improve them The most common source was the Internet or
professional publications or other literature The respondents had sufficient and true
knowledge of the disease itself
Based on the data obtained by qualitative research arose following categories
Lifelong education of nurses Patient characteristics Disease definition
Bronchopneumonia diagnosis Treatment bronchopneumonia A complication of
bronchopneumonia A regimen of nursing care Nursing care Patient education and
Cooperation with other branches
Conclusion The research shows that nurses have the necessary and sufficient
knowledge about the disease bronchopneumonia They know the specifics in providing
nursing care for patients with bronchopneumonia The research showed that the biggest
problem for patients is keeping idle mode The most frequent interventions in
addressing this issue sisters bring educational form and explanation of the necessity of
keeping idle mode The proposal of standard and informative brochure were created in
conclusion arising from the survey
Keywords bronchopneumonia nursing care nurse patient
Prohlaacutešeniacute
Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze
s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury
Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem
se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute
vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve
veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech
Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho
praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ
elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb
zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby
kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s
databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem
vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů
V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015
Zuzana Slaacutemovaacute
Poděkovaacuteniacute
Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute
praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za
korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych
chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute
10
Obsah
Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12
1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17
122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18
123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33
4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34
5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52
6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56
7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61
Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89
11
Seznam použityacutech zkratek
ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech
ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute
FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)
CRP ndash C - reaktivniacute protein
CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie
EKG ndash Elektrokardiogaf
JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče
KO ndash Krevniacute obraz
MR ndash Magnetickaacute rezonance
PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce
RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek
12
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet
vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle
věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti
a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty
Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute
republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute
přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti
U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii
do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)
Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto
onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute
jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět
viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece
hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute
Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo
pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie
13
1 Současnyacute stav
Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době
staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute
praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta
a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute
způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute
naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech
reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece
po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute
čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)
Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute
ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku
onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů
kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů
přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně
okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje
na hranici 99 přiacutepadů (38 46)
Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů
Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543
Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu
U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur
u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se
ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let
okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho
a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest
Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme
byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute
14
neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech
plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)
Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu
a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti
jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute
tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě
hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka
stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem
systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum
maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou
a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute
vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute
tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami
do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9
20 44)
Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň
atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů
V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje
a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je
dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute
činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku
a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)
Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic
vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je
vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo
ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako
na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)
Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos
dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute
hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute
15
ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez
Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami
Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas
nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou
na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute
zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute
vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je
naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny
Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan
na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu
ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute
slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je
vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami
Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou
vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou
připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute
tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)
Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje
na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku
ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem
ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute
rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ
do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede
strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je
asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou
ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky
(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem
tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute
pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou
Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin
16
(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor
mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)
V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute
na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute
vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů
alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje
jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty
dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute
kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)
1 2 Bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem
pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii
patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)
Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo
většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska
mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem
zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny
povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok
coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
17
S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute
leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)
Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků
anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je
definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi
nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě
Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute
můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně
narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute
vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto
přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute
o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci
(3 38)
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie
Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic
Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk
přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute
a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute
v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je
běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute
antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute
pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem
podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem
a antibiotikům (3 17)
Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu
průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme
bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny
klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo
lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se
18
zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute
kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute
bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen
běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva
či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se
zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi
a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)
122 Diagnostika bronchopneumonie
Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů
jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno
realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou
ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute
hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute
zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako
doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute
biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit
můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)
Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů
ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute
nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst
a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom
vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech
infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute
bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku
a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech
přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz
tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)
19
Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute
hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute
diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku
na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute
formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu
dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje
funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde
a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je
v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel
vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra
pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku
vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne
a prudce vydechne (10 57)
Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute
biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW
a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute
funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy
plicniacutech funkciacute (24 29)
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech
elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute
řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute
a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při
vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr
krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra
ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou
pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech
20
pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech
antigenů v moči (24 29)
Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute
punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme
zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)
Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute
bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)
Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet
proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech
vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů
naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho
vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute
Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci
kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou
vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se
zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute
edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy
provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute
zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad
při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle
postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta
edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra
odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport
odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50
55)
Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje
prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute
a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem
vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při
vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta
21
připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute
anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi
vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat
fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc
před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny
veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil
Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během
samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu
a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra
pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute
a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat
stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute
a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)
Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech
přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute
karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)
123 Leacutečba bronchopneumonie
Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je
nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute
pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů
neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno
antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech
patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute
situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)
Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce
Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady
tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute
mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou
doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky
22
odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od
hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute
předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho
uacutečinku (15 19 22)
Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně
V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme
Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute
makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute
způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak
doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako
ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo
cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky
hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5
dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba
přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti
ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19
25)
Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě
ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna
antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou
chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje
V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně
dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme
počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO
nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace
U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech
cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika
eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe
celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid
na lůţku (10 23 26 50)
23
Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit
co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient
nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute
specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute
prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za
sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda
reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech
podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute
metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute
bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů
Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu
hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)
V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika
Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute
statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem
těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute
aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute
gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute
pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute
fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho
stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze
uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)
Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb
Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle
ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina
pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či
staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh
onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena
a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)
24
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie
Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute
postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute
komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces
vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo
febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie
vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru
mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat
stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě
zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)
K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax
atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS
byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute
neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute
ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech
komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute
hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)
Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem
infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky
srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi
projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza
Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy
Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky
Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash
hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech
25
komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute
se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně
lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute
Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat
v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou
zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku
intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest
a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti
na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute
klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute
tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute
(29 41)
V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou
(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute
tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje
a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve
semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu
z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy
s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech
prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem
nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry
Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku
a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech
dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak
26
působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem
provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je
Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)
Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem
zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute
zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten
aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute
je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten
vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle
potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute
se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech
jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech
systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna
neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)
K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji
pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti
vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji
pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute
podpory (16 47)
132 Edukace pacienta
Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem
edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem
aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem
stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně
před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček
do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou
hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat
stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit
jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a
27
v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy
a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)
V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř
pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute
Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute
zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute
v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute
člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při
odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat
Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit
jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem
jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit
naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute
zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se
nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)
Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje
hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute
proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten
o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika
dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou
v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute
šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc
můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela
vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute
mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech
pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo
standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ
zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech
onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute
pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute
28
nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute
dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute
prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně
prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza
s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute
stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute
průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena
ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute
i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007
Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota
organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute
přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak
Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče
nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace
poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat
si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem
a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak
srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje
přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace
podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost
zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6
14 35)
V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha
vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)
Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech
nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu
K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech
29
dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto
stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly
v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu
U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci
a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute
hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret
z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute
pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi
jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce
(6 14 35)
Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit
ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav
nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech
činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe
byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute
odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG
upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost
aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na
intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG
odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute
vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho
(6 14 35)
Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity
vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako
neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute
i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute
nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute
energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute
tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet
30
poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute
vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute
nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje
uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře
podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)
V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto
pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav
při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute
při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako
subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy
Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute
přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute
a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit
se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute
intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute
analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)
31
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky
21 Ciacutele praacutece
V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele
Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute
Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
22 Vyacutezkumneacute otaacutezky
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
32
3 Metodika
3 1 Metodika praacutece
Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl
proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a
interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl
zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek
na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem
stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a
rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve
kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as
Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute
hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute
ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na
některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově
dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami
proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna
sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o
zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny
podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly
zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat
bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek
byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute
v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv
koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně
stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)
33
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru
Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely
z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče
Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a
nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců
do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr
respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech
odděleniacutech
Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto
onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a
března 2015
34
4 Vyacutesledky vyacutezkumu
Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje
R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8
Věk 30 50 30 25 29 30 29 27
Odděleniacute Interniacute
odd
Interniacute
JIP
Interniacute
JIP
Interniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute odd
Celkovaacute deacutelka
praxe
11 let 31 let 10 let 6 let 7 5
let
8 let 7 5
let
5 let
Deacutelka praxe na
odděleniacute
6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5
let
6 měs
Praxe na jinyacutech
odděleniacutech
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Interniacute
odd
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Onkologie
ARO
ADP
Ano ndash
ARO
Ne Ne Ano ndash
uacutestav
sociaacutelniacute
peacuteče
Setkaacuteniacute
s broncho-
pneumoniiacute
Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne
Nejvyššiacute
vzdělaacuteniacute
DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita
Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech
odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek
se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let
Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech
odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech
setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute
nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou
titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze
R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute
35
Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute
Kategorie Podkategorie
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Charakteristika pacientů
Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku
Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence
Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace
Komplikace bronchopneumonie
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute
leacutečebneacuteho reţimu
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Edukace
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace
a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje
podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii
ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku
hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii
nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu
36
Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu
k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel
prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou
informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako
součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute
respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5
R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8
doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou
organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1
R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku
bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů
s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je
v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě
neměla moţnost
Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute
i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze
zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo
(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na
nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje
daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se
zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema
bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference
ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla
bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo
37
Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Kategorie ndash Charakteristika pacientů
Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute
skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute
onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou
kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo
bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli
onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto
onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute
nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo
R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny
věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla
ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se
nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute
Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Odbornaacute literatura
a internet Seminaacuteře
Kolegoveacute a
kolegyně
Charakteristika
pacientů
60 ndash 70 let
Věk nad 75
let věku
38
Kategorie ndash Definice onemocněniacute
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich
odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam
Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla
bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď
uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute
zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7
byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute
bronchy
Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku
V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji
jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute
respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute
bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho
nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je
přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou
draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu
aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu
pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu
vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata
39
Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute
Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie
Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute
spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na
kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla
bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura
vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče
seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se
provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve
sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato
odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute
odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute
vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa
krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom
krevniacute obrazldquo
V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři
respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze
Definice
onemocněniacute
Přiacutečiny vzniku
Bakterie
Koky a
pneumokoky
Viry a pliacutesně
Běţneacute nachlazeniacute
Aspirace stravy
Pooperačniacute stav
Oslabenaacute imunita
Mykoplazmata
Zaacutenětlivaacute
infiltrace
plicniacute tkaacuteně
40
s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla
bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na
plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a
radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory
spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8
odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou
Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence
Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily
respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG
vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak
kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu
pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve
stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla
ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG
rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod
pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji
vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se
v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo
s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace
leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute
dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve
telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu
anebo dojde saacutemldquo (R5)
41
Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie
Diagnostika
bronchopneumonie
Ošetřovatelskeacute
intervence
Vyšetřeniacute
RTG S+P
Kultivace sputa
Krevniacute odběry se
zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute
markery ndash FW CRP
KO
Anamneacuteza
Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute
Spolupraacutece s ostatniacutemi
obory
Plicniacute
Interna
RDO
Laboratoře
Rehabilitace
Odběry dle ordinace
leacutekaře
Kontrola vyacutesledků
Evidence vyacutesledků
RTG objednat
telefonicky
Pacient odejde saacutem
nebo je doprovaacutezen
42
Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie
V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je
zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem
miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute
na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky
shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute
odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla
bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle
ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie
mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute
režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech
uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo
umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto
bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute
inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup
leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute
naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou
veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo
Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii
Podkategorie - Deacutelka hospitalizace
Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute
zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute
respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute
na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu
pacientaldquo
43
Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie
Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie
R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute
odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako
dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet
pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute
komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo
Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem
R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute
ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se
zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem
a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2
a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou
věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly
Leacutečba bronchopneumonie
ATB
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Deacutelka
hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny
44
Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie
Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim
V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty
R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute
fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče
o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem
bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo
Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku
ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho
režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo
(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se
vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3
uvedla respiračniacute selhaacuteniacute
Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu
Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek
tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem
teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako
největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin
a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek
tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient
Komplikace
bronchopneumonie
Respiračniacute selhaacuteniacute
Absces
Pleuritida
ARDS
Pleuraacutelniacute vyacutepotek
Zhoršeniacute stavu
45
nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim
přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo
Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče
V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla
bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech
onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u
všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute
se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech
onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Klidovyacute reţim
Dechovaacute
rehabilitace
Peacuteče o dyacutechaciacute
cesty
Oxygenoterapie
Dostatek tekutin
Nejčastějšiacute chyba
v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Nedostatek tekutin
Klid na lůţku
Inhalačniacute terapie
46
mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7
leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost
bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla
bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim
dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo
R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8
svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně
na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla
i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest
a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou
a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta
a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute
R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče
R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli
školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků
a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu
a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute
peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou
rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti
tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho
reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na
aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je
zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo
Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci
ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla
bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak
nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu
dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je
47
zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute
a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla
bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute
fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou
činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi
takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti
a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute
u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje
monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou
rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute
pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4
uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči
v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute
pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe
postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo
(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit
polohuldquo uvedla R3
48
Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Je stejnaacute jako u jinyacutech
plicniacutech onemocněniacute
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Antibiotika
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka
pacienta
Peacuteče v oblasti
soběstačnosti vyacuteţivy
pohyboveacuteho reţimu
hygieny
Edukace
49
Kategorie ndash Edukace pacienta
Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)
Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute
a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem
R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček
Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně
klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute
dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti
podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během
edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute
leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny
a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh
hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute
budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků
a vyšetřeniacutechldquo
Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta
Edukace pacienta
Uacutestniacute forma
Forma letaacuteků
Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Co je to za onemocněniacute
Doba leacutečby
50
Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5
- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace
Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře
Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou
otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo
R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute
dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď
obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute
naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci
a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo
R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn
nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten
pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo
(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute
nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou
odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo
R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem
screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7
uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba
nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut
navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně
s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje
51
Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Fyzioterapie Nutričniacute
terapeut
Je volaacuten a
objednaacuten
Provaacutediacute dechovou
rehabilitaci
Lehkeacute kondičniacute
cvičeniacute
Dle vyacutesledků
nutričniacuteho
screeningu volaacuten
Voliacute vhodnou
dietu
52
5 Diskuze
Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem
bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti
v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden
kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech
interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry
z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash
R8
Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute
uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31
otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se
respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute
kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i
Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute
uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako
přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute
onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla
bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo
srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla
diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi
zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto
pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů
selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem
opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute
rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a
přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute
opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem
probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při
53
onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek
energie na regeneraci
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech
plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem
ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik
nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute
uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů
se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a
naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu
antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute
takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient
dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem
pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o
dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute
v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech
podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute
nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten
uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i
Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou
rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute
rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute
kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje
horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je
takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute
předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou
pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U
hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou
peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech
vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik
54
leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti
vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace
Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou
předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem
terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou
funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty
učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem
zkvalitněniacute ventilace plic
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute
zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka
uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na
interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium
informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se
setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době
sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji
přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto
se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i
R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně
když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že
potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo
internetu a ze seminaacuteřů
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic
Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a
plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute
potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku
byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď
rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z
běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo
55
RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly
teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos
v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute
odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a
velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek
Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute
spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute
s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem
odděleniacutem a s rehabilitaciacute
V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute
antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa
prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se
vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i
Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces
ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako
komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale
takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna
respondentka se setkala s ARDS
56
6 Zaacutevěr
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece
byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice
bronchopneumonie
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2
vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute
ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacientů s bronchopneumoniiacute
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice
bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute
znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem
informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech
zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku
Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute
v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly
ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute
peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo
ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute
Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty
a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře
nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute
57
7 Seznam použiteacute literatury
1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č
3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184
2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute
Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404
4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten
Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0
5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech
zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů
Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z
httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf
6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd
Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN
8070133031
7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly
1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8
8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke
zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN
978-80-247-2860-5
9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X
10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009
ISBN 978-80-247-3240-4
12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5
13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-
80-247-3240-4
58
14 HERDMAN Heather T Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Definiceampklasifikace Praha
Grada Publishing as 2013 ISBN 978-80-247-4328-8
15 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
16 KAPOUNOVAacute Gabriela Ošetřovatelstviacute v intenzivniacute peacuteči 1 vyd Praha Grada
Publishing 2007 ISBN 978-80-247-1830-9
17 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
18 KITTNAR Otomar Leacutekařskaacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing 2011
ISBN 978-80-247-3068-4
19 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
20 KOLAacuteŘ Pavel Rehabilitace v klinickeacute praxi 1 vyd Praha Galeacuten 2009 ISBN
978-80-7262-657-1
21 KOLEK Viacutetězslav A KOLEKTIV Pneumologie 1 vyd Praha Maxdorf 2011
ISBN 978-80-7345-255-1
22 KOLEK Viacutetězslav Pneumologie 2 vyd Praha Maxdorf 2014 ISBN 978-80-
7345-387-9
23 KOLEK Viacutetězslav Komunitniacute pneumonie Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2006 č 6 s
630 ISSN 1212 ndash 4184
24 KOLEK Viacutetězslav Nejnovějšiacute aspekty v diagnostice a leacutečbě pneumoniiacute
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2011 č 6 s 644 ISSN 1212 ndash 4184
25 KOLEK Viacutetězslav Současnaacute doporučeniacute diagnostiky a leacutečby pneumonie Remedia
2003 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
26 KOLEK Viacutetězslav Pneumonie jako věčneacute teacutema pro ambulantniacute praxi i
specializovaneacute pracoviště Remedia 2008 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
27 KONEČNAacute Hana a Markeacuteta SUDOVAacute Jak daacutel s pěstounskou peacutečiacute na přechodnou
dobu Praha Středisko naacutehradniacute rodinneacute peacuteče o s 2011 ISBN 978-80-87455-08-
1
28 KRAacuteLIacuteKOVAacute Eva Leacutečba zaacutevislosti na tabaacuteku Leacutekařskeacute listy 2007 č 2 s 10
ISSN 0044 ndash 1996
59
29 KŘIVAacuteNKOVAacute Markeacuteta Somatologie Učebnice pro středniacute zdravotnickeacute školy
1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN 978-80-247-2988-6
30 KUČEROVAacute Marie Uacuteloha sestry při spirometrickeacutem vyšetřeniacute Sestra 2006 č 4
s 36 ISSN 1210 ndash 0404
31 LANGMEIER Miloš Zaacuteklady leacutekařskeacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2009 ISBN 978-80-247-2526-0
32 LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č
2 ISSN 1212 ndash 4184
33 MAČAacuteK Jirka a Jana MAČAacuteKOVAacute Patologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2004 ISBN 80-247-0785-3
34 MERKUNOVAacute Alena a Miroslav OREL Anatomie a fyziologie člověka Pro
humanitniacute obory 1 vyd Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1521-6
35 MIKŠOVAacute Zdeňka Marie FROŇKOVAacute a Marie ZAJIacuteČKOVAacute Kapitoly z
ošetřovatelskeacute peacuteče II Aktualizovaneacute a doplněneacute vydaacuteniacute 1 vyd Praha Grada
Publishing 2006 ISBN 80-247-1443-4
36 MLYacuteNKOVAacute Jana Pečovatelstviacute 1diacutel učebnice pro obor sociaacutelniacute peacuteče -
pečovatelskaacute činnost 1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-
3184-1
37 MOORHOUSE Mary F Kapesniacute průvodce zdravotniacute sestry Českaacute asociace sester
Praha Grada Publishing as 2001 ISBN 80-247-0242-8
38 MOUREK Jindřich Fyziologie učebnice pro studenty zdravotnickyacutech oborů 1
vyd Praha Grada Publishing 2005 ISBN 80-247-1190-7
39 NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro vyacuteuku
Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113
40 PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009
[cit 2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml
41 PRYMULA Roman Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem onemocněniacutem v dospělosti
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2013 č 9 s 70 ISSN 1212 ndash 4184
60
42 SEIDL Zdeněk Neurologie pro neleacutekařskeacute zdravotnickeacute obory 1 vyd Praha
Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-2733-2
43 SLEZAacuteKOVAacute Lenka A KOLEKTIV Ošetřovatelstviacute pro středniacute zdravotnickeacute
školy I Interna 2 vyd Praha Grada Publishing 2012 ISBN 978-80-247-3601-3
44 SLEZAacuteKOVAacute Lenka Ošetřovatelstviacute v chirurgii I 1 vyd Praha Grada
Publishing 2010 ISBN 978-247-3129-2
45 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
46 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute II 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1777-8
47 ŠAMAacuteNKOVAacute Marie Zaacuteklady ošetřovatelstviacute 1 vyd Praha Karolinum 2006
ISBN 80-246-1091-4
48 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
49 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
50 TICHOPAacuteD Aleš Klinickeacute a ekonomickeacute dopady komunitniacute pneumonie u
dospělyacutech pacientů v zemiacutech Visegraacutedskeacute skupiny burden of dinase
Farmakoekonomika 2012 č 1 ISSN 1801 ndash 6367
51 TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml
52 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
53 Medixaorg Medixaorg [online] 2012 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httpcsmedixaorgnemocibronchopneumonie
54 Atelektaacuteza Velkyacute leacutekařskyacute slovniacutek [online] 2008 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httplekarskeslovnikyczpojematelektaza
61
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Přiacuteloha č 2 Bronchoskopie
Přiacuteloha č 3 Spirometrie
Přiacuteloha č 4 Zaacuteznam spirometrie
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech
odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester pracujiacuteciacutech na
interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
Přiacuteloha č 6 Otaacutezky k rozhovoru
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
Přiacuteloha č 8 Informativniacute broţura
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Zdroj NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro
vyacuteuku Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113 (39)
Přiacuteloha č 2 Spirometrie
Zdroj
TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml (51)
Přiacuteloha č 3 Zaacuteznam spirometrire
Zdroj
LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č 2
ISSN 1212 ndash 4184 (32)
Přiacuteloha č 4 Bronchoskopie
Zdroj
PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009 [cit
2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml (40)
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a
jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester
pracujiacuteciacutech na interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
sect 4
Všeobecnaacute sestra
(1) Všeobecnaacute sestra vykonaacutevaacute činnosti podle sect 3 odst 1 a daacutele bez odborneacuteho
dohledu a bez indikace v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem poskytuje přiacutepadně
zajišťuje zaacutekladniacute a specializovanou ošetřovatelskou peacuteči prostřednictviacutem
ošetřovatelskeacuteho procesu Přitom zejmeacutena můţe
a) vyhodnocovat potřeby a uacuteroveň soběstačnosti pacientů projevů jejich
onemocněniacute rizikovyacutech faktorů a to i za pouţitiacute měřiciacutech technik pouţiacutevanyacutech v
ošetřovatelskeacute praxi (napřiacuteklad testů soběstačnosti rizika proleţenin měřeniacute intenzity
bolesti stavu vyacuteţivy)
b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologickeacute funkce pacientů to je dech puls
elektrokardiogram tělesnou teplotu krevniacute tlak a dalšiacute tělesneacute parametry
c) pozorovat hodnotit a zaznamenaacutevat stav pacienta
d) zajišťovat herniacute aktivity dětiacute
e) zajišťovat a provaacutedět vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute
cestou a kapilaacuterniacute krve semikvantitativniacutemi metodami (diagnostickyacutemi prouţky)
f) provaacutedět odsaacutevaacuteniacute sekretů z horniacutech cest dyacutechaciacutech a zajišťovat jejich
průchodnost
g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůţe a chronickeacute raacuteny a ošetřovat
stomie centraacutelniacute a periferniacute ţilniacute vstupy
h) provaacutedět ve spolupraacuteci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitačniacute
ošetřovaacuteniacute to je zejmeacutena polohovaacuteniacute posazovaacuteniacute dechovaacute cvičeniacute a metody bazaacutelniacute
stimulace s ohledem na prevenci a naacutepravu hybnyacutech a tonusovyacutech odchylek včetně
prevence dalšiacutech poruch z mobility
i) provaacutedět naacutecvik sebeobsluhy s ciacutelem zvyšovaacuteniacute soběstačnosti
j) edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby v ošetřovatelskyacutech postupech a
připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
k) orientačně hodnotit sociaacutelniacute situaci pacienta identifikovat potřebnost spolupraacutece
sociaacutelniacuteho nebo zdravotně-sociaacutelniacuteho pracovniacuteka a zprostředkovat pomoc v otaacutezkaacutech
sociaacutelniacutech a sociaacutelně-praacutevniacutech
l) zajišťovat činnosti spojeneacute s přijetiacutem přemisťovaacuteniacutem a propuštěniacutem pacientů
m) provaacutedět psychickou podporu umiacuterajiacuteciacutech a jejich bliacutezkyacutech a po stanoveniacute smrti
leacutekařem zajišťovat peacuteči o tělo zemřeleacuteho a činnosti spojeneacute s uacutemrtiacutem pacienta
n) přejiacutemat kontrolovat uklaacutedat leacutečiveacute přiacutepravky včetně naacutevykovyacutech laacutetek (daacutele
jen bdquoleacutečiveacute přiacutepravkyldquo) manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zaacutesobu
o) přejiacutemat kontrolovat a uklaacutedat zdravotnickeacute prostředky a praacutedlo manipulovat s
nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zaacutesobu
(2) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem všeobecneacute sestry se
specializovanou způsobilostiacute nebo porodniacute asistentky se specializovanou způsobilostiacute v
oboru v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem můţe vykonaacutevat činnosti podle
odstavce 1 piacutesm b) aţ i) při poskytovaacuteniacute vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
(3) Všeobecnaacute sestra můţe vykonaacutevat bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace
leacutekaře činnosti při poskytovaacuteniacute preventivniacute diagnostickeacute leacutečebneacute rehabilitačniacute
neodkladneacute a dispenzaacuterniacute peacuteče Přitom zejmeacutena připravuje pacienty k diagnostickyacutem a
leacutečebnyacutem postupům na zaacutekladě indikace leacutekaře je provaacutediacute nebo při nich asistuje
zajišťuje ošetřovatelskou peacuteči při těchto vyacutekonech a po nich zejmeacutena můţe
a) podaacutevat leacutečiveacute přiacutepravky s vyacutejimkou nitroţilniacutech injekciacute nebo infuziacute u
novorozenců a dětiacute do 3 let a s vyacutejimkou radiofarmak pokud neniacute daacutele uvedeno jinak
b) zavaacutedět a udrţovat kysliacutekovou terapii
c) provaacutedět screeningovaacute a depistaacuteţniacute vyšetřeniacute odebiacuterat biologickyacute materiaacutel a
orientačně hodnotit zda jsou vyacutesledky fyziologickeacute
d) provaacutedět ošetřeniacute akutniacutech a operačniacutech ran včetně ošetřeniacute dreacutenů
e) provaacutedět katetrizaci močoveacuteho měchyacuteře ţen a diacutevek nad 10 let pečovat o
močoveacute kateacutetry pacientů všech věkovyacutech kategoriiacute včetně vyacuteplachů močoveacuteho
měchyacuteře
f) provaacutedět vyacuteměnu a ošetřeniacute tracheostomickeacute kanyly zavaacutedět nazogastrickeacute
sondy pacientům při vědomiacute staršiacutem 10 let pečovat o ně a aplikovat vyacuteţivu sondou
přiacutepadně ţaludečniacutemi nebo duodenaacutelniacutemi stomiemi u pacientů všech věkovyacutech
kategoriiacute
g) provaacutedět vyacuteplach ţaludku u pacientů při vědomiacute staršiacutech 10 let
(4) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem leacutekaře můţe
a) aplikovat nitroţilně krevniacute derivaacutety
b) asistovat při zahaacutejeniacute aplikace transfuzniacutech přiacutepravků a daacutele bez odborneacuteho
dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat
ji
ČINNOSTI ZDRAVOTNICKYacuteCH
PRACOVNIacuteKŮ PO ZIacuteSKAacuteNIacute
SPECIALIZOVANEacute ZPŮSOBILOSTI
HLAVA I
VŠEOBECNAacute SESTRA
SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTIacute
sect 54
Činnosti všeobecneacute sestry
se specializovanou způsobilostiacute
Všeobecnaacute sestra uvedenaacute v sect 55 aţ 67 po ziacuteskaacuteniacute specializovaneacute způsobilosti
vykonaacutevaacute činnosti podle sect 4 a daacutele bez odborneacuteho dohledu a bez indikace poskytuje a
organizuje ošetřovatelskou peacuteči včetně vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče v
oboru specializace přiacutepadně zaměřeniacute Přitom zejmeacutena můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace
1
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech ošetřovatelskyacutech
postupech a připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
2
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska moţnosti vzniku komplikaciacute a
naacutehlyacutech přiacutehod a podiacutelet se na jejich řešeniacute
3
koordinovat praacuteci členů ošetřovatelskeacuteho tyacutemu v oblasti sveacute specializace
4
hodnotit kvalitu poskytovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
5
provaacutedět ošetřovatelskyacute vyacutezkum zejmeacutena identifikovat oblasti vyacutezkumneacute
činnosti realizovat vyacutezkumnou činnost a vytvaacuteřet podmiacutenky pro aplikaci
vyacutesledků vyacutezkumů do klinickeacute praxe na vlastniacutem pracovišti i v raacutemci oboru
6
připravovat standardy specializovanyacutech postupů v rozsahu sveacute způsobilosti
7
veacutest specializačniacute vzdělaacutevaacuteniacute v oboru sveacute specializace
b) na zaacutekladě indikace leacutekaře
1
provaacutedět přiacutepravu pacientů na specializovaneacute diagnostickeacute a leacutečebneacute postupy
doprovaacutezet je a asistovat během vyacutekonů sledovat je a ošetřovat po vyacutekonu
2
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech diagnostickyacutech a
leacutečebnyacutech postupech
sect 60
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech vykonaacutevaacute u dospěleacuteho pacienta činnosti podle sect
54 a daacutele můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace leacutekaře
1
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů včetně přiacutepravy na jeho naacutevrat do
vlastniacuteho sociaacutelniacuteho prostřediacute
2
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů zaměřeneacute na posiacuteleniacute a udrţeniacute
soběstačnosti a mentaacutelniacute schopnosti pacienta se zohledněniacutem jeho věku
prostřednictviacutem ciacutelenyacutech aktivit
3
poskytovat paliativniacute peacuteči vyhledaacutevat aktuaacutelniacute potřeby pacienta a koordinovat
tyacutemovou spolupraacuteci v peacuteči o pacienta v terminaacutelniacutem stadiu
4
vykonaacutevat preventivniacute a protiepidemiologickaacute opatřeniacute u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
5
edukovat pacienta a jiacutem určeneacute osoby v oblastech prevence onemocněniacute přitom
spolupracovat s fyzioterapeutem nutričniacutem terapeutem a zdravotně-sociaacutelniacutem
pracovniacutekem
6
provaacutedět poradenskou a dispenzaacuterniacute činnost zaměřenou na problematiku
onemocněniacute vnitřniacutech orgaacutenů indikovat zdravotnickeacute prostředky
7
hodnotit a ošetřovat chronickeacute raacuteny doporučovat vhodneacute kryciacute materiaacutely
b) bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře poskytovat preventivniacute
diagnostickou leacutečebnou rehabilitačniacute neodkladnou a dispenzaacuterniacute peacuteči u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
Zdroj
ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech zdravotnickyacutech
pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů Českeacute republiky 2011
čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-
2011pdf (5)
Přiacuteloha č 6 Rozhovor
KATEGORIZAČNIacute OTAacuteZKY
1) Jakyacute je Vaacuteš věk
2) Na ktereacutem odděleniacute pracujete
a) Jak dlouhaacute je celkovaacute deacutelka Vašiacute praxe
b) Jak dlouhaacute je praxe na tomto odděleniacute
3) Pracovala jste i na jinyacutech odděleniacutech
a) Na kteryacutech
b) Setkala jste se i tam s bronchopneumoniiacute
c) U jakyacutech pacientů jste se s tiacutemto onemocněniacutem setkala
d) Měli bronchopneumonii jako zaacutekladniacute onemocněniacute nebo vznikla jako
přidruţeneacute onemocněniacute
4) Jakeacute je Vaše nejvyššiacute dosaţeneacute vzdělaacuteniacute
a) Prohlubujete si vědomosti o bronchopneumonii daacutel
Jak ziacuteskaacutevaacutete informace
Školiacutete se v raacutemci seminaacuteřů pořaacutedanyacutech Vašiacute nemocniciacute
Jakeacute jsou to seminaacuteře a na co jsou orientovaneacute
b) Vzdělaacutevaacutete se ve sveacutem oboru i po ukončeniacute školy
5) Jste registrovanaacute sestra
6) Absolvovala jste nějakyacute seminaacuteř na teacutema bronchopneumonie
a) Kolik
b) Byly obsahově stejneacute
c) Na co byl přesně zaměřen
d) Co jste se v něm dozvěděla
e) V čem byl podle Vaacutes přiacutenosnyacute
f) Chyběla Vaacutem v seminaacuteři nějakaacute důleţitaacute informace
g) Doplnila by jste něco důleţiteacuteho na zaacutekladě Vašich zkušenostiacute z praxe co
v seminaacuteři nezaznělo
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA ZNALOSTI SESTER V PEacuteČI O
PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
7) Co je to bronchopneumonie
8) Jakeacute jsou hlavniacute přiacutečiny vzniku bronchopneumonie
9) Jakaacute je diagnostika bronchopneumonie
a) S jakyacutemi obory spolupracujete
10) Jakeacute znaacutete postupy leacutečby u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Jak konkreacutetně probiacutehaacute leacutečba na Vašem odděleniacute
11) Jakeacute mohou nastat komplikace u bronchopneumonie
a) S jakyacutemi jste se konkreacutetně setkala
b) U jakeacute věkoveacute skupiny pacientů to bylo
c) Měli nějakaacute přidruţenaacute onemocněniacute
d) Jak probiacutehalo leacutečeniacute komplikaciacute
12) Jakaacute jsou reţimovaacute opařeniacute u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Co můţe nastat při nedodrţeniacute leacutečebneacuteho reţimu
b) Ktereacute z reţimovyacutech opatřeniacute majiacute pacienti největšiacute probleacutem dodrţet
c) Jak to řešiacutete
d) S čiacutem jste se konkreacutetně setkala
13) Maacute Vaše odděleniacute zavedenyacute standard ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
a) Můţu ho vidět
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKEacute
PEacuteČE U PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
14) Jak častaacute je bronchopneumonie na Vašem odděleniacute
15) Jak probiacutehaacute a jak dlouhaacute byacutevaacute hospitalizace pacientů s bronchopneumoniiacute
16) Jakaacute skupina pacientů je podle Vaacutes nejviacutece ohroţena a jakyacute je průměrnyacute věk
pacientů s bronchopneumoniiacute
17) V čem je peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech
onemocněniacute
18) Na co se musiacutete prioritně zaměřit v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
19) Jakaacute je podle Vaacutes role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
20) Co je důleţiteacute při prvniacutem kontaktu s pacientem s bronchopneumoniiacute
21) Jakaacute nejčastějšiacute vyšetřeniacute jsou provaacuteděna u pacienta s bronchopneumoniiacute
22) Co všechno kontrolujete u pacienta s bronchopneumoniiacute
23) V jakyacutech oblastech nejviacutece zaměřujete ošetřovatelskou peacuteči
a) Co nejviacutece dělaacutete u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče
b) V jakeacute oblasti potřebujiacute pacienti nejviacutece pomoci
24) Jakeacute nejčastějšiacute leacuteky se vyuţiacutevajiacute při leacutečbě bronchopneumonie
25) Jak je leacutečba snaacutešena pacienty
26) Jakaacute je spolupraacutece pacienta při leacutečbě bronchopneumonie
27) Co nejviacutece pacienta zajiacutemaacute ohledně onemocněniacute
28) Jakyacutem způsobemformou edukujete pacienta
29) Čeho se tyacutekaacute edukaceinformace ktereacute předaacutevaacutete pacientovi
30) Jak spolupracujete s nutričniacutem terapeutem
31) Jak spolupracujete s fyzioterapeutem
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
STANDARDNIacute OŠETŘOVATELSKYacute POSTUP Naacutezev SOP Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Charakteristika standardu Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Oblast peacuteče individualizovanaacute
Ciacutelovaacute skupina pacientů Pacienti s bronchopneumoniiacute
Miacutesto použitiacute Lůţkovaacute odděleniacute interniacutech a plicniacutech odděleniacute
Poskytovateleacute peacuteče pro něž je
standard zaacutevaznyacute
Všeobecneacute sestry ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č962004
Sb ve zněniacute novely zaacutekona č1052011 Sb
Všeobecneacute sestry specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Porodniacute asistentky ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č
962004 Sb ve zněniacute novely zaacutekona č 1052011 Sb
Porodniacute asistentky specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Zdravotničtiacute asistenti dle zaacutekona č 962004 Sb ve zněniacute novely
zaacutekona č 1052011 Sb
Odpovědnost za realizaci Vedouciacute pracovniacuteci na uacuteseku ošetřovatelskeacute peacuteče
Platnost standardu od 192015
Frekvence kontroly 1x 3 roky
Revize standardu provedena dne
Kontrolu vykonaacute Manaţerka ošetřovatelstviacute (manaţerka kvality ošetřovatelskeacute
peacuteče hlavniacute sestra vrchniacute sestra staničniacute sestra)
Kontaktniacute osoba X Y vrchniacute sestra plicniacuteho a interniacuteho odděleniacute
Schvaacutelila
Naacuteměstek (naacuteměstkyně) pro
ošetřovatelskou peacuteči
X Y hlavniacute sestra
Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy
Ciacutel standardu
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute je jejiacute zkvalitněniacute
Dokumentace
Dekurz
Plaacuten ošetřovatelskeacute peacuteče
Prostřediacute
Lůţko pacienta na standardniacutem odděleniacute
Role sestry v diagnostice bronchopneumonie
Spirometrie
Zvaacuteţeniacute a změřeniacute
Důslednaacute instruktaacuteţ
Sestra zvaacuteţiacute a změřeniacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a vysvětliacute jak bude provaacutedět
maneacutevr dyacutechaacuteniacute
Spraacutevnaacute stimulace pacienta k provaacuteděniacute maneacutevru dyacutechaacuteniacute
Zpočaacutetku pacient normaacutelně dyacutechaacute a poteacute se maximaacutelně nadyacutechne a
prudce vydechne
Edukace o průběhu vyšetřeniacute
Sestra popiacuteše pacientovi průběh celeacuteho vyšetřeniacute
Vysvětliacute mu přiacutepravu na vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu pro vyšetřeniacute
Sestra pacienta vyzve zpočaacutetku k normaacutelniacutemu dyacutechaacuteniacute
Daacutele dle pokynů se pacient maximaacutelně nadyacutechne a poteacute prudce vydechne
Bronchoskopie
Před vyšetřeniacutem
Leacutekařem je zvolen způsob anestezie
Podat sedativa na noc dle potřeby a ordinace
Vysvětlit podstatu a průběh vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu
Podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu
Zajistit laboratorniacute vyacutesledky
Zajistiacute vyacutesledky krevniacutech plynů ndash Astrup
Krevniacute obraz
Krevniacute sraacuteţlivost
Slovem zjistit zda je pacient lačnyacute
Zaznamenat fyziologickeacute funkce
Uschovaacuteniacute pacientovi zubniacute proteacutezy
Odveacutest pacienta i s dokumentaciacute na endoskopickeacute pracoviště
Během vyšetřeniacute
Asistuje leacutekaři
Pacientovi pomaacutehaacute udrţet spraacutevnou polohu
Spraacutevnaacute poloha vleţe meacuteně často vsedě
Pacienta uklidňuje a podporuje
Vliacutednyacutem slovem pacientovi popiacuteše co se praacutevě děje
Na monitoru je moţno popisovat průběh vyšetřeniacute
Nutnaacute je monitorace saturace kysliacutekem
Po vyšetřeniacute
Dle ordinace podat leacuteky tlumiacuteciacute kašel
Monitorace fyziologickyacutech funkciacute a celkoveacuteho stavu
Ziacuteskanyacute materiaacutel označit a odeslat do laboratoře
Dohleacutednout na spraacutevnou polohu vpolosedě
Sledovat charakter sputa a dyacutechaacuteniacute
Zda nedošlo ke krvaacuteceniacute z dyacutechaciacutech cest V tomto přiacutepadě okamţitě
přivolat leacutekaře
Zda nedochaacuteziacute k apnoickyacutem pauzaacutem nebo jinyacutem potiacuteţiacutem V kaţdeacutem
přiacutepadě vţdy volat leacutekaře
2 hodiny bez peroraacutelniacuteho přiacutesunu stravy
24 hodin po vyacutekonu by se neměla řiacutedit motorovaacute vozidla
Krevniacute odběry
Edukace pacienta
Vysvětlit jakeacute odběry a proč
Vysvětleniacute průběhu odběrů
Odběr vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek
Odběry dle pokynů laboratoře
Role setry v leacutečbě bronchopneumonie
Podaacutevaacuteniacute leacuteků dle ordinace leacutekaře
Dle potřeby podaacute zvlhčenyacute kysliacutek
Odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel
Zapojiacute pacienta ve všech oblastech potřeb
Zajistiacute vhodnou polohu pacientovi
Spolupracuje s nutričniacutem terapeutem
Na zaacutekladě nutričniacuteho screeningu je volaacuten ke stanoveniacute vhodneacute diety
Spolupracuje s fyzioterapeutem
Je objednaacutevaacuten vţdy
Provaacutediacute se dechovaacute rehabilitace
Napomaacutehaacute k lepšiacute ventilaci plic
Provaacutediacute lehkeacute kondičniacute cvičeniacute
Literatura
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
2 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
3 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
4 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
5 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
6 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
Zpracovala
Slaacutemovaacute Zuzana
Přiacuteloha č 8 Informativniacute brožura
Informativniacute brožura
Bronchopneumonie
V tomto informativniacutem letaacuteku naleznete zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie
Co je to bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech může navazovat i na virovyacute
zaacutenět
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a
malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry
Vlevo lobulaacuterniacute pneumonie a vpravo bronchopneumonie
81
Jak poznaacutem že maacutem bronchopneumonii
Přiacuteznaky jsou podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute projevujiacute se uacutenavou
malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot kdy nemocnyacute může
vykašlaacutevat hlen kteryacute může byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute schvaacutecenost
Jak probiacutehaacute diagnostika bronchopneumonie
Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute hrudniacuteku patřiacute
vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Spirometrie
Patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute hodnotiacute plicniacute funkce
Sestra zvaacutežiacute a změřiacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a důslednou instruktaacutež
Pro pacienta to znamenaacute že při začaacutetku vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle
pokynů sestry maximaacutelně nadechne a prudce vydechne
82
Vyšetřeniacute krve
krevniacute ionty enzymy krevniacute biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem
CRP močovyacute sediment FW
vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běžně použiacutevanyacutem naacutezvem Astrup
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve vyšetřuje zaacutekladniacute parametry KO a jeho
diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při vzestupu teploty do
vysokyacutech hodnot nad 38degC
Seacuterologickeacute testy mohou pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech
chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech pneumoniiacute
83
Dalšiacute vyšetřeniacute
vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech antigenů v moči
hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umožňuje upřesnit diagnoacutezu
dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum
Jak se bronchopneumonie leacutečiacute
Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Širokospektraacute antibiotika Augmentin nebo Amoksiklav
Doxyhexal nebo Doxybene majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu množstviacute mikrobů
V přiacutepadě hospitalizace se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5 dnů
poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute
Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika eventuelně
expektorantia a mukolytika
Součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta může pomoci zajistit co
nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute možneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů
Preventivniacute opatřeniacute a doporučeniacute
Zdravyacute životniacute styl - je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Udržovaacuteniacute spraacutevneacute
hmotnosti pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důležiteacute odolaacutevat stresu přestat
piacutet alkohol užiacutevat drogy a kouřit Důležityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost
v jiacutedle ndash jiacutest častěji až 5x denně a v menšiacutech porciacutech Viacutece preferovat biacutelkoviny a
vitamiacuteny před sacharidy a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky
84
Nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute
kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u
nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a
zpomaluje hojeniacute Podle statistik
umiacuteraacute v Českeacute republice
na naacutesledky kouřeniacute ať už
aktivniacuteho nebo pasivniacuteho
každyacute paacutetyacute člověk Kouřeniacute
snižuje plodnost mužů i žen
85
Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům - očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem
onemocněniacute a braacuteniacute šiacuteřeniacute nemoci v populaci Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem
infekciacutem se stalo standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute U očkovanyacutech
pacientů byla o 40 - 70 nižšiacute pravděpodobnost že zemřou během hospitalizace
s pneumoniiacute než ti pacienti kteřiacute nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute
prokaacutezalo nižšiacute riziko selhaacuteniacute dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech
komplikaciacute
86
Centrum pro zaacutevisleacute na tabaacuteku
Českeacute Budějovice Ambulance Psychiatrickeacuteho odděleniacute
Nemocnice Českeacute Budějovice as B Němcoveacute 58554
370 87 Českeacute Budějovice
87
Použiteacute zdroje
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash
1996
2 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009
ISBN 978-7345-208-7
3 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210
ndash 0404
4 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-
588-6
5 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
6 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
7 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
8 Odvykaacuteniacute kouřeniacute Intranet Šumperskeacute nemocnice [online] 2012 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z
httpideskynemspkczosetrovatelstviedukace_noveodvykani_kourenipdf
9 Očkovaciacute průkaz Vše o očkovaacuteniacute Vše o očkovaacuteniacute [online] 2009 [cit 2015-01-
14] Dostupneacute z httpwwwockovaci-prukazczpneumokokockovani-proti-
pneumokokovi-snizuje-riziko-umrti-senioru-na-zapal-plichtml
10 Očkovaacuteniacute jako prevence Prevenar 13 Prevenar 13 [online] 2014 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z httpwwwprevenarczockovani-jako-prevence
88
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Abstract
Nurses role in patient care with bronchopneumonie
The basic theoretical recourses The theme of this bachelor work is the role
of nurse in patient care with bronchopneumonie Pneumonie is the most common lung
disease whose incidence does not decrease even at a time of ever more efficient
antibiotik They occur the most in childhood and in old age but they can also occur
because of aspiration This disease today is quite actual because according to estimates
every year every hundredth man comes down with disease in the Czech Republic It is
approximately about 1 000 000 to 1 500 000 citizens It affects the elderly and young
children most commonly In the Czech Republic the overall costs of treating patients
with this disease are estimated at euro 12579543 per year while hospitalization represents
over ninety percent of the direct costs of treatment For hospitalized patients aged 50 -
64 years are the direct costs about euro 63604 for patients over 65 years about 70604
eur Ambulantly treated pneumonia is about 7104 euros for patiens at the age of 50 - 64
years and for patiens over 65 years is about 6814 euros The direct costs are calculated
for one case of hospitalized and ambulanted patient diagnosed with pneumonia
The prognosis in uncomplicated pneumonia is usually favourable Especially
those with other associated diseases are endangered The age of patient reported over
the age of 60 years is prognostically important The total prevention of the flu in the
form of active immunization is very important This immunization is very effective and
reduces the number of respiratory diseases
The aims and research questions Two aims were determined for this bachelor
work The first aim was to map the specifics of nursing care for patients with
bronchopneumonie The second aim was to map the nurses knowledge about the
disease bronchopneumonia Three research questions were established in the
relationship to specified targets The first research question focused on the care of
patients with bronchopneumonie The second one on how nurses acquire the necessary
information The third one last question focused on the specifics in providing nursing
care for a patient with bronchopneumonia
Metodology For achievement of the results of the practical work was used
qualitative research which was conducted through semi - structured interview with
general nurses from lung and internal departments Each interview contained 31
questions Some interviews had been completed by special questions Approximate
length of each interview was 45 minutes The interviews were recorded by dictaphone
with verbal approval of respondents Research group consisted of 8 respondents The
respondents 1 - 4 came from internal department The respondent 2 and 3 then from
internal intensive care The respondents 5 - 8 were from lung department On the base
of data analysis 10 categories and several subcategories was determined
Results Based on data analysis it was found out that the specifics of nursing
care in which respondents agreed include the use of antibiotics as a drug of choice
Among other procedures respondents said the symptoms treating Among the reported
drugs to treat symptoms were most frequently mentioned mucolytics expektorantia and
antipyretics They also agreed on the necessity and importance of sleep mode In the
area of treatment some respondents agreed that the most important nurse interventions
is taking care of the airways and also adequate fluid intake In relation to knowledge it
was found out that all respondents have the necessary knowledge and information
supplements and they improve them The most common source was the Internet or
professional publications or other literature The respondents had sufficient and true
knowledge of the disease itself
Based on the data obtained by qualitative research arose following categories
Lifelong education of nurses Patient characteristics Disease definition
Bronchopneumonia diagnosis Treatment bronchopneumonia A complication of
bronchopneumonia A regimen of nursing care Nursing care Patient education and
Cooperation with other branches
Conclusion The research shows that nurses have the necessary and sufficient
knowledge about the disease bronchopneumonia They know the specifics in providing
nursing care for patients with bronchopneumonia The research showed that the biggest
problem for patients is keeping idle mode The most frequent interventions in
addressing this issue sisters bring educational form and explanation of the necessity of
keeping idle mode The proposal of standard and informative brochure were created in
conclusion arising from the survey
Keywords bronchopneumonia nursing care nurse patient
Prohlaacutešeniacute
Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze
s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury
Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem
se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute
vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve
veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech
Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho
praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ
elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb
zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby
kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s
databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem
vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů
V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015
Zuzana Slaacutemovaacute
Poděkovaacuteniacute
Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute
praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za
korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych
chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute
10
Obsah
Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12
1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17
122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18
123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33
4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34
5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52
6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56
7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61
Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89
11
Seznam použityacutech zkratek
ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech
ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute
FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)
CRP ndash C - reaktivniacute protein
CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie
EKG ndash Elektrokardiogaf
JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče
KO ndash Krevniacute obraz
MR ndash Magnetickaacute rezonance
PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce
RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek
12
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet
vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle
věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti
a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty
Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute
republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute
přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti
U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii
do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)
Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto
onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute
jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět
viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece
hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute
Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo
pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie
13
1 Současnyacute stav
Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době
staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute
praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta
a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute
způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute
naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech
reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece
po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute
čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)
Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute
ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku
onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů
kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů
přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně
okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje
na hranici 99 přiacutepadů (38 46)
Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů
Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543
Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu
U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur
u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se
ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let
okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho
a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest
Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme
byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute
14
neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech
plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)
Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu
a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti
jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute
tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě
hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka
stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem
systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum
maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou
a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute
vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute
tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami
do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9
20 44)
Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň
atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů
V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje
a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je
dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute
činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku
a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)
Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic
vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je
vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo
ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako
na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)
Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos
dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute
hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute
15
ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez
Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami
Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas
nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou
na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute
zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute
vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je
naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny
Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan
na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu
ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute
slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je
vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami
Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou
vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou
připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute
tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)
Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje
na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku
ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem
ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute
rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ
do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede
strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je
asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou
ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky
(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem
tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute
pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou
Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin
16
(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor
mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)
V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute
na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute
vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů
alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje
jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty
dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute
kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)
1 2 Bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem
pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii
patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)
Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo
většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska
mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem
zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny
povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok
coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
17
S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute
leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)
Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků
anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je
definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi
nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě
Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute
můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně
narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute
vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto
přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute
o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci
(3 38)
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie
Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic
Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk
přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute
a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute
v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je
běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute
antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute
pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem
podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem
a antibiotikům (3 17)
Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu
průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme
bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny
klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo
lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se
18
zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute
kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute
bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen
běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva
či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se
zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi
a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)
122 Diagnostika bronchopneumonie
Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů
jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno
realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou
ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute
hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute
zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako
doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute
biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit
můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)
Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů
ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute
nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst
a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom
vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech
infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute
bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku
a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech
přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz
tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)
19
Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute
hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute
diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku
na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute
formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu
dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje
funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde
a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je
v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel
vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra
pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku
vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne
a prudce vydechne (10 57)
Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute
biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW
a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute
funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy
plicniacutech funkciacute (24 29)
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech
elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute
řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute
a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při
vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr
krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra
ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou
pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech
20
pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech
antigenů v moči (24 29)
Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute
punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme
zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)
Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute
bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)
Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet
proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech
vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů
naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho
vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute
Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci
kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou
vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se
zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute
edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy
provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute
zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad
při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle
postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta
edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra
odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport
odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50
55)
Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje
prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute
a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem
vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při
vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta
21
připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute
anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi
vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat
fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc
před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny
veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil
Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během
samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu
a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra
pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute
a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat
stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute
a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)
Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech
přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute
karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)
123 Leacutečba bronchopneumonie
Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je
nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute
pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů
neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno
antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech
patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute
situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)
Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce
Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady
tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute
mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou
doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky
22
odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od
hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute
předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho
uacutečinku (15 19 22)
Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně
V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme
Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute
makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute
způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak
doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako
ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo
cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky
hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5
dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba
přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti
ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19
25)
Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě
ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna
antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou
chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje
V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně
dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme
počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO
nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace
U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech
cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika
eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe
celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid
na lůţku (10 23 26 50)
23
Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit
co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient
nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute
specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute
prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za
sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda
reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech
podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute
metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute
bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů
Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu
hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)
V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika
Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute
statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem
těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute
aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute
gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute
pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute
fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho
stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze
uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)
Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb
Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle
ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina
pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či
staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh
onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena
a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)
24
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie
Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute
postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute
komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces
vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo
febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie
vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru
mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat
stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě
zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)
K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax
atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS
byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute
neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute
ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech
komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute
hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)
Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem
infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky
srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi
projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza
Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy
Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky
Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash
hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech
25
komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute
se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně
lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute
Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat
v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou
zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku
intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest
a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti
na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute
klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute
tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute
(29 41)
V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou
(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute
tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje
a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve
semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu
z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy
s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech
prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem
nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry
Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku
a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech
dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak
26
působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem
provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je
Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)
Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem
zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute
zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten
aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute
je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten
vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle
potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute
se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech
jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech
systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna
neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)
K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji
pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti
vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji
pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute
podpory (16 47)
132 Edukace pacienta
Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem
edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem
aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem
stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně
před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček
do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou
hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat
stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit
jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a
27
v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy
a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)
V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř
pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute
Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute
zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute
v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute
člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při
odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat
Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit
jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem
jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit
naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute
zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se
nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)
Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje
hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute
proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten
o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika
dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou
v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute
šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc
můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela
vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute
mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech
pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo
standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ
zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech
onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute
pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute
28
nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute
dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute
prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně
prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza
s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute
stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute
průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena
ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute
i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007
Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota
organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute
přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak
Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče
nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace
poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat
si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem
a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak
srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje
přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace
podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost
zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6
14 35)
V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha
vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)
Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech
nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu
K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech
29
dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto
stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly
v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu
U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci
a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute
hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret
z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute
pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi
jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce
(6 14 35)
Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit
ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav
nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech
činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe
byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute
odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG
upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost
aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na
intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG
odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute
vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho
(6 14 35)
Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity
vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako
neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute
i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute
nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute
energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute
tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet
30
poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute
vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute
nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje
uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře
podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)
V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto
pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav
při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute
při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako
subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy
Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute
přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute
a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit
se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute
intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute
analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)
31
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky
21 Ciacutele praacutece
V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele
Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute
Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
22 Vyacutezkumneacute otaacutezky
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
32
3 Metodika
3 1 Metodika praacutece
Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl
proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a
interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl
zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek
na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem
stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a
rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve
kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as
Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute
hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute
ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na
některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově
dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami
proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna
sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o
zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny
podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly
zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat
bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek
byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute
v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv
koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně
stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)
33
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru
Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely
z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče
Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a
nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců
do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr
respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech
odděleniacutech
Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto
onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a
března 2015
34
4 Vyacutesledky vyacutezkumu
Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje
R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8
Věk 30 50 30 25 29 30 29 27
Odděleniacute Interniacute
odd
Interniacute
JIP
Interniacute
JIP
Interniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute odd
Celkovaacute deacutelka
praxe
11 let 31 let 10 let 6 let 7 5
let
8 let 7 5
let
5 let
Deacutelka praxe na
odděleniacute
6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5
let
6 měs
Praxe na jinyacutech
odděleniacutech
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Interniacute
odd
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Onkologie
ARO
ADP
Ano ndash
ARO
Ne Ne Ano ndash
uacutestav
sociaacutelniacute
peacuteče
Setkaacuteniacute
s broncho-
pneumoniiacute
Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne
Nejvyššiacute
vzdělaacuteniacute
DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita
Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech
odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek
se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let
Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech
odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech
setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute
nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou
titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze
R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute
35
Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute
Kategorie Podkategorie
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Charakteristika pacientů
Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku
Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence
Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace
Komplikace bronchopneumonie
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute
leacutečebneacuteho reţimu
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Edukace
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace
a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje
podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii
ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku
hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii
nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu
36
Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu
k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel
prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou
informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako
součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute
respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5
R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8
doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou
organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1
R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku
bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů
s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je
v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě
neměla moţnost
Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute
i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze
zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo
(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na
nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje
daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se
zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema
bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference
ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla
bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo
37
Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Kategorie ndash Charakteristika pacientů
Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute
skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute
onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou
kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo
bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli
onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto
onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute
nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo
R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny
věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla
ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se
nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute
Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Odbornaacute literatura
a internet Seminaacuteře
Kolegoveacute a
kolegyně
Charakteristika
pacientů
60 ndash 70 let
Věk nad 75
let věku
38
Kategorie ndash Definice onemocněniacute
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich
odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam
Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla
bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď
uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute
zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7
byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute
bronchy
Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku
V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji
jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute
respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute
bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho
nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je
přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou
draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu
aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu
pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu
vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata
39
Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute
Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie
Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute
spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na
kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla
bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura
vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče
seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se
provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve
sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato
odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute
odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute
vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa
krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom
krevniacute obrazldquo
V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři
respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze
Definice
onemocněniacute
Přiacutečiny vzniku
Bakterie
Koky a
pneumokoky
Viry a pliacutesně
Běţneacute nachlazeniacute
Aspirace stravy
Pooperačniacute stav
Oslabenaacute imunita
Mykoplazmata
Zaacutenětlivaacute
infiltrace
plicniacute tkaacuteně
40
s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla
bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na
plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a
radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory
spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8
odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou
Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence
Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily
respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG
vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak
kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu
pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve
stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla
ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG
rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod
pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji
vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se
v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo
s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace
leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute
dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve
telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu
anebo dojde saacutemldquo (R5)
41
Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie
Diagnostika
bronchopneumonie
Ošetřovatelskeacute
intervence
Vyšetřeniacute
RTG S+P
Kultivace sputa
Krevniacute odběry se
zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute
markery ndash FW CRP
KO
Anamneacuteza
Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute
Spolupraacutece s ostatniacutemi
obory
Plicniacute
Interna
RDO
Laboratoře
Rehabilitace
Odběry dle ordinace
leacutekaře
Kontrola vyacutesledků
Evidence vyacutesledků
RTG objednat
telefonicky
Pacient odejde saacutem
nebo je doprovaacutezen
42
Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie
V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je
zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem
miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute
na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky
shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute
odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla
bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle
ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie
mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute
režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech
uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo
umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto
bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute
inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup
leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute
naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou
veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo
Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii
Podkategorie - Deacutelka hospitalizace
Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute
zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute
respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute
na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu
pacientaldquo
43
Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie
Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie
R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute
odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako
dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet
pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute
komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo
Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem
R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute
ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se
zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem
a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2
a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou
věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly
Leacutečba bronchopneumonie
ATB
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Deacutelka
hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny
44
Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie
Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim
V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty
R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute
fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče
o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem
bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo
Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku
ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho
režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo
(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se
vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3
uvedla respiračniacute selhaacuteniacute
Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu
Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek
tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem
teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako
největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin
a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek
tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient
Komplikace
bronchopneumonie
Respiračniacute selhaacuteniacute
Absces
Pleuritida
ARDS
Pleuraacutelniacute vyacutepotek
Zhoršeniacute stavu
45
nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim
přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo
Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče
V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla
bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech
onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u
všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute
se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech
onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Klidovyacute reţim
Dechovaacute
rehabilitace
Peacuteče o dyacutechaciacute
cesty
Oxygenoterapie
Dostatek tekutin
Nejčastějšiacute chyba
v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Nedostatek tekutin
Klid na lůţku
Inhalačniacute terapie
46
mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7
leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost
bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla
bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim
dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo
R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8
svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně
na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla
i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest
a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou
a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta
a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute
R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče
R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli
školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků
a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu
a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute
peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou
rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti
tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho
reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na
aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je
zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo
Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci
ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla
bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak
nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu
dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je
47
zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute
a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla
bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute
fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou
činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi
takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti
a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute
u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje
monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou
rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute
pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4
uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči
v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute
pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe
postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo
(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit
polohuldquo uvedla R3
48
Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Je stejnaacute jako u jinyacutech
plicniacutech onemocněniacute
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Antibiotika
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka
pacienta
Peacuteče v oblasti
soběstačnosti vyacuteţivy
pohyboveacuteho reţimu
hygieny
Edukace
49
Kategorie ndash Edukace pacienta
Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)
Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute
a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem
R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček
Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně
klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute
dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti
podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během
edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute
leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny
a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh
hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute
budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků
a vyšetřeniacutechldquo
Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta
Edukace pacienta
Uacutestniacute forma
Forma letaacuteků
Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Co je to za onemocněniacute
Doba leacutečby
50
Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5
- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace
Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře
Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou
otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo
R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute
dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď
obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute
naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci
a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo
R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn
nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten
pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo
(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute
nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou
odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo
R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem
screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7
uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba
nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut
navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně
s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje
51
Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Fyzioterapie Nutričniacute
terapeut
Je volaacuten a
objednaacuten
Provaacutediacute dechovou
rehabilitaci
Lehkeacute kondičniacute
cvičeniacute
Dle vyacutesledků
nutričniacuteho
screeningu volaacuten
Voliacute vhodnou
dietu
52
5 Diskuze
Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem
bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti
v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden
kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech
interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry
z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash
R8
Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute
uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31
otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se
respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute
kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i
Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute
uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako
přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute
onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla
bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo
srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla
diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi
zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto
pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů
selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem
opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute
rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a
přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute
opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem
probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při
53
onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek
energie na regeneraci
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech
plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem
ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik
nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute
uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů
se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a
naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu
antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute
takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient
dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem
pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o
dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute
v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech
podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute
nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten
uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i
Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou
rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute
rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute
kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje
horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je
takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute
předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou
pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U
hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou
peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech
vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik
54
leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti
vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace
Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou
předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem
terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou
funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty
učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem
zkvalitněniacute ventilace plic
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute
zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka
uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na
interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium
informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se
setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době
sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji
přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto
se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i
R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně
když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že
potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo
internetu a ze seminaacuteřů
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic
Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a
plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute
potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku
byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď
rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z
běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo
55
RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly
teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos
v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute
odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a
velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek
Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute
spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute
s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem
odděleniacutem a s rehabilitaciacute
V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute
antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa
prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se
vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i
Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces
ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako
komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale
takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna
respondentka se setkala s ARDS
56
6 Zaacutevěr
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece
byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice
bronchopneumonie
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2
vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute
ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacientů s bronchopneumoniiacute
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice
bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute
znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem
informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech
zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku
Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute
v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly
ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute
peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo
ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute
Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty
a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře
nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute
57
7 Seznam použiteacute literatury
1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č
3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184
2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute
Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404
4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten
Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0
5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech
zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů
Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z
httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf
6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd
Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN
8070133031
7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly
1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8
8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke
zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN
978-80-247-2860-5
9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X
10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009
ISBN 978-80-247-3240-4
12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5
13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-
80-247-3240-4
58
14 HERDMAN Heather T Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Definiceampklasifikace Praha
Grada Publishing as 2013 ISBN 978-80-247-4328-8
15 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
16 KAPOUNOVAacute Gabriela Ošetřovatelstviacute v intenzivniacute peacuteči 1 vyd Praha Grada
Publishing 2007 ISBN 978-80-247-1830-9
17 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
18 KITTNAR Otomar Leacutekařskaacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing 2011
ISBN 978-80-247-3068-4
19 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
20 KOLAacuteŘ Pavel Rehabilitace v klinickeacute praxi 1 vyd Praha Galeacuten 2009 ISBN
978-80-7262-657-1
21 KOLEK Viacutetězslav A KOLEKTIV Pneumologie 1 vyd Praha Maxdorf 2011
ISBN 978-80-7345-255-1
22 KOLEK Viacutetězslav Pneumologie 2 vyd Praha Maxdorf 2014 ISBN 978-80-
7345-387-9
23 KOLEK Viacutetězslav Komunitniacute pneumonie Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2006 č 6 s
630 ISSN 1212 ndash 4184
24 KOLEK Viacutetězslav Nejnovějšiacute aspekty v diagnostice a leacutečbě pneumoniiacute
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2011 č 6 s 644 ISSN 1212 ndash 4184
25 KOLEK Viacutetězslav Současnaacute doporučeniacute diagnostiky a leacutečby pneumonie Remedia
2003 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
26 KOLEK Viacutetězslav Pneumonie jako věčneacute teacutema pro ambulantniacute praxi i
specializovaneacute pracoviště Remedia 2008 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
27 KONEČNAacute Hana a Markeacuteta SUDOVAacute Jak daacutel s pěstounskou peacutečiacute na přechodnou
dobu Praha Středisko naacutehradniacute rodinneacute peacuteče o s 2011 ISBN 978-80-87455-08-
1
28 KRAacuteLIacuteKOVAacute Eva Leacutečba zaacutevislosti na tabaacuteku Leacutekařskeacute listy 2007 č 2 s 10
ISSN 0044 ndash 1996
59
29 KŘIVAacuteNKOVAacute Markeacuteta Somatologie Učebnice pro středniacute zdravotnickeacute školy
1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN 978-80-247-2988-6
30 KUČEROVAacute Marie Uacuteloha sestry při spirometrickeacutem vyšetřeniacute Sestra 2006 č 4
s 36 ISSN 1210 ndash 0404
31 LANGMEIER Miloš Zaacuteklady leacutekařskeacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2009 ISBN 978-80-247-2526-0
32 LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č
2 ISSN 1212 ndash 4184
33 MAČAacuteK Jirka a Jana MAČAacuteKOVAacute Patologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2004 ISBN 80-247-0785-3
34 MERKUNOVAacute Alena a Miroslav OREL Anatomie a fyziologie člověka Pro
humanitniacute obory 1 vyd Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1521-6
35 MIKŠOVAacute Zdeňka Marie FROŇKOVAacute a Marie ZAJIacuteČKOVAacute Kapitoly z
ošetřovatelskeacute peacuteče II Aktualizovaneacute a doplněneacute vydaacuteniacute 1 vyd Praha Grada
Publishing 2006 ISBN 80-247-1443-4
36 MLYacuteNKOVAacute Jana Pečovatelstviacute 1diacutel učebnice pro obor sociaacutelniacute peacuteče -
pečovatelskaacute činnost 1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-
3184-1
37 MOORHOUSE Mary F Kapesniacute průvodce zdravotniacute sestry Českaacute asociace sester
Praha Grada Publishing as 2001 ISBN 80-247-0242-8
38 MOUREK Jindřich Fyziologie učebnice pro studenty zdravotnickyacutech oborů 1
vyd Praha Grada Publishing 2005 ISBN 80-247-1190-7
39 NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro vyacuteuku
Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113
40 PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009
[cit 2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml
41 PRYMULA Roman Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem onemocněniacutem v dospělosti
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2013 č 9 s 70 ISSN 1212 ndash 4184
60
42 SEIDL Zdeněk Neurologie pro neleacutekařskeacute zdravotnickeacute obory 1 vyd Praha
Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-2733-2
43 SLEZAacuteKOVAacute Lenka A KOLEKTIV Ošetřovatelstviacute pro středniacute zdravotnickeacute
školy I Interna 2 vyd Praha Grada Publishing 2012 ISBN 978-80-247-3601-3
44 SLEZAacuteKOVAacute Lenka Ošetřovatelstviacute v chirurgii I 1 vyd Praha Grada
Publishing 2010 ISBN 978-247-3129-2
45 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
46 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute II 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1777-8
47 ŠAMAacuteNKOVAacute Marie Zaacuteklady ošetřovatelstviacute 1 vyd Praha Karolinum 2006
ISBN 80-246-1091-4
48 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
49 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
50 TICHOPAacuteD Aleš Klinickeacute a ekonomickeacute dopady komunitniacute pneumonie u
dospělyacutech pacientů v zemiacutech Visegraacutedskeacute skupiny burden of dinase
Farmakoekonomika 2012 č 1 ISSN 1801 ndash 6367
51 TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml
52 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
53 Medixaorg Medixaorg [online] 2012 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httpcsmedixaorgnemocibronchopneumonie
54 Atelektaacuteza Velkyacute leacutekařskyacute slovniacutek [online] 2008 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httplekarskeslovnikyczpojematelektaza
61
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Přiacuteloha č 2 Bronchoskopie
Přiacuteloha č 3 Spirometrie
Přiacuteloha č 4 Zaacuteznam spirometrie
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech
odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester pracujiacuteciacutech na
interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
Přiacuteloha č 6 Otaacutezky k rozhovoru
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
Přiacuteloha č 8 Informativniacute broţura
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Zdroj NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro
vyacuteuku Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113 (39)
Přiacuteloha č 2 Spirometrie
Zdroj
TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml (51)
Přiacuteloha č 3 Zaacuteznam spirometrire
Zdroj
LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č 2
ISSN 1212 ndash 4184 (32)
Přiacuteloha č 4 Bronchoskopie
Zdroj
PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009 [cit
2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml (40)
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a
jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester
pracujiacuteciacutech na interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
sect 4
Všeobecnaacute sestra
(1) Všeobecnaacute sestra vykonaacutevaacute činnosti podle sect 3 odst 1 a daacutele bez odborneacuteho
dohledu a bez indikace v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem poskytuje přiacutepadně
zajišťuje zaacutekladniacute a specializovanou ošetřovatelskou peacuteči prostřednictviacutem
ošetřovatelskeacuteho procesu Přitom zejmeacutena můţe
a) vyhodnocovat potřeby a uacuteroveň soběstačnosti pacientů projevů jejich
onemocněniacute rizikovyacutech faktorů a to i za pouţitiacute měřiciacutech technik pouţiacutevanyacutech v
ošetřovatelskeacute praxi (napřiacuteklad testů soběstačnosti rizika proleţenin měřeniacute intenzity
bolesti stavu vyacuteţivy)
b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologickeacute funkce pacientů to je dech puls
elektrokardiogram tělesnou teplotu krevniacute tlak a dalšiacute tělesneacute parametry
c) pozorovat hodnotit a zaznamenaacutevat stav pacienta
d) zajišťovat herniacute aktivity dětiacute
e) zajišťovat a provaacutedět vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute
cestou a kapilaacuterniacute krve semikvantitativniacutemi metodami (diagnostickyacutemi prouţky)
f) provaacutedět odsaacutevaacuteniacute sekretů z horniacutech cest dyacutechaciacutech a zajišťovat jejich
průchodnost
g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůţe a chronickeacute raacuteny a ošetřovat
stomie centraacutelniacute a periferniacute ţilniacute vstupy
h) provaacutedět ve spolupraacuteci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitačniacute
ošetřovaacuteniacute to je zejmeacutena polohovaacuteniacute posazovaacuteniacute dechovaacute cvičeniacute a metody bazaacutelniacute
stimulace s ohledem na prevenci a naacutepravu hybnyacutech a tonusovyacutech odchylek včetně
prevence dalšiacutech poruch z mobility
i) provaacutedět naacutecvik sebeobsluhy s ciacutelem zvyšovaacuteniacute soběstačnosti
j) edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby v ošetřovatelskyacutech postupech a
připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
k) orientačně hodnotit sociaacutelniacute situaci pacienta identifikovat potřebnost spolupraacutece
sociaacutelniacuteho nebo zdravotně-sociaacutelniacuteho pracovniacuteka a zprostředkovat pomoc v otaacutezkaacutech
sociaacutelniacutech a sociaacutelně-praacutevniacutech
l) zajišťovat činnosti spojeneacute s přijetiacutem přemisťovaacuteniacutem a propuštěniacutem pacientů
m) provaacutedět psychickou podporu umiacuterajiacuteciacutech a jejich bliacutezkyacutech a po stanoveniacute smrti
leacutekařem zajišťovat peacuteči o tělo zemřeleacuteho a činnosti spojeneacute s uacutemrtiacutem pacienta
n) přejiacutemat kontrolovat uklaacutedat leacutečiveacute přiacutepravky včetně naacutevykovyacutech laacutetek (daacutele
jen bdquoleacutečiveacute přiacutepravkyldquo) manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zaacutesobu
o) přejiacutemat kontrolovat a uklaacutedat zdravotnickeacute prostředky a praacutedlo manipulovat s
nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zaacutesobu
(2) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem všeobecneacute sestry se
specializovanou způsobilostiacute nebo porodniacute asistentky se specializovanou způsobilostiacute v
oboru v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem můţe vykonaacutevat činnosti podle
odstavce 1 piacutesm b) aţ i) při poskytovaacuteniacute vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
(3) Všeobecnaacute sestra můţe vykonaacutevat bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace
leacutekaře činnosti při poskytovaacuteniacute preventivniacute diagnostickeacute leacutečebneacute rehabilitačniacute
neodkladneacute a dispenzaacuterniacute peacuteče Přitom zejmeacutena připravuje pacienty k diagnostickyacutem a
leacutečebnyacutem postupům na zaacutekladě indikace leacutekaře je provaacutediacute nebo při nich asistuje
zajišťuje ošetřovatelskou peacuteči při těchto vyacutekonech a po nich zejmeacutena můţe
a) podaacutevat leacutečiveacute přiacutepravky s vyacutejimkou nitroţilniacutech injekciacute nebo infuziacute u
novorozenců a dětiacute do 3 let a s vyacutejimkou radiofarmak pokud neniacute daacutele uvedeno jinak
b) zavaacutedět a udrţovat kysliacutekovou terapii
c) provaacutedět screeningovaacute a depistaacuteţniacute vyšetřeniacute odebiacuterat biologickyacute materiaacutel a
orientačně hodnotit zda jsou vyacutesledky fyziologickeacute
d) provaacutedět ošetřeniacute akutniacutech a operačniacutech ran včetně ošetřeniacute dreacutenů
e) provaacutedět katetrizaci močoveacuteho měchyacuteře ţen a diacutevek nad 10 let pečovat o
močoveacute kateacutetry pacientů všech věkovyacutech kategoriiacute včetně vyacuteplachů močoveacuteho
měchyacuteře
f) provaacutedět vyacuteměnu a ošetřeniacute tracheostomickeacute kanyly zavaacutedět nazogastrickeacute
sondy pacientům při vědomiacute staršiacutem 10 let pečovat o ně a aplikovat vyacuteţivu sondou
přiacutepadně ţaludečniacutemi nebo duodenaacutelniacutemi stomiemi u pacientů všech věkovyacutech
kategoriiacute
g) provaacutedět vyacuteplach ţaludku u pacientů při vědomiacute staršiacutech 10 let
(4) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem leacutekaře můţe
a) aplikovat nitroţilně krevniacute derivaacutety
b) asistovat při zahaacutejeniacute aplikace transfuzniacutech přiacutepravků a daacutele bez odborneacuteho
dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat
ji
ČINNOSTI ZDRAVOTNICKYacuteCH
PRACOVNIacuteKŮ PO ZIacuteSKAacuteNIacute
SPECIALIZOVANEacute ZPŮSOBILOSTI
HLAVA I
VŠEOBECNAacute SESTRA
SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTIacute
sect 54
Činnosti všeobecneacute sestry
se specializovanou způsobilostiacute
Všeobecnaacute sestra uvedenaacute v sect 55 aţ 67 po ziacuteskaacuteniacute specializovaneacute způsobilosti
vykonaacutevaacute činnosti podle sect 4 a daacutele bez odborneacuteho dohledu a bez indikace poskytuje a
organizuje ošetřovatelskou peacuteči včetně vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče v
oboru specializace přiacutepadně zaměřeniacute Přitom zejmeacutena můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace
1
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech ošetřovatelskyacutech
postupech a připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
2
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska moţnosti vzniku komplikaciacute a
naacutehlyacutech přiacutehod a podiacutelet se na jejich řešeniacute
3
koordinovat praacuteci členů ošetřovatelskeacuteho tyacutemu v oblasti sveacute specializace
4
hodnotit kvalitu poskytovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
5
provaacutedět ošetřovatelskyacute vyacutezkum zejmeacutena identifikovat oblasti vyacutezkumneacute
činnosti realizovat vyacutezkumnou činnost a vytvaacuteřet podmiacutenky pro aplikaci
vyacutesledků vyacutezkumů do klinickeacute praxe na vlastniacutem pracovišti i v raacutemci oboru
6
připravovat standardy specializovanyacutech postupů v rozsahu sveacute způsobilosti
7
veacutest specializačniacute vzdělaacutevaacuteniacute v oboru sveacute specializace
b) na zaacutekladě indikace leacutekaře
1
provaacutedět přiacutepravu pacientů na specializovaneacute diagnostickeacute a leacutečebneacute postupy
doprovaacutezet je a asistovat během vyacutekonů sledovat je a ošetřovat po vyacutekonu
2
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech diagnostickyacutech a
leacutečebnyacutech postupech
sect 60
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech vykonaacutevaacute u dospěleacuteho pacienta činnosti podle sect
54 a daacutele můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace leacutekaře
1
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů včetně přiacutepravy na jeho naacutevrat do
vlastniacuteho sociaacutelniacuteho prostřediacute
2
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů zaměřeneacute na posiacuteleniacute a udrţeniacute
soběstačnosti a mentaacutelniacute schopnosti pacienta se zohledněniacutem jeho věku
prostřednictviacutem ciacutelenyacutech aktivit
3
poskytovat paliativniacute peacuteči vyhledaacutevat aktuaacutelniacute potřeby pacienta a koordinovat
tyacutemovou spolupraacuteci v peacuteči o pacienta v terminaacutelniacutem stadiu
4
vykonaacutevat preventivniacute a protiepidemiologickaacute opatřeniacute u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
5
edukovat pacienta a jiacutem určeneacute osoby v oblastech prevence onemocněniacute přitom
spolupracovat s fyzioterapeutem nutričniacutem terapeutem a zdravotně-sociaacutelniacutem
pracovniacutekem
6
provaacutedět poradenskou a dispenzaacuterniacute činnost zaměřenou na problematiku
onemocněniacute vnitřniacutech orgaacutenů indikovat zdravotnickeacute prostředky
7
hodnotit a ošetřovat chronickeacute raacuteny doporučovat vhodneacute kryciacute materiaacutely
b) bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře poskytovat preventivniacute
diagnostickou leacutečebnou rehabilitačniacute neodkladnou a dispenzaacuterniacute peacuteči u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
Zdroj
ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech zdravotnickyacutech
pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů Českeacute republiky 2011
čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-
2011pdf (5)
Přiacuteloha č 6 Rozhovor
KATEGORIZAČNIacute OTAacuteZKY
1) Jakyacute je Vaacuteš věk
2) Na ktereacutem odděleniacute pracujete
a) Jak dlouhaacute je celkovaacute deacutelka Vašiacute praxe
b) Jak dlouhaacute je praxe na tomto odděleniacute
3) Pracovala jste i na jinyacutech odděleniacutech
a) Na kteryacutech
b) Setkala jste se i tam s bronchopneumoniiacute
c) U jakyacutech pacientů jste se s tiacutemto onemocněniacutem setkala
d) Měli bronchopneumonii jako zaacutekladniacute onemocněniacute nebo vznikla jako
přidruţeneacute onemocněniacute
4) Jakeacute je Vaše nejvyššiacute dosaţeneacute vzdělaacuteniacute
a) Prohlubujete si vědomosti o bronchopneumonii daacutel
Jak ziacuteskaacutevaacutete informace
Školiacutete se v raacutemci seminaacuteřů pořaacutedanyacutech Vašiacute nemocniciacute
Jakeacute jsou to seminaacuteře a na co jsou orientovaneacute
b) Vzdělaacutevaacutete se ve sveacutem oboru i po ukončeniacute školy
5) Jste registrovanaacute sestra
6) Absolvovala jste nějakyacute seminaacuteř na teacutema bronchopneumonie
a) Kolik
b) Byly obsahově stejneacute
c) Na co byl přesně zaměřen
d) Co jste se v něm dozvěděla
e) V čem byl podle Vaacutes přiacutenosnyacute
f) Chyběla Vaacutem v seminaacuteři nějakaacute důleţitaacute informace
g) Doplnila by jste něco důleţiteacuteho na zaacutekladě Vašich zkušenostiacute z praxe co
v seminaacuteři nezaznělo
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA ZNALOSTI SESTER V PEacuteČI O
PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
7) Co je to bronchopneumonie
8) Jakeacute jsou hlavniacute přiacutečiny vzniku bronchopneumonie
9) Jakaacute je diagnostika bronchopneumonie
a) S jakyacutemi obory spolupracujete
10) Jakeacute znaacutete postupy leacutečby u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Jak konkreacutetně probiacutehaacute leacutečba na Vašem odděleniacute
11) Jakeacute mohou nastat komplikace u bronchopneumonie
a) S jakyacutemi jste se konkreacutetně setkala
b) U jakeacute věkoveacute skupiny pacientů to bylo
c) Měli nějakaacute přidruţenaacute onemocněniacute
d) Jak probiacutehalo leacutečeniacute komplikaciacute
12) Jakaacute jsou reţimovaacute opařeniacute u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Co můţe nastat při nedodrţeniacute leacutečebneacuteho reţimu
b) Ktereacute z reţimovyacutech opatřeniacute majiacute pacienti největšiacute probleacutem dodrţet
c) Jak to řešiacutete
d) S čiacutem jste se konkreacutetně setkala
13) Maacute Vaše odděleniacute zavedenyacute standard ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
a) Můţu ho vidět
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKEacute
PEacuteČE U PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
14) Jak častaacute je bronchopneumonie na Vašem odděleniacute
15) Jak probiacutehaacute a jak dlouhaacute byacutevaacute hospitalizace pacientů s bronchopneumoniiacute
16) Jakaacute skupina pacientů je podle Vaacutes nejviacutece ohroţena a jakyacute je průměrnyacute věk
pacientů s bronchopneumoniiacute
17) V čem je peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech
onemocněniacute
18) Na co se musiacutete prioritně zaměřit v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
19) Jakaacute je podle Vaacutes role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
20) Co je důleţiteacute při prvniacutem kontaktu s pacientem s bronchopneumoniiacute
21) Jakaacute nejčastějšiacute vyšetřeniacute jsou provaacuteděna u pacienta s bronchopneumoniiacute
22) Co všechno kontrolujete u pacienta s bronchopneumoniiacute
23) V jakyacutech oblastech nejviacutece zaměřujete ošetřovatelskou peacuteči
a) Co nejviacutece dělaacutete u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče
b) V jakeacute oblasti potřebujiacute pacienti nejviacutece pomoci
24) Jakeacute nejčastějšiacute leacuteky se vyuţiacutevajiacute při leacutečbě bronchopneumonie
25) Jak je leacutečba snaacutešena pacienty
26) Jakaacute je spolupraacutece pacienta při leacutečbě bronchopneumonie
27) Co nejviacutece pacienta zajiacutemaacute ohledně onemocněniacute
28) Jakyacutem způsobemformou edukujete pacienta
29) Čeho se tyacutekaacute edukaceinformace ktereacute předaacutevaacutete pacientovi
30) Jak spolupracujete s nutričniacutem terapeutem
31) Jak spolupracujete s fyzioterapeutem
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
STANDARDNIacute OŠETŘOVATELSKYacute POSTUP Naacutezev SOP Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Charakteristika standardu Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Oblast peacuteče individualizovanaacute
Ciacutelovaacute skupina pacientů Pacienti s bronchopneumoniiacute
Miacutesto použitiacute Lůţkovaacute odděleniacute interniacutech a plicniacutech odděleniacute
Poskytovateleacute peacuteče pro něž je
standard zaacutevaznyacute
Všeobecneacute sestry ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č962004
Sb ve zněniacute novely zaacutekona č1052011 Sb
Všeobecneacute sestry specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Porodniacute asistentky ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č
962004 Sb ve zněniacute novely zaacutekona č 1052011 Sb
Porodniacute asistentky specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Zdravotničtiacute asistenti dle zaacutekona č 962004 Sb ve zněniacute novely
zaacutekona č 1052011 Sb
Odpovědnost za realizaci Vedouciacute pracovniacuteci na uacuteseku ošetřovatelskeacute peacuteče
Platnost standardu od 192015
Frekvence kontroly 1x 3 roky
Revize standardu provedena dne
Kontrolu vykonaacute Manaţerka ošetřovatelstviacute (manaţerka kvality ošetřovatelskeacute
peacuteče hlavniacute sestra vrchniacute sestra staničniacute sestra)
Kontaktniacute osoba X Y vrchniacute sestra plicniacuteho a interniacuteho odděleniacute
Schvaacutelila
Naacuteměstek (naacuteměstkyně) pro
ošetřovatelskou peacuteči
X Y hlavniacute sestra
Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy
Ciacutel standardu
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute je jejiacute zkvalitněniacute
Dokumentace
Dekurz
Plaacuten ošetřovatelskeacute peacuteče
Prostřediacute
Lůţko pacienta na standardniacutem odděleniacute
Role sestry v diagnostice bronchopneumonie
Spirometrie
Zvaacuteţeniacute a změřeniacute
Důslednaacute instruktaacuteţ
Sestra zvaacuteţiacute a změřeniacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a vysvětliacute jak bude provaacutedět
maneacutevr dyacutechaacuteniacute
Spraacutevnaacute stimulace pacienta k provaacuteděniacute maneacutevru dyacutechaacuteniacute
Zpočaacutetku pacient normaacutelně dyacutechaacute a poteacute se maximaacutelně nadyacutechne a
prudce vydechne
Edukace o průběhu vyšetřeniacute
Sestra popiacuteše pacientovi průběh celeacuteho vyšetřeniacute
Vysvětliacute mu přiacutepravu na vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu pro vyšetřeniacute
Sestra pacienta vyzve zpočaacutetku k normaacutelniacutemu dyacutechaacuteniacute
Daacutele dle pokynů se pacient maximaacutelně nadyacutechne a poteacute prudce vydechne
Bronchoskopie
Před vyšetřeniacutem
Leacutekařem je zvolen způsob anestezie
Podat sedativa na noc dle potřeby a ordinace
Vysvětlit podstatu a průběh vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu
Podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu
Zajistit laboratorniacute vyacutesledky
Zajistiacute vyacutesledky krevniacutech plynů ndash Astrup
Krevniacute obraz
Krevniacute sraacuteţlivost
Slovem zjistit zda je pacient lačnyacute
Zaznamenat fyziologickeacute funkce
Uschovaacuteniacute pacientovi zubniacute proteacutezy
Odveacutest pacienta i s dokumentaciacute na endoskopickeacute pracoviště
Během vyšetřeniacute
Asistuje leacutekaři
Pacientovi pomaacutehaacute udrţet spraacutevnou polohu
Spraacutevnaacute poloha vleţe meacuteně často vsedě
Pacienta uklidňuje a podporuje
Vliacutednyacutem slovem pacientovi popiacuteše co se praacutevě děje
Na monitoru je moţno popisovat průběh vyšetřeniacute
Nutnaacute je monitorace saturace kysliacutekem
Po vyšetřeniacute
Dle ordinace podat leacuteky tlumiacuteciacute kašel
Monitorace fyziologickyacutech funkciacute a celkoveacuteho stavu
Ziacuteskanyacute materiaacutel označit a odeslat do laboratoře
Dohleacutednout na spraacutevnou polohu vpolosedě
Sledovat charakter sputa a dyacutechaacuteniacute
Zda nedošlo ke krvaacuteceniacute z dyacutechaciacutech cest V tomto přiacutepadě okamţitě
přivolat leacutekaře
Zda nedochaacuteziacute k apnoickyacutem pauzaacutem nebo jinyacutem potiacuteţiacutem V kaţdeacutem
přiacutepadě vţdy volat leacutekaře
2 hodiny bez peroraacutelniacuteho přiacutesunu stravy
24 hodin po vyacutekonu by se neměla řiacutedit motorovaacute vozidla
Krevniacute odběry
Edukace pacienta
Vysvětlit jakeacute odběry a proč
Vysvětleniacute průběhu odběrů
Odběr vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek
Odběry dle pokynů laboratoře
Role setry v leacutečbě bronchopneumonie
Podaacutevaacuteniacute leacuteků dle ordinace leacutekaře
Dle potřeby podaacute zvlhčenyacute kysliacutek
Odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel
Zapojiacute pacienta ve všech oblastech potřeb
Zajistiacute vhodnou polohu pacientovi
Spolupracuje s nutričniacutem terapeutem
Na zaacutekladě nutričniacuteho screeningu je volaacuten ke stanoveniacute vhodneacute diety
Spolupracuje s fyzioterapeutem
Je objednaacutevaacuten vţdy
Provaacutediacute se dechovaacute rehabilitace
Napomaacutehaacute k lepšiacute ventilaci plic
Provaacutediacute lehkeacute kondičniacute cvičeniacute
Literatura
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
2 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
3 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
4 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
5 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
6 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
Zpracovala
Slaacutemovaacute Zuzana
Přiacuteloha č 8 Informativniacute brožura
Informativniacute brožura
Bronchopneumonie
V tomto informativniacutem letaacuteku naleznete zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie
Co je to bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech může navazovat i na virovyacute
zaacutenět
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a
malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry
Vlevo lobulaacuterniacute pneumonie a vpravo bronchopneumonie
81
Jak poznaacutem že maacutem bronchopneumonii
Přiacuteznaky jsou podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute projevujiacute se uacutenavou
malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot kdy nemocnyacute může
vykašlaacutevat hlen kteryacute může byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute schvaacutecenost
Jak probiacutehaacute diagnostika bronchopneumonie
Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute hrudniacuteku patřiacute
vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Spirometrie
Patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute hodnotiacute plicniacute funkce
Sestra zvaacutežiacute a změřiacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a důslednou instruktaacutež
Pro pacienta to znamenaacute že při začaacutetku vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle
pokynů sestry maximaacutelně nadechne a prudce vydechne
82
Vyšetřeniacute krve
krevniacute ionty enzymy krevniacute biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem
CRP močovyacute sediment FW
vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běžně použiacutevanyacutem naacutezvem Astrup
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve vyšetřuje zaacutekladniacute parametry KO a jeho
diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při vzestupu teploty do
vysokyacutech hodnot nad 38degC
Seacuterologickeacute testy mohou pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech
chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech pneumoniiacute
83
Dalšiacute vyšetřeniacute
vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech antigenů v moči
hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umožňuje upřesnit diagnoacutezu
dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum
Jak se bronchopneumonie leacutečiacute
Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Širokospektraacute antibiotika Augmentin nebo Amoksiklav
Doxyhexal nebo Doxybene majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu množstviacute mikrobů
V přiacutepadě hospitalizace se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5 dnů
poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute
Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika eventuelně
expektorantia a mukolytika
Součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta může pomoci zajistit co
nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute možneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů
Preventivniacute opatřeniacute a doporučeniacute
Zdravyacute životniacute styl - je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Udržovaacuteniacute spraacutevneacute
hmotnosti pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důležiteacute odolaacutevat stresu přestat
piacutet alkohol užiacutevat drogy a kouřit Důležityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost
v jiacutedle ndash jiacutest častěji až 5x denně a v menšiacutech porciacutech Viacutece preferovat biacutelkoviny a
vitamiacuteny před sacharidy a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky
84
Nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute
kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u
nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a
zpomaluje hojeniacute Podle statistik
umiacuteraacute v Českeacute republice
na naacutesledky kouřeniacute ať už
aktivniacuteho nebo pasivniacuteho
každyacute paacutetyacute člověk Kouřeniacute
snižuje plodnost mužů i žen
85
Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům - očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem
onemocněniacute a braacuteniacute šiacuteřeniacute nemoci v populaci Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem
infekciacutem se stalo standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute U očkovanyacutech
pacientů byla o 40 - 70 nižšiacute pravděpodobnost že zemřou během hospitalizace
s pneumoniiacute než ti pacienti kteřiacute nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute
prokaacutezalo nižšiacute riziko selhaacuteniacute dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech
komplikaciacute
86
Centrum pro zaacutevisleacute na tabaacuteku
Českeacute Budějovice Ambulance Psychiatrickeacuteho odděleniacute
Nemocnice Českeacute Budějovice as B Němcoveacute 58554
370 87 Českeacute Budějovice
87
Použiteacute zdroje
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash
1996
2 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009
ISBN 978-7345-208-7
3 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210
ndash 0404
4 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-
588-6
5 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
6 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
7 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
8 Odvykaacuteniacute kouřeniacute Intranet Šumperskeacute nemocnice [online] 2012 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z
httpideskynemspkczosetrovatelstviedukace_noveodvykani_kourenipdf
9 Očkovaciacute průkaz Vše o očkovaacuteniacute Vše o očkovaacuteniacute [online] 2009 [cit 2015-01-
14] Dostupneacute z httpwwwockovaci-prukazczpneumokokockovani-proti-
pneumokokovi-snizuje-riziko-umrti-senioru-na-zapal-plichtml
10 Očkovaacuteniacute jako prevence Prevenar 13 Prevenar 13 [online] 2014 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z httpwwwprevenarczockovani-jako-prevence
88
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
information The third one last question focused on the specifics in providing nursing
care for a patient with bronchopneumonia
Metodology For achievement of the results of the practical work was used
qualitative research which was conducted through semi - structured interview with
general nurses from lung and internal departments Each interview contained 31
questions Some interviews had been completed by special questions Approximate
length of each interview was 45 minutes The interviews were recorded by dictaphone
with verbal approval of respondents Research group consisted of 8 respondents The
respondents 1 - 4 came from internal department The respondent 2 and 3 then from
internal intensive care The respondents 5 - 8 were from lung department On the base
of data analysis 10 categories and several subcategories was determined
Results Based on data analysis it was found out that the specifics of nursing
care in which respondents agreed include the use of antibiotics as a drug of choice
Among other procedures respondents said the symptoms treating Among the reported
drugs to treat symptoms were most frequently mentioned mucolytics expektorantia and
antipyretics They also agreed on the necessity and importance of sleep mode In the
area of treatment some respondents agreed that the most important nurse interventions
is taking care of the airways and also adequate fluid intake In relation to knowledge it
was found out that all respondents have the necessary knowledge and information
supplements and they improve them The most common source was the Internet or
professional publications or other literature The respondents had sufficient and true
knowledge of the disease itself
Based on the data obtained by qualitative research arose following categories
Lifelong education of nurses Patient characteristics Disease definition
Bronchopneumonia diagnosis Treatment bronchopneumonia A complication of
bronchopneumonia A regimen of nursing care Nursing care Patient education and
Cooperation with other branches
Conclusion The research shows that nurses have the necessary and sufficient
knowledge about the disease bronchopneumonia They know the specifics in providing
nursing care for patients with bronchopneumonia The research showed that the biggest
problem for patients is keeping idle mode The most frequent interventions in
addressing this issue sisters bring educational form and explanation of the necessity of
keeping idle mode The proposal of standard and informative brochure were created in
conclusion arising from the survey
Keywords bronchopneumonia nursing care nurse patient
Prohlaacutešeniacute
Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze
s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury
Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem
se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute
vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve
veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech
Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho
praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ
elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb
zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby
kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s
databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem
vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů
V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015
Zuzana Slaacutemovaacute
Poděkovaacuteniacute
Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute
praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za
korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych
chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute
10
Obsah
Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12
1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17
122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18
123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33
4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34
5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52
6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56
7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61
Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89
11
Seznam použityacutech zkratek
ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech
ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute
FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)
CRP ndash C - reaktivniacute protein
CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie
EKG ndash Elektrokardiogaf
JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče
KO ndash Krevniacute obraz
MR ndash Magnetickaacute rezonance
PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce
RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek
12
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet
vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle
věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti
a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty
Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute
republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute
přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti
U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii
do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)
Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto
onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute
jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět
viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece
hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute
Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo
pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie
13
1 Současnyacute stav
Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době
staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute
praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta
a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute
způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute
naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech
reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece
po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute
čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)
Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute
ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku
onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů
kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů
přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně
okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje
na hranici 99 přiacutepadů (38 46)
Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů
Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543
Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu
U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur
u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se
ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let
okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho
a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest
Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme
byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute
14
neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech
plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)
Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu
a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti
jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute
tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě
hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka
stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem
systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum
maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou
a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute
vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute
tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami
do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9
20 44)
Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň
atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů
V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje
a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je
dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute
činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku
a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)
Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic
vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je
vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo
ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako
na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)
Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos
dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute
hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute
15
ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez
Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami
Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas
nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou
na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute
zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute
vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je
naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny
Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan
na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu
ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute
slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je
vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami
Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou
vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou
připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute
tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)
Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje
na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku
ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem
ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute
rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ
do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede
strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je
asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou
ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky
(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem
tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute
pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou
Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin
16
(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor
mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)
V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute
na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute
vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů
alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje
jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty
dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute
kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)
1 2 Bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem
pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii
patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)
Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo
většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska
mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem
zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny
povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok
coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
17
S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute
leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)
Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků
anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je
definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi
nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě
Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute
můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně
narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute
vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto
přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute
o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci
(3 38)
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie
Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic
Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk
přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute
a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute
v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je
běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute
antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute
pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem
podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem
a antibiotikům (3 17)
Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu
průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme
bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny
klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo
lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se
18
zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute
kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute
bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen
běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva
či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se
zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi
a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)
122 Diagnostika bronchopneumonie
Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů
jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno
realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou
ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute
hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute
zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako
doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute
biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit
můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)
Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů
ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute
nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst
a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom
vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech
infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute
bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku
a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech
přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz
tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)
19
Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute
hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute
diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku
na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute
formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu
dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje
funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde
a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je
v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel
vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra
pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku
vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne
a prudce vydechne (10 57)
Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute
biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW
a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute
funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy
plicniacutech funkciacute (24 29)
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech
elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute
řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute
a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při
vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr
krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra
ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou
pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech
20
pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech
antigenů v moči (24 29)
Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute
punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme
zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)
Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute
bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)
Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet
proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech
vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů
naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho
vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute
Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci
kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou
vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se
zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute
edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy
provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute
zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad
při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle
postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta
edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra
odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport
odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50
55)
Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje
prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute
a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem
vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při
vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta
21
připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute
anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi
vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat
fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc
před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny
veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil
Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během
samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu
a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra
pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute
a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat
stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute
a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)
Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech
přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute
karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)
123 Leacutečba bronchopneumonie
Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je
nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute
pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů
neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno
antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech
patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute
situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)
Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce
Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady
tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute
mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou
doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky
22
odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od
hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute
předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho
uacutečinku (15 19 22)
Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně
V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme
Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute
makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute
způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak
doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako
ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo
cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky
hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5
dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba
přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti
ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19
25)
Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě
ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna
antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou
chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje
V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně
dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme
počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO
nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace
U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech
cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika
eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe
celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid
na lůţku (10 23 26 50)
23
Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit
co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient
nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute
specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute
prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za
sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda
reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech
podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute
metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute
bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů
Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu
hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)
V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika
Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute
statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem
těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute
aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute
gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute
pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute
fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho
stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze
uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)
Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb
Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle
ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina
pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či
staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh
onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena
a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)
24
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie
Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute
postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute
komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces
vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo
febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie
vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru
mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat
stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě
zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)
K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax
atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS
byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute
neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute
ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech
komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute
hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)
Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem
infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky
srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi
projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza
Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy
Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky
Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash
hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech
25
komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute
se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně
lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute
Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat
v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou
zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku
intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest
a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti
na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute
klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute
tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute
(29 41)
V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou
(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute
tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje
a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve
semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu
z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy
s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech
prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem
nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry
Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku
a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech
dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak
26
působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem
provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je
Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)
Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem
zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute
zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten
aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute
je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten
vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle
potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute
se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech
jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech
systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna
neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)
K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji
pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti
vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji
pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute
podpory (16 47)
132 Edukace pacienta
Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem
edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem
aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem
stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně
před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček
do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou
hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat
stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit
jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a
27
v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy
a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)
V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř
pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute
Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute
zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute
v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute
člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při
odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat
Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit
jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem
jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit
naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute
zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se
nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)
Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje
hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute
proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten
o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika
dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou
v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute
šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc
můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela
vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute
mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech
pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo
standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ
zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech
onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute
pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute
28
nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute
dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute
prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně
prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza
s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute
stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute
průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena
ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute
i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007
Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota
organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute
přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak
Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče
nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace
poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat
si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem
a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak
srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje
přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace
podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost
zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6
14 35)
V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha
vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)
Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech
nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu
K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech
29
dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto
stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly
v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu
U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci
a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute
hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret
z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute
pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi
jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce
(6 14 35)
Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit
ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav
nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech
činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe
byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute
odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG
upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost
aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na
intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG
odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute
vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho
(6 14 35)
Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity
vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako
neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute
i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute
nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute
energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute
tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet
30
poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute
vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute
nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje
uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře
podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)
V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto
pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav
při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute
při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako
subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy
Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute
přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute
a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit
se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute
intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute
analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)
31
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky
21 Ciacutele praacutece
V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele
Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute
Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
22 Vyacutezkumneacute otaacutezky
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
32
3 Metodika
3 1 Metodika praacutece
Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl
proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a
interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl
zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek
na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem
stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a
rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve
kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as
Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute
hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute
ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na
některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově
dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami
proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna
sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o
zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny
podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly
zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat
bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek
byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute
v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv
koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně
stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)
33
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru
Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely
z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče
Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a
nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců
do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr
respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech
odděleniacutech
Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto
onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a
března 2015
34
4 Vyacutesledky vyacutezkumu
Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje
R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8
Věk 30 50 30 25 29 30 29 27
Odděleniacute Interniacute
odd
Interniacute
JIP
Interniacute
JIP
Interniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute odd
Celkovaacute deacutelka
praxe
11 let 31 let 10 let 6 let 7 5
let
8 let 7 5
let
5 let
Deacutelka praxe na
odděleniacute
6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5
let
6 měs
Praxe na jinyacutech
odděleniacutech
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Interniacute
odd
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Onkologie
ARO
ADP
Ano ndash
ARO
Ne Ne Ano ndash
uacutestav
sociaacutelniacute
peacuteče
Setkaacuteniacute
s broncho-
pneumoniiacute
Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne
Nejvyššiacute
vzdělaacuteniacute
DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita
Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech
odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek
se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let
Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech
odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech
setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute
nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou
titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze
R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute
35
Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute
Kategorie Podkategorie
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Charakteristika pacientů
Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku
Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence
Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace
Komplikace bronchopneumonie
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute
leacutečebneacuteho reţimu
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Edukace
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace
a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje
podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii
ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku
hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii
nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu
36
Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu
k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel
prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou
informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako
součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute
respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5
R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8
doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou
organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1
R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku
bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů
s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je
v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě
neměla moţnost
Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute
i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze
zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo
(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na
nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje
daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se
zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema
bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference
ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla
bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo
37
Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Kategorie ndash Charakteristika pacientů
Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute
skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute
onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou
kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo
bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli
onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto
onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute
nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo
R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny
věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla
ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se
nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute
Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Odbornaacute literatura
a internet Seminaacuteře
Kolegoveacute a
kolegyně
Charakteristika
pacientů
60 ndash 70 let
Věk nad 75
let věku
38
Kategorie ndash Definice onemocněniacute
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich
odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam
Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla
bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď
uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute
zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7
byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute
bronchy
Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku
V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji
jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute
respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute
bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho
nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je
přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou
draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu
aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu
pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu
vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata
39
Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute
Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie
Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute
spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na
kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla
bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura
vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče
seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se
provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve
sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato
odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute
odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute
vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa
krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom
krevniacute obrazldquo
V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři
respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze
Definice
onemocněniacute
Přiacutečiny vzniku
Bakterie
Koky a
pneumokoky
Viry a pliacutesně
Běţneacute nachlazeniacute
Aspirace stravy
Pooperačniacute stav
Oslabenaacute imunita
Mykoplazmata
Zaacutenětlivaacute
infiltrace
plicniacute tkaacuteně
40
s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla
bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na
plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a
radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory
spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8
odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou
Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence
Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily
respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG
vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak
kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu
pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve
stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla
ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG
rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod
pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji
vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se
v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo
s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace
leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute
dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve
telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu
anebo dojde saacutemldquo (R5)
41
Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie
Diagnostika
bronchopneumonie
Ošetřovatelskeacute
intervence
Vyšetřeniacute
RTG S+P
Kultivace sputa
Krevniacute odběry se
zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute
markery ndash FW CRP
KO
Anamneacuteza
Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute
Spolupraacutece s ostatniacutemi
obory
Plicniacute
Interna
RDO
Laboratoře
Rehabilitace
Odběry dle ordinace
leacutekaře
Kontrola vyacutesledků
Evidence vyacutesledků
RTG objednat
telefonicky
Pacient odejde saacutem
nebo je doprovaacutezen
42
Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie
V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je
zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem
miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute
na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky
shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute
odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla
bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle
ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie
mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute
režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech
uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo
umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto
bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute
inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup
leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute
naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou
veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo
Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii
Podkategorie - Deacutelka hospitalizace
Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute
zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute
respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute
na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu
pacientaldquo
43
Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie
Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie
R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute
odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako
dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet
pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute
komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo
Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem
R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute
ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se
zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem
a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2
a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou
věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly
Leacutečba bronchopneumonie
ATB
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Deacutelka
hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny
44
Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie
Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim
V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty
R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute
fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče
o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem
bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo
Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku
ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho
režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo
(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se
vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3
uvedla respiračniacute selhaacuteniacute
Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu
Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek
tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem
teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako
největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin
a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek
tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient
Komplikace
bronchopneumonie
Respiračniacute selhaacuteniacute
Absces
Pleuritida
ARDS
Pleuraacutelniacute vyacutepotek
Zhoršeniacute stavu
45
nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim
přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo
Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče
V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla
bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech
onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u
všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute
se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech
onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Klidovyacute reţim
Dechovaacute
rehabilitace
Peacuteče o dyacutechaciacute
cesty
Oxygenoterapie
Dostatek tekutin
Nejčastějšiacute chyba
v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Nedostatek tekutin
Klid na lůţku
Inhalačniacute terapie
46
mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7
leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost
bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla
bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim
dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo
R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8
svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně
na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla
i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest
a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou
a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta
a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute
R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče
R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli
školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků
a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu
a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute
peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou
rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti
tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho
reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na
aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je
zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo
Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci
ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla
bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak
nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu
dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je
47
zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute
a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla
bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute
fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou
činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi
takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti
a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute
u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje
monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou
rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute
pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4
uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči
v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute
pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe
postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo
(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit
polohuldquo uvedla R3
48
Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Je stejnaacute jako u jinyacutech
plicniacutech onemocněniacute
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Antibiotika
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka
pacienta
Peacuteče v oblasti
soběstačnosti vyacuteţivy
pohyboveacuteho reţimu
hygieny
Edukace
49
Kategorie ndash Edukace pacienta
Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)
Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute
a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem
R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček
Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně
klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute
dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti
podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během
edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute
leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny
a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh
hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute
budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků
a vyšetřeniacutechldquo
Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta
Edukace pacienta
Uacutestniacute forma
Forma letaacuteků
Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Co je to za onemocněniacute
Doba leacutečby
50
Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5
- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace
Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře
Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou
otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo
R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute
dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď
obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute
naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci
a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo
R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn
nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten
pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo
(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute
nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou
odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo
R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem
screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7
uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba
nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut
navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně
s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje
51
Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Fyzioterapie Nutričniacute
terapeut
Je volaacuten a
objednaacuten
Provaacutediacute dechovou
rehabilitaci
Lehkeacute kondičniacute
cvičeniacute
Dle vyacutesledků
nutričniacuteho
screeningu volaacuten
Voliacute vhodnou
dietu
52
5 Diskuze
Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem
bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti
v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden
kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech
interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry
z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash
R8
Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute
uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31
otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se
respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute
kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i
Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute
uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako
přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute
onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla
bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo
srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla
diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi
zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto
pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů
selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem
opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute
rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a
přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute
opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem
probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při
53
onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek
energie na regeneraci
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech
plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem
ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik
nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute
uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů
se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a
naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu
antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute
takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient
dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem
pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o
dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute
v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech
podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute
nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten
uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i
Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou
rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute
rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute
kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje
horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je
takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute
předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou
pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U
hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou
peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech
vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik
54
leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti
vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace
Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou
předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem
terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou
funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty
učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem
zkvalitněniacute ventilace plic
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute
zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka
uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na
interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium
informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se
setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době
sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji
přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto
se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i
R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně
když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že
potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo
internetu a ze seminaacuteřů
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic
Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a
plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute
potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku
byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď
rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z
běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo
55
RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly
teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos
v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute
odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a
velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek
Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute
spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute
s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem
odděleniacutem a s rehabilitaciacute
V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute
antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa
prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se
vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i
Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces
ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako
komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale
takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna
respondentka se setkala s ARDS
56
6 Zaacutevěr
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece
byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice
bronchopneumonie
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2
vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute
ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacientů s bronchopneumoniiacute
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice
bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute
znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem
informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech
zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku
Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute
v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly
ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute
peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo
ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute
Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty
a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře
nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute
57
7 Seznam použiteacute literatury
1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č
3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184
2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute
Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404
4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten
Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0
5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech
zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů
Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z
httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf
6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd
Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN
8070133031
7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly
1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8
8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke
zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN
978-80-247-2860-5
9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X
10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009
ISBN 978-80-247-3240-4
12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5
13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-
80-247-3240-4
58
14 HERDMAN Heather T Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Definiceampklasifikace Praha
Grada Publishing as 2013 ISBN 978-80-247-4328-8
15 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
16 KAPOUNOVAacute Gabriela Ošetřovatelstviacute v intenzivniacute peacuteči 1 vyd Praha Grada
Publishing 2007 ISBN 978-80-247-1830-9
17 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
18 KITTNAR Otomar Leacutekařskaacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing 2011
ISBN 978-80-247-3068-4
19 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
20 KOLAacuteŘ Pavel Rehabilitace v klinickeacute praxi 1 vyd Praha Galeacuten 2009 ISBN
978-80-7262-657-1
21 KOLEK Viacutetězslav A KOLEKTIV Pneumologie 1 vyd Praha Maxdorf 2011
ISBN 978-80-7345-255-1
22 KOLEK Viacutetězslav Pneumologie 2 vyd Praha Maxdorf 2014 ISBN 978-80-
7345-387-9
23 KOLEK Viacutetězslav Komunitniacute pneumonie Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2006 č 6 s
630 ISSN 1212 ndash 4184
24 KOLEK Viacutetězslav Nejnovějšiacute aspekty v diagnostice a leacutečbě pneumoniiacute
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2011 č 6 s 644 ISSN 1212 ndash 4184
25 KOLEK Viacutetězslav Současnaacute doporučeniacute diagnostiky a leacutečby pneumonie Remedia
2003 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
26 KOLEK Viacutetězslav Pneumonie jako věčneacute teacutema pro ambulantniacute praxi i
specializovaneacute pracoviště Remedia 2008 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
27 KONEČNAacute Hana a Markeacuteta SUDOVAacute Jak daacutel s pěstounskou peacutečiacute na přechodnou
dobu Praha Středisko naacutehradniacute rodinneacute peacuteče o s 2011 ISBN 978-80-87455-08-
1
28 KRAacuteLIacuteKOVAacute Eva Leacutečba zaacutevislosti na tabaacuteku Leacutekařskeacute listy 2007 č 2 s 10
ISSN 0044 ndash 1996
59
29 KŘIVAacuteNKOVAacute Markeacuteta Somatologie Učebnice pro středniacute zdravotnickeacute školy
1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN 978-80-247-2988-6
30 KUČEROVAacute Marie Uacuteloha sestry při spirometrickeacutem vyšetřeniacute Sestra 2006 č 4
s 36 ISSN 1210 ndash 0404
31 LANGMEIER Miloš Zaacuteklady leacutekařskeacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2009 ISBN 978-80-247-2526-0
32 LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č
2 ISSN 1212 ndash 4184
33 MAČAacuteK Jirka a Jana MAČAacuteKOVAacute Patologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2004 ISBN 80-247-0785-3
34 MERKUNOVAacute Alena a Miroslav OREL Anatomie a fyziologie člověka Pro
humanitniacute obory 1 vyd Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1521-6
35 MIKŠOVAacute Zdeňka Marie FROŇKOVAacute a Marie ZAJIacuteČKOVAacute Kapitoly z
ošetřovatelskeacute peacuteče II Aktualizovaneacute a doplněneacute vydaacuteniacute 1 vyd Praha Grada
Publishing 2006 ISBN 80-247-1443-4
36 MLYacuteNKOVAacute Jana Pečovatelstviacute 1diacutel učebnice pro obor sociaacutelniacute peacuteče -
pečovatelskaacute činnost 1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-
3184-1
37 MOORHOUSE Mary F Kapesniacute průvodce zdravotniacute sestry Českaacute asociace sester
Praha Grada Publishing as 2001 ISBN 80-247-0242-8
38 MOUREK Jindřich Fyziologie učebnice pro studenty zdravotnickyacutech oborů 1
vyd Praha Grada Publishing 2005 ISBN 80-247-1190-7
39 NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro vyacuteuku
Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113
40 PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009
[cit 2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml
41 PRYMULA Roman Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem onemocněniacutem v dospělosti
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2013 č 9 s 70 ISSN 1212 ndash 4184
60
42 SEIDL Zdeněk Neurologie pro neleacutekařskeacute zdravotnickeacute obory 1 vyd Praha
Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-2733-2
43 SLEZAacuteKOVAacute Lenka A KOLEKTIV Ošetřovatelstviacute pro středniacute zdravotnickeacute
školy I Interna 2 vyd Praha Grada Publishing 2012 ISBN 978-80-247-3601-3
44 SLEZAacuteKOVAacute Lenka Ošetřovatelstviacute v chirurgii I 1 vyd Praha Grada
Publishing 2010 ISBN 978-247-3129-2
45 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
46 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute II 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1777-8
47 ŠAMAacuteNKOVAacute Marie Zaacuteklady ošetřovatelstviacute 1 vyd Praha Karolinum 2006
ISBN 80-246-1091-4
48 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
49 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
50 TICHOPAacuteD Aleš Klinickeacute a ekonomickeacute dopady komunitniacute pneumonie u
dospělyacutech pacientů v zemiacutech Visegraacutedskeacute skupiny burden of dinase
Farmakoekonomika 2012 č 1 ISSN 1801 ndash 6367
51 TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml
52 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
53 Medixaorg Medixaorg [online] 2012 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httpcsmedixaorgnemocibronchopneumonie
54 Atelektaacuteza Velkyacute leacutekařskyacute slovniacutek [online] 2008 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httplekarskeslovnikyczpojematelektaza
61
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Přiacuteloha č 2 Bronchoskopie
Přiacuteloha č 3 Spirometrie
Přiacuteloha č 4 Zaacuteznam spirometrie
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech
odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester pracujiacuteciacutech na
interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
Přiacuteloha č 6 Otaacutezky k rozhovoru
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
Přiacuteloha č 8 Informativniacute broţura
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Zdroj NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro
vyacuteuku Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113 (39)
Přiacuteloha č 2 Spirometrie
Zdroj
TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml (51)
Přiacuteloha č 3 Zaacuteznam spirometrire
Zdroj
LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č 2
ISSN 1212 ndash 4184 (32)
Přiacuteloha č 4 Bronchoskopie
Zdroj
PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009 [cit
2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml (40)
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a
jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester
pracujiacuteciacutech na interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
sect 4
Všeobecnaacute sestra
(1) Všeobecnaacute sestra vykonaacutevaacute činnosti podle sect 3 odst 1 a daacutele bez odborneacuteho
dohledu a bez indikace v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem poskytuje přiacutepadně
zajišťuje zaacutekladniacute a specializovanou ošetřovatelskou peacuteči prostřednictviacutem
ošetřovatelskeacuteho procesu Přitom zejmeacutena můţe
a) vyhodnocovat potřeby a uacuteroveň soběstačnosti pacientů projevů jejich
onemocněniacute rizikovyacutech faktorů a to i za pouţitiacute měřiciacutech technik pouţiacutevanyacutech v
ošetřovatelskeacute praxi (napřiacuteklad testů soběstačnosti rizika proleţenin měřeniacute intenzity
bolesti stavu vyacuteţivy)
b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologickeacute funkce pacientů to je dech puls
elektrokardiogram tělesnou teplotu krevniacute tlak a dalšiacute tělesneacute parametry
c) pozorovat hodnotit a zaznamenaacutevat stav pacienta
d) zajišťovat herniacute aktivity dětiacute
e) zajišťovat a provaacutedět vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute
cestou a kapilaacuterniacute krve semikvantitativniacutemi metodami (diagnostickyacutemi prouţky)
f) provaacutedět odsaacutevaacuteniacute sekretů z horniacutech cest dyacutechaciacutech a zajišťovat jejich
průchodnost
g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůţe a chronickeacute raacuteny a ošetřovat
stomie centraacutelniacute a periferniacute ţilniacute vstupy
h) provaacutedět ve spolupraacuteci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitačniacute
ošetřovaacuteniacute to je zejmeacutena polohovaacuteniacute posazovaacuteniacute dechovaacute cvičeniacute a metody bazaacutelniacute
stimulace s ohledem na prevenci a naacutepravu hybnyacutech a tonusovyacutech odchylek včetně
prevence dalšiacutech poruch z mobility
i) provaacutedět naacutecvik sebeobsluhy s ciacutelem zvyšovaacuteniacute soběstačnosti
j) edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby v ošetřovatelskyacutech postupech a
připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
k) orientačně hodnotit sociaacutelniacute situaci pacienta identifikovat potřebnost spolupraacutece
sociaacutelniacuteho nebo zdravotně-sociaacutelniacuteho pracovniacuteka a zprostředkovat pomoc v otaacutezkaacutech
sociaacutelniacutech a sociaacutelně-praacutevniacutech
l) zajišťovat činnosti spojeneacute s přijetiacutem přemisťovaacuteniacutem a propuštěniacutem pacientů
m) provaacutedět psychickou podporu umiacuterajiacuteciacutech a jejich bliacutezkyacutech a po stanoveniacute smrti
leacutekařem zajišťovat peacuteči o tělo zemřeleacuteho a činnosti spojeneacute s uacutemrtiacutem pacienta
n) přejiacutemat kontrolovat uklaacutedat leacutečiveacute přiacutepravky včetně naacutevykovyacutech laacutetek (daacutele
jen bdquoleacutečiveacute přiacutepravkyldquo) manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zaacutesobu
o) přejiacutemat kontrolovat a uklaacutedat zdravotnickeacute prostředky a praacutedlo manipulovat s
nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zaacutesobu
(2) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem všeobecneacute sestry se
specializovanou způsobilostiacute nebo porodniacute asistentky se specializovanou způsobilostiacute v
oboru v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem můţe vykonaacutevat činnosti podle
odstavce 1 piacutesm b) aţ i) při poskytovaacuteniacute vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
(3) Všeobecnaacute sestra můţe vykonaacutevat bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace
leacutekaře činnosti při poskytovaacuteniacute preventivniacute diagnostickeacute leacutečebneacute rehabilitačniacute
neodkladneacute a dispenzaacuterniacute peacuteče Přitom zejmeacutena připravuje pacienty k diagnostickyacutem a
leacutečebnyacutem postupům na zaacutekladě indikace leacutekaře je provaacutediacute nebo při nich asistuje
zajišťuje ošetřovatelskou peacuteči při těchto vyacutekonech a po nich zejmeacutena můţe
a) podaacutevat leacutečiveacute přiacutepravky s vyacutejimkou nitroţilniacutech injekciacute nebo infuziacute u
novorozenců a dětiacute do 3 let a s vyacutejimkou radiofarmak pokud neniacute daacutele uvedeno jinak
b) zavaacutedět a udrţovat kysliacutekovou terapii
c) provaacutedět screeningovaacute a depistaacuteţniacute vyšetřeniacute odebiacuterat biologickyacute materiaacutel a
orientačně hodnotit zda jsou vyacutesledky fyziologickeacute
d) provaacutedět ošetřeniacute akutniacutech a operačniacutech ran včetně ošetřeniacute dreacutenů
e) provaacutedět katetrizaci močoveacuteho měchyacuteře ţen a diacutevek nad 10 let pečovat o
močoveacute kateacutetry pacientů všech věkovyacutech kategoriiacute včetně vyacuteplachů močoveacuteho
měchyacuteře
f) provaacutedět vyacuteměnu a ošetřeniacute tracheostomickeacute kanyly zavaacutedět nazogastrickeacute
sondy pacientům při vědomiacute staršiacutem 10 let pečovat o ně a aplikovat vyacuteţivu sondou
přiacutepadně ţaludečniacutemi nebo duodenaacutelniacutemi stomiemi u pacientů všech věkovyacutech
kategoriiacute
g) provaacutedět vyacuteplach ţaludku u pacientů při vědomiacute staršiacutech 10 let
(4) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem leacutekaře můţe
a) aplikovat nitroţilně krevniacute derivaacutety
b) asistovat při zahaacutejeniacute aplikace transfuzniacutech přiacutepravků a daacutele bez odborneacuteho
dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat
ji
ČINNOSTI ZDRAVOTNICKYacuteCH
PRACOVNIacuteKŮ PO ZIacuteSKAacuteNIacute
SPECIALIZOVANEacute ZPŮSOBILOSTI
HLAVA I
VŠEOBECNAacute SESTRA
SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTIacute
sect 54
Činnosti všeobecneacute sestry
se specializovanou způsobilostiacute
Všeobecnaacute sestra uvedenaacute v sect 55 aţ 67 po ziacuteskaacuteniacute specializovaneacute způsobilosti
vykonaacutevaacute činnosti podle sect 4 a daacutele bez odborneacuteho dohledu a bez indikace poskytuje a
organizuje ošetřovatelskou peacuteči včetně vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče v
oboru specializace přiacutepadně zaměřeniacute Přitom zejmeacutena můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace
1
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech ošetřovatelskyacutech
postupech a připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
2
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska moţnosti vzniku komplikaciacute a
naacutehlyacutech přiacutehod a podiacutelet se na jejich řešeniacute
3
koordinovat praacuteci členů ošetřovatelskeacuteho tyacutemu v oblasti sveacute specializace
4
hodnotit kvalitu poskytovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
5
provaacutedět ošetřovatelskyacute vyacutezkum zejmeacutena identifikovat oblasti vyacutezkumneacute
činnosti realizovat vyacutezkumnou činnost a vytvaacuteřet podmiacutenky pro aplikaci
vyacutesledků vyacutezkumů do klinickeacute praxe na vlastniacutem pracovišti i v raacutemci oboru
6
připravovat standardy specializovanyacutech postupů v rozsahu sveacute způsobilosti
7
veacutest specializačniacute vzdělaacutevaacuteniacute v oboru sveacute specializace
b) na zaacutekladě indikace leacutekaře
1
provaacutedět přiacutepravu pacientů na specializovaneacute diagnostickeacute a leacutečebneacute postupy
doprovaacutezet je a asistovat během vyacutekonů sledovat je a ošetřovat po vyacutekonu
2
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech diagnostickyacutech a
leacutečebnyacutech postupech
sect 60
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech vykonaacutevaacute u dospěleacuteho pacienta činnosti podle sect
54 a daacutele můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace leacutekaře
1
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů včetně přiacutepravy na jeho naacutevrat do
vlastniacuteho sociaacutelniacuteho prostřediacute
2
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů zaměřeneacute na posiacuteleniacute a udrţeniacute
soběstačnosti a mentaacutelniacute schopnosti pacienta se zohledněniacutem jeho věku
prostřednictviacutem ciacutelenyacutech aktivit
3
poskytovat paliativniacute peacuteči vyhledaacutevat aktuaacutelniacute potřeby pacienta a koordinovat
tyacutemovou spolupraacuteci v peacuteči o pacienta v terminaacutelniacutem stadiu
4
vykonaacutevat preventivniacute a protiepidemiologickaacute opatřeniacute u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
5
edukovat pacienta a jiacutem určeneacute osoby v oblastech prevence onemocněniacute přitom
spolupracovat s fyzioterapeutem nutričniacutem terapeutem a zdravotně-sociaacutelniacutem
pracovniacutekem
6
provaacutedět poradenskou a dispenzaacuterniacute činnost zaměřenou na problematiku
onemocněniacute vnitřniacutech orgaacutenů indikovat zdravotnickeacute prostředky
7
hodnotit a ošetřovat chronickeacute raacuteny doporučovat vhodneacute kryciacute materiaacutely
b) bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře poskytovat preventivniacute
diagnostickou leacutečebnou rehabilitačniacute neodkladnou a dispenzaacuterniacute peacuteči u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
Zdroj
ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech zdravotnickyacutech
pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů Českeacute republiky 2011
čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-
2011pdf (5)
Přiacuteloha č 6 Rozhovor
KATEGORIZAČNIacute OTAacuteZKY
1) Jakyacute je Vaacuteš věk
2) Na ktereacutem odděleniacute pracujete
a) Jak dlouhaacute je celkovaacute deacutelka Vašiacute praxe
b) Jak dlouhaacute je praxe na tomto odděleniacute
3) Pracovala jste i na jinyacutech odděleniacutech
a) Na kteryacutech
b) Setkala jste se i tam s bronchopneumoniiacute
c) U jakyacutech pacientů jste se s tiacutemto onemocněniacutem setkala
d) Měli bronchopneumonii jako zaacutekladniacute onemocněniacute nebo vznikla jako
přidruţeneacute onemocněniacute
4) Jakeacute je Vaše nejvyššiacute dosaţeneacute vzdělaacuteniacute
a) Prohlubujete si vědomosti o bronchopneumonii daacutel
Jak ziacuteskaacutevaacutete informace
Školiacutete se v raacutemci seminaacuteřů pořaacutedanyacutech Vašiacute nemocniciacute
Jakeacute jsou to seminaacuteře a na co jsou orientovaneacute
b) Vzdělaacutevaacutete se ve sveacutem oboru i po ukončeniacute školy
5) Jste registrovanaacute sestra
6) Absolvovala jste nějakyacute seminaacuteř na teacutema bronchopneumonie
a) Kolik
b) Byly obsahově stejneacute
c) Na co byl přesně zaměřen
d) Co jste se v něm dozvěděla
e) V čem byl podle Vaacutes přiacutenosnyacute
f) Chyběla Vaacutem v seminaacuteři nějakaacute důleţitaacute informace
g) Doplnila by jste něco důleţiteacuteho na zaacutekladě Vašich zkušenostiacute z praxe co
v seminaacuteři nezaznělo
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA ZNALOSTI SESTER V PEacuteČI O
PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
7) Co je to bronchopneumonie
8) Jakeacute jsou hlavniacute přiacutečiny vzniku bronchopneumonie
9) Jakaacute je diagnostika bronchopneumonie
a) S jakyacutemi obory spolupracujete
10) Jakeacute znaacutete postupy leacutečby u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Jak konkreacutetně probiacutehaacute leacutečba na Vašem odděleniacute
11) Jakeacute mohou nastat komplikace u bronchopneumonie
a) S jakyacutemi jste se konkreacutetně setkala
b) U jakeacute věkoveacute skupiny pacientů to bylo
c) Měli nějakaacute přidruţenaacute onemocněniacute
d) Jak probiacutehalo leacutečeniacute komplikaciacute
12) Jakaacute jsou reţimovaacute opařeniacute u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Co můţe nastat při nedodrţeniacute leacutečebneacuteho reţimu
b) Ktereacute z reţimovyacutech opatřeniacute majiacute pacienti největšiacute probleacutem dodrţet
c) Jak to řešiacutete
d) S čiacutem jste se konkreacutetně setkala
13) Maacute Vaše odděleniacute zavedenyacute standard ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
a) Můţu ho vidět
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKEacute
PEacuteČE U PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
14) Jak častaacute je bronchopneumonie na Vašem odděleniacute
15) Jak probiacutehaacute a jak dlouhaacute byacutevaacute hospitalizace pacientů s bronchopneumoniiacute
16) Jakaacute skupina pacientů je podle Vaacutes nejviacutece ohroţena a jakyacute je průměrnyacute věk
pacientů s bronchopneumoniiacute
17) V čem je peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech
onemocněniacute
18) Na co se musiacutete prioritně zaměřit v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
19) Jakaacute je podle Vaacutes role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
20) Co je důleţiteacute při prvniacutem kontaktu s pacientem s bronchopneumoniiacute
21) Jakaacute nejčastějšiacute vyšetřeniacute jsou provaacuteděna u pacienta s bronchopneumoniiacute
22) Co všechno kontrolujete u pacienta s bronchopneumoniiacute
23) V jakyacutech oblastech nejviacutece zaměřujete ošetřovatelskou peacuteči
a) Co nejviacutece dělaacutete u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče
b) V jakeacute oblasti potřebujiacute pacienti nejviacutece pomoci
24) Jakeacute nejčastějšiacute leacuteky se vyuţiacutevajiacute při leacutečbě bronchopneumonie
25) Jak je leacutečba snaacutešena pacienty
26) Jakaacute je spolupraacutece pacienta při leacutečbě bronchopneumonie
27) Co nejviacutece pacienta zajiacutemaacute ohledně onemocněniacute
28) Jakyacutem způsobemformou edukujete pacienta
29) Čeho se tyacutekaacute edukaceinformace ktereacute předaacutevaacutete pacientovi
30) Jak spolupracujete s nutričniacutem terapeutem
31) Jak spolupracujete s fyzioterapeutem
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
STANDARDNIacute OŠETŘOVATELSKYacute POSTUP Naacutezev SOP Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Charakteristika standardu Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Oblast peacuteče individualizovanaacute
Ciacutelovaacute skupina pacientů Pacienti s bronchopneumoniiacute
Miacutesto použitiacute Lůţkovaacute odděleniacute interniacutech a plicniacutech odděleniacute
Poskytovateleacute peacuteče pro něž je
standard zaacutevaznyacute
Všeobecneacute sestry ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č962004
Sb ve zněniacute novely zaacutekona č1052011 Sb
Všeobecneacute sestry specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Porodniacute asistentky ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č
962004 Sb ve zněniacute novely zaacutekona č 1052011 Sb
Porodniacute asistentky specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Zdravotničtiacute asistenti dle zaacutekona č 962004 Sb ve zněniacute novely
zaacutekona č 1052011 Sb
Odpovědnost za realizaci Vedouciacute pracovniacuteci na uacuteseku ošetřovatelskeacute peacuteče
Platnost standardu od 192015
Frekvence kontroly 1x 3 roky
Revize standardu provedena dne
Kontrolu vykonaacute Manaţerka ošetřovatelstviacute (manaţerka kvality ošetřovatelskeacute
peacuteče hlavniacute sestra vrchniacute sestra staničniacute sestra)
Kontaktniacute osoba X Y vrchniacute sestra plicniacuteho a interniacuteho odděleniacute
Schvaacutelila
Naacuteměstek (naacuteměstkyně) pro
ošetřovatelskou peacuteči
X Y hlavniacute sestra
Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy
Ciacutel standardu
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute je jejiacute zkvalitněniacute
Dokumentace
Dekurz
Plaacuten ošetřovatelskeacute peacuteče
Prostřediacute
Lůţko pacienta na standardniacutem odděleniacute
Role sestry v diagnostice bronchopneumonie
Spirometrie
Zvaacuteţeniacute a změřeniacute
Důslednaacute instruktaacuteţ
Sestra zvaacuteţiacute a změřeniacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a vysvětliacute jak bude provaacutedět
maneacutevr dyacutechaacuteniacute
Spraacutevnaacute stimulace pacienta k provaacuteděniacute maneacutevru dyacutechaacuteniacute
Zpočaacutetku pacient normaacutelně dyacutechaacute a poteacute se maximaacutelně nadyacutechne a
prudce vydechne
Edukace o průběhu vyšetřeniacute
Sestra popiacuteše pacientovi průběh celeacuteho vyšetřeniacute
Vysvětliacute mu přiacutepravu na vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu pro vyšetřeniacute
Sestra pacienta vyzve zpočaacutetku k normaacutelniacutemu dyacutechaacuteniacute
Daacutele dle pokynů se pacient maximaacutelně nadyacutechne a poteacute prudce vydechne
Bronchoskopie
Před vyšetřeniacutem
Leacutekařem je zvolen způsob anestezie
Podat sedativa na noc dle potřeby a ordinace
Vysvětlit podstatu a průběh vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu
Podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu
Zajistit laboratorniacute vyacutesledky
Zajistiacute vyacutesledky krevniacutech plynů ndash Astrup
Krevniacute obraz
Krevniacute sraacuteţlivost
Slovem zjistit zda je pacient lačnyacute
Zaznamenat fyziologickeacute funkce
Uschovaacuteniacute pacientovi zubniacute proteacutezy
Odveacutest pacienta i s dokumentaciacute na endoskopickeacute pracoviště
Během vyšetřeniacute
Asistuje leacutekaři
Pacientovi pomaacutehaacute udrţet spraacutevnou polohu
Spraacutevnaacute poloha vleţe meacuteně často vsedě
Pacienta uklidňuje a podporuje
Vliacutednyacutem slovem pacientovi popiacuteše co se praacutevě děje
Na monitoru je moţno popisovat průběh vyšetřeniacute
Nutnaacute je monitorace saturace kysliacutekem
Po vyšetřeniacute
Dle ordinace podat leacuteky tlumiacuteciacute kašel
Monitorace fyziologickyacutech funkciacute a celkoveacuteho stavu
Ziacuteskanyacute materiaacutel označit a odeslat do laboratoře
Dohleacutednout na spraacutevnou polohu vpolosedě
Sledovat charakter sputa a dyacutechaacuteniacute
Zda nedošlo ke krvaacuteceniacute z dyacutechaciacutech cest V tomto přiacutepadě okamţitě
přivolat leacutekaře
Zda nedochaacuteziacute k apnoickyacutem pauzaacutem nebo jinyacutem potiacuteţiacutem V kaţdeacutem
přiacutepadě vţdy volat leacutekaře
2 hodiny bez peroraacutelniacuteho přiacutesunu stravy
24 hodin po vyacutekonu by se neměla řiacutedit motorovaacute vozidla
Krevniacute odběry
Edukace pacienta
Vysvětlit jakeacute odběry a proč
Vysvětleniacute průběhu odběrů
Odběr vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek
Odběry dle pokynů laboratoře
Role setry v leacutečbě bronchopneumonie
Podaacutevaacuteniacute leacuteků dle ordinace leacutekaře
Dle potřeby podaacute zvlhčenyacute kysliacutek
Odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel
Zapojiacute pacienta ve všech oblastech potřeb
Zajistiacute vhodnou polohu pacientovi
Spolupracuje s nutričniacutem terapeutem
Na zaacutekladě nutričniacuteho screeningu je volaacuten ke stanoveniacute vhodneacute diety
Spolupracuje s fyzioterapeutem
Je objednaacutevaacuten vţdy
Provaacutediacute se dechovaacute rehabilitace
Napomaacutehaacute k lepšiacute ventilaci plic
Provaacutediacute lehkeacute kondičniacute cvičeniacute
Literatura
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
2 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
3 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
4 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
5 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
6 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
Zpracovala
Slaacutemovaacute Zuzana
Přiacuteloha č 8 Informativniacute brožura
Informativniacute brožura
Bronchopneumonie
V tomto informativniacutem letaacuteku naleznete zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie
Co je to bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech může navazovat i na virovyacute
zaacutenět
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a
malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry
Vlevo lobulaacuterniacute pneumonie a vpravo bronchopneumonie
81
Jak poznaacutem že maacutem bronchopneumonii
Přiacuteznaky jsou podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute projevujiacute se uacutenavou
malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot kdy nemocnyacute může
vykašlaacutevat hlen kteryacute může byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute schvaacutecenost
Jak probiacutehaacute diagnostika bronchopneumonie
Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute hrudniacuteku patřiacute
vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Spirometrie
Patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute hodnotiacute plicniacute funkce
Sestra zvaacutežiacute a změřiacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a důslednou instruktaacutež
Pro pacienta to znamenaacute že při začaacutetku vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle
pokynů sestry maximaacutelně nadechne a prudce vydechne
82
Vyšetřeniacute krve
krevniacute ionty enzymy krevniacute biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem
CRP močovyacute sediment FW
vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běžně použiacutevanyacutem naacutezvem Astrup
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve vyšetřuje zaacutekladniacute parametry KO a jeho
diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při vzestupu teploty do
vysokyacutech hodnot nad 38degC
Seacuterologickeacute testy mohou pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech
chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech pneumoniiacute
83
Dalšiacute vyšetřeniacute
vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech antigenů v moči
hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umožňuje upřesnit diagnoacutezu
dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum
Jak se bronchopneumonie leacutečiacute
Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Širokospektraacute antibiotika Augmentin nebo Amoksiklav
Doxyhexal nebo Doxybene majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu množstviacute mikrobů
V přiacutepadě hospitalizace se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5 dnů
poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute
Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika eventuelně
expektorantia a mukolytika
Součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta může pomoci zajistit co
nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute možneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů
Preventivniacute opatřeniacute a doporučeniacute
Zdravyacute životniacute styl - je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Udržovaacuteniacute spraacutevneacute
hmotnosti pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důležiteacute odolaacutevat stresu přestat
piacutet alkohol užiacutevat drogy a kouřit Důležityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost
v jiacutedle ndash jiacutest častěji až 5x denně a v menšiacutech porciacutech Viacutece preferovat biacutelkoviny a
vitamiacuteny před sacharidy a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky
84
Nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute
kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u
nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a
zpomaluje hojeniacute Podle statistik
umiacuteraacute v Českeacute republice
na naacutesledky kouřeniacute ať už
aktivniacuteho nebo pasivniacuteho
každyacute paacutetyacute člověk Kouřeniacute
snižuje plodnost mužů i žen
85
Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům - očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem
onemocněniacute a braacuteniacute šiacuteřeniacute nemoci v populaci Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem
infekciacutem se stalo standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute U očkovanyacutech
pacientů byla o 40 - 70 nižšiacute pravděpodobnost že zemřou během hospitalizace
s pneumoniiacute než ti pacienti kteřiacute nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute
prokaacutezalo nižšiacute riziko selhaacuteniacute dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech
komplikaciacute
86
Centrum pro zaacutevisleacute na tabaacuteku
Českeacute Budějovice Ambulance Psychiatrickeacuteho odděleniacute
Nemocnice Českeacute Budějovice as B Němcoveacute 58554
370 87 Českeacute Budějovice
87
Použiteacute zdroje
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash
1996
2 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009
ISBN 978-7345-208-7
3 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210
ndash 0404
4 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-
588-6
5 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
6 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
7 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
8 Odvykaacuteniacute kouřeniacute Intranet Šumperskeacute nemocnice [online] 2012 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z
httpideskynemspkczosetrovatelstviedukace_noveodvykani_kourenipdf
9 Očkovaciacute průkaz Vše o očkovaacuteniacute Vše o očkovaacuteniacute [online] 2009 [cit 2015-01-
14] Dostupneacute z httpwwwockovaci-prukazczpneumokokockovani-proti-
pneumokokovi-snizuje-riziko-umrti-senioru-na-zapal-plichtml
10 Očkovaacuteniacute jako prevence Prevenar 13 Prevenar 13 [online] 2014 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z httpwwwprevenarczockovani-jako-prevence
88
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Conclusion The research shows that nurses have the necessary and sufficient
knowledge about the disease bronchopneumonia They know the specifics in providing
nursing care for patients with bronchopneumonia The research showed that the biggest
problem for patients is keeping idle mode The most frequent interventions in
addressing this issue sisters bring educational form and explanation of the necessity of
keeping idle mode The proposal of standard and informative brochure were created in
conclusion arising from the survey
Keywords bronchopneumonia nursing care nurse patient
Prohlaacutešeniacute
Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze
s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury
Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem
se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute
vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve
veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech
Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho
praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ
elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb
zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby
kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s
databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem
vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů
V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015
Zuzana Slaacutemovaacute
Poděkovaacuteniacute
Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute
praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za
korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych
chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute
10
Obsah
Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12
1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17
122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18
123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33
4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34
5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52
6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56
7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61
Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89
11
Seznam použityacutech zkratek
ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech
ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute
FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)
CRP ndash C - reaktivniacute protein
CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie
EKG ndash Elektrokardiogaf
JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče
KO ndash Krevniacute obraz
MR ndash Magnetickaacute rezonance
PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce
RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek
12
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet
vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle
věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti
a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty
Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute
republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute
přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti
U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii
do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)
Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto
onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute
jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět
viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece
hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute
Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo
pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie
13
1 Současnyacute stav
Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době
staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute
praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta
a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute
způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute
naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech
reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece
po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute
čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)
Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute
ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku
onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů
kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů
přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně
okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje
na hranici 99 přiacutepadů (38 46)
Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů
Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543
Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu
U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur
u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se
ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let
okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho
a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest
Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme
byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute
14
neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech
plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)
Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu
a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti
jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute
tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě
hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka
stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem
systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum
maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou
a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute
vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute
tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami
do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9
20 44)
Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň
atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů
V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje
a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je
dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute
činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku
a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)
Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic
vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je
vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo
ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako
na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)
Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos
dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute
hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute
15
ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez
Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami
Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas
nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou
na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute
zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute
vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je
naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny
Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan
na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu
ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute
slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je
vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami
Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou
vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou
připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute
tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)
Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje
na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku
ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem
ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute
rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ
do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede
strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je
asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou
ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky
(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem
tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute
pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou
Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin
16
(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor
mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)
V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute
na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute
vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů
alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje
jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty
dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute
kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)
1 2 Bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem
pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii
patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)
Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo
většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska
mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem
zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny
povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok
coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
17
S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute
leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)
Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků
anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je
definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi
nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě
Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute
můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně
narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute
vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto
přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute
o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci
(3 38)
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie
Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic
Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk
přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute
a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute
v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je
běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute
antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute
pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem
podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem
a antibiotikům (3 17)
Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu
průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme
bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny
klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo
lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se
18
zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute
kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute
bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen
běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva
či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se
zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi
a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)
122 Diagnostika bronchopneumonie
Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů
jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno
realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou
ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute
hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute
zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako
doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute
biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit
můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)
Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů
ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute
nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst
a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom
vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech
infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute
bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku
a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech
přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz
tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)
19
Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute
hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute
diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku
na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute
formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu
dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje
funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde
a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je
v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel
vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra
pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku
vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne
a prudce vydechne (10 57)
Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute
biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW
a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute
funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy
plicniacutech funkciacute (24 29)
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech
elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute
řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute
a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při
vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr
krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra
ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou
pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech
20
pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech
antigenů v moči (24 29)
Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute
punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme
zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)
Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute
bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)
Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet
proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech
vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů
naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho
vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute
Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci
kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou
vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se
zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute
edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy
provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute
zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad
při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle
postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta
edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra
odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport
odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50
55)
Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje
prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute
a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem
vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při
vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta
21
připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute
anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi
vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat
fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc
před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny
veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil
Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během
samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu
a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra
pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute
a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat
stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute
a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)
Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech
přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute
karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)
123 Leacutečba bronchopneumonie
Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je
nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute
pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů
neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno
antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech
patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute
situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)
Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce
Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady
tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute
mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou
doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky
22
odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od
hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute
předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho
uacutečinku (15 19 22)
Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně
V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme
Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute
makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute
způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak
doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako
ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo
cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky
hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5
dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba
přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti
ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19
25)
Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě
ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna
antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou
chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje
V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně
dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme
počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO
nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace
U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech
cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika
eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe
celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid
na lůţku (10 23 26 50)
23
Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit
co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient
nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute
specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute
prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za
sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda
reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech
podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute
metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute
bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů
Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu
hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)
V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika
Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute
statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem
těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute
aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute
gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute
pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute
fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho
stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze
uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)
Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb
Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle
ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina
pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či
staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh
onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena
a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)
24
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie
Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute
postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute
komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces
vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo
febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie
vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru
mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat
stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě
zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)
K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax
atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS
byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute
neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute
ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech
komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute
hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)
Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem
infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky
srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi
projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza
Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy
Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky
Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash
hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech
25
komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute
se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně
lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute
Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat
v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou
zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku
intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest
a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti
na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute
klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute
tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute
(29 41)
V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou
(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute
tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje
a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve
semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu
z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy
s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech
prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem
nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry
Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku
a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech
dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak
26
působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem
provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je
Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)
Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem
zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute
zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten
aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute
je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten
vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle
potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute
se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech
jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech
systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna
neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)
K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji
pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti
vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji
pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute
podpory (16 47)
132 Edukace pacienta
Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem
edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem
aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem
stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně
před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček
do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou
hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat
stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit
jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a
27
v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy
a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)
V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř
pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute
Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute
zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute
v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute
člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při
odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat
Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit
jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem
jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit
naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute
zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se
nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)
Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje
hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute
proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten
o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika
dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou
v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute
šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc
můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela
vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute
mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech
pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo
standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ
zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech
onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute
pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute
28
nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute
dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute
prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně
prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza
s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute
stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute
průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena
ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute
i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007
Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota
organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute
přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak
Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče
nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace
poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat
si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem
a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak
srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje
přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace
podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost
zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6
14 35)
V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha
vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)
Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech
nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu
K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech
29
dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto
stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly
v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu
U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci
a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute
hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret
z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute
pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi
jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce
(6 14 35)
Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit
ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav
nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech
činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe
byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute
odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG
upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost
aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na
intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG
odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute
vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho
(6 14 35)
Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity
vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako
neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute
i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute
nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute
energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute
tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet
30
poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute
vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute
nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje
uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře
podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)
V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto
pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav
při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute
při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako
subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy
Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute
přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute
a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit
se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute
intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute
analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)
31
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky
21 Ciacutele praacutece
V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele
Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute
Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
22 Vyacutezkumneacute otaacutezky
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
32
3 Metodika
3 1 Metodika praacutece
Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl
proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a
interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl
zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek
na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem
stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a
rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve
kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as
Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute
hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute
ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na
některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově
dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami
proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna
sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o
zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny
podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly
zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat
bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek
byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute
v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv
koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně
stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)
33
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru
Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely
z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče
Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a
nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců
do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr
respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech
odděleniacutech
Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto
onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a
března 2015
34
4 Vyacutesledky vyacutezkumu
Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje
R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8
Věk 30 50 30 25 29 30 29 27
Odděleniacute Interniacute
odd
Interniacute
JIP
Interniacute
JIP
Interniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute odd
Celkovaacute deacutelka
praxe
11 let 31 let 10 let 6 let 7 5
let
8 let 7 5
let
5 let
Deacutelka praxe na
odděleniacute
6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5
let
6 měs
Praxe na jinyacutech
odděleniacutech
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Interniacute
odd
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Onkologie
ARO
ADP
Ano ndash
ARO
Ne Ne Ano ndash
uacutestav
sociaacutelniacute
peacuteče
Setkaacuteniacute
s broncho-
pneumoniiacute
Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne
Nejvyššiacute
vzdělaacuteniacute
DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita
Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech
odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek
se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let
Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech
odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech
setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute
nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou
titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze
R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute
35
Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute
Kategorie Podkategorie
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Charakteristika pacientů
Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku
Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence
Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace
Komplikace bronchopneumonie
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute
leacutečebneacuteho reţimu
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Edukace
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace
a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje
podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii
ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku
hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii
nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu
36
Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu
k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel
prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou
informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako
součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute
respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5
R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8
doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou
organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1
R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku
bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů
s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je
v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě
neměla moţnost
Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute
i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze
zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo
(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na
nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje
daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se
zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema
bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference
ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla
bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo
37
Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Kategorie ndash Charakteristika pacientů
Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute
skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute
onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou
kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo
bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli
onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto
onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute
nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo
R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny
věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla
ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se
nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute
Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Odbornaacute literatura
a internet Seminaacuteře
Kolegoveacute a
kolegyně
Charakteristika
pacientů
60 ndash 70 let
Věk nad 75
let věku
38
Kategorie ndash Definice onemocněniacute
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich
odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam
Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla
bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď
uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute
zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7
byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute
bronchy
Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku
V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji
jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute
respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute
bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho
nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je
přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou
draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu
aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu
pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu
vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata
39
Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute
Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie
Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute
spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na
kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla
bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura
vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče
seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se
provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve
sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato
odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute
odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute
vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa
krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom
krevniacute obrazldquo
V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři
respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze
Definice
onemocněniacute
Přiacutečiny vzniku
Bakterie
Koky a
pneumokoky
Viry a pliacutesně
Běţneacute nachlazeniacute
Aspirace stravy
Pooperačniacute stav
Oslabenaacute imunita
Mykoplazmata
Zaacutenětlivaacute
infiltrace
plicniacute tkaacuteně
40
s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla
bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na
plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a
radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory
spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8
odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou
Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence
Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily
respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG
vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak
kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu
pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve
stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla
ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG
rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod
pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji
vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se
v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo
s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace
leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute
dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve
telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu
anebo dojde saacutemldquo (R5)
41
Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie
Diagnostika
bronchopneumonie
Ošetřovatelskeacute
intervence
Vyšetřeniacute
RTG S+P
Kultivace sputa
Krevniacute odběry se
zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute
markery ndash FW CRP
KO
Anamneacuteza
Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute
Spolupraacutece s ostatniacutemi
obory
Plicniacute
Interna
RDO
Laboratoře
Rehabilitace
Odběry dle ordinace
leacutekaře
Kontrola vyacutesledků
Evidence vyacutesledků
RTG objednat
telefonicky
Pacient odejde saacutem
nebo je doprovaacutezen
42
Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie
V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je
zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem
miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute
na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky
shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute
odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla
bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle
ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie
mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute
režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech
uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo
umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto
bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute
inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup
leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute
naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou
veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo
Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii
Podkategorie - Deacutelka hospitalizace
Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute
zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute
respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute
na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu
pacientaldquo
43
Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie
Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie
R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute
odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako
dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet
pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute
komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo
Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem
R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute
ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se
zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem
a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2
a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou
věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly
Leacutečba bronchopneumonie
ATB
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Deacutelka
hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny
44
Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie
Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim
V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty
R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute
fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče
o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem
bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo
Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku
ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho
režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo
(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se
vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3
uvedla respiračniacute selhaacuteniacute
Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu
Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek
tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem
teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako
největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin
a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek
tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient
Komplikace
bronchopneumonie
Respiračniacute selhaacuteniacute
Absces
Pleuritida
ARDS
Pleuraacutelniacute vyacutepotek
Zhoršeniacute stavu
45
nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim
přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo
Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče
V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla
bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech
onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u
všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute
se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech
onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Klidovyacute reţim
Dechovaacute
rehabilitace
Peacuteče o dyacutechaciacute
cesty
Oxygenoterapie
Dostatek tekutin
Nejčastějšiacute chyba
v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Nedostatek tekutin
Klid na lůţku
Inhalačniacute terapie
46
mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7
leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost
bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla
bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim
dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo
R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8
svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně
na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla
i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest
a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou
a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta
a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute
R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče
R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli
školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků
a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu
a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute
peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou
rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti
tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho
reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na
aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je
zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo
Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci
ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla
bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak
nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu
dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je
47
zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute
a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla
bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute
fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou
činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi
takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti
a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute
u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje
monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou
rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute
pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4
uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči
v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute
pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe
postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo
(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit
polohuldquo uvedla R3
48
Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Je stejnaacute jako u jinyacutech
plicniacutech onemocněniacute
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Antibiotika
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka
pacienta
Peacuteče v oblasti
soběstačnosti vyacuteţivy
pohyboveacuteho reţimu
hygieny
Edukace
49
Kategorie ndash Edukace pacienta
Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)
Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute
a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem
R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček
Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně
klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute
dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti
podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během
edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute
leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny
a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh
hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute
budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků
a vyšetřeniacutechldquo
Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta
Edukace pacienta
Uacutestniacute forma
Forma letaacuteků
Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Co je to za onemocněniacute
Doba leacutečby
50
Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5
- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace
Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře
Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou
otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo
R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute
dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď
obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute
naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci
a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo
R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn
nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten
pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo
(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute
nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou
odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo
R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem
screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7
uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba
nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut
navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně
s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje
51
Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Fyzioterapie Nutričniacute
terapeut
Je volaacuten a
objednaacuten
Provaacutediacute dechovou
rehabilitaci
Lehkeacute kondičniacute
cvičeniacute
Dle vyacutesledků
nutričniacuteho
screeningu volaacuten
Voliacute vhodnou
dietu
52
5 Diskuze
Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem
bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti
v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden
kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech
interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry
z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash
R8
Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute
uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31
otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se
respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute
kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i
Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute
uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako
přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute
onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla
bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo
srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla
diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi
zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto
pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů
selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem
opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute
rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a
přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute
opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem
probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při
53
onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek
energie na regeneraci
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech
plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem
ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik
nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute
uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů
se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a
naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu
antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute
takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient
dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem
pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o
dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute
v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech
podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute
nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten
uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i
Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou
rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute
rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute
kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje
horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je
takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute
předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou
pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U
hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou
peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech
vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik
54
leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti
vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace
Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou
předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem
terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou
funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty
učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem
zkvalitněniacute ventilace plic
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute
zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka
uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na
interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium
informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se
setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době
sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji
přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto
se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i
R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně
když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že
potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo
internetu a ze seminaacuteřů
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic
Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a
plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute
potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku
byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď
rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z
běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo
55
RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly
teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos
v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute
odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a
velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek
Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute
spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute
s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem
odděleniacutem a s rehabilitaciacute
V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute
antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa
prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se
vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i
Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces
ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako
komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale
takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna
respondentka se setkala s ARDS
56
6 Zaacutevěr
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece
byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice
bronchopneumonie
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2
vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute
ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacientů s bronchopneumoniiacute
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice
bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute
znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem
informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech
zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku
Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute
v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly
ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute
peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo
ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute
Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty
a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře
nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute
57
7 Seznam použiteacute literatury
1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č
3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184
2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute
Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404
4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten
Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0
5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech
zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů
Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z
httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf
6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd
Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN
8070133031
7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly
1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8
8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke
zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN
978-80-247-2860-5
9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X
10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009
ISBN 978-80-247-3240-4
12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5
13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-
80-247-3240-4
58
14 HERDMAN Heather T Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Definiceampklasifikace Praha
Grada Publishing as 2013 ISBN 978-80-247-4328-8
15 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
16 KAPOUNOVAacute Gabriela Ošetřovatelstviacute v intenzivniacute peacuteči 1 vyd Praha Grada
Publishing 2007 ISBN 978-80-247-1830-9
17 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
18 KITTNAR Otomar Leacutekařskaacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing 2011
ISBN 978-80-247-3068-4
19 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
20 KOLAacuteŘ Pavel Rehabilitace v klinickeacute praxi 1 vyd Praha Galeacuten 2009 ISBN
978-80-7262-657-1
21 KOLEK Viacutetězslav A KOLEKTIV Pneumologie 1 vyd Praha Maxdorf 2011
ISBN 978-80-7345-255-1
22 KOLEK Viacutetězslav Pneumologie 2 vyd Praha Maxdorf 2014 ISBN 978-80-
7345-387-9
23 KOLEK Viacutetězslav Komunitniacute pneumonie Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2006 č 6 s
630 ISSN 1212 ndash 4184
24 KOLEK Viacutetězslav Nejnovějšiacute aspekty v diagnostice a leacutečbě pneumoniiacute
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2011 č 6 s 644 ISSN 1212 ndash 4184
25 KOLEK Viacutetězslav Současnaacute doporučeniacute diagnostiky a leacutečby pneumonie Remedia
2003 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
26 KOLEK Viacutetězslav Pneumonie jako věčneacute teacutema pro ambulantniacute praxi i
specializovaneacute pracoviště Remedia 2008 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
27 KONEČNAacute Hana a Markeacuteta SUDOVAacute Jak daacutel s pěstounskou peacutečiacute na přechodnou
dobu Praha Středisko naacutehradniacute rodinneacute peacuteče o s 2011 ISBN 978-80-87455-08-
1
28 KRAacuteLIacuteKOVAacute Eva Leacutečba zaacutevislosti na tabaacuteku Leacutekařskeacute listy 2007 č 2 s 10
ISSN 0044 ndash 1996
59
29 KŘIVAacuteNKOVAacute Markeacuteta Somatologie Učebnice pro středniacute zdravotnickeacute školy
1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN 978-80-247-2988-6
30 KUČEROVAacute Marie Uacuteloha sestry při spirometrickeacutem vyšetřeniacute Sestra 2006 č 4
s 36 ISSN 1210 ndash 0404
31 LANGMEIER Miloš Zaacuteklady leacutekařskeacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2009 ISBN 978-80-247-2526-0
32 LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č
2 ISSN 1212 ndash 4184
33 MAČAacuteK Jirka a Jana MAČAacuteKOVAacute Patologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2004 ISBN 80-247-0785-3
34 MERKUNOVAacute Alena a Miroslav OREL Anatomie a fyziologie člověka Pro
humanitniacute obory 1 vyd Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1521-6
35 MIKŠOVAacute Zdeňka Marie FROŇKOVAacute a Marie ZAJIacuteČKOVAacute Kapitoly z
ošetřovatelskeacute peacuteče II Aktualizovaneacute a doplněneacute vydaacuteniacute 1 vyd Praha Grada
Publishing 2006 ISBN 80-247-1443-4
36 MLYacuteNKOVAacute Jana Pečovatelstviacute 1diacutel učebnice pro obor sociaacutelniacute peacuteče -
pečovatelskaacute činnost 1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-
3184-1
37 MOORHOUSE Mary F Kapesniacute průvodce zdravotniacute sestry Českaacute asociace sester
Praha Grada Publishing as 2001 ISBN 80-247-0242-8
38 MOUREK Jindřich Fyziologie učebnice pro studenty zdravotnickyacutech oborů 1
vyd Praha Grada Publishing 2005 ISBN 80-247-1190-7
39 NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro vyacuteuku
Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113
40 PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009
[cit 2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml
41 PRYMULA Roman Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem onemocněniacutem v dospělosti
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2013 č 9 s 70 ISSN 1212 ndash 4184
60
42 SEIDL Zdeněk Neurologie pro neleacutekařskeacute zdravotnickeacute obory 1 vyd Praha
Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-2733-2
43 SLEZAacuteKOVAacute Lenka A KOLEKTIV Ošetřovatelstviacute pro středniacute zdravotnickeacute
školy I Interna 2 vyd Praha Grada Publishing 2012 ISBN 978-80-247-3601-3
44 SLEZAacuteKOVAacute Lenka Ošetřovatelstviacute v chirurgii I 1 vyd Praha Grada
Publishing 2010 ISBN 978-247-3129-2
45 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
46 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute II 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1777-8
47 ŠAMAacuteNKOVAacute Marie Zaacuteklady ošetřovatelstviacute 1 vyd Praha Karolinum 2006
ISBN 80-246-1091-4
48 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
49 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
50 TICHOPAacuteD Aleš Klinickeacute a ekonomickeacute dopady komunitniacute pneumonie u
dospělyacutech pacientů v zemiacutech Visegraacutedskeacute skupiny burden of dinase
Farmakoekonomika 2012 č 1 ISSN 1801 ndash 6367
51 TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml
52 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
53 Medixaorg Medixaorg [online] 2012 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httpcsmedixaorgnemocibronchopneumonie
54 Atelektaacuteza Velkyacute leacutekařskyacute slovniacutek [online] 2008 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httplekarskeslovnikyczpojematelektaza
61
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Přiacuteloha č 2 Bronchoskopie
Přiacuteloha č 3 Spirometrie
Přiacuteloha č 4 Zaacuteznam spirometrie
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech
odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester pracujiacuteciacutech na
interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
Přiacuteloha č 6 Otaacutezky k rozhovoru
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
Přiacuteloha č 8 Informativniacute broţura
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Zdroj NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro
vyacuteuku Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113 (39)
Přiacuteloha č 2 Spirometrie
Zdroj
TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml (51)
Přiacuteloha č 3 Zaacuteznam spirometrire
Zdroj
LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č 2
ISSN 1212 ndash 4184 (32)
Přiacuteloha č 4 Bronchoskopie
Zdroj
PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009 [cit
2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml (40)
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a
jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester
pracujiacuteciacutech na interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
sect 4
Všeobecnaacute sestra
(1) Všeobecnaacute sestra vykonaacutevaacute činnosti podle sect 3 odst 1 a daacutele bez odborneacuteho
dohledu a bez indikace v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem poskytuje přiacutepadně
zajišťuje zaacutekladniacute a specializovanou ošetřovatelskou peacuteči prostřednictviacutem
ošetřovatelskeacuteho procesu Přitom zejmeacutena můţe
a) vyhodnocovat potřeby a uacuteroveň soběstačnosti pacientů projevů jejich
onemocněniacute rizikovyacutech faktorů a to i za pouţitiacute měřiciacutech technik pouţiacutevanyacutech v
ošetřovatelskeacute praxi (napřiacuteklad testů soběstačnosti rizika proleţenin měřeniacute intenzity
bolesti stavu vyacuteţivy)
b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologickeacute funkce pacientů to je dech puls
elektrokardiogram tělesnou teplotu krevniacute tlak a dalšiacute tělesneacute parametry
c) pozorovat hodnotit a zaznamenaacutevat stav pacienta
d) zajišťovat herniacute aktivity dětiacute
e) zajišťovat a provaacutedět vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute
cestou a kapilaacuterniacute krve semikvantitativniacutemi metodami (diagnostickyacutemi prouţky)
f) provaacutedět odsaacutevaacuteniacute sekretů z horniacutech cest dyacutechaciacutech a zajišťovat jejich
průchodnost
g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůţe a chronickeacute raacuteny a ošetřovat
stomie centraacutelniacute a periferniacute ţilniacute vstupy
h) provaacutedět ve spolupraacuteci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitačniacute
ošetřovaacuteniacute to je zejmeacutena polohovaacuteniacute posazovaacuteniacute dechovaacute cvičeniacute a metody bazaacutelniacute
stimulace s ohledem na prevenci a naacutepravu hybnyacutech a tonusovyacutech odchylek včetně
prevence dalšiacutech poruch z mobility
i) provaacutedět naacutecvik sebeobsluhy s ciacutelem zvyšovaacuteniacute soběstačnosti
j) edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby v ošetřovatelskyacutech postupech a
připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
k) orientačně hodnotit sociaacutelniacute situaci pacienta identifikovat potřebnost spolupraacutece
sociaacutelniacuteho nebo zdravotně-sociaacutelniacuteho pracovniacuteka a zprostředkovat pomoc v otaacutezkaacutech
sociaacutelniacutech a sociaacutelně-praacutevniacutech
l) zajišťovat činnosti spojeneacute s přijetiacutem přemisťovaacuteniacutem a propuštěniacutem pacientů
m) provaacutedět psychickou podporu umiacuterajiacuteciacutech a jejich bliacutezkyacutech a po stanoveniacute smrti
leacutekařem zajišťovat peacuteči o tělo zemřeleacuteho a činnosti spojeneacute s uacutemrtiacutem pacienta
n) přejiacutemat kontrolovat uklaacutedat leacutečiveacute přiacutepravky včetně naacutevykovyacutech laacutetek (daacutele
jen bdquoleacutečiveacute přiacutepravkyldquo) manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zaacutesobu
o) přejiacutemat kontrolovat a uklaacutedat zdravotnickeacute prostředky a praacutedlo manipulovat s
nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zaacutesobu
(2) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem všeobecneacute sestry se
specializovanou způsobilostiacute nebo porodniacute asistentky se specializovanou způsobilostiacute v
oboru v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem můţe vykonaacutevat činnosti podle
odstavce 1 piacutesm b) aţ i) při poskytovaacuteniacute vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
(3) Všeobecnaacute sestra můţe vykonaacutevat bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace
leacutekaře činnosti při poskytovaacuteniacute preventivniacute diagnostickeacute leacutečebneacute rehabilitačniacute
neodkladneacute a dispenzaacuterniacute peacuteče Přitom zejmeacutena připravuje pacienty k diagnostickyacutem a
leacutečebnyacutem postupům na zaacutekladě indikace leacutekaře je provaacutediacute nebo při nich asistuje
zajišťuje ošetřovatelskou peacuteči při těchto vyacutekonech a po nich zejmeacutena můţe
a) podaacutevat leacutečiveacute přiacutepravky s vyacutejimkou nitroţilniacutech injekciacute nebo infuziacute u
novorozenců a dětiacute do 3 let a s vyacutejimkou radiofarmak pokud neniacute daacutele uvedeno jinak
b) zavaacutedět a udrţovat kysliacutekovou terapii
c) provaacutedět screeningovaacute a depistaacuteţniacute vyšetřeniacute odebiacuterat biologickyacute materiaacutel a
orientačně hodnotit zda jsou vyacutesledky fyziologickeacute
d) provaacutedět ošetřeniacute akutniacutech a operačniacutech ran včetně ošetřeniacute dreacutenů
e) provaacutedět katetrizaci močoveacuteho měchyacuteře ţen a diacutevek nad 10 let pečovat o
močoveacute kateacutetry pacientů všech věkovyacutech kategoriiacute včetně vyacuteplachů močoveacuteho
měchyacuteře
f) provaacutedět vyacuteměnu a ošetřeniacute tracheostomickeacute kanyly zavaacutedět nazogastrickeacute
sondy pacientům při vědomiacute staršiacutem 10 let pečovat o ně a aplikovat vyacuteţivu sondou
přiacutepadně ţaludečniacutemi nebo duodenaacutelniacutemi stomiemi u pacientů všech věkovyacutech
kategoriiacute
g) provaacutedět vyacuteplach ţaludku u pacientů při vědomiacute staršiacutech 10 let
(4) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem leacutekaře můţe
a) aplikovat nitroţilně krevniacute derivaacutety
b) asistovat při zahaacutejeniacute aplikace transfuzniacutech přiacutepravků a daacutele bez odborneacuteho
dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat
ji
ČINNOSTI ZDRAVOTNICKYacuteCH
PRACOVNIacuteKŮ PO ZIacuteSKAacuteNIacute
SPECIALIZOVANEacute ZPŮSOBILOSTI
HLAVA I
VŠEOBECNAacute SESTRA
SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTIacute
sect 54
Činnosti všeobecneacute sestry
se specializovanou způsobilostiacute
Všeobecnaacute sestra uvedenaacute v sect 55 aţ 67 po ziacuteskaacuteniacute specializovaneacute způsobilosti
vykonaacutevaacute činnosti podle sect 4 a daacutele bez odborneacuteho dohledu a bez indikace poskytuje a
organizuje ošetřovatelskou peacuteči včetně vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče v
oboru specializace přiacutepadně zaměřeniacute Přitom zejmeacutena můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace
1
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech ošetřovatelskyacutech
postupech a připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
2
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska moţnosti vzniku komplikaciacute a
naacutehlyacutech přiacutehod a podiacutelet se na jejich řešeniacute
3
koordinovat praacuteci členů ošetřovatelskeacuteho tyacutemu v oblasti sveacute specializace
4
hodnotit kvalitu poskytovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
5
provaacutedět ošetřovatelskyacute vyacutezkum zejmeacutena identifikovat oblasti vyacutezkumneacute
činnosti realizovat vyacutezkumnou činnost a vytvaacuteřet podmiacutenky pro aplikaci
vyacutesledků vyacutezkumů do klinickeacute praxe na vlastniacutem pracovišti i v raacutemci oboru
6
připravovat standardy specializovanyacutech postupů v rozsahu sveacute způsobilosti
7
veacutest specializačniacute vzdělaacutevaacuteniacute v oboru sveacute specializace
b) na zaacutekladě indikace leacutekaře
1
provaacutedět přiacutepravu pacientů na specializovaneacute diagnostickeacute a leacutečebneacute postupy
doprovaacutezet je a asistovat během vyacutekonů sledovat je a ošetřovat po vyacutekonu
2
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech diagnostickyacutech a
leacutečebnyacutech postupech
sect 60
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech vykonaacutevaacute u dospěleacuteho pacienta činnosti podle sect
54 a daacutele můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace leacutekaře
1
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů včetně přiacutepravy na jeho naacutevrat do
vlastniacuteho sociaacutelniacuteho prostřediacute
2
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů zaměřeneacute na posiacuteleniacute a udrţeniacute
soběstačnosti a mentaacutelniacute schopnosti pacienta se zohledněniacutem jeho věku
prostřednictviacutem ciacutelenyacutech aktivit
3
poskytovat paliativniacute peacuteči vyhledaacutevat aktuaacutelniacute potřeby pacienta a koordinovat
tyacutemovou spolupraacuteci v peacuteči o pacienta v terminaacutelniacutem stadiu
4
vykonaacutevat preventivniacute a protiepidemiologickaacute opatřeniacute u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
5
edukovat pacienta a jiacutem určeneacute osoby v oblastech prevence onemocněniacute přitom
spolupracovat s fyzioterapeutem nutričniacutem terapeutem a zdravotně-sociaacutelniacutem
pracovniacutekem
6
provaacutedět poradenskou a dispenzaacuterniacute činnost zaměřenou na problematiku
onemocněniacute vnitřniacutech orgaacutenů indikovat zdravotnickeacute prostředky
7
hodnotit a ošetřovat chronickeacute raacuteny doporučovat vhodneacute kryciacute materiaacutely
b) bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře poskytovat preventivniacute
diagnostickou leacutečebnou rehabilitačniacute neodkladnou a dispenzaacuterniacute peacuteči u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
Zdroj
ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech zdravotnickyacutech
pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů Českeacute republiky 2011
čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-
2011pdf (5)
Přiacuteloha č 6 Rozhovor
KATEGORIZAČNIacute OTAacuteZKY
1) Jakyacute je Vaacuteš věk
2) Na ktereacutem odděleniacute pracujete
a) Jak dlouhaacute je celkovaacute deacutelka Vašiacute praxe
b) Jak dlouhaacute je praxe na tomto odděleniacute
3) Pracovala jste i na jinyacutech odděleniacutech
a) Na kteryacutech
b) Setkala jste se i tam s bronchopneumoniiacute
c) U jakyacutech pacientů jste se s tiacutemto onemocněniacutem setkala
d) Měli bronchopneumonii jako zaacutekladniacute onemocněniacute nebo vznikla jako
přidruţeneacute onemocněniacute
4) Jakeacute je Vaše nejvyššiacute dosaţeneacute vzdělaacuteniacute
a) Prohlubujete si vědomosti o bronchopneumonii daacutel
Jak ziacuteskaacutevaacutete informace
Školiacutete se v raacutemci seminaacuteřů pořaacutedanyacutech Vašiacute nemocniciacute
Jakeacute jsou to seminaacuteře a na co jsou orientovaneacute
b) Vzdělaacutevaacutete se ve sveacutem oboru i po ukončeniacute školy
5) Jste registrovanaacute sestra
6) Absolvovala jste nějakyacute seminaacuteř na teacutema bronchopneumonie
a) Kolik
b) Byly obsahově stejneacute
c) Na co byl přesně zaměřen
d) Co jste se v něm dozvěděla
e) V čem byl podle Vaacutes přiacutenosnyacute
f) Chyběla Vaacutem v seminaacuteři nějakaacute důleţitaacute informace
g) Doplnila by jste něco důleţiteacuteho na zaacutekladě Vašich zkušenostiacute z praxe co
v seminaacuteři nezaznělo
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA ZNALOSTI SESTER V PEacuteČI O
PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
7) Co je to bronchopneumonie
8) Jakeacute jsou hlavniacute přiacutečiny vzniku bronchopneumonie
9) Jakaacute je diagnostika bronchopneumonie
a) S jakyacutemi obory spolupracujete
10) Jakeacute znaacutete postupy leacutečby u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Jak konkreacutetně probiacutehaacute leacutečba na Vašem odděleniacute
11) Jakeacute mohou nastat komplikace u bronchopneumonie
a) S jakyacutemi jste se konkreacutetně setkala
b) U jakeacute věkoveacute skupiny pacientů to bylo
c) Měli nějakaacute přidruţenaacute onemocněniacute
d) Jak probiacutehalo leacutečeniacute komplikaciacute
12) Jakaacute jsou reţimovaacute opařeniacute u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Co můţe nastat při nedodrţeniacute leacutečebneacuteho reţimu
b) Ktereacute z reţimovyacutech opatřeniacute majiacute pacienti největšiacute probleacutem dodrţet
c) Jak to řešiacutete
d) S čiacutem jste se konkreacutetně setkala
13) Maacute Vaše odděleniacute zavedenyacute standard ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
a) Můţu ho vidět
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKEacute
PEacuteČE U PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
14) Jak častaacute je bronchopneumonie na Vašem odděleniacute
15) Jak probiacutehaacute a jak dlouhaacute byacutevaacute hospitalizace pacientů s bronchopneumoniiacute
16) Jakaacute skupina pacientů je podle Vaacutes nejviacutece ohroţena a jakyacute je průměrnyacute věk
pacientů s bronchopneumoniiacute
17) V čem je peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech
onemocněniacute
18) Na co se musiacutete prioritně zaměřit v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
19) Jakaacute je podle Vaacutes role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
20) Co je důleţiteacute při prvniacutem kontaktu s pacientem s bronchopneumoniiacute
21) Jakaacute nejčastějšiacute vyšetřeniacute jsou provaacuteděna u pacienta s bronchopneumoniiacute
22) Co všechno kontrolujete u pacienta s bronchopneumoniiacute
23) V jakyacutech oblastech nejviacutece zaměřujete ošetřovatelskou peacuteči
a) Co nejviacutece dělaacutete u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče
b) V jakeacute oblasti potřebujiacute pacienti nejviacutece pomoci
24) Jakeacute nejčastějšiacute leacuteky se vyuţiacutevajiacute při leacutečbě bronchopneumonie
25) Jak je leacutečba snaacutešena pacienty
26) Jakaacute je spolupraacutece pacienta při leacutečbě bronchopneumonie
27) Co nejviacutece pacienta zajiacutemaacute ohledně onemocněniacute
28) Jakyacutem způsobemformou edukujete pacienta
29) Čeho se tyacutekaacute edukaceinformace ktereacute předaacutevaacutete pacientovi
30) Jak spolupracujete s nutričniacutem terapeutem
31) Jak spolupracujete s fyzioterapeutem
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
STANDARDNIacute OŠETŘOVATELSKYacute POSTUP Naacutezev SOP Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Charakteristika standardu Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Oblast peacuteče individualizovanaacute
Ciacutelovaacute skupina pacientů Pacienti s bronchopneumoniiacute
Miacutesto použitiacute Lůţkovaacute odděleniacute interniacutech a plicniacutech odděleniacute
Poskytovateleacute peacuteče pro něž je
standard zaacutevaznyacute
Všeobecneacute sestry ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č962004
Sb ve zněniacute novely zaacutekona č1052011 Sb
Všeobecneacute sestry specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Porodniacute asistentky ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č
962004 Sb ve zněniacute novely zaacutekona č 1052011 Sb
Porodniacute asistentky specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Zdravotničtiacute asistenti dle zaacutekona č 962004 Sb ve zněniacute novely
zaacutekona č 1052011 Sb
Odpovědnost za realizaci Vedouciacute pracovniacuteci na uacuteseku ošetřovatelskeacute peacuteče
Platnost standardu od 192015
Frekvence kontroly 1x 3 roky
Revize standardu provedena dne
Kontrolu vykonaacute Manaţerka ošetřovatelstviacute (manaţerka kvality ošetřovatelskeacute
peacuteče hlavniacute sestra vrchniacute sestra staničniacute sestra)
Kontaktniacute osoba X Y vrchniacute sestra plicniacuteho a interniacuteho odděleniacute
Schvaacutelila
Naacuteměstek (naacuteměstkyně) pro
ošetřovatelskou peacuteči
X Y hlavniacute sestra
Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy
Ciacutel standardu
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute je jejiacute zkvalitněniacute
Dokumentace
Dekurz
Plaacuten ošetřovatelskeacute peacuteče
Prostřediacute
Lůţko pacienta na standardniacutem odděleniacute
Role sestry v diagnostice bronchopneumonie
Spirometrie
Zvaacuteţeniacute a změřeniacute
Důslednaacute instruktaacuteţ
Sestra zvaacuteţiacute a změřeniacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a vysvětliacute jak bude provaacutedět
maneacutevr dyacutechaacuteniacute
Spraacutevnaacute stimulace pacienta k provaacuteděniacute maneacutevru dyacutechaacuteniacute
Zpočaacutetku pacient normaacutelně dyacutechaacute a poteacute se maximaacutelně nadyacutechne a
prudce vydechne
Edukace o průběhu vyšetřeniacute
Sestra popiacuteše pacientovi průběh celeacuteho vyšetřeniacute
Vysvětliacute mu přiacutepravu na vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu pro vyšetřeniacute
Sestra pacienta vyzve zpočaacutetku k normaacutelniacutemu dyacutechaacuteniacute
Daacutele dle pokynů se pacient maximaacutelně nadyacutechne a poteacute prudce vydechne
Bronchoskopie
Před vyšetřeniacutem
Leacutekařem je zvolen způsob anestezie
Podat sedativa na noc dle potřeby a ordinace
Vysvětlit podstatu a průběh vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu
Podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu
Zajistit laboratorniacute vyacutesledky
Zajistiacute vyacutesledky krevniacutech plynů ndash Astrup
Krevniacute obraz
Krevniacute sraacuteţlivost
Slovem zjistit zda je pacient lačnyacute
Zaznamenat fyziologickeacute funkce
Uschovaacuteniacute pacientovi zubniacute proteacutezy
Odveacutest pacienta i s dokumentaciacute na endoskopickeacute pracoviště
Během vyšetřeniacute
Asistuje leacutekaři
Pacientovi pomaacutehaacute udrţet spraacutevnou polohu
Spraacutevnaacute poloha vleţe meacuteně často vsedě
Pacienta uklidňuje a podporuje
Vliacutednyacutem slovem pacientovi popiacuteše co se praacutevě děje
Na monitoru je moţno popisovat průběh vyšetřeniacute
Nutnaacute je monitorace saturace kysliacutekem
Po vyšetřeniacute
Dle ordinace podat leacuteky tlumiacuteciacute kašel
Monitorace fyziologickyacutech funkciacute a celkoveacuteho stavu
Ziacuteskanyacute materiaacutel označit a odeslat do laboratoře
Dohleacutednout na spraacutevnou polohu vpolosedě
Sledovat charakter sputa a dyacutechaacuteniacute
Zda nedošlo ke krvaacuteceniacute z dyacutechaciacutech cest V tomto přiacutepadě okamţitě
přivolat leacutekaře
Zda nedochaacuteziacute k apnoickyacutem pauzaacutem nebo jinyacutem potiacuteţiacutem V kaţdeacutem
přiacutepadě vţdy volat leacutekaře
2 hodiny bez peroraacutelniacuteho přiacutesunu stravy
24 hodin po vyacutekonu by se neměla řiacutedit motorovaacute vozidla
Krevniacute odběry
Edukace pacienta
Vysvětlit jakeacute odběry a proč
Vysvětleniacute průběhu odběrů
Odběr vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek
Odběry dle pokynů laboratoře
Role setry v leacutečbě bronchopneumonie
Podaacutevaacuteniacute leacuteků dle ordinace leacutekaře
Dle potřeby podaacute zvlhčenyacute kysliacutek
Odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel
Zapojiacute pacienta ve všech oblastech potřeb
Zajistiacute vhodnou polohu pacientovi
Spolupracuje s nutričniacutem terapeutem
Na zaacutekladě nutričniacuteho screeningu je volaacuten ke stanoveniacute vhodneacute diety
Spolupracuje s fyzioterapeutem
Je objednaacutevaacuten vţdy
Provaacutediacute se dechovaacute rehabilitace
Napomaacutehaacute k lepšiacute ventilaci plic
Provaacutediacute lehkeacute kondičniacute cvičeniacute
Literatura
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
2 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
3 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
4 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
5 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
6 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
Zpracovala
Slaacutemovaacute Zuzana
Přiacuteloha č 8 Informativniacute brožura
Informativniacute brožura
Bronchopneumonie
V tomto informativniacutem letaacuteku naleznete zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie
Co je to bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech může navazovat i na virovyacute
zaacutenět
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a
malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry
Vlevo lobulaacuterniacute pneumonie a vpravo bronchopneumonie
81
Jak poznaacutem že maacutem bronchopneumonii
Přiacuteznaky jsou podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute projevujiacute se uacutenavou
malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot kdy nemocnyacute může
vykašlaacutevat hlen kteryacute může byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute schvaacutecenost
Jak probiacutehaacute diagnostika bronchopneumonie
Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute hrudniacuteku patřiacute
vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Spirometrie
Patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute hodnotiacute plicniacute funkce
Sestra zvaacutežiacute a změřiacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a důslednou instruktaacutež
Pro pacienta to znamenaacute že při začaacutetku vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle
pokynů sestry maximaacutelně nadechne a prudce vydechne
82
Vyšetřeniacute krve
krevniacute ionty enzymy krevniacute biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem
CRP močovyacute sediment FW
vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běžně použiacutevanyacutem naacutezvem Astrup
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve vyšetřuje zaacutekladniacute parametry KO a jeho
diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při vzestupu teploty do
vysokyacutech hodnot nad 38degC
Seacuterologickeacute testy mohou pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech
chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech pneumoniiacute
83
Dalšiacute vyšetřeniacute
vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech antigenů v moči
hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umožňuje upřesnit diagnoacutezu
dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum
Jak se bronchopneumonie leacutečiacute
Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Širokospektraacute antibiotika Augmentin nebo Amoksiklav
Doxyhexal nebo Doxybene majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu množstviacute mikrobů
V přiacutepadě hospitalizace se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5 dnů
poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute
Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika eventuelně
expektorantia a mukolytika
Součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta může pomoci zajistit co
nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute možneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů
Preventivniacute opatřeniacute a doporučeniacute
Zdravyacute životniacute styl - je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Udržovaacuteniacute spraacutevneacute
hmotnosti pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důležiteacute odolaacutevat stresu přestat
piacutet alkohol užiacutevat drogy a kouřit Důležityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost
v jiacutedle ndash jiacutest častěji až 5x denně a v menšiacutech porciacutech Viacutece preferovat biacutelkoviny a
vitamiacuteny před sacharidy a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky
84
Nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute
kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u
nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a
zpomaluje hojeniacute Podle statistik
umiacuteraacute v Českeacute republice
na naacutesledky kouřeniacute ať už
aktivniacuteho nebo pasivniacuteho
každyacute paacutetyacute člověk Kouřeniacute
snižuje plodnost mužů i žen
85
Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům - očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem
onemocněniacute a braacuteniacute šiacuteřeniacute nemoci v populaci Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem
infekciacutem se stalo standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute U očkovanyacutech
pacientů byla o 40 - 70 nižšiacute pravděpodobnost že zemřou během hospitalizace
s pneumoniiacute než ti pacienti kteřiacute nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute
prokaacutezalo nižšiacute riziko selhaacuteniacute dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech
komplikaciacute
86
Centrum pro zaacutevisleacute na tabaacuteku
Českeacute Budějovice Ambulance Psychiatrickeacuteho odděleniacute
Nemocnice Českeacute Budějovice as B Němcoveacute 58554
370 87 Českeacute Budějovice
87
Použiteacute zdroje
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash
1996
2 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009
ISBN 978-7345-208-7
3 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210
ndash 0404
4 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-
588-6
5 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
6 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
7 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
8 Odvykaacuteniacute kouřeniacute Intranet Šumperskeacute nemocnice [online] 2012 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z
httpideskynemspkczosetrovatelstviedukace_noveodvykani_kourenipdf
9 Očkovaciacute průkaz Vše o očkovaacuteniacute Vše o očkovaacuteniacute [online] 2009 [cit 2015-01-
14] Dostupneacute z httpwwwockovaci-prukazczpneumokokockovani-proti-
pneumokokovi-snizuje-riziko-umrti-senioru-na-zapal-plichtml
10 Očkovaacuteniacute jako prevence Prevenar 13 Prevenar 13 [online] 2014 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z httpwwwprevenarczockovani-jako-prevence
88
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Prohlaacutešeniacute
Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze
s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury
Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem
se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute
vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve
veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech
Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho
praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ
elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb
zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby
kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s
databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem
vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů
V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015
Zuzana Slaacutemovaacute
Poděkovaacuteniacute
Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute
praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za
korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych
chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute
10
Obsah
Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12
1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17
122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18
123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33
4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34
5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52
6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56
7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61
Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89
11
Seznam použityacutech zkratek
ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech
ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute
FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)
CRP ndash C - reaktivniacute protein
CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie
EKG ndash Elektrokardiogaf
JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče
KO ndash Krevniacute obraz
MR ndash Magnetickaacute rezonance
PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce
RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek
12
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet
vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle
věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti
a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty
Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute
republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute
přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti
U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii
do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)
Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto
onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute
jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět
viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece
hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute
Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo
pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie
13
1 Současnyacute stav
Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době
staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute
praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta
a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute
způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute
naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech
reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece
po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute
čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)
Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute
ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku
onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů
kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů
přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně
okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje
na hranici 99 přiacutepadů (38 46)
Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů
Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543
Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu
U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur
u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se
ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let
okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho
a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest
Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme
byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute
14
neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech
plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)
Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu
a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti
jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute
tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě
hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka
stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem
systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum
maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou
a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute
vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute
tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami
do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9
20 44)
Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň
atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů
V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje
a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je
dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute
činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku
a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)
Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic
vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je
vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo
ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako
na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)
Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos
dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute
hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute
15
ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez
Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami
Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas
nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou
na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute
zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute
vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je
naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny
Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan
na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu
ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute
slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je
vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami
Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou
vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou
připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute
tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)
Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje
na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku
ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem
ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute
rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ
do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede
strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je
asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou
ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky
(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem
tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute
pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou
Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin
16
(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor
mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)
V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute
na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute
vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů
alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje
jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty
dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute
kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)
1 2 Bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem
pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii
patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)
Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo
většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska
mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem
zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny
povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok
coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
17
S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute
leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)
Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků
anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je
definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi
nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě
Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute
můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně
narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute
vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto
přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute
o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci
(3 38)
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie
Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic
Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk
přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute
a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute
v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je
běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute
antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute
pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem
podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem
a antibiotikům (3 17)
Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu
průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme
bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny
klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo
lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se
18
zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute
kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute
bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen
běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva
či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se
zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi
a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)
122 Diagnostika bronchopneumonie
Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů
jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno
realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou
ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute
hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute
zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako
doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute
biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit
můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)
Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů
ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute
nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst
a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom
vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech
infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute
bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku
a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech
přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz
tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)
19
Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute
hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute
diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku
na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute
formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu
dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje
funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde
a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je
v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel
vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra
pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku
vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne
a prudce vydechne (10 57)
Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute
biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW
a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute
funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy
plicniacutech funkciacute (24 29)
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech
elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute
řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute
a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při
vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr
krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra
ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou
pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech
20
pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech
antigenů v moči (24 29)
Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute
punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme
zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)
Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute
bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)
Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet
proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech
vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů
naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho
vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute
Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci
kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou
vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se
zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute
edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy
provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute
zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad
při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle
postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta
edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra
odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport
odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50
55)
Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje
prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute
a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem
vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při
vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta
21
připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute
anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi
vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat
fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc
před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny
veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil
Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během
samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu
a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra
pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute
a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat
stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute
a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)
Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech
přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute
karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)
123 Leacutečba bronchopneumonie
Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je
nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute
pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů
neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno
antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech
patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute
situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)
Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce
Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady
tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute
mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou
doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky
22
odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od
hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute
předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho
uacutečinku (15 19 22)
Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně
V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme
Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute
makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute
způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak
doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako
ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo
cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky
hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5
dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba
přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti
ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19
25)
Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě
ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna
antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou
chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje
V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně
dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme
počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO
nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace
U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech
cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika
eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe
celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid
na lůţku (10 23 26 50)
23
Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit
co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient
nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute
specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute
prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za
sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda
reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech
podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute
metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute
bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů
Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu
hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)
V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika
Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute
statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem
těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute
aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute
gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute
pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute
fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho
stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze
uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)
Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb
Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle
ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina
pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či
staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh
onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena
a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)
24
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie
Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute
postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute
komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces
vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo
febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie
vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru
mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat
stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě
zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)
K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax
atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS
byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute
neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute
ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech
komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute
hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)
Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem
infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky
srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi
projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza
Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy
Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky
Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash
hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech
25
komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute
se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně
lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute
Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat
v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou
zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku
intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest
a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti
na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute
klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute
tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute
(29 41)
V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou
(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute
tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje
a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve
semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu
z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy
s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech
prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem
nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry
Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku
a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech
dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak
26
působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem
provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je
Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)
Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem
zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute
zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten
aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute
je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten
vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle
potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute
se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech
jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech
systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna
neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)
K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji
pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti
vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji
pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute
podpory (16 47)
132 Edukace pacienta
Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem
edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem
aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem
stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně
před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček
do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou
hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat
stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit
jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a
27
v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy
a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)
V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř
pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute
Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute
zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute
v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute
člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při
odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat
Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit
jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem
jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit
naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute
zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se
nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)
Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje
hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute
proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten
o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika
dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou
v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute
šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc
můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela
vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute
mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech
pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo
standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ
zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech
onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute
pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute
28
nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute
dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute
prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně
prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza
s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute
stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute
průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena
ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute
i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007
Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota
organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute
přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak
Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče
nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace
poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat
si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem
a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak
srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje
přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace
podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost
zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6
14 35)
V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha
vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)
Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech
nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu
K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech
29
dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto
stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly
v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu
U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci
a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute
hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret
z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute
pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi
jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce
(6 14 35)
Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit
ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav
nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech
činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe
byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute
odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG
upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost
aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na
intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG
odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute
vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho
(6 14 35)
Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity
vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako
neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute
i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute
nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute
energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute
tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet
30
poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute
vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute
nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje
uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře
podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)
V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto
pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav
při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute
při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako
subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy
Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute
přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute
a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit
se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute
intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute
analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)
31
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky
21 Ciacutele praacutece
V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele
Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute
Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
22 Vyacutezkumneacute otaacutezky
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
32
3 Metodika
3 1 Metodika praacutece
Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl
proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a
interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl
zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek
na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem
stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a
rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve
kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as
Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute
hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute
ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na
některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově
dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami
proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna
sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o
zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny
podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly
zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat
bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek
byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute
v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv
koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně
stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)
33
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru
Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely
z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče
Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a
nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců
do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr
respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech
odděleniacutech
Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto
onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a
března 2015
34
4 Vyacutesledky vyacutezkumu
Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje
R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8
Věk 30 50 30 25 29 30 29 27
Odděleniacute Interniacute
odd
Interniacute
JIP
Interniacute
JIP
Interniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute odd
Celkovaacute deacutelka
praxe
11 let 31 let 10 let 6 let 7 5
let
8 let 7 5
let
5 let
Deacutelka praxe na
odděleniacute
6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5
let
6 měs
Praxe na jinyacutech
odděleniacutech
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Interniacute
odd
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Onkologie
ARO
ADP
Ano ndash
ARO
Ne Ne Ano ndash
uacutestav
sociaacutelniacute
peacuteče
Setkaacuteniacute
s broncho-
pneumoniiacute
Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne
Nejvyššiacute
vzdělaacuteniacute
DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita
Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech
odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek
se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let
Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech
odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech
setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute
nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou
titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze
R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute
35
Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute
Kategorie Podkategorie
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Charakteristika pacientů
Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku
Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence
Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace
Komplikace bronchopneumonie
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute
leacutečebneacuteho reţimu
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Edukace
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace
a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje
podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii
ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku
hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii
nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu
36
Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu
k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel
prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou
informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako
součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute
respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5
R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8
doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou
organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1
R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku
bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů
s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je
v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě
neměla moţnost
Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute
i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze
zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo
(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na
nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje
daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se
zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema
bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference
ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla
bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo
37
Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Kategorie ndash Charakteristika pacientů
Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute
skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute
onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou
kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo
bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli
onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto
onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute
nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo
R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny
věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla
ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se
nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute
Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Odbornaacute literatura
a internet Seminaacuteře
Kolegoveacute a
kolegyně
Charakteristika
pacientů
60 ndash 70 let
Věk nad 75
let věku
38
Kategorie ndash Definice onemocněniacute
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich
odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam
Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla
bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď
uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute
zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7
byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute
bronchy
Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku
V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji
jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute
respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute
bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho
nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je
přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou
draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu
aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu
pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu
vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata
39
Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute
Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie
Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute
spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na
kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla
bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura
vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče
seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se
provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve
sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato
odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute
odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute
vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa
krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom
krevniacute obrazldquo
V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři
respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze
Definice
onemocněniacute
Přiacutečiny vzniku
Bakterie
Koky a
pneumokoky
Viry a pliacutesně
Běţneacute nachlazeniacute
Aspirace stravy
Pooperačniacute stav
Oslabenaacute imunita
Mykoplazmata
Zaacutenětlivaacute
infiltrace
plicniacute tkaacuteně
40
s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla
bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na
plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a
radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory
spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8
odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou
Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence
Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily
respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG
vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak
kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu
pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve
stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla
ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG
rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod
pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji
vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se
v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo
s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace
leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute
dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve
telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu
anebo dojde saacutemldquo (R5)
41
Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie
Diagnostika
bronchopneumonie
Ošetřovatelskeacute
intervence
Vyšetřeniacute
RTG S+P
Kultivace sputa
Krevniacute odběry se
zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute
markery ndash FW CRP
KO
Anamneacuteza
Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute
Spolupraacutece s ostatniacutemi
obory
Plicniacute
Interna
RDO
Laboratoře
Rehabilitace
Odběry dle ordinace
leacutekaře
Kontrola vyacutesledků
Evidence vyacutesledků
RTG objednat
telefonicky
Pacient odejde saacutem
nebo je doprovaacutezen
42
Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie
V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je
zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem
miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute
na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky
shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute
odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla
bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle
ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie
mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute
režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech
uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo
umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto
bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute
inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup
leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute
naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou
veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo
Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii
Podkategorie - Deacutelka hospitalizace
Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute
zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute
respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute
na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu
pacientaldquo
43
Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie
Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie
R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute
odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako
dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet
pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute
komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo
Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem
R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute
ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se
zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem
a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2
a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou
věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly
Leacutečba bronchopneumonie
ATB
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Deacutelka
hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny
44
Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie
Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim
V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty
R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute
fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče
o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem
bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo
Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku
ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho
režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo
(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se
vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3
uvedla respiračniacute selhaacuteniacute
Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu
Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek
tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem
teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako
největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin
a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek
tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient
Komplikace
bronchopneumonie
Respiračniacute selhaacuteniacute
Absces
Pleuritida
ARDS
Pleuraacutelniacute vyacutepotek
Zhoršeniacute stavu
45
nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim
přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo
Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče
V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla
bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech
onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u
všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute
se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech
onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Klidovyacute reţim
Dechovaacute
rehabilitace
Peacuteče o dyacutechaciacute
cesty
Oxygenoterapie
Dostatek tekutin
Nejčastějšiacute chyba
v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Nedostatek tekutin
Klid na lůţku
Inhalačniacute terapie
46
mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7
leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost
bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla
bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim
dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo
R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8
svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně
na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla
i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest
a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou
a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta
a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute
R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče
R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli
školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků
a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu
a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute
peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou
rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti
tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho
reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na
aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je
zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo
Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci
ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla
bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak
nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu
dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je
47
zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute
a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla
bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute
fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou
činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi
takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti
a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute
u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje
monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou
rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute
pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4
uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči
v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute
pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe
postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo
(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit
polohuldquo uvedla R3
48
Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Je stejnaacute jako u jinyacutech
plicniacutech onemocněniacute
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Antibiotika
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka
pacienta
Peacuteče v oblasti
soběstačnosti vyacuteţivy
pohyboveacuteho reţimu
hygieny
Edukace
49
Kategorie ndash Edukace pacienta
Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)
Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute
a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem
R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček
Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně
klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute
dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti
podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během
edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute
leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny
a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh
hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute
budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků
a vyšetřeniacutechldquo
Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta
Edukace pacienta
Uacutestniacute forma
Forma letaacuteků
Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Co je to za onemocněniacute
Doba leacutečby
50
Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5
- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace
Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře
Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou
otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo
R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute
dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď
obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute
naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci
a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo
R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn
nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten
pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo
(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute
nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou
odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo
R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem
screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7
uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba
nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut
navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně
s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje
51
Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Fyzioterapie Nutričniacute
terapeut
Je volaacuten a
objednaacuten
Provaacutediacute dechovou
rehabilitaci
Lehkeacute kondičniacute
cvičeniacute
Dle vyacutesledků
nutričniacuteho
screeningu volaacuten
Voliacute vhodnou
dietu
52
5 Diskuze
Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem
bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti
v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden
kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech
interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry
z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash
R8
Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute
uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31
otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se
respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute
kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i
Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute
uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako
přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute
onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla
bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo
srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla
diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi
zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto
pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů
selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem
opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute
rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a
přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute
opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem
probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při
53
onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek
energie na regeneraci
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech
plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem
ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik
nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute
uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů
se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a
naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu
antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute
takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient
dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem
pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o
dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute
v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech
podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute
nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten
uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i
Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou
rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute
rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute
kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje
horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je
takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute
předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou
pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U
hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou
peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech
vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik
54
leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti
vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace
Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou
předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem
terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou
funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty
učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem
zkvalitněniacute ventilace plic
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute
zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka
uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na
interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium
informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se
setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době
sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji
přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto
se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i
R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně
když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že
potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo
internetu a ze seminaacuteřů
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic
Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a
plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute
potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku
byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď
rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z
běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo
55
RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly
teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos
v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute
odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a
velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek
Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute
spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute
s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem
odděleniacutem a s rehabilitaciacute
V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute
antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa
prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se
vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i
Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces
ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako
komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale
takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna
respondentka se setkala s ARDS
56
6 Zaacutevěr
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece
byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice
bronchopneumonie
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2
vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute
ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacientů s bronchopneumoniiacute
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice
bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute
znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem
informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech
zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku
Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute
v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly
ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute
peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo
ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute
Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty
a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře
nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute
57
7 Seznam použiteacute literatury
1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č
3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184
2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute
Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404
4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten
Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0
5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech
zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů
Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z
httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf
6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd
Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN
8070133031
7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly
1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8
8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke
zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN
978-80-247-2860-5
9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X
10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009
ISBN 978-80-247-3240-4
12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5
13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-
80-247-3240-4
58
14 HERDMAN Heather T Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Definiceampklasifikace Praha
Grada Publishing as 2013 ISBN 978-80-247-4328-8
15 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
16 KAPOUNOVAacute Gabriela Ošetřovatelstviacute v intenzivniacute peacuteči 1 vyd Praha Grada
Publishing 2007 ISBN 978-80-247-1830-9
17 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
18 KITTNAR Otomar Leacutekařskaacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing 2011
ISBN 978-80-247-3068-4
19 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
20 KOLAacuteŘ Pavel Rehabilitace v klinickeacute praxi 1 vyd Praha Galeacuten 2009 ISBN
978-80-7262-657-1
21 KOLEK Viacutetězslav A KOLEKTIV Pneumologie 1 vyd Praha Maxdorf 2011
ISBN 978-80-7345-255-1
22 KOLEK Viacutetězslav Pneumologie 2 vyd Praha Maxdorf 2014 ISBN 978-80-
7345-387-9
23 KOLEK Viacutetězslav Komunitniacute pneumonie Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2006 č 6 s
630 ISSN 1212 ndash 4184
24 KOLEK Viacutetězslav Nejnovějšiacute aspekty v diagnostice a leacutečbě pneumoniiacute
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2011 č 6 s 644 ISSN 1212 ndash 4184
25 KOLEK Viacutetězslav Současnaacute doporučeniacute diagnostiky a leacutečby pneumonie Remedia
2003 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
26 KOLEK Viacutetězslav Pneumonie jako věčneacute teacutema pro ambulantniacute praxi i
specializovaneacute pracoviště Remedia 2008 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
27 KONEČNAacute Hana a Markeacuteta SUDOVAacute Jak daacutel s pěstounskou peacutečiacute na přechodnou
dobu Praha Středisko naacutehradniacute rodinneacute peacuteče o s 2011 ISBN 978-80-87455-08-
1
28 KRAacuteLIacuteKOVAacute Eva Leacutečba zaacutevislosti na tabaacuteku Leacutekařskeacute listy 2007 č 2 s 10
ISSN 0044 ndash 1996
59
29 KŘIVAacuteNKOVAacute Markeacuteta Somatologie Učebnice pro středniacute zdravotnickeacute školy
1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN 978-80-247-2988-6
30 KUČEROVAacute Marie Uacuteloha sestry při spirometrickeacutem vyšetřeniacute Sestra 2006 č 4
s 36 ISSN 1210 ndash 0404
31 LANGMEIER Miloš Zaacuteklady leacutekařskeacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2009 ISBN 978-80-247-2526-0
32 LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č
2 ISSN 1212 ndash 4184
33 MAČAacuteK Jirka a Jana MAČAacuteKOVAacute Patologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2004 ISBN 80-247-0785-3
34 MERKUNOVAacute Alena a Miroslav OREL Anatomie a fyziologie člověka Pro
humanitniacute obory 1 vyd Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1521-6
35 MIKŠOVAacute Zdeňka Marie FROŇKOVAacute a Marie ZAJIacuteČKOVAacute Kapitoly z
ošetřovatelskeacute peacuteče II Aktualizovaneacute a doplněneacute vydaacuteniacute 1 vyd Praha Grada
Publishing 2006 ISBN 80-247-1443-4
36 MLYacuteNKOVAacute Jana Pečovatelstviacute 1diacutel učebnice pro obor sociaacutelniacute peacuteče -
pečovatelskaacute činnost 1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-
3184-1
37 MOORHOUSE Mary F Kapesniacute průvodce zdravotniacute sestry Českaacute asociace sester
Praha Grada Publishing as 2001 ISBN 80-247-0242-8
38 MOUREK Jindřich Fyziologie učebnice pro studenty zdravotnickyacutech oborů 1
vyd Praha Grada Publishing 2005 ISBN 80-247-1190-7
39 NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro vyacuteuku
Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113
40 PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009
[cit 2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml
41 PRYMULA Roman Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem onemocněniacutem v dospělosti
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2013 č 9 s 70 ISSN 1212 ndash 4184
60
42 SEIDL Zdeněk Neurologie pro neleacutekařskeacute zdravotnickeacute obory 1 vyd Praha
Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-2733-2
43 SLEZAacuteKOVAacute Lenka A KOLEKTIV Ošetřovatelstviacute pro středniacute zdravotnickeacute
školy I Interna 2 vyd Praha Grada Publishing 2012 ISBN 978-80-247-3601-3
44 SLEZAacuteKOVAacute Lenka Ošetřovatelstviacute v chirurgii I 1 vyd Praha Grada
Publishing 2010 ISBN 978-247-3129-2
45 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
46 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute II 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1777-8
47 ŠAMAacuteNKOVAacute Marie Zaacuteklady ošetřovatelstviacute 1 vyd Praha Karolinum 2006
ISBN 80-246-1091-4
48 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
49 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
50 TICHOPAacuteD Aleš Klinickeacute a ekonomickeacute dopady komunitniacute pneumonie u
dospělyacutech pacientů v zemiacutech Visegraacutedskeacute skupiny burden of dinase
Farmakoekonomika 2012 č 1 ISSN 1801 ndash 6367
51 TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml
52 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
53 Medixaorg Medixaorg [online] 2012 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httpcsmedixaorgnemocibronchopneumonie
54 Atelektaacuteza Velkyacute leacutekařskyacute slovniacutek [online] 2008 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httplekarskeslovnikyczpojematelektaza
61
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Přiacuteloha č 2 Bronchoskopie
Přiacuteloha č 3 Spirometrie
Přiacuteloha č 4 Zaacuteznam spirometrie
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech
odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester pracujiacuteciacutech na
interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
Přiacuteloha č 6 Otaacutezky k rozhovoru
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
Přiacuteloha č 8 Informativniacute broţura
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Zdroj NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro
vyacuteuku Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113 (39)
Přiacuteloha č 2 Spirometrie
Zdroj
TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml (51)
Přiacuteloha č 3 Zaacuteznam spirometrire
Zdroj
LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č 2
ISSN 1212 ndash 4184 (32)
Přiacuteloha č 4 Bronchoskopie
Zdroj
PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009 [cit
2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml (40)
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a
jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester
pracujiacuteciacutech na interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
sect 4
Všeobecnaacute sestra
(1) Všeobecnaacute sestra vykonaacutevaacute činnosti podle sect 3 odst 1 a daacutele bez odborneacuteho
dohledu a bez indikace v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem poskytuje přiacutepadně
zajišťuje zaacutekladniacute a specializovanou ošetřovatelskou peacuteči prostřednictviacutem
ošetřovatelskeacuteho procesu Přitom zejmeacutena můţe
a) vyhodnocovat potřeby a uacuteroveň soběstačnosti pacientů projevů jejich
onemocněniacute rizikovyacutech faktorů a to i za pouţitiacute měřiciacutech technik pouţiacutevanyacutech v
ošetřovatelskeacute praxi (napřiacuteklad testů soběstačnosti rizika proleţenin měřeniacute intenzity
bolesti stavu vyacuteţivy)
b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologickeacute funkce pacientů to je dech puls
elektrokardiogram tělesnou teplotu krevniacute tlak a dalšiacute tělesneacute parametry
c) pozorovat hodnotit a zaznamenaacutevat stav pacienta
d) zajišťovat herniacute aktivity dětiacute
e) zajišťovat a provaacutedět vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute
cestou a kapilaacuterniacute krve semikvantitativniacutemi metodami (diagnostickyacutemi prouţky)
f) provaacutedět odsaacutevaacuteniacute sekretů z horniacutech cest dyacutechaciacutech a zajišťovat jejich
průchodnost
g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůţe a chronickeacute raacuteny a ošetřovat
stomie centraacutelniacute a periferniacute ţilniacute vstupy
h) provaacutedět ve spolupraacuteci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitačniacute
ošetřovaacuteniacute to je zejmeacutena polohovaacuteniacute posazovaacuteniacute dechovaacute cvičeniacute a metody bazaacutelniacute
stimulace s ohledem na prevenci a naacutepravu hybnyacutech a tonusovyacutech odchylek včetně
prevence dalšiacutech poruch z mobility
i) provaacutedět naacutecvik sebeobsluhy s ciacutelem zvyšovaacuteniacute soběstačnosti
j) edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby v ošetřovatelskyacutech postupech a
připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
k) orientačně hodnotit sociaacutelniacute situaci pacienta identifikovat potřebnost spolupraacutece
sociaacutelniacuteho nebo zdravotně-sociaacutelniacuteho pracovniacuteka a zprostředkovat pomoc v otaacutezkaacutech
sociaacutelniacutech a sociaacutelně-praacutevniacutech
l) zajišťovat činnosti spojeneacute s přijetiacutem přemisťovaacuteniacutem a propuštěniacutem pacientů
m) provaacutedět psychickou podporu umiacuterajiacuteciacutech a jejich bliacutezkyacutech a po stanoveniacute smrti
leacutekařem zajišťovat peacuteči o tělo zemřeleacuteho a činnosti spojeneacute s uacutemrtiacutem pacienta
n) přejiacutemat kontrolovat uklaacutedat leacutečiveacute přiacutepravky včetně naacutevykovyacutech laacutetek (daacutele
jen bdquoleacutečiveacute přiacutepravkyldquo) manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zaacutesobu
o) přejiacutemat kontrolovat a uklaacutedat zdravotnickeacute prostředky a praacutedlo manipulovat s
nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zaacutesobu
(2) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem všeobecneacute sestry se
specializovanou způsobilostiacute nebo porodniacute asistentky se specializovanou způsobilostiacute v
oboru v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem můţe vykonaacutevat činnosti podle
odstavce 1 piacutesm b) aţ i) při poskytovaacuteniacute vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
(3) Všeobecnaacute sestra můţe vykonaacutevat bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace
leacutekaře činnosti při poskytovaacuteniacute preventivniacute diagnostickeacute leacutečebneacute rehabilitačniacute
neodkladneacute a dispenzaacuterniacute peacuteče Přitom zejmeacutena připravuje pacienty k diagnostickyacutem a
leacutečebnyacutem postupům na zaacutekladě indikace leacutekaře je provaacutediacute nebo při nich asistuje
zajišťuje ošetřovatelskou peacuteči při těchto vyacutekonech a po nich zejmeacutena můţe
a) podaacutevat leacutečiveacute přiacutepravky s vyacutejimkou nitroţilniacutech injekciacute nebo infuziacute u
novorozenců a dětiacute do 3 let a s vyacutejimkou radiofarmak pokud neniacute daacutele uvedeno jinak
b) zavaacutedět a udrţovat kysliacutekovou terapii
c) provaacutedět screeningovaacute a depistaacuteţniacute vyšetřeniacute odebiacuterat biologickyacute materiaacutel a
orientačně hodnotit zda jsou vyacutesledky fyziologickeacute
d) provaacutedět ošetřeniacute akutniacutech a operačniacutech ran včetně ošetřeniacute dreacutenů
e) provaacutedět katetrizaci močoveacuteho měchyacuteře ţen a diacutevek nad 10 let pečovat o
močoveacute kateacutetry pacientů všech věkovyacutech kategoriiacute včetně vyacuteplachů močoveacuteho
měchyacuteře
f) provaacutedět vyacuteměnu a ošetřeniacute tracheostomickeacute kanyly zavaacutedět nazogastrickeacute
sondy pacientům při vědomiacute staršiacutem 10 let pečovat o ně a aplikovat vyacuteţivu sondou
přiacutepadně ţaludečniacutemi nebo duodenaacutelniacutemi stomiemi u pacientů všech věkovyacutech
kategoriiacute
g) provaacutedět vyacuteplach ţaludku u pacientů při vědomiacute staršiacutech 10 let
(4) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem leacutekaře můţe
a) aplikovat nitroţilně krevniacute derivaacutety
b) asistovat při zahaacutejeniacute aplikace transfuzniacutech přiacutepravků a daacutele bez odborneacuteho
dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat
ji
ČINNOSTI ZDRAVOTNICKYacuteCH
PRACOVNIacuteKŮ PO ZIacuteSKAacuteNIacute
SPECIALIZOVANEacute ZPŮSOBILOSTI
HLAVA I
VŠEOBECNAacute SESTRA
SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTIacute
sect 54
Činnosti všeobecneacute sestry
se specializovanou způsobilostiacute
Všeobecnaacute sestra uvedenaacute v sect 55 aţ 67 po ziacuteskaacuteniacute specializovaneacute způsobilosti
vykonaacutevaacute činnosti podle sect 4 a daacutele bez odborneacuteho dohledu a bez indikace poskytuje a
organizuje ošetřovatelskou peacuteči včetně vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče v
oboru specializace přiacutepadně zaměřeniacute Přitom zejmeacutena můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace
1
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech ošetřovatelskyacutech
postupech a připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
2
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska moţnosti vzniku komplikaciacute a
naacutehlyacutech přiacutehod a podiacutelet se na jejich řešeniacute
3
koordinovat praacuteci členů ošetřovatelskeacuteho tyacutemu v oblasti sveacute specializace
4
hodnotit kvalitu poskytovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
5
provaacutedět ošetřovatelskyacute vyacutezkum zejmeacutena identifikovat oblasti vyacutezkumneacute
činnosti realizovat vyacutezkumnou činnost a vytvaacuteřet podmiacutenky pro aplikaci
vyacutesledků vyacutezkumů do klinickeacute praxe na vlastniacutem pracovišti i v raacutemci oboru
6
připravovat standardy specializovanyacutech postupů v rozsahu sveacute způsobilosti
7
veacutest specializačniacute vzdělaacutevaacuteniacute v oboru sveacute specializace
b) na zaacutekladě indikace leacutekaře
1
provaacutedět přiacutepravu pacientů na specializovaneacute diagnostickeacute a leacutečebneacute postupy
doprovaacutezet je a asistovat během vyacutekonů sledovat je a ošetřovat po vyacutekonu
2
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech diagnostickyacutech a
leacutečebnyacutech postupech
sect 60
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech vykonaacutevaacute u dospěleacuteho pacienta činnosti podle sect
54 a daacutele můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace leacutekaře
1
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů včetně přiacutepravy na jeho naacutevrat do
vlastniacuteho sociaacutelniacuteho prostřediacute
2
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů zaměřeneacute na posiacuteleniacute a udrţeniacute
soběstačnosti a mentaacutelniacute schopnosti pacienta se zohledněniacutem jeho věku
prostřednictviacutem ciacutelenyacutech aktivit
3
poskytovat paliativniacute peacuteči vyhledaacutevat aktuaacutelniacute potřeby pacienta a koordinovat
tyacutemovou spolupraacuteci v peacuteči o pacienta v terminaacutelniacutem stadiu
4
vykonaacutevat preventivniacute a protiepidemiologickaacute opatřeniacute u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
5
edukovat pacienta a jiacutem určeneacute osoby v oblastech prevence onemocněniacute přitom
spolupracovat s fyzioterapeutem nutričniacutem terapeutem a zdravotně-sociaacutelniacutem
pracovniacutekem
6
provaacutedět poradenskou a dispenzaacuterniacute činnost zaměřenou na problematiku
onemocněniacute vnitřniacutech orgaacutenů indikovat zdravotnickeacute prostředky
7
hodnotit a ošetřovat chronickeacute raacuteny doporučovat vhodneacute kryciacute materiaacutely
b) bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře poskytovat preventivniacute
diagnostickou leacutečebnou rehabilitačniacute neodkladnou a dispenzaacuterniacute peacuteči u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
Zdroj
ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech zdravotnickyacutech
pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů Českeacute republiky 2011
čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-
2011pdf (5)
Přiacuteloha č 6 Rozhovor
KATEGORIZAČNIacute OTAacuteZKY
1) Jakyacute je Vaacuteš věk
2) Na ktereacutem odděleniacute pracujete
a) Jak dlouhaacute je celkovaacute deacutelka Vašiacute praxe
b) Jak dlouhaacute je praxe na tomto odděleniacute
3) Pracovala jste i na jinyacutech odděleniacutech
a) Na kteryacutech
b) Setkala jste se i tam s bronchopneumoniiacute
c) U jakyacutech pacientů jste se s tiacutemto onemocněniacutem setkala
d) Měli bronchopneumonii jako zaacutekladniacute onemocněniacute nebo vznikla jako
přidruţeneacute onemocněniacute
4) Jakeacute je Vaše nejvyššiacute dosaţeneacute vzdělaacuteniacute
a) Prohlubujete si vědomosti o bronchopneumonii daacutel
Jak ziacuteskaacutevaacutete informace
Školiacutete se v raacutemci seminaacuteřů pořaacutedanyacutech Vašiacute nemocniciacute
Jakeacute jsou to seminaacuteře a na co jsou orientovaneacute
b) Vzdělaacutevaacutete se ve sveacutem oboru i po ukončeniacute školy
5) Jste registrovanaacute sestra
6) Absolvovala jste nějakyacute seminaacuteř na teacutema bronchopneumonie
a) Kolik
b) Byly obsahově stejneacute
c) Na co byl přesně zaměřen
d) Co jste se v něm dozvěděla
e) V čem byl podle Vaacutes přiacutenosnyacute
f) Chyběla Vaacutem v seminaacuteři nějakaacute důleţitaacute informace
g) Doplnila by jste něco důleţiteacuteho na zaacutekladě Vašich zkušenostiacute z praxe co
v seminaacuteři nezaznělo
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA ZNALOSTI SESTER V PEacuteČI O
PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
7) Co je to bronchopneumonie
8) Jakeacute jsou hlavniacute přiacutečiny vzniku bronchopneumonie
9) Jakaacute je diagnostika bronchopneumonie
a) S jakyacutemi obory spolupracujete
10) Jakeacute znaacutete postupy leacutečby u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Jak konkreacutetně probiacutehaacute leacutečba na Vašem odděleniacute
11) Jakeacute mohou nastat komplikace u bronchopneumonie
a) S jakyacutemi jste se konkreacutetně setkala
b) U jakeacute věkoveacute skupiny pacientů to bylo
c) Měli nějakaacute přidruţenaacute onemocněniacute
d) Jak probiacutehalo leacutečeniacute komplikaciacute
12) Jakaacute jsou reţimovaacute opařeniacute u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Co můţe nastat při nedodrţeniacute leacutečebneacuteho reţimu
b) Ktereacute z reţimovyacutech opatřeniacute majiacute pacienti největšiacute probleacutem dodrţet
c) Jak to řešiacutete
d) S čiacutem jste se konkreacutetně setkala
13) Maacute Vaše odděleniacute zavedenyacute standard ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
a) Můţu ho vidět
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKEacute
PEacuteČE U PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
14) Jak častaacute je bronchopneumonie na Vašem odděleniacute
15) Jak probiacutehaacute a jak dlouhaacute byacutevaacute hospitalizace pacientů s bronchopneumoniiacute
16) Jakaacute skupina pacientů je podle Vaacutes nejviacutece ohroţena a jakyacute je průměrnyacute věk
pacientů s bronchopneumoniiacute
17) V čem je peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech
onemocněniacute
18) Na co se musiacutete prioritně zaměřit v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
19) Jakaacute je podle Vaacutes role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
20) Co je důleţiteacute při prvniacutem kontaktu s pacientem s bronchopneumoniiacute
21) Jakaacute nejčastějšiacute vyšetřeniacute jsou provaacuteděna u pacienta s bronchopneumoniiacute
22) Co všechno kontrolujete u pacienta s bronchopneumoniiacute
23) V jakyacutech oblastech nejviacutece zaměřujete ošetřovatelskou peacuteči
a) Co nejviacutece dělaacutete u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče
b) V jakeacute oblasti potřebujiacute pacienti nejviacutece pomoci
24) Jakeacute nejčastějšiacute leacuteky se vyuţiacutevajiacute při leacutečbě bronchopneumonie
25) Jak je leacutečba snaacutešena pacienty
26) Jakaacute je spolupraacutece pacienta při leacutečbě bronchopneumonie
27) Co nejviacutece pacienta zajiacutemaacute ohledně onemocněniacute
28) Jakyacutem způsobemformou edukujete pacienta
29) Čeho se tyacutekaacute edukaceinformace ktereacute předaacutevaacutete pacientovi
30) Jak spolupracujete s nutričniacutem terapeutem
31) Jak spolupracujete s fyzioterapeutem
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
STANDARDNIacute OŠETŘOVATELSKYacute POSTUP Naacutezev SOP Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Charakteristika standardu Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Oblast peacuteče individualizovanaacute
Ciacutelovaacute skupina pacientů Pacienti s bronchopneumoniiacute
Miacutesto použitiacute Lůţkovaacute odděleniacute interniacutech a plicniacutech odděleniacute
Poskytovateleacute peacuteče pro něž je
standard zaacutevaznyacute
Všeobecneacute sestry ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č962004
Sb ve zněniacute novely zaacutekona č1052011 Sb
Všeobecneacute sestry specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Porodniacute asistentky ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č
962004 Sb ve zněniacute novely zaacutekona č 1052011 Sb
Porodniacute asistentky specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Zdravotničtiacute asistenti dle zaacutekona č 962004 Sb ve zněniacute novely
zaacutekona č 1052011 Sb
Odpovědnost za realizaci Vedouciacute pracovniacuteci na uacuteseku ošetřovatelskeacute peacuteče
Platnost standardu od 192015
Frekvence kontroly 1x 3 roky
Revize standardu provedena dne
Kontrolu vykonaacute Manaţerka ošetřovatelstviacute (manaţerka kvality ošetřovatelskeacute
peacuteče hlavniacute sestra vrchniacute sestra staničniacute sestra)
Kontaktniacute osoba X Y vrchniacute sestra plicniacuteho a interniacuteho odděleniacute
Schvaacutelila
Naacuteměstek (naacuteměstkyně) pro
ošetřovatelskou peacuteči
X Y hlavniacute sestra
Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy
Ciacutel standardu
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute je jejiacute zkvalitněniacute
Dokumentace
Dekurz
Plaacuten ošetřovatelskeacute peacuteče
Prostřediacute
Lůţko pacienta na standardniacutem odděleniacute
Role sestry v diagnostice bronchopneumonie
Spirometrie
Zvaacuteţeniacute a změřeniacute
Důslednaacute instruktaacuteţ
Sestra zvaacuteţiacute a změřeniacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a vysvětliacute jak bude provaacutedět
maneacutevr dyacutechaacuteniacute
Spraacutevnaacute stimulace pacienta k provaacuteděniacute maneacutevru dyacutechaacuteniacute
Zpočaacutetku pacient normaacutelně dyacutechaacute a poteacute se maximaacutelně nadyacutechne a
prudce vydechne
Edukace o průběhu vyšetřeniacute
Sestra popiacuteše pacientovi průběh celeacuteho vyšetřeniacute
Vysvětliacute mu přiacutepravu na vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu pro vyšetřeniacute
Sestra pacienta vyzve zpočaacutetku k normaacutelniacutemu dyacutechaacuteniacute
Daacutele dle pokynů se pacient maximaacutelně nadyacutechne a poteacute prudce vydechne
Bronchoskopie
Před vyšetřeniacutem
Leacutekařem je zvolen způsob anestezie
Podat sedativa na noc dle potřeby a ordinace
Vysvětlit podstatu a průběh vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu
Podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu
Zajistit laboratorniacute vyacutesledky
Zajistiacute vyacutesledky krevniacutech plynů ndash Astrup
Krevniacute obraz
Krevniacute sraacuteţlivost
Slovem zjistit zda je pacient lačnyacute
Zaznamenat fyziologickeacute funkce
Uschovaacuteniacute pacientovi zubniacute proteacutezy
Odveacutest pacienta i s dokumentaciacute na endoskopickeacute pracoviště
Během vyšetřeniacute
Asistuje leacutekaři
Pacientovi pomaacutehaacute udrţet spraacutevnou polohu
Spraacutevnaacute poloha vleţe meacuteně často vsedě
Pacienta uklidňuje a podporuje
Vliacutednyacutem slovem pacientovi popiacuteše co se praacutevě děje
Na monitoru je moţno popisovat průběh vyšetřeniacute
Nutnaacute je monitorace saturace kysliacutekem
Po vyšetřeniacute
Dle ordinace podat leacuteky tlumiacuteciacute kašel
Monitorace fyziologickyacutech funkciacute a celkoveacuteho stavu
Ziacuteskanyacute materiaacutel označit a odeslat do laboratoře
Dohleacutednout na spraacutevnou polohu vpolosedě
Sledovat charakter sputa a dyacutechaacuteniacute
Zda nedošlo ke krvaacuteceniacute z dyacutechaciacutech cest V tomto přiacutepadě okamţitě
přivolat leacutekaře
Zda nedochaacuteziacute k apnoickyacutem pauzaacutem nebo jinyacutem potiacuteţiacutem V kaţdeacutem
přiacutepadě vţdy volat leacutekaře
2 hodiny bez peroraacutelniacuteho přiacutesunu stravy
24 hodin po vyacutekonu by se neměla řiacutedit motorovaacute vozidla
Krevniacute odběry
Edukace pacienta
Vysvětlit jakeacute odběry a proč
Vysvětleniacute průběhu odběrů
Odběr vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek
Odběry dle pokynů laboratoře
Role setry v leacutečbě bronchopneumonie
Podaacutevaacuteniacute leacuteků dle ordinace leacutekaře
Dle potřeby podaacute zvlhčenyacute kysliacutek
Odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel
Zapojiacute pacienta ve všech oblastech potřeb
Zajistiacute vhodnou polohu pacientovi
Spolupracuje s nutričniacutem terapeutem
Na zaacutekladě nutričniacuteho screeningu je volaacuten ke stanoveniacute vhodneacute diety
Spolupracuje s fyzioterapeutem
Je objednaacutevaacuten vţdy
Provaacutediacute se dechovaacute rehabilitace
Napomaacutehaacute k lepšiacute ventilaci plic
Provaacutediacute lehkeacute kondičniacute cvičeniacute
Literatura
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
2 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
3 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
4 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
5 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
6 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
Zpracovala
Slaacutemovaacute Zuzana
Přiacuteloha č 8 Informativniacute brožura
Informativniacute brožura
Bronchopneumonie
V tomto informativniacutem letaacuteku naleznete zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie
Co je to bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech může navazovat i na virovyacute
zaacutenět
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a
malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry
Vlevo lobulaacuterniacute pneumonie a vpravo bronchopneumonie
81
Jak poznaacutem že maacutem bronchopneumonii
Přiacuteznaky jsou podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute projevujiacute se uacutenavou
malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot kdy nemocnyacute může
vykašlaacutevat hlen kteryacute může byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute schvaacutecenost
Jak probiacutehaacute diagnostika bronchopneumonie
Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute hrudniacuteku patřiacute
vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Spirometrie
Patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute hodnotiacute plicniacute funkce
Sestra zvaacutežiacute a změřiacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a důslednou instruktaacutež
Pro pacienta to znamenaacute že při začaacutetku vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle
pokynů sestry maximaacutelně nadechne a prudce vydechne
82
Vyšetřeniacute krve
krevniacute ionty enzymy krevniacute biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem
CRP močovyacute sediment FW
vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běžně použiacutevanyacutem naacutezvem Astrup
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve vyšetřuje zaacutekladniacute parametry KO a jeho
diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při vzestupu teploty do
vysokyacutech hodnot nad 38degC
Seacuterologickeacute testy mohou pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech
chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech pneumoniiacute
83
Dalšiacute vyšetřeniacute
vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech antigenů v moči
hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umožňuje upřesnit diagnoacutezu
dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum
Jak se bronchopneumonie leacutečiacute
Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Širokospektraacute antibiotika Augmentin nebo Amoksiklav
Doxyhexal nebo Doxybene majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu množstviacute mikrobů
V přiacutepadě hospitalizace se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5 dnů
poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute
Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika eventuelně
expektorantia a mukolytika
Součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta může pomoci zajistit co
nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute možneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů
Preventivniacute opatřeniacute a doporučeniacute
Zdravyacute životniacute styl - je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Udržovaacuteniacute spraacutevneacute
hmotnosti pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důležiteacute odolaacutevat stresu přestat
piacutet alkohol užiacutevat drogy a kouřit Důležityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost
v jiacutedle ndash jiacutest častěji až 5x denně a v menšiacutech porciacutech Viacutece preferovat biacutelkoviny a
vitamiacuteny před sacharidy a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky
84
Nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute
kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u
nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a
zpomaluje hojeniacute Podle statistik
umiacuteraacute v Českeacute republice
na naacutesledky kouřeniacute ať už
aktivniacuteho nebo pasivniacuteho
každyacute paacutetyacute člověk Kouřeniacute
snižuje plodnost mužů i žen
85
Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům - očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem
onemocněniacute a braacuteniacute šiacuteřeniacute nemoci v populaci Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem
infekciacutem se stalo standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute U očkovanyacutech
pacientů byla o 40 - 70 nižšiacute pravděpodobnost že zemřou během hospitalizace
s pneumoniiacute než ti pacienti kteřiacute nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute
prokaacutezalo nižšiacute riziko selhaacuteniacute dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech
komplikaciacute
86
Centrum pro zaacutevisleacute na tabaacuteku
Českeacute Budějovice Ambulance Psychiatrickeacuteho odděleniacute
Nemocnice Českeacute Budějovice as B Němcoveacute 58554
370 87 Českeacute Budějovice
87
Použiteacute zdroje
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash
1996
2 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009
ISBN 978-7345-208-7
3 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210
ndash 0404
4 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-
588-6
5 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
6 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
7 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
8 Odvykaacuteniacute kouřeniacute Intranet Šumperskeacute nemocnice [online] 2012 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z
httpideskynemspkczosetrovatelstviedukace_noveodvykani_kourenipdf
9 Očkovaciacute průkaz Vše o očkovaacuteniacute Vše o očkovaacuteniacute [online] 2009 [cit 2015-01-
14] Dostupneacute z httpwwwockovaci-prukazczpneumokokockovani-proti-
pneumokokovi-snizuje-riziko-umrti-senioru-na-zapal-plichtml
10 Očkovaacuteniacute jako prevence Prevenar 13 Prevenar 13 [online] 2014 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z httpwwwprevenarczockovani-jako-prevence
88
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Poděkovaacuteniacute
Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute
praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za
korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych
chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute
10
Obsah
Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12
1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17
122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18
123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33
4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34
5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52
6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56
7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61
Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89
11
Seznam použityacutech zkratek
ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech
ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute
FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)
CRP ndash C - reaktivniacute protein
CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie
EKG ndash Elektrokardiogaf
JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče
KO ndash Krevniacute obraz
MR ndash Magnetickaacute rezonance
PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce
RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek
12
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet
vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle
věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti
a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty
Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute
republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute
přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti
U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii
do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)
Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto
onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute
jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět
viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece
hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute
Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo
pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie
13
1 Současnyacute stav
Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době
staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute
praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta
a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute
způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute
naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech
reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece
po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute
čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)
Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute
ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku
onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů
kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů
přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně
okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje
na hranici 99 přiacutepadů (38 46)
Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů
Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543
Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu
U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur
u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se
ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let
okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho
a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest
Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme
byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute
14
neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech
plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)
Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu
a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti
jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute
tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě
hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka
stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem
systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum
maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou
a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute
vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute
tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami
do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9
20 44)
Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň
atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů
V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje
a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je
dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute
činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku
a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)
Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic
vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je
vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo
ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako
na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)
Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos
dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute
hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute
15
ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez
Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami
Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas
nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou
na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute
zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute
vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je
naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny
Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan
na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu
ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute
slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je
vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami
Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou
vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou
připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute
tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)
Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje
na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku
ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem
ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute
rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ
do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede
strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je
asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou
ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky
(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem
tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute
pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou
Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin
16
(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor
mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)
V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute
na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute
vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů
alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje
jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty
dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute
kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)
1 2 Bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem
pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii
patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)
Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo
většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska
mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem
zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny
povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok
coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
17
S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute
leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)
Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků
anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je
definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi
nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě
Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute
můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně
narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute
vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto
přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute
o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci
(3 38)
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie
Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic
Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk
přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute
a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute
v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je
běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute
antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute
pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem
podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem
a antibiotikům (3 17)
Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu
průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme
bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny
klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo
lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se
18
zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute
kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute
bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen
běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva
či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se
zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi
a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)
122 Diagnostika bronchopneumonie
Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů
jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno
realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou
ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute
hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute
zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako
doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute
biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit
můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)
Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů
ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute
nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst
a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom
vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech
infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute
bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku
a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech
přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz
tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)
19
Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute
hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute
diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku
na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute
formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu
dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje
funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde
a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je
v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel
vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra
pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku
vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne
a prudce vydechne (10 57)
Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute
biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW
a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute
funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy
plicniacutech funkciacute (24 29)
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech
elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute
řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute
a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při
vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr
krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra
ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou
pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech
20
pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech
antigenů v moči (24 29)
Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute
punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme
zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)
Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute
bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)
Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet
proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech
vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů
naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho
vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute
Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci
kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou
vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se
zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute
edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy
provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute
zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad
při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle
postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta
edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra
odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport
odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50
55)
Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje
prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute
a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem
vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při
vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta
21
připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute
anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi
vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat
fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc
před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny
veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil
Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během
samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu
a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra
pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute
a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat
stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute
a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)
Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech
přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute
karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)
123 Leacutečba bronchopneumonie
Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je
nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute
pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů
neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno
antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech
patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute
situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)
Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce
Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady
tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute
mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou
doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky
22
odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od
hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute
předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho
uacutečinku (15 19 22)
Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně
V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme
Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute
makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute
způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak
doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako
ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo
cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky
hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5
dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba
přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti
ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19
25)
Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě
ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna
antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou
chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje
V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně
dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme
počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO
nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace
U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech
cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika
eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe
celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid
na lůţku (10 23 26 50)
23
Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit
co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient
nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute
specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute
prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za
sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda
reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech
podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute
metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute
bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů
Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu
hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)
V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika
Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute
statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem
těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute
aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute
gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute
pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute
fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho
stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze
uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)
Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb
Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle
ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina
pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či
staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh
onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena
a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)
24
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie
Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute
postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute
komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces
vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo
febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie
vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru
mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat
stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě
zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)
K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax
atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS
byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute
neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute
ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech
komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute
hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)
Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem
infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky
srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi
projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza
Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy
Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky
Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash
hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech
25
komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute
se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně
lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute
Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat
v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou
zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku
intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest
a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti
na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute
klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute
tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute
(29 41)
V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou
(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute
tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje
a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve
semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu
z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy
s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech
prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem
nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry
Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku
a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech
dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak
26
působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem
provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je
Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)
Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem
zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute
zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten
aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute
je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten
vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle
potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute
se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech
jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech
systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna
neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)
K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji
pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti
vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji
pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute
podpory (16 47)
132 Edukace pacienta
Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem
edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem
aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem
stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně
před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček
do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou
hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat
stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit
jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a
27
v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy
a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)
V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř
pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute
Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute
zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute
v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute
člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při
odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat
Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit
jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem
jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit
naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute
zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se
nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)
Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje
hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute
proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten
o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika
dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou
v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute
šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc
můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela
vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute
mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech
pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo
standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ
zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech
onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute
pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute
28
nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute
dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute
prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně
prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza
s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute
stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute
průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena
ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute
i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007
Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota
organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute
přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak
Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče
nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace
poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat
si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem
a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak
srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje
přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace
podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost
zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6
14 35)
V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha
vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)
Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech
nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu
K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech
29
dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto
stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly
v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu
U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci
a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute
hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret
z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute
pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi
jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce
(6 14 35)
Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit
ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav
nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech
činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe
byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute
odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG
upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost
aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na
intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG
odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute
vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho
(6 14 35)
Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity
vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako
neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute
i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute
nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute
energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute
tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet
30
poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute
vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute
nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje
uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře
podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)
V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto
pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav
při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute
při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako
subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy
Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute
přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute
a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit
se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute
intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute
analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)
31
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky
21 Ciacutele praacutece
V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele
Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute
Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
22 Vyacutezkumneacute otaacutezky
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
32
3 Metodika
3 1 Metodika praacutece
Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl
proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a
interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl
zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek
na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem
stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a
rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve
kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as
Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute
hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute
ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na
některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově
dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami
proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna
sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o
zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny
podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly
zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat
bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek
byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute
v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv
koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně
stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)
33
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru
Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely
z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče
Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a
nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců
do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr
respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech
odděleniacutech
Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto
onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a
března 2015
34
4 Vyacutesledky vyacutezkumu
Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje
R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8
Věk 30 50 30 25 29 30 29 27
Odděleniacute Interniacute
odd
Interniacute
JIP
Interniacute
JIP
Interniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute odd
Celkovaacute deacutelka
praxe
11 let 31 let 10 let 6 let 7 5
let
8 let 7 5
let
5 let
Deacutelka praxe na
odděleniacute
6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5
let
6 měs
Praxe na jinyacutech
odděleniacutech
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Interniacute
odd
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Onkologie
ARO
ADP
Ano ndash
ARO
Ne Ne Ano ndash
uacutestav
sociaacutelniacute
peacuteče
Setkaacuteniacute
s broncho-
pneumoniiacute
Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne
Nejvyššiacute
vzdělaacuteniacute
DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita
Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech
odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek
se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let
Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech
odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech
setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute
nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou
titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze
R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute
35
Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute
Kategorie Podkategorie
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Charakteristika pacientů
Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku
Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence
Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace
Komplikace bronchopneumonie
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute
leacutečebneacuteho reţimu
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Edukace
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace
a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje
podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii
ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku
hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii
nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu
36
Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu
k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel
prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou
informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako
součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute
respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5
R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8
doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou
organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1
R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku
bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů
s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je
v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě
neměla moţnost
Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute
i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze
zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo
(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na
nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje
daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se
zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema
bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference
ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla
bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo
37
Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Kategorie ndash Charakteristika pacientů
Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute
skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute
onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou
kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo
bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli
onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto
onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute
nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo
R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny
věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla
ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se
nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute
Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Odbornaacute literatura
a internet Seminaacuteře
Kolegoveacute a
kolegyně
Charakteristika
pacientů
60 ndash 70 let
Věk nad 75
let věku
38
Kategorie ndash Definice onemocněniacute
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich
odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam
Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla
bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď
uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute
zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7
byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute
bronchy
Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku
V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji
jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute
respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute
bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho
nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je
přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou
draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu
aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu
pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu
vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata
39
Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute
Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie
Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute
spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na
kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla
bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura
vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče
seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se
provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve
sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato
odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute
odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute
vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa
krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom
krevniacute obrazldquo
V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři
respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze
Definice
onemocněniacute
Přiacutečiny vzniku
Bakterie
Koky a
pneumokoky
Viry a pliacutesně
Běţneacute nachlazeniacute
Aspirace stravy
Pooperačniacute stav
Oslabenaacute imunita
Mykoplazmata
Zaacutenětlivaacute
infiltrace
plicniacute tkaacuteně
40
s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla
bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na
plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a
radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory
spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8
odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou
Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence
Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily
respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG
vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak
kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu
pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve
stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla
ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG
rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod
pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji
vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se
v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo
s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace
leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute
dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve
telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu
anebo dojde saacutemldquo (R5)
41
Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie
Diagnostika
bronchopneumonie
Ošetřovatelskeacute
intervence
Vyšetřeniacute
RTG S+P
Kultivace sputa
Krevniacute odběry se
zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute
markery ndash FW CRP
KO
Anamneacuteza
Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute
Spolupraacutece s ostatniacutemi
obory
Plicniacute
Interna
RDO
Laboratoře
Rehabilitace
Odběry dle ordinace
leacutekaře
Kontrola vyacutesledků
Evidence vyacutesledků
RTG objednat
telefonicky
Pacient odejde saacutem
nebo je doprovaacutezen
42
Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie
V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je
zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem
miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute
na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky
shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute
odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla
bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle
ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie
mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute
režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech
uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo
umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto
bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute
inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup
leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute
naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou
veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo
Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii
Podkategorie - Deacutelka hospitalizace
Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute
zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute
respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute
na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu
pacientaldquo
43
Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie
Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie
R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute
odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako
dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet
pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute
komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo
Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem
R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute
ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se
zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem
a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2
a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou
věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly
Leacutečba bronchopneumonie
ATB
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Deacutelka
hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny
44
Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie
Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim
V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty
R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute
fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče
o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem
bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo
Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku
ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho
režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo
(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se
vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3
uvedla respiračniacute selhaacuteniacute
Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu
Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek
tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem
teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako
největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin
a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek
tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient
Komplikace
bronchopneumonie
Respiračniacute selhaacuteniacute
Absces
Pleuritida
ARDS
Pleuraacutelniacute vyacutepotek
Zhoršeniacute stavu
45
nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim
přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo
Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče
V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla
bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech
onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u
všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute
se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech
onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Klidovyacute reţim
Dechovaacute
rehabilitace
Peacuteče o dyacutechaciacute
cesty
Oxygenoterapie
Dostatek tekutin
Nejčastějšiacute chyba
v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Nedostatek tekutin
Klid na lůţku
Inhalačniacute terapie
46
mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7
leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost
bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla
bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim
dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo
R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8
svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně
na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla
i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest
a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou
a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta
a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute
R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče
R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli
školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků
a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu
a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute
peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou
rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti
tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho
reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na
aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je
zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo
Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci
ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla
bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak
nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu
dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je
47
zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute
a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla
bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute
fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou
činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi
takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti
a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute
u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje
monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou
rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute
pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4
uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči
v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute
pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe
postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo
(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit
polohuldquo uvedla R3
48
Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Je stejnaacute jako u jinyacutech
plicniacutech onemocněniacute
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Antibiotika
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka
pacienta
Peacuteče v oblasti
soběstačnosti vyacuteţivy
pohyboveacuteho reţimu
hygieny
Edukace
49
Kategorie ndash Edukace pacienta
Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)
Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute
a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem
R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček
Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně
klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute
dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti
podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během
edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute
leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny
a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh
hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute
budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků
a vyšetřeniacutechldquo
Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta
Edukace pacienta
Uacutestniacute forma
Forma letaacuteků
Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Co je to za onemocněniacute
Doba leacutečby
50
Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5
- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace
Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře
Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou
otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo
R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute
dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď
obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute
naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci
a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo
R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn
nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten
pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo
(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute
nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou
odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo
R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem
screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7
uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba
nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut
navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně
s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje
51
Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Fyzioterapie Nutričniacute
terapeut
Je volaacuten a
objednaacuten
Provaacutediacute dechovou
rehabilitaci
Lehkeacute kondičniacute
cvičeniacute
Dle vyacutesledků
nutričniacuteho
screeningu volaacuten
Voliacute vhodnou
dietu
52
5 Diskuze
Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem
bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti
v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden
kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech
interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry
z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash
R8
Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute
uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31
otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se
respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute
kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i
Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute
uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako
přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute
onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla
bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo
srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla
diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi
zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto
pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů
selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem
opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute
rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a
přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute
opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem
probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při
53
onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek
energie na regeneraci
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech
plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem
ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik
nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute
uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů
se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a
naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu
antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute
takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient
dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem
pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o
dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute
v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech
podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute
nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten
uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i
Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou
rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute
rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute
kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje
horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je
takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute
předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou
pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U
hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou
peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech
vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik
54
leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti
vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace
Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou
předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem
terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou
funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty
učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem
zkvalitněniacute ventilace plic
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute
zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka
uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na
interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium
informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se
setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době
sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji
přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto
se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i
R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně
když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že
potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo
internetu a ze seminaacuteřů
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic
Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a
plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute
potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku
byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď
rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z
běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo
55
RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly
teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos
v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute
odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a
velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek
Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute
spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute
s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem
odděleniacutem a s rehabilitaciacute
V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute
antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa
prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se
vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i
Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces
ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako
komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale
takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna
respondentka se setkala s ARDS
56
6 Zaacutevěr
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece
byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice
bronchopneumonie
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2
vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute
ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacientů s bronchopneumoniiacute
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice
bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute
znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem
informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech
zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku
Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute
v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly
ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute
peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo
ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute
Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty
a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře
nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute
57
7 Seznam použiteacute literatury
1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č
3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184
2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute
Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404
4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten
Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0
5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech
zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů
Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z
httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf
6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd
Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN
8070133031
7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly
1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8
8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke
zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN
978-80-247-2860-5
9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X
10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009
ISBN 978-80-247-3240-4
12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5
13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-
80-247-3240-4
58
14 HERDMAN Heather T Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Definiceampklasifikace Praha
Grada Publishing as 2013 ISBN 978-80-247-4328-8
15 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
16 KAPOUNOVAacute Gabriela Ošetřovatelstviacute v intenzivniacute peacuteči 1 vyd Praha Grada
Publishing 2007 ISBN 978-80-247-1830-9
17 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
18 KITTNAR Otomar Leacutekařskaacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing 2011
ISBN 978-80-247-3068-4
19 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
20 KOLAacuteŘ Pavel Rehabilitace v klinickeacute praxi 1 vyd Praha Galeacuten 2009 ISBN
978-80-7262-657-1
21 KOLEK Viacutetězslav A KOLEKTIV Pneumologie 1 vyd Praha Maxdorf 2011
ISBN 978-80-7345-255-1
22 KOLEK Viacutetězslav Pneumologie 2 vyd Praha Maxdorf 2014 ISBN 978-80-
7345-387-9
23 KOLEK Viacutetězslav Komunitniacute pneumonie Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2006 č 6 s
630 ISSN 1212 ndash 4184
24 KOLEK Viacutetězslav Nejnovějšiacute aspekty v diagnostice a leacutečbě pneumoniiacute
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2011 č 6 s 644 ISSN 1212 ndash 4184
25 KOLEK Viacutetězslav Současnaacute doporučeniacute diagnostiky a leacutečby pneumonie Remedia
2003 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
26 KOLEK Viacutetězslav Pneumonie jako věčneacute teacutema pro ambulantniacute praxi i
specializovaneacute pracoviště Remedia 2008 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
27 KONEČNAacute Hana a Markeacuteta SUDOVAacute Jak daacutel s pěstounskou peacutečiacute na přechodnou
dobu Praha Středisko naacutehradniacute rodinneacute peacuteče o s 2011 ISBN 978-80-87455-08-
1
28 KRAacuteLIacuteKOVAacute Eva Leacutečba zaacutevislosti na tabaacuteku Leacutekařskeacute listy 2007 č 2 s 10
ISSN 0044 ndash 1996
59
29 KŘIVAacuteNKOVAacute Markeacuteta Somatologie Učebnice pro středniacute zdravotnickeacute školy
1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN 978-80-247-2988-6
30 KUČEROVAacute Marie Uacuteloha sestry při spirometrickeacutem vyšetřeniacute Sestra 2006 č 4
s 36 ISSN 1210 ndash 0404
31 LANGMEIER Miloš Zaacuteklady leacutekařskeacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2009 ISBN 978-80-247-2526-0
32 LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č
2 ISSN 1212 ndash 4184
33 MAČAacuteK Jirka a Jana MAČAacuteKOVAacute Patologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2004 ISBN 80-247-0785-3
34 MERKUNOVAacute Alena a Miroslav OREL Anatomie a fyziologie člověka Pro
humanitniacute obory 1 vyd Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1521-6
35 MIKŠOVAacute Zdeňka Marie FROŇKOVAacute a Marie ZAJIacuteČKOVAacute Kapitoly z
ošetřovatelskeacute peacuteče II Aktualizovaneacute a doplněneacute vydaacuteniacute 1 vyd Praha Grada
Publishing 2006 ISBN 80-247-1443-4
36 MLYacuteNKOVAacute Jana Pečovatelstviacute 1diacutel učebnice pro obor sociaacutelniacute peacuteče -
pečovatelskaacute činnost 1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-
3184-1
37 MOORHOUSE Mary F Kapesniacute průvodce zdravotniacute sestry Českaacute asociace sester
Praha Grada Publishing as 2001 ISBN 80-247-0242-8
38 MOUREK Jindřich Fyziologie učebnice pro studenty zdravotnickyacutech oborů 1
vyd Praha Grada Publishing 2005 ISBN 80-247-1190-7
39 NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro vyacuteuku
Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113
40 PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009
[cit 2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml
41 PRYMULA Roman Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem onemocněniacutem v dospělosti
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2013 č 9 s 70 ISSN 1212 ndash 4184
60
42 SEIDL Zdeněk Neurologie pro neleacutekařskeacute zdravotnickeacute obory 1 vyd Praha
Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-2733-2
43 SLEZAacuteKOVAacute Lenka A KOLEKTIV Ošetřovatelstviacute pro středniacute zdravotnickeacute
školy I Interna 2 vyd Praha Grada Publishing 2012 ISBN 978-80-247-3601-3
44 SLEZAacuteKOVAacute Lenka Ošetřovatelstviacute v chirurgii I 1 vyd Praha Grada
Publishing 2010 ISBN 978-247-3129-2
45 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
46 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute II 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1777-8
47 ŠAMAacuteNKOVAacute Marie Zaacuteklady ošetřovatelstviacute 1 vyd Praha Karolinum 2006
ISBN 80-246-1091-4
48 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
49 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
50 TICHOPAacuteD Aleš Klinickeacute a ekonomickeacute dopady komunitniacute pneumonie u
dospělyacutech pacientů v zemiacutech Visegraacutedskeacute skupiny burden of dinase
Farmakoekonomika 2012 č 1 ISSN 1801 ndash 6367
51 TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml
52 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
53 Medixaorg Medixaorg [online] 2012 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httpcsmedixaorgnemocibronchopneumonie
54 Atelektaacuteza Velkyacute leacutekařskyacute slovniacutek [online] 2008 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httplekarskeslovnikyczpojematelektaza
61
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Přiacuteloha č 2 Bronchoskopie
Přiacuteloha č 3 Spirometrie
Přiacuteloha č 4 Zaacuteznam spirometrie
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech
odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester pracujiacuteciacutech na
interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
Přiacuteloha č 6 Otaacutezky k rozhovoru
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
Přiacuteloha č 8 Informativniacute broţura
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Zdroj NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro
vyacuteuku Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113 (39)
Přiacuteloha č 2 Spirometrie
Zdroj
TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml (51)
Přiacuteloha č 3 Zaacuteznam spirometrire
Zdroj
LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č 2
ISSN 1212 ndash 4184 (32)
Přiacuteloha č 4 Bronchoskopie
Zdroj
PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009 [cit
2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml (40)
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a
jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester
pracujiacuteciacutech na interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
sect 4
Všeobecnaacute sestra
(1) Všeobecnaacute sestra vykonaacutevaacute činnosti podle sect 3 odst 1 a daacutele bez odborneacuteho
dohledu a bez indikace v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem poskytuje přiacutepadně
zajišťuje zaacutekladniacute a specializovanou ošetřovatelskou peacuteči prostřednictviacutem
ošetřovatelskeacuteho procesu Přitom zejmeacutena můţe
a) vyhodnocovat potřeby a uacuteroveň soběstačnosti pacientů projevů jejich
onemocněniacute rizikovyacutech faktorů a to i za pouţitiacute měřiciacutech technik pouţiacutevanyacutech v
ošetřovatelskeacute praxi (napřiacuteklad testů soběstačnosti rizika proleţenin měřeniacute intenzity
bolesti stavu vyacuteţivy)
b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologickeacute funkce pacientů to je dech puls
elektrokardiogram tělesnou teplotu krevniacute tlak a dalšiacute tělesneacute parametry
c) pozorovat hodnotit a zaznamenaacutevat stav pacienta
d) zajišťovat herniacute aktivity dětiacute
e) zajišťovat a provaacutedět vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute
cestou a kapilaacuterniacute krve semikvantitativniacutemi metodami (diagnostickyacutemi prouţky)
f) provaacutedět odsaacutevaacuteniacute sekretů z horniacutech cest dyacutechaciacutech a zajišťovat jejich
průchodnost
g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůţe a chronickeacute raacuteny a ošetřovat
stomie centraacutelniacute a periferniacute ţilniacute vstupy
h) provaacutedět ve spolupraacuteci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitačniacute
ošetřovaacuteniacute to je zejmeacutena polohovaacuteniacute posazovaacuteniacute dechovaacute cvičeniacute a metody bazaacutelniacute
stimulace s ohledem na prevenci a naacutepravu hybnyacutech a tonusovyacutech odchylek včetně
prevence dalšiacutech poruch z mobility
i) provaacutedět naacutecvik sebeobsluhy s ciacutelem zvyšovaacuteniacute soběstačnosti
j) edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby v ošetřovatelskyacutech postupech a
připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
k) orientačně hodnotit sociaacutelniacute situaci pacienta identifikovat potřebnost spolupraacutece
sociaacutelniacuteho nebo zdravotně-sociaacutelniacuteho pracovniacuteka a zprostředkovat pomoc v otaacutezkaacutech
sociaacutelniacutech a sociaacutelně-praacutevniacutech
l) zajišťovat činnosti spojeneacute s přijetiacutem přemisťovaacuteniacutem a propuštěniacutem pacientů
m) provaacutedět psychickou podporu umiacuterajiacuteciacutech a jejich bliacutezkyacutech a po stanoveniacute smrti
leacutekařem zajišťovat peacuteči o tělo zemřeleacuteho a činnosti spojeneacute s uacutemrtiacutem pacienta
n) přejiacutemat kontrolovat uklaacutedat leacutečiveacute přiacutepravky včetně naacutevykovyacutech laacutetek (daacutele
jen bdquoleacutečiveacute přiacutepravkyldquo) manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zaacutesobu
o) přejiacutemat kontrolovat a uklaacutedat zdravotnickeacute prostředky a praacutedlo manipulovat s
nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zaacutesobu
(2) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem všeobecneacute sestry se
specializovanou způsobilostiacute nebo porodniacute asistentky se specializovanou způsobilostiacute v
oboru v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem můţe vykonaacutevat činnosti podle
odstavce 1 piacutesm b) aţ i) při poskytovaacuteniacute vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
(3) Všeobecnaacute sestra můţe vykonaacutevat bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace
leacutekaře činnosti při poskytovaacuteniacute preventivniacute diagnostickeacute leacutečebneacute rehabilitačniacute
neodkladneacute a dispenzaacuterniacute peacuteče Přitom zejmeacutena připravuje pacienty k diagnostickyacutem a
leacutečebnyacutem postupům na zaacutekladě indikace leacutekaře je provaacutediacute nebo při nich asistuje
zajišťuje ošetřovatelskou peacuteči při těchto vyacutekonech a po nich zejmeacutena můţe
a) podaacutevat leacutečiveacute přiacutepravky s vyacutejimkou nitroţilniacutech injekciacute nebo infuziacute u
novorozenců a dětiacute do 3 let a s vyacutejimkou radiofarmak pokud neniacute daacutele uvedeno jinak
b) zavaacutedět a udrţovat kysliacutekovou terapii
c) provaacutedět screeningovaacute a depistaacuteţniacute vyšetřeniacute odebiacuterat biologickyacute materiaacutel a
orientačně hodnotit zda jsou vyacutesledky fyziologickeacute
d) provaacutedět ošetřeniacute akutniacutech a operačniacutech ran včetně ošetřeniacute dreacutenů
e) provaacutedět katetrizaci močoveacuteho měchyacuteře ţen a diacutevek nad 10 let pečovat o
močoveacute kateacutetry pacientů všech věkovyacutech kategoriiacute včetně vyacuteplachů močoveacuteho
měchyacuteře
f) provaacutedět vyacuteměnu a ošetřeniacute tracheostomickeacute kanyly zavaacutedět nazogastrickeacute
sondy pacientům při vědomiacute staršiacutem 10 let pečovat o ně a aplikovat vyacuteţivu sondou
přiacutepadně ţaludečniacutemi nebo duodenaacutelniacutemi stomiemi u pacientů všech věkovyacutech
kategoriiacute
g) provaacutedět vyacuteplach ţaludku u pacientů při vědomiacute staršiacutech 10 let
(4) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem leacutekaře můţe
a) aplikovat nitroţilně krevniacute derivaacutety
b) asistovat při zahaacutejeniacute aplikace transfuzniacutech přiacutepravků a daacutele bez odborneacuteho
dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat
ji
ČINNOSTI ZDRAVOTNICKYacuteCH
PRACOVNIacuteKŮ PO ZIacuteSKAacuteNIacute
SPECIALIZOVANEacute ZPŮSOBILOSTI
HLAVA I
VŠEOBECNAacute SESTRA
SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTIacute
sect 54
Činnosti všeobecneacute sestry
se specializovanou způsobilostiacute
Všeobecnaacute sestra uvedenaacute v sect 55 aţ 67 po ziacuteskaacuteniacute specializovaneacute způsobilosti
vykonaacutevaacute činnosti podle sect 4 a daacutele bez odborneacuteho dohledu a bez indikace poskytuje a
organizuje ošetřovatelskou peacuteči včetně vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče v
oboru specializace přiacutepadně zaměřeniacute Přitom zejmeacutena můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace
1
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech ošetřovatelskyacutech
postupech a připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
2
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska moţnosti vzniku komplikaciacute a
naacutehlyacutech přiacutehod a podiacutelet se na jejich řešeniacute
3
koordinovat praacuteci členů ošetřovatelskeacuteho tyacutemu v oblasti sveacute specializace
4
hodnotit kvalitu poskytovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
5
provaacutedět ošetřovatelskyacute vyacutezkum zejmeacutena identifikovat oblasti vyacutezkumneacute
činnosti realizovat vyacutezkumnou činnost a vytvaacuteřet podmiacutenky pro aplikaci
vyacutesledků vyacutezkumů do klinickeacute praxe na vlastniacutem pracovišti i v raacutemci oboru
6
připravovat standardy specializovanyacutech postupů v rozsahu sveacute způsobilosti
7
veacutest specializačniacute vzdělaacutevaacuteniacute v oboru sveacute specializace
b) na zaacutekladě indikace leacutekaře
1
provaacutedět přiacutepravu pacientů na specializovaneacute diagnostickeacute a leacutečebneacute postupy
doprovaacutezet je a asistovat během vyacutekonů sledovat je a ošetřovat po vyacutekonu
2
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech diagnostickyacutech a
leacutečebnyacutech postupech
sect 60
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech vykonaacutevaacute u dospěleacuteho pacienta činnosti podle sect
54 a daacutele můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace leacutekaře
1
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů včetně přiacutepravy na jeho naacutevrat do
vlastniacuteho sociaacutelniacuteho prostřediacute
2
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů zaměřeneacute na posiacuteleniacute a udrţeniacute
soběstačnosti a mentaacutelniacute schopnosti pacienta se zohledněniacutem jeho věku
prostřednictviacutem ciacutelenyacutech aktivit
3
poskytovat paliativniacute peacuteči vyhledaacutevat aktuaacutelniacute potřeby pacienta a koordinovat
tyacutemovou spolupraacuteci v peacuteči o pacienta v terminaacutelniacutem stadiu
4
vykonaacutevat preventivniacute a protiepidemiologickaacute opatřeniacute u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
5
edukovat pacienta a jiacutem určeneacute osoby v oblastech prevence onemocněniacute přitom
spolupracovat s fyzioterapeutem nutričniacutem terapeutem a zdravotně-sociaacutelniacutem
pracovniacutekem
6
provaacutedět poradenskou a dispenzaacuterniacute činnost zaměřenou na problematiku
onemocněniacute vnitřniacutech orgaacutenů indikovat zdravotnickeacute prostředky
7
hodnotit a ošetřovat chronickeacute raacuteny doporučovat vhodneacute kryciacute materiaacutely
b) bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře poskytovat preventivniacute
diagnostickou leacutečebnou rehabilitačniacute neodkladnou a dispenzaacuterniacute peacuteči u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
Zdroj
ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech zdravotnickyacutech
pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů Českeacute republiky 2011
čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-
2011pdf (5)
Přiacuteloha č 6 Rozhovor
KATEGORIZAČNIacute OTAacuteZKY
1) Jakyacute je Vaacuteš věk
2) Na ktereacutem odděleniacute pracujete
a) Jak dlouhaacute je celkovaacute deacutelka Vašiacute praxe
b) Jak dlouhaacute je praxe na tomto odděleniacute
3) Pracovala jste i na jinyacutech odděleniacutech
a) Na kteryacutech
b) Setkala jste se i tam s bronchopneumoniiacute
c) U jakyacutech pacientů jste se s tiacutemto onemocněniacutem setkala
d) Měli bronchopneumonii jako zaacutekladniacute onemocněniacute nebo vznikla jako
přidruţeneacute onemocněniacute
4) Jakeacute je Vaše nejvyššiacute dosaţeneacute vzdělaacuteniacute
a) Prohlubujete si vědomosti o bronchopneumonii daacutel
Jak ziacuteskaacutevaacutete informace
Školiacutete se v raacutemci seminaacuteřů pořaacutedanyacutech Vašiacute nemocniciacute
Jakeacute jsou to seminaacuteře a na co jsou orientovaneacute
b) Vzdělaacutevaacutete se ve sveacutem oboru i po ukončeniacute školy
5) Jste registrovanaacute sestra
6) Absolvovala jste nějakyacute seminaacuteř na teacutema bronchopneumonie
a) Kolik
b) Byly obsahově stejneacute
c) Na co byl přesně zaměřen
d) Co jste se v něm dozvěděla
e) V čem byl podle Vaacutes přiacutenosnyacute
f) Chyběla Vaacutem v seminaacuteři nějakaacute důleţitaacute informace
g) Doplnila by jste něco důleţiteacuteho na zaacutekladě Vašich zkušenostiacute z praxe co
v seminaacuteři nezaznělo
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA ZNALOSTI SESTER V PEacuteČI O
PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
7) Co je to bronchopneumonie
8) Jakeacute jsou hlavniacute přiacutečiny vzniku bronchopneumonie
9) Jakaacute je diagnostika bronchopneumonie
a) S jakyacutemi obory spolupracujete
10) Jakeacute znaacutete postupy leacutečby u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Jak konkreacutetně probiacutehaacute leacutečba na Vašem odděleniacute
11) Jakeacute mohou nastat komplikace u bronchopneumonie
a) S jakyacutemi jste se konkreacutetně setkala
b) U jakeacute věkoveacute skupiny pacientů to bylo
c) Měli nějakaacute přidruţenaacute onemocněniacute
d) Jak probiacutehalo leacutečeniacute komplikaciacute
12) Jakaacute jsou reţimovaacute opařeniacute u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Co můţe nastat při nedodrţeniacute leacutečebneacuteho reţimu
b) Ktereacute z reţimovyacutech opatřeniacute majiacute pacienti největšiacute probleacutem dodrţet
c) Jak to řešiacutete
d) S čiacutem jste se konkreacutetně setkala
13) Maacute Vaše odděleniacute zavedenyacute standard ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
a) Můţu ho vidět
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKEacute
PEacuteČE U PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
14) Jak častaacute je bronchopneumonie na Vašem odděleniacute
15) Jak probiacutehaacute a jak dlouhaacute byacutevaacute hospitalizace pacientů s bronchopneumoniiacute
16) Jakaacute skupina pacientů je podle Vaacutes nejviacutece ohroţena a jakyacute je průměrnyacute věk
pacientů s bronchopneumoniiacute
17) V čem je peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech
onemocněniacute
18) Na co se musiacutete prioritně zaměřit v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
19) Jakaacute je podle Vaacutes role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
20) Co je důleţiteacute při prvniacutem kontaktu s pacientem s bronchopneumoniiacute
21) Jakaacute nejčastějšiacute vyšetřeniacute jsou provaacuteděna u pacienta s bronchopneumoniiacute
22) Co všechno kontrolujete u pacienta s bronchopneumoniiacute
23) V jakyacutech oblastech nejviacutece zaměřujete ošetřovatelskou peacuteči
a) Co nejviacutece dělaacutete u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče
b) V jakeacute oblasti potřebujiacute pacienti nejviacutece pomoci
24) Jakeacute nejčastějšiacute leacuteky se vyuţiacutevajiacute při leacutečbě bronchopneumonie
25) Jak je leacutečba snaacutešena pacienty
26) Jakaacute je spolupraacutece pacienta při leacutečbě bronchopneumonie
27) Co nejviacutece pacienta zajiacutemaacute ohledně onemocněniacute
28) Jakyacutem způsobemformou edukujete pacienta
29) Čeho se tyacutekaacute edukaceinformace ktereacute předaacutevaacutete pacientovi
30) Jak spolupracujete s nutričniacutem terapeutem
31) Jak spolupracujete s fyzioterapeutem
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
STANDARDNIacute OŠETŘOVATELSKYacute POSTUP Naacutezev SOP Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Charakteristika standardu Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Oblast peacuteče individualizovanaacute
Ciacutelovaacute skupina pacientů Pacienti s bronchopneumoniiacute
Miacutesto použitiacute Lůţkovaacute odděleniacute interniacutech a plicniacutech odděleniacute
Poskytovateleacute peacuteče pro něž je
standard zaacutevaznyacute
Všeobecneacute sestry ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č962004
Sb ve zněniacute novely zaacutekona č1052011 Sb
Všeobecneacute sestry specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Porodniacute asistentky ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č
962004 Sb ve zněniacute novely zaacutekona č 1052011 Sb
Porodniacute asistentky specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Zdravotničtiacute asistenti dle zaacutekona č 962004 Sb ve zněniacute novely
zaacutekona č 1052011 Sb
Odpovědnost za realizaci Vedouciacute pracovniacuteci na uacuteseku ošetřovatelskeacute peacuteče
Platnost standardu od 192015
Frekvence kontroly 1x 3 roky
Revize standardu provedena dne
Kontrolu vykonaacute Manaţerka ošetřovatelstviacute (manaţerka kvality ošetřovatelskeacute
peacuteče hlavniacute sestra vrchniacute sestra staničniacute sestra)
Kontaktniacute osoba X Y vrchniacute sestra plicniacuteho a interniacuteho odděleniacute
Schvaacutelila
Naacuteměstek (naacuteměstkyně) pro
ošetřovatelskou peacuteči
X Y hlavniacute sestra
Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy
Ciacutel standardu
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute je jejiacute zkvalitněniacute
Dokumentace
Dekurz
Plaacuten ošetřovatelskeacute peacuteče
Prostřediacute
Lůţko pacienta na standardniacutem odděleniacute
Role sestry v diagnostice bronchopneumonie
Spirometrie
Zvaacuteţeniacute a změřeniacute
Důslednaacute instruktaacuteţ
Sestra zvaacuteţiacute a změřeniacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a vysvětliacute jak bude provaacutedět
maneacutevr dyacutechaacuteniacute
Spraacutevnaacute stimulace pacienta k provaacuteděniacute maneacutevru dyacutechaacuteniacute
Zpočaacutetku pacient normaacutelně dyacutechaacute a poteacute se maximaacutelně nadyacutechne a
prudce vydechne
Edukace o průběhu vyšetřeniacute
Sestra popiacuteše pacientovi průběh celeacuteho vyšetřeniacute
Vysvětliacute mu přiacutepravu na vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu pro vyšetřeniacute
Sestra pacienta vyzve zpočaacutetku k normaacutelniacutemu dyacutechaacuteniacute
Daacutele dle pokynů se pacient maximaacutelně nadyacutechne a poteacute prudce vydechne
Bronchoskopie
Před vyšetřeniacutem
Leacutekařem je zvolen způsob anestezie
Podat sedativa na noc dle potřeby a ordinace
Vysvětlit podstatu a průběh vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu
Podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu
Zajistit laboratorniacute vyacutesledky
Zajistiacute vyacutesledky krevniacutech plynů ndash Astrup
Krevniacute obraz
Krevniacute sraacuteţlivost
Slovem zjistit zda je pacient lačnyacute
Zaznamenat fyziologickeacute funkce
Uschovaacuteniacute pacientovi zubniacute proteacutezy
Odveacutest pacienta i s dokumentaciacute na endoskopickeacute pracoviště
Během vyšetřeniacute
Asistuje leacutekaři
Pacientovi pomaacutehaacute udrţet spraacutevnou polohu
Spraacutevnaacute poloha vleţe meacuteně často vsedě
Pacienta uklidňuje a podporuje
Vliacutednyacutem slovem pacientovi popiacuteše co se praacutevě děje
Na monitoru je moţno popisovat průběh vyšetřeniacute
Nutnaacute je monitorace saturace kysliacutekem
Po vyšetřeniacute
Dle ordinace podat leacuteky tlumiacuteciacute kašel
Monitorace fyziologickyacutech funkciacute a celkoveacuteho stavu
Ziacuteskanyacute materiaacutel označit a odeslat do laboratoře
Dohleacutednout na spraacutevnou polohu vpolosedě
Sledovat charakter sputa a dyacutechaacuteniacute
Zda nedošlo ke krvaacuteceniacute z dyacutechaciacutech cest V tomto přiacutepadě okamţitě
přivolat leacutekaře
Zda nedochaacuteziacute k apnoickyacutem pauzaacutem nebo jinyacutem potiacuteţiacutem V kaţdeacutem
přiacutepadě vţdy volat leacutekaře
2 hodiny bez peroraacutelniacuteho přiacutesunu stravy
24 hodin po vyacutekonu by se neměla řiacutedit motorovaacute vozidla
Krevniacute odběry
Edukace pacienta
Vysvětlit jakeacute odběry a proč
Vysvětleniacute průběhu odběrů
Odběr vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek
Odběry dle pokynů laboratoře
Role setry v leacutečbě bronchopneumonie
Podaacutevaacuteniacute leacuteků dle ordinace leacutekaře
Dle potřeby podaacute zvlhčenyacute kysliacutek
Odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel
Zapojiacute pacienta ve všech oblastech potřeb
Zajistiacute vhodnou polohu pacientovi
Spolupracuje s nutričniacutem terapeutem
Na zaacutekladě nutričniacuteho screeningu je volaacuten ke stanoveniacute vhodneacute diety
Spolupracuje s fyzioterapeutem
Je objednaacutevaacuten vţdy
Provaacutediacute se dechovaacute rehabilitace
Napomaacutehaacute k lepšiacute ventilaci plic
Provaacutediacute lehkeacute kondičniacute cvičeniacute
Literatura
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
2 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
3 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
4 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
5 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
6 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
Zpracovala
Slaacutemovaacute Zuzana
Přiacuteloha č 8 Informativniacute brožura
Informativniacute brožura
Bronchopneumonie
V tomto informativniacutem letaacuteku naleznete zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie
Co je to bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech může navazovat i na virovyacute
zaacutenět
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a
malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry
Vlevo lobulaacuterniacute pneumonie a vpravo bronchopneumonie
81
Jak poznaacutem že maacutem bronchopneumonii
Přiacuteznaky jsou podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute projevujiacute se uacutenavou
malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot kdy nemocnyacute může
vykašlaacutevat hlen kteryacute může byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute schvaacutecenost
Jak probiacutehaacute diagnostika bronchopneumonie
Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute hrudniacuteku patřiacute
vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Spirometrie
Patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute hodnotiacute plicniacute funkce
Sestra zvaacutežiacute a změřiacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a důslednou instruktaacutež
Pro pacienta to znamenaacute že při začaacutetku vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle
pokynů sestry maximaacutelně nadechne a prudce vydechne
82
Vyšetřeniacute krve
krevniacute ionty enzymy krevniacute biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem
CRP močovyacute sediment FW
vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běžně použiacutevanyacutem naacutezvem Astrup
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve vyšetřuje zaacutekladniacute parametry KO a jeho
diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při vzestupu teploty do
vysokyacutech hodnot nad 38degC
Seacuterologickeacute testy mohou pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech
chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech pneumoniiacute
83
Dalšiacute vyšetřeniacute
vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech antigenů v moči
hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umožňuje upřesnit diagnoacutezu
dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum
Jak se bronchopneumonie leacutečiacute
Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Širokospektraacute antibiotika Augmentin nebo Amoksiklav
Doxyhexal nebo Doxybene majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu množstviacute mikrobů
V přiacutepadě hospitalizace se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5 dnů
poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute
Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika eventuelně
expektorantia a mukolytika
Součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta může pomoci zajistit co
nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute možneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů
Preventivniacute opatřeniacute a doporučeniacute
Zdravyacute životniacute styl - je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Udržovaacuteniacute spraacutevneacute
hmotnosti pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důležiteacute odolaacutevat stresu přestat
piacutet alkohol užiacutevat drogy a kouřit Důležityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost
v jiacutedle ndash jiacutest častěji až 5x denně a v menšiacutech porciacutech Viacutece preferovat biacutelkoviny a
vitamiacuteny před sacharidy a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky
84
Nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute
kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u
nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a
zpomaluje hojeniacute Podle statistik
umiacuteraacute v Českeacute republice
na naacutesledky kouřeniacute ať už
aktivniacuteho nebo pasivniacuteho
každyacute paacutetyacute člověk Kouřeniacute
snižuje plodnost mužů i žen
85
Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům - očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem
onemocněniacute a braacuteniacute šiacuteřeniacute nemoci v populaci Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem
infekciacutem se stalo standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute U očkovanyacutech
pacientů byla o 40 - 70 nižšiacute pravděpodobnost že zemřou během hospitalizace
s pneumoniiacute než ti pacienti kteřiacute nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute
prokaacutezalo nižšiacute riziko selhaacuteniacute dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech
komplikaciacute
86
Centrum pro zaacutevisleacute na tabaacuteku
Českeacute Budějovice Ambulance Psychiatrickeacuteho odděleniacute
Nemocnice Českeacute Budějovice as B Němcoveacute 58554
370 87 Českeacute Budějovice
87
Použiteacute zdroje
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash
1996
2 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009
ISBN 978-7345-208-7
3 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210
ndash 0404
4 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-
588-6
5 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
6 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
7 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
8 Odvykaacuteniacute kouřeniacute Intranet Šumperskeacute nemocnice [online] 2012 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z
httpideskynemspkczosetrovatelstviedukace_noveodvykani_kourenipdf
9 Očkovaciacute průkaz Vše o očkovaacuteniacute Vše o očkovaacuteniacute [online] 2009 [cit 2015-01-
14] Dostupneacute z httpwwwockovaci-prukazczpneumokokockovani-proti-
pneumokokovi-snizuje-riziko-umrti-senioru-na-zapal-plichtml
10 Očkovaacuteniacute jako prevence Prevenar 13 Prevenar 13 [online] 2014 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z httpwwwprevenarczockovani-jako-prevence
88
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
10
Obsah
Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12
1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13
12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17
122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18
123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25
132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31
3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33
4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34
5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52
6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56
7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61
Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89
11
Seznam použityacutech zkratek
ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech
ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute
FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)
CRP ndash C - reaktivniacute protein
CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie
EKG ndash Elektrokardiogaf
JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče
KO ndash Krevniacute obraz
MR ndash Magnetickaacute rezonance
PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce
RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek
12
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet
vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle
věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti
a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty
Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute
republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute
přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti
U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii
do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)
Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto
onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute
jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět
viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece
hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute
Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo
pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie
13
1 Současnyacute stav
Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době
staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute
praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta
a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute
způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute
naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech
reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece
po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute
čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)
Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute
ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku
onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů
kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů
přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně
okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje
na hranici 99 přiacutepadů (38 46)
Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů
Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543
Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu
U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur
u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se
ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let
okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho
a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest
Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme
byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute
14
neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech
plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)
Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu
a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti
jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute
tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě
hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka
stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem
systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum
maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou
a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute
vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute
tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami
do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9
20 44)
Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň
atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů
V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje
a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je
dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute
činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku
a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)
Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic
vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je
vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo
ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako
na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)
Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos
dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute
hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute
15
ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez
Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami
Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas
nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou
na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute
zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute
vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je
naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny
Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan
na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu
ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute
slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je
vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami
Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou
vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou
připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute
tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)
Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje
na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku
ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem
ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute
rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ
do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede
strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je
asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou
ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky
(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem
tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute
pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou
Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin
16
(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor
mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)
V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute
na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute
vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů
alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje
jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty
dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute
kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)
1 2 Bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem
pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii
patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)
Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo
většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska
mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem
zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny
povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok
coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
17
S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute
leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)
Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků
anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je
definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi
nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě
Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute
můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně
narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute
vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto
přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute
o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci
(3 38)
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie
Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic
Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk
přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute
a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute
v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je
běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute
antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute
pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem
podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem
a antibiotikům (3 17)
Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu
průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme
bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny
klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo
lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se
18
zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute
kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute
bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen
běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva
či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se
zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi
a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)
122 Diagnostika bronchopneumonie
Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů
jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno
realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou
ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute
hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute
zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako
doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute
biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit
můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)
Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů
ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute
nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst
a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom
vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech
infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute
bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku
a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech
přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz
tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)
19
Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute
hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute
diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku
na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute
formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu
dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje
funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde
a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je
v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel
vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra
pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku
vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne
a prudce vydechne (10 57)
Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute
biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW
a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute
funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy
plicniacutech funkciacute (24 29)
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech
elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute
řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute
a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při
vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr
krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra
ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou
pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech
20
pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech
antigenů v moči (24 29)
Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute
punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme
zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)
Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute
bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)
Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet
proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech
vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů
naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho
vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute
Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci
kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou
vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se
zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute
edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy
provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute
zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad
při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle
postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta
edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra
odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport
odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50
55)
Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje
prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute
a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem
vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při
vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta
21
připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute
anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi
vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat
fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc
před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny
veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil
Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během
samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu
a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra
pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute
a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat
stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute
a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)
Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech
přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute
karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)
123 Leacutečba bronchopneumonie
Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je
nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute
pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů
neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno
antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech
patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute
situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)
Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce
Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady
tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute
mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou
doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky
22
odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od
hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute
předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho
uacutečinku (15 19 22)
Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně
V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme
Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute
makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute
způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak
doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako
ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo
cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky
hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5
dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba
přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti
ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19
25)
Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě
ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna
antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou
chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje
V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně
dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme
počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO
nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace
U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech
cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika
eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe
celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid
na lůţku (10 23 26 50)
23
Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit
co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient
nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute
specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute
prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za
sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda
reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech
podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute
metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute
bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů
Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu
hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)
V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika
Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute
statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem
těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute
aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute
gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute
pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute
fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho
stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze
uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)
Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb
Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle
ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina
pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či
staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh
onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena
a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)
24
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie
Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute
postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute
komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces
vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo
febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie
vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru
mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat
stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě
zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)
K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax
atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS
byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute
neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute
ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech
komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute
hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)
Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem
infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky
srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi
projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza
Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy
Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky
Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash
hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech
25
komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute
se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně
lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute
Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat
v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou
zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku
intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest
a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti
na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute
klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute
tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute
(29 41)
V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou
(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute
tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje
a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve
semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu
z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy
s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech
prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem
nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry
Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku
a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech
dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak
26
působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem
provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je
Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)
Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem
zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute
zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten
aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute
je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten
vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle
potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute
se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech
jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech
systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna
neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)
K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji
pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti
vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji
pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute
podpory (16 47)
132 Edukace pacienta
Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem
edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem
aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem
stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně
před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček
do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou
hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat
stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit
jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a
27
v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy
a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)
V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř
pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute
Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute
zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute
v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute
člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při
odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat
Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit
jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem
jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit
naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute
zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se
nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)
Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje
hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute
proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten
o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika
dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou
v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute
šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc
můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela
vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute
mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech
pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo
standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ
zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech
onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute
pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute
28
nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute
dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute
prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně
prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza
s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute
stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute
průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena
ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute
i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007
Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota
organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute
přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak
Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče
nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace
poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat
si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem
a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak
srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje
přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace
podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost
zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6
14 35)
V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha
vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)
Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech
nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu
K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech
29
dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto
stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly
v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu
U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci
a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute
hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret
z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute
pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi
jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce
(6 14 35)
Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit
ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav
nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech
činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe
byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute
odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG
upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost
aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na
intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG
odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute
vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho
(6 14 35)
Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity
vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako
neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute
i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute
nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute
energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute
tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet
30
poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute
vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute
nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje
uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře
podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)
V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto
pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav
při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute
při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako
subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy
Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute
přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute
a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit
se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute
intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute
analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)
31
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky
21 Ciacutele praacutece
V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele
Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute
Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
22 Vyacutezkumneacute otaacutezky
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
32
3 Metodika
3 1 Metodika praacutece
Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl
proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a
interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl
zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek
na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem
stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a
rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve
kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as
Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute
hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute
ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na
některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově
dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami
proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna
sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o
zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny
podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly
zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat
bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek
byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute
v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv
koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně
stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)
33
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru
Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely
z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče
Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a
nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců
do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr
respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech
odděleniacutech
Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto
onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a
března 2015
34
4 Vyacutesledky vyacutezkumu
Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje
R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8
Věk 30 50 30 25 29 30 29 27
Odděleniacute Interniacute
odd
Interniacute
JIP
Interniacute
JIP
Interniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute odd
Celkovaacute deacutelka
praxe
11 let 31 let 10 let 6 let 7 5
let
8 let 7 5
let
5 let
Deacutelka praxe na
odděleniacute
6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5
let
6 měs
Praxe na jinyacutech
odděleniacutech
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Interniacute
odd
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Onkologie
ARO
ADP
Ano ndash
ARO
Ne Ne Ano ndash
uacutestav
sociaacutelniacute
peacuteče
Setkaacuteniacute
s broncho-
pneumoniiacute
Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne
Nejvyššiacute
vzdělaacuteniacute
DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita
Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech
odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek
se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let
Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech
odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech
setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute
nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou
titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze
R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute
35
Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute
Kategorie Podkategorie
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Charakteristika pacientů
Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku
Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence
Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace
Komplikace bronchopneumonie
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute
leacutečebneacuteho reţimu
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Edukace
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace
a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje
podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii
ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku
hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii
nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu
36
Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu
k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel
prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou
informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako
součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute
respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5
R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8
doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou
organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1
R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku
bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů
s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je
v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě
neměla moţnost
Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute
i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze
zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo
(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na
nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje
daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se
zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema
bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference
ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla
bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo
37
Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Kategorie ndash Charakteristika pacientů
Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute
skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute
onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou
kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo
bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli
onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto
onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute
nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo
R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny
věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla
ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se
nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute
Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Odbornaacute literatura
a internet Seminaacuteře
Kolegoveacute a
kolegyně
Charakteristika
pacientů
60 ndash 70 let
Věk nad 75
let věku
38
Kategorie ndash Definice onemocněniacute
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich
odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam
Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla
bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď
uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute
zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7
byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute
bronchy
Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku
V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji
jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute
respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute
bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho
nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je
přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou
draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu
aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu
pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu
vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata
39
Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute
Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie
Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute
spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na
kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla
bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura
vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče
seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se
provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve
sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato
odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute
odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute
vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa
krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom
krevniacute obrazldquo
V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři
respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze
Definice
onemocněniacute
Přiacutečiny vzniku
Bakterie
Koky a
pneumokoky
Viry a pliacutesně
Běţneacute nachlazeniacute
Aspirace stravy
Pooperačniacute stav
Oslabenaacute imunita
Mykoplazmata
Zaacutenětlivaacute
infiltrace
plicniacute tkaacuteně
40
s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla
bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na
plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a
radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory
spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8
odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou
Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence
Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily
respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG
vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak
kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu
pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve
stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla
ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG
rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod
pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji
vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se
v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo
s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace
leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute
dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve
telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu
anebo dojde saacutemldquo (R5)
41
Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie
Diagnostika
bronchopneumonie
Ošetřovatelskeacute
intervence
Vyšetřeniacute
RTG S+P
Kultivace sputa
Krevniacute odběry se
zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute
markery ndash FW CRP
KO
Anamneacuteza
Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute
Spolupraacutece s ostatniacutemi
obory
Plicniacute
Interna
RDO
Laboratoře
Rehabilitace
Odběry dle ordinace
leacutekaře
Kontrola vyacutesledků
Evidence vyacutesledků
RTG objednat
telefonicky
Pacient odejde saacutem
nebo je doprovaacutezen
42
Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie
V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je
zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem
miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute
na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky
shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute
odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla
bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle
ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie
mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute
režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech
uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo
umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto
bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute
inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup
leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute
naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou
veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo
Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii
Podkategorie - Deacutelka hospitalizace
Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute
zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute
respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute
na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu
pacientaldquo
43
Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie
Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie
R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute
odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako
dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet
pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute
komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo
Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem
R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute
ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se
zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem
a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2
a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou
věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly
Leacutečba bronchopneumonie
ATB
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Deacutelka
hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny
44
Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie
Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim
V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty
R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute
fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče
o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem
bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo
Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku
ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho
režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo
(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se
vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3
uvedla respiračniacute selhaacuteniacute
Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu
Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek
tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem
teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako
největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin
a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek
tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient
Komplikace
bronchopneumonie
Respiračniacute selhaacuteniacute
Absces
Pleuritida
ARDS
Pleuraacutelniacute vyacutepotek
Zhoršeniacute stavu
45
nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim
přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo
Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče
V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla
bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech
onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u
všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute
se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech
onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Klidovyacute reţim
Dechovaacute
rehabilitace
Peacuteče o dyacutechaciacute
cesty
Oxygenoterapie
Dostatek tekutin
Nejčastějšiacute chyba
v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Nedostatek tekutin
Klid na lůţku
Inhalačniacute terapie
46
mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7
leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost
bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla
bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim
dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo
R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8
svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně
na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla
i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest
a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou
a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta
a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute
R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče
R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli
školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků
a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu
a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute
peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou
rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti
tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho
reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na
aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je
zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo
Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci
ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla
bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak
nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu
dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je
47
zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute
a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla
bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute
fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou
činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi
takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti
a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute
u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje
monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou
rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute
pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4
uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči
v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute
pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe
postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo
(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit
polohuldquo uvedla R3
48
Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Je stejnaacute jako u jinyacutech
plicniacutech onemocněniacute
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Antibiotika
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka
pacienta
Peacuteče v oblasti
soběstačnosti vyacuteţivy
pohyboveacuteho reţimu
hygieny
Edukace
49
Kategorie ndash Edukace pacienta
Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)
Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute
a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem
R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček
Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně
klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute
dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti
podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během
edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute
leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny
a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh
hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute
budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků
a vyšetřeniacutechldquo
Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta
Edukace pacienta
Uacutestniacute forma
Forma letaacuteků
Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Co je to za onemocněniacute
Doba leacutečby
50
Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5
- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace
Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře
Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou
otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo
R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute
dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď
obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute
naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci
a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo
R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn
nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten
pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo
(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute
nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou
odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo
R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem
screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7
uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba
nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut
navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně
s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje
51
Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Fyzioterapie Nutričniacute
terapeut
Je volaacuten a
objednaacuten
Provaacutediacute dechovou
rehabilitaci
Lehkeacute kondičniacute
cvičeniacute
Dle vyacutesledků
nutričniacuteho
screeningu volaacuten
Voliacute vhodnou
dietu
52
5 Diskuze
Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem
bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti
v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden
kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech
interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry
z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash
R8
Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute
uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31
otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se
respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute
kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i
Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute
uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako
přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute
onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla
bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo
srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla
diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi
zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto
pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů
selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem
opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute
rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a
přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute
opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem
probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při
53
onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek
energie na regeneraci
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech
plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem
ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik
nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute
uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů
se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a
naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu
antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute
takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient
dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem
pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o
dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute
v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech
podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute
nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten
uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i
Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou
rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute
rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute
kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje
horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je
takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute
předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou
pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U
hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou
peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech
vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik
54
leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti
vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace
Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou
předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem
terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou
funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty
učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem
zkvalitněniacute ventilace plic
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute
zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka
uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na
interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium
informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se
setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době
sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji
přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto
se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i
R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně
když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že
potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo
internetu a ze seminaacuteřů
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic
Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a
plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute
potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku
byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď
rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z
běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo
55
RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly
teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos
v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute
odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a
velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek
Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute
spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute
s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem
odděleniacutem a s rehabilitaciacute
V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute
antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa
prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se
vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i
Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces
ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako
komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale
takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna
respondentka se setkala s ARDS
56
6 Zaacutevěr
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece
byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice
bronchopneumonie
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2
vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute
ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacientů s bronchopneumoniiacute
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice
bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute
znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem
informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech
zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku
Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute
v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly
ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute
peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo
ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute
Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty
a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře
nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute
57
7 Seznam použiteacute literatury
1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č
3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184
2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute
Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404
4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten
Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0
5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech
zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů
Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z
httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf
6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd
Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN
8070133031
7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly
1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8
8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke
zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN
978-80-247-2860-5
9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X
10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009
ISBN 978-80-247-3240-4
12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5
13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-
80-247-3240-4
58
14 HERDMAN Heather T Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Definiceampklasifikace Praha
Grada Publishing as 2013 ISBN 978-80-247-4328-8
15 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
16 KAPOUNOVAacute Gabriela Ošetřovatelstviacute v intenzivniacute peacuteči 1 vyd Praha Grada
Publishing 2007 ISBN 978-80-247-1830-9
17 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
18 KITTNAR Otomar Leacutekařskaacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing 2011
ISBN 978-80-247-3068-4
19 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
20 KOLAacuteŘ Pavel Rehabilitace v klinickeacute praxi 1 vyd Praha Galeacuten 2009 ISBN
978-80-7262-657-1
21 KOLEK Viacutetězslav A KOLEKTIV Pneumologie 1 vyd Praha Maxdorf 2011
ISBN 978-80-7345-255-1
22 KOLEK Viacutetězslav Pneumologie 2 vyd Praha Maxdorf 2014 ISBN 978-80-
7345-387-9
23 KOLEK Viacutetězslav Komunitniacute pneumonie Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2006 č 6 s
630 ISSN 1212 ndash 4184
24 KOLEK Viacutetězslav Nejnovějšiacute aspekty v diagnostice a leacutečbě pneumoniiacute
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2011 č 6 s 644 ISSN 1212 ndash 4184
25 KOLEK Viacutetězslav Současnaacute doporučeniacute diagnostiky a leacutečby pneumonie Remedia
2003 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
26 KOLEK Viacutetězslav Pneumonie jako věčneacute teacutema pro ambulantniacute praxi i
specializovaneacute pracoviště Remedia 2008 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
27 KONEČNAacute Hana a Markeacuteta SUDOVAacute Jak daacutel s pěstounskou peacutečiacute na přechodnou
dobu Praha Středisko naacutehradniacute rodinneacute peacuteče o s 2011 ISBN 978-80-87455-08-
1
28 KRAacuteLIacuteKOVAacute Eva Leacutečba zaacutevislosti na tabaacuteku Leacutekařskeacute listy 2007 č 2 s 10
ISSN 0044 ndash 1996
59
29 KŘIVAacuteNKOVAacute Markeacuteta Somatologie Učebnice pro středniacute zdravotnickeacute školy
1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN 978-80-247-2988-6
30 KUČEROVAacute Marie Uacuteloha sestry při spirometrickeacutem vyšetřeniacute Sestra 2006 č 4
s 36 ISSN 1210 ndash 0404
31 LANGMEIER Miloš Zaacuteklady leacutekařskeacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2009 ISBN 978-80-247-2526-0
32 LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č
2 ISSN 1212 ndash 4184
33 MAČAacuteK Jirka a Jana MAČAacuteKOVAacute Patologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2004 ISBN 80-247-0785-3
34 MERKUNOVAacute Alena a Miroslav OREL Anatomie a fyziologie člověka Pro
humanitniacute obory 1 vyd Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1521-6
35 MIKŠOVAacute Zdeňka Marie FROŇKOVAacute a Marie ZAJIacuteČKOVAacute Kapitoly z
ošetřovatelskeacute peacuteče II Aktualizovaneacute a doplněneacute vydaacuteniacute 1 vyd Praha Grada
Publishing 2006 ISBN 80-247-1443-4
36 MLYacuteNKOVAacute Jana Pečovatelstviacute 1diacutel učebnice pro obor sociaacutelniacute peacuteče -
pečovatelskaacute činnost 1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-
3184-1
37 MOORHOUSE Mary F Kapesniacute průvodce zdravotniacute sestry Českaacute asociace sester
Praha Grada Publishing as 2001 ISBN 80-247-0242-8
38 MOUREK Jindřich Fyziologie učebnice pro studenty zdravotnickyacutech oborů 1
vyd Praha Grada Publishing 2005 ISBN 80-247-1190-7
39 NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro vyacuteuku
Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113
40 PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009
[cit 2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml
41 PRYMULA Roman Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem onemocněniacutem v dospělosti
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2013 č 9 s 70 ISSN 1212 ndash 4184
60
42 SEIDL Zdeněk Neurologie pro neleacutekařskeacute zdravotnickeacute obory 1 vyd Praha
Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-2733-2
43 SLEZAacuteKOVAacute Lenka A KOLEKTIV Ošetřovatelstviacute pro středniacute zdravotnickeacute
školy I Interna 2 vyd Praha Grada Publishing 2012 ISBN 978-80-247-3601-3
44 SLEZAacuteKOVAacute Lenka Ošetřovatelstviacute v chirurgii I 1 vyd Praha Grada
Publishing 2010 ISBN 978-247-3129-2
45 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
46 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute II 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1777-8
47 ŠAMAacuteNKOVAacute Marie Zaacuteklady ošetřovatelstviacute 1 vyd Praha Karolinum 2006
ISBN 80-246-1091-4
48 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
49 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
50 TICHOPAacuteD Aleš Klinickeacute a ekonomickeacute dopady komunitniacute pneumonie u
dospělyacutech pacientů v zemiacutech Visegraacutedskeacute skupiny burden of dinase
Farmakoekonomika 2012 č 1 ISSN 1801 ndash 6367
51 TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml
52 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
53 Medixaorg Medixaorg [online] 2012 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httpcsmedixaorgnemocibronchopneumonie
54 Atelektaacuteza Velkyacute leacutekařskyacute slovniacutek [online] 2008 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httplekarskeslovnikyczpojematelektaza
61
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Přiacuteloha č 2 Bronchoskopie
Přiacuteloha č 3 Spirometrie
Přiacuteloha č 4 Zaacuteznam spirometrie
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech
odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester pracujiacuteciacutech na
interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
Přiacuteloha č 6 Otaacutezky k rozhovoru
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
Přiacuteloha č 8 Informativniacute broţura
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Zdroj NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro
vyacuteuku Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113 (39)
Přiacuteloha č 2 Spirometrie
Zdroj
TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml (51)
Přiacuteloha č 3 Zaacuteznam spirometrire
Zdroj
LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č 2
ISSN 1212 ndash 4184 (32)
Přiacuteloha č 4 Bronchoskopie
Zdroj
PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009 [cit
2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml (40)
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a
jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester
pracujiacuteciacutech na interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
sect 4
Všeobecnaacute sestra
(1) Všeobecnaacute sestra vykonaacutevaacute činnosti podle sect 3 odst 1 a daacutele bez odborneacuteho
dohledu a bez indikace v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem poskytuje přiacutepadně
zajišťuje zaacutekladniacute a specializovanou ošetřovatelskou peacuteči prostřednictviacutem
ošetřovatelskeacuteho procesu Přitom zejmeacutena můţe
a) vyhodnocovat potřeby a uacuteroveň soběstačnosti pacientů projevů jejich
onemocněniacute rizikovyacutech faktorů a to i za pouţitiacute měřiciacutech technik pouţiacutevanyacutech v
ošetřovatelskeacute praxi (napřiacuteklad testů soběstačnosti rizika proleţenin měřeniacute intenzity
bolesti stavu vyacuteţivy)
b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologickeacute funkce pacientů to je dech puls
elektrokardiogram tělesnou teplotu krevniacute tlak a dalšiacute tělesneacute parametry
c) pozorovat hodnotit a zaznamenaacutevat stav pacienta
d) zajišťovat herniacute aktivity dětiacute
e) zajišťovat a provaacutedět vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute
cestou a kapilaacuterniacute krve semikvantitativniacutemi metodami (diagnostickyacutemi prouţky)
f) provaacutedět odsaacutevaacuteniacute sekretů z horniacutech cest dyacutechaciacutech a zajišťovat jejich
průchodnost
g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůţe a chronickeacute raacuteny a ošetřovat
stomie centraacutelniacute a periferniacute ţilniacute vstupy
h) provaacutedět ve spolupraacuteci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitačniacute
ošetřovaacuteniacute to je zejmeacutena polohovaacuteniacute posazovaacuteniacute dechovaacute cvičeniacute a metody bazaacutelniacute
stimulace s ohledem na prevenci a naacutepravu hybnyacutech a tonusovyacutech odchylek včetně
prevence dalšiacutech poruch z mobility
i) provaacutedět naacutecvik sebeobsluhy s ciacutelem zvyšovaacuteniacute soběstačnosti
j) edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby v ošetřovatelskyacutech postupech a
připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
k) orientačně hodnotit sociaacutelniacute situaci pacienta identifikovat potřebnost spolupraacutece
sociaacutelniacuteho nebo zdravotně-sociaacutelniacuteho pracovniacuteka a zprostředkovat pomoc v otaacutezkaacutech
sociaacutelniacutech a sociaacutelně-praacutevniacutech
l) zajišťovat činnosti spojeneacute s přijetiacutem přemisťovaacuteniacutem a propuštěniacutem pacientů
m) provaacutedět psychickou podporu umiacuterajiacuteciacutech a jejich bliacutezkyacutech a po stanoveniacute smrti
leacutekařem zajišťovat peacuteči o tělo zemřeleacuteho a činnosti spojeneacute s uacutemrtiacutem pacienta
n) přejiacutemat kontrolovat uklaacutedat leacutečiveacute přiacutepravky včetně naacutevykovyacutech laacutetek (daacutele
jen bdquoleacutečiveacute přiacutepravkyldquo) manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zaacutesobu
o) přejiacutemat kontrolovat a uklaacutedat zdravotnickeacute prostředky a praacutedlo manipulovat s
nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zaacutesobu
(2) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem všeobecneacute sestry se
specializovanou způsobilostiacute nebo porodniacute asistentky se specializovanou způsobilostiacute v
oboru v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem můţe vykonaacutevat činnosti podle
odstavce 1 piacutesm b) aţ i) při poskytovaacuteniacute vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
(3) Všeobecnaacute sestra můţe vykonaacutevat bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace
leacutekaře činnosti při poskytovaacuteniacute preventivniacute diagnostickeacute leacutečebneacute rehabilitačniacute
neodkladneacute a dispenzaacuterniacute peacuteče Přitom zejmeacutena připravuje pacienty k diagnostickyacutem a
leacutečebnyacutem postupům na zaacutekladě indikace leacutekaře je provaacutediacute nebo při nich asistuje
zajišťuje ošetřovatelskou peacuteči při těchto vyacutekonech a po nich zejmeacutena můţe
a) podaacutevat leacutečiveacute přiacutepravky s vyacutejimkou nitroţilniacutech injekciacute nebo infuziacute u
novorozenců a dětiacute do 3 let a s vyacutejimkou radiofarmak pokud neniacute daacutele uvedeno jinak
b) zavaacutedět a udrţovat kysliacutekovou terapii
c) provaacutedět screeningovaacute a depistaacuteţniacute vyšetřeniacute odebiacuterat biologickyacute materiaacutel a
orientačně hodnotit zda jsou vyacutesledky fyziologickeacute
d) provaacutedět ošetřeniacute akutniacutech a operačniacutech ran včetně ošetřeniacute dreacutenů
e) provaacutedět katetrizaci močoveacuteho měchyacuteře ţen a diacutevek nad 10 let pečovat o
močoveacute kateacutetry pacientů všech věkovyacutech kategoriiacute včetně vyacuteplachů močoveacuteho
měchyacuteře
f) provaacutedět vyacuteměnu a ošetřeniacute tracheostomickeacute kanyly zavaacutedět nazogastrickeacute
sondy pacientům při vědomiacute staršiacutem 10 let pečovat o ně a aplikovat vyacuteţivu sondou
přiacutepadně ţaludečniacutemi nebo duodenaacutelniacutemi stomiemi u pacientů všech věkovyacutech
kategoriiacute
g) provaacutedět vyacuteplach ţaludku u pacientů při vědomiacute staršiacutech 10 let
(4) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem leacutekaře můţe
a) aplikovat nitroţilně krevniacute derivaacutety
b) asistovat při zahaacutejeniacute aplikace transfuzniacutech přiacutepravků a daacutele bez odborneacuteho
dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat
ji
ČINNOSTI ZDRAVOTNICKYacuteCH
PRACOVNIacuteKŮ PO ZIacuteSKAacuteNIacute
SPECIALIZOVANEacute ZPŮSOBILOSTI
HLAVA I
VŠEOBECNAacute SESTRA
SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTIacute
sect 54
Činnosti všeobecneacute sestry
se specializovanou způsobilostiacute
Všeobecnaacute sestra uvedenaacute v sect 55 aţ 67 po ziacuteskaacuteniacute specializovaneacute způsobilosti
vykonaacutevaacute činnosti podle sect 4 a daacutele bez odborneacuteho dohledu a bez indikace poskytuje a
organizuje ošetřovatelskou peacuteči včetně vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče v
oboru specializace přiacutepadně zaměřeniacute Přitom zejmeacutena můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace
1
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech ošetřovatelskyacutech
postupech a připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
2
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska moţnosti vzniku komplikaciacute a
naacutehlyacutech přiacutehod a podiacutelet se na jejich řešeniacute
3
koordinovat praacuteci členů ošetřovatelskeacuteho tyacutemu v oblasti sveacute specializace
4
hodnotit kvalitu poskytovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
5
provaacutedět ošetřovatelskyacute vyacutezkum zejmeacutena identifikovat oblasti vyacutezkumneacute
činnosti realizovat vyacutezkumnou činnost a vytvaacuteřet podmiacutenky pro aplikaci
vyacutesledků vyacutezkumů do klinickeacute praxe na vlastniacutem pracovišti i v raacutemci oboru
6
připravovat standardy specializovanyacutech postupů v rozsahu sveacute způsobilosti
7
veacutest specializačniacute vzdělaacutevaacuteniacute v oboru sveacute specializace
b) na zaacutekladě indikace leacutekaře
1
provaacutedět přiacutepravu pacientů na specializovaneacute diagnostickeacute a leacutečebneacute postupy
doprovaacutezet je a asistovat během vyacutekonů sledovat je a ošetřovat po vyacutekonu
2
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech diagnostickyacutech a
leacutečebnyacutech postupech
sect 60
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech vykonaacutevaacute u dospěleacuteho pacienta činnosti podle sect
54 a daacutele můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace leacutekaře
1
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů včetně přiacutepravy na jeho naacutevrat do
vlastniacuteho sociaacutelniacuteho prostřediacute
2
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů zaměřeneacute na posiacuteleniacute a udrţeniacute
soběstačnosti a mentaacutelniacute schopnosti pacienta se zohledněniacutem jeho věku
prostřednictviacutem ciacutelenyacutech aktivit
3
poskytovat paliativniacute peacuteči vyhledaacutevat aktuaacutelniacute potřeby pacienta a koordinovat
tyacutemovou spolupraacuteci v peacuteči o pacienta v terminaacutelniacutem stadiu
4
vykonaacutevat preventivniacute a protiepidemiologickaacute opatřeniacute u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
5
edukovat pacienta a jiacutem určeneacute osoby v oblastech prevence onemocněniacute přitom
spolupracovat s fyzioterapeutem nutričniacutem terapeutem a zdravotně-sociaacutelniacutem
pracovniacutekem
6
provaacutedět poradenskou a dispenzaacuterniacute činnost zaměřenou na problematiku
onemocněniacute vnitřniacutech orgaacutenů indikovat zdravotnickeacute prostředky
7
hodnotit a ošetřovat chronickeacute raacuteny doporučovat vhodneacute kryciacute materiaacutely
b) bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře poskytovat preventivniacute
diagnostickou leacutečebnou rehabilitačniacute neodkladnou a dispenzaacuterniacute peacuteči u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
Zdroj
ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech zdravotnickyacutech
pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů Českeacute republiky 2011
čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-
2011pdf (5)
Přiacuteloha č 6 Rozhovor
KATEGORIZAČNIacute OTAacuteZKY
1) Jakyacute je Vaacuteš věk
2) Na ktereacutem odděleniacute pracujete
a) Jak dlouhaacute je celkovaacute deacutelka Vašiacute praxe
b) Jak dlouhaacute je praxe na tomto odděleniacute
3) Pracovala jste i na jinyacutech odděleniacutech
a) Na kteryacutech
b) Setkala jste se i tam s bronchopneumoniiacute
c) U jakyacutech pacientů jste se s tiacutemto onemocněniacutem setkala
d) Měli bronchopneumonii jako zaacutekladniacute onemocněniacute nebo vznikla jako
přidruţeneacute onemocněniacute
4) Jakeacute je Vaše nejvyššiacute dosaţeneacute vzdělaacuteniacute
a) Prohlubujete si vědomosti o bronchopneumonii daacutel
Jak ziacuteskaacutevaacutete informace
Školiacutete se v raacutemci seminaacuteřů pořaacutedanyacutech Vašiacute nemocniciacute
Jakeacute jsou to seminaacuteře a na co jsou orientovaneacute
b) Vzdělaacutevaacutete se ve sveacutem oboru i po ukončeniacute školy
5) Jste registrovanaacute sestra
6) Absolvovala jste nějakyacute seminaacuteř na teacutema bronchopneumonie
a) Kolik
b) Byly obsahově stejneacute
c) Na co byl přesně zaměřen
d) Co jste se v něm dozvěděla
e) V čem byl podle Vaacutes přiacutenosnyacute
f) Chyběla Vaacutem v seminaacuteři nějakaacute důleţitaacute informace
g) Doplnila by jste něco důleţiteacuteho na zaacutekladě Vašich zkušenostiacute z praxe co
v seminaacuteři nezaznělo
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA ZNALOSTI SESTER V PEacuteČI O
PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
7) Co je to bronchopneumonie
8) Jakeacute jsou hlavniacute přiacutečiny vzniku bronchopneumonie
9) Jakaacute je diagnostika bronchopneumonie
a) S jakyacutemi obory spolupracujete
10) Jakeacute znaacutete postupy leacutečby u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Jak konkreacutetně probiacutehaacute leacutečba na Vašem odděleniacute
11) Jakeacute mohou nastat komplikace u bronchopneumonie
a) S jakyacutemi jste se konkreacutetně setkala
b) U jakeacute věkoveacute skupiny pacientů to bylo
c) Měli nějakaacute přidruţenaacute onemocněniacute
d) Jak probiacutehalo leacutečeniacute komplikaciacute
12) Jakaacute jsou reţimovaacute opařeniacute u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Co můţe nastat při nedodrţeniacute leacutečebneacuteho reţimu
b) Ktereacute z reţimovyacutech opatřeniacute majiacute pacienti největšiacute probleacutem dodrţet
c) Jak to řešiacutete
d) S čiacutem jste se konkreacutetně setkala
13) Maacute Vaše odděleniacute zavedenyacute standard ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
a) Můţu ho vidět
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKEacute
PEacuteČE U PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
14) Jak častaacute je bronchopneumonie na Vašem odděleniacute
15) Jak probiacutehaacute a jak dlouhaacute byacutevaacute hospitalizace pacientů s bronchopneumoniiacute
16) Jakaacute skupina pacientů je podle Vaacutes nejviacutece ohroţena a jakyacute je průměrnyacute věk
pacientů s bronchopneumoniiacute
17) V čem je peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech
onemocněniacute
18) Na co se musiacutete prioritně zaměřit v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
19) Jakaacute je podle Vaacutes role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
20) Co je důleţiteacute při prvniacutem kontaktu s pacientem s bronchopneumoniiacute
21) Jakaacute nejčastějšiacute vyšetřeniacute jsou provaacuteděna u pacienta s bronchopneumoniiacute
22) Co všechno kontrolujete u pacienta s bronchopneumoniiacute
23) V jakyacutech oblastech nejviacutece zaměřujete ošetřovatelskou peacuteči
a) Co nejviacutece dělaacutete u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče
b) V jakeacute oblasti potřebujiacute pacienti nejviacutece pomoci
24) Jakeacute nejčastějšiacute leacuteky se vyuţiacutevajiacute při leacutečbě bronchopneumonie
25) Jak je leacutečba snaacutešena pacienty
26) Jakaacute je spolupraacutece pacienta při leacutečbě bronchopneumonie
27) Co nejviacutece pacienta zajiacutemaacute ohledně onemocněniacute
28) Jakyacutem způsobemformou edukujete pacienta
29) Čeho se tyacutekaacute edukaceinformace ktereacute předaacutevaacutete pacientovi
30) Jak spolupracujete s nutričniacutem terapeutem
31) Jak spolupracujete s fyzioterapeutem
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
STANDARDNIacute OŠETŘOVATELSKYacute POSTUP Naacutezev SOP Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Charakteristika standardu Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Oblast peacuteče individualizovanaacute
Ciacutelovaacute skupina pacientů Pacienti s bronchopneumoniiacute
Miacutesto použitiacute Lůţkovaacute odděleniacute interniacutech a plicniacutech odděleniacute
Poskytovateleacute peacuteče pro něž je
standard zaacutevaznyacute
Všeobecneacute sestry ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č962004
Sb ve zněniacute novely zaacutekona č1052011 Sb
Všeobecneacute sestry specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Porodniacute asistentky ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č
962004 Sb ve zněniacute novely zaacutekona č 1052011 Sb
Porodniacute asistentky specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Zdravotničtiacute asistenti dle zaacutekona č 962004 Sb ve zněniacute novely
zaacutekona č 1052011 Sb
Odpovědnost za realizaci Vedouciacute pracovniacuteci na uacuteseku ošetřovatelskeacute peacuteče
Platnost standardu od 192015
Frekvence kontroly 1x 3 roky
Revize standardu provedena dne
Kontrolu vykonaacute Manaţerka ošetřovatelstviacute (manaţerka kvality ošetřovatelskeacute
peacuteče hlavniacute sestra vrchniacute sestra staničniacute sestra)
Kontaktniacute osoba X Y vrchniacute sestra plicniacuteho a interniacuteho odděleniacute
Schvaacutelila
Naacuteměstek (naacuteměstkyně) pro
ošetřovatelskou peacuteči
X Y hlavniacute sestra
Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy
Ciacutel standardu
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute je jejiacute zkvalitněniacute
Dokumentace
Dekurz
Plaacuten ošetřovatelskeacute peacuteče
Prostřediacute
Lůţko pacienta na standardniacutem odděleniacute
Role sestry v diagnostice bronchopneumonie
Spirometrie
Zvaacuteţeniacute a změřeniacute
Důslednaacute instruktaacuteţ
Sestra zvaacuteţiacute a změřeniacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a vysvětliacute jak bude provaacutedět
maneacutevr dyacutechaacuteniacute
Spraacutevnaacute stimulace pacienta k provaacuteděniacute maneacutevru dyacutechaacuteniacute
Zpočaacutetku pacient normaacutelně dyacutechaacute a poteacute se maximaacutelně nadyacutechne a
prudce vydechne
Edukace o průběhu vyšetřeniacute
Sestra popiacuteše pacientovi průběh celeacuteho vyšetřeniacute
Vysvětliacute mu přiacutepravu na vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu pro vyšetřeniacute
Sestra pacienta vyzve zpočaacutetku k normaacutelniacutemu dyacutechaacuteniacute
Daacutele dle pokynů se pacient maximaacutelně nadyacutechne a poteacute prudce vydechne
Bronchoskopie
Před vyšetřeniacutem
Leacutekařem je zvolen způsob anestezie
Podat sedativa na noc dle potřeby a ordinace
Vysvětlit podstatu a průběh vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu
Podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu
Zajistit laboratorniacute vyacutesledky
Zajistiacute vyacutesledky krevniacutech plynů ndash Astrup
Krevniacute obraz
Krevniacute sraacuteţlivost
Slovem zjistit zda je pacient lačnyacute
Zaznamenat fyziologickeacute funkce
Uschovaacuteniacute pacientovi zubniacute proteacutezy
Odveacutest pacienta i s dokumentaciacute na endoskopickeacute pracoviště
Během vyšetřeniacute
Asistuje leacutekaři
Pacientovi pomaacutehaacute udrţet spraacutevnou polohu
Spraacutevnaacute poloha vleţe meacuteně často vsedě
Pacienta uklidňuje a podporuje
Vliacutednyacutem slovem pacientovi popiacuteše co se praacutevě děje
Na monitoru je moţno popisovat průběh vyšetřeniacute
Nutnaacute je monitorace saturace kysliacutekem
Po vyšetřeniacute
Dle ordinace podat leacuteky tlumiacuteciacute kašel
Monitorace fyziologickyacutech funkciacute a celkoveacuteho stavu
Ziacuteskanyacute materiaacutel označit a odeslat do laboratoře
Dohleacutednout na spraacutevnou polohu vpolosedě
Sledovat charakter sputa a dyacutechaacuteniacute
Zda nedošlo ke krvaacuteceniacute z dyacutechaciacutech cest V tomto přiacutepadě okamţitě
přivolat leacutekaře
Zda nedochaacuteziacute k apnoickyacutem pauzaacutem nebo jinyacutem potiacuteţiacutem V kaţdeacutem
přiacutepadě vţdy volat leacutekaře
2 hodiny bez peroraacutelniacuteho přiacutesunu stravy
24 hodin po vyacutekonu by se neměla řiacutedit motorovaacute vozidla
Krevniacute odběry
Edukace pacienta
Vysvětlit jakeacute odběry a proč
Vysvětleniacute průběhu odběrů
Odběr vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek
Odběry dle pokynů laboratoře
Role setry v leacutečbě bronchopneumonie
Podaacutevaacuteniacute leacuteků dle ordinace leacutekaře
Dle potřeby podaacute zvlhčenyacute kysliacutek
Odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel
Zapojiacute pacienta ve všech oblastech potřeb
Zajistiacute vhodnou polohu pacientovi
Spolupracuje s nutričniacutem terapeutem
Na zaacutekladě nutričniacuteho screeningu je volaacuten ke stanoveniacute vhodneacute diety
Spolupracuje s fyzioterapeutem
Je objednaacutevaacuten vţdy
Provaacutediacute se dechovaacute rehabilitace
Napomaacutehaacute k lepšiacute ventilaci plic
Provaacutediacute lehkeacute kondičniacute cvičeniacute
Literatura
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
2 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
3 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
4 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
5 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
6 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
Zpracovala
Slaacutemovaacute Zuzana
Přiacuteloha č 8 Informativniacute brožura
Informativniacute brožura
Bronchopneumonie
V tomto informativniacutem letaacuteku naleznete zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie
Co je to bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech může navazovat i na virovyacute
zaacutenět
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a
malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry
Vlevo lobulaacuterniacute pneumonie a vpravo bronchopneumonie
81
Jak poznaacutem že maacutem bronchopneumonii
Přiacuteznaky jsou podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute projevujiacute se uacutenavou
malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot kdy nemocnyacute může
vykašlaacutevat hlen kteryacute může byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute schvaacutecenost
Jak probiacutehaacute diagnostika bronchopneumonie
Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute hrudniacuteku patřiacute
vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Spirometrie
Patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute hodnotiacute plicniacute funkce
Sestra zvaacutežiacute a změřiacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a důslednou instruktaacutež
Pro pacienta to znamenaacute že při začaacutetku vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle
pokynů sestry maximaacutelně nadechne a prudce vydechne
82
Vyšetřeniacute krve
krevniacute ionty enzymy krevniacute biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem
CRP močovyacute sediment FW
vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běžně použiacutevanyacutem naacutezvem Astrup
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve vyšetřuje zaacutekladniacute parametry KO a jeho
diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při vzestupu teploty do
vysokyacutech hodnot nad 38degC
Seacuterologickeacute testy mohou pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech
chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech pneumoniiacute
83
Dalšiacute vyšetřeniacute
vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech antigenů v moči
hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umožňuje upřesnit diagnoacutezu
dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum
Jak se bronchopneumonie leacutečiacute
Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Širokospektraacute antibiotika Augmentin nebo Amoksiklav
Doxyhexal nebo Doxybene majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu množstviacute mikrobů
V přiacutepadě hospitalizace se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5 dnů
poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute
Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika eventuelně
expektorantia a mukolytika
Součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta může pomoci zajistit co
nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute možneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů
Preventivniacute opatřeniacute a doporučeniacute
Zdravyacute životniacute styl - je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Udržovaacuteniacute spraacutevneacute
hmotnosti pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důležiteacute odolaacutevat stresu přestat
piacutet alkohol užiacutevat drogy a kouřit Důležityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost
v jiacutedle ndash jiacutest častěji až 5x denně a v menšiacutech porciacutech Viacutece preferovat biacutelkoviny a
vitamiacuteny před sacharidy a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky
84
Nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute
kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u
nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a
zpomaluje hojeniacute Podle statistik
umiacuteraacute v Českeacute republice
na naacutesledky kouřeniacute ať už
aktivniacuteho nebo pasivniacuteho
každyacute paacutetyacute člověk Kouřeniacute
snižuje plodnost mužů i žen
85
Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům - očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem
onemocněniacute a braacuteniacute šiacuteřeniacute nemoci v populaci Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem
infekciacutem se stalo standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute U očkovanyacutech
pacientů byla o 40 - 70 nižšiacute pravděpodobnost že zemřou během hospitalizace
s pneumoniiacute než ti pacienti kteřiacute nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute
prokaacutezalo nižšiacute riziko selhaacuteniacute dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech
komplikaciacute
86
Centrum pro zaacutevisleacute na tabaacuteku
Českeacute Budějovice Ambulance Psychiatrickeacuteho odděleniacute
Nemocnice Českeacute Budějovice as B Němcoveacute 58554
370 87 Českeacute Budějovice
87
Použiteacute zdroje
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash
1996
2 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009
ISBN 978-7345-208-7
3 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210
ndash 0404
4 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-
588-6
5 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
6 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
7 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
8 Odvykaacuteniacute kouřeniacute Intranet Šumperskeacute nemocnice [online] 2012 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z
httpideskynemspkczosetrovatelstviedukace_noveodvykani_kourenipdf
9 Očkovaciacute průkaz Vše o očkovaacuteniacute Vše o očkovaacuteniacute [online] 2009 [cit 2015-01-
14] Dostupneacute z httpwwwockovaci-prukazczpneumokokockovani-proti-
pneumokokovi-snizuje-riziko-umrti-senioru-na-zapal-plichtml
10 Očkovaacuteniacute jako prevence Prevenar 13 Prevenar 13 [online] 2014 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z httpwwwprevenarczockovani-jako-prevence
88
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
11
Seznam použityacutech zkratek
ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech
ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute
FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)
CRP ndash C - reaktivniacute protein
CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie
EKG ndash Elektrokardiogaf
JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče
KO ndash Krevniacute obraz
MR ndash Magnetickaacute rezonance
PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce
RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek
12
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet
vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle
věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti
a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty
Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute
republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute
přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti
U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii
do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)
Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto
onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute
jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět
viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece
hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute
Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo
pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie
13
1 Současnyacute stav
Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době
staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute
praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta
a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute
způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute
naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech
reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece
po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute
čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)
Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute
ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku
onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů
kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů
přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně
okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje
na hranici 99 přiacutepadů (38 46)
Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů
Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543
Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu
U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur
u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se
ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let
okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho
a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest
Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme
byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute
14
neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech
plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)
Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu
a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti
jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute
tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě
hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka
stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem
systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum
maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou
a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute
vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute
tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami
do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9
20 44)
Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň
atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů
V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje
a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je
dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute
činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku
a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)
Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic
vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je
vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo
ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako
na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)
Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos
dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute
hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute
15
ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez
Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami
Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas
nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou
na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute
zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute
vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je
naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny
Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan
na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu
ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute
slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je
vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami
Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou
vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou
připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute
tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)
Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje
na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku
ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem
ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute
rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ
do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede
strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je
asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou
ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky
(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem
tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute
pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou
Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin
16
(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor
mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)
V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute
na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute
vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů
alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje
jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty
dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute
kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)
1 2 Bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem
pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii
patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)
Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo
většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska
mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem
zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny
povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok
coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
17
S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute
leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)
Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků
anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je
definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi
nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě
Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute
můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně
narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute
vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto
přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute
o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci
(3 38)
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie
Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic
Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk
přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute
a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute
v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je
běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute
antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute
pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem
podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem
a antibiotikům (3 17)
Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu
průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme
bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny
klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo
lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se
18
zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute
kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute
bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen
běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva
či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se
zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi
a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)
122 Diagnostika bronchopneumonie
Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů
jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno
realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou
ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute
hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute
zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako
doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute
biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit
můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)
Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů
ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute
nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst
a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom
vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech
infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute
bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku
a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech
přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz
tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)
19
Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute
hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute
diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku
na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute
formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu
dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje
funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde
a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je
v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel
vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra
pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku
vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne
a prudce vydechne (10 57)
Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute
biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW
a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute
funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy
plicniacutech funkciacute (24 29)
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech
elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute
řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute
a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při
vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr
krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra
ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou
pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech
20
pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech
antigenů v moči (24 29)
Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute
punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme
zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)
Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute
bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)
Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet
proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech
vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů
naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho
vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute
Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci
kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou
vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se
zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute
edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy
provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute
zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad
při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle
postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta
edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra
odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport
odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50
55)
Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje
prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute
a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem
vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při
vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta
21
připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute
anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi
vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat
fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc
před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny
veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil
Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během
samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu
a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra
pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute
a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat
stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute
a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)
Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech
přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute
karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)
123 Leacutečba bronchopneumonie
Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je
nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute
pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů
neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno
antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech
patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute
situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)
Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce
Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady
tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute
mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou
doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky
22
odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od
hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute
předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho
uacutečinku (15 19 22)
Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně
V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme
Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute
makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute
způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak
doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako
ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo
cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky
hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5
dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba
přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti
ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19
25)
Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě
ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna
antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou
chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje
V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně
dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme
počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO
nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace
U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech
cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika
eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe
celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid
na lůţku (10 23 26 50)
23
Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit
co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient
nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute
specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute
prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za
sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda
reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech
podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute
metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute
bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů
Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu
hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)
V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika
Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute
statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem
těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute
aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute
gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute
pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute
fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho
stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze
uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)
Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb
Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle
ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina
pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či
staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh
onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena
a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)
24
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie
Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute
postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute
komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces
vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo
febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie
vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru
mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat
stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě
zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)
K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax
atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS
byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute
neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute
ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech
komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute
hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)
Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem
infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky
srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi
projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza
Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy
Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky
Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash
hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech
25
komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute
se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně
lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute
Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat
v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou
zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku
intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest
a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti
na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute
klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute
tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute
(29 41)
V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou
(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute
tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje
a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve
semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu
z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy
s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech
prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem
nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry
Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku
a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech
dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak
26
působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem
provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je
Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)
Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem
zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute
zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten
aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute
je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten
vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle
potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute
se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech
jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech
systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna
neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)
K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji
pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti
vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji
pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute
podpory (16 47)
132 Edukace pacienta
Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem
edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem
aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem
stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně
před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček
do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou
hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat
stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit
jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a
27
v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy
a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)
V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř
pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute
Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute
zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute
v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute
člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při
odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat
Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit
jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem
jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit
naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute
zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se
nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)
Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje
hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute
proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten
o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika
dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou
v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute
šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc
můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela
vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute
mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech
pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo
standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ
zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech
onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute
pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute
28
nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute
dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute
prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně
prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza
s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute
stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute
průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena
ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute
i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007
Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota
organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute
přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak
Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče
nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace
poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat
si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem
a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak
srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje
přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace
podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost
zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6
14 35)
V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha
vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)
Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech
nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu
K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech
29
dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto
stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly
v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu
U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci
a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute
hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret
z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute
pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi
jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce
(6 14 35)
Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit
ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav
nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech
činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe
byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute
odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG
upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost
aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na
intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG
odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute
vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho
(6 14 35)
Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity
vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako
neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute
i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute
nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute
energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute
tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet
30
poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute
vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute
nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje
uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře
podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)
V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto
pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav
při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute
při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako
subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy
Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute
přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute
a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit
se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute
intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute
analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)
31
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky
21 Ciacutele praacutece
V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele
Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute
Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
22 Vyacutezkumneacute otaacutezky
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
32
3 Metodika
3 1 Metodika praacutece
Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl
proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a
interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl
zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek
na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem
stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a
rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve
kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as
Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute
hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute
ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na
některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově
dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami
proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna
sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o
zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny
podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly
zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat
bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek
byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute
v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv
koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně
stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)
33
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru
Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely
z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče
Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a
nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců
do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr
respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech
odděleniacutech
Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto
onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a
března 2015
34
4 Vyacutesledky vyacutezkumu
Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje
R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8
Věk 30 50 30 25 29 30 29 27
Odděleniacute Interniacute
odd
Interniacute
JIP
Interniacute
JIP
Interniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute odd
Celkovaacute deacutelka
praxe
11 let 31 let 10 let 6 let 7 5
let
8 let 7 5
let
5 let
Deacutelka praxe na
odděleniacute
6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5
let
6 měs
Praxe na jinyacutech
odděleniacutech
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Interniacute
odd
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Onkologie
ARO
ADP
Ano ndash
ARO
Ne Ne Ano ndash
uacutestav
sociaacutelniacute
peacuteče
Setkaacuteniacute
s broncho-
pneumoniiacute
Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne
Nejvyššiacute
vzdělaacuteniacute
DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita
Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech
odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek
se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let
Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech
odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech
setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute
nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou
titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze
R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute
35
Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute
Kategorie Podkategorie
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Charakteristika pacientů
Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku
Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence
Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace
Komplikace bronchopneumonie
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute
leacutečebneacuteho reţimu
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Edukace
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace
a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje
podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii
ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku
hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii
nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu
36
Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu
k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel
prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou
informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako
součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute
respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5
R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8
doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou
organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1
R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku
bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů
s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je
v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě
neměla moţnost
Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute
i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze
zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo
(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na
nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje
daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se
zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema
bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference
ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla
bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo
37
Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Kategorie ndash Charakteristika pacientů
Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute
skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute
onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou
kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo
bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli
onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto
onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute
nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo
R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny
věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla
ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se
nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute
Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Odbornaacute literatura
a internet Seminaacuteře
Kolegoveacute a
kolegyně
Charakteristika
pacientů
60 ndash 70 let
Věk nad 75
let věku
38
Kategorie ndash Definice onemocněniacute
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich
odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam
Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla
bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď
uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute
zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7
byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute
bronchy
Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku
V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji
jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute
respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute
bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho
nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je
přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou
draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu
aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu
pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu
vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata
39
Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute
Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie
Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute
spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na
kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla
bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura
vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče
seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se
provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve
sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato
odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute
odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute
vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa
krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom
krevniacute obrazldquo
V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři
respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze
Definice
onemocněniacute
Přiacutečiny vzniku
Bakterie
Koky a
pneumokoky
Viry a pliacutesně
Běţneacute nachlazeniacute
Aspirace stravy
Pooperačniacute stav
Oslabenaacute imunita
Mykoplazmata
Zaacutenětlivaacute
infiltrace
plicniacute tkaacuteně
40
s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla
bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na
plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a
radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory
spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8
odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou
Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence
Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily
respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG
vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak
kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu
pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve
stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla
ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG
rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod
pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji
vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se
v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo
s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace
leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute
dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve
telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu
anebo dojde saacutemldquo (R5)
41
Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie
Diagnostika
bronchopneumonie
Ošetřovatelskeacute
intervence
Vyšetřeniacute
RTG S+P
Kultivace sputa
Krevniacute odběry se
zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute
markery ndash FW CRP
KO
Anamneacuteza
Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute
Spolupraacutece s ostatniacutemi
obory
Plicniacute
Interna
RDO
Laboratoře
Rehabilitace
Odběry dle ordinace
leacutekaře
Kontrola vyacutesledků
Evidence vyacutesledků
RTG objednat
telefonicky
Pacient odejde saacutem
nebo je doprovaacutezen
42
Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie
V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je
zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem
miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute
na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky
shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute
odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla
bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle
ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie
mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute
režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech
uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo
umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto
bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute
inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup
leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute
naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou
veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo
Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii
Podkategorie - Deacutelka hospitalizace
Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute
zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute
respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute
na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu
pacientaldquo
43
Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie
Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie
R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute
odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako
dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet
pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute
komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo
Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem
R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute
ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se
zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem
a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2
a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou
věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly
Leacutečba bronchopneumonie
ATB
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Deacutelka
hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny
44
Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie
Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim
V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty
R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute
fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče
o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem
bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo
Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku
ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho
režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo
(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se
vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3
uvedla respiračniacute selhaacuteniacute
Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu
Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek
tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem
teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako
největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin
a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek
tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient
Komplikace
bronchopneumonie
Respiračniacute selhaacuteniacute
Absces
Pleuritida
ARDS
Pleuraacutelniacute vyacutepotek
Zhoršeniacute stavu
45
nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim
přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo
Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče
V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla
bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech
onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u
všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute
se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech
onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Klidovyacute reţim
Dechovaacute
rehabilitace
Peacuteče o dyacutechaciacute
cesty
Oxygenoterapie
Dostatek tekutin
Nejčastějšiacute chyba
v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Nedostatek tekutin
Klid na lůţku
Inhalačniacute terapie
46
mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7
leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost
bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla
bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim
dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo
R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8
svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně
na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla
i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest
a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou
a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta
a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute
R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče
R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli
školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků
a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu
a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute
peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou
rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti
tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho
reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na
aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je
zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo
Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci
ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla
bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak
nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu
dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je
47
zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute
a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla
bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute
fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou
činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi
takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti
a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute
u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje
monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou
rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute
pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4
uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči
v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute
pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe
postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo
(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit
polohuldquo uvedla R3
48
Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Je stejnaacute jako u jinyacutech
plicniacutech onemocněniacute
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Antibiotika
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka
pacienta
Peacuteče v oblasti
soběstačnosti vyacuteţivy
pohyboveacuteho reţimu
hygieny
Edukace
49
Kategorie ndash Edukace pacienta
Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)
Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute
a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem
R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček
Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně
klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute
dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti
podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během
edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute
leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny
a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh
hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute
budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků
a vyšetřeniacutechldquo
Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta
Edukace pacienta
Uacutestniacute forma
Forma letaacuteků
Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Co je to za onemocněniacute
Doba leacutečby
50
Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5
- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace
Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře
Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou
otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo
R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute
dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď
obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute
naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci
a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo
R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn
nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten
pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo
(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute
nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou
odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo
R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem
screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7
uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba
nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut
navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně
s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje
51
Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Fyzioterapie Nutričniacute
terapeut
Je volaacuten a
objednaacuten
Provaacutediacute dechovou
rehabilitaci
Lehkeacute kondičniacute
cvičeniacute
Dle vyacutesledků
nutričniacuteho
screeningu volaacuten
Voliacute vhodnou
dietu
52
5 Diskuze
Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem
bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti
v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden
kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech
interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry
z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash
R8
Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute
uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31
otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se
respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute
kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i
Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute
uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako
přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute
onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla
bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo
srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla
diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi
zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto
pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů
selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem
opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute
rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a
přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute
opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem
probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při
53
onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek
energie na regeneraci
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech
plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem
ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik
nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute
uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů
se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a
naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu
antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute
takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient
dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem
pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o
dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute
v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech
podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute
nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten
uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i
Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou
rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute
rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute
kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje
horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je
takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute
předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou
pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U
hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou
peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech
vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik
54
leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti
vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace
Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou
předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem
terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou
funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty
učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem
zkvalitněniacute ventilace plic
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute
zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka
uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na
interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium
informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se
setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době
sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji
přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto
se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i
R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně
když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že
potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo
internetu a ze seminaacuteřů
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic
Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a
plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute
potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku
byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď
rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z
běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo
55
RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly
teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos
v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute
odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a
velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek
Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute
spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute
s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem
odděleniacutem a s rehabilitaciacute
V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute
antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa
prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se
vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i
Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces
ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako
komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale
takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna
respondentka se setkala s ARDS
56
6 Zaacutevěr
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece
byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice
bronchopneumonie
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2
vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute
ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacientů s bronchopneumoniiacute
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice
bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute
znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem
informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech
zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku
Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute
v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly
ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute
peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo
ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute
Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty
a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře
nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute
57
7 Seznam použiteacute literatury
1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č
3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184
2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute
Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404
4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten
Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0
5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech
zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů
Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z
httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf
6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd
Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN
8070133031
7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly
1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8
8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke
zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN
978-80-247-2860-5
9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X
10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009
ISBN 978-80-247-3240-4
12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5
13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-
80-247-3240-4
58
14 HERDMAN Heather T Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Definiceampklasifikace Praha
Grada Publishing as 2013 ISBN 978-80-247-4328-8
15 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
16 KAPOUNOVAacute Gabriela Ošetřovatelstviacute v intenzivniacute peacuteči 1 vyd Praha Grada
Publishing 2007 ISBN 978-80-247-1830-9
17 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
18 KITTNAR Otomar Leacutekařskaacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing 2011
ISBN 978-80-247-3068-4
19 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
20 KOLAacuteŘ Pavel Rehabilitace v klinickeacute praxi 1 vyd Praha Galeacuten 2009 ISBN
978-80-7262-657-1
21 KOLEK Viacutetězslav A KOLEKTIV Pneumologie 1 vyd Praha Maxdorf 2011
ISBN 978-80-7345-255-1
22 KOLEK Viacutetězslav Pneumologie 2 vyd Praha Maxdorf 2014 ISBN 978-80-
7345-387-9
23 KOLEK Viacutetězslav Komunitniacute pneumonie Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2006 č 6 s
630 ISSN 1212 ndash 4184
24 KOLEK Viacutetězslav Nejnovějšiacute aspekty v diagnostice a leacutečbě pneumoniiacute
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2011 č 6 s 644 ISSN 1212 ndash 4184
25 KOLEK Viacutetězslav Současnaacute doporučeniacute diagnostiky a leacutečby pneumonie Remedia
2003 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
26 KOLEK Viacutetězslav Pneumonie jako věčneacute teacutema pro ambulantniacute praxi i
specializovaneacute pracoviště Remedia 2008 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
27 KONEČNAacute Hana a Markeacuteta SUDOVAacute Jak daacutel s pěstounskou peacutečiacute na přechodnou
dobu Praha Středisko naacutehradniacute rodinneacute peacuteče o s 2011 ISBN 978-80-87455-08-
1
28 KRAacuteLIacuteKOVAacute Eva Leacutečba zaacutevislosti na tabaacuteku Leacutekařskeacute listy 2007 č 2 s 10
ISSN 0044 ndash 1996
59
29 KŘIVAacuteNKOVAacute Markeacuteta Somatologie Učebnice pro středniacute zdravotnickeacute školy
1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN 978-80-247-2988-6
30 KUČEROVAacute Marie Uacuteloha sestry při spirometrickeacutem vyšetřeniacute Sestra 2006 č 4
s 36 ISSN 1210 ndash 0404
31 LANGMEIER Miloš Zaacuteklady leacutekařskeacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2009 ISBN 978-80-247-2526-0
32 LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č
2 ISSN 1212 ndash 4184
33 MAČAacuteK Jirka a Jana MAČAacuteKOVAacute Patologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2004 ISBN 80-247-0785-3
34 MERKUNOVAacute Alena a Miroslav OREL Anatomie a fyziologie člověka Pro
humanitniacute obory 1 vyd Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1521-6
35 MIKŠOVAacute Zdeňka Marie FROŇKOVAacute a Marie ZAJIacuteČKOVAacute Kapitoly z
ošetřovatelskeacute peacuteče II Aktualizovaneacute a doplněneacute vydaacuteniacute 1 vyd Praha Grada
Publishing 2006 ISBN 80-247-1443-4
36 MLYacuteNKOVAacute Jana Pečovatelstviacute 1diacutel učebnice pro obor sociaacutelniacute peacuteče -
pečovatelskaacute činnost 1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-
3184-1
37 MOORHOUSE Mary F Kapesniacute průvodce zdravotniacute sestry Českaacute asociace sester
Praha Grada Publishing as 2001 ISBN 80-247-0242-8
38 MOUREK Jindřich Fyziologie učebnice pro studenty zdravotnickyacutech oborů 1
vyd Praha Grada Publishing 2005 ISBN 80-247-1190-7
39 NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro vyacuteuku
Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113
40 PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009
[cit 2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml
41 PRYMULA Roman Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem onemocněniacutem v dospělosti
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2013 č 9 s 70 ISSN 1212 ndash 4184
60
42 SEIDL Zdeněk Neurologie pro neleacutekařskeacute zdravotnickeacute obory 1 vyd Praha
Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-2733-2
43 SLEZAacuteKOVAacute Lenka A KOLEKTIV Ošetřovatelstviacute pro středniacute zdravotnickeacute
školy I Interna 2 vyd Praha Grada Publishing 2012 ISBN 978-80-247-3601-3
44 SLEZAacuteKOVAacute Lenka Ošetřovatelstviacute v chirurgii I 1 vyd Praha Grada
Publishing 2010 ISBN 978-247-3129-2
45 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
46 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute II 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1777-8
47 ŠAMAacuteNKOVAacute Marie Zaacuteklady ošetřovatelstviacute 1 vyd Praha Karolinum 2006
ISBN 80-246-1091-4
48 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
49 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
50 TICHOPAacuteD Aleš Klinickeacute a ekonomickeacute dopady komunitniacute pneumonie u
dospělyacutech pacientů v zemiacutech Visegraacutedskeacute skupiny burden of dinase
Farmakoekonomika 2012 č 1 ISSN 1801 ndash 6367
51 TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml
52 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
53 Medixaorg Medixaorg [online] 2012 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httpcsmedixaorgnemocibronchopneumonie
54 Atelektaacuteza Velkyacute leacutekařskyacute slovniacutek [online] 2008 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httplekarskeslovnikyczpojematelektaza
61
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Přiacuteloha č 2 Bronchoskopie
Přiacuteloha č 3 Spirometrie
Přiacuteloha č 4 Zaacuteznam spirometrie
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech
odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester pracujiacuteciacutech na
interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
Přiacuteloha č 6 Otaacutezky k rozhovoru
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
Přiacuteloha č 8 Informativniacute broţura
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Zdroj NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro
vyacuteuku Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113 (39)
Přiacuteloha č 2 Spirometrie
Zdroj
TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml (51)
Přiacuteloha č 3 Zaacuteznam spirometrire
Zdroj
LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č 2
ISSN 1212 ndash 4184 (32)
Přiacuteloha č 4 Bronchoskopie
Zdroj
PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009 [cit
2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml (40)
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a
jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester
pracujiacuteciacutech na interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
sect 4
Všeobecnaacute sestra
(1) Všeobecnaacute sestra vykonaacutevaacute činnosti podle sect 3 odst 1 a daacutele bez odborneacuteho
dohledu a bez indikace v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem poskytuje přiacutepadně
zajišťuje zaacutekladniacute a specializovanou ošetřovatelskou peacuteči prostřednictviacutem
ošetřovatelskeacuteho procesu Přitom zejmeacutena můţe
a) vyhodnocovat potřeby a uacuteroveň soběstačnosti pacientů projevů jejich
onemocněniacute rizikovyacutech faktorů a to i za pouţitiacute měřiciacutech technik pouţiacutevanyacutech v
ošetřovatelskeacute praxi (napřiacuteklad testů soběstačnosti rizika proleţenin měřeniacute intenzity
bolesti stavu vyacuteţivy)
b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologickeacute funkce pacientů to je dech puls
elektrokardiogram tělesnou teplotu krevniacute tlak a dalšiacute tělesneacute parametry
c) pozorovat hodnotit a zaznamenaacutevat stav pacienta
d) zajišťovat herniacute aktivity dětiacute
e) zajišťovat a provaacutedět vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute
cestou a kapilaacuterniacute krve semikvantitativniacutemi metodami (diagnostickyacutemi prouţky)
f) provaacutedět odsaacutevaacuteniacute sekretů z horniacutech cest dyacutechaciacutech a zajišťovat jejich
průchodnost
g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůţe a chronickeacute raacuteny a ošetřovat
stomie centraacutelniacute a periferniacute ţilniacute vstupy
h) provaacutedět ve spolupraacuteci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitačniacute
ošetřovaacuteniacute to je zejmeacutena polohovaacuteniacute posazovaacuteniacute dechovaacute cvičeniacute a metody bazaacutelniacute
stimulace s ohledem na prevenci a naacutepravu hybnyacutech a tonusovyacutech odchylek včetně
prevence dalšiacutech poruch z mobility
i) provaacutedět naacutecvik sebeobsluhy s ciacutelem zvyšovaacuteniacute soběstačnosti
j) edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby v ošetřovatelskyacutech postupech a
připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
k) orientačně hodnotit sociaacutelniacute situaci pacienta identifikovat potřebnost spolupraacutece
sociaacutelniacuteho nebo zdravotně-sociaacutelniacuteho pracovniacuteka a zprostředkovat pomoc v otaacutezkaacutech
sociaacutelniacutech a sociaacutelně-praacutevniacutech
l) zajišťovat činnosti spojeneacute s přijetiacutem přemisťovaacuteniacutem a propuštěniacutem pacientů
m) provaacutedět psychickou podporu umiacuterajiacuteciacutech a jejich bliacutezkyacutech a po stanoveniacute smrti
leacutekařem zajišťovat peacuteči o tělo zemřeleacuteho a činnosti spojeneacute s uacutemrtiacutem pacienta
n) přejiacutemat kontrolovat uklaacutedat leacutečiveacute přiacutepravky včetně naacutevykovyacutech laacutetek (daacutele
jen bdquoleacutečiveacute přiacutepravkyldquo) manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zaacutesobu
o) přejiacutemat kontrolovat a uklaacutedat zdravotnickeacute prostředky a praacutedlo manipulovat s
nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zaacutesobu
(2) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem všeobecneacute sestry se
specializovanou způsobilostiacute nebo porodniacute asistentky se specializovanou způsobilostiacute v
oboru v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem můţe vykonaacutevat činnosti podle
odstavce 1 piacutesm b) aţ i) při poskytovaacuteniacute vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
(3) Všeobecnaacute sestra můţe vykonaacutevat bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace
leacutekaře činnosti při poskytovaacuteniacute preventivniacute diagnostickeacute leacutečebneacute rehabilitačniacute
neodkladneacute a dispenzaacuterniacute peacuteče Přitom zejmeacutena připravuje pacienty k diagnostickyacutem a
leacutečebnyacutem postupům na zaacutekladě indikace leacutekaře je provaacutediacute nebo při nich asistuje
zajišťuje ošetřovatelskou peacuteči při těchto vyacutekonech a po nich zejmeacutena můţe
a) podaacutevat leacutečiveacute přiacutepravky s vyacutejimkou nitroţilniacutech injekciacute nebo infuziacute u
novorozenců a dětiacute do 3 let a s vyacutejimkou radiofarmak pokud neniacute daacutele uvedeno jinak
b) zavaacutedět a udrţovat kysliacutekovou terapii
c) provaacutedět screeningovaacute a depistaacuteţniacute vyšetřeniacute odebiacuterat biologickyacute materiaacutel a
orientačně hodnotit zda jsou vyacutesledky fyziologickeacute
d) provaacutedět ošetřeniacute akutniacutech a operačniacutech ran včetně ošetřeniacute dreacutenů
e) provaacutedět katetrizaci močoveacuteho měchyacuteře ţen a diacutevek nad 10 let pečovat o
močoveacute kateacutetry pacientů všech věkovyacutech kategoriiacute včetně vyacuteplachů močoveacuteho
měchyacuteře
f) provaacutedět vyacuteměnu a ošetřeniacute tracheostomickeacute kanyly zavaacutedět nazogastrickeacute
sondy pacientům při vědomiacute staršiacutem 10 let pečovat o ně a aplikovat vyacuteţivu sondou
přiacutepadně ţaludečniacutemi nebo duodenaacutelniacutemi stomiemi u pacientů všech věkovyacutech
kategoriiacute
g) provaacutedět vyacuteplach ţaludku u pacientů při vědomiacute staršiacutech 10 let
(4) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem leacutekaře můţe
a) aplikovat nitroţilně krevniacute derivaacutety
b) asistovat při zahaacutejeniacute aplikace transfuzniacutech přiacutepravků a daacutele bez odborneacuteho
dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat
ji
ČINNOSTI ZDRAVOTNICKYacuteCH
PRACOVNIacuteKŮ PO ZIacuteSKAacuteNIacute
SPECIALIZOVANEacute ZPŮSOBILOSTI
HLAVA I
VŠEOBECNAacute SESTRA
SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTIacute
sect 54
Činnosti všeobecneacute sestry
se specializovanou způsobilostiacute
Všeobecnaacute sestra uvedenaacute v sect 55 aţ 67 po ziacuteskaacuteniacute specializovaneacute způsobilosti
vykonaacutevaacute činnosti podle sect 4 a daacutele bez odborneacuteho dohledu a bez indikace poskytuje a
organizuje ošetřovatelskou peacuteči včetně vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče v
oboru specializace přiacutepadně zaměřeniacute Přitom zejmeacutena můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace
1
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech ošetřovatelskyacutech
postupech a připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
2
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska moţnosti vzniku komplikaciacute a
naacutehlyacutech přiacutehod a podiacutelet se na jejich řešeniacute
3
koordinovat praacuteci členů ošetřovatelskeacuteho tyacutemu v oblasti sveacute specializace
4
hodnotit kvalitu poskytovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
5
provaacutedět ošetřovatelskyacute vyacutezkum zejmeacutena identifikovat oblasti vyacutezkumneacute
činnosti realizovat vyacutezkumnou činnost a vytvaacuteřet podmiacutenky pro aplikaci
vyacutesledků vyacutezkumů do klinickeacute praxe na vlastniacutem pracovišti i v raacutemci oboru
6
připravovat standardy specializovanyacutech postupů v rozsahu sveacute způsobilosti
7
veacutest specializačniacute vzdělaacutevaacuteniacute v oboru sveacute specializace
b) na zaacutekladě indikace leacutekaře
1
provaacutedět přiacutepravu pacientů na specializovaneacute diagnostickeacute a leacutečebneacute postupy
doprovaacutezet je a asistovat během vyacutekonů sledovat je a ošetřovat po vyacutekonu
2
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech diagnostickyacutech a
leacutečebnyacutech postupech
sect 60
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech vykonaacutevaacute u dospěleacuteho pacienta činnosti podle sect
54 a daacutele můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace leacutekaře
1
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů včetně přiacutepravy na jeho naacutevrat do
vlastniacuteho sociaacutelniacuteho prostřediacute
2
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů zaměřeneacute na posiacuteleniacute a udrţeniacute
soběstačnosti a mentaacutelniacute schopnosti pacienta se zohledněniacutem jeho věku
prostřednictviacutem ciacutelenyacutech aktivit
3
poskytovat paliativniacute peacuteči vyhledaacutevat aktuaacutelniacute potřeby pacienta a koordinovat
tyacutemovou spolupraacuteci v peacuteči o pacienta v terminaacutelniacutem stadiu
4
vykonaacutevat preventivniacute a protiepidemiologickaacute opatřeniacute u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
5
edukovat pacienta a jiacutem určeneacute osoby v oblastech prevence onemocněniacute přitom
spolupracovat s fyzioterapeutem nutričniacutem terapeutem a zdravotně-sociaacutelniacutem
pracovniacutekem
6
provaacutedět poradenskou a dispenzaacuterniacute činnost zaměřenou na problematiku
onemocněniacute vnitřniacutech orgaacutenů indikovat zdravotnickeacute prostředky
7
hodnotit a ošetřovat chronickeacute raacuteny doporučovat vhodneacute kryciacute materiaacutely
b) bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře poskytovat preventivniacute
diagnostickou leacutečebnou rehabilitačniacute neodkladnou a dispenzaacuterniacute peacuteči u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
Zdroj
ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech zdravotnickyacutech
pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů Českeacute republiky 2011
čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-
2011pdf (5)
Přiacuteloha č 6 Rozhovor
KATEGORIZAČNIacute OTAacuteZKY
1) Jakyacute je Vaacuteš věk
2) Na ktereacutem odděleniacute pracujete
a) Jak dlouhaacute je celkovaacute deacutelka Vašiacute praxe
b) Jak dlouhaacute je praxe na tomto odděleniacute
3) Pracovala jste i na jinyacutech odděleniacutech
a) Na kteryacutech
b) Setkala jste se i tam s bronchopneumoniiacute
c) U jakyacutech pacientů jste se s tiacutemto onemocněniacutem setkala
d) Měli bronchopneumonii jako zaacutekladniacute onemocněniacute nebo vznikla jako
přidruţeneacute onemocněniacute
4) Jakeacute je Vaše nejvyššiacute dosaţeneacute vzdělaacuteniacute
a) Prohlubujete si vědomosti o bronchopneumonii daacutel
Jak ziacuteskaacutevaacutete informace
Školiacutete se v raacutemci seminaacuteřů pořaacutedanyacutech Vašiacute nemocniciacute
Jakeacute jsou to seminaacuteře a na co jsou orientovaneacute
b) Vzdělaacutevaacutete se ve sveacutem oboru i po ukončeniacute školy
5) Jste registrovanaacute sestra
6) Absolvovala jste nějakyacute seminaacuteř na teacutema bronchopneumonie
a) Kolik
b) Byly obsahově stejneacute
c) Na co byl přesně zaměřen
d) Co jste se v něm dozvěděla
e) V čem byl podle Vaacutes přiacutenosnyacute
f) Chyběla Vaacutem v seminaacuteři nějakaacute důleţitaacute informace
g) Doplnila by jste něco důleţiteacuteho na zaacutekladě Vašich zkušenostiacute z praxe co
v seminaacuteři nezaznělo
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA ZNALOSTI SESTER V PEacuteČI O
PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
7) Co je to bronchopneumonie
8) Jakeacute jsou hlavniacute přiacutečiny vzniku bronchopneumonie
9) Jakaacute je diagnostika bronchopneumonie
a) S jakyacutemi obory spolupracujete
10) Jakeacute znaacutete postupy leacutečby u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Jak konkreacutetně probiacutehaacute leacutečba na Vašem odděleniacute
11) Jakeacute mohou nastat komplikace u bronchopneumonie
a) S jakyacutemi jste se konkreacutetně setkala
b) U jakeacute věkoveacute skupiny pacientů to bylo
c) Měli nějakaacute přidruţenaacute onemocněniacute
d) Jak probiacutehalo leacutečeniacute komplikaciacute
12) Jakaacute jsou reţimovaacute opařeniacute u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Co můţe nastat při nedodrţeniacute leacutečebneacuteho reţimu
b) Ktereacute z reţimovyacutech opatřeniacute majiacute pacienti největšiacute probleacutem dodrţet
c) Jak to řešiacutete
d) S čiacutem jste se konkreacutetně setkala
13) Maacute Vaše odděleniacute zavedenyacute standard ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
a) Můţu ho vidět
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKEacute
PEacuteČE U PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
14) Jak častaacute je bronchopneumonie na Vašem odděleniacute
15) Jak probiacutehaacute a jak dlouhaacute byacutevaacute hospitalizace pacientů s bronchopneumoniiacute
16) Jakaacute skupina pacientů je podle Vaacutes nejviacutece ohroţena a jakyacute je průměrnyacute věk
pacientů s bronchopneumoniiacute
17) V čem je peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech
onemocněniacute
18) Na co se musiacutete prioritně zaměřit v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
19) Jakaacute je podle Vaacutes role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
20) Co je důleţiteacute při prvniacutem kontaktu s pacientem s bronchopneumoniiacute
21) Jakaacute nejčastějšiacute vyšetřeniacute jsou provaacuteděna u pacienta s bronchopneumoniiacute
22) Co všechno kontrolujete u pacienta s bronchopneumoniiacute
23) V jakyacutech oblastech nejviacutece zaměřujete ošetřovatelskou peacuteči
a) Co nejviacutece dělaacutete u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče
b) V jakeacute oblasti potřebujiacute pacienti nejviacutece pomoci
24) Jakeacute nejčastějšiacute leacuteky se vyuţiacutevajiacute při leacutečbě bronchopneumonie
25) Jak je leacutečba snaacutešena pacienty
26) Jakaacute je spolupraacutece pacienta při leacutečbě bronchopneumonie
27) Co nejviacutece pacienta zajiacutemaacute ohledně onemocněniacute
28) Jakyacutem způsobemformou edukujete pacienta
29) Čeho se tyacutekaacute edukaceinformace ktereacute předaacutevaacutete pacientovi
30) Jak spolupracujete s nutričniacutem terapeutem
31) Jak spolupracujete s fyzioterapeutem
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
STANDARDNIacute OŠETŘOVATELSKYacute POSTUP Naacutezev SOP Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Charakteristika standardu Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Oblast peacuteče individualizovanaacute
Ciacutelovaacute skupina pacientů Pacienti s bronchopneumoniiacute
Miacutesto použitiacute Lůţkovaacute odděleniacute interniacutech a plicniacutech odděleniacute
Poskytovateleacute peacuteče pro něž je
standard zaacutevaznyacute
Všeobecneacute sestry ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č962004
Sb ve zněniacute novely zaacutekona č1052011 Sb
Všeobecneacute sestry specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Porodniacute asistentky ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č
962004 Sb ve zněniacute novely zaacutekona č 1052011 Sb
Porodniacute asistentky specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Zdravotničtiacute asistenti dle zaacutekona č 962004 Sb ve zněniacute novely
zaacutekona č 1052011 Sb
Odpovědnost za realizaci Vedouciacute pracovniacuteci na uacuteseku ošetřovatelskeacute peacuteče
Platnost standardu od 192015
Frekvence kontroly 1x 3 roky
Revize standardu provedena dne
Kontrolu vykonaacute Manaţerka ošetřovatelstviacute (manaţerka kvality ošetřovatelskeacute
peacuteče hlavniacute sestra vrchniacute sestra staničniacute sestra)
Kontaktniacute osoba X Y vrchniacute sestra plicniacuteho a interniacuteho odděleniacute
Schvaacutelila
Naacuteměstek (naacuteměstkyně) pro
ošetřovatelskou peacuteči
X Y hlavniacute sestra
Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy
Ciacutel standardu
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute je jejiacute zkvalitněniacute
Dokumentace
Dekurz
Plaacuten ošetřovatelskeacute peacuteče
Prostřediacute
Lůţko pacienta na standardniacutem odděleniacute
Role sestry v diagnostice bronchopneumonie
Spirometrie
Zvaacuteţeniacute a změřeniacute
Důslednaacute instruktaacuteţ
Sestra zvaacuteţiacute a změřeniacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a vysvětliacute jak bude provaacutedět
maneacutevr dyacutechaacuteniacute
Spraacutevnaacute stimulace pacienta k provaacuteděniacute maneacutevru dyacutechaacuteniacute
Zpočaacutetku pacient normaacutelně dyacutechaacute a poteacute se maximaacutelně nadyacutechne a
prudce vydechne
Edukace o průběhu vyšetřeniacute
Sestra popiacuteše pacientovi průběh celeacuteho vyšetřeniacute
Vysvětliacute mu přiacutepravu na vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu pro vyšetřeniacute
Sestra pacienta vyzve zpočaacutetku k normaacutelniacutemu dyacutechaacuteniacute
Daacutele dle pokynů se pacient maximaacutelně nadyacutechne a poteacute prudce vydechne
Bronchoskopie
Před vyšetřeniacutem
Leacutekařem je zvolen způsob anestezie
Podat sedativa na noc dle potřeby a ordinace
Vysvětlit podstatu a průběh vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu
Podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu
Zajistit laboratorniacute vyacutesledky
Zajistiacute vyacutesledky krevniacutech plynů ndash Astrup
Krevniacute obraz
Krevniacute sraacuteţlivost
Slovem zjistit zda je pacient lačnyacute
Zaznamenat fyziologickeacute funkce
Uschovaacuteniacute pacientovi zubniacute proteacutezy
Odveacutest pacienta i s dokumentaciacute na endoskopickeacute pracoviště
Během vyšetřeniacute
Asistuje leacutekaři
Pacientovi pomaacutehaacute udrţet spraacutevnou polohu
Spraacutevnaacute poloha vleţe meacuteně často vsedě
Pacienta uklidňuje a podporuje
Vliacutednyacutem slovem pacientovi popiacuteše co se praacutevě děje
Na monitoru je moţno popisovat průběh vyšetřeniacute
Nutnaacute je monitorace saturace kysliacutekem
Po vyšetřeniacute
Dle ordinace podat leacuteky tlumiacuteciacute kašel
Monitorace fyziologickyacutech funkciacute a celkoveacuteho stavu
Ziacuteskanyacute materiaacutel označit a odeslat do laboratoře
Dohleacutednout na spraacutevnou polohu vpolosedě
Sledovat charakter sputa a dyacutechaacuteniacute
Zda nedošlo ke krvaacuteceniacute z dyacutechaciacutech cest V tomto přiacutepadě okamţitě
přivolat leacutekaře
Zda nedochaacuteziacute k apnoickyacutem pauzaacutem nebo jinyacutem potiacuteţiacutem V kaţdeacutem
přiacutepadě vţdy volat leacutekaře
2 hodiny bez peroraacutelniacuteho přiacutesunu stravy
24 hodin po vyacutekonu by se neměla řiacutedit motorovaacute vozidla
Krevniacute odběry
Edukace pacienta
Vysvětlit jakeacute odběry a proč
Vysvětleniacute průběhu odběrů
Odběr vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek
Odběry dle pokynů laboratoře
Role setry v leacutečbě bronchopneumonie
Podaacutevaacuteniacute leacuteků dle ordinace leacutekaře
Dle potřeby podaacute zvlhčenyacute kysliacutek
Odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel
Zapojiacute pacienta ve všech oblastech potřeb
Zajistiacute vhodnou polohu pacientovi
Spolupracuje s nutričniacutem terapeutem
Na zaacutekladě nutričniacuteho screeningu je volaacuten ke stanoveniacute vhodneacute diety
Spolupracuje s fyzioterapeutem
Je objednaacutevaacuten vţdy
Provaacutediacute se dechovaacute rehabilitace
Napomaacutehaacute k lepšiacute ventilaci plic
Provaacutediacute lehkeacute kondičniacute cvičeniacute
Literatura
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
2 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
3 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
4 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
5 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
6 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
Zpracovala
Slaacutemovaacute Zuzana
Přiacuteloha č 8 Informativniacute brožura
Informativniacute brožura
Bronchopneumonie
V tomto informativniacutem letaacuteku naleznete zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie
Co je to bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech může navazovat i na virovyacute
zaacutenět
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a
malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry
Vlevo lobulaacuterniacute pneumonie a vpravo bronchopneumonie
81
Jak poznaacutem že maacutem bronchopneumonii
Přiacuteznaky jsou podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute projevujiacute se uacutenavou
malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot kdy nemocnyacute může
vykašlaacutevat hlen kteryacute může byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute schvaacutecenost
Jak probiacutehaacute diagnostika bronchopneumonie
Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute hrudniacuteku patřiacute
vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Spirometrie
Patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute hodnotiacute plicniacute funkce
Sestra zvaacutežiacute a změřiacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a důslednou instruktaacutež
Pro pacienta to znamenaacute že při začaacutetku vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle
pokynů sestry maximaacutelně nadechne a prudce vydechne
82
Vyšetřeniacute krve
krevniacute ionty enzymy krevniacute biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem
CRP močovyacute sediment FW
vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běžně použiacutevanyacutem naacutezvem Astrup
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve vyšetřuje zaacutekladniacute parametry KO a jeho
diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při vzestupu teploty do
vysokyacutech hodnot nad 38degC
Seacuterologickeacute testy mohou pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech
chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech pneumoniiacute
83
Dalšiacute vyšetřeniacute
vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech antigenů v moči
hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umožňuje upřesnit diagnoacutezu
dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum
Jak se bronchopneumonie leacutečiacute
Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Širokospektraacute antibiotika Augmentin nebo Amoksiklav
Doxyhexal nebo Doxybene majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu množstviacute mikrobů
V přiacutepadě hospitalizace se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5 dnů
poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute
Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika eventuelně
expektorantia a mukolytika
Součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta může pomoci zajistit co
nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute možneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů
Preventivniacute opatřeniacute a doporučeniacute
Zdravyacute životniacute styl - je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Udržovaacuteniacute spraacutevneacute
hmotnosti pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důležiteacute odolaacutevat stresu přestat
piacutet alkohol užiacutevat drogy a kouřit Důležityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost
v jiacutedle ndash jiacutest častěji až 5x denně a v menšiacutech porciacutech Viacutece preferovat biacutelkoviny a
vitamiacuteny před sacharidy a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky
84
Nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute
kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u
nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a
zpomaluje hojeniacute Podle statistik
umiacuteraacute v Českeacute republice
na naacutesledky kouřeniacute ať už
aktivniacuteho nebo pasivniacuteho
každyacute paacutetyacute člověk Kouřeniacute
snižuje plodnost mužů i žen
85
Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům - očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem
onemocněniacute a braacuteniacute šiacuteřeniacute nemoci v populaci Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem
infekciacutem se stalo standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute U očkovanyacutech
pacientů byla o 40 - 70 nižšiacute pravděpodobnost že zemřou během hospitalizace
s pneumoniiacute než ti pacienti kteřiacute nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute
prokaacutezalo nižšiacute riziko selhaacuteniacute dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech
komplikaciacute
86
Centrum pro zaacutevisleacute na tabaacuteku
Českeacute Budějovice Ambulance Psychiatrickeacuteho odděleniacute
Nemocnice Českeacute Budějovice as B Němcoveacute 58554
370 87 Českeacute Budějovice
87
Použiteacute zdroje
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash
1996
2 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009
ISBN 978-7345-208-7
3 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210
ndash 0404
4 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-
588-6
5 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
6 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
7 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
8 Odvykaacuteniacute kouřeniacute Intranet Šumperskeacute nemocnice [online] 2012 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z
httpideskynemspkczosetrovatelstviedukace_noveodvykani_kourenipdf
9 Očkovaciacute průkaz Vše o očkovaacuteniacute Vše o očkovaacuteniacute [online] 2009 [cit 2015-01-
14] Dostupneacute z httpwwwockovaci-prukazczpneumokokockovani-proti-
pneumokokovi-snizuje-riziko-umrti-senioru-na-zapal-plichtml
10 Očkovaacuteniacute jako prevence Prevenar 13 Prevenar 13 [online] 2014 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z httpwwwprevenarczockovani-jako-prevence
88
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
12
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet
vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle
věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti
a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty
Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute
republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute
přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti
U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii
do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)
Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto
onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute
jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět
viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece
hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute
Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo
pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie
13
1 Současnyacute stav
Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době
staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute
praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta
a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute
způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute
naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech
reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece
po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute
čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)
Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute
ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku
onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů
kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů
přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně
okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje
na hranici 99 přiacutepadů (38 46)
Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů
Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543
Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu
U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur
u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se
ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let
okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho
a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)
11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest
Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme
byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute
14
neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech
plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)
Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu
a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti
jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute
tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě
hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka
stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem
systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum
maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou
a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute
vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute
tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami
do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9
20 44)
Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň
atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů
V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje
a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je
dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute
činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku
a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)
Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic
vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je
vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo
ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako
na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)
Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos
dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute
hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute
15
ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez
Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami
Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas
nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou
na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute
zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute
vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je
naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny
Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan
na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu
ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute
slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je
vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami
Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou
vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou
připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute
tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)
Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje
na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku
ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem
ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute
rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ
do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede
strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je
asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou
ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky
(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem
tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute
pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou
Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin
16
(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor
mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)
V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute
na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute
vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů
alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje
jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty
dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute
kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)
1 2 Bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem
pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii
patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)
Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo
většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska
mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem
zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny
povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok
coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
17
S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute
leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)
Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků
anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je
definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi
nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě
Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute
můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně
narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute
vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto
přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute
o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci
(3 38)
121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie
Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic
Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk
přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute
a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute
v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je
běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute
antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute
pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem
podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem
a antibiotikům (3 17)
Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu
průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme
bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny
klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo
lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se
18
zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute
kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute
bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen
běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva
či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se
zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi
a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)
122 Diagnostika bronchopneumonie
Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů
jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno
realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou
ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute
hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute
zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako
doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute
biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit
můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)
Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů
ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute
nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst
a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom
vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech
infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute
bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku
a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech
přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz
tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)
19
Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute
hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute
diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku
na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute
formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu
dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje
funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde
a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je
v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel
vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra
pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku
vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne
a prudce vydechne (10 57)
Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute
biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW
a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute
funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy
plicniacutech funkciacute (24 29)
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech
elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute
řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute
a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při
vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr
krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen
v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra
ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou
pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech
20
pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech
antigenů v moči (24 29)
Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute
punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme
zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)
Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute
bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)
Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet
proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech
vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů
naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho
vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute
Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci
kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou
vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se
zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute
edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy
provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute
zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad
při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle
postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta
edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra
odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport
odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50
55)
Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje
prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute
a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem
vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při
vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta
21
připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute
anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi
vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat
fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc
před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny
veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil
Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během
samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu
a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra
pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute
a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat
stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute
a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)
Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech
přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute
karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)
123 Leacutečba bronchopneumonie
Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je
nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute
pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů
neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno
antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech
patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute
situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)
Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce
Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady
tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute
mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou
doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky
22
odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od
hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute
předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho
uacutečinku (15 19 22)
Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně
V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme
Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute
makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute
způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak
doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako
ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo
cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky
hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5
dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba
přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti
ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19
25)
Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě
ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna
antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou
chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje
V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně
dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme
počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO
nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace
U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech
cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika
eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe
celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid
na lůţku (10 23 26 50)
23
Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit
co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient
nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute
specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute
prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za
sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda
reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech
podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute
metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute
bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů
Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu
hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)
V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika
Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute
statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem
těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute
aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute
gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute
pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute
fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho
stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze
uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)
Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb
Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle
ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina
pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či
staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh
onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena
a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)
24
124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie
Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni
jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad
věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence
proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute
a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)
Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute
postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute
komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces
vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo
febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie
vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru
mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat
stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě
zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)
K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax
atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS
byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute
neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute
ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech
komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute
hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)
Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem
infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky
srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi
projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza
Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy
Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky
Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash
hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech
25
komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute
se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně
lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)
13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute
Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat
v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou
zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku
intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest
a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti
na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute
klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute
tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute
(29 41)
V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou
(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute
tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje
a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve
semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu
z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy
s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech
prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem
nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)
131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry
Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku
a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech
dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak
26
působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem
provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je
Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)
Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem
zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute
zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten
aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute
je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest
Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten
vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle
potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute
se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech
jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech
systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna
neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)
K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji
pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti
vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji
pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute
podpory (16 47)
132 Edukace pacienta
Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem
edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem
aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem
stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně
před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček
do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou
hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat
stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit
jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a
27
v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy
a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)
V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř
pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute
Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute
zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute
v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute
člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při
odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat
Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit
jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem
jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit
naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute
zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se
nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)
Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje
hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute
proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten
o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika
dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou
v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute
šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc
můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela
vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute
mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech
pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo
standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ
zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech
onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute
pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute
28
nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute
dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute
prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně
prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)
133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza
s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute
stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute
průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena
ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute
i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007
Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota
organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute
přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak
Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče
nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace
poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat
si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem
a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak
srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje
přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace
podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost
zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6
14 35)
V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha
vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)
Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech
nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu
K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech
29
dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto
stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly
v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu
U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci
a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute
hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret
z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute
pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi
jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce
(6 14 35)
Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit
ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav
nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech
činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe
byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute
odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG
upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost
aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na
intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG
odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute
vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho
(6 14 35)
Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity
vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako
neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute
i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute
nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute
energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute
tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet
30
poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute
vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto
ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute
nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje
uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře
podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)
V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto
pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav
při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute
při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako
subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy
Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute
přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute
a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit
se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute
intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute
analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)
31
2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky
21 Ciacutele praacutece
V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele
Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute
Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
22 Vyacutezkumneacute otaacutezky
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty
s bronchopneumoniiacute
Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
32
3 Metodika
3 1 Metodika praacutece
Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl
proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a
interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl
zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek
na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem
stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a
rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve
kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as
Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute
hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute
ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na
některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově
dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami
proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna
sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o
zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny
podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly
zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat
bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek
byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute
v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv
koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně
stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)
33
32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru
Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely
z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče
Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a
nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců
do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr
respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech
odděleniacutech
Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto
onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a
března 2015
34
4 Vyacutesledky vyacutezkumu
Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje
R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8
Věk 30 50 30 25 29 30 29 27
Odděleniacute Interniacute
odd
Interniacute
JIP
Interniacute
JIP
Interniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute
odd
Plicniacute odd
Celkovaacute deacutelka
praxe
11 let 31 let 10 let 6 let 7 5
let
8 let 7 5
let
5 let
Deacutelka praxe na
odděleniacute
6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5
let
6 měs
Praxe na jinyacutech
odděleniacutech
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Interniacute
odd
Ano ndash
ARO
Ano ndash
Onkologie
ARO
ADP
Ano ndash
ARO
Ne Ne Ano ndash
uacutestav
sociaacutelniacute
peacuteče
Setkaacuteniacute
s broncho-
pneumoniiacute
Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne
Nejvyššiacute
vzdělaacuteniacute
DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita
Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech
odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek
se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let
Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech
odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech
setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute
nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou
titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze
R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute
35
Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute
Kategorie Podkategorie
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Charakteristika pacientů
Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku
Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence
Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace
Komplikace bronchopneumonie
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute
leacutečebneacuteho reţimu
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Edukace
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace
a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje
podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii
ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku
hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii
nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu
36
Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu
k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel
prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou
informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako
součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute
respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5
R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8
doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou
organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1
R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku
bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů
s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je
v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě
neměla moţnost
Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute
i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze
zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo
(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na
nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje
daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se
zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema
bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference
ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla
bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo
37
Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Kategorie ndash Charakteristika pacientů
Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute
skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute
onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou
kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo
bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli
onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto
onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute
nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo
R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny
věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla
ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se
nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute
Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů
Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Odbornaacute literatura
a internet Seminaacuteře
Kolegoveacute a
kolegyně
Charakteristika
pacientů
60 ndash 70 let
Věk nad 75
let věku
38
Kategorie ndash Definice onemocněniacute
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich
odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam
Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla
bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď
uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute
zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7
byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute
bronchy
Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku
V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji
jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute
respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute
bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho
nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je
přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou
draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu
aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu
pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu
vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata
39
Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute
Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie
Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute
spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na
kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla
bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura
vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče
seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se
provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve
sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato
odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute
odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute
vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa
krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom
krevniacute obrazldquo
V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři
respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze
Definice
onemocněniacute
Přiacutečiny vzniku
Bakterie
Koky a
pneumokoky
Viry a pliacutesně
Běţneacute nachlazeniacute
Aspirace stravy
Pooperačniacute stav
Oslabenaacute imunita
Mykoplazmata
Zaacutenětlivaacute
infiltrace
plicniacute tkaacuteně
40
s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla
bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na
plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a
radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory
spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8
odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou
Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence
Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily
respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG
vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak
kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu
pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve
stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla
ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG
rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod
pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji
vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se
v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo
s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace
leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute
dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve
telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu
anebo dojde saacutemldquo (R5)
41
Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie
Diagnostika
bronchopneumonie
Ošetřovatelskeacute
intervence
Vyšetřeniacute
RTG S+P
Kultivace sputa
Krevniacute odběry se
zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute
markery ndash FW CRP
KO
Anamneacuteza
Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute
Spolupraacutece s ostatniacutemi
obory
Plicniacute
Interna
RDO
Laboratoře
Rehabilitace
Odběry dle ordinace
leacutekaře
Kontrola vyacutesledků
Evidence vyacutesledků
RTG objednat
telefonicky
Pacient odejde saacutem
nebo je doprovaacutezen
42
Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie
V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je
zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem
miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute
na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky
shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute
odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla
bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle
ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie
mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute
režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech
uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo
umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto
bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute
inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup
leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute
naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou
veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo
Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii
Podkategorie - Deacutelka hospitalizace
Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute
zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute
respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute
na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu
pacientaldquo
43
Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie
Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie
R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute
odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako
dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet
pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute
komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo
Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem
R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute
ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se
zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem
a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2
a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou
věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly
Leacutečba bronchopneumonie
ATB
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Deacutelka
hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny
44
Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie
Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim
V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty
R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute
fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče
o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem
bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo
Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku
ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho
režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo
(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se
vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3
uvedla respiračniacute selhaacuteniacute
Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu
Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek
tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem
teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako
největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin
a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek
tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient
Komplikace
bronchopneumonie
Respiračniacute selhaacuteniacute
Absces
Pleuritida
ARDS
Pleuraacutelniacute vyacutepotek
Zhoršeniacute stavu
45
nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim
přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo
Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče
V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla
bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech
onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u
všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute
se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech
onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik
Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute
Klidovyacute reţim
Dechovaacute
rehabilitace
Peacuteče o dyacutechaciacute
cesty
Oxygenoterapie
Dostatek tekutin
Nejčastějšiacute chyba
v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Nedostatek tekutin
Klid na lůţku
Inhalačniacute terapie
46
mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7
leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost
bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla
bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim
dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo
R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8
svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně
na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla
i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest
a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou
a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta
a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute
R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta
s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče
R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli
školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků
a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu
a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute
peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou
rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti
tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho
reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na
aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je
zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo
Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci
ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla
bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak
nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu
dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je
47
zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute
a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla
bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute
fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou
činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi
takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti
a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute
u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje
monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou
rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute
pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4
uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči
v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute
pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe
postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo
(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit
polohuldquo uvedla R3
48
Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče
Ošetřovatelskaacute peacuteče
Je stejnaacute jako u jinyacutech
plicniacutech onemocněniacute
Leacutečba přiacuteznaků
Klidovyacute reţim
Antibiotika
Peacuteče o dyacutechaciacute cesty
Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka
pacienta
Peacuteče v oblasti
soběstačnosti vyacuteţivy
pohyboveacuteho reţimu
hygieny
Edukace
49
Kategorie ndash Edukace pacienta
Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)
Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute
a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem
R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček
Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně
klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute
dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti
podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během
edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute
leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny
a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh
hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute
budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků
a vyšetřeniacutechldquo
Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta
Edukace pacienta
Uacutestniacute forma
Forma letaacuteků
Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho
reţimu
Co je to za onemocněniacute
Doba leacutečby
50
Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5
- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace
Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře
Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou
otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo
R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute
dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď
obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute
naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci
a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo
R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn
nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten
pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo
(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute
nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou
odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle
jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo
R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem
screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7
uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba
nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut
navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně
s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje
51
Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Spolupraacutece s ostatniacutemi obory
Fyzioterapie Nutričniacute
terapeut
Je volaacuten a
objednaacuten
Provaacutediacute dechovou
rehabilitaci
Lehkeacute kondičniacute
cvičeniacute
Dle vyacutesledků
nutričniacuteho
screeningu volaacuten
Voliacute vhodnou
dietu
52
5 Diskuze
Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem
bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče
u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti
v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden
kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech
interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry
z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash
R8
Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute
uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31
otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se
respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute
kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i
Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute
uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako
přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute
onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla
bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo
srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla
diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi
zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto
pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů
selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem
opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute
rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a
přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute
opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem
probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při
53
onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek
energie na regeneraci
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech
plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem
ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik
nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute
uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute
z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů
se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a
naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu
antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute
takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient
dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem
pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o
dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute
v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech
podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute
nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten
uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i
Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou
rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute
rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute
kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje
horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je
takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute
předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou
pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U
hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou
peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech
vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik
54
leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti
vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace
Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou
předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem
terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou
funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty
učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem
zkvalitněniacute ventilace plic
Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute
zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka
uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na
interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium
informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se
setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době
sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji
přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto
se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i
R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně
když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že
potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo
internetu a ze seminaacuteřů
V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic
Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a
plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute
potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku
byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď
rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z
běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo
55
RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly
teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos
v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute
odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a
velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek
Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute
spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute
s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem
odděleniacutem a s rehabilitaciacute
V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute
antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa
prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se
vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute
přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient
podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i
Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces
ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako
komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale
takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna
respondentka se setkala s ARDS
56
6 Zaacutevěr
Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece
byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice
bronchopneumonie
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2
vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o
pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute
ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacientů s bronchopneumoniiacute
Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice
bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute
znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry
potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem
informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech
zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku
Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute
v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou
specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly
ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute
peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo
ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute
Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty
a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře
nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute
57
7 Seznam použiteacute literatury
1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č
3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184
2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute
Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404
4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten
Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0
5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech
zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů
Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z
httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf
6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy
pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd
Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN
8070133031
7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly
1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8
8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke
zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN
978-80-247-2860-5
9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X
10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009
ISBN 978-80-247-3240-4
12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5
13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-
80-247-3240-4
58
14 HERDMAN Heather T Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Definiceampklasifikace Praha
Grada Publishing as 2013 ISBN 978-80-247-4328-8
15 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
16 KAPOUNOVAacute Gabriela Ošetřovatelstviacute v intenzivniacute peacuteči 1 vyd Praha Grada
Publishing 2007 ISBN 978-80-247-1830-9
17 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
18 KITTNAR Otomar Leacutekařskaacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing 2011
ISBN 978-80-247-3068-4
19 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
20 KOLAacuteŘ Pavel Rehabilitace v klinickeacute praxi 1 vyd Praha Galeacuten 2009 ISBN
978-80-7262-657-1
21 KOLEK Viacutetězslav A KOLEKTIV Pneumologie 1 vyd Praha Maxdorf 2011
ISBN 978-80-7345-255-1
22 KOLEK Viacutetězslav Pneumologie 2 vyd Praha Maxdorf 2014 ISBN 978-80-
7345-387-9
23 KOLEK Viacutetězslav Komunitniacute pneumonie Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2006 č 6 s
630 ISSN 1212 ndash 4184
24 KOLEK Viacutetězslav Nejnovějšiacute aspekty v diagnostice a leacutečbě pneumoniiacute
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2011 č 6 s 644 ISSN 1212 ndash 4184
25 KOLEK Viacutetězslav Současnaacute doporučeniacute diagnostiky a leacutečby pneumonie Remedia
2003 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
26 KOLEK Viacutetězslav Pneumonie jako věčneacute teacutema pro ambulantniacute praxi i
specializovaneacute pracoviště Remedia 2008 č 1 ISSN 0862 ndash 8947
27 KONEČNAacute Hana a Markeacuteta SUDOVAacute Jak daacutel s pěstounskou peacutečiacute na přechodnou
dobu Praha Středisko naacutehradniacute rodinneacute peacuteče o s 2011 ISBN 978-80-87455-08-
1
28 KRAacuteLIacuteKOVAacute Eva Leacutečba zaacutevislosti na tabaacuteku Leacutekařskeacute listy 2007 č 2 s 10
ISSN 0044 ndash 1996
59
29 KŘIVAacuteNKOVAacute Markeacuteta Somatologie Učebnice pro středniacute zdravotnickeacute školy
1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN 978-80-247-2988-6
30 KUČEROVAacute Marie Uacuteloha sestry při spirometrickeacutem vyšetřeniacute Sestra 2006 č 4
s 36 ISSN 1210 ndash 0404
31 LANGMEIER Miloš Zaacuteklady leacutekařskeacute fyziologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2009 ISBN 978-80-247-2526-0
32 LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č
2 ISSN 1212 ndash 4184
33 MAČAacuteK Jirka a Jana MAČAacuteKOVAacute Patologie 1 vyd Praha Grada Publishing
2004 ISBN 80-247-0785-3
34 MERKUNOVAacute Alena a Miroslav OREL Anatomie a fyziologie člověka Pro
humanitniacute obory 1 vyd Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1521-6
35 MIKŠOVAacute Zdeňka Marie FROŇKOVAacute a Marie ZAJIacuteČKOVAacute Kapitoly z
ošetřovatelskeacute peacuteče II Aktualizovaneacute a doplněneacute vydaacuteniacute 1 vyd Praha Grada
Publishing 2006 ISBN 80-247-1443-4
36 MLYacuteNKOVAacute Jana Pečovatelstviacute 1diacutel učebnice pro obor sociaacutelniacute peacuteče -
pečovatelskaacute činnost 1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-
3184-1
37 MOORHOUSE Mary F Kapesniacute průvodce zdravotniacute sestry Českaacute asociace sester
Praha Grada Publishing as 2001 ISBN 80-247-0242-8
38 MOUREK Jindřich Fyziologie učebnice pro studenty zdravotnickyacutech oborů 1
vyd Praha Grada Publishing 2005 ISBN 80-247-1190-7
39 NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro vyacuteuku
Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113
40 PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009
[cit 2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml
41 PRYMULA Roman Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem onemocněniacutem v dospělosti
Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2013 č 9 s 70 ISSN 1212 ndash 4184
60
42 SEIDL Zdeněk Neurologie pro neleacutekařskeacute zdravotnickeacute obory 1 vyd Praha
Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-2733-2
43 SLEZAacuteKOVAacute Lenka A KOLEKTIV Ošetřovatelstviacute pro středniacute zdravotnickeacute
školy I Interna 2 vyd Praha Grada Publishing 2012 ISBN 978-80-247-3601-3
44 SLEZAacuteKOVAacute Lenka Ošetřovatelstviacute v chirurgii I 1 vyd Praha Grada
Publishing 2010 ISBN 978-247-3129-2
45 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
46 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute II 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1777-8
47 ŠAMAacuteNKOVAacute Marie Zaacuteklady ošetřovatelstviacute 1 vyd Praha Karolinum 2006
ISBN 80-246-1091-4
48 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
49 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
50 TICHOPAacuteD Aleš Klinickeacute a ekonomickeacute dopady komunitniacute pneumonie u
dospělyacutech pacientů v zemiacutech Visegraacutedskeacute skupiny burden of dinase
Farmakoekonomika 2012 č 1 ISSN 1801 ndash 6367
51 TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml
52 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
53 Medixaorg Medixaorg [online] 2012 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httpcsmedixaorgnemocibronchopneumonie
54 Atelektaacuteza Velkyacute leacutekařskyacute slovniacutek [online] 2008 [cit 2015-01-14] Dostupneacute z
httplekarskeslovnikyczpojematelektaza
61
8 Přiacutelohy vaacutezaneacute
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Přiacuteloha č 2 Bronchoskopie
Přiacuteloha č 3 Spirometrie
Přiacuteloha č 4 Zaacuteznam spirometrie
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech
odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester pracujiacuteciacutech na
interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
Přiacuteloha č 6 Otaacutezky k rozhovoru
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
Přiacuteloha č 8 Informativniacute broţura
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)
Přiacuteloha č 1 Anatomie dyacutechaciacutech cest
Zdroj NACHTIGAL Petr a Miloslav HRONEK Universita Karlova Moodle pro
vyacuteuku Anatomie dyacutechaciacuteho systeacutemu [online] 2014 [cit 2015-07-25] Dostupneacute z
httpdl1cuniczmodpageviewphpid=201113 (39)
Přiacuteloha č 2 Spirometrie
Zdroj
TOMANOVAacute Taťaacutena SZŠ Ruskaacute Funkčniacute testy [online] 2014 [cit 2015-07-25]
Dostupneacute z httpwwwzdravkaruskaestrankyczfotoalbumfunkcni-
testyspirometriejpghtml (51)
Přiacuteloha č 3 Zaacuteznam spirometrire
Zdroj
LIŠKA Martin Vyšetřovaciacute metody v alergologii Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2012 č 2
ISSN 1212 ndash 4184 (32)
Přiacuteloha č 4 Bronchoskopie
Zdroj
PFENNINGER Max Bronchoskopie Was ist eine Bronchoskopie [online] 2009 [cit
2015-07-25] Dostupneacute z httpwwwlungenspezialistchbronchoskopiehtml (40)
Přiacuteloha č 5 Vyhlaacuteška č 552011 Sb o činnostech zdravotnickyacutech pracovniacuteků a
jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků (pouze čaacutest tyacutekajiacuteciacute se všeobecnyacutech sester a sester
pracujiacuteciacutech na interniacutem odděleniacute str 4 ndash 5 44 ndash 45 49 ndash 50)
sect 4
Všeobecnaacute sestra
(1) Všeobecnaacute sestra vykonaacutevaacute činnosti podle sect 3 odst 1 a daacutele bez odborneacuteho
dohledu a bez indikace v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem poskytuje přiacutepadně
zajišťuje zaacutekladniacute a specializovanou ošetřovatelskou peacuteči prostřednictviacutem
ošetřovatelskeacuteho procesu Přitom zejmeacutena můţe
a) vyhodnocovat potřeby a uacuteroveň soběstačnosti pacientů projevů jejich
onemocněniacute rizikovyacutech faktorů a to i za pouţitiacute měřiciacutech technik pouţiacutevanyacutech v
ošetřovatelskeacute praxi (napřiacuteklad testů soběstačnosti rizika proleţenin měřeniacute intenzity
bolesti stavu vyacuteţivy)
b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologickeacute funkce pacientů to je dech puls
elektrokardiogram tělesnou teplotu krevniacute tlak a dalšiacute tělesneacute parametry
c) pozorovat hodnotit a zaznamenaacutevat stav pacienta
d) zajišťovat herniacute aktivity dětiacute
e) zajišťovat a provaacutedět vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute
cestou a kapilaacuterniacute krve semikvantitativniacutemi metodami (diagnostickyacutemi prouţky)
f) provaacutedět odsaacutevaacuteniacute sekretů z horniacutech cest dyacutechaciacutech a zajišťovat jejich
průchodnost
g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůţe a chronickeacute raacuteny a ošetřovat
stomie centraacutelniacute a periferniacute ţilniacute vstupy
h) provaacutedět ve spolupraacuteci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitačniacute
ošetřovaacuteniacute to je zejmeacutena polohovaacuteniacute posazovaacuteniacute dechovaacute cvičeniacute a metody bazaacutelniacute
stimulace s ohledem na prevenci a naacutepravu hybnyacutech a tonusovyacutech odchylek včetně
prevence dalšiacutech poruch z mobility
i) provaacutedět naacutecvik sebeobsluhy s ciacutelem zvyšovaacuteniacute soběstačnosti
j) edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby v ošetřovatelskyacutech postupech a
připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
k) orientačně hodnotit sociaacutelniacute situaci pacienta identifikovat potřebnost spolupraacutece
sociaacutelniacuteho nebo zdravotně-sociaacutelniacuteho pracovniacuteka a zprostředkovat pomoc v otaacutezkaacutech
sociaacutelniacutech a sociaacutelně-praacutevniacutech
l) zajišťovat činnosti spojeneacute s přijetiacutem přemisťovaacuteniacutem a propuštěniacutem pacientů
m) provaacutedět psychickou podporu umiacuterajiacuteciacutech a jejich bliacutezkyacutech a po stanoveniacute smrti
leacutekařem zajišťovat peacuteči o tělo zemřeleacuteho a činnosti spojeneacute s uacutemrtiacutem pacienta
n) přejiacutemat kontrolovat uklaacutedat leacutečiveacute přiacutepravky včetně naacutevykovyacutech laacutetek (daacutele
jen bdquoleacutečiveacute přiacutepravkyldquo) manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zaacutesobu
o) přejiacutemat kontrolovat a uklaacutedat zdravotnickeacute prostředky a praacutedlo manipulovat s
nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zaacutesobu
(2) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem všeobecneacute sestry se
specializovanou způsobilostiacute nebo porodniacute asistentky se specializovanou způsobilostiacute v
oboru v souladu s diagnoacutezou stanovenou leacutekařem můţe vykonaacutevat činnosti podle
odstavce 1 piacutesm b) aţ i) při poskytovaacuteniacute vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
(3) Všeobecnaacute sestra můţe vykonaacutevat bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace
leacutekaře činnosti při poskytovaacuteniacute preventivniacute diagnostickeacute leacutečebneacute rehabilitačniacute
neodkladneacute a dispenzaacuterniacute peacuteče Přitom zejmeacutena připravuje pacienty k diagnostickyacutem a
leacutečebnyacutem postupům na zaacutekladě indikace leacutekaře je provaacutediacute nebo při nich asistuje
zajišťuje ošetřovatelskou peacuteči při těchto vyacutekonech a po nich zejmeacutena můţe
a) podaacutevat leacutečiveacute přiacutepravky s vyacutejimkou nitroţilniacutech injekciacute nebo infuziacute u
novorozenců a dětiacute do 3 let a s vyacutejimkou radiofarmak pokud neniacute daacutele uvedeno jinak
b) zavaacutedět a udrţovat kysliacutekovou terapii
c) provaacutedět screeningovaacute a depistaacuteţniacute vyšetřeniacute odebiacuterat biologickyacute materiaacutel a
orientačně hodnotit zda jsou vyacutesledky fyziologickeacute
d) provaacutedět ošetřeniacute akutniacutech a operačniacutech ran včetně ošetřeniacute dreacutenů
e) provaacutedět katetrizaci močoveacuteho měchyacuteře ţen a diacutevek nad 10 let pečovat o
močoveacute kateacutetry pacientů všech věkovyacutech kategoriiacute včetně vyacuteplachů močoveacuteho
měchyacuteře
f) provaacutedět vyacuteměnu a ošetřeniacute tracheostomickeacute kanyly zavaacutedět nazogastrickeacute
sondy pacientům při vědomiacute staršiacutem 10 let pečovat o ně a aplikovat vyacuteţivu sondou
přiacutepadně ţaludečniacutemi nebo duodenaacutelniacutemi stomiemi u pacientů všech věkovyacutech
kategoriiacute
g) provaacutedět vyacuteplach ţaludku u pacientů při vědomiacute staršiacutech 10 let
(4) Všeobecnaacute sestra pod odbornyacutem dohledem leacutekaře můţe
a) aplikovat nitroţilně krevniacute derivaacutety
b) asistovat při zahaacutejeniacute aplikace transfuzniacutech přiacutepravků a daacutele bez odborneacuteho
dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat
ji
ČINNOSTI ZDRAVOTNICKYacuteCH
PRACOVNIacuteKŮ PO ZIacuteSKAacuteNIacute
SPECIALIZOVANEacute ZPŮSOBILOSTI
HLAVA I
VŠEOBECNAacute SESTRA
SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTIacute
sect 54
Činnosti všeobecneacute sestry
se specializovanou způsobilostiacute
Všeobecnaacute sestra uvedenaacute v sect 55 aţ 67 po ziacuteskaacuteniacute specializovaneacute způsobilosti
vykonaacutevaacute činnosti podle sect 4 a daacutele bez odborneacuteho dohledu a bez indikace poskytuje a
organizuje ošetřovatelskou peacuteči včetně vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče v
oboru specializace přiacutepadně zaměřeniacute Přitom zejmeacutena můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace
1
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech ošetřovatelskyacutech
postupech a připravovat pro ně informačniacute materiaacutely
2
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska moţnosti vzniku komplikaciacute a
naacutehlyacutech přiacutehod a podiacutelet se na jejich řešeniacute
3
koordinovat praacuteci členů ošetřovatelskeacuteho tyacutemu v oblasti sveacute specializace
4
hodnotit kvalitu poskytovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče
5
provaacutedět ošetřovatelskyacute vyacutezkum zejmeacutena identifikovat oblasti vyacutezkumneacute
činnosti realizovat vyacutezkumnou činnost a vytvaacuteřet podmiacutenky pro aplikaci
vyacutesledků vyacutezkumů do klinickeacute praxe na vlastniacutem pracovišti i v raacutemci oboru
6
připravovat standardy specializovanyacutech postupů v rozsahu sveacute způsobilosti
7
veacutest specializačniacute vzdělaacutevaacuteniacute v oboru sveacute specializace
b) na zaacutekladě indikace leacutekaře
1
provaacutedět přiacutepravu pacientů na specializovaneacute diagnostickeacute a leacutečebneacute postupy
doprovaacutezet je a asistovat během vyacutekonů sledovat je a ošetřovat po vyacutekonu
2
edukovat pacienty přiacutepadně jineacute osoby ve specializovanyacutech diagnostickyacutech a
leacutečebnyacutech postupech
sect 60
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech
Sestra pro peacuteči v interniacutech oborech vykonaacutevaacute u dospěleacuteho pacienta činnosti podle sect
54 a daacutele můţe
a) bez odborneacuteho dohledu a bez indikace leacutekaře
1
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů včetně přiacutepravy na jeho naacutevrat do
vlastniacuteho sociaacutelniacuteho prostřediacute
2
vykonaacutevat činnosti specializovaneacute a vysoce specializovaneacute ošetřovatelskeacute peacuteče u
pacienta s onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů zaměřeneacute na posiacuteleniacute a udrţeniacute
soběstačnosti a mentaacutelniacute schopnosti pacienta se zohledněniacutem jeho věku
prostřednictviacutem ciacutelenyacutech aktivit
3
poskytovat paliativniacute peacuteči vyhledaacutevat aktuaacutelniacute potřeby pacienta a koordinovat
tyacutemovou spolupraacuteci v peacuteči o pacienta v terminaacutelniacutem stadiu
4
vykonaacutevat preventivniacute a protiepidemiologickaacute opatřeniacute u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
5
edukovat pacienta a jiacutem určeneacute osoby v oblastech prevence onemocněniacute přitom
spolupracovat s fyzioterapeutem nutričniacutem terapeutem a zdravotně-sociaacutelniacutem
pracovniacutekem
6
provaacutedět poradenskou a dispenzaacuterniacute činnost zaměřenou na problematiku
onemocněniacute vnitřniacutech orgaacutenů indikovat zdravotnickeacute prostředky
7
hodnotit a ošetřovat chronickeacute raacuteny doporučovat vhodneacute kryciacute materiaacutely
b) bez odborneacuteho dohledu na zaacutekladě indikace leacutekaře poskytovat preventivniacute
diagnostickou leacutečebnou rehabilitačniacute neodkladnou a dispenzaacuterniacute peacuteči u pacienta s
onemocněniacutem vnitřniacutech orgaacutenů
Zdroj
ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech zdravotnickyacutech
pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů Českeacute republiky 2011
čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-
2011pdf (5)
Přiacuteloha č 6 Rozhovor
KATEGORIZAČNIacute OTAacuteZKY
1) Jakyacute je Vaacuteš věk
2) Na ktereacutem odděleniacute pracujete
a) Jak dlouhaacute je celkovaacute deacutelka Vašiacute praxe
b) Jak dlouhaacute je praxe na tomto odděleniacute
3) Pracovala jste i na jinyacutech odděleniacutech
a) Na kteryacutech
b) Setkala jste se i tam s bronchopneumoniiacute
c) U jakyacutech pacientů jste se s tiacutemto onemocněniacutem setkala
d) Měli bronchopneumonii jako zaacutekladniacute onemocněniacute nebo vznikla jako
přidruţeneacute onemocněniacute
4) Jakeacute je Vaše nejvyššiacute dosaţeneacute vzdělaacuteniacute
a) Prohlubujete si vědomosti o bronchopneumonii daacutel
Jak ziacuteskaacutevaacutete informace
Školiacutete se v raacutemci seminaacuteřů pořaacutedanyacutech Vašiacute nemocniciacute
Jakeacute jsou to seminaacuteře a na co jsou orientovaneacute
b) Vzdělaacutevaacutete se ve sveacutem oboru i po ukončeniacute školy
5) Jste registrovanaacute sestra
6) Absolvovala jste nějakyacute seminaacuteř na teacutema bronchopneumonie
a) Kolik
b) Byly obsahově stejneacute
c) Na co byl přesně zaměřen
d) Co jste se v něm dozvěděla
e) V čem byl podle Vaacutes přiacutenosnyacute
f) Chyběla Vaacutem v seminaacuteři nějakaacute důleţitaacute informace
g) Doplnila by jste něco důleţiteacuteho na zaacutekladě Vašich zkušenostiacute z praxe co
v seminaacuteři nezaznělo
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA ZNALOSTI SESTER V PEacuteČI O
PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
7) Co je to bronchopneumonie
8) Jakeacute jsou hlavniacute přiacutečiny vzniku bronchopneumonie
9) Jakaacute je diagnostika bronchopneumonie
a) S jakyacutemi obory spolupracujete
10) Jakeacute znaacutete postupy leacutečby u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Jak konkreacutetně probiacutehaacute leacutečba na Vašem odděleniacute
11) Jakeacute mohou nastat komplikace u bronchopneumonie
a) S jakyacutemi jste se konkreacutetně setkala
b) U jakeacute věkoveacute skupiny pacientů to bylo
c) Měli nějakaacute přidruţenaacute onemocněniacute
d) Jak probiacutehalo leacutečeniacute komplikaciacute
12) Jakaacute jsou reţimovaacute opařeniacute u pacienta s bronchopneumoniiacute
a) Co můţe nastat při nedodrţeniacute leacutečebneacuteho reţimu
b) Ktereacute z reţimovyacutech opatřeniacute majiacute pacienti největšiacute probleacutem dodrţet
c) Jak to řešiacutete
d) S čiacutem jste se konkreacutetně setkala
13) Maacute Vaše odděleniacute zavedenyacute standard ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta
s bronchopneumoniiacute
a) Můţu ho vidět
OKRUH OTAacuteZEK ZAMĚŘENYacuteCH NA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKEacute
PEacuteČE U PACIENTA S BRONCHOPNEUMONIIacute
14) Jak častaacute je bronchopneumonie na Vašem odděleniacute
15) Jak probiacutehaacute a jak dlouhaacute byacutevaacute hospitalizace pacientů s bronchopneumoniiacute
16) Jakaacute skupina pacientů je podle Vaacutes nejviacutece ohroţena a jakyacute je průměrnyacute věk
pacientů s bronchopneumoniiacute
17) V čem je peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech
onemocněniacute
18) Na co se musiacutete prioritně zaměřit v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
19) Jakaacute je podle Vaacutes role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute
20) Co je důleţiteacute při prvniacutem kontaktu s pacientem s bronchopneumoniiacute
21) Jakaacute nejčastějšiacute vyšetřeniacute jsou provaacuteděna u pacienta s bronchopneumoniiacute
22) Co všechno kontrolujete u pacienta s bronchopneumoniiacute
23) V jakyacutech oblastech nejviacutece zaměřujete ošetřovatelskou peacuteči
a) Co nejviacutece dělaacutete u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče
b) V jakeacute oblasti potřebujiacute pacienti nejviacutece pomoci
24) Jakeacute nejčastějšiacute leacuteky se vyuţiacutevajiacute při leacutečbě bronchopneumonie
25) Jak je leacutečba snaacutešena pacienty
26) Jakaacute je spolupraacutece pacienta při leacutečbě bronchopneumonie
27) Co nejviacutece pacienta zajiacutemaacute ohledně onemocněniacute
28) Jakyacutem způsobemformou edukujete pacienta
29) Čeho se tyacutekaacute edukaceinformace ktereacute předaacutevaacutete pacientovi
30) Jak spolupracujete s nutričniacutem terapeutem
31) Jak spolupracujete s fyzioterapeutem
Přiacuteloha č 7 Standard ošetřovatelskeacute peacuteče
STANDARDNIacute OŠETŘOVATELSKYacute POSTUP Naacutezev SOP Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Charakteristika standardu Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Oblast peacuteče individualizovanaacute
Ciacutelovaacute skupina pacientů Pacienti s bronchopneumoniiacute
Miacutesto použitiacute Lůţkovaacute odděleniacute interniacutech a plicniacutech odděleniacute
Poskytovateleacute peacuteče pro něž je
standard zaacutevaznyacute
Všeobecneacute sestry ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č962004
Sb ve zněniacute novely zaacutekona č1052011 Sb
Všeobecneacute sestry specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Porodniacute asistentky ktereacute ziacuteskaly kvalifikaci dle zaacutekona č
962004 Sb ve zněniacute novely zaacutekona č 1052011 Sb
Porodniacute asistentky specialistky v rozsahu ziacuteskaneacute specializace
Zdravotničtiacute asistenti dle zaacutekona č 962004 Sb ve zněniacute novely
zaacutekona č 1052011 Sb
Odpovědnost za realizaci Vedouciacute pracovniacuteci na uacuteseku ošetřovatelskeacute peacuteče
Platnost standardu od 192015
Frekvence kontroly 1x 3 roky
Revize standardu provedena dne
Kontrolu vykonaacute Manaţerka ošetřovatelstviacute (manaţerka kvality ošetřovatelskeacute
peacuteče hlavniacute sestra vrchniacute sestra staničniacute sestra)
Kontaktniacute osoba X Y vrchniacute sestra plicniacuteho a interniacuteho odděleniacute
Schvaacutelila
Naacuteměstek (naacuteměstkyně) pro
ošetřovatelskou peacuteči
X Y hlavniacute sestra
Standardniacute ošetřovatelskyacute postup
Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacientů s bronchopneumoniiacute
Uacutevod
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute
zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute
projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot
kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute
schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum
původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute
byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute
bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou
podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy
Ciacutel standardu
Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute je jejiacute zkvalitněniacute
Dokumentace
Dekurz
Plaacuten ošetřovatelskeacute peacuteče
Prostřediacute
Lůţko pacienta na standardniacutem odděleniacute
Role sestry v diagnostice bronchopneumonie
Spirometrie
Zvaacuteţeniacute a změřeniacute
Důslednaacute instruktaacuteţ
Sestra zvaacuteţiacute a změřeniacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a vysvětliacute jak bude provaacutedět
maneacutevr dyacutechaacuteniacute
Spraacutevnaacute stimulace pacienta k provaacuteděniacute maneacutevru dyacutechaacuteniacute
Zpočaacutetku pacient normaacutelně dyacutechaacute a poteacute se maximaacutelně nadyacutechne a
prudce vydechne
Edukace o průběhu vyšetřeniacute
Sestra popiacuteše pacientovi průběh celeacuteho vyšetřeniacute
Vysvětliacute mu přiacutepravu na vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu pro vyšetřeniacute
Sestra pacienta vyzve zpočaacutetku k normaacutelniacutemu dyacutechaacuteniacute
Daacutele dle pokynů se pacient maximaacutelně nadyacutechne a poteacute prudce vydechne
Bronchoskopie
Před vyšetřeniacutem
Leacutekařem je zvolen způsob anestezie
Podat sedativa na noc dle potřeby a ordinace
Vysvětlit podstatu a průběh vyšetřeniacute
Vysvětliacute vhodnou polohu
Podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu
Zajistit laboratorniacute vyacutesledky
Zajistiacute vyacutesledky krevniacutech plynů ndash Astrup
Krevniacute obraz
Krevniacute sraacuteţlivost
Slovem zjistit zda je pacient lačnyacute
Zaznamenat fyziologickeacute funkce
Uschovaacuteniacute pacientovi zubniacute proteacutezy
Odveacutest pacienta i s dokumentaciacute na endoskopickeacute pracoviště
Během vyšetřeniacute
Asistuje leacutekaři
Pacientovi pomaacutehaacute udrţet spraacutevnou polohu
Spraacutevnaacute poloha vleţe meacuteně často vsedě
Pacienta uklidňuje a podporuje
Vliacutednyacutem slovem pacientovi popiacuteše co se praacutevě děje
Na monitoru je moţno popisovat průběh vyšetřeniacute
Nutnaacute je monitorace saturace kysliacutekem
Po vyšetřeniacute
Dle ordinace podat leacuteky tlumiacuteciacute kašel
Monitorace fyziologickyacutech funkciacute a celkoveacuteho stavu
Ziacuteskanyacute materiaacutel označit a odeslat do laboratoře
Dohleacutednout na spraacutevnou polohu vpolosedě
Sledovat charakter sputa a dyacutechaacuteniacute
Zda nedošlo ke krvaacuteceniacute z dyacutechaciacutech cest V tomto přiacutepadě okamţitě
přivolat leacutekaře
Zda nedochaacuteziacute k apnoickyacutem pauzaacutem nebo jinyacutem potiacuteţiacutem V kaţdeacutem
přiacutepadě vţdy volat leacutekaře
2 hodiny bez peroraacutelniacuteho přiacutesunu stravy
24 hodin po vyacutekonu by se neměla řiacutedit motorovaacute vozidla
Krevniacute odběry
Edukace pacienta
Vysvětlit jakeacute odběry a proč
Vysvětleniacute průběhu odběrů
Odběr vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek
Odběry dle pokynů laboratoře
Role setry v leacutečbě bronchopneumonie
Podaacutevaacuteniacute leacuteků dle ordinace leacutekaře
Dle potřeby podaacute zvlhčenyacute kysliacutek
Odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel
Zapojiacute pacienta ve všech oblastech potřeb
Zajistiacute vhodnou polohu pacientovi
Spolupracuje s nutričniacutem terapeutem
Na zaacutekladě nutričniacuteho screeningu je volaacuten ke stanoveniacute vhodneacute diety
Spolupracuje s fyzioterapeutem
Je objednaacutevaacuten vţdy
Provaacutediacute se dechovaacute rehabilitace
Napomaacutehaacute k lepšiacute ventilaci plic
Provaacutediacute lehkeacute kondičniacute cvičeniacute
Literatura
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996
2 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy
2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996
3 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009 ISBN
978-7345-208-7
4 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210 ndash
0404
5 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-588-6
6 VYTEJČKOVAacute Renata Ošetřovatelskeacute postupy v peacuteči o nemocneacute II speciaacutelniacute
čaacutest 1 vyd Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-3420-0
Zpracovala
Slaacutemovaacute Zuzana
Přiacuteloha č 8 Informativniacute brožura
Informativniacute brožura
Bronchopneumonie
V tomto informativniacutem letaacuteku naleznete zaacutekladniacute informace o onemocněniacute
bronchopneumonie
Co je to bronchopneumonie
Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů
alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je
nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech může navazovat i na virovyacute
zaacutenět
Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem
Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a
malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry
Vlevo lobulaacuterniacute pneumonie a vpravo bronchopneumonie
81
Jak poznaacutem že maacutem bronchopneumonii
Přiacuteznaky jsou podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute projevujiacute se uacutenavou
malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot kdy nemocnyacute může
vykašlaacutevat hlen kteryacute může byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute schvaacutecenost
Jak probiacutehaacute diagnostika bronchopneumonie
Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute hrudniacuteku patřiacute
vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza
Spirometrie
Patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute hodnotiacute plicniacute funkce
Sestra zvaacutežiacute a změřiacute pacienta
Vysvětliacute pacientovi průběh vyšetřeniacute a důslednou instruktaacutež
Pro pacienta to znamenaacute že při začaacutetku vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle
pokynů sestry maximaacutelně nadechne a prudce vydechne
82
Vyšetřeniacute krve
krevniacute ionty enzymy krevniacute biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem
CRP močovyacute sediment FW
vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod
nepřesnyacutem ale běžně použiacutevanyacutem naacutezvem Astrup
Hematologickeacute vyšetřeniacute krve vyšetřuje zaacutekladniacute parametry KO a jeho
diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek
kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při vzestupu teploty do
vysokyacutech hodnot nad 38degC
Seacuterologickeacute testy mohou pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech
chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech pneumoniiacute
83
Dalšiacute vyšetřeniacute
vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech antigenů v moči
hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umožňuje upřesnit diagnoacutezu
dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum
Jak se bronchopneumonie leacutečiacute
Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě
mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Širokospektraacute antibiotika Augmentin nebo Amoksiklav
Doxyhexal nebo Doxybene majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu množstviacute mikrobů
V přiacutepadě hospitalizace se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5 dnů
poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute
Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika eventuelně
expektorantia a mukolytika
Součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta může pomoci zajistit co
nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute možneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů
Preventivniacute opatřeniacute a doporučeniacute
Zdravyacute životniacute styl - je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Udržovaacuteniacute spraacutevneacute
hmotnosti pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důležiteacute odolaacutevat stresu přestat
piacutet alkohol užiacutevat drogy a kouřit Důležityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost
v jiacutedle ndash jiacutest častěji až 5x denně a v menšiacutech porciacutech Viacutece preferovat biacutelkoviny a
vitamiacuteny před sacharidy a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky
84
Nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute
kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u
nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a
zpomaluje hojeniacute Podle statistik
umiacuteraacute v Českeacute republice
na naacutesledky kouřeniacute ať už
aktivniacuteho nebo pasivniacuteho
každyacute paacutetyacute člověk Kouřeniacute
snižuje plodnost mužů i žen
85
Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům - očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem
onemocněniacute a braacuteniacute šiacuteřeniacute nemoci v populaci Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem
infekciacutem se stalo standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute U očkovanyacutech
pacientů byla o 40 - 70 nižšiacute pravděpodobnost že zemřou během hospitalizace
s pneumoniiacute než ti pacienti kteřiacute nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute
prokaacutezalo nižšiacute riziko selhaacuteniacute dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech
komplikaciacute
86
Centrum pro zaacutevisleacute na tabaacuteku
Českeacute Budějovice Ambulance Psychiatrickeacuteho odděleniacute
Nemocnice Českeacute Budějovice as B Němcoveacute 58554
370 87 Českeacute Budějovice
87
Použiteacute zdroje
1 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash
1996
2 JEDLIČKOVAacute Anna Antimikrobiaacutelniacute terapie 3 vyd Praha Maxdorf 2009
ISBN 978-7345-208-7
3 KARNETOVAacute Zuzana Bronchopneumonie Sestra 2011 č 4 s 62 ISSN 1210
ndash 0404
4 Klinicky vyacuteznamneacute bakterie 1 vyd Praha Triton 2012 ISBN 978-80-7387-
588-6
5 ŠAFRAacuteNKOVAacute Alena Interniacute ošetřovatelstviacute I 1 vyd Praha Grada Publishing
2006 ISBN 80-247-1148-6
6 ŠEBLOVAacute Jana a Jiřiacute KNOR Urgentniacute mediciacutena v klinickeacute praxi leacutekaře 1 vyd
Praha Grada Publishing 2013 ISBN 978-80-247-4434-6
7 ŠPINAR Jindřich Propedeutika a vyšetřovaciacute metody vnitřniacutech nemociacute 1 vyd
Praha Grada Publishing 2008 ISBN 978-80-247-1749-4
8 Odvykaacuteniacute kouřeniacute Intranet Šumperskeacute nemocnice [online] 2012 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z
httpideskynemspkczosetrovatelstviedukace_noveodvykani_kourenipdf
9 Očkovaciacute průkaz Vše o očkovaacuteniacute Vše o očkovaacuteniacute [online] 2009 [cit 2015-01-
14] Dostupneacute z httpwwwockovaci-prukazczpneumokokockovani-proti-
pneumokokovi-snizuje-riziko-umrti-senioru-na-zapal-plichtml
10 Očkovaacuteniacute jako prevence Prevenar 13 Prevenar 13 [online] 2014 [cit 2015-
01-14] Dostupneacute z httpwwwprevenarczockovani-jako-prevence
88
Přiacuteloha č 9 Doslovneacute přepisy rozhovorů (volnaacute přiacuteloha na CD)