Revitalizace středu města Havlíčkův Brod

Revitalizace středu města Havlíčkův BrodDiplomová práce Martin Stára

OBSAH

úvod

Čestné prohlášení

Svět

Evropa

Česká republika

Vysočina

Okres Havlíčkův Brod

Město Havlíčkův Brod

Centrum města

Historické jádro

Model města

Parter

Příklad řešení bloku

Dispoziční řešení

měřítko výkresu

1:200 000 0001:40 000 0001:3 350 001:1 000 0001:500 0001:25 0001:5 0001:1 0001:7501:5001:2001:100

Diplomová práce

autor:

Bc. Martin Stára

datum:

zimní semestr 2010/2011

vedoucí:

prof. Ing. arch. Zdeněk Zavřel

ateliér:

Zavřel Seho Mádr

konzultace:

Ing. arch. Ján Štempel

Ing. arch. Ondřej Beneš

Ing. arch. Jan Jehlík

Úvod

Při hledání tématu pro svou diplomovou práci jsem se obrátil zpátky

k městu, ve kterém jsem vyrůstal, které znám “jako své boty”. Cílem mé

práce je najít možnou cestu při dalším stavebním rozvoji města. V tom, že

znám své město dobře, jsem se zmýlil. Při práci jsem zjistil, že jsem neznal

mnoho historických souvislostí. Objevil jsem zmizelý Brod po asanaci v

sedmdesátych letech. Zde cítím největší problém města a zde jsem také

našel konkrétní zadání. Asi naivně věřím, že pokud jsou občané města

cílevědomí dokáží znovu vytvořit podmínky pro rozvoj, které by mohli vést k

rozvoji centra v celém rozsahu. Myslím si, že žijeme v době s absencí vize.

Ať už politické, či morální. Veškeré kroky jsou prováděny pouze

v malém lokálním kontextu s vidinou krátkodobého zisku, případně opravy

aktuální chyby. Stali jsme se údržbáři měst, která postavili generace před

námi a musíme se ještě potýkat s chybami minulého režimu, které zničili

stoletá dědictví. Ve své práci se snažím najít „oslí můstek“ mezi historickým

dědictvím, v Brodě již nepřítomným, a nejistou budoucností. Věřím, že

základní hodnoty měst, jako je ulice, náměstí, dům, přetrvají. V mé práci

jsem se snažil projít celou paletou dostupných nástrojů při návrhu. Pracoval

jsem ve všch měřítkách protože věřím, že kontext už dnes nelze hledat jen

v nejbližším okolí. Vím, že je v dnešním společensko-politickém kontextu

naivní myslet si, že někdo zbourá tolik domů a bude hledat novou cestu

k tvorbě kvalitního městského prostoru. Obzvláště potom na maloměstě,

kde každá změna přináší tolik emocí. Mým cílem je však hlavně vyvolání

diskuze. A poukázaní na zoufalý výsledek asanace. Na neměsto, bez ulic,

bez parteru. Pokud by se mi podařilo, aby si občané Havlíčkova brodu

uvědomili, že nic není definitivní a pokud je společná vůle lze dokázat

nemožné.

Evropa7 000 mil.

510 mil.

13,3

Mount Everest

9 774

2,7

1,8

Populace

[obyvatel]

Rozloha

[km2]

Průměrná hustota

obyvatel [obyv./1km2]

Nejvyšší bod

8848[m.n.m]

HDP

[USD/1 obyv. rok]

Ekologická stopa

[glob. ha/ 1 obyv.]

biokapacita

[glob. ha / 1 obyv. ]

Evropa

Evropa731 mil.

10, 18 mil.

72

Mont Blanc

29,729

4,8

2,7

Populace

[obyvatel]

Rozloha

[km2]

Průměrná hustota


Nejvyšší bod

4807[m.n.m]

HDP

[USD/1 obyv. rok]

Ekologická stopa

[glob. ha/ 1 obyv.]

biokapacita


Česká republika

Česká republika10,5 mil.

78 867

133

Sněžka

26,800

5,7

2,62

Populace

[obyvatel]

Rozloha

[km2]

Průměrná hustota


Nejvyšší bod

1602[m.n.m]

HDP

[USD/1 obyv. rok]

Ekologická stopa

[glob. ha/ 1 obyv.]

biokapacita


Vysočina

Vysočina518 864

6 795

76

Javořice

15 567

n/a

n/a

Populace

[obyvatel]

Rozloha

[km2]

Průměrná hustota


Nejvyšší bod

837[m.n.m]

HDP

[USD/1 obyv. rok]

Ekologická stopa

[glob. ha/ 1 obyv.]

biokapacita


Havlíčkův Brod

Pelhřimov

Žďár nad Sázavou

Jihlava

Třebíč

Okres Havlíčkův Brod96 011

1 264

75,9

Melechov

n/a

n/a

n/a

Populace

[obyvatel]

Rozloha

[km2]

Průměrná hustota


Nejvyšší bod

709[m.n.m]

HDP

[USD/1 obyv. rok]

Ekologická stopa

[glob. ha/ 1 obyv.]

biokapacita


Havlíčkův Brod

Světlá nad Sázavou

Habry

Chotěboř

PřibyslavLípa

Ledeč nad Sázavou

Havlíčkův Brod24 296

64,95

374,9

422

n/a

n/a

n/a

Populace

[obyvatel]

Rozloha

[km2]

Průměrná hustota


Nadmořská výška

[m.n.m]

HDP

[USD/1 obyv. rok]

Ekologická stopa

[glob. ha/ 1 obyv.]

biokapacita


Úvod

Havlíčkův Brod je město ležící v�údolí řeky Sázavy. Pro strukturu města

je krajinný aspekt určující vzhledem ke svahům, které se zvedají na obou

březích řeky. Jižní svah, kde bylo město založeno, je strmější a je na něm

převážná část obytných čtvrtí města. Severní svah je u řeky mírnější a zvedá

se až na hranicích města. Severní část je výrazně ovlivněna železniční tratí,

ke které byly přistavěny industriální zóny HB. Železniční trať hrála v�rozvoji

Havlíčkova Brodu výraznou roli. Právě výstavba několika velkých továren

zapříčinila výrazný přírůstek obyvatel, který se promítnul do výstavby

většiny obytních čtvrtí. Obytné čtvrti s�převážně individuální výstavbou

převládají struktuře HB. Výstavba byla většinou provedena v�krátkém

období, lze vysledovat jasné tendence doby výstavby.

Do kompaktní zástavby je většinou zakomponována občanská vybavenost

města. Dominantní prvek struktury města je park Budoucnost, který se

nachází na výrazném terénním zlomu, který lemuje historické centrum města

a dále pokračuje v�sérii rybníků směrem na sever ven z�města. Infrastruktura

výrazných dopravních tepen, které rozdělují město na čtyři části, je jedním

z�palčivých problémů současného Havlíčkova Brodu. Západní část města je

výrazně ovlivněna areálem psychiatrické léčebny, která rozlohou konkuruje

historickému centru. Pavilónový koncept celé léčebny se vzrostlými stromy

je příjemným místem klidu.

Havlíčkův Brod

Úvod

Po rozboru širších vztahů města jsem se soustředil na centrum města. Tento

porostor je dle mého názoru místem, které má největší potenciál místního

rozvoje. Je středem města s příjemnou dochozí vzdáleností, je místem

nejintenzivnějšího obchodu a postupně se probouzí s novou rekonstrukcí

náměstí. Pokud však hledáme rozvojové plochy v centru, lze je jen těžko

nalézt. Centrum je hustě zastavěno různými druhy zástavby od historické

až po totalitní. Nelze říci, že se od přelomu 19. a 20. století postavilo něco

co by bylo hodné zapamatování.

Střed města

1200

1949 1953 1975 1996

1400 1600 1800

Historický rozvoj města

Původně Německý Brod je středověké město, jehož historie sahá až k

počátku 13. století. Najdeme je již po 700 let na řece Sázavě v oblasti

obdařené mnohými přírodními krásami Českomoravské vrchoviny. Původní

osada při stříbrných dolech se stala městem s královskými výsadami a

vlastním horním zákoníkem.

Město založil mocný šlechtický rod Lichtenburkové zřejmě někdy mezi lety

1251 a 1258, jak dokládá zmínka v listině olomouckého biskupa Bruna z

roku 1256. Prvním vlastníkem města byl mocný feudál Smil z Lichtenburka,

lokátorem, tj. zakladatelem města pak jeho příbuzný, královský mincmistr

Eberhard. Uspořádání městské správy a místní horní zákoník byl vydán

tzv. Brodským privilegiem z roku 1278, které městu udělili synové Smila z

Lichtenburka.

Rozvoj horního podnikání a s ním také bouřlivý rozvoj města však trval

pouhých několik desetiletí. V roce 1319 získává město nejvyšší maršálek

Království českého Jindřich z Lipé. Ve druhé polovině 14. století dochází

k rychlému střídání majitelů císař Karel IV, Boček z Poděbrad, Vítek z

Landštejna a nakonec Čeněk z Vartenberka.

V roce 1422 byl Německý Brod napaden a dobyt husity a veškeré mužské

obyvatelstvo pobito.

V roce 1436 koupil panství lipnické Mikuláš Trčka z Lípy a ve vlastnictví

tohoto rodu byli obyvatelé Brodu až do roku 1561, kdy se jejich majiteli

stali pánové z Thurnu.

V 16. století dochází k novému rozkvětu města. Došlo k posílení hradebních

zdí, ve městě působí též významná českobratrská škola. Brodským

měšťanům se konečně podařilo domoci se významných městských privilegií.

V roce 1565 získali potvrzení práv a svobod, jako měla královská města a

roku 1566 právo užívat nový městský znak.

Vrcholný rozvoj Brodu byl bohužel přerván třicetiletou válkou. Brod byl

několikrát obsazen vojsky obou stran a vydrancován Švédy. Stejně tak

město těžce zasáhly morové epidemie v letech 1624 a 1649 i patent

vydaný císařem Ferdinandem II. přikazující nekatolickému obyvatelstvu

přestup na katolickou víru. V důsledku všech těchto událostí došlo k

silnému úbytku obyvatel města a po válce najdeme takto v Brodě na 200

prázdných domů.

Jedním z mála světlých bodů tohoto období bylo povýšení Brodu na

královské město v roce 1637, jež se promítlo i do městského znaku.

V následujícím období se Brod postupně vzpamatovával z utrpěných škod a

stával se významným střediskem barokní kultury a vzdělanosti. Vyrostly zde

nové kostely a v roce 1674 zde vznikl klášter bosých augustiniánů.V roce

1735 bylo ve městě založeno první latinské gymnázium v čáslavském kraji.

V roce 1850 se Německý Brod stal sídlem hejtmanství a dalších rakouských

státních úřadů. V roce 1870 se s vybudováním železniční trati mezi Prahou

a Vídní stal Německý Brod významným hospodářským centrem kraje.

Začíná stavební a podnikatelská konjunktura, která vrcholí v době před

první světovou válkou.

Po vzniku republiky zaznamenává město mnoho změn. Vznikají nové

obytné čtvrti, provádí se elektrifikace a plynofikace města.

Léta nacistické okupace znamenají smutnou kapitolu v životě města.

Německý Brod je prohlášen za říšské město a dostává nacistickou správu.

Již 5. května 1945, po obdržení zpráv o vypuknutí Pražského povstání je

svolán místní národní výbor, jenž město přejmenovává na Havlíčkův Brod

na památku význačného vlastence, politika, novináře a spisovatele Karla

Havlíčka Borovského.

V roce 1960 se Havlíčkův Brod stává okresním městem. Rychle roste počet

obyvatel a staví se nové čtvrti (např. sídliště Pražská, Žižkov, Výšina).

Struktura

Při pohledu na centrum města je patrný velký kontrast mezi původní

historickou zástavbou a domy ze sedmdesátych let. Drobná zástavba

s hustou strukturou, typickými podlouhlými domy, každý jiný avšak v

základním archetypu jsou všechny domy stejné. Jejich různorodost byla

výsledkem reakce na své okolí, na možnosti svých majitelů, atd. Každý

dům byl výsledkem historického vývoje dlouhého skoro 700 let. “Nová”

struktura panelového sídliště je výsledkem racionální úvahy, která byla

ideologicky podložená nejspíše v architektonických tendeních tehdy

moderního smýšlení. Jakýsi postcorbusierovský urbanismus v maloměstském

měřítku. Domy v zeleni, která není ničí a zároveň všech. Dlouhé pásy domů

přetnuly původní přirozené cesty z města a do města. Parter je v žalostném

stavu, u většiny míst ani nelze říci k čemu nekonečné zelené plochy slouží.

Hustota zastavění je minimální. O veřejném prostoru v podstatě ani nelze

mluvit. Většina zelených ploch je zastavěna přístřešky pro popelnice

zarostlá náletovou zelení.

Současný stav města

Vybavení města a využití domů

Centrum města tvoří zbytek historického jádra. Domy s parterem

ve kterých jsou většinou malé obchody nebo služby. Domy jsou většinou

středověkého založení a mají rozměry cca 8x30 m. Tento tvar vytváří

specifické podlouhlé parcely s úzkým průčelím. Základním nedostatkem

těchto domů je nedostatek osvětlení. Náměstí je převážně tvořeno

těmito domy s barokními průčelími. Během minulého režimu byl ve středu

jižního průčelí Havlíčkova náměstí postaven dům s obchodním parterem.

V devadesátych letech bylo postaveno na náměstí několik bank s různou

úrovní kvality architektury. Jihozápadní část centra tvoří bytové domy

s různorodou fasádou snažící se jakýmsi způsobem reagovat na fasády

domů původních. Struktura této zástavby naporsto nevyhovuje lokalitě.

Monofunkční pásy bez parteru nevytváří město a celé území působí až

ztísněným dojmem. Východní stranu centra města definuje velkolepý záměr

nového moderního města. Po čtyřiceti letech zastaralá koncepce sociálních

bytů ve věžích za monofunkčním obchodním domem je největšís slabinou

celého Havlíčkova Brodu. Necitlivé rozestavění domů, které jakoby nestály

uprostřed města, ale někde na periferii. Asanace byla provedena důkladně.

Staré domy srovnány se zemí. Původní cesty přehrazeny jako například

budovou školky v Rámech, nebo panelovým domem za Havlíčkovým

domem. Necitlivá asanace ubytovala na relativně malých plochách

mnoho obyvatel Havlíčkova Brodu. Byty v panelových domech odpovídají

standardu sedmdesátych let. Směrem do parku je situováno několik

významných budov citlivě zakomponovaných do prostoru mezi centrem a

parkem. Severovýchdoní část centra tvoří rozvolněná zástavba rodinných

domů se zahradami odkazující na původní strukturu města mimo centrum.

kino OKO

kultuní dům

gymnázium

obchodní akademie

základní škola

dům dětí

základní umělecká

městský úřad

finanční úřadfinanční úřad

pošta

knihovna

městský úřad

galerie

muzeum

kostel

radnice

mateřská škola

galerie

Infrastruktura ve středu města

Automobilová doprava výrazně zasahuje do středu města. Dopravní síť

je postavena na původních stezkách, které procházely středem města.

Město je důležitou křižovatkou mezi severojižním (Kolín - Znojmo) a

východozápadním ( Pelhřimov - Olomouc) směrem. Průjezdy skrz město

jsou cca kolem 20 000 automobilů denně. Obchvat je zatím zbudován

pouze na sevrozápadě města. Průjezd skrz centrum a obzváště křižovatka

mezi ulicemi Dolní a Žižkova je během špičky nejkritičtějším bodem ve

městě. Průjezd náměstím je dle mého úhlu pohledu diskutabilní. Myslím si,

že pro zkvalitnění centra města by jeho uzavření automobilové dopravě, až

na MHD a obsluhu mohlo výrazně prospět. Západní část centra je téměř

bez dopravy a až na pár obslužných silnic s parkováním je bez dopravních

problémů.

16812

21711

18620

Parter a zeleň města

Centrum Havlíčkova Brodu je v současné podobě pouze náměstí a

Dolní ulice. S parterem komunikují pouze domy zástavby starší sto let.

Postfunkcionalistické přemýšlení v zónách vytvořilo monofunkční bloky,

které mají s parterem společné jen vstupy do bytových domů. Jediný, opět

monofunkční obchodní blok s parafrází na podloubí vytváří jakýsi vztah s

parterem města. A to pouze z jedné strany. Z druhé je nefukční zásobování

a sklady. Neadekvátní poměr využitelnosti je očividný. Zadní fasády vytváří

junkspace, který nepatří nikomu. Z centra zůstala jen jakási jizva rozšířená

v místě náměstí. Zbytek prostoru centra jsou “zadní” fasády, bezpředmětné

dvorky zásobování, místa nikoho. Z celé plochy centra funguje 20% v

klasickém městském duchu. Zbytek je sídlištěm, či obsluhou. Zvláštní poměr

u města s 25 000 obyvateli.

Zeleně ve smyslu trávníků a náletových stromů je všude kam se člověk

podívá nekonečně. Nejde však o kvantitu. Kvalitní parkově či jinak

upravené zeleně je v centru minimum. Masa parku Budoucnost dominující

východní straně centra je prvek, který může leckteré město Havlíčkovu

Brodu závidět. Nábřeží řeky s hřišti a hradební zdí je úžasným místem,

které stále čeká na objevení obyvateli města. Tyto dva celky je důležité

udržovat, rozvíjet a chránit. Zbytek zelených ploch je pouze ukázka

neschopnosti projektantů minulého režimu řešit krajinářskou architekturu

ve městě. Město je pak sídlištěm v té nejhorší možné formě v kontextu

historického urbanismu. Celé Smetanovo náměstí je příkladem

bezkoncepční zelené plochy s podivným zalesněním. Bez laviček, bez

tváře, bez ducha. Nikdo tam nikdy není. Proč taky?

Koncepce řešení při tvorbě nové struktury

Koncepce řešení nové struktury centra města je postavena na čtyřech

základních principech. Těmito principi jsou: vymezení, propojení,

koncentrace a rozvrstvení.

Vymezení

Důležitým krokem při návrhu nové struktury je vymezení hranic, které jasně

určí, kde se nachází centrum města. Toto centrum je srdcem města. Lze říci,

že vše co je za jeho hranicemi je periferie. K tomuto vymezení využívám

dva elementy. Hradby a zeleň. V místech kde zůstaly hradby zachovány

je respektuji a podporuji je hradebním příkopem, do kterého navrhuji

umístit různé relaxační a volnočasé aktivity (hřiště, půjčovny bruslí apod.)

Vzhledem k tomu, že tento “green belt” je ve většině prostoru již přítomen

jedná se pouze o jeho kultivaci a v místech kde není jeho podpoření

systémem stezek pro bruslaře nebo pro kola.

Propojení

Současná struktura města je plná slepých cest a ulic končících ve zdi. Mým

cílem je vytvořit všesměrnou strukturu, která bude reagovat na historické

cesty. Primární cesty propojují centrum s okolím, sekundární cesty jsou tzv.

vlásečnice, které zajišťují “lokální prokrvení” prostorů mimo hlavní cesty.

V místech křížení primárních cest se sekundárními vytvářím náměstí.

Ve všech případech na místě, kde náměstíčka byla před asanací. Pokouším

se o jakousi prostorovou archeologii, kde postupně odkrývám místa s

energií, která zaručí životaschopnost uzlů.

Koncentrace

Střed města je prostor, který má největší potenciál v rámci celého sídla.

Je prostorem, kam je potřeba dojít(dojet) zařídit administrativu, je místem

setkání, je místem relaxace i čilého ruchu. Střed města je místem, kam by

měli mít všichni stejně blízko. Navrhuji proto všechny jedinečné městské

funkce koncentrovat do jediného prostoru. Tímto způsobem lze zajistit

dostatečné oživení parteru, který bude zajímavý pro obchody, kavárny,

hospody, služby atd... Smysl středu jako nejzajímavějšího prostoru se

obnoví. To vše přístupné jedině pěšky tak, aby vznikaly sociální interakce

mezi lidmi.

Rozvrstvení

Město není jen plošné. Navrhuji proto vertikální rozvrstvení nejen funkční,

ale i prostorové. Každý dům obsahuje vlastní platformy soukromých ploch,

které mají vlastního majitele, který se o tyto prostory stará a může je

využívat. Funkčně se držím tradičního trojdělení. V přízemí je vždy prostor

přímo napojený na parter města, případně vstupy do domů. Od druhého

patra jsou v domech umístěny hlavní funkce: bydlení, administrativa, dům

pro seniory, divadlo apod.

Nová struktura

Při návrhu struktury nové zástavby jsem navrhoval směrem od většího

měřítka k menšímu. Základními tvary bloků vydefinovala uliční síť. Při

návrhu jednotlivých bloků jsem vycházel vždy z orientace ke světovým

stranám, předpokládané typologii a k odkazu historické zástavby. Domy

jsou orientovány podobným způsobem jako byla původní historická

zástavba. Vzhledem k tomu, že nahusto zastavěné parcely 8x30 m, které

jsou základním stavebním prvkem původního města, nelze vzhledem k

higienickým požadavkům zopakovat, snažil jsem se najít alespoň parafrázi

k této typologii. Jednotlivé domy jsou vždy orientovány kolmo na osu bloku.

Domy v blocích jsou vždy orientovány kolmo na delší osu bloku. Parter

je vždy kompaktní bez přerušení tak, aby byly jednotlivé bloky v rámci

přízemí pevně zakotveny ve struktuře města.

Vybavení města a využití domů

Nová struktura vytváří několik vrstev kolem Havlíčkova náměstí. Každá

vrstva má své specifické vybavení. Základním funkčním vybavením vnější

vrstvy je bydlení s obchodním parterem. Naproti rekonstruované továrně

je administrativní blok. Další vrstva je vyskládána z různých typů funkcí od

jihu je vaplněna domem pro seniory, hotelem, administrativní budovou,

městským úřadem a budovou nového městského divadla. Vnitřní vrstva

přímo sousedící s havlíčkovým náměstím, byla asanací zasažena minimálně.

V návrhu dotvářím hlavně část na louži, kterou tvoří multifunkční třípatrové

domy.

kino OKO

kultuní dům

gymnázium

obchodní akademie

základní škola

dům dětí

dům pro seniory

hotel

kombinované funkce

základní umělecká

městský úřad

finanční úřadfinanční úřad

bydlení

administrativa

knihovna

městský úřad

galerie

muzeum

kostel

radnice

městské divadlo

mateřská škola

galerie

Infrastruktura v nové části města

Novou částí historického jádra prochází pěší zóna, ze které je vypuštěna

doprava do přilehlých ulic. Ty dopravně obsluhují jednotlivé domy. Vě

vetšině území je potom lemována parkovacími stáními mezi nimi jsou

umístěny stromy. Pod většinou bloků jsou navrženy podzemní parkoviště,

případně parkoviště na terénu,

16812

21711

18620

Parter a zeleň nové části městaPétří nového území je pěší zóna, která se točí kolem historického náměstí.

Její stopa kopíruje původní cestu na které ležel koňský trh. Cílem je

vytvoření prostoru, který nabídne koncentraci osob jak ve směru do centra,

tak i kolem něj. Zeleň je koncipována v pásu kolem města. V místě silnic

navrhuji zazelenění stromy. V místě parků a travnatých ploch navrhuji

podpoření parterovými prvky, které podpoří míst. Celý zelený pás kolem

města bude mít stejné designy jednotlivých prvků.

ParterSoučástí kvalitní struktury města je i kvalitní řešení parteru. Základní vizí

je vytvoření dostatečně intenzivní páteřní pěší zóny s parterem tvořeným

službami, obchody i veřejnými budovami. Základní struktura má měřítko

původní zástavby a historického města. Vedlejší ulice potom slouží jako

obslužné a dovolují automobilovou dopravu. Vnější hrana je definována

hradbami s promenádou kolem zeleného pásu.

Koncepce řešení parteru

Řešení parteru vychází ze základních prostorových vztahů mezi domy jako

stavebními prvky města. Parter vnímám jako plochu, na které se odehrávají

děje ve městě. Prázdný prostor mezi domy vnímám jako místo, kde se

dotýkají aury domů. Stejně jako není vidět magnetické pole, není vidět

pole kolem domů. Mým konceptem je zobrazení, až zhmotnění těchto

vztahů mezi domy ve dláždění i mobiliáři. Základním vztahem je vztah

mezi domem a městem. Dům je “zapuštěn” do země. V místě dotyku domu

se zemí vzniká jakýsi šev. Ten reprezentuje tenký pás jemného dláždění

žulovými kostkami v proměnlivé šířce. V místě spojení domu s ulicí dům

“vyplazuje jazyk” kterým se dotýká vozovky - drobné dláždění je napojeno

na dláždění ulice. Další úrovní je prostor kolem domu. Jakási “aura”,

zhmotnění osobní zóny domu. Ta je proměnlivá jak dle výšky, tak dle

potřeby vymezení si shromažďovacího prostoru či prostoru předzahrádky.

Tento prostor je definován velkoformátovou žulovou dlažbou navazující

na koncept řešení náměstí od architektů Buriana a Křivinky. Prostor vzniklý

mezi “aurami” domů je zhmotněn v pásku jemné žulové dlažby, který vede

chodce skrz město nebo je rozšířen do formy vozovky. Náměstí vnímám

jako “negativní” domy. Obrácenou formu. Hmotu prázdna. Každé náměstí

je ze své podstaty jiné. Každé je svázané s historií města a dle svého

nejbližšího okolí hledá svou funkci. Náměstí definuje velkoformátová žulová

dlažba různých tvarů, která nemá jasný směr a vytváří tak za pomoci

mobiliáře a tvaru okolních domů svůj svébytný charakter.

Smetanovo náměstí

Na holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníku

LoužeLoužeLoužeLoužeLoužeLouže

Blok 08Bytový dům

Při hledání správné sídelní struktury jsem vybral jeden z bloků, který je

zpracován do úrovně prověřovací studie. Jedná se o blok č. 8, který se

nachází na rozhraní mezi starým městem a novou zástavbu. Vytváří novou

hradbu která z východu jasně vydefinuje okraj historického centra.Blok je

v parteru kompaktní od druhého podlaží se rozpadá na jednotlivé věže.

Věže se vějířovitě rozevírají směrem z města. Pravidelná forma je prořezána

lodžiemi. V přízemí domu jsou parkoviště, které mají na střeše soukromé

zahrady. Jednotlivé věže jsou vždy orientovány delší fasádou na jih. Celý

blok se skládá ze čtyř samostatných domů, na každého připadnou vždy dvě

věže, každá se samostatným vstupem. Garáže jsou společné vždy právě

pro dvě věže. Každá z věží má jiný tvar a jiný počet bytových jednotek.

Výměnou věží se prostor mezi nimi propojuje i uzavírá zárověň. Parter

je plně využit pro obchod a služby směrem na východ. Střechy domu

jsou zelené a sbírají vodu pro zalévání trávníků na společné platformě ve

druhém podlaží. Kompaktní hmoty domů zajišťují minimální tepelné ztráty.

40% prosklení fasád je dostatečné k ideálnímu prosvětlení fasád bez

potřeby stínění.

Nadpis 1Nadpis 02Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text

Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text






Text Text Text Text Text Text Text Text

Půdorys parteru

Bytový dům je nepodsklepený z důvodu úspory financí za nákladné a

složité hloubéní základů. V návrhu je počítáno se svažujícím terénem, který

dovolujé různé světlé výšky při po obvodě bytového domu. V místech, kde

parter domu sousedí s ulicemi se zvýšenou intenzitou pohybu obyvatel,

jsou umístěny komerční plochy. Ty lze různě spojovat či dělit dle potřeby

aktualního pronájmu. Vstupy do domu jsou mezi těmito plochami. Většinu

plochy parteru zabírají zastřešené garáže.

Půdorys druhého nadzemního podlaží

Ve druhém nadzemním podlaží se propojený parter rozdělí na jednotlivé

bytové domy. Tvary domů reagují na okolní zástavbu drobným natočením.

Bytové domy se rozevírají jako vějíř se středem v historické části. Drobné

rozdíly v úhlech zadních stěn vytváří rozmanité prostředí mezi domy,

které nabízí průhledy a uzavřené prostory. Plocha na střeše garáží je

rozdělena na několik prvků. Největší část zabírají soukromé zahrady bytů.

Jejich plocha nabízí dost prostoru pro jakékoliv využití od relaxace až

po zahradničení. Ostatní plochy patří poměrným dílem všem obyvatelům

bytových domů. V těchto společných plochách jsou umístěny pískoviště pro

děti, hřiště, pobytové terasy, prostor pro grilování a zazeleněné plochy se

stromy kde je možné v klidu relaxovat. Mezi jednotlivými plochami je systém

cest který spojuje jednotlivé bytové domy do jednoho celku. Na společné

plochy se vždy vstupuje ze schodišťového prostoru každého domu.

Nadpis 1Nadpis 02Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text







Text Text Text Text Text Text Text Text

Řešení typického podlaží

Většina bytových domů je v současné době vyskládána ze stejných podlaží

“vyskládaných” na sebe. Realizované příklady z celého světa ukazují, že

tomu tak nemusí být. Navrhuji systém, který dovoluje bohaté horizontální

členění při zachování kompatkní fasády. Mým cílem je možnost tvorby

bohaté vnitřní struktury při zachování základní konstrukční logiky, která

nenavýší cenu projektu. Dispozice je rozdělena na tři základní části.

Základem je komunikační jádro se schodištěm, výtahem a manipulačním

prostorem umístěné na severní fasádě. Byty toto jádro obklopují z východu,

jihu a západu. Kolem jádra jsou umístěny stoupačky a na ně jsou napojeny

všechny koupelny a kuchyně.

Fasády

Celý objekt je navržen tak, aby dokázal obsáhnout všechna měřítka

kontextu – tedy krajinu a prostředí, město a ulici, dům a člověka. Velký

městský blok se rozpadá na několik věží, zachovává si pevný tvar v

parteru. Odstupy věží vycházejí z potřeby na oslunění bytů. Jednotlivé

věže reagují na pomyslný ohyb ve tvaru města, centricky se uzavírají

směrem do města. Na západ k rozvolněné zástavbě bloku s villadomy se

naopak otevírá a propojuje tak okraj centra s jádrem města. Velké zářezy

do kompaktní formy domu posouvají měřítko blíže k drobné zástavbě

v okolí. Prosklené plochy obchodů v parteru domu aktivují ulici v okolí.

Jednotný charakter oken s různým posunem v závislosti na typu bytu

spojuje celý blok. Rozehranost fasád se odkazuje k historické zástavbě,

racionální základ se tak rozehrává v detailu. Nejmenším detailem jsou

nakonec zábradlí z ocelových prutů v červené barvě. Barevnost oken se

odkazuje k ničivým požárům, které zasáhly západní část města a doplňují

atmosféru domu drobným detailem.

východní fasáda

západní fasáda

severní fasáda

jižní fasáda

Řezy

V řezu je patrné vertikální členění bytového domu na parterovou část se

vstupy do domů, parterem a parkováním pro obyvatele bytových domů.

První podlaží se soukromým parterem pro byty a společné plochy je

navrženo tak, aby bylo možné na strop nad parkovištěm navést dostatek

zeminy pro růst minimálně pětimetrových stromů. Vzhledem k zastavění

celého bloku jsou skrze celé první přízemí vytvořeny dutiny zasypané

zeminou, které umožňují vsakování dešťové vody do zeminy pod budovu.

podélný řez

příčný řez

Počet a velikosti bytů

Při návrhu počtu a veliskotí bytů jsem vycházel ze statistických ůdajů

dostupných na internetové stránce Českého statistického úřadu. Průměrná

velikost bytu v ČR je cca 77 m2. Dle velikosti bytů je bytový fond v ČR

rozdělen takto: 1+kk = 10%, 1+1 = 25%, 2+1 = 31%, 3+1 = 25%, 4+1(a

větší)= 8%. Při návrhu jsem rozdělil počty bytů dle podobného klíče jako je

současný stav v ČR. Průměr jsem adekváteně nastavil kontextu a současné

poptávce v Havlíčkově Brodě. Různorodost velikostí a dispozičních řešení

vytváří bohaté sociální prostředí. Mým záměrem je předejít tvorbě ghett

uvnitř města, tvorbou různorodé nabídky bytů. Díky různým velikostem tak

mohou bydlet senioři vedle mladých rodin.

Dispoziční řešení bytů

Byty v domě jsou navrženy v několika variantách, které lze v rámci

pozice variabilně měnit. Všechny byty mají základní prostorové členění

stejné. Bytový dům je rozdělen napříč na tři pole – komunikační trakt se

schodištěm a výtahy, mokrý blok s koupelnami a u jížní fasády se nacházejí

obytné místnosti. Tento systém dovoluje libovolné skládání bytů při

zachování jader ve vertikálním systému.

V přízemí jsou dvoupatrové byty(č. 7. 8. 9.), které mají tři možné varianty

řešení a vždy navazují na soukromou zahradu. Základním řešením je

dvoupatrové 2 + kk s ložnicemi ve druhém podlaží a obývacím pokojem

s pracovnou nebo pokojem pro hosty v přízemí. Luxusnější variantou je

loftový byt s prostorovým propojením obou pater ustupujícím podlažím

směrem do zahrady. Rozšířením nejmenšího bytu o další podlaží vzniká byt

s denní částí navazující na zahradu a noční částí ve druhém podlaží.

V posledních polích vždy vycházejí největší byty (č. 4. 5. 6.), které nejsou

ani v přízemí dvoupatrové. Tyto byty jsou ve variantách 2+kk, 3+kk a 4+kk.

Do těchto bytů lze variabilně umístit terasu, která dále formuje celkové

působení domu.

Nejmenší varianty bytů jsou ve středních polích domu(č. 1. 2. 3.). Byty jsou

orientovány vždy na jih, kde jsou umístěny obytné místnosti. V severní části

bytů jsou umístěny mokré bloky a šatny.

Byt č. 1. 2. 3.

Byt č. 4. 5. 6.

variantry s terasami

Byt č. 7. 8. 9.Byt č. 7. 8. 9. 9.

Revitalizace středu města Havlíčkův Brod

Documents

Transcript of Revitalizace středu města Havlíčkův Brod