Regulace polních plevelů -...
Transcript of Regulace polních plevelů -...
Regulace plevelů
Webová prezentace
http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez
entace/plevele/htm/cas.htm
PLEVEL
= všechny rostliny, které rostou
na stanovištích kulturních rostlin proti vůli pěstitele
Plevelné rostliny
planě rostoucí, divoce rostoucí rostliny, které nebyly
člověkem ovlivněny či zušlechtěny,
Zaplevelující rostliny
kulturní rostliny, jejichž přítomnost je v porostu
nežádoucí
ZAPLEVELENOST
= množství životaschopných rozmnožovacích orgánů
a vzcházejících plevelů na určité ploše
Potenciální - množství rozmnožovacích orgánů
plevelů nacházejících se v půdě nebo v materiálech,
které se do půdy dostávají (osivo, statková hnojiva,
závlahová voda, aj.)
Aktuální - vzešlé plevele v různých fázích růstu
Práh škodlivosti
= hranice zaplevelení, jejímž překročením dochází ke
škodám
Biologický: je roven úrovni zaplevelení, kdy se jeho
vlivem významně snižuje výnos
Ekonomický: …, kdy ztráty způsobené zaplevelením
jsou rovny nákladům na regulaci
plevelů
► PŘÍMÁ - konkurence s pěstovanou plodinou
(o vodu, živiny, světlo, prostor)
ŠKODLIVOST PLEVELŮ
► NEPŘÍMÁ
na plevelech přežívají četné choroby, nebo jsou dočasnými hostiteli řady škůdců polních plodin
Např. plevele z čeledi brukvovitých jsou napadány hlenkou kapustovou, která způsobuje nádorovitost kořenů košťálové zeleniny
mnohé plevele poskytují potravu a úkryt živočišným škůdcům
Např. na čeledi brukvovitých: dřepčík, blýskáček, háďátko řepné
snižují produktivitu práce
zvyšují náklady na pěstování
léčivé rostliny - třezalka tečkovaná
- jitrocel, heřmánek pravý
- divizna
- řebříček obecný
pastva včel
humusový materiál
zabránění větrné a vodní erozi
zpevnění břehů
obohacují fytocenózu stanoviště
genofond
UŽITEČNOST PLEVELŮ
Okolnosti zaplevelení polí
jednodušší osevní postupy
vyšší zastoupení ozimů
minimalizace
kultivace
časné jarní setí
sklízecí mlátičky
statková hnojiva
Rozmnožování plevelů
generativní – “semeny”
vegetativní – různými částmi mateřské rostliny
(oddenky, hlízy, šlahouny, aj.)
Rozšiřování “semen” plevelů
vlastní hmotností = barochorie (batychorie)
vlastní silou = autochorie
větrem = anemochorie
vodou = hydrochorie
živočichy = zoochorie
činností člověka = antropochorie
Klasifikační systémy plevelů
■ podle botanického systému (dle čeledí)
■ podle plodin, ve kterých se vyskytují
■ podle vztahu k určitým stanovištím
(polní, luční, lesní, vodní)
■ podle biologických vlastností
■ jednoleté - efemérní
- časně jarní
- pozdně jarní
- ozimé
■ vytrvalé - rozmnožující se převážně generativně
- rozmnožující se vegetativně i generat.
■ parazitické a poloparazitické
Klasifikace plevelů podle
biologických vlastností
Regulace polních plevelů
PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ
1. Zabránění šíření rozmnožovacích orgánů
■ statkovými hnojivy (hnůj, sláma, kejda,
zelené hnojení)
■ osivem
■ včasně provedená sklizeň
■ regulace plevelů na nezemědělské půdě
■ zabránění šíření expanzivních druhů
2. Vytváření vhodných agroekologických
podmínek
■ osevní postupy
■ hnojení, odrůdy, zdravé osivo
■ meliorace
1. Mechanické
■ podmítka
■ orba
■ předseťová příprava aj.
PŘÍMÉ HUBENÍ
2. Speciální fyzikální zásahy
- ■ využití vysokých teplot
- ■ využití elektromagn.záření
- ■ tekutý dusík aj.
3. Biologické prostředky
4. Chemické !
PESTICIDY chemické látky, které slouží v zemědělství k hubení
živých škodlivých činitelů pěstovaných rostlin
PESTICIDY
Herbicidy Insekticidy Fungicidy
ČESKO a SLOVENSKO
herbicidy
71%insekticidy
5%
fungicidy
20%
ostatní
4%
obilniny cukrovka řepka kukuřice brambory
luskoviny chmel vinice ovocné sady zelenina
HERBICIDY
Cílem herbicidu je:
► co největší účinnost na plevele
► co nejmenší fytotoxické působení na
pěstovanou plodinu (tzn. co nejmenší
poškození kulturní rostliny)
chemické látky, které se používají k ničení
nežádoucí vegetace (regulaci zaplevelení)
► popálení listů
► retardace růstu
► deformace rostlin
► barevné změny
Projevy fytotoxického působení:
ROZDĚLENÍ HERBICIDŮ
Z praktického hlediska:
■ Selektivní herbicidy – ničí jen určité
plevele v kulturní plodině aniž by ji
poškozovaly
■ Neselektivní herbicidy (totální) – hubí
všechny rostliny na ošetřeném stanovišti
Podle převažujícího způsobu účinku:
■ Dotykové (kontaktní) – působí hlavně v
místě dotyku s rostlinným pletivem
■ Translokační (systemické) – jsou rostlinou
absorbovány a rozváděny i do těch částí
rostliny, které nebyly látkou přímo
zasaženy
Podle toho, na kterou část rostliny se
herbicid aplikuje:
■ Listové – ošetření je prováděno
během vegetace
■ Kořenové – herbicid je aplikován na
půdu a následně je přijímán kořeny
Podle doby aplikace:
■ Předseťová aplikace – dochází k ošetření
půdy upravené předseťovou přípravou
■ Preemergentní aplikace – herbicid se
použije po zasetí nebo zasázení plodiny,
ale před jejím vzejitím
■ Postemergentní aplikace – ošetření se
provádí na vzešlé plevele v porostech
kulturních rostlin
Podle způsobu účinku:
■ Stimulátory růstu
■ Inhibitory růstu
■ Inhibitory fotosyntézy
■ Inhibitory syntézy aminokyselin
■ Inhibitory biosyntézy karotenoidů
► práškové formy - ve vodě dispergovatelné prášky (DP, WP)
- ve vodě rozpustné prášky (VRP, ST)
► granule dispergované ve vodě – (DF, DG, WG, WGD)
► granule určené pro přímý rozptyl po pozemku
► kapalné formy:
- emulgovatelné koncentráty (EC, EK)
- kapalný koncetrát pro ředění s vodou (SL, LC, KV)
- dispergovatelný koncentrát pro ředění vodou (DK, DC)
- suspenzní koncentrát pro ředění vodou (SK, SC)
Formy herbicidních přípravků: