Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem...

77
California cov kev tiv thaiv thiab kev pab txhawb Tus Npawb Hu Dawb (800) 776-5746 Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam Cov Ntawv Foob Qhov Muaj Cai Lub Yim Hli 2015, Pub. #5573.09 - Hmong Cov cuab yeej no yog txhawm rau pab npaj rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam daim ntawv foob kev muaj cai rau menyuam yaus (hnub nyoog peb xyoo thiab laus dua) lossis cov neeg loj uas raug tsis kam lees rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam. Ntu Ib – Daim Ntawv Foob Kev Tsis Kam Lees ntawm Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam Qhov Muaj Cai: kev ua haujlwm ib kauj ruam zuj zus rau daim ntawv foob tsis kam lees muaj cai rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov kev pab. Ntu Ob – Cov Ntawv Foob: cov duab kab cov lus qhia, cov ntawv foos, cov ntaub ntawv piv txwv, thiab tsab kev cai lij choj thiab cov kev cai uas tswjhwm lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov teebmeem kev muaj cai. Hauv cov ntaub ntawv no, peb siv lo lus “koj yog hais txog tus menyuam (hnub nyoog peb xyoos lossis laus dua) lossis tus neeg loj uas xav thov kev muaj cai rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam. Cov txheej txheem kev foob hauv phau ntawv no yog siv txawv li cov txheej txheem foob rau Early Start cov neeg tau txais kev pab 1

Transcript of Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem...

Page 1: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

California cov kev tiv thaiv thiab kev pab txhawbTus Npawb Hu Dawb (800) 776-5746

Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam Cov Ntawv Foob Qhov Muaj Cai

Lub Yim Hli 2015, Pub. #5573.09 - Hmong

Cov cuab yeej no yog txhawm rau pab npaj rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam daim ntawv foob kev muaj cai rau menyuam yaus (hnub nyoog peb xyoo thiab laus dua) lossis cov neeg loj uas raug tsis kam lees rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam.

Ntu Ib – Daim Ntawv Foob Kev Tsis Kam Lees ntawm Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam Qhov Muaj Cai: kev ua haujlwm ib kauj ruam zuj zus rau daim ntawv foob tsis kam lees muaj cai rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov kev pab.

Ntu Ob – Cov Ntawv Foob: cov duab kab cov lus qhia, cov ntawv foos, cov ntaub ntawv piv txwv, thiab tsab kev cai lij choj thiab cov kev cai uas tswjhwm lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov teebmeem kev muaj cai.

Hauv cov ntaub ntawv no, peb siv lo lus “koj yog hais txog tus menyuam (hnub nyoog peb xyoos lossis laus dua) lossis tus neeg loj uas xav thov kev muaj cai rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam.

Cov txheej txheem kev foob hauv phau ntawv no yog siv txawv li cov txheej txheem foob rau Early Start cov neeg tau txais kev pab (hnub nyoog txij thaum yug txog peb xyoos). Qhov kev pab Early Start muab cov kev pab thiab cov kev txhawb rau cov menyuam yaus hnub nyoog qis dua 3 xyoos uas xav tau kev pab kev kawm thaum ntxov vim tias lawv muaj kev loj hlob qeeb hauv feem kev loj hlob lub hlwb, kev loj hlob ub cev, kev kawm lus thiab hais lus qeeb, kev loj hlob txoj kev nyob nrog lwm tus thiab kev xav, lossis cov txuj ci pab tus kheej. Thov saib peb Nplooj Ntawv hais txog Early Start Cov Kev Pab kom kawm paub txog koj cov cai foob hauv Early Start: http://www.disabilityrightsca.org//pubs/F05701.pdf thiab nyeem Tshooj 12 ntawm Disability Rights California Cov Kev Kawm Tshwj Xeeb: Phau ntawv qhia txog Cov Cai thiab Lub Luag Haujlwm.

1

Page 2: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Cov ntaub ntawv no tsis hais qhia txog lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam qhov muaj cai saug tshem tawm. Yog tias koj npaj tau ua lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam tus neeg tau txais kev pab, tab sis tau raug tshem tawm los ntawm kev muaj cai, thov saib Lo Lus Nug thiab Lus Teb npawb 21 hauv peb Cov Cai raws Lanterman Act nthuav tawm ntawm no: http://www.disabilityrightsca.org/pubs/506301Ch02.pdf

Thov foom lus zoo rau koj qhov kev foob! Peb cia siab tias koj yuav pom cov ntaub ntawv no muaj txiaj ntsig zoo. Yog koj muaj lus nug lossis xav tau kev pab ntau ntxiv, tiv toj rau Disability Rights California (800) 776-5746 lossis koj lub Lub Chaw Haujlwm Pab Txhawb Neeg Qhua Cov Cai hauv cheeb tsam (800) 390-7032.

2

Page 3: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Cov Ncauj Lus

Tshooj 1- Cov Lus Nthuav Tawm thiab Cov Kev Cai Lij Choj/Cov Kev Cai Cuam Tshuam........................................................................................................................6

Mob Yuav Tsum Yog Tshwm Sim Ua Ntej Hnub Nyoog Kaum Yim Xyoo...............7

Tus Mob Yuav Tsum Zoo Li No Txuas Ntxiv Mus Tsis Paub Thaum Twg...............7

Tus Mob Yuav Tsum Yog Mob Xiam Oos Qhab Tas Li............................................7

Tshooj 2 – Ntau Yam Ntawm Kev Xiam Oos Qhab Kev Loj Hlob................................9

Xiam Oos Qhab Kev Txawj Ntse..............................................................................9

Hlwb tsis ua hauj lwm.............................................................................................10

Tsis txawj hais lus..................................................................................................10

Qaug dab peg........................................................................................................11

Feem thib 5th..........................................................................................................12

Qhov Kev Tshwm Sim Ua Ke Qhov Teebmeeem Mob Puas Hlwb lossis Xiam Oos Qhab Kev Kawm....................................................................................................12

Tshooj 3 – Tsim Kev Kuaj Ntsuas ntawm Tus Mob Tsis Txawj Hais Lus, Xiam Oos Qhab Kev Txawj Ntse, lossis Feem Muaj Cai Thib 5th..............................................14

Tsis txawj hais lus..................................................................................................14

DSM-5....................................................................................................................14

DDS Cov Kev Coj Ua Zoo......................................................................................16

Xiam Oos Qhab Kev Txawj Ntse............................................................................17

Feem thib 5th..........................................................................................................19

Tshooj 4 – Cov Txheej Txheem Foob........................................................................21

Ntawv Ceebtoom Txaus.........................................................................................21

Sau Ntawv Thov Foob............................................................................................21

3

Page 4: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Lub Rooj Sib Tham Tsis Raws Cai.........................................................................22

Kev sib kho kom haum...........................................................................................22

Cov ntawv cev lus..................................................................................................23

Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees...................................................................................23

Ncua (Kev ncua sijhawm).......................................................................................24

Cov kws txhais lus..................................................................................................24

Kev mus rau ntawm Thaj Chaw Hais Plaub...........................................................25

Tau Txais Tus Kws Hais Plaub Sib Txawv.............................................................25

Tshooj 5 – Kev Npaj Hais Plaub................................................................................26

Txiav Txim Siab Koj Cov Lus Hais Plaub Raug Cai...............................................26

Suav Sau Cov Pov Thawj.......................................................................................26

Cov Kev Ntsuam Xyuas Yog Dab Tsi?...................................................................27

Lub Hom Phiaj ntawm Qhov Kev Ntsuam Xyuas Yog Dab Tsi?............................27

Vim Li Cas Koj Thiaj Xav Tau Kev Ntsuam Xyuas Qhov Muaj Cai Rau Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam?...............................................................................28

Cov Txheej Txheem Kev Ntsuas Yog Dab Tsi?.....................................................28

Leej Twg Yog Tus Ntsuam Xyuas?........................................................................28

Qhov Kev Ntsuam Xyuas Yuav Tau Teev Tseg Qhov Kev Xiam Oos Qhab Mus Ib Txhis Li Cas?.........................................................................................................28

Yam Kev Ntsuas Twg tau Siv Thaum Qhov Kev Ntsuas?......................................29

Yuav ua li cas yog tias Qhov Kev Ntsuam Xyuas Suav Nrog Cov Ntaub Ntawv uas Tsis Txhawb Rau Qhov Muaj Cai?.........................................................................29

Cov ntawv..............................................................................................................29

Cov pov thawj.........................................................................................................30

4

Page 5: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Cov Pov Thawj Tso Tseg....................................................................................30

Cov Pov Thawj Kws Tshaj Lij.............................................................................31

Cov Npe Xa Cov Pov Thawj thiab Cov Ntsiab Lus Rau Pom.................................36

Cov Lus Qhib.........................................................................................................37

Kev Nug Cov Neeg Ua Pov Thawj.........................................................................37

Lub Chaw Haujlwm Hauv Cheeb Tsam Cov Neeg Ua Pov Thawj......................37

Koj Cov Neeg Ua Pov Thawj..............................................................................37

Cov Lus Kaw/Sau Cov Lus Kawm Luv...................................................................38

Tom Qab Hais Plaub Tas.......................................................................................38

ZAJ LUS 2: Cov ntawv xa nrog ua ke........................................................................40

Ntawv xa nrog ua ke A: COV DUAB KAB QHIA TXOG THOV SAIB XYUAS KEV NCAJ NCEES........................................................................................................41

Cov Ntaub Ntawv Xa Nrog Ua Ke B – Phau Ntawv Qhia Ntsuam Xyuas...............43

NTAWV XA NROG UA KE C - Piv Txwv Cov Ntawv Thov Hloov Tus Kws Hais Plaub......................................................................................................................50

Cov Ntaub Ntawv Xa Nrog Ua Ke D – Cov Piv Txwv Muaj Npe ntawm Cov Pov Thawj thiab Cov Ntawv Sau Tseg..........................................................................52

Cov Ntawv Xa Ua Ke Nrog E - Lub Pabcuam Hauv Cheeb Tsam Tsab Kev Cai Lij Choj Muaj Cai.........................................................................................................54

5

Page 6: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Tshooj 1- Cov Lus Nthuav Tawm thiab Cov Kev Cai Lij Choj/Cov Kev Cai Cuam Tshuam

Yog tias koj tau raug tsis kam lees muaj cai rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov kev pab thiab tsis pom zoo nrog lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam qhov kev txiav txim, koj muaj cai sau ntawv foob. Phau ntawv no muaj cov ntsiab lus tseem ceeb rau koj ntsig txog cov kev cai lij choj cuam tshuam, yuav sau ntawv foob li cas thiab yuav muaj dab tsi tshwm sim thaum sau ntawv foob.

Lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam muaj rau txhua tus neeg uas muaj qhov “xiam oos qhab kev loj hlob” uas tau teev tseg los ntawm Tsab Cai Lanterman Act. Raws li California tsab kev cai lij choj, Tsab Cai Lanterman Act muab cai rau cov neeg muaj qhov xiam oos qhab kev loj hlob kom tau txais cov kev pab txhiab kev txhawb uas tso cai rau lawv nyob tau ywj pheej dua, lub leej muaj txiaj ntsig, thiab nyob ib yam li lwm tus neeg. Tsab Cai Lanterman Act tuaj yeem nrhiav pom hauv Tsab Cai Saib Xyuas Kev Noj Qab Nyob Zoo thiab Kev Qhia Paub ntu 4400-4906. Txog lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam qhov muaj cai, Tsab Cai Saib Xyuas Kev Noj Qab Nyob Zoo thiab Kev Qhia Paub Ntu 4512(a) thiab California Cov Cai Tswj Xyuas (California Code of Regulations (CCR), Zaj Lus 17, Ntu 54000-54002 muab cov kev cai sib xws. Saib http://www.leginfo.ca.gov/calaw.html.

Txhawm rau kom muaj cai rau cov kev pab los ntawm lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam, tus neeg yuav tsum haum raws li cov ntsiab lus ntawm “xiam oos qhab kev loj hlob” tau tsim tawm hauv California. 1

Xiam oos qhab kev loj hlob txhais tau tias yog kev xiam oos qhab uas:

(1) qhov tshwm sim ua ntej tus neeg muaj hnub nyoog txog 18 xyoo 2 ;

(2) txuas ntxiv, lossis tuaj yeem yuav tau ua txuas ntxiv, ua mus tas li; thiab (3) ua rau muaj kev xiam oos qhab mus tas ib txhais rau tus neeg ntawv .

(4) Raws li teev tseg los ntawm Tus Thawj Coj ntawm Qhov Chaw Pabcuam Kev Loj Hlob hauv kev sab laj nrog Tus Thawj Tswjhwm ntawm Lub Chaw Qhia Paub Zej Tsoom, cov ntsiab lus no yuav tsum sauv nrog: (a) hlwb khiav qeeb; (b) xiam oos qhab cov hlwb; (c) qaug dab peg; thiab (d) tsis txawj hais lus. Cov ntsiab lus yuav tsum tau suav nrog “ feem thib 5,” uas yog: (e) tus mob xiam oos qhab pom tias ze rau qhov cuam tshuam txog hlwb ruam qauj; lossis (f) yuav tsum tau txais

1 California cov ntsiab lus ntawm kev xiam oos qhab kev loj hlob sib txawv ntau heev los ntawm tsoomfwv cov ntsiab lus pom nyob ntawm 42 United States Code (USC) Ntu 6001. Txog ntau qhov laj thawj tsis tau tham hauv phau ntawv qhia no, muaj kev sib cav tias California yuav tsum muab kev pab cuam rau cov neeg uas haum raws li tsoomfwv cov ntsiab lus uas dhau los twb siv tsis tau txiaj ntsig zoo. “Rov Qab mus rau Cov Ntaub Ntawv Tseem Ceeb”

2 Cov nab npawb thiab cov ntawv tsis yog ib feem ntawm tsab kev cai tab sis tau muab tso rau pab koj paub txog lub hauv paus ntawm kev thov. “Rov Qab mus rau Cov Ntaub Ntawv Tseem Ceeb”

6

Page 7: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

kev kho ib yam nkaus li yuav tsu tau kho tus khee uas mob ruam qauj, tab sis yuav tsum tsis suav lwm yam mob puas tes puas taw uas yog kev xiam oos qhab lub cev.

Txog lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam qhov muaj cai, koj muaj lub luag haujlwm nrhiav cov pov thawj. Qhov no txhais tau tias koj muaj cov pov thawj uas koj haum raws li txhua tsab kev cai lij choj txhawm rau yeej koj qhov teebmeem.

Mob Yuav Tsum Yog Tshwm Sim Ua Ntej Hnub Nyoog Kaum Yim Xyoo

Lub ntsib lus ntawm kev xiam oos qhab kev loj hlob yuav tsum yog tus mob “tshwm sim ua ntej tus neeg muaj hnub nyoo18 xyoo.” Yog koj muaj hnub nyoog qis dua 18 xyoo thaum lub sijhawm koj sau ntawv foob qhov no yuav tsis raug coj los hais. Yog tias koj hnub nyoog tshaj 18 xyoo, koj yuav tsum tau tsim ib co duab qhi txog koj tus mob zoo li cas thaum muaj hnub nyoog tsib, kaum, nees nkaum lossis ntau xyoo dhau los. Koj yuav tsum tau nrhiav lub tsev kaw, ntaub ntawv khomob thiab lwm yam ntaub ntawv sau tseg tias yuav pab koj ua qhov ntawv. Koj kuj yuav tsum tau nrhiav cov pov thawj uas paub koj thaum koj tseem hluas dua.

Pib txij thaum paub tseeb tias koj tau xiam oos qhab mus as li tam sim no, koj lub hnub nyoog twg los xij. Saib ntu ntawm nplooj 7 F hauv qab no, uas tham txog cov pov thawj kev xiam oos qhab ib txhis.) Tom qab ntawv, txhawm rau ua pov thawj tias muaj qhov xiam oos qhab ua ntej hnub nyoog 18 xyoo, nrhiav los tsim hla cov pov thawj thiab cov ntawv sau tseg uas koj muaj qhov cuam tshuam sib xws ua ntej hnub nyoog 18 xyoo.

Tus Mob Yuav Tsum Zoo Li No Txuas Ntxiv Mus Tsis Paub Thaum Twg

Qhov tseem ceeb kom nco tseg ntawm no yog koj yuav tsum tau muaj pov thawj tias tus mob yuav txuas ntxiv mus txog thaum twg, siv tsis tau rau qhov mus tag ib txhis. Feem ntau ntawm peb cov neeg qhua muaj mob uas yuav mob mus ib txhis. Hauv txhua qhov, nws yog ib qho tsis tuaj yeem siv tau rau lub xeev uas muaj ib qho pab kas phais uas saib xyuas tus mob xiam oos qhab yuav xaus thaum lub sijhawm. Qhov teebmeem no qee zaus los ntawm qhov uas lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam tab tom thov tias tus mob yog “mob puas hlwb.” (Saib ntu 2 hauv qab no ntsig txog cov kev cai cuam tshuam txog “mob puas hlwb.”) Lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam tej zaum yuav hais meej tias yog muaj kev khomob, koj tus mob yuav zoo tau thiab koj yauv tsis xiam oos qhab ntxiv lawm. Hauv cov teebmeem no, koj qhov nyuaj tshaj plaws yuav yog cov pov thawj ntawm lwm qhov teebmeem, xws li kev kho lub hlwb, uas kev siv tshuaj khomob yuav tsis tau yeem daws tau. Yog tias koj ua li ntawv, cov ntsiab lus no yuav tsis tuaj yeem qhia txog teebmeem. Lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam feem ntau yuav teev sijhawm tias koj ua tau raws li lub hauv paus ntawm tus mob. Yog tias tsis tau, koj tseem yuav tsum tau tsim hla ib tus kws tshaj lij kuaj ntsuas.

Tus Mob Yuav Tsum Yog Mob Xiam Oos Qhab Tas Li

7

Page 8: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

DDS cov kev cai teev tseg qhov kev xiam oos qhab ntau xws li “kev xiam oos qhab tseem ceeb ntawm lub hlwb thiab/lossis rab peev xwm kev nyob nrog lwm tus.” 3 Thaum muaj kev puas tag nrho lub hlwb thiab kev nyob nrog lwm tus yuas tsis tuaj yeem yuav kho tau qhov kev xiam oos qhab hnyav no, hauv kev ib txwm siv, qhov no tsuas yog siv tau rau cov neeg thov raws li qhov tsis txawj hais lus, ruam qauj, lossis qaug dab peg vim tias cov kev thov no ua raws li qhov xiam oos qhab kev txawj ntse lossis hom thib 5th yuav tsum tau qhia pom cov mob tag nrho ob qho txhawm rau teev tseg tias lawv muaj mob xiam oos qhab kev txaw ntse lossis haum rau hom mob thib 5th .

“Kev Xiam Oos Qhab Ntau Yam” txhais tau tias muaj qhov kev xiam oos qhab muaj qhov txwv ntau txog peb los yog ntau feem ntawm rab peev xwm ua cov haujlwm tseem ceeb hauv lub neej, xws li txiav txim tias lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam, thiab qhov tsim nyog rau lub hnub nyoog ntawm tus neeg:

(1) Kev-saib xyuas tus kheej;(2) Kev mloog thiab paub txog cov lus;(3) Kev kawm paub;(4) Kev mus los;(5) Kev-coj kev ntawm tus kheej;(6) Rab peev xwm nyob ib leeg; thiab(7) Kev saib xyuas-kev lag luam ntawm tus kheej.

Nco tseg: Ua ntej Lub Yim Hli 11, 2003, tsab kev cai lij choj tsis tas yuav tsum xav tau kev khomob hauv ib feem tshwj xeeb hauv ib feem twg. Yog pom tias tus neeg muaj cai hauv lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam ua ntej ntawv, thiab lub haw pabcuam hauv cheeb tsam tam sim no tau rov qab ntsuas txog nws qhov kev muaj cia, tus neeg tsis tas yuav tsum qhia pom txog kev puas cev peb los yog ntau feem.

Kom haum rau cov qauv xaiv xiam oos qhab hnyav, koj yuav tsum muaj cov pov thawj uas koj muaj qhov kev puas cev yam tsawg kawg peb yam saum toj saud. Kev muab cov hauv paus pov thawj no tau zoo yog ib qho tseem ceeb txhawm rau qhia pom tias koj muaj cai rau cov kev pab thiab kuj tseem qhia pom txog Tus Kws Tswjhwm Kev Cai Lij Choj (ALI) vim li cas thiaj tseem ceeb rau koj qhov tau txais lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov kev pab. Nov koj yuav tsum tsom mus rau muab cov ntaub ntawv rau kws lij choj txog ntau yam txog koj li kev xiam oos qhab thiab qhia meej txog txhua feem uas koj xav tau kev pab

3 California Cov Kev Cai Coj Ua, Zaj Lus 17 (17 CCR) Ntu 54001. “Rov Qab mus rau Cov Ntaub Ntawv Tseem Ceeb”

8

Page 9: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Tshooj 2 – Ntau Yam Ntawm Kev Xiam Oos Qhab Kev Loj Hlob

Cov Kev Xaim Oos Qhab Kev Loj Hlob suav nrog: 4

(1) Kev Xiam Oos Qhab Kev Loj Hlob (feem ntau hu tias “Kev Mob Puas Hlwb”) 5 ;

(2) Hlwb tsis ua hauj lwm;

(3) Qaug dab peg;

(4) Tsis txawj hais lus;

(5) Tus mob xiam oos qhab uas tau pom tias cuam tshuam ze rau kev xiam oos qhab kev txawj ntse lossis rau cov kev khomob uas zoo sib xws rau qhov uas xav tau rau cov neeg muaj kev xiam oos qhab kev txawj ntse (hu tias “hom thib 5th ”).

Xiam Oos Qhab Kev Txawj Ntse

Raws Li Asmeskas Lub Chaw Kho Mob Hlwb Qhov Kev Kuaj Xyuas thiab Phau Ntawv Xab Thib Tib ntawm Kev Mob Hlwb, Kev Hloov Kho Zaum Thib Tsib (DSM-5), 6 xiam oos qhab kev txawj ntse yog ib tus mob tshwm sim thaum lub sijhawm loj hlob suav nrog tag nrho kev txawj ntse thiab kev hloov kho lub luag haujlwm tus mob puas cev thiab puas hlwb, kev nyob nrog lwm tus thiab kev xyaum ua ub no. Ib tus neeg uas xav tau kev ntsuas (kuaj mob) los ntawm lub chaw kuaj mob muaj ntawv tso cai kom pom seb lawv puas tau raws li cov qauv xiam oos qhab ke txawj ntse. Yuav tsum haum rau tag nrho peb yam qauv xaiv txuas ntxiv no:

A. Kev puas rab peev xwm txawj ntse, xws li kev muaj laj thawj, kev daws teebmeem, kev npaj, kev xav tej yam nyuaj, kev hloov pauv, kev kawm ntaub ntawv thiab kev kawm los ntawm qhov tau ua, lees paub los ntawm kev kuaj mob ntsuas thiab kev kuaj ntsuas tus kheej, cov qauv kev xav.

4 Welf. & Inst. Code sec. 4512(a). “Rov Qab mus rau Cov Ntaub Ntawv Tseem Ceeb”

5 Tsab Cai Lanterman Act tau raug hloov kho kom hloov cov ntsiab lus “kev mob puas hlwb” rau “xiam oos qhab kev txawj ntse.” Tej zaum koj twb raug ntsuas ua ntej qhov kev hloov pauv no thiab muaj kev kuaj xyuas txog kev mob hlwb. Txog lub hom phiaj ntawm lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam phau ntawv qhia kev xiam oos qhab no, cov ntsiab lus yog zoo ib yam nkaus, tab sis kev xiam oos qhab kev txawj ntse yog raug raws li cov ntsiab lus hauv kev cai lij choj tam sim no. “Rov Qab mus rau Ntaub Ntawv Tseem Ceeb”

6 DSM-5 yog ib qho hloov kho tshiab ntawm cov tau siv yav dhau los DSM-IV-TR. Ib qho kev ntsuam xyuas tshiab yuav tsum tau siv DSM-5 thiab cov ntsiab lus, “kev xiam oos qhab kev loj hlob” dhau ntawm “xiam oos qhab hlwb.” Tej zaum koj yuav tsum muaj qhov kev ntsuas uas muab kev kuaj xyuas, xws li kev mob hlwb, siv DSM-IV-TR. Yog tias ua tau, koj yuav tsum nug tus kws tshaj lij ua haujlwm ywj pheej rau kev txhuaj xyuas raws li DSM-5 yog tias koj muaj kev kuaj mob dhau los. “Rov Qab mus rau Cov Ntaub Ntawv Tseem Ceeb”

9

Page 10: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

B. Kev puas rab peev xwm hloov kho uas ua tsis tau raws li kev loj hlob thiab cov qauv nyob nrog lwm tus rau tus kheej qhov kev nyob ywj pheej thiab kev ua lub luag haujlwm nyob nrog lwm tus. Yog tias tsis muaj kev txuas ntxiv txhawb, kev hloov pauv xiam oos qhab txwv rau lub luag haujlwm hauv ib los yog ntau txoj haujlwm ntawm kev ua neej nyob niaj hnub, xws li kev sib txuas lus, kev koom nyob nrog lwm tus, thiab kev nyob ib leeg ywj pheej, nyob hauv qhov chaw muaj ntau yam ib puag ncig sib txawv, xws li hauv tsev, tsev kawm, chaw haujlwm, thiab zej zog.

C. Kev pib hloov kho kev xiam oos qhab lub hlwb thiab kev hloov kho thaum ncua sijhawm loj hlob.

Tus kws ntsuam xyuas yuav tsum tau saib xyuas tshwj xeeb ntau theem sib txawv, xws li DSM-5 piav qhia raws li rab peev xwm hloov pauv, thiab tsis yog cov qhab nia IQ, vim tias nws hloov pauv rab peev xwm uas txiav txim txog theem ntawm theem xav tau kev pab txhawb.

Nco tseg: Kev kuaj mob xiam oos qhab kev txawj ntse tuaj yeem ua tau rau cov neeg uas muaj tag nrho cov qhab nia IQ ntawm 71 thiab 75 yog tias lawv muaj qhov kev puas lub cev tseem ceeb hauv feem kev hloov tus cwj pwm muaj npe saum toj saud. Cov kev xaiv ntawm cov kws tshaj lij ua haujlwm ib leeg tej zaum yuav xav tau rau tsim qhov no.

Saib http://www.ddhealthinfo.org kom paub ntaub ntawv ntau ntxiv.

Hlwb tsis ua hauj lwm

Kev Xiam Oos Qhab Hlwb yog lub ntsib lus lub kaus uas piav qhia txog cov xwm txheem uas cuam tshuam kev tswj hwm tus neeg uas mus los tau. Feem ntau nws pib txij thaum yug lossis thaum thawj ob peb xyoos ntawm lub neej. Cov tsos mob hloov pauv mus raws lub sijhawm, tab sis feem ntau tus mob yeej tsis huam ntxiv tuaj. Nws raug mob los ntawm kev puas tsuaj rau ib feem ntawm cov hlwb uas tswjhwm kev hloov chaw mus los thiab cwj pwm ntawm lub cev lossis ua tsis tau cov feem no los txhim kho kom tsim nyog.

Saib http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/cerebralpalsy.html txhawm rau paub ntau ntxiv.

Tsis txawj hais lus

Tsab Cai Lanterman Act siv cov ntsiab lus, “tsis txawj hais lus” ua ib ntawm tsib feem kev xiam oos qhab kev loj hlob. Puav leej yog DSM-IV-TR, nrog rau DSM-5, siv lub ntsiab lus “tsis txawj hais lus.”

DSM-IV-TR tau piav qhia “kev tsis txawj hais lus” los ua ib ntawm tsib Yam Mob Xiam Oos Qhab Kev Loj Hlob (PDDs). Lwm yam PDDs suav nrog Mob Xiam Oos Qhab Kev Loj Hlob Tsis Muaj Lwm Yam Tshwj Xeeb Ntxiv (PDD-NOS), Teebmeem Mob Puas Cev, Cov Kab Mob Rett, thiab Cov Mob Puas Tsuaj Rau Cov Menyuam Yaus. Hauv DSM-IV-TR, txawm tias kev kuaj tus Mob Xiam Oos Qhab Hlwb thiab mob tsis txawj hais lus nws zoo ib yam, lawv muaj qee qhov sib txawv. Thawj qhov uas Kev Mob Puas Hlwb sib txawv li Kev Tsis Txawj Hais Lus

10

Page 11: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

yog kev kuaj mob Tsis Txawj Hais Lus yuav tsum muaj kev poob qab txheej xeeb txog kev hais lus thiab tshwm sim ua ntej hnub nyoog 3 xyoo.

Qee lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam xam tias cov neeg uas Xiam Oos Qhab Hlwb tsis muaj cai rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov kev pab raws li Tsab Cai Lanterman Act feem “kev tsis txawj hais lus.” Qee lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam kuj tseem xam tias cov neeg muaj qhov xiam oos qhab PDD-NOS tsis muaj cai tau txais lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov kev pab raws li “kev tsis txawj hais lus,” txawm li cas los xij lawv yuav muaj cai yav dhau los rau cov kev raws li “feem thib 5th.” (Saib hauv qab no kom paub cov ntaub ntawv ntau ntxiv txog qhov muaj cai raws li “feem thib 5th ”). Qee lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam tso cai rau cov neeg kom muaj cai rau “kev xiam oos qhab ntau,” yog tias lawv muaj cov qhiab nia IQ siab dua, uas muaj qhov nyuaj rau kev sib cais qhov sib txawv los ntawm Mob Hlwb.

Hauv kev saib xyuas zaum tas los no rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam kev muaj cai, cov kws txiav txim plaub ntug feem coob hais tias tsab cai Lanterman Act cov ntsiab lus “kev tsis txawj hais lus” txhais tau tias “kev xiam oos qhab tsis txawj hais lus” hauv DSM-IV-TR (thiab tsis yog Kev Puas Hlwb lossis PDD-NOS). Yog li ntawv, coob tus neeg uas muaj mob Puas Hlwb lossis PDD-NOS tau nrhiav pom tias tsis haum rau cov qauv hauv kev cai lij choj rau lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam qhov muaj cai.

DSM-5 siv kev kuaj xyuas, “Puas Hlwb Tsis Txawj Hais Lus” (ASD). ASD yog lub ntsiab lus tshiab hauv DSM-5 uas ntsig txog Kev Muaj Mob Puas Hlwb Kev Loj Hlob Dhau Los, thaum txhua theem ntawm ntau yam. Qhov no suav nrog tus mob uas tau siv kev sib cais uas hu tias Mob Puas Hlwb Tsis Txawj Hais Lus PDD-NOS, thiab Mob Puas Hlwb. Vim tias DSM-5 yog cov ntaub ntawv tam sim no, qhov kev tshaj tawm no teev tseg qhov muaj cai raws li tsab cai feem Lanterman Act ntawm “kev tsis txawj hais lus” ib yam li “Puas Hlwb Xiam Oos Qhab.” Qhov no xwm yeem nrog yam uas tus kws lij choj hais txog hauv cov kev txiav txim siab daim ntawv foob tshiab.

Koj tuaj yeem muaj kev ntsuas uas kuaj xyuas koj ib qho ntsiab lus dhau los ntawm DSM-IV-TR. Koj yuav tsum tau txais kev ntsuas tshiab lossis muaj ib tus kws tshaj lij los qhia paub txog yuav ua li cas thiaj haum raws li DSM-5 cov qauv xaiv rau qhov mob puas hlwb tsis txawj hais lus.

Saib http://www.ddhealthinfo.org kom paub ntau ntxiv txog mob tsis txawj hais lus thiab lwm yam xiam oos qhab kev loj hlob.

Qaug dab peg

Mob qaug dab peg yog ib tus mob hlwb uas tsim cov mob qaug dab peg. Qaug dab peg tshwm sim thaum muaj cov sab hluav taws xob hauv cov hlwb thiab tuaj yeem ua rau qaug dab peg li ob peb vib nas this mus txog ob peb feeb. Qee tus mob qaug dab peg ua rau mob qaug dab peg sijhawm ntev tab sis qee tus neeg kuj ho mob ua rau hnov qab sijhawm luv. Ntau cov ntaub ntawv ntsig txog mob qaug dab peg tuaj yeem nrhiav pom ntawm no:

11

Page 12: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

http://www.ddhealthinfo.org 

http://www.epilepsyfoundation.org

Feem thib 5 th

Ib tus neeg tuaj yeem nrhiav pom tias muaj kev xiam oos qhab kev loj hlob raws li California Tsab kev cai lij choj txawm tias nws tsis muaj tus mob ib ntawm plaub yam mob muaj npe saum toj sauv los xij (kev mob xiam oos qhab kev txawj ntse, mob tsis txawj hais lus, mob qaug dab peg, lossis mob vwm qaug dab peg). Ib tus neeg tsuas tuaj yeem muaj cai raws yam uas tau mob feem ntau hu tias mob “hom thib 5th ” if he/she yog tias nws:

- Muaj tus mob “zoo sib xws” rau tus mob xiam oos qhab kev txawj ntse; lossis- Yuav tsum tau txais kev khomob “sib xws li” tus neeg muaj mob xiam oos qhab kev loj

hlob.

Tsab kev cai lij choj tsis qhia meej txog yam uas “sib cuam tshuam ze rau” lossis “zoo sib xws rau” tus mob xiam oos qhab kev txawj ntse. Txawm li cas los xij, cov piv txwv tuaj yeem yog tus neeg uas muaj IQ siab dhau rau kev kuaj mob xiam oos qhab kev txawj ntse, tab sis muaj qee yam mob puas lub cev tseem ceeb hauv cov txuj ci hloov kho uas ua rau nws tus yam ntxwv zoo li yog mob xiam oos qhab kev txawj ntse. Raws li sau tseg saum toj saud hauv nqi lus “tus mob qaug dab peg”, tus neeg tau kuaj mob yav dhau los ntawm PDD-NOS tej zaum yuav muaj cai tau txais lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov kev pab raws li kev tsis txawj hais lus, muab kev kuaj mob tshiab ASD hauv DSM-5, lossis raws li feem thib 5th . 7

Qhov Kev Tshwm Sim Ua Ke Qhov Teebmeeem Mob Puas Hlwb lossis Xiam Oos Qhab Kev Kawm

Qee tus neeg muaj mob xiam oos qhab kev loj hlob muaj tus mob tshwm sim teebmeem kev mob hlwb lossis xiam oos qhab kev kawm. Nqi 54000(c)(1) ntawm Zaj Lus ntawm California Tsab Kev Cai Coj Ua teev tseg tias, txhawm rau lub hom phiaj ntawm lub chaw pabcuam hauv ceeb tsam qhov kev muaj cai, lub ntsiab lus “xiam oos qhab kev loj hlob” “yuav tsum tsis suav nro kev xiam oos qhab tes taw” uas yog “mob puas cov hlwb.” Nqi 54000(c)(2) teev tseg tias

7 Raws li kev txiav txim cov lus thov niaj hnub no tau pom txog tus kheej qhov xav tau ntxiv ntawm feem thib 5th kev xiam oos qhab. Cov kws lij choj hauv qhov no txhais lub ntsiab hom kev muaj cai thib 5 th raws li yuav tsum muaj “kev mob puas hlwb thiab rab peev xwm hloov kho tseem ceeb.” Samantha C. v. State Lub Chaw Haujlwm Pabcuam Kev Loj Hlob, 2010 WL 2542214 ntawm 15 (California Lub Tsev Txiav Txim Plaub Thov Txo Lub Txim Lub Rau Hli 25, 2010). Qhov no yuav ua rau nyuaj ntxiv rau kev tsim qhov muaj cai yog tias koj muaj Ib Tus Mob Hlwb, vim yog koj rab peev xwm kev ua haujlwm ntawm cov kev puas yog sib cuam tshuam nrog cov mob tsis txawj hais lus no, tab sis tej zaum koj ho muaj me ntsis los yog tsis muaj mob puas rau lub hlwb. Txawm li cas los xij, yog tias koj twb tau kuaj mob yav dhau los txog Tus Mob Hlwb, koj kuj tseem yuav tau thov kev kuaj ntsuas. “Rov Qab mus rau Cov Ntaub Ntawv Tseem Ceeb”

12

Page 13: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

cov ntsiab lus “xiam oos qhab kev loj hlob” yuav tsum tsis suav nrog tus mob uas yog “xiam oos qhab lub hlwb txog kev kawm.” 8

Nco ntsoov: Txawm hais tias muaj ib tus neeg thov uas muaj tus mob puas hlwb lossis xiam oos qhab kev kawm, qhov no tsis tuaj yeem txwv nws qhov muaj cai rau Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam cov kev pab. Yog tias koj tsis paub tseeb tias yam twg ua rau xeeb muaj tus mob puas cev – tus mob puas hlwb, xiam oos qhab kev kawm, lossis qee yam ntxiv – thov kev ntsuas los ntawm Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam txog xiam oos qhab kev loj hlob. Lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam yuav tsum muab cov kev pab rau cov neeg tau txais kev pab uas muaj qhov xiam oos qhab kev loj hlob txawm tias yog qhov kev xiam oos qhab ntawv tsis cuam tshuam nrog tus mob puas hlwb lossis puas hlwb kev kawm, lossis hlo ob qho los xij.

8 Cov cai no tau tsim muaj hauv Samantha C. ntawm 10. “Rov Qab mus rau Cov Ntaub Ntawv Tseem Ceeb”

13

Page 14: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Tshooj 3 – Tsim Kev Kuaj Ntsuas ntawm Tus Mob Tsis Txawj Hais Lus, Xiam Oos Qhab Kev Txawj Ntse, lossis Feem Muaj Cai Thib 5th

Cov kws npliag siab ua lawv cov kev kuaj xyuas raws li DSM-5 (ua ntej cov ntaub ntawv uas hu tias DSM-IV-TR), kev lees paub kev uaj mob thoob plaws phau ntawv qhia kuaj xyuas txog txoj kev xav. Vim tias tsab cai Lanterman Act cov qauv muaj cai yog sib txawv li DSM cov qauv kuaj mob, koj yuav tsum tau swm nrog koj tus kheej nrog ob qho. Koj tus kws tshaj lij yuav tsum muaj peev xwm pab koj kom nkag siab txog ov ntaub ntawv no kom ntxaws dua. Vim Mob Puas Hlwb thiab Mob Qaug Dab Peg yog paub tau los ntawm kev kuaj ntsuas mob uas cov kws siv tshuaj khomob tuaj yeem ntsuas tau raug, peb yuav tsom mus rau ntawm peb feem uas tseem tshuav, txhua yam ntawm no poob raws li cov kws tshawb fawb txog neeg lub siab.

Tsis txawj hais lus

Thaum siv cov qauv kuaj mob DSM-5 rau Tus Mob Hlwb Tsis Txawj Hais Lus (ASD), cov kws tshaj lij kuaj xyuas tuaj yeem ua sib txawv. Qhov sib txawv no tuaj yeem nce raws li cov laj thawj xws li tus kws tshaj lij li keeb kwm dhau los, cov kev xaiv ntawm cov qauv ntsuas, thiab cov ntaub ntawv uas txiav txim tau zoo heev. Koj yuav tsum tsis txhob sim ua tus tshaj lij kev kuaj ntsuas mob ASD. Cov ntaub ntawv ASD hauv phau ntawv qhia no tau muab ua ib qho pov thawj thiab yuav tsum tsis txhob hloov chaw tus kws tshaj lij li kev kuaj mob los yog cov lus pom. Yog li ntawv, koj yuav tsum ib txwm mus ntsib koj tus kws tshaj lij kom muab lus pom, piav qhia, thiab kuaj mob.

DSM-5

DSM-5 cov qauv xaiv kuaj mob rau tus mob puas hlwb tsis txawj hais lus yog:

A. Kev mob puas rau txoj kev sib txuas lus nrog lwm tus neeg thiab kev cuam tshuam nrog lwm tus neeg thoob plaws txhua qhov chaw, uas tau pom los ntawm cov txuas ntxiv no, tam sim no lossis ntawm keeb kwm dhau los (yuav tsum haum tag nrho 3 tus tsos mob):

1. Tus tsos mob hauv txoj kev xav nyob nrog lwm tus neeg, suav txij kev nyob nrog lwm tus tsis xwm yeem thiab thiab tsis tuaj yeem rov qab thiab hais cov lus sib tham dua; txo qis kev qhia txog yam uas nyiam, txoj kev xav, kev cuam tshuam; ua tsis tau ekv pib lossis teb rau kev sib tham nrog lwm tus neeg.

2. Kev puas hauv tus cwj pwm kev sib txuas lus rau kev nyob nrog lwm tus neeg, suav txij li ntawm kev ua tsis tau zoo ntau yam sib xyaw- kev sib txuas lus uas yog hais lus thiab tsis yog hais lus, kev tham lus uas saib lub ntsiab muag ntawv tsis xwm yeem thiab kev ua lub yeeb yam tes taw thaum tham lus, lossis puas rau kuv nkag siab thiab siv cov kev sib txuas lus tsis yog hais lus, rau tag nrho qhov tsis muaj txoj kev zoo siab thiab tsis muaj kev sib txuas lus uas tsis yog hais lus.

3. Kev puas cev hauv feem kev loj hlob, kev tswjhwm, thiab kev nkag siab txog kev sib cuam tshuam, pib txij li qhov hloov pauv tus cwj pwm nyuaj mus txog qhov kev nyob

14

Page 15: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

nrog lwm tus neeg rau qhov nyuaj qhov sib koom ua si lossis tsim phooj ywg rau cov neeg ua phooj ywg ua ke.

Tshwj xeeb rau cov xwm txheej tam sim no, raws li kev sib txuas lus nrog lwm tus neeg hauv kev puas cev thiab txwv, tus cwj xaiv lus: Theem 1 (xav tau kev pab txhawb), Theem 2 (xav tau kev pab txhawb ntau yam) lossis Theem 3 (xav tau kev pab txhawb ntau yam heev)

B. Kev txwv, tus cwj pwm xaiv lus, kev nyiam, lossis cov haujlwm (yuav tsum haum raws li 2 ntawm 4 tus tsos mob)

1. Kev mloog lub suab lossis rov qab txav mus los, siv cov khoom lossis lo lus hais (xws li kev ua yeeb yam raws lub suab yooj yim, muab cov khoom teeb sib tshooj lossis rub cov khoom, qhog hais lus, rov pauv lo lus hais dua)

2. Hu lo lus qub kom tsum, tsis hloov pauv qhov yuav tau ua raws cov haujlwm niaj hnub lossis ua dab tsi kom raug raws tus cwj pwm siv lo lus lossis tsis yog lo lus (piv txwv li qhov nyuaj tshaj plaws thaum muaj kev hloov pauv me ntsis, muaj qhov sib txawv nrog kev hloov chaw, txoj kev xav ruaj khov, tsim kev coj ua, yuav tsum tau ua qee yam niaj hnub lossis noj qee yam khoom noj txhua hnub)

3. Muaj qhov txwv ntau, kev tuav tswj uas tsis xwm yeem hauv kev txhob txwm lossis mob siab rau ua (xws li muab tso ua ke ruaj khov rau/kev mob siab rau nrog yam khoom tsis xwm yeem, siv sijhawm ntau dhau ua tej yam ub no lossis nyiam perseverative)

4. Cus dhau- lossis ua ub no cus dhau rau kev yam lus pom lossis yam kev nyiam tsis xwm yeem hauv kev piav thoob plaws ntawm ib puag ncig (xws li pom muaj qhov sib txawv rau kev muaj mob/qhob kub qhov sov, tshaj cov lus teb rau cov suab tshwj xeeb lossis cov kab lus, paub txog tus ntxhiab tsw lossis kov cov khoom, kev txav mus rau qhov pom kev lossis txav mus los)

Tshwj xeeb rau cov xwm txheej tam sim no, raws li kev sib txuas lus nrog lwm tus neeg hauv kev puas cev thiab txwv, tus cwj xaiv lus: Theem 1 (xav tau kev pab txhawb), Theem 2 (xav tau kev pab txhawb ntau yam) lossis Theem 3 (xav tau kev pab txhawb ntau yam heev)

C. Cov tsos mob yuav tsum tau tshwm sim thaum tseem yog menyuam me ) tab sis yuav tsis ua kom paub tseeb mus txog thaum cov xyoo tom qab ntawv)

D. Cov tsos mob puas cev tseem ceeb hauv kev ua haujlwm txhua hnub

E. Cov kev sib cuam tshuam no tsis piav qhia ntxaws txog xiam oos qhab kev txawj ntse lossis kev loj hlob raws lub ntiaj teb qeeb

Nplooj 51 ntawm DSM-5 cov ntsiab lus piav qhia, “Cov neeg uas mob siab rau mus kuaj tau zoo txog DSM-IV ntawm tus mob tsis txawj hais lus, Mob Hlwb, lossis mob xiam oos qhab kev loj hlob tsis muaj qhov tshwj xeeb yuav tsum tau muab kev kuaj xyuas ntawm tus mob hlwb tsis txawj hais lus. Cov neeg uas tau muaj qhov puas rau lub cev hauv feem kev sib txuas lus nrog lwm tus neeg tab sis cov tsos mob ho tsis haum raws li cov qauv xaiv rau kev mob puas hlwb tsis txawj hais lus yauv tsum tau raug ntsuas rau kev xiam oos qhab kev tham nrog lwm tus.”

15

Page 16: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

DDS Cov Kev Coj Ua Zoo

DDS tau nthuav tawm Tus Mob Tsis Meej Pem: Phau Ntawv Qhia Cov Qauv Ua Tau Zoo rau Kev Kuaj Mob, Kuaj Ntsuas thiab Ntsuam Xyuas. 9 Phau ntawv no qhia txog cov feem txuas ntxiv no ntawm cov kev coj tau zoo hauv kev ntsuas: tshuaj xyuas cov ntaub ntawv sau tseg; ntsuas cov kev khomob; xam phaj niam txiv/tus saib xyuas; cov ntsuas ncaj qha nrog niam txiv (xam phaj, tshuaj ntsuam xyuas ncaj qha); ntsuas txog txoj kev xav (ntsuas txog lub tswv yim, ntsuas rab peev xwm ua haujlwm, ntsuam xyuas txog kev mob hlwb); ntsuas kev sib txuas lus; ntsuas kev paub thiab rab peev xwm nyob nrog lwm tus; tus cwj pwm txwv, qhov nyiam thiab cov haujlwm; tsev neeg rab peev xwm. Kev tshwj xeeb, Phau Ntawv Qhia Qhov Ua Tau Zoo teev tseg tias Kev Xam Phaj Tus Mob Tsis Txawj Hais Lus – Hloov kho (ADI-R) yog cov qauv muaj tseeb tshaj plaws los ntsuas kom paub txog keeb kwm kev loj hlob thaum yau txog tus cwj pwm mob hlwb. Qhov ADI-R, thaum sib txuas nrog Cov Sijhawm Tshuaj Ntsuam Kev Tsis Txawj Hais Lus (“ADOS,” lwm cov qauv txheej txheem ntsuas), yuav tsim tau cov ntaub ntawv uas ntseeg tau 85% kev kuaj mob tau los. 10 Txawm li cas los xij, vim yog cov chaw pabcuam yog muaj rau tus neeg thov lossis nws lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam, yuav tsum tsis txhob ua raws nraim li phau ntawv qhia no xwb.

Muaj ntau qhov kev kuaj ntsuas mob hlwb uas pom tias zoo sib xws li kev kuaj mob tsis txawj hais lus. Cov no suav nrog Kev Kuaj Tus Mob Feeb Tsis Meej, Kuaj Mob Tsis Meej Pwm Menyuam Yaus, Teebmeem Mob Ntawm Cov Menyuam Yaus, thiab Mob Siab Rau Kuaj Tus Mob Puas Cev/Puas Siab (Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder (ADHD)). Thaum DSM-IV-TR teev tseg tias mob tsis txawj hais lus thiab ADHD yog kuaj ua ke tsis tau (nplooj 74), DSM-5 txhawb kom muaj kev kuaj xyuas ua ken rog txhawm rau paub zoo dua txog tus neeg thiab ua rau pab nrhiav txoj hauv kev kho ntxiv.

Qhov siv txawv ntawm cov mob no, ALJs qhia tseeb txog qhov ua tau zoo ntawm cov kws tshaj lij kuaj ntsuas, nrog rau tus cwj pwm mob sib txawv feem ntau yog qhia rau pom los ntawm cov neeg muaj kev kuaj mob sib txawv. Piv txwv tias, Phau Ntawv Qhia Qhov Ua Tau Zoo piav qhia tias tus neeg muaj mob tsis txawj hais lus yuav muaj peev xwm mob siab rau ua qee txoj haujlwm nob hauv qhov uas nws tsis tshua nyiam, tab sis mas tus neeg mob ADHD yuav muaj qhov nyuaj rau kev mob siab rau ua qee yam haujlwm. Qhov zoo ib yam nkaus, tus neeg mob tsis txawj hais lus yuav tsis nplog tej tej tus cwj pwm uas ua tsis tsim nyog, tab sis tus neeg Muaj Qhov Txawv Txav Hauv Lub Cev yauv xav npog tus cwj pwm uas nws paub tias uatsis yog. 11 Hauv kev txiav txim saib qhov tsis txaus saib, rau piv txwv li, ALJ yuav sau tseg tias Tus

9 http://www.dds.ca.gov/Autism/docs/ASD_Best_Practice2002.pdf. “Rov Qab mus rau Cov Ntaub Ntawv Tseem Ceeb”

10 Cronin, Pegeen, PhD., Chav Qhuab Qhia: “Cov Lus Pom Txog Txoj Kev Xav ntawm Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam Qhov Muaj Cai”, 06/07/2011 ntawm Zej Tsoom Lub Rooj Sab Laj hauv Los Angeles. “Rov Qab mus rau Cov Ntaub Ntawv Tseem Ceeb”

11 http://www.dds.ca.gov/Autism/docs/ASD_Best Practice2002.pdf, nplooj 121-22. “Rov Qab mus rau Cov Ntaub Ntawv Tseem Ceeb”

16

Page 17: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Neeg Thov tau ntxub nws tus kheej thiab dhau ua ib tus neeg muaj kev nyuaj siab vim qhov nws qhov teebmeem nto quab ncaug thiab nws raug rau txim. Txog qhov no, cov kws npliag neeg lub siab uas muaj kev tshaj lij ua pov thawj rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam tej zaum yuav suav sau lub ntsiab lus tias tus neeg mob tsis txawj hais lus yuav tsis quav ntsej txog lwm tus neeg yuav hais li cas lossis xav li cas rau nws. Hauv qhov piv txwv no, ALJ tus uas tsis muaj kev paub tshwj xeeb txog kev npliag siab yuav muaj peev xwm tshawb nrhiav cov pov thawj ntawm tus neeg thov tus cwj pwm nrog rau qee cov ntaub ntawv tseem ceeb ntawm tus kws tshaj lij.

Xiam Oos Qhab Kev Txawj Ntse

Qhov haum rau kev xiam oos qhab kev txawj ntse tuaj yeem yog ib qho nyuaj rau kev nrhiav pov thawj los hais qhia vim tias kev tshawb fawb ua raws li cov qauv coj nruj tau tsim zaum plaub hauv DSM-5. Lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam muaj kev tshaj lij tsis tshua muaj ua yuam kev cov qauv txheej txheem no. Txawm li cas los xij, yog tias koj sab laj nrog ib tus kws tshaj lij, ces nws yuav muaj peev xwm qhia koj yog tias muaj ib qho ua tsis raug hauv lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov kev sim ua lossis cov ntsuas tau los.

Lub hauv paus tseem ceeb ntawm kev xiam oos qhab kev txawj ntse yog xiam oos qhab rab peev xwm ua haujlwm ntawm cov hlwb (Tus Qauv A) thiab qhov kev puas cev txog rab peev xwm kev ua lub luag haujwm niaj hnub, raws li tau sib piv txog tus neeg koom nrog uas muaj hnub nyoog, yog pojniam lossis txivneej, thiab kab lis kev cai sib xws (Tus Qauv B) nrog cov tshwm sim thaum lub sijhawm kev loj hlob (Tus Qauv C). DSM-5, nplooj 37.

“Tus Qauv A yog ntsig txog rab peev xwm lub hlwb uas cuam tshuam nrog kev muaj laj thawj daws teebmeem, kev npaj, kev xav tej yam nyuaj, kev hloov kho, kev kawm los ntawm kev qhia thiab kev paub dhau los, thiab kev nkag siab xyaum ua.” DSM-5, nplooj 37. Feem ntau nws ntsuam xyuas los ntawm cov ntaub ntawv ntsuas kev txawj ntse uas tau muab cov qhab nia lus nug txog kev txawj ntse (IQ) rau koj. Qhov kev kuaj ntsuas ntawm qhov kev xiam oos qhab kev txawj ntse theem nrab teev tseg tias tus neeg muaj IQ li ntawm 50-55 yuav luag txog 70. Txawm li cas los xij, muaj qhov kev ntsuas tsis raug li ntawm 5 qhab nias hauv qhov kev ntsuas IQ, yog li ntawv cov kws tshaj lij qhov kuaj xyuas xiam oos qhab kev txawj ntse hauv tus neeg li IQ li ntawm 70 thiab 75, yog tias nws muaj qhov kev puas cev tsis xwm yeem hauv kev hloov tus cwj pwm. Hauv qhov kev coj ua, tsis tshua muaj qhov ntau tshaj rau ALJ kom nrhiav qhov muaj cai yog neeg xiam oos qhab kev txawj ntse thaum tus neeg thov muaj IQ li ntawm 70-75. OAH qhov kev txiav txim muaj feem yuav siv cov duab kab IQ txiav tawm li ntawm 69 rau kev xiam oos qhab kev txawj ntse, tau txais cov qhab nia li ntawm 70-75 rau feem thib 5th qhov muaj cai. Los ntawm cov neeg pab txhawb txoj kev xav, ib tus neeg thov uas muaj IQ li ntawm 70-75 yuav tau sib cav tias qhov kev ntsuas tsis raug, suav nrog nws li qhab nia IQ nrog qhov xiam oos qhab kev txawj ntse. Txawm li cas los xij, qhov ua li no tau muaj qhov ua tiav ntau nyob rau tam sim no.

Tus Qauv B ntsuas rab peev xwm hloov pauv, lossis “tus neeg ua tau raws li cov qauv txheej txheem hauv zej zog npaum li cas ntawm kev nyob ib leeg ywj pheej thiab ua lub luag haujlwm nyob nrog lwm tus, hauv kev sib piv rau lwm tus neeg uas muaj hnub nyoog thiab keeb kwm

17

Page 18: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

zoo ib yam.” DSM-5, nplooj 37. DSM-5 teev tseg tias qhov ntawv tuaj yeem ntsuas kev puas rab peev xwm hloov pauv los ntawm lub chaw kuaj ntsuas qhov kev ntsuam xyuas txog tus neeg, nrog rau cov qauv ntsuas ua tiav los ntawm cov neeg uas paub tus neeg no zoo.

DSM-5 piav qhia tias rab peev xwm hloov pauv cuam tshuam nrog kev hloov pauv muaj laj thawj hauv peb yam:

1) Lub tswv yim (kev kawm paub): Kev nco tau, kev paub lus, kev nyeem, sau, ua lej, qhov ua tau ntawm cov kev paub tau xyaum, daws teebmeem, kev hloov kho hauv qhov xwm txheej tshiab.

2) Kev nyob nrog lwm tus: Kev paub txog lwm tus neeg txoj kev xav, lub siab xav, thiab kev paub, mob siab rau lwm tus, txuj ci kev tsim phooj ywg, txuj ci sib txuas lus, kev hloov kho nyob nrog lwm tus.

3) Kev xyaum ua: Kev kawm thiab tswjhwm tus kheej thoob plaws lub chaw kawm suav nrog saib xyuas tus kheej, kev ua haujlwm, kev tuav tswj nyiaj txiag, kev so ua si, coj tus cwj pwm, thiab kev npaj lub luag haujlwm.

Tus Qauv B ua tau thaum, hauv qhov kev saib xyuas ncaj qha rau kev puas hlwb, tus neeg muaj kev puas cev yam tsawg kawg ib qho, ntau tsawv uas lawv xav tau kev pab txhawb txuas ntxiv rau qhov ua tau raug hauv ib los yog ntau yam hauv lub neej (lub tsev kawm, chaw haujlwm, hauv tsev, lossis hauv zej zog). DSM-5, nplooj 38.

Tus Qauv B yog ib feem uas Cuam Tshuam Nrog Cov Chaw Sawv Cev Pabcuam Hauv Cheeb Tsam (ARCA) Phau Ntawv Qhia 12 tsawg dua li DSM-5 cov qauv tshuaj xyuas. Hauv kev ntsuas txog rab peev xwm hloov pauv, Phau ntawv qhia tsis suav cov tsos mob ua rau muaj tus mob puas hlwb. 13 DSM-5, rov qab qees, lub xeev uas “Kuaj tus mob xiam oos qhab kev txawj ntse yuav tsum tau tsim ib co qauv thaum twg los xij uas tau raws li Tus Auv A, B thiab C. DSM-5, nplooj 39. Kev mob puas hlwb txuas ntxiv cuam tshuam ua ke nrog kev xiam oos qhab kev txawj ntse ntau dua cov pej xeem feem coob peb txog plaub zaug lossis tshaj saud. DSM-5, nplooj 40. Thaum lawv muaj qhov sib cuam tshuam ua ke ntau dua nrog xiam oos qhab puas hlwb, nws yog ib qho nyuaj rau tsis suav tus neeg vim tias lawv. Txawm li cas los xij Phau Ntawv Qhia ARCA yog hais txog feem muaj cai thiab 5th, lub tsev hais plaub kuj tseem thov cov qauv zoo no coj los txiav txim saib txog qhov muaj cai rau kev xiam oos qhab kev txawm ntse.

Nws yuav tsum tau sau tias kev puas cev txog rab peev xwm hloov pauv tam sim no yog los ntawm tus mob hlwb tsis tuaj yeem yuav yog los ntawm lub hauv paus “Mob Ib Leeg”. Cov hauv paus ntawv tsis suav kev mob puas hlwb uas puas rau rab peev xwm tau xam tias yog

12 http://www.arcanet.org/pdfs/5th.category.guidelines.pdf. “Rov Qab mus rau Cov Ntaub Ntawv Tseem Ceeb”

13 www.arcanet.org/pdfs/5th.category.guidelines.pdf, nplooj 3. “Rov Qab mus rau Cov Ntaub Ntawv Tseem Ceeb”

18

Page 19: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

los ntawm tus mob puas hlwb. Tus neeg thov uas muaj rab peev xwm hloov pauv tsawg yuav muaj mob txuas ntxiv los ntawm qhov kev mob hlwb uas tuaj yeem yog lub hauv pauv “Mob Ib Leeg” kom txog thaum nws tus mob tsis raug xam tias ua rau muaj mob hlwb. Saib Samantha C. v. State Dept. of Developmental Services, 185 Cal. App. 4th 1462, 1493 (2010).

Thaum kawg, txawm li cas los xij, Tus Qauv B tsis tshua tshwm sim tej yam nyuaj rau tus neeg thov qhov muaj cai. Txawm tias nws muaj peev xwm rau tus neeg thov kom txaus siab nrog Tus Qauv A thiab tsis yog Tus Qauv B, thiab tus neeg thov uas muaj IQ qis dua 70 yuav xam tias yog muaj qhov puas lub cev yam tsawg kawg ob feem txuj ci muaj npe saum toj saud. Tsis tas li ntawv xwb, vim tias qhov kev txiav txim siab tau sib tshooj hauv cov qauv, tus neeg thov uas tau txaus siab nrog Lub Hauv Paus Tseem Ceeb Kev Xiam Oos Qhab tej zaum yuav txaus siab nrog Tus qauv B.

Tus Qauv C tau raug xam tias yog Ua Ntej Hnub Nyoog Kaum Yim Xyoo, thiab yog li ntawv tsis muaj qhov nyuaj ntxiv rau lwm feem ntawv tus neeg thov ntxiv.

Feem thib 5 th

Qhov muaj cai feem thib 5th yog feem raws kev cai lij choj, tsis yog kev khomob lossis kev kuaj mob hlwb. Txawm li cas los xij, cov kws npliag siab thiab lwm cov kws tshaj lij tuaj yeem muab lub tswv yim, raws li cov pov thawj, coj los pab ua pov thawj txog feem muaj cai thib 5th.

Feem thib 5th suav nrog ob txoj kev xaiv sib txawv rau qhov muaj cai: 1. Tus mob xiam oos qhab uas tau pom tias ze rau qhov cuam tshuam txog kev xiam oos

qhab kev txawj ntse.2. Tus mob xiam oos qhab yuav tsum tau kho sib txws li kev kho cov neeg mob uas muaj

mob xiam oos qhab kev txawj ntse.

Vim yog tsab kev cai Lanterman Act tsuas yog tau hloov kho los hloov cov ntsiab lus “mob hlwb khiav qeeb” mus rau lub ntsiab lus “xiam oos qhab kev txawj ntse,” cov chaw daws kev tsis txaus siab thiab tsev hais plaub cov kev txiav txim feem ntau dhau los siv lub ntsiab lus “mob hlwb khiav qeeb”

Txoj kev xaiv “cuam tshuam sib ze” tau siv rau tus mob uas “yuav luag zoo ib yam li tus mob hlwb khiav qeeb,” nrog rau ntau qhov zoo ib yam, los yog yuav luag zoo ib yam, cov feem uas yuav tsum tau saib seb puas yog tus neeg mob hlwb khiav qeeb.” Mason v. Lub Chaw Haujlwm Tswjhwm Hais Daws Kev Tsis Txaus Siab, 89 Cal. App. 4th 1119, 1129 (2001). Hauv qhov kev coj ua, qhov no feem ntau txhais tias cov qhab nia IQ yog li ntawm 70 thiab 75 nrog cov qhab nia rab peev xwm kev hloov pauv hauv qhov xiam oos qhab kev txawj ntse. Txawm li cas los xij, yog tias cov qhab nia IQ tau li ntawm 70 thiab 75 yog nyob hauv “thaj tsam tsis raug” rau kev xiam oos qhab kev txawj ntse, thaum cov neeg muaj qhab nia IQ siab dua 75 tuaj yeem yog muaj cai raws Feem Thib 5th.

Qhov kev xaiv “khomob sib xws” siv rau tus mob uas yuav tau kho, tsis yog yuav saib raws cov nyiaj pab los xwb, kev khomob yuav tsum kho rau tus neeg xiam oos qhab kev txawj ntse.

19

Page 20: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

(Cov qhab nia nyob hauv qab-theem nruab nrab kev txawj ntse thiab hloov kho rab peev xwm kuj yuav pab ua pov thawj muaj cai rau “cov kev khomob sib xws.) “Kev khomob” ib txwm tau txhais lub ntsiab lus nqaim. Lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam phau ntawv qhia tau teev tseg tias cov neeg muaj qhov xiam oos qhab kev txawj ntse yuav tsum tau txais kev kho xws li qhia txuj ci rau tsis yog yuav txhawb siab nkaus xwb; yuav tsum muab cov kev qhia paub sijhawm ntev tsis yog cov kev qhia paub sijhawm luv xwb, muaj cov kev qhia txog kev hais daws; kho kom hloov mus tsis yog kho kom zoo li qub xwb; qhia kev paub ua ib kauj ruam piav qhia ib qho me zuj zus, qhia kom sib txuas ncua ua ntau lwm; thiab txhawb txoj kev kawm nrog kev hloov pauv thoob plaws ntau feem txuj ci.

Txawm li cas los xij, nyob rau tam sim no hauv California Lub Chaw Saib Xyuas Kev Txiav Txim Plaub Ntug (California Court of Appeals) tau qhia txog lub ntsiab lus ntawm “kev kho mob” suav nrog “pab ua mov zaub noj, kev caij tsheb zej tsoom mus los, kev tuav tswj nyiaj txiag, kho kom zoo li qub thiab qhia paub kev ua haujlwm, qhia cov txuj ci nyob ib leeg, cov kev qhia tshwj xeeeb, thiab txuj ci kev hloov kho tus kheej, thiab pab txhawb rau kev ua haujlwm.” Samantha C. v. State Dept. of Developmental Services, 185 Cal. App. 4th 1462, 1493 (2010). Nws yog ib qho kev taw qhia muaj nuj nqis ntawm koj daim ntawv thov kom rov hais plaub dua tias nws yog tus qauv ntawm kev cai lij choj uas siv tau tam sim no.

Saib tus qauv B txog Phau Ntawv Qhai Ntsuam Xyuas uas tuaj yeem muab rau ib tus kws ntsuam xyuas los txiav txim siab seb puas yog tus neeg muaj kev xiam oos qhab kev loj hlob raws li Tsab Cai Pabcuam Kev Xiam Oos Qhab Kev Loj Hlob.

Saib “Feem Muaj Cai Thib 5th” hauv peb tus website ntawm http://www.disabilityrightsca.org/pubs/551001.pdf kom paub ntau ntxiv txog kev tsim qhov muaj cai hauv lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam raws li Feem Thib 5th.

20

Page 21: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Tshooj 4 – Cov Txheej Txheem Foob

Ntawv Ceebtoom Txaus

Koj muaj cai kom tau txais ib tsab ntawv sau ceebtoom qhov kev txiav txim (NOA) yog tias lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam hais tias “tsis tau” rau qhov koj thov. Lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam tsab ntawv ceebtoom yuav tsum qhia rau koj paub tias nws siv tsab kev cai lij choj twg los txiav txim siab qhov no thiab qhov tseeb uas ua rau nws tsis kam lees. Cov ntaub ntawv no pab koj xaiv seb koj puas yuav sau ntawv foob, thiab nws pab koj npaj rau koj daim ntawv foob. Tsab ntawv ceebtoom yuav tsum hais tias:

- lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam yuav ua dab tsi

- vim li cas lawv thiaj ua li no

- thaum twg lawv ua li no

- tsab kev cai lij choj, cai, lossis tsab cai uas lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam thov cia lawv ua li no

- yuav sau ntawv thov rov hais plaub dua li cas thiab xa mus twg

- hnub tag sijhawm sau ntawv foob

- cov ntaub ntawv ntsig txog muaj dab tsi tshwm sim hauv cov txheej txheem foob

- yuav tshuaj xyuas koj lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam cov ntawv sau tseg li cas

- yuav tau txais kev pab txhawb nyob rau qhov twg.

Thaum koj tau txais NOA, koj tuaj yeem sau ntawv foob yog tias koj tsis pom zoo. Koj yuav tsum tau sau daim ntawv thov kom rov hais plaub dua nyob hauv 30 hnub txij hnub koj tau txais NOA. Yog tias lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam tsis kam lees, txiav lossis tshem tawm cov kev pab yam tsis ceebtoom rau koj, koj tuaj yeem sau ntawv foob kom saib xyuas kev ncaj ncees – koj tsis tas yuav tsum muaj NOA txhawm rau sau ntawv thov rov hais plaub. Tsuas yog yuav tsum sau Daim Foos Thov Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees, uas yog nrhiav pom nyob ntawm http://www.dds.ca.gov/Forms/FairHearing/DS1805.pdf.

Sau Ntawv Thov Foob

Txhawm rau sau ntawv thov saib xyuas kev ncaj ncees, sau thiab xa Daim Ntawv Foos Thov Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees uas lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam xa nrog koj daim NOA. Xa koj daim ntawv thov saib xyuas kev ncaj ncees thov rau koj lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam. Yog tias koj tsis paub tseeb tias yuav xa daim ntawv foob rau leej twg, xa nws mus rau koj lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam thiab Lub Chaw Haujlwm Tuav Tswj Ntawv Foob ntawm 2349 Gateway Oaks Drive, Suite 200, Sacramento, CA 95833 lossis muab nws fev rau (916) 376-6318.

21

Page 22: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Lub Rooj Sib Tham Tsis Raws Cai

Thaum koj sau Daim Ntawv Foos Thov Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees, koj muaj hauv kev xaiv kom muaj lub rooj sib tham sab hauv thiab/lossis kev sib hais ob tog nrog lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam ua ntej thov saib xyuas kev ncaj ncees. Lub rooj sib tham ntawm ob tog yog thawj kauj ruam hauv cov txheej txheem thov rov hais plaub dua. Nws yog lub rooj sib tham ntawm koj (thiab koj tus neeg sawv cev, yog tias koj muaj ib tus neeg sawv cev) thiab lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam tus neeg sawv cev. Lub hom phiaj yog txhawm rau hais daws qhov teebmeem lossis yam tsawg kawg ua kom qhov teebmeem me thaum saib xyuas kev ncaj ncees. Nov yog koj lub caij nyoog kom ntsib nrog lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam tus thawj tswjhwm thiab tham nrog nws kom ua rau koj muaj cai tau txais lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov kev pab. Koj tsis tas yuav tsum tau koom nrog hauv lub rooj sib tham ob tog tab sis yog tias koj thov ib koom ib zaug, ces lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam yuav pom zoo ib zaug. Cov Ntaub Ntawv Sijhawm Thov Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees suav nrog hauv Cov Ntawv Xa Nrog Ua Ke A.

Nyob hauv 5 hnub ua haujlwm tom qab lub rooj sib tham ob tog, tus thawj coj hauv lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam los yog tus neeg sawv cev rau tus thawj coj yuav tsum xa tsab ntawv sau txiav txim siab rau koj. Tsab ntawv txiav txim yuav tsum qhia txog txhua qhov teebmeem uas tau nthuav tawm thaum lub rooj sib tham ob tog, xaiv txhua qhov teebmeem uas tau teev tseg, teev tseg txog txhua lub ntsiab lus txhawb rau txhua qhov kev txiav txim siab, thiab qhia txog cov kev cai lij choj, cov kev cai thiab cov cai raws li qhov kev txiav txim siab tau ua raws. Nws kuj yuav tsum tau piav qhia yuav sau ntawv thov saib xyuas txog qhov kev txiav txim dua li cas.

Yog tias koj pom zoo nrog qhov kev txiav txim siab ob tog, koj tuaj yeem thim tawm koj daim ntawv thov rau thov saib xyuas kev ncaj ncees uas yog sau daim ntawv foos “Ceebtoom Kev Hais Daws” tau muab los ntawm lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam. Qhov kev txiav txim siab yuav siv tau 10 hnub tom qab lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam tau txais “Tsab Ntawv Ceebtoom Kev Hais Daws.”

Yog tias koj tsis pom zoo nrog qhov kev txiav txim tsis raws cai, koj qhia pom txog qhov kev tsis pom zoo los ntawm kev txuas ntxiv nrog cov sijhawm teem kev sib hais ob tog lossis saib xyuas kev ncaj ncees.

Kev sib kho kom haum

Yog koj tsis pom zoo nrog qhov kev txiav txim siab hauv kev sib tham tsis raws cai, kauj ruam txuas ntxiv yog kev sib hais ob tog. Koj lossis lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam tuaj yeem xaiv tsis koom nrog hauv qhov kev sib kho kom haum. Ntau lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam tsis koom nrog. Yog koj thov kom sib hais kom nkag siab Yog koj thov sib kho kom haum thiab lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam teb tias “tsis tau,” ces kauj ruam txuas ntxiv yog thov saib xyuas kev ncaj ncees.

22

Page 23: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Qhov kev sib kho kom haum yog ib lub rooj sib tham uas ib tus neeg ua haujlwm ywj pheej, tus kws sib kho kom haum tau txais kev qhia paub ntsib nrog koj thiab lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam tus neeg sawv cev. Nws siv sijhawm nyob hauv 30 hnub thaum koj thov sau ntawv foob. Tus kws kho kom haum yuav nrhiav kom paub lub hauv paus thiab nrhiav txoj hauv kev daws tshiab. Tus kws kho kom haum tsis muaj lub hwj chim yuam kom ob tob pom zoo. Yog tias nej ob tog pom zoo, nej kos npe rau daim ntawv pom zoo thiab tso tseg cov txheej txheem foob. Yog tias nej tsis pom zoo, nej mus rau chaw saib xyuas kev ncaj ncees.

Txhua tus yuav tsum mob siab rau txog kev sib hais ob tog. Kev kho kom haum feem ntau yog lub tswv yim zoo vim tias nws muab txoj hauv kev zoo rau koj thiab lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam kom muaj kev pom zoo. Tus kws kho kom haum ua haujlwm ywj pheej, thiab mob siab rau pab koj kom muaj kev pom zoo. Txawm li cas los xij, nws siv sijhawm me ntsis. Dhau ntawm qhov ntawv, koj tsis muaj dab tsi yuav poob. Txawm tias kev hais kom haum siv tsis tau rau koj los xij, koj yuav muaj ntau cov ntaub ntawv ntsig txog lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam qhov teembeem. Cov ntaub ntawv no tuaj yeem pab koj thaum saib xyuas kev ncaj ncees. Yog koj xav tias tsis muaj txoj hauv kev yuav pom zoo, koj tuaj yeem xaiv TSIS sib hais kom haum (hu tias “zam” kev sib hais ob tog”.. Tab sis, coob tus neeg uas xav tias tsis muaj txoj hauv kev yuav muaj qhov pom zoo tab sis thaum kawg kuj mus txog qhov pom zoo hauv qhov kev hais kom haum. Yog tias koj lossis lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam zam kev hais kom haum, seb koj puas tau npaj txhij rau kev hais plaub. Koj qhov kev hais plaub yuav teem sijhawm sai dua yog tias koj mus rau qhov sib hais kom haum.

Cov ntawv cev lus

Tsab ntawv cev lus yog tsab ntawv thov rau tus thawj tswj kev cai lij choj kom txiav txim siab qee yam ua ntej hais plaub. Cov piv txwv ntawm cov ntawv cev lus suav nrog cov ntawv cev lus kom tso tseg raws li cov kev cai lij choj tsim nyog ntawm qhov txwv lossis cov ntawv cev lus kom zam kev liam txim.

Tsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws yuav yog ib phau ntawv qhia muaj txiaj ntsig zoo teb rau cov ntawv cev lus. Qhov APA tuaj yeem pom nyob ntawm http://www.dgs.ca.gov/oah/GeneralJurisdiction/APAHearings.aspx.

Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees

Kauj ruam kawg hauv cov txheej txheem foob yog thov saib xyuas kev ncaj ncees. Nws siv sijhawm 50 hnub ntawm koj daim ntawv thov foob tshwj tsis yog muaj ib tog twg thov kom ua qeeb kom paub qhov tseeb zoo. Tsib (5) hnub ua ntej sib hais qhov ncaj ncees, koj thiab lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam yuav tsum tau xa ib tsab ntawv qhia txogg thiab sau npe cov pov thawj. Saib Cov Ntaub Ntawv Xa Nrog E kom paub cov piv txwv ntawv sau qhia thiab cov pov thawj. Kev saib xyuas kev ncaj ncees yog ua tim ntsej tim muag ntawm Cov Kws Tuav Tswj Kev Cai Lij Choj (ALJ). Thaum hais plaub, lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam yuav tsum hais nws qhov teebmeem ua ntej. ALJ yuav sau ib tsab ntawv txiav txim li 10 hnub tom qab hais rooj plaub.

23

Page 24: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Ncua (Kev ncua sijhawm)

Koj thiab lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam puav leej tuaj yeem thov kom hloov hnub hais plaub lossis kho kom haum.  Txhawm rau ncua sijhawm hnub hais plaub, koj yuav tau sau “Tsab Ntawv Cev Lus kom Ncua Sijhawm Hnub Hais Plaub thiab Zam Lub Sijhawm.” Nov yog qhov txuas mus rau daim foos ntawv cev lus: http://www.documents.dgs.ca.gov/oah/forms/DDS_RFC_Form.pdf

Daim foos muaj chaw rau koj sau qhov uas koj xav piav qhia seb vim li cas koj xav txuas ntxiv thov saib xyuas kev ncaj ncees. OAH yuav cia ncua lub sijhawm yog tias qhia pom tias “muaj laj thawj zoo”.  Koj tuaj yeem xa ib co ntaub ntawv uas txhawb rau qhov koj xav ncua sijhawm.

Daim foos qhia koj kom hu rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam tus neeg sawv cev thiab nug yog tias nws uav pom zoo txuas ntxiv saib xyuas kev ncaj ncees.  Hauv cov chaw rau sau, koj yuav tsum sau lub npe thiab npawb xovtooj ntawm lub chaw pabcuam hauv ceeb tsam tus neeg uas koj tham nrog.  Tom qab ntawv, xaiv seb tus neeg ntawv puas pom zoo nrog los yog xav thov kom txuas ntxiv saib xyuas kev ncaj ncees.  Koj yuav tsum hais rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam tus neeg kom muab tus npawb fev lossis chaw nyob email rau xa daim foos mus rau nws kos npe.

Koj lossis koj tus neeg sawv cev yuav tsum tau kos npe rau nqi lus tau txais, “Zam Lub Sijhawm Teev Tseg Los Ntawm Kev Cai Lij Choj rau Tsab Cai Lanterman Act Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees thiab Txiav Txim.” Txhawm rau kom tau txais kev ncua sijhawm, koj yuav tsum pom zoo rau zam lub sijhawm hais plaub.

Nco ntsoov fev lossis xa email daim foos rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam tus neeg sawv cev thiab hais nws kom kos npe rau qhov chaw teev tseg.  Thaum sau tiav thiab kos npe, koj yuav tsum muab daim ntawv foos fev mus rau ib tus npawb fev OAH txuas ntxiv no, raws li qhov chaw yuav saib xyuas kev ncaj ncees:

OAH Sacramento: 916-376-6318

OAH Los Angeles:916-376-6395

OAH San Diego: 916-376-6318

OAH Oakland: 916-376-6318

Yog koj tsis muaj sijhawm txaus xa tsab ntawv cev lus, koj tuaj yeem hu xovtooj rau OAH thiab hais kom ncua sijhawm hauv xovtooj.  Tom qab koj sau tsab ntawv cev lus kom txuas ntxiv saib xyuas kev ncaj ncees, koj yuav tau tshuaj xyuas OAH tus website kom paub seb puas tau txais tsab ntawv cev lus: http://www.dgs.ca.gov/oah/GeneralJurisdiction/Continuances.aspx

Koj yuav tau sau koj tus npawb tswj cov ntaub ntawv rooj plaub OAH txhawm rau kev tshawb nrhiav.

24

Page 25: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Cov kws txhais lus

Yog tias koj lossis cov neeg ua pov thawj xav tau ib tus kws piv tes los yog txhais lus, tiv toj sai sai rau OAH yog li thiaj muaj ib tus kws txhais lus los pab yam tsis tau them nqi.

Kev mus rau ntawm Thaj Chaw Hais Plaub

Thaj chaw hais plaub yuav tsum ua rau cov neeg xiam oos qhab mus tau yooj yim. Koj yuav tsum tau tshuaj xyuas nrog OAH ua ntej kom ntseeg tiag mus cuag tau. Yog tias tus neeg xiam oos qhab xav tau cov kev pab tshwj xeeb rau koom nrog lub rooj saib xyuas kev ncaj ncees, tiv toj rau OAH sai npaum li sai tau OAH thiaj tuaj yeem npaj rau koj.

Tau Txais Tus Kws Hais Plaub Sib Txawv

Tsis yog txhua tus kws hais plaub yuav zoo ib yam thiab koj yuav tsum kawm paub txog koj tus kws hais plaub ua ntej lub rooj saib xyuas kev ncaj ncees. Koj muaj peev xwm yuav tau txais tus kws hais plaub sib txawv yog tias tus uas raug xaiv rau koj muaj keeb kwm kev tsis ncaj ncees los yog xaiv neeg. Koj tuaj yeem ua li no uas yog sau tsab ntawv cev lus kom thim tus kws hais plaub. Qhov piv txwv thov kom hloov cov kws hais plaub muaj nyob hauv Cov Ntawv Xa Nrog Ua Ke C.

Kom nrhiav cov ntaub ntawv ntsig txog tus kws hais plaub raug xaiv rau koj qhov tsis sib haum, nkag mus hauv tus website rau OAH ntawm http://www.dgs.ca.gov/oah/GeneralJurisdiction/Calendar.aspx (lub sijhawm txiav txim) thiab ntaus koj tus npawb kev tsis sib haum. Tus kws hais plaub yuav raug xaiv ze rau hnub hais plaub. Tom qab ntawv, mus rau qhov txuas nrog ntawm http://www.dgs.ca.gov/oah/DDSHearings/DDSDecisions.aspx thiab ntaus tus kws hais plaub lub npe rau. Koj yuav pom cov npe teebmeem tsis sib haum cov kws hais plaub xaiv tseg. Nyeem qee cov ntaub ntawv tsis sib haum kom pom seb tus kws hais plaub no puas yog tus koj xaiv los hais koj qhov teebmeem. Yog tsis yog, ces sau daim ntawv cev lus kom thim tus kws hais plaub. Xa los yog fev cov ntaub ntawv cev lus kom thim mus rau OAH. Yog koj tsis hnov los ntawm OAH seb puas tau muaj tus kws hais plaub tshiab, ces hu rau OAH ua ntej lub rooj saib xyuas kev ncaj ncees kom txiav txim siab koj cov ntawv thov. Feem ntau, tsab ntawv thov yuav tau txais.

25

Page 26: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Tshooj 5 – Kev Npaj Hais Plaub

Txiav Txim Siab Koj Cov Lus Hais Plaub Raug Cai

Koj cov lus hais plaub raug cai yog tsab kev cai lij choj uas koj npaj yuav coj mus qhia tias koj muaj cai tau txais cov kev pab uas koj thiab lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam tsis pom zoo nrog, thiab cov pov thawj txhawb rau koj daim ntawv thov. Txhawm rau npaj koj cov lus hais plaub raug cai:

- Tshuaj xyuas tsab kev cai lij choj uas siv tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam qhov muaj cai. Cov kev cai lij choj cuam tshuam tuaj yeem nrhiav pom nyob hauv Cov Ntawv Xa Nrog Ua Ke F.

- Tshawb nrhiav thiab nyeem cov lus txiav txim Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees yav dhau los ntawm cov txuas nrog (link) txuas ntxiv no: http://www.dgs.ca.gov/oah/DDSHearings/DDSDecisions.aspx.

Suav Sau Cov Pov Thawj

Cov pov thawj qhov tseeb uas txhawb rau koj daim ntawv thov. Koj yuav tsum khaws txhua cov ntawv sau ua pov thawj uas txhawb rau koj cov lus hais plaub raug cai. Qee cov piv txwv ntawm cov ntaub ntawv pov thawj tej zaum yuav yog cov ntaub ntawv tseem tshuav thiab tau hais qhia. Koj yuav tsum tau saib thoob plaws koj tus kheej cov ntawv sau tseg. Tej zaum koj kuj yuav tsum tau nug cov neeg hauv yim neeg thiab txhua tus ntxiv uas paub zoo txog qhov teebmeem kom pab xaiv thiab pab koj tau txais daim ntawv theej ntawm txhua cov ntaub ntawv uas yuav cuam tshuam me ntsis. Koj tuaj yeem thov cov ntawv sau tseg tuaj ntawm cov tsev kawm ntawv, chaw khomob, thiab tsoomfwv cov chaw haujlwm uas yuav muaj cov ntaub ntawv muaj txiaj ntsig zoo rau koj. Koj yuav tsum tau txais daim ntawv theej ntawm txhua cov ntaub ntawv uas tej zaum yuav cuam tshuam deb me ntsis. Tsis txhob tos txhawm rau thov cov ntawv sau tseg. Kev suav sau cov ntaub ntawv feem ntau yeej siv sijhawm ntev dua li koj xav tseg. Lawv yuav pab koj kom nkag siab yam ntaub ntawv twg ntxiv koj yuav tsum tau npaj tseg thiab yuav muaj teebmeem los ntawm qhov no li cas. Nyeem txhua cov ntaub ntawv uas koj muaj. Koj tuaj yeem pib xaiv yam ntaub ntawv uas yuav ua pov thawj tseem ceeb, tab sis tsis pov tseg lwm cov ntaub ntawv. Feem ntau, koj yuav tsis paub tias yam ntaub ntawv twg tseem ceeb kom txog thaum tus kws tshaj lij tau txheeb xyuas txhua yam.

Cov ntaub ntawv feem ntau cuam tshuam txog koj qhov teebmeem yuav yog yam ntaub ntawv lossis cov ntawv piav qhia. Nug Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam txog daim ntawv theej ntawm coj cov ntaub ntawv khaws tseg. Koj muaj cai saib txhua cov ntaub ntawv sau tseg hauv koj Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam, suav nrog cov ntaub ntawv sau tseg uas Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam tau txais los sab nraud lub chaw sawv cev lossis tus neeg. Lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam yuav tsum cia koj nkag mus saib tau koj cov ntaub ntawv sau tseg nyob hauv sijhawm peb hnub ua haujlwm tom qab koj sau ntawv los yog tau thov

26

Page 27: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

lawv. 14 Yog tias koj xav tau, Lub chaw Haujlwm hauv Cheeb tsam kuj yuav tsum pab koj kom nkag siab txog koj cov ntawv sau tseg.

Tej zaum koj yuav xav thov kom lub chaw haujlwm tsim cov ntawv sau tseg rau ntawm koj qhov kev hais plaub. Tsab ntawv xaj duces tecum compels lub chaw haujlwm kom nqa cov ntawv sau uas lawv muaj thiab txhawm rau muab qhia rau lub tsev hais plaub tias cov ntaub ntawv lossis cov ntawv sau tseg tseem tsis au hloov. Lub chaw haujlwm tej zaum yuav lees paub qhov no uas yog sau ntawv piav qhia los yog hais qhia ncaj qha, raws li qhov koj xav tau. Daim foos ntawv xaj tuaj yeem nrhiav pom ntawm cov link txuas ntxiv no: http://www.documents.dgs.ca.gov/oah/forms/oah1-subpoena.pdf#search=subpoena%20Form&view=FitH&pagemode=none

Thaum koj tau txais koj cov ntaub ntawv, kos ib txoj kab hauv nruab nrab daim ntawv thiab sau cov ntsiab lus thiab cov pov thawj uas koj muaj rau ib sab thiab cov ntsiab lus lossis cov pov thawj lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam muaj rau lwm sab. Qhov no yuav pab ua rau koj paub txog seb yam pov thawj twg uas koj yuav tsum muaj los piv rau yam pov thawj uas lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam muaj. Dhau ntawm cov ntaub ntawv uas twb muaj lawm, koj yuav tsum tau txais cov ntaub ntawv pov thawj ntxiv los txhawb rau koj qhov hais plaub, xws li cov ntawv teev num ntsuam xyuas los ntawm cov kws tshaj lij.

Cov Kev Ntsuam Xyuas Yog Dab Tsi?

Cov kev ntsuam xyuas muab txoj hauv kev zoo kom ntsuas thiab sib cais qhov zoo sib xws, cov peev xwm, kev xav, cov tsos mob, thiab lwm yam tshwm sim hauv lub siab hla kev siv cov qauv txheej txheem ntsuas thiab cov haujlwm. Hauv cov kev ntsuas tus kheej ntxiv thiab kev ntsuas rab peev xwm ntawm txoj kev xav tuaj yeem ntsuas tau kev ua haujlwm ntawm lub hlwb hauv feem rab peev xwm kev txawj ntse, nco tau lus, kev paub thiab kev mob siab rau thiab rau siab ua, thiab rab peev xwm mus los thiab paub zam ub no.

Lub Hom Phiaj ntawm Qhov Kev Ntsuam Xyuas Yog Dab Tsi?

Qhov kev ntsuam xyuas raws cai, feem ntau cuam tshuam nrog qhov kev ntsuas uas siv los tshuaj xyuas lossis cov cai rau ntau yam xwm txheej dhau los. Kev ntsuam xyuas ua rau muaj kev nkag siab tob dua txog cov teebmeem uas tsis tuaj yeem nrhiav pom thaum kev kho mob dhau los lossis kev mus kuaj raws teem sijhawm. Lawv kuj tseem pab xaiv qhov ua tau zoo thiab qhov ua tsis tau zoo, pab kuaj xyuas kev txiav txim siab thiab pab ua cov kev npaj khomob.

Vim Li Cas Koj Thiaj Xav Tau Kev Ntsuam Xyuas Qhov Muaj Cai Rau Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam?

14 Welf. & Inst. Code Section 4725-4729. “Rov Qab mus rau Cov Ntaub Ntawv Tseem Ceeb”

27

Page 28: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Koj yuav tsum tau ntsuam xyuas cov pov thawj uas koj muaj qhov xiam oos qhab kev loj hlob uas yuav ua rau koj muaj cai rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov kev pab. Qhov kev ntsuam xyuas yog ib feem tseem ceeb heev ntawm koj cov pov thawj. Qhov kev ntsuam xyuas yuav tsum tau teev tseg seb koj puas muaj kev xiam oos qhab kev loj hlob uas siv cov qauv xaiv raug cai, suav nrog qhov seb koj qhov kev xiam oos qhab puas yog “kev xiam oos qhab mus as li,” thiab yuav tsum tau xaiv cov kev ntsuas uas siv los ua kev txiav txim siab.

Cov Txheej Txheem Kev Ntsuas Yog Dab Tsi?

Cov txheej txheem ntsuas tuaj yeem suav nrog kev kuaj xyuas cov ntawv sau tseg, kev xam phaj ntxiv ntawm koj thiab koj niam txiv lossis tus saib xyuas, kws ntsuam xyuas qhov kev tshuaj ntsuam, kev sab laj nrog lwm tus kws tshaj lij, cov lus nug tswjhwm-tus kheej, thiab kev ntsuam xyuas tim ntsej tim muag nrog lub hom phiaj ntsuas. Tus kws tshaj lij yuav xaiv cov qauv ntsuas kom haum raws li cov teebmeem ncua tseg uas raug ntsuas. Qhov kev ntsuam xyuas kuj tseem cuam tshuam nrog kev sau ntawv piav qhia. Tsab ntawv piav qhia txog qhov kev ntsuas yuav tsum muaj lub tswv yim raws li cov feem txuas ntxiv no: qhov chaw pab uas xa mus, cov ntaub ntawv qhia yav dhau los (tshuaj xyuas cov ntawv sau piav qhia, xam phaj thiab lwm yam), kev tshuam ntsuam xyuas tus cwjpwm thaum qhov kev ntsuam xyuas, tswj hwm qhov kev ntsuas, suav sau cov txiaj ntsig ntsuas (suav nrog qhov tsim nyog, rab peev xwm lub hlwb, kev mob siab rau thiab kev rau siab ua ub no, kev mloog thiab kev hais lus, rab peev xwm ua haujlwm lub cev, hais lus, nco tau, xwm txheej txoj kev xav tam sim no). Nws kuj yuav tsum tau suav nrog kev kuaj xyuas qhov kev zoo siab thiab, qhov tseem ceeb tshaj plaws, ntu uas muab sau los ua ke, piav qhia txog vim li cast us kws npliag siab thiaj tuaj yeem suav sau lub ntsiab lus uas nws muaj.

Leej Twg Yog Tus Ntsuam Xyuas?

Nws yog ib qho zoo kom siv ib tus kws npliag siab tau txais kev tso cai lossis ib tus kws ntsuas lub siab los ua tus ntsuas rau lub hom phiaj kev muaj cai rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam. Koj kuj yuav tsum tau ua kom ntseeg tias tus kws tshaj lij tuaj yeem ntsuas txog cov txiaj ntsig ntsuam xyuas, vim tias muaj daim ntawv piav qhia qhov kev ntsuas thiab tshawb nrhiav qhov tseeb yog qhov pov thawj uas zoo tshaj plaws kom muaj hauv koj qhov kev thov saib xyuas kev ncaj ncees.

Qhov Kev Ntsuam Xyuas Yuav Tau Teev Tseg Qhov Kev Xiam Oos Qhab Mus Ib Txhis Li Cas?

Txhawm rau txiav txim “kev xiam oos qhab ib txhis” qhov kev ntsuam xyuas yuav tsum teev tseg seb puas muaj qhov txwv hauv pib los yog ntau feem ntawm cov txuas ntxiv no ntawm cov haujlwm noj nyob niaj hnub: mloog thiab qhis txog lo lus; kev kawm paub; saib xyuas tus kheej; kev ua haujlwm lub cev; kev coj kev tus kheej; rab peev xwm rau kev nyob ib leeg thiab tuav tswj kev nyiaj txiag tau zoo. Qhov kev ntsuasm xyuas yuav tsum sau txhua feem ntawm kev xiam oos qhab ib txhis thiab piav qhia tias koj ua tau raws li txhua feem uas koj ua tau li cas. Nws yog ib qho muaj txiaj ntsig zoo yog tias tus kws ntsuam xyuas yuav tsum tau sau npe cov pov thawj uas muaj qhia rau tias koj ua tau raws li feem kev xiam oos qhab ib txhis li cas. Piv

28

Page 29: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

txwv li, kev saib xyuas tus kheej, tus kws ntsuam xyuas tuaj yeem piav qhia txog koj qhov xiam oos qhab ib txhis zoo li cas rau feem kev tswj xyuas tus kheej thiab sau peb yam ntaub ntawv uas qhia txog qhov no.

Yam Kev Ntsuas Twg tau Siv Thaum Qhov Kev Ntsuas?

Muaj ntau yam kev ntsuas sib txawv uas tuaj yeem siv los txiav txim siab rab peev xwm kev txawj ntse, tag nrho ob qho kev hais lus thiab kev tsis yog hais lus. Kuj muaj cov kev ntsuas tshwj xeeb los pab ua kev kuaj xyuas txog Qhov Tsis Txawj Hais Lus (ASD). Koj yuav tsum tham nrog tus kws tshaj lij uas ua qhov kev ntsuam xyuas txog yuav siv yam kev ntsuas twg thiab vim li cas.

Yuav ua li cas yog tias Qhov Kev Ntsuam Xyuas Suav Nrog Cov Ntaub Ntawv uas Tsis Txhawb Rau Qhov Muaj Cai?

Nws yog ib qho muaj feem tshwm sim uas koj yuav muaj cov ntaub ntawv lossis cov kev ntsuas tau los tsis txhawb rau qhov muaj cai rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam. Qhov no hu tias cov pov thawj tsis txaus. Koj yuav tsum tsis txhob muab cov pov thawj no pov tseg yog tias lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam tau saib nws. Hloov rau, koj yuav tsum sab laj nrog ib tus kws tshaj lij nug cov lus nug txog qhov pov thawj tsis txaus ntawv. Koj yuav tsum tau nug ib tus kws tshaj lij kom piav qhia seb cov pov thawj tsis txaus yuav cuam tshuam cov ntaub ntawv thiab nws raug txaus li qhov koj tsis tas yuav mus saib xyuas kev ncaj ncees. Yoj yuav tsum tau nug ib tus kws tshaj lij yog tias cov pov thawj tuaj yeem raug piav qhia hauv txoj hauv kev uas tsis raug rau qhov teebmeem. Piv txwv li, puas yog koj tus kws tshaj lij muaj qhov lus pom sib txawv txog cov ntaub ntawv tsis txaus? Puas yog cov ntaub ntawv tsis txaus raug txhais lub ntsiab tsis raug los ntawm lwm tus kws ntsuam xyuas sib txawv? Puas yog yam ntaub ntawv tsis txaus ntawv tsis raug raws li lwm cov ntaub ntawv uas koj muaj? Feem ntau muaj qee yam ntsiab lus tsis txaus. Txawm li cas los xij, koj yuav tsum tau mob siab rau tiv thaiv qhov uas lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam tsis kam lees txog cov ntaub ntawv uas tsis txaus thiab siv koj tus kws tshaj lij mus nrog lawv hais.

Saib Phau Ntawv Qhia Kev Ntsuam Xyuas (Cov Ntawv Xa Nrog Ua Ke B) kom paub cov ntsiab lus ntau ntxiv txog yam uas tus kws tshaj lij yuav tau sau txog lawv cov kev ntsuam xyuas qhov muaj cai rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam.

Cov ntawv

Cov ntawv tuaj ntawm cov kws tshaj lij thiab lwm tus neeg uas paub txog koj tuaj yeem muaj txiaj ntsig zoo. Cov ntawv no yuav tsis muab ntaus nqi siab ib yam li cov ntsiab lus hais qhia kiag ntawm cov neeg ua pov thawj, tab sis yuav muab coj los txiav txim siab thiab tshuaj xyuas hauv kev tswj hwm saib xyuas kev ncaj ncees. Muaj cov ntsiab lus nkag siab yooj yim thiab piav qhia ncaj qha los txhawb rau cov ntsiab lus uas koj tuaj yeem tsim hla kev hla cov lus pov thawj. Koj tus kws tshaj lij tuaj yeem ntsig txog thiab sau cov ntsiab lus los ntawm lawv.

Cov pov thawj

29

Page 30: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Koj cov pov thawj yog lub zog tseem ceeb ntawm koj qhov teebmeem. Cov ntaub ntawv tseem ceeb, tab sis muaj qee zaus qhov yauv yeej los yog swb ntawv yog los ntawm cov ntaub ntawv ua pov thawj. Cov no yuav yog lub hauv paus tseem ceeb. Muaj qee qhov tau yeej los ntawm tus kws tshaj lij ua pov thawj ib leeg, tab sis ntau qhov tuaj yeem yeej yam tsis muaj ib tus kws tshaj lij ua pov thawj. Nco ntsoov tias, Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam yuav muaj ib tus kws tshaj lij ua pov thawj tias koj tsis muaj cai. Yog li koj yuav xav tau ib tus kws tshaj lij los ua pov thawj thias koj muaj cai. Qhov muaj txiaj ntsig zoo ntawm tus pov thawj uas koj tuaj yeem ntseeg siab los ntawm koj txoj kev xav yuav yog tus muaj txiaj ntsig zoo rau koj qhov kev hais plaub. Ua ke no, tsis txhob ntaus nqi tsis zoo rau tus ua pov thawj los ntawm ib tus pov thawj tso tseg lossis lwm tus pov thawj uas tsis tshaj lij. Lawv cov lus ua pov thawj muab cov ntsiab lus tseem ceeb uas koj tus kws tshaj lij yuav tsis paub los nws qhov kev tshuaj ntsuam xyuas. Lawv tuaj yeem qhia txog qhov tshwm sim ua ntu zus thiab muab cov lus pom muaj txiaj ntsig zoo tias koj yog leej twg. Vim tias cov pov thawj “tso tseg” feem ntau yeej raug saib tsis rau nqi, peb pib nrog lawv.

Cov Pov Thawj Tso Tseg

Cov pov thawj tso tseg tuaj yeem yog cov neeg txhawb tseem ceeb rau qhov uas koj nthuav tawm. Cov pov thawj txhawb no yog ib yam uas koj muaj uas Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam Yuav tsis muaj. Vim tias cov pov thawj tso tseg yuav ua pov thawj txog qhov tseeb uas lawv paub txog koj, xav txog tus neeg uas paub koj zoo tshaj. Cov neeg hauv yim neeg feem ntau muaj txoj kev xaiv zoo, ib yam li cov kws qhia lossis cov tswv ntiav ua haujlwm tam sim no los yog dhau los. Xaiv cov pov thawj tso tseg uas yuav pom lub hom phiaj thiab tsis muaj qhov coj tsis ncaj rau ALJ. Cov uas feem ntau txhawb tseem ceeb los ntawm tus pov thawj tso tseg thiab tus pov thawj tsis-tshaj lij koj tuaj yeem nthuav tawm. Cov pov thawj no yog ib yam uas koj muaj tab sis lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam yuav tsis muaj. Neb ob tog yuav puav leej muaj cov kws tshaj lij tab sis tsuas yog koj tog thiaj muag cov ntaub ntawv qhov tseeb, qhia txog txhua yam ntsiab lus thiab cov zaj lus uas tsuas yog cov pov thawj tso tseg uas paub zoo thiaj tuaj yeem muab tau. Yog li ntawv, ib ntawm thawj cov lus nug yog koj yuav tsum tau nug tus neeg uas paub koj zoo tshaj, feem ntau yog niam txiv, lwm tus neeg hauv yim neeg, uas yog yuav tau sau cov npe ntawm txhua tus neeg muaj feem ua pov thawj puav leej yog tus pov thawj tso tseg thiab tus kws tshaj lij. Nws yog ib qho muaj txiaj ntsig zoo yog tias lawv tuaj yeem thov qee theem ntawm kev ncaj ncees, piv txwv li tsis yog phooj ywg ntawm tsev neeg. Txawm li cas los xij, qhov ntawv yeej tsis tsim nyog hlo li. Cov pov thawj tso tseg feem ntau ua raws li qhov txaus ntseeg los ntawm ALJs. Cov chaw uas feem ntau cov pov thawj siv ua kev lees paub thiab muaj feem yuav yog cov pab tau zoo. Nws yog cov kev pab muaj nuj nqis.

Tus ua pov thawj tso tseg cov lus pov thawj tuaj yeem raug siv los ntawm koj tus kws tshaj lij ua lub hauv paus rau nws cov lus pom thiab tuaj yeem cuam tshuam txog kev xav ntawm koj tus kws tshaj lij. Yog tias cov kev ntsuas tau los qhia tias koj yuav tsum muaj qhov kawm nyuaj lub luag haujlwm tshiab lossis nco tau cov ntaub ntawv, cov pov thawj uas paub kokj yuav muaj peev xwm muab cov lus uas qhia txog qhov teebmeem no. Cov lus hais txog cov kev pab qhia koj cov txuj ci xyaum ua, xws li yuav ua haujlwm li cas rau lub DVD player lossis cub lub khaub noom cake, nquag pom ntau tshaj plaws. Puas yog koj tuaj yeem xaj thiab nkag siab qhov

30

Page 31: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

yuav muaj kev hloov pauv npaum li cas? Puas yog koj nco tau qhov chaw uas lub tsheb nres ntawm lub khw muag khoom lossis paub txog yuav mus rau ntawm lub tsev nyob sib ze kom nyab xeeb li cas? Txoj haujlwm ntawm koj cov pov thawj tso tseg yog txhawm rau qhia cov zaj lus uas ua rau koj nyob zoo, uas qhia pom txog cov teebmeem tiag uas koj muaj nrog cov luag haujlwm uas cov neeg feem coob pom yooj yim.

Qee cov kws tshaj lij, xws li cov kws qhia ntawv, cov neeg saib xyuas hauv tsev lossis cov kws qhia paub nrog cov haujlwm kev kawm paub, yuav ua lub luag haujlwm kws tshaj lij thiab ua tus pov thawj tso tseg hauv cov teebmeem no. Lawv tsis cia siab txog tib qho raws li tus kws npliag siab raug tso cai, vim tias lawv tsis tuaj yeem ua, piv txwv li, muab cov lus pom cuam tshuam txog koj qhov kev kuaj mob. Lawv tuaj yeem muab cov ntaub ntawv zoo ntsig txog cov txuj ci hloov kho, kawm paub txog tus yam ntxwv thiab yam uas xav tau. Ntawm cov lus nug ntawm “cov kev khomob uas xav tau” cov neeg no tej zaum yuav muaj peev xwm muab cov tswv yim yog tias lawv muaj cov kev paub tshwj xeeb, muaj kev tshaj lij lossis lossis qhia paub txog kev qhia menyuam yaus lossis cov neeg loj uas muaj kev xiam oos qhab.

Cov Pov Thawj Kws Tshaj Lij

Koj tus pov thawj kws tshaj lij yuav tsum paub koj nyob hauv nws feem kev tshaj lij. Muaj ib feem hauv uas tej zaum nws yuav ua pov thawj txog nws cov lus pom, tsis yog cov ntsiab lus qhov tseeb uas nws paub txog koj. Piv txwv li, koj tus kws qhia kev kawm tshwj xeeb yuav paub koj los ntawm chav kawm ntawv, lossis tus kws npliag siab yuav paub koj los ntawm qhov thaum nws ntsuam xyuas koj. Yog tias koj xaiv cov pov thawj nruab nrab, piv txwv li ob tus kws npliag siab, ib tus kws sab laj uas tau muaj kev tshaj lij txog feem koj qhov teebmeem, leej twg yuav muaj lub hwj chim ntau dua hauv lub rooj saib xyuas kev ncaj ncees, thiab cov neeg uas muaj lub tswv yim txhawb koj qhov kev sib hais tau ruaj khov tshaj.

Tus pov thawj tsis tas yuav tsum kawm tiav Ph.D. mam li los ua kws tshaj lij. Ib tus kws tshaj lij yog ib tus neeg uas, tau muaj kev kawm paub, muaj kev paub dhau los lossis kev qhia paub, muaj cov kev tshaj lij txaus los pab tus kws txiav txim plaub nkag siab qhov tseeb ntawm qhov teebmeeem thiab mus txog rau qhov kev txiav txim. Cov kws tshaj lij tuaj yeem qhia pom txog cov tswv yim hauv kev ua pov thawj. Feem ntau, cov pov thawj tso tseg ua tsis tau – lawv tsuas yog tuaj yeem qhia qhov tseeb xwb. Piv txwv li, tus kws qhia tsev kawm txhua tus tuaj yeem muab cov lus pom txog yam uas ib tus menyuam kawm ntawv xav tau. Yog tias tus kws qhia kev kawm txhua tus tau paub txog tag nrho cov menyuam muaj qhov kev xiam oos qhab kev txawj ntse hauv chav kawm, nws muaj peev xwm qhia pom txog “kev tshaj lij” lub tswv yim ntsig txog qhov seb tus menyuam xav tau los yog tsis xav tau cov kev qhia ntawv zoo sib txws rau tus menyuam muaj kev xiam oos qhab kev txawj ntse. Ib tus kws qhia kev kawm tshwj xeeb, tus uas tej zaum yuav muaj qhov kev qhia paub tshwj xeeb ntxiv thiab kev paub dhau los, yuav muaj peev xwm qhia txog lub tswv yim tshaj lij hauv qhov muaj cai dua li cov kws qhia kev kawm txhua tus. Lwm tus neeg uas tej zaum yuav muaj peev xwm muab “kev tshaj lij” ua pov thawj ntawm qee feem ntawm koj qhov teebmeem suav nrog cov kws npliag siab, kws khomob, kws kho lub cev, kws kho mob kev ua haujlwm, kws kho kom txawj hais lus, kws sab laj, kws tshaj lij khomob hlwb, cov kws pab hloov tus cwj pwm, kws ua haujlwm saib xyuas

31

Page 32: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

hauv tsev, tus neeg ua haujlwm Pab Txhawb Nyob Hauv Tsev (IHSS), tus neeg ua haujlwm ntawm txoj haujlwm ua nruab hnub, thiab lwm tus.

Cov kws tshaj lij feem ntau tau siv los sib hais txog kev muaj cai yuav yog cov kws npliag siab lossis kws kho mob hlwb. Kws npliag siab thiab kws khomob hlwb yuav tsis tau yog kws tshawb fawb tiag. Raws li cov lus ceebtoom teev tseg hauv DSM-5, nplooj 25:

Thaum cov feem DSM-5, qauv xaiv, thiab ntsiab lus piav qhia tau ntiav rau lub hom phiaj kev cai lij choj, muaj qhov pheej hmoo tias kev kuaj xyuas cov ntaub ntawv yuav muaj qhov plam lossis tsis nkag siab. Cov kev txaus ntshai no tshwm sim vim tias muaj qhov tsis sib haum ntawm cov lus nug ntawm qhov teebmeem cuam tshuam rau tsab kev cai lij choj thiab cov ntaub ntawv muaj nyob hauv cov ntawv kuaj mob. Hauv cov xwm txheej feem ntau, cov chaw kuaj mob ntawm DSM-5 kev kuaj mob hlwb…tsis txhais tau tias ib tus neeg muaj cov mob no yuav haum rau cov qauv xaiv hauv kev cai lij choj tau tshwm sim hauv kev mob hlwb tshwj xeeb uas yog cov qauv txheej txheem kev cai lij choj…Txog qhov tom qab, cov ntaub ntawv ntxiv feem ntau yuav xav tau ntau dua li cov muaj nyob hauv kev kuaj mob DSM-5, uas yuav suav nrog cov ntaub ntawv ntsig txog tus kheej muaj kev puas cev, thiab cov kev puas lub cev no yuav cuam tshuam rab peev xwm tshwj xeeb li cas hauv cov lus nug.

Tej zaum nws yuav yog cov tseem ceeb hauv qhov teebmeem tshwj xeeb txhawm rau ceebtoom ALJ tias cov kev kuaj mob feem ntau yeej qhib los sib tham. Koj, yam tsawg kawg yuav tsum tau nco tseg cia. Feem ntau koj yuav tau ntsib cov pov thawj los ntawm ob tus kws tshaj lij uas muaj cov lus pov sib txawv.

Ib tus kws tshaj lij, vim tias muaj kev qhia paub tshwj xeeb thiab muaj kev pab dhau los, raug tso cai rau hais tawm cov tswv yim nyob hauv nws feem kev tshaj lij. Cov kws npliag siab hauv chaw kuaj mob tuaj yeem muaj cov tswv yim seb tus neeg puas muaj kev xiam oos qhab kev txawj ntse, tus mob tsis txawj hais lus, lossis tus mob hlwb. Tus kws npliag siab yuav tsis raug tso cai rau kuaj xyuas tus mob hlwb – vim tias qhov ntawv yog kev kuaj ntsuas khomob – hloov chaw, koj tus kws tshaj lij yuav yogi b tus kws siv tshuaj khomob (MD). Tus kws tshaj lij cov lus pom yuav muaj cov ntsiab lus raug muab ntaus nqi hnyav thiab sib los ntawm ALJ raws li nws theem kev tshaj lij, kev paub txog qhov tseeb thiab qee yam tswm sim muaj tseeb. Piv txwv li, cov kws siv tshuaj khomob tuaj yeem, kuaj xyuas, kuaj qhov xiam oos qhab kev txawj ntse, tab sis feem coob tsis muaj cov kev paub tshwj xeeb lossis kev paub dhau los txog cov kev ua li no. Kev tso siab ntawm tus MD ua koj thawj tus kws tshaj lij hauv kev xiam oos qhab kev txawj ntse lossis feem thib 5th yuav muaj peev xwm ua tiav tau.

Tus kws tshaj lij cov lus pom tsuas yog muaj txiaj ntsig zoo rau ua lub hauv paus ntawm yam uas nws tau tsim. Lub hauv paus muaj cov ntaub ntawv uas nws muaj, uas yog tau los ntawm kev kuaj xyuas cov ntaub ntawv, tsim kev xam phaj, thiab tswj hwm cov kev ntsuas. Koj lub luag haujlwm yog txhawm rau kom ntseeg tias koj tus kws tshaj lij tau pom txhua cov ntaub ntawv, tau mus cuag txhua tus neeg koj tuaj yeem nrhiav tau uas muaj cov ntaub ntawv tseem ceeb los qhia thiab muaj lub sijhawm thiab lub caij nyoog rau tswj hwm cov kev ntsuas nws txoj

32

Page 33: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

kev xav raws qhov tsim nyog. Tsis muaj ib yam twg yuav puas tsuaj ntau dua rau koj qhov teebmeem npaum li muaj koj tus kws tshaj lij uas tawm tsam cov ntaub ntawv, xws li cov ntaub ntawv uas tsis muaj txiaj ntsig zoo, rau thawj zaug ntawm thoob plaws cov kev ntsuas. [Cov lus qhia xyaum ua: Tej zaum yuav yog kev sim ua kom tsis txhob muaj qhov tsis zoo. Rov tsim nws dua. Ib tus kws tshaj lij yuav ua ib los yog ob yam uas tsis tau txais txiaj ntsig. Nws yuav piav qhia rau koj tias vim li cas cov ntsiab lus tsis zoo tom qab txhua qhov los yog yuav pom zoo tias lawv tsis phem npaum cas rau koj qhov teebmeem thiab koj xaiv seb puas muaj cov muaj txiaj ntsig zoo yuav ua txuas ntxiv mus los yog tsis ua.]

Koj yuav tsum tau ntseeg siab tshaj nrog koj tus kws tshaj lij txhawm rau txiav txim seb yuav ua li cas nthuav tawm cov teebmeem tshwj xeeb. Koj lub luag haujlwm xub thawj yuav tau piav qhia lub hauv paus ntawm qhov teebmeem kom tseeb npaum li qhov koj tuaj yeem ua tau. Tsis txhob xav tias nws paub txog lub ntsiab lus “kev xiam oos qhab kev loj hlob” hauv xeev California. Koj yua tsum tau ntseeg tias koj tus kws tshaj lij muaj cov ntsiab lus raws li kev cai lij choj ntawm kev xiam oos qhab kev loj hlob. Nws yog koj lub luag haujlwm kom tsom mus rau tus kws tshaj lij txog feem ntawm qhov teebmeem uas cuam tshuam txog kev cai lij choj, thiab tsis txhob pub kom nkim sijhawm rau yam uas tsis yog. Nrog rau cov ntsiab lus kev cai lij choj ntawm kev xiam oos qhab kevv loj hlob hauv nws txhais tes, koj tus kws tshaj lij yuav muaj rab peev xwm ntau ntxiv los pab koj kom nkag siab txog qhov tseeb ntawm cov teebmeem uas tseem ceeb thiab cov uas tsis tseem ceeb.

Vim tias cov teebmeem no yuav tau muaj tus kws tshaj lij cov lus pom thiab vim tias cov teebmeem hauv feem thib 5th tshwj xeeb mas yog muaj qhov ua raws li cov qauv kev cai lij choj, qhov ua tau zoo ntawm koj tus kws tshaj lij yog qhov tseem ceeb. Koj yuav tsum ua tib zoo ceev faj txog kev nthuav tawm cov pov thawj txog koj tus kws tshaj lij cov kev kawm, kev ua tau zoo dhau los thiab kev paub dhau los hauv ntau yam thiab cov ntaub ntawv nws tau siv los ua cov tswv yim hauv qhov teebmeem no. Lub tswv yim, uas tau suav sau los thiab yam tsis muaj ib lub hauv paus, tsis yog kev haub ntxias.

Tsis txhob ntshai nug lus nug nrog tus kws tshaj lij txog cov lus nug nyuaj. Lwm tog yuav. Nug txog kev tso cai, suav nrog qhov xav tau rau kev koom nrog uas txhawb cov ntsiab lus tseem ceeb. Tshawb xyuas kom ntseeg tias nws yuav yog cov txhawb rau. Thaum nws muab cov tswv yim hauv nws cov pov thawj, nug nws txog lub hauv paus ntawm nws cov lus pom.

Coob tus kws tshaj lij tsis muaj kev paub txog kev ua ib tus pov thawj. Tej zaum lawv yuav muaj cov kev tshaj lij tseem ceeb tab sis yuav tsis swm nrog qhov nyuaj thaum nyob hauv qhov chaw muaj kev sib cav sib ceg. Tej zaum lawv kuj muaj qhov tsis swm nrog lossis tsis tau npaj rau qhov xwm txheej uas txhua yam lawv hais, thiab txhua yam kev hais tawm txog yam txaus ntseeg lossis yam ntseeg tsis tau, tuaj yeem siv los tawm tsam lawv. Coob tus kws npliag siab thiab cov kws khomob yeej swm rau cov xwm txheej sib cav sib ceg uas lawv tuaj yeem nthauv cov lus pom thiab cov lus nug ntawm lawv tus kheej cov lus suav sau. Yog tias koj tus kws tshaj lij tsis muaj kev paub dhau los, nco ntsoov piav qhia cov pov thawj kom meej rau nws thiab qhia meej txhua yam thaum ua tau. Nyob rau tib lub sijhawm, koj tus kws tshaj lij yuav tau npaj sau cov uas ua tsis tau zoo nyob hauv nws lub tswv yim thaum muaj lus nug. Xav tias yuav tsum muaj cov no uas koj tuaj yeem ua thiab txiav txim lo lus teb ua ntej yuav txog lug

33

Page 34: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

sijhawm. Yog tias muaj tus nug raug raws lo lus nug, nws kuj yog ib qho zoo kom tsis txhob tawm tsam tab sis qhia kom paub txog nws thiab piav qhia tias vim li cas nws thiaj tsis hloov pauv cov ntsiab lus suav sau.

Npaj Cov Neeg Ua Pov Thawj

Yam uas tus ua pov thawj tau hais txog kuj tseem hu tias cov pov thawj. Qee zaus cov neeg ua pov thawj yuav tsum yog raug tsev hais plaub hu tuaj. Qhov no txhais tau tias tsab ntawv raug raws kev cai lij choj hais kom lawv tuaj koom nrog hais plaub kom hais cov lus ua pov thawj. Koj yuav tsum sau ntawv xaj rau cov neeg ua pov thawj thiab hais kom cov neeg ua pov thawj hais cov lus pov thawj sai npaum li sai tau thaum paub hnub hais plaub yog li cov neeg thiaj khoom. Daim foos ntawv xaj tuaj yeem nrhiav pom ntawm cov link txuas ntxiv no: http://www.documents.dgs.ca.gov/oah/forms/oah1-subpoena.pdf#search=Subpoena%20Form&view=FitH&pagemode=none.

Koj cov pov thawj, tshwj xeeb mas yog koj tus pov thawj tshaj lij, yuav yog tus los pab npaj koj rau qee yam ntxiv. Thaum koj tau txais txim siab tias leej twg yuav yog koj cov neeg ua pov thawj, yog tias ua tau npaj yam tsawg kawg sib tham ob zaug nrog txhua tus pov thawj. Ua ntej sib tham thawj zaug nrog tus kws tshaj lij, muab txhua cov ntaub ntawv luam rau tus kws tshaj lij uas yog cov ntaub ntawv cuam tshuam txog nws cov kev paub tshwj xeeb. Yog tias koj sib tham nrog tus kws tshaj lij xws li tus kws npliag siab, uas muaj kev paub zoo los ua tus kuaj xyuas, muab cov ntawv qauv xaiv kev muaj cai ntawm Tsab Cai Lanterman Act theej rau nws. Cov qauv xaiv no yog feem raug cai, yog li lawv tuaj yeem sib txawv li cov qauv xaiv uas tus kws tshaj lij siv dhau los kom pab nws kuaj xyuas. Tsis txhob ceev cov ntaub ntawv uas yuav muab rau tus kws tshaj lij vim koj tsis xav tias yuav txhawb rau koj qhov kev sib hais. Yog koj tus kws tshaj lij tsis pom txhua cov ntaub ntawv uas cuam tshuam, nws qhov kev ua pov thawj thaum lub rooj saib xyuas kev ncaj ncees yuav tsis txaus ntseeg.

Hais thawj zaug ib yam li kev xam phaj. Koj yuav tsum tau nrhiav cov neeg ua pov thawj cov tswv yim kom ntau npaum li ntau tau, txawb nws yuav txhawb thiab tsis txhawb rau koj cov teebmeem los xij. Tus neeg ua pov thawj yuav tsum tham ntau dua koj. Yog tias koj tab tom tham nrog ib tus kws tshaj liji uas muaj kev paub zoo los ua kev kuaj xyuas, kawm paub txog nws lub tswv yim ntsig txog cov kev ntsuam xyuas thiab kev ntsuas ntawm koj. Yog tias koj tab tom tham nrog ib tus pov thawj tso tseg, kawm paub txog yam uas nws nco tau txog koj li keeb kwm, tus cwj pwm, rab peev xwm, thiab qhov ua nyuaj. Tej zaum koj yuav xav nug koj tus pov thawj tso tseg kom qhia seb cov kev tshuaj ntsuam raug raws li koj cov kev ntsuam xyuas thiab kev kuaj ntsuas puas muaj tseeb. Cov ntaub ntawv los ntawm koj cov pov thawj yuav muab ua lub hauv paus rau koj qhov teebmeem – koj yuav cim tseg cov ua tau zoo thiab sau cov ua tsis tau zoo ntawm koj qhov kev sib hais, thiab sau qhov sib txawv nrog Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam cov lus.

Thaum tab tom sib tham nrog koj tus neeg ua pov thawj, kuaj xyuas yam uas lawv tau qhia koj.

Xav txog yam uas koj xav kom ALJ kawm paub los ntawm koj tus neeg ua pov thawj cov lus pov thawj.

34

Page 35: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Koj yuav tsum npaj cov lus nug rau koj cov neeg ua pov thawj ua ntej. Nyeem cov lus nug no rau cov neeg ua pov thawj kom ntseeg tias cov neeg ua pov thawj nkag siab txog cov ntaub ntawv uas koj tab tom nug thiab lo lus teb ntawv muaj txiaj ntsig zoo rau koj. Yog tias tus neeg ua pov thawj cov lus teb tsis muaj txiaj ntsig rau koj, ces tsis txhob nug nyob hauv tsev hais plaub.

Nco ntsoov qee yam hauv nruab siab tias koj cov lus nug yuav ua raws li cov cai hauv lub tsev hais plaub: pib nrog cov lus nug dav dav uas yuav pab ALJ nkag siab qhov koj yuav hais txuas ntxiv mus, hais cov lus nug tshwj xeeb ntau ntxiv, tsuas yog nug cov lus nug hauv koj tus pov thawj li kev paub nkaus xwb thiab feem uas nws paub zoo tshaj; nug ib zaug ib lo lus nug xwb; tsuas yog nug lo lus nug uas cuam tshuam txog feem uas koj xav muab cov pov thawj los qhia txog kev muaj cai. Txog cov kws tshaj lij, npaj nug qee lo lus nug thaum pib koj qhov kev kuaj ntsuas ncaj qha kom qhia rau pom tias tus kws tshaj lij qhov kev qhia paub, qhov ua tau zoo dhau los, kev paub dhau los, thiab cov ntaub ntawv uas nws siv txhawm rau ua lub tswv yim txog koj qhov teebmeem.

Hauv koj ntu kev sib tham thib ob nrog koj cov neeg ua pov thawj, koj tuaj yeem sim koj cov lus nug kom pom tias cov neeg ua pov thawj teb tau raws li qhov koj siab xav thiab raws li qhov uas lawv tau teb dhau los. Txhawm rau qhia txog koj cov lus hais plaub, koj yuav tau hloov txoj hauv kev nug koj qee lo lus nug. Txawm li cas los xij, koj yuav tsum hais qhia tus neeg ua pov thawj tias cov lus nug thiab cov lus teb tsis yog cov lus sau kom sib dhos. Hloov rau qhov, koj cov lus nug yuav tsum raug tsim yog li koj cov neeg ua pov thawj cov lus teb ywj pheej thiab teb ncaj yuav yog cov ntaub ntawv uas koj xav tau rau hauv lub tsev saib xyuas kev ncaj ncees. Txiav txim txog cov ua tsis tau zoo ntawm koj cov neeg ua pov thawj cov lus thiab piav qhia rau koj cov neeg uas pov thawj tias Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam yuav coj cov teebmeem no thaum ua cov kev ntsuas thoob plaws. Tham nrog koj cov neeg ua pov thawj kom nrhiav txoj hauv kev rau lawv teb cov lus nug no kom raug thaum ua qhov kev puas tsuaj me rau koj qhov teebmeem. Yog tias tus neeg ua pov thawj cov lus pov thawj raug coj los tham lossis yog tias koj tau txais cov lus teb uas muaj qhov sib txawv deb los ntawm yam uas koj xav tau, koj yuav tsum tau ua qhov kev sib tham thib peb.

Qhov kev npaj tus neeg ua pov thawj zaum kawg zoo tshaj mas yuav tsum tau ua tiav li ntawm tsib thiab kaum hnub ua ntej hnub hais plaub. Qhov no ua rau koj muaj lub sijhawm txaus los daws cov teebmeem, tab sis nws ua ntej ntev dhau uas yuav ua rau tus neeg ua pov thawj tsis nco qab cov ntsiab lus uas tau hais thaum sim cov lus pov thawj. Thaum lub sijhawm hais plaub, koj yuav tsum tsis txhob nug cov lus nug uas koj tsis paub lo lus teb, tab sis koj tuaj yeem nug cov lus nug uas taug qab mus rau lo lus teb pov thawj uas koj tau los ntawm koj tus kws tshaj lij.

Koj kuj yuav tau npaj rau qhov kev sim ua pov thawj, thaum koj yog tus pov thawj zoo tshaj plaws rau koj tus kheej, koj tus menyuam lossis leej twg los xij uas koj pab. Npaj tham txog koj li keeb kwm kev loj hlob thiab muab cov piv txwv tias vim li cas thiaj haum raws cov ntsiab lus kev xiam oos qhab ntawm “kev xiam oos qhab ib txhis” raws li tau tham txog ua ntej ntawm nplooj ntawv 6.

35

Page 36: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Koj kuj yuav tsum tau tsim cov lus nug ntawm cov kev ntsuas thoob plaws rau cov neeg ua pov thawj uas koj ntseeg tias Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam yuav hu. Koj yuav tsum tau nug cov lus nug luv luv uas cim tseg cov neeg ua pov thawj hauv Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam cov lus hais. Thaum uas koj tus kws tshaj lij kuj tuaj yeem sim cov kev ua pov thawj no tau ib yam nkaus, nws yog ib qho txaus ntseeg dua rau ALJ kom hnov Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam tus kheej cov kws tshaj lij rau npe ua pov thawj. Nws kuj yuav muaj txiaj ntsig zoo rau Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam cov kws tshaj lij kom teb cov lus nug uas qhia txog qhov ua tau zoo ntawm koj cov lus hais. Qhov kawg, koj tuaj yeem nug cov lus nug uas yuav ua rau Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam cov kws tshaj lij saib tsis rau nqi. Tsuas yog nug cov lus nug no yog tias koj muaj cov laj thawj zoo kom ntseeg tias Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam yuav tsis muaj cov lus teb zoo. Piv txwv li, qee cov pov thawj ntawm Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam yuav sim ua raws li cov ntawv sau tseg thiab tsis tau ntsib koj lossis koj tus menyuam dua li. Koj tuaj yeem nug, “Koj tseem tsis tau ntsib kuv dua, puas yog?” Lossis, “Koj tseem tsis tau ntsib kuv tus menyuam dua, puas yog?” Nco ntsoov nug cov lus nug tshwj xeeb, yog li yog tias Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam cov lus teb “Yog, tab sis. . .” koj tuaj yeem nug tus kws txiav txim plaub ntug kom tso tseg cov lus teb uas tseem tshuav vim tias nws tsis yog cov lus teb ncaj qha rau koj cov lus nug xub thawj.

Cov Npe Xa Cov Pov Thawj thiab Cov Ntsiab Lus Rau Pom

Yam tsawg kawg 5 hnub ua haujlwm ua ntej hais plaub, koj thiab lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam yuav tsum sib hloov cov npe ntawm cov neeg tuaj ua pov thawj thiab luam cov ntaub ntawv koj tuaj yeem siv ua pov thawj ntawm lub tsev hais plaub. Qhov ntawv txhais tau tias koj thiab lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam yuav tsum tau txais cov ntaub ntawv thiab cov npe 5 hnub ua ntej hnub hais plaub. Cov npe neeg ua pov thawj yuav tsum muaj cov ntsiab lus qhia tias txhua tus pov thawj yuav hais cov lus ua pov thawj dab tsi. Cov Npe Neeg Tuaj Ua Pov Thawj thaib Cov Ntawv Pov Thawj suav nrog hauv Cov Ntawv Xa Nrog Ua Ke E. ALJ tuaj yeem tiv thaiv koj lossis lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam los ntawm kev hais qhia cov ntaub ntawv thiab cov pov thawj uas tsis muab ua ntej li 5 hnub ua haujlwm ua ntej hnub hais plaub.

36

Page 37: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Tshooj 6 – Thaum Lub Sijhawm Hais Plaub thiab Tom Qab Hais Plaub

Tuaj txog ntawm lub tsev hais plaub kom ntxov muaj sijhawm ntau. Kev hais plaub tuaj yeem siv sijhawm ntev, yog li koj yuav tsum tau nqa dej thiab khoom noj txaum ncauj los yog ntim su. Nqa ib tus cwj mem thiab ib daim ntawv txhawm rau sau koj cov lus tshuaj ntsuam txog kev nqis tes ua.

Cov Lus Qhib

Cov ntsiab lus qhib yuav tsum suav nrog cov lus piav qhia txog yam uas koj nug txog thiab vim li cas, nrog rau tsab kev cai lij choj uas txhawb rau koj.

Koj yuav tsum muab cov lus qhib. Cov lus qhib tsis tas yuav tsum muaj, tab sis nws pab piav qhia rau tus kws hais plaub txog kev hais plaub txog dab tsi. Nco ntsoov piav qhia txog koj tus kheej (lossis koj tus menyuam) yog li ALJ nkag siab txog yam uas koj (lossis koj tus menyuam xav tau). Koj cov ntsiab lus qheb yuav tsum hais kom luv. Lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam yuav hais nws cov lus qhib ua ntej.

Kev Nug Cov Neeg Ua Pov Thawj

Lub Chaw Haujlwm Hauv Cheeb Tsam Cov Neeg Ua Pov Thawj

Lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam yuav nthuav qhia nws cov neeg ua pov thawj. Koj tuaj yeem nug lus nug nrog lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov pov thawj (this is called “qhov no hu tias “cov kev ntsuas hla”). Cov lus nug zoo yuav pab rau cov lus teb uas qhia pom tias tus neeg ua pov thawj tsis nkag siab qee yam lossis tsis nco qab txog qee yam ntsiab luls. Koj kuj tuaj yeem nug cov lus nug uas qhia rau pom tias tus neeg ua pov thawj ntawv tuaj ib tog, hloov pauv yam uas nws tau hais ua ntej, lossis yuav tsis qhia qhov tseeb.

Mob siab rau txog tus neeg ua pov thawj cov lus sim thaum ua qhov kev ntsuas ncaj qha los ntawm Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam – koj tuaj yeem ceebtoom tus neeg ua pov thawj kom coj tuaj tom qab thaum koj qhov kev ntsuas thoob plaws. Tsis yog li ntawv, koj yuav tau txwv kev nug cov lus nug thoob plaws uas koj npaj ua ntej hnub hais plaub. Nws tsis yog lub tswv yim zoo qhov nug cov lus nug yog tias koj tseem tsis tau paub lo lus teb, tshwj tsis yog koj xav tias cov lus teb yuav muaj txiaj ntsig pab koj qhov kev sib cav.

Koj Cov Neeg Ua Pov Thawj

Koj yuav muaj lub caij nyoog los nug lus nug nrog koj cov neeg ua pov thawj (hu tias kev ntsuas ncaj qha). Lawv yuav tsum tham txog yam uas lawv tau ua lossis tau pom lossis tau hnov ntawm lawv tus kheej nkaus xwb. Koj yuav tsum nug cov lus nug uas luv, yooj yim, thiab qhia meej.

Ntxiv rau kev nthuav qhia txog nej cov kev tsis sib haum, koj tuaj yeem nug koj cov neeg ua pov thawj txog qhov tsis pom zoo nrog yam uas Lub Chaw Haujlwm Hauv Cheeb Tsam cov

37

Page 38: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

pov thawj tau hais. Tsis yog li ntawv, koj yuav tau txwv kev nug cov lus nug uas koj npaj ua ntej hnub hais plaub. Nco ntsoov nug cov lus nug taug qab xyuas yog tias koj tus neeg ua pov thawj cov lus teb tsis tau meej. Thaum koj nug lus nug tus neeg ua pov thawj tshaj lij, nco ntsoov muab cov pov thawj uas xav tau ntsig txog yam kev tshaj lij twg tau sim, thiab muab lub sijhawm rau ALJ kom nrhiav cov pov thawj hauv koj cov ntaub ntawv.

Lub Chaw Haujlwm Hauv Cheeb Tsam yuav muaj lub caij nyoog los kuaj xyuas-hla nrog koj cov neeg ua pov thawj. ALJ kuj tuaj yeem nug lus nug nrog txhua tus neeg ua pov thawj. Tom qab Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam tau ntsuas-hla ncaj qha koj cov neeg ua pov thawj, koj yuav muaj lub caij nyoog los ntsuas ncaj qha. Nyob rau nqi no, koj tuaj yeem hais kom koj cov neeg ua pov thawj qhia meej ntxiv lossis rov hais tej yam tsis zoo uas yuav tau tshwm sim thaum lub sijhawm tshuaj xyuas-hla.

Cov Lus Kaw/Sau Cov Lus Kawm Luv

Thaum koj nyeem cov ntawv sib hais plaub, koj yuav paub tias tus kws hais plaub tsis muaj txhua cov ntaub ntawv los txiav txim siab kom raug. Yog li ntawv, koj tuaj yeem hais tus kws hais plaub kom “txuas ntxiv qhib kev sau tseg.” Tus kws txiav txim plaub tsis tas yuav tsum muab kev cog lus nrog koj kom ua li no. Txawm li cas los xij, yog tias tus kws hais plaub pom zoo rau txuas ntxiv qhib kev sau tseg, nws yuav tso cai rau ob tog muab cov ntaub ntawv thiab cov ntaub ntawv ntau ntxiv rau tus kws hais plaub tom qab hais plaub tas.

ALJ feem ntau yuav nug cov lus kaw thaum xaus lub rooj hais plaub kom suav sau cov pov thawj. Nov yog lub caij nyoog zoo rov los tshuaj xyuas txog yam uas koj tau nthuav tawm thaum lub sijhawm hais plaub thiab rov hais koj cov lus uas koj tau txais lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov kev pab. Qee zaus, ob tog puav leej pom zoo sau cov ntawv kaw lub rooj hais plaub hloov qhov hais cov lus hais kaw lub rooj sib tham. Txoj kev xaiv no tso cai koj xav txog txhua cov lus sim ua pov thawj ua ntej koj suav sau cov lus sib cav. Tsab ntawv sau kaw lub rooj hais plaub yuav tsum muab cov ntaub ntawv thiab qhov tseeb tias koj tau hais tawm thiab xaiv cov kev cai lij choj uas txhawb rau koj qhov teebmeem. Hauv koj cov lus kaw, koj tuaj yeem suav nrog ib co ntaub ntawv pov thajw ntxiv uas ALJ tso cai tom qab hais plaub tas yog tias cov ntaub ntawv sau tseg raug qhia cia.

Tom Qab Hais Plaub Tas

Tom qab koj qhov kev hais plaub, ALJ muaj 10 hnub loss au qhov kev txiav txim, tshwj tsis yog koj muaj qhov zam lub sijhawm uas yog hais kom txuas ntxiv (kev ncua sijhawm). Cov lus txiav txim yuav tsum tau ua tsis pub ntev tshaj 80 hnub tom qab koj tau thov koj daim ntawv foob. ALJ qhov kev txiav txim yuav tsum:

- Sau kom nkag siab yooj yim, siv cov lus nyiam hais niaj hnub - Suav nrog cov ntawv suav sau qhov tseeb - Suav nrog cov ntsiab lus ntsig txog pov thawj ALJ tau siv los ua kev txiav txim - Suav nrog cov lus txiav txim txhua qhov teebmeem lossis cov lus nug uas nyob hauv

daim ntawv thov foob thiab hais tawm thaum lub sijhawm hais plaub

38

Page 39: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

- Hais txog cov kev cai lij choj, cov cai, thiab cov kev cai uas txhab rau ALJ qhov kev txiav txim.

39

Page 40: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

ZAJ LUS 2: Cov ntawv xa nrog ua ke

Cov Ntaub Ntawv Xa Nrog Ua Ke A – Cov Ntawv Qhia Lub Sijhawm Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees

Cov Ntaub Ntawv Xa Nrog Ua Ke B – Phau Ntawv Qhia Ntsuam Xyuas

Cov ntawv xa nrog ua ke C - Piv Txwv Cov Ntawv Thov Hloov Tus Kws Hais Plaub

Cov Ntaub Ntawv Xa Nrog Ua Ke D – Cov Npe Neeg Ua Pov Thawj ntawm Cov Pov thawj thiab Cov Neeg Qhia Pom

Cov Ntaub Ntawv Xa Nrog Ua Ke E – Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam Tsab Kev Cai Lij Choj Muaj Cai (cov kev cai thiab cov cai)

40

Page 41: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Ntawv xa nrog ua ke A: COV DUAB KAB QHIA TXOG THOV SAIB XYUAS KEV NCAJ NCEES

Thov Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees yog tias: (1) lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam xaiv, yam uas koj tsis pom zoo, rau txiav, txo qis, lossis hloov cov kev pab lossis kev txhawb hauv koj li IPP; (2) koj thov cov kev pab, kev txhawb thiab lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam tsis kam lees koj cov lus thov; (3) koj raug ceebtoom tias koj tsis muaj cai tau txais los yog tsis muaj cai txuas ntxiv tau txais lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam cov kev pab.

Lo Lus Nug 1: Puas yog tam sim no koj tau txais qhov kev pab lossis kev txhawb uas lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam xav muab txiav, txo qis, lossis hloov pauv?

YOG > Sau koj daim ntawv thov kom hais plaub nyob hauv 10 hnub txij li hnub koj tau txais tsab ntawv ceebtoom thiab koj yuav txuas ntxiv tau txais cov kev pab lossis kev txhawb kom txog thaum muaj kev txiav txim ua zaum kawg. MUS RAU Lo Lus Nug 2

TSIS YOG > Koj yuav tsum sau koj daim ntawv thov hais plaub nyob hauv 30 hnub txij thaum tau txais tsab ntawv ceebtoom los ntawm lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam. MUS RAU Lo Lus Nug 2

Lo Lus Nug 2: Puas yog koj xav kom muaj txoj kev xaiv lub rooj sib tham tsis raws cai?YOG > Lub rooj sib tham tsis raws cai yuav tsum muaj nyob hauv 10 hnub txij thaum lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam tau txais koj daim ntawv thov kom hais plaub, tshwj tsis yog koj pom zoo lub sijhawm ntev dua.

Koj yuav tsum tau txais ib tsab ntawv sau txog kev txiav txim tuaj ntawm lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam nyob hauv 5 hnub txij thaum lub rooj sib tham tsis raws cai. MUS RAU Lo Lus Nug 3

TSIS YOG > MUS RAU Lo Lus Nug 4 ntsig txog kev xaiv sib kho kom haum.

Lo Lus Nug 3: Puas yog koj txaus siab nrog lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam cov lus txiav txim?

YOG > Hais qhia lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam tias koj thim koj daim ntawv thov Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees. Cov kev pab uas tau pom zoo raws li qhov kev txiav txim hauv koj lub rooj sib tham tsis raws cai yuav pib hauv 10 hnub txij thaum tau txais koj daim ntawv thim. TSIS UA MUS NTXIV.

TSIS YOG > MUS RAU Lo Lus Nug 4 ntsig txog kev xaiv sib kho kom haum.

Lo Lus Nug 4: Puas yog koj xav kom muaj qhov xaiv kev sib kho kom haum?YOG > Puas yog lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam lees txais kev sib kho kom haum? Lawv yuav tsum lees txais kev sib hais kom nkag siab nyob hauv 5 hnub.

41

Page 42: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Yog tias lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam lees txais, kev sib kho kom haum yuav muaj nyob hauv 30 hnub txij thaum lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam tau txais koj daim ntawv thov kom hais plaub, tshwj tsis yog koj pom zoo lub sijhawm ntev dua. MUS RAU Lo Lus Nug 5

Yog tias lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam TSIS kam lees txais kev sib kho kom haum nyob hauv 5 hnub, koj qhov tsis txaus siab yuav raug xa mus rau Chaw Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees. MUS RAU Lo Lus Nug 6

TSIS YOG > Koj yuav txuas ntxiv rau Chaw Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees. MUS RAU Lo Lus Nug 6

Lo Lus Nug 5: Puas yog koj tau txais kev pom zoo sib kho kom haum?YOG > Hais qhia lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam tias koj thim koj daim ntawv thov Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees. Cov kev pab tau pom zoo hauv koj daim ntawv sau hais daws yuav pib hauv 10 hnub txij hnub tau txais koj daim ntawv thim.TSIS UA MUS NTXIV

TSIS YOG > Koj yuav txuas ntxiv rau Chaw Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees. MUS RAU Lo Lus Nug 6

Lo Lus Nug 6: Puas yog koj xav ua cov txheej txheem Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees?YOG > Qhov Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees yuav muaj nyob hauv 50 hnub txij thaum lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam tau txais koj daim ntawv foob, tshwj tsis yog tus kws hais plaub muab lub sijhawm ntev dua kom muaj laj thawj zoo.

Lub Chaw Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees qhov kev txiav txim yuav tsum muaj nyob hauv 10 hnub ua haujlwm txij hnub kawg ntawm qhov kev hais plaub thiab tsis pub qeeb dua 80 hnub tom qab koj pib thov kom hais plaub tshwj tsis yog koj zam lub sijhawm uas yog hais kom ncua (ncua sijhawm)

Yog tias cov kev pab uas pab nyiaj los ntawm Medi-Cal Hauv Tsev thiab Zej Zog Raws Li Kev Zam ces qhov kev txiav txim raug kuaj xyuas los ntawm DHCS nyob hauv 90 hnub txij thaum thov foob. Qhov kev txiav txim tej zaum yuav raug lees txais, ntxeev cai, lossis sau sib txawv. MUS RAU Lo Lus Nug 7

TSIS YOG > Koj tuaj yeem thim ntawm Qhov Thov Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees uas yog tiv toj rau OAH.

Lo Lus Nug 7: Puas yog koj txaus siab nrog cov lus txiav txim Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees?

YOG > Cov kev pab thiab txhawb yuav muab rau raws li tau xaiv hauv qhov kev txiav txim Saib Xyuas Kev Ncaj Ncees.

42

Page 43: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

TSIS YOG > Koj muaj sijhawm 90 hnub los sau Tsab Ntawv Xaj ntawm Lub Chaw Tuav Tswj Mandamus hauv lub tsev hais plaub siab dua. Koj tuaj yeem tiv toj Disability Rights California lossis cov chaw hais plaub ntiag tug kom pab.

NCO NTSOOV: Lub chaw haujlwm hauv cheeb tsam tuaj yeem pib txiav lossis txo qis cov kev pab nyob hauv 10 hnub tshwj tsis yog koj tus kws lij choj tau txais ib tsab ntawv xaj ntawm tsev hais plaub kom txuas ntxiv muab cov kev pab thaum lub tsev hais plaub xaiv koj daim ntawv thov.

Cov Ntaub Ntawv Xa Nrog Ua Ke B – Phau Ntawv Qhia Ntsuam Xyuas

Siv rau tus kws npliag siab, tus kws kho mob hlwb, thiab lwm tus kws ntsuam xyuas los txiav txim siab seb puas yog tus neeg muaj qhov xiam oos qhab kev loj hlob raws li Tsab Cai Pabcuam Kev Xiam Oos Qhab Kev Loj Hlob Lanterman.

Koj tau raug nug kom ua qhov kev ntsuam xyuas ntawm (sau lub npe ntawm no) los txiav txim seb (sau lub npe ntawm no) puas muaj qhov kev xiam oos qhab kev loj hlob raws li California tsab kev cai lij choj. Koj qhov kev ntsuam xyuas yuav tsum teev tseg thiab lo lus teb raug raws li lo lus nug thiab suav nrog cov lus piav qhia ntawm lub chaw kuaj mob cov kev tshawb nrhiav pom thiab lwm cov ntaub ntawv hauv koj qhov kev txiav txim sia ua raws. Cov ntsiab lus nrhiav pom thiab lwm cov pov thawj no tej zaum yuav suav nrog cov txiaj ntsig ntawm cov qauv txheej txheem thiab lwm cov kev ntsuas koj tau ua nrog (sau lub npe ntawm no), kuaj xyuas txog (sau lub npe ntawm no) cov ntawv sau tseg, kev xam phaj nrog (sau lub npe ntawm no) lossis lwm tus neeg uas paub (sau lub npe ntawm no), thiab lwm yam raws li qhov xav tau thiab cov txheej txheem koj siv los hais daws thiab teb rau cov txuas ntxiv no:

1. Puas yog (sau lub npe ntawm no) muaj kev xiam oos qhab kev loj hlob, kev mob puas hlwb, lossis tsis txawj hais lus?

__Kev Xiam Oos Qhab Kev Loj Hlob

__Kev Mob Puas Hlwb

__Qaug Dab Peg

__Tsis Txawj Hais Lus

2. Cov qauv kev kuaj xyuas, thiab cov ntaub ntawv kuaj mob ntawm cov qauv xaiv (piv txwv li DSM-V), siv los ua kev txiav txim siab raws li #1 saum toj saud?

Yam kev kuaj mob tau los, cov ntsiab lus, cov ntawv sau tseg, cov kev kuaj ntsuas tau los, lossis lwm cov ntaub ntawv txhawb rau kev txiav txim siab ua raws li #1 saum toj saud hauv kev sib cuam tshuam nrog cov qauv xaiv kev kuaj mob muaj npe raws li #2 saum toj saud?

43

Page 44: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Thaum twg tus mob raug xaiv raws li #1 thawj cov ntaub ntawv thiab ntawm yam kev kuaj mob tau los, qhov tseeb, cov ntawv sau tseg, cov kev kuaj ntsuas tau los, lossis lwm cov ntaub ntawv uas coj los ua qhov kev txiav txim siab no?

Puas yog tus mob raug xaiv raws li #1 zoo li yuav txuas ntxiv xaiv thiab ntawm yam kev kuaj mob tau los, qhov tseeb, cov ntawv sau tseg, cov kev kuaj ntsuas tau los, lossis lwm cov ntaub ntawv uas coj los ua qhov kev txiav txim siab no?

3. Puas yog tus mob raug xaiv raws li #1 cov cai saum toj saud “Kev Xiam Oos Qhab Ib Txhis” rau (sau lub npe ntawm no) raws li cov ntsiab lus “Kev Xiam Oos Qhab Ib Txhis “ tau teev tseg hauv qab no:

(1) Tus mob uas ua rau muaj kev puas tsuaj txog kev txawj ntse thiab/lossis rab peev xwm kev xav, sawv cev rau cov kev mob puas lub cev uas yauv tsum tau npaj kho thiab kev koom tes ntawm lub chaw pabcuam tshwj xeeb lossis kev pab txog caj ces los pab tus neeg kom ua tiav;

Nco tseg, raws li tau siv hauv (1), cov ntsiab lus “kev txawj ntse” txhais tau tias: rab peev xwm ntawm tus neeg rau kev hais daws teebmeem nrog kev pom, rau kev hloov kho rau qhov xwm txheej tshiab, kom xav qhov tsis sib xws, thiab kom tau txais txiaj ntsig los ntawm kev paub dhau los.

Yog ( ) lossis Tsis Yog ( ). Yog yog, ntawm lub hauv paus yam uas kuaj mob tau los, qhov tseeb, cov ntawv sau tseg, cov kev kuaj ntsuas tau los, lossis lwm cov ntaub ntawv uas coj los txiav txim siab txog qhov no?

thiab

(2) Tseem muaj cov kev txwv qee yam tseem ceeb rau rab peev xwm ua haujlwm hauv peb los yog ntau yam txuas ntxiv no ntawm cov haujlwm kev ua neej nyob, uas tsim nyog rau tus neeg lub hnub nyoog:

(A) Hais lus mos thiab hais tawm tau zoo;

Yog ( ) lossis Tsis Yog ( ). Yog yog, ntawm lub hauv paus yam uas kuaj mob tau los, qhov tseeb, cov ntawv sau tseg, cov kev kuaj ntsuas tau los, lossis lwm cov ntaub ntawv uas coj los txiav txim siab txog qhov no?

(B) Kev kawm;

Yog ( ) lossis Tsis Yog ( ). Yog yog, ntawm lub hauv paus yam uas kuaj mob tau los, qhov tseeb, cov ntawv sau tseg, cov kev kuaj ntsuas tau los, lossis lwm cov ntaub ntawv uas coj los txiav txim siab txog qhov no?

(C) Kev Saib Xyuas Tus Kheej;

44

Page 45: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Yog ( ) lossis Tsis Yog ( ). Yog yog, ntawm lub hauv paus yam uas kuaj mob tau los, qhov tseeb, cov ntawv sau tseg, cov kev kuaj ntsuas tau los, lossis lwm cov ntaub ntawv uas coj los txiav txim siab txog qhov no?

(D) Kev ua haujlwm lub cev;

Yog ( ) lossis Tsis Yog ( ). Yog yog, ntawm lub hauv paus yam uas kuaj mob tau los, qhov tseeb, cov ntawv sau tseg, cov kev kuaj ntsuas tau los, lossis lwm cov ntaub ntawv uas coj los txiav txim siab txog qhov no?

(E) Kev coj tus kheej tau;

Yog ( ) lossis Tsis Yog ( ). Yog yog, ntawm lub hauv paus yam uas kuaj mob tau los, qhov tseeb, cov ntawv sau tseg, cov kev kuaj ntsuas tau los, lossis lwm cov ntaub ntawv uas coj los txiav txim siab txog qhov no?

(F) Rab peev xwm rau kev nyob ib leeg;

Yog ( ) lossis Tsis Yog ( ). Yog yog, ntawm lub hauv paus yam uas kuaj mob tau los, qhov tseeb, cov ntawv sau tseg, cov kev kuaj ntsuas tau los, lossis lwm cov ntaub ntawv uas coj los txiav txim siab txog qhov no?

(G) Kev tuav tswj txog kev nyiaj txiag tau zoo.

Yog ( ) lossis Tsis Yog ( ). Yog yog, ntawm lub hauv paus yam uas kuaj mob tau los, qhov tseeb, cov ntawv sau tseg, cov kev kuaj ntsuas tau los, lossis lwm cov ntaub ntawv uas coj los txiav txim siab txog qhov no?

(3) Hauv kev txiav txim siab ntawm koj tus kheej ntsig txog saib seb puas yog (sau lub npe ntawm no) qhov xiam oos qhab, thaum tau teev tseg raws li #1 saum toj saud, cov cai txog Kev Xiam Oos Qhab Ib Txhis, puas yog koj tua sab laj nrog (sau lub npe ntawm no), lossis nws niam txiv, cov neeg saib xyuas, tus neeg zov, tus kws qhia ntawv, cov kws pabcuam lossis lwm tus neeg, thiab tus neeg uas koj tau sab laj nrog?

4. Yog koj pom tias, (sau lub npe ntawm no) tsis muaj ib ntawm plaub tus xwm txheej muaj npe hauv #1 saum toj saud, koj qhov kev ntsuam xyuas yuav tsum tsum tau saib xyuas txog seb puas yog (sau lub npe ntawm no) muaj cov ntsiab lus sib thooj li kev xiam oos qhab kev loj hlob.

A. Hauv koj lub tswv yim tshaj lij, yam twg yog qhov kev kuaj mob tshwj xeeb ntawm Kev Xiam Oos Qhab Kev Txawj Ntse, thiab, rau txhua tus yam ntxwv ua koj sau tseg, yam twg, yog tias muaj (sau koj cov kev paub dhau los txog kev xyaum ua), yog qhov kev kuaj mob empirica, lossis cov cuab yeej tshaj lij uas txhawb rau koj kev xaiv ntawm cov cwj pwm tshwj xeeb ib yam li yam tshwj xeeb ntawm Kev Xiam Oos Qhab Kev Txawj Ntse?

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) - Cov chaw txhawb rau kev pab xaiv:

45

Page 46: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no)

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) - Cov chaw txhawb rau kev pab xaiv:

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no)

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) - Cov chaw txhawb rau kev pab xaiv:

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no)

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) - Cov chaw txhawb rau kev pab xaiv:

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no)

B. Yuav ua cas yog tias kev coj ib tus cwj pwm tshwj xeeb hais los saum toj saud tsis (Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) nthuav tawm nrog, thiab, rau txhua tus cwj pwm tau xaiv tseg, txog yam uas kuaj mob tau los, qhov tseeb, cov ntawv sau tseg, cov kuaj ntsuas tau los, lossis lwm cov ntaub ntawv uas coj lost xiv txim siab txog qho no ntawm kev tuaj koom saib xyus kev coj tus cwj pwm hauv (sau covntaub ntawv rau ntawm no) kev ua raws?

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) raws li (Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no)

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) raws li (Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no)

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) raws li (Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no)

C. Puas yog (sau lub npe ntawm no) tus mob, raws li tau piav qhia los ntawm tus cwj pwm koj xaiv tseg rau nws thaum muaj raws li B. saum toj saud, thawj cov ntaub ntawv ua ntej hnub nyoog 18 xyoo? Yog ( ) lossis Tsis Yog ( ). Yog tias yog, lub chaw kuaj mob tau los twg, qhov tseeb, cov taub ntawv sau tseg, kev kuaj ntsuas

tau los, lossis lwm cov ntaub ntawv uas coj los ua qhov kev txiav txim siab no?

D. Puas yog (sau lub npe ntawm no) tus mob, raws li tau piav qhia los ntawm tus cwj pwm koj tau teev tseg txog qhov nws muaj raws li B. saum toj saud, puas xav txuas ntxiv ua?Yog ( ) lossis Tsis Yog ( ). Yog yog, ntawm lub hauv paus ntawm yam kuaj mob tau los, qhov tseeb, cov ntaub ntawv sau tseg, cov kev kuaj ntsuas tau los, lossis lwm yam ntaub ntawv coj los txiav txim txog qhov no?

46

Page 47: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

E. Puas yog (sau lub npe ntawm no) tus mob, raws li tau piav qhia los ntawm tus cwj pwm koj xaiv nws ua qhov muaj raws li B. cov cai nyob saud uas yog Kev Xiam Oos Qhab Kev Loj Hlob rau nws, raws li Kev Xiam Oos Qhab Ib Txhis tau teev tseg raws li 6. (1), (2) (A) txog (G), thiab (3) saum toj saud?Yog ( ) lossis Tsis Yog ( ). Yog yog, thov sau cov npe thiab cov lus piav qhia txog cov ntaub ntawv kuaj mob tau los, qhov tseeb, cov ntawv sau tseg, cov txiaj ntsig kev ntsuas, lossis lwm cov ntaub ntawv txhua cov lus txiav txim raws li 6. (1), (2) (A) txog (G), thiab (3) ua raws saum toj saud?

5. Yog tias koj pom tias (sau lub npe ntawm no) tsis muaj ib ntawm plaub tus mob muaj npe hauv #1 saum toj saud, lossis tus mob uas tau piav qhia raws li #7 saum toj saud, koj qhov kev ntsuas yuav tsum tau saib xyuas seb (sau lub npe ntawm no) puas muaj tus mob uas yauv tsum tau txais kev kho ib yam nkaus li yam uas yuav tsum tau ua rau cov neeg uas muaj qhov xiam oos qhab kev txawj ntse.

F. Yog tias koj tus kws tshaj lij cov lus pom, yam kev khomob twg koj yuav tsum tau kho rau tus neeg uas Muaj Mob Xiam Oos Qhab Kev Txawj Ntse , thiab rau txhua yam kev khomob uas xav tau koj tau sau tseg, yam twg, yog tias muaj ib yam (sau koj cov kev paub los ntawm kev xyaum ua), yog qhov tseeb, kev kuaj mob, lossis cov ntaub ntawv tshwj xeeb uas yuav txhawb koj cov ntaub ntawv qhia txog tus kheej ntawm kev khomob uas xav tau raws li ib yam xav tau rau tus neeg uas Muaj Kev Xiam Oos Qhab Kev Txawj Ntse?

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) - Cov chaw txhawb rau kev pab xaiv:

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no)

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) - Cov chaw txhawb rau kev pab xaiv:

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no)

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) - Cov chaw txhawb rau kev pab xaiv:

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no)

A. Yuav ua li cas, yog tias lb qho xav tau kev khomob uas tau xaiv saum toj saud xav kom (sau lub npe ntawm no), thiab, rau txhua qhov kev khomob uas tau xaiv tseg, ntawm yam uas kuaj tau los, qhov tseeb, cov ntaub ntawv sau tseg, cov tshuaj ntsuas tau los, lossis lwm cov ntaub ntawv uas coj los txiav txim siab txog qhov no?

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) raws li (Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no)

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) raws li (Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no)

47

Page 48: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) raws li (Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no)

B. Yog tias (sau lub npe ntawm no) yuav tsum tau khomob uas tsis muaj npe raws li A. saum toj saud, tab sis nws zoo sib xws li ib ntawm cov no, thov sau npe txhua qhov kev khomob sib xws, piv qhia yam kev khomob uas xav tau muaj npe raws A. saum toj saud nws sib xws li thiab vim li cas, thiab piav qhia kev kuaj mob tau los, qhov tseeb, cov ntawv sau tseg, cov kuaj ntsuas tau los, lossis lwm yam ntaub ntawv uas txhawb rau kev txiav txim siab uas (sau lub npe ntawm no) yuav tsum tau kho txhua cov mob ntawv.

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no), uas yog nws zoo sib xws li (sau cov ntaub ntawv rau ntawm no), vim tias (sau cov ntaub ntawv rau ntawm no), thiab yam uas (sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) yuav tsum ua raws li (sau cov ntaub ntawv rau ntawm no)

(Sau cov ntaub ntawv rau ntawm no), uas yog nws zoo sib xws li (sau cov ntaub ntawv rau ntawm no), vim tias (sau cov ntaub ntawv rau ntawm no), thiab yam uas (sau cov ntaub ntawv rau ntawm no) yuav tsum ua raws li (sau cov ntaub ntawv rau ntawm no)

C. Puas yog (sau lub npe rau ntawm no) tus mob, uas tau piav qhia los ntawm nws tus mob yuav tsum tau kho uas muaj npe raws B. thiab/lossis C. saum toj saud, ua qhov pib ua ntej hnub nyoog 18 xyoo?

Yog ( ) lossis Tsis Yog ( ). Yog tias yog, lub chaw kuaj mob tau los, qhov tseeb, cov ntaub ntawv sau tseg, cov kuaj ntsuas tau los, lossis lwm cov ntaub ntawv tau siv los txiav txim siab yog dab tsi?

D. Puas yog (sau lub npe ntawm no) tus mob uas tau piav qhia los ntawm nws qhov kev khomob xav tau muaj npe raws B. thiab/lossis C. saum toj saud, zoo li tseem tshuav tag nrho?

Yog ( ) lossis Tsis Yog ( ). Yog yog, , ntawm yam uas kuaj tau los, qhov tseeb, cov ntawv sau tseg, kuaj ntsuas rau los, lossis lwm yam ntaub ntawv uas siv los ua qhov kev txiav txim siab no?

E. Puas yog (sau lub npe ntawm no) tus mob uas tau piav qhia los ntawm yam kev khomob uas xav tau uas koj xaiv nws ua qhov muaj raws B. thiab/lossis C. saum toj saud, cov ntsiab lus Kev Xiam Oos Qhab Ib Txhis rau nws, xws li Kev Xiam Oos Qhab Ib Xyoos tau teev tseg raws li 6. (1), (2) (A) txog (G), thiab (3) saum toj saud?

Yog ( ) lossis Tsis Yog ( ). Yog yog, thov sau cov npe thiab piav qhia tseg, cov kuaj ntsuas tau los, lossis lwm cov ntaub ntawvtxhua qhov kev txiav txim siab raws li l6. (1), (2)(A) txog (G), thiab (3) (A) txog (G), thiab (3) saum toj saud tau ua raws.

48

Page 49: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

49

Page 50: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Nplooj 50 ntawm 56

NTAWV XA NROG UA KE C - Piv Txwv Cov Ntawv Thov Hloov Tus Kws Hais Plaub

XA NCAJ QHA HAUV FACSIMILE (213) 576-7244

Lub Cuaj Hli 20, 2015

Janis S. Rovner Tus Thawj Tuav Tswj Kev Cai Lij Choj Kws Hais Plaub (Presiding Administrative Law Judge) Lub Chaw Haujlwm Tuav Tswj Hais Plaub (Office of Administrative Hearings) 320 W. Fourth Street, Ste. 630 Los Angeles, CA 90013 Txog rau: Qhov Nyuaj Kev Txiav Txim Tu Nrho

John Doe v Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam OAH Tus Npawb. 201511100000Hnub Hais Plaub: Lub Cuaj Hli28, 2015

Nyob Zoo Tus Kws Tsim Qauv Hais Plaub :

Kuv sau tsab ntawv sawv cev tuaj ntawm John Doe txhawm rau thov kom xaiv lwm tus kws hais plaub los hais nws rooj plaub thaum Lub Cuaj Hli 28, 2015. Tus kws hais plaub raug xaiv tam sim no yog Vincent Nafarrete. Peb thov tias qhov kev hloov pauv no tau ua raws li Title 1 ntawm California Tsab Cai ntawm Cov Cai Tswj, Nqi 1034 thiab Tsoomfwv Tsab Cai nqi 11425.40. Cov ntawv xa nrog yog cov ntawv xaj tshaj tawm ua raws li nqi lus ntawv.

Ua tsaug rau koj qhov kev saib xyuas. Thov tiv toj rau kuv ntawm (213) 555-5555 yog tias tsim nyog.

Nrog kev txaus siab,

Jane Doe

Cov ntawv xa nrog

Page 51: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Nplooj 51 ntawm 56

Cov lus tshaj tawm ntawm Jane Doe

Leej niam ntawm John Doe

Kuv, Jane Doe, tshaj tawm tias:

1) Kuv yog niam txiv rau tog uas tshuav qhov teebmeem.

2) Tus kws hais plaub raug xaiv rau Lub Rooj Hais Plaub muaj lub siab tsis ncaj rau ib tog yog li ntawv tus neeg nthuav tawm ntseeg tias nws tus menyuam tsis tuaj yeem muaj kev ncaj ncees thiab muaj kev Hais Plaub ib txhia ua ntej Tus kws hais plaub, Vincent Nafarrete.

Qhov Kev Nthuav Tawm no yog ua raws li kev rau txim qhov tsis ncaj ncees raws kev cai lij choj ntawm xeev California thiab tau kos npe Lub Cuaj Hli 20, 2015, ntawm Los Angeles, California.

Nrog kev txaus siab,

______________________________

Jane Doe

Page 52: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Nplooj 52 ntawm 56

Cov Ntaub Ntawv Xa Nrog Ua Ke D – Cov Piv Txwv Muaj Npe ntawm Cov Pov Thawj thiab Cov Ntawv Sau Tseg

Koj Lub Npe

Koj Qhov Chaw Nyob Txoj Kev

Koj Lub Nroog, Lub Xeev, thiab Zip Code

Koj Tus Npawb Xovtooj

Tus Neeg Raug Tso Cai Sawv Cev rau [Lub Npe ntawm Lub Chaw Haujlwm Hauv Cheeb Tsam Tus Neeg Mob]

LUB CHAW HAUJLWM TSWJHWM KEV HAIS PLAUB

LUB XEEV CALIFORNIA

Hauv Qhov Teebmeem ntawm:

Tus Neeg Thov Lub Npe,

Tus Neeg Thov,

thiab

LUB CHAW HAUJLWM HAUV CHEEB TSAM (REGIONAL CENTER),

Lub Chaw Muab Kev Pab

Tus Npawb Qhov Teebmeem.:

Hnub Hais Plaub:

Lub Sijhawm Hais Plaub:

Thaj Chaw Hais Plaub:

Tus Kws Hais Plaub Tuav Tswj Kev Cai Lij Choj:

TUS THOV COV NPE NEEG UA POV THAWJ THIAB COV POV THAWJ

Page 53: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Nplooj 53 ntawm 56

COV NPE NEEG UA POV THAWJ

1) Tus Neeg Thov Lub Npe Lub Xeem yuav ua pov thawj rau [piav qhia yam uas lawv yuav ua pov thawj rau.]

2) Tus Neeg Thov Lub Npe Lub Xeem raug sau ntawv xaj rau ua pov thawj [piav qhia yam uas lawv yuav ua pov thawj rau.]

COV NPE NTAWV POV THAWJ

1) Cov Ntsiab Lus Qhib 2) Kev Sau Tseg Cov Lus Hais Plaub

a. Thov Hnub Muab Kev Pab [Sau Hnub Tim]b. Hnub Tsab Ntawv Tsis Kam Lees [Sau Hnub Tim] c. Hnub Thov Hais Plaub [Sau Hnub Tim] d. Kev Ceebtoom Hais Plaub

3) Cov Ntaub Ntawv ntsig txog Qhov Kev Pab 4) Cov Ntaub Ntawv ntawm Qhov Kev Pab Cov Neeg Ua Haujlwm5) Ntawv Teev Num tuaj ntawm [Sau lub npe qhov kev pab] hnub [Sau Hnub Tim]6) Ntawv Teev Num tuaj ntawm [Sau lub npe qhov kev pab] hnub [Sau Hnub Tim]7) Kev Ntsuas Lub Siab Xav los ntawm [Sau Lub Npe Tus Neeg Ntsuam Xyuas] hnub [Sau Hnub Tim]8) IPP hnub [Sau Hnub Tim]9) Kev Nthuav Tawm ntawm [Sau Lub Npe] hnub [Sau Hnub Tim]10) Kev Sau Cov Ntawv Pov Thawj rau Tus Kws Hais Plaub Raug Ceebtoom

WIC nqi lus 4512b. Title 17 CCR nqi 54000-54002

Page 54: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Nplooj 54 ntawm 56

Cov Ntawv Xa Ua Ke Nrog E - Lub Pabcuam Hauv Cheeb Tsam Tsab Kev Cai Lij Choj Muaj Cai

COV KEV PAB NOJ QAB NYOB ZOO THIAB COV NPAWB TSEEM CEEB 4512(a)

4512. Raws li siv hauv ntu no: (a) “Kev Xiam Oos Qhab Kev Loj Hlob” txhais tau tias kev xiam oos qhab uas tshwm sim ua ntej tus neeg muaj hnub nyoog 18 xyoo; txuas ntxiv, lossis tuaj yeem yuav txuas ntxiv tau, zoo li tseem mob; thiab tej zaum yuav ua rau xiam oos qhab ib txhis rau tus neeg. Raws li teev tseeg los ntawm Tus Thawj Tswjhwm Ntawm Lub Chaw Pabcuam Kev Loj Hlob, lub ntsiab lus no yuav tsum tau suav nrog hauv kev xiam oos qhab kev txawj ntse, kev mob hlwb, qaug dab peg, thiab tsis txawj hais lus. Cov ntsiab lus no yuav tsum tau suav nrog tus mob xiam oos qhab tau pom tias ze rau kev cuam tshuam txog xiam oos qhab kev txawj ntse lossis rau qhov yuav tsum tau kho sib xws li tus neeg uas muaj mob xim oos qhab kev txawj ntse, tab sis yuav tsum tsis suav nrog lwm yam mob xiam oos qhab uas cuam tshuam txog ib txwm mob hlwb.

17 CCR nqi lus 54000. Kev Xiam Oos Qhab Kev Loj Hlob.

(a) “Kev Xiam Oos Qhab Kev Loj Hlob” txhais tau tias kev xiam oos qhab uas vim yog muaj tus mob hlwb, mob puas hlwb, qaug dab peg, tsis txawj hais lus, lossis mob xiam oos qhab tau pom tias ze rau kev mob hlwb lossis yuav tsum tau kho sib xws li kho tus neeg muaj mob puas hlwb.

(b) Kev Xiam Oos Qhab Kev Loj Hlob yuav tsum:

(1) Tshwm sim ua ntej hnub nyoog kaum yim xyoo;

(2) Zoo li tseem yuav mob txuas ntxiv mus;

(3) Tsab cai ntsig txog kev xiam oos qhab ib txhis rau tus neeg uas xam tias raug raws cov cai.

(c) Kev Xiam Oos Qhab Kev Loj Hlob yuav tsum tsis suav nrog kev mob xiam oos qhab uas yog:

(1) Tus mob puas hlwb uas muaj qhov puas rau txoj kev txawj ntse lossis rab peev xwm nyob nrog lwm tus uas ib txwm yog los ntawm kev mob hlwb lossis tau muab kev khomob rrau cov mob hlwb ntawv. Cov mob

Page 55: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Nplooj 55 ntawm 56

puas hlwb no suav nrog mob hlwb tsis tuaj yeem nyob nrog lwm tus thiab/lossis cov kws npliag siab, mob hnyav rau cov hlwb lossis tus neeg cov kev puas hlwb txawm tias tus neeg rab peev xwm nyob nrog lwm tus thiab rab peev xwm kev txawj ntse muaj kev puas tsuaj loj thaum tus mob puas hlwb muaj qhov ntw tuaj.

(2) Kawm paub txog kev xiam oos qhab hlwb ib leeg. Qhov kev xiam oos qhab kev kawm yog ib tus mob uas xam tias yog tus mob txawv ntawm cov kev mob hlwb uas muaj feem ua rau theem rab peev xwm kev kawm thiab ua rau cov hlwb tsis ua haujlwm zoo, kev kawm lossis puas rab peev xwm nyob nrog lwm tus, mob tsis meej pem, lossis kev ceev faj ploj.

(3) Kawm paub txog kev puas lub cev. Cov mob no suav nrog kev mob txawv txav rau lub cev lossis tus mob uas yog los ntawm muaj kab mob, raug mob, lossis muaj teebmeem nrog kev loj hlob uas cuam tshuam nrog cov kev puas lub hlwb ua rau xav tau kev khomob sib xws li kho tus mob hlwb.

17 CCR nqi lus 54001. Xiam Oos Qhab Ib Txhis.

(a) “Kev xiam oos qhab ib txhis” txhais tau tias:

(1) Tus mob uas ua rau muaj kev puas tsuaj txog kev txawj ntse thiab/lossis rab peev xwm kev xav, sawv cev rau cov kev mob puas lub cev uas yauv tsum tau npaj kho thiab kev koom tes ntawm lub chaw pabcuam tshwj xeeb lossis kev pab txog caj ces los pab tus neeg kom ua tiav lub luag haujlwm; thiab

(2) Tseem muaj cov kev txwv qee yam tseem ceeb rau rab peev xwm ua haujlwm hauv peb los yog ntau yam txuas ntxiv no ntawm cov haujlwm kev ua neej nyob, uas tsim nyog rau tus neeg lub hnub nyoog:

(A) Hais lus mos thiab hais tawm tau zoo;

(B) Kev kawm;

(C) Kev Saib Xyuas Tus Kheej;

(D) Kev ua haujlwm lub cev;

(E) Kev coj tus kheej tau;

(F) Rab peev xwm rau kev nyob ib leeg;

Page 56: Regional Center Eligibility Hearing Packet · Web viewTsab Cai Tswjhwm Cov Txheej Txheem (“APA”) siv tsis tau rau lub chaw pabcuam hauv cheeb tsam cov ntawv foob, tab sis nws

Nplooj 56 ntawm 56

(G) Kev tuav tswj txog kev nyiaj txiag tau zoo.

(b) Cov kev ntsuas ntawm qhov xiam oos qhab ib txhis yuav tsum tau ua los ntawm pab pawg kws tshaj lij hauv Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam ntawm ntau yam sib txawv thiab yuav tau suav nrog kev saib xyuas txog cov qauv muaj feem sib xws los ntawm lwm feem kev xiam oos qhab hauv lub cev ntawm Lub Chaw Haujlwm pabcuam cov neeg qhua muaj feem. Pab pawg no yuav tau suav nrog cov neeg xws li tus kws saib xyuas txoj haujlwm, tus kws khomob, thiab tus kws npliag siab.

(c) Lub Chaw Pabcuam Hauv Cheeb Tsam pab pawg kws tshaj lij yuav tau sab laj nrog cov qhua muaj cai, cov niam txiv, cov neeg saib xyuas/cov neeg zov menyuam, cov kws qhia, cov neeg pab txhawb, thiab lwm tus neeg qhua sawv cev kom hais qhia paub tias lawv xav tuaj koom thiab muaj lub sijhawm koom hauv nws qhov kev sib tham thiab nrog rau lub ncauj lus uas tsim nyog tau txais.

(d) Ib qho kev ntsuam xyuas twg ntawm kev xiam oos qhab ib txhis rau lub hom phiaj ntawm kev txuas ntxiv muaj cai yuav tau siv tib co qauv xaiv raws li yam uas tau coj los ntsuas tus neeg qhov muaj cai yav dhau los.

17 CCR nqi lus 54002. Kev txawj ntse.

“Kev txawj ntse” uas tau siv hauv nqi lus no txhais tau tias rab peev xwm ntawm tus neeg los daws teebmeem nrog kev nkag siab, txog kev hloov mus rau qhov xwm txheej tshiab, kom xav tej yam nyuaj thiab kom tau txais txiaj ntsig los ntawm kev paub dhau los.

Disability Rights California tau pab nyiaj los ntawm ntau qhov chaw pab, kom pom tag nrho cov npe chaw pab nyiaj, mus rau http://www.disabilityrightsca.org/Documents/ListofGrantsAndContracts.html.