PuacHapi CS Skola Bioenergie
Transcript of PuacHapi CS Skola Bioenergie
Dragan Puač-Hapi
ŠKOLA BIOENERGIE
Dragan Puač-Hapi, 1989
DRAGAN PUAČ-HAPI, ŠKOLA BIOENERGIE
Z originálu Škola bioenergije Sarajevo 1989 přeloţila Jana Weingärtnerová.
Zpracováno podle vydání z roku 1992
.
– 3 –
OBSAH
PŘEDMLUVA ........................................................................................................................................5
ÚVOD ......................................................................................................................................................6
HOLISTICKÁ MEDICÍNA ..................................................................................................................7
KOSMICKÁ ENERGIE A JEJÍ MANIFESTACE V LIDSKÉM TĚLE ........................................ 11
AKUMULACE ENERGIE ..................................................................................................................17
„Zajatá“ energie ....................................................... 17
ŠKOLA BIOENERGIE – 1. STUPEŇ: ROZVOJ SCHOPNOSTI BIOENERGETICKÉ
BEZKONTAKTNÍ MASÁŽE .............................................................................................................25
Získávání „nadpřirozené“ moci prostřednictvím návratu k proţitku ................................................25
PRAKTIKUM .......................................................................................................................................29
Cvičení č. 1. Uvolňování energetických toků pomocí sniţování napětí ...........................................29
Cvičení 1a. Test svalového napětí ........................... 30
Cvičení 1b. Relaxace ............................................... 31
Cvičení č. 2. „Zde a nyní“ v bioenergetické komunikaci ..................................................................32
Cvičení č. 2a. „Zde a nyní“ – s otevřenýma očima . 33
Cvičení č. 3. Odstraňování inhibicí – cvičení vytváření vazeb .........................................................33
Cvičení č. 4. Vstup do alfa stavu vědomí ................ 35
Cvičení č. 5. Výstavba prostoru .............................. 36
Cvičení č. 6. Astrální houpačka neboli vesmírný let duše .................................................................37
Cvičení č. Cvičení dýchání ...................................... 39
OBJEKTIVIZACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ ..........................................................................41
SLOVO NA ZÁVĚR.............................................................................................................................42
MÍSTO DOSLOVU ..............................................................................................................................43
Pohled na text z hlediska fundamentální vědy ........ 43
DODATEK ............................................................................................................................................44
LITERATURA ......................................................................................................................................46
VÝTAH Z RECENZE ..........................................................................................................................47
– 4 –
– 5 –
PŘEDMLUVA
Lidé potřebují zázraky, stejně tak jako je potřebovali v nejstarších
dobách. Pokud kvůli této potřebě nepřistoupili k nějakému novému
kultu, který jim tyto zázraky nabízí nebo slibuje, svoji potřebu něco
zboţňovat uspokojují na oltáři moderní vědy.
V této knize se mluví o neznámém oceánu lidských moţností, které
jsou nedostatečně nebo špatným způsobem prezentované. Ale zázrak
je v samotném člověku, v jeho podstatě, v jeho bytosti. Objeví-li se
něco z toho na denním světle, snadno se můţe stát, ţe to bude
popíráno, jestliţe to nebude popsáno podle principů aktuálních
vědeckých teorií. Proto je i v této knize v určité míře tam, kde to bylo
nezbytné, pouţíváno platných vědeckých poznatků, i kdyţ se to někdy
podobalo výrobě kostí pro medúzu tak, aby přesto zůstala medúzou.
Výzva, která je v názvu knihy, je výzvou pro lékařství, které
chybuje ve své velké snaze být exaktní a zapomíná, ţe existuje proto,
ţe má slouţit člověku a má se o něj starat – přirozeně a lidsky. To je
výzva také proto, ţe v boji o dosaţení moderní technologie pro
překonávání nejrůznějších nemocí se zapomnělo, ţe jeho „věřící“ jsou
lidské bytosti jako celky.
Výzva i proto, ţe jsou případy, jako je tento: v době jednoměsíční
stávky lékařů v izraelských nemocnicích zemřelo tak málo lidí jako
nikdy předtím. Stejná situace se opakovala i v Bogotě. Úmrtnost se
v době stávky zmenšila o 35 procent. Ve vysoce průmyslové Velké
Británii byl výsledek stávky lékařů procentuálně stejný.
Zajímavý je téţ poznatek jistého profesora Tirea, který po třiceti
letech výzkumů tvrdí, ţe je jedna polovina všech nemocí ve
vyvinutých zemích způsobena lékařskými zákroky. Současně na druhé
straně máme k dispozici kolem 500 různých metod tradičního či
– 6 –
přírodního lékařství, které se mohou pouţívat přinejmenším jako
doplňkové metody při současných terapeutických postupech.
Čtenář by neměl zapomínat, ţe výzva určená medicíně je vlastně
výzvou určenou člověku. Moţná i tomu, komu můţeme poloţit
otázku: „A co vy děláte pro sebe, kdyţ se předáváte do rukou moderní
lékařské technologie? Děláte ještě něco jiného kromě toho, ţe
odpovědnost za své zdraví předáváte někomu jinému?“ A my všichni
se můţeme zeptat: „Coţpak stávka lékařů, která zmenšila úmrtnost,
není i důkaz toho, ţe člověk sám můţe bojovat o svůj ţivot, tj.
přeţití?“
Úkol, který jsem si dal při psaní této knihy, je osvětlit ještě stále
„temnou stranu Měsíce“, tj. spektrum neznámých a nevyuţitých
rezerv lidského organismu. Při tom jsem co nejvíce pouţíval vlastní
zkušenosti i praxi. Člověk musí pro sebe a kvůli sobě otevřít dveře
vlastní pokladnice ţivota.
Normální je, ţe se tato práce dostane i do rukou skeptiků. Ti si
mohou být jisti, ţe udělali první kroky při seznamování s nějakou
„jinou skutečností“. Bude dobře, aby neopakovali chybu Lavoisiera
a Laplaceho, kteří popírali existenci meteorů proto, ţe „na nebi nejsou
kameny“.
AUTOR
– 7 –
ÚVOD
Louise Thomas, doktor lékařských věd, poradce v Solang
Kateringovu centru pro rakovinu v New Yorku v jednom ze svých
interview říká: „Věda je zaloţena na nejistotě. Pokaţdé, kdyţ se
dozvíme něco nového a překvapujícího, s úlekem začínáme chápat,
kde jsme dříve dělali chybu… Nemohu si představit ani jednu oblast
biologie nebo lékařství, které zcela rozumíme, a zdá se mi, ţe čím více
se dozvídáme o ţivých tvorech a zvláště o nás, tím více se ţivot stává
záhadnějším. Svět není jednoduchý a ani my nejsme jednoduché
instrumenty. To jsme měli pochopit jiţ dávno.“
V obsahu této knihy jako kdyby se potvrzovala slova dr. Thomase.
Doplňuje naše představy o bioenergii a všem, co k ní patří, a to ne
jako záměnu za oficiální medicínu, i kdyţ k ní někdy máme výhrady.
Nesmíme zapomínat, ţe i medicínu tvoří lidé, kteří mohou být
otevřeni pro nové poznatky a moţnosti. Jednou z výhrad je to, ţe
současné lékařství se nestará o zdraví, ale o nemoc, ne o člověka jako
celistvou bytost, ale o jeho nemocný orgán. Moţná je právě zde původ
určitého zklamání z oficiálního lékařství a stále většího mnoţství
příznivců alternativního léčení, které budeme podle terminologie
přijaté Světovou zdravotnickou organizací nazývat tradiční lékařství.
Je známo, ţe se nemoci léčí především symptomaticky. Je velmi
málo známých léků, které působí přímo na původ nějaké nemoci.
Mohou ukryté a nevyuţité psychofyzické potenciály člověka zničit
tyto zdroje nemoci? Můţeme konkrétní návody k tomu hledat i ve
starých lékařských znalostech různých národů, které se dnes znovu
stávají aktuálními? Je mnoho takových otázek. Pokusy o prezentování
moţných odpovědí si zaslouţí tím větší pozornost, čím více nabízejí
i odpovídající praktické návody.
– 8 –
Člověk má vţdy přání pomoci sobě i svým bliţním. To jsem měl na
zřeteli především při psaní o technice rozvoje schopnosti
bioenergetické bezkontaktní masáţe. Pro větší část této knihy není
nutné mít zvláštní znalosti z této oblasti. Proto můţe mnohým
poslouţit jako rádce při cestě na onu stranu času a prostoru, která vede
k nevysychajícímu pramenu lidských moţností.
V době, kdy vzniká tato kniha, se zdá nutné předat výzvu
i alternativní medicíně a jejím představitelům, a moţná nejvíce
bioenergetikům v této zemi. Vynaloţená práce nebude marná, pokud
i jim pomůţe tato kniha alespoň ve výměně poznatků.
Rychlý pokrok dnes zvětšuje vţdy jen kvantum vědění. Člověku
i společnosti je v tomto okamţiku třeba stále více ţivotní moudrosti.
Kaţdý pokus, který uspokojuje tuto potřebu, je správný. Časem se
všechny tyto pokusy jako malé řeky vlijí do jedné veliké.
– 9 –
HOLISTICKÁ MEDICÍNA
Lidem bylo vţdy vlastní snaţení zjistit svůj osud, trvání ţivota,
zdravotní stav, moţnost prodlouţení ţivota.
Je mnoho způsobů, kterými se o to pokoušeli. Být zdráv znamená
snáze snášet osud, déle ţít, být spokojen se svým ţivotem, tedy přeţít.
Mnohé moţnosti pro uspokojení této staré lidské potřeby nabízí
i současná technologická společnost. Ale uprostřed zázračných
medicínských přístrojů, chemických preparátů, virtuózních
chirurgických operací a všeho, co má lékařství dnes k dispozici, jako
kdyby byl někde zapomenut, někde ztracen – člověk. Lékař
předepisuje lék proti bolesti hlavy, chřipce, tuberkulóze, ale ne i pro
člověka, pro konkrétní a unikátní organismus jako celek.
Není pochyb, ţe dnes moderní lékařství zvládlo terapeutické
postupy, které zachraňují milióny lidí. Zdá se, jako by vše bylo na
svém místě, jako by se vše shodovalo a je jen potřeba se s plnou
důvěrou svěřit realizátorům těchto postupů. Ale podíváme-li se
důkladně, uvidíme paradox. Ani předpisy vztahující se k lékařskému
zabezpečení, ani pouţívání nejnovějších lékařských poznatků nevedou
k zabezpečení zcela zdravé společnosti. Nespokojenost lidí vzrůstá
a tím klesá důvěra v oficiální lékařství.
Nový rozměr zdraví ukazuje holistický přístup v medicíně. Název
pochází z řeckého slova „holos“, které označuje celek. Tento přístup
představuje výzvu mechanickému chápání zdraví a nemoci. Základem
je ezoterický princip o celistvosti ducha a těla, člověka a kosmu neboli
vázanost a závislost mikrokosmu a makrokosmu.
O holismu můţeme říci, ţe je moderním výrazem pro staré teorie,
které celé Universum, a zvláště ţivou přírodu chápaly jako celek, a ne
jako mnoţinu jednotlivých částí, nebo názorně řečeno – nechápaly
– 10 –
dům jako hromadu cihel. Často se stává, ţe jedna vlastnost se prohlásí
za vlastnost celku.
Při jedné příleţitosti jsem se zeptal mladého lékaře, před kterým
byla zářivá kariéra: „Co vidíš a na co myslíš, kdyţ se pacient objeví ve
dveřích a začne si stěţovat na své problémy?“ Odpověděl: „Většinou
vidím jeho nemocný orgán… a určím terapii pro jeho nemoc.“ Dal
jsem mu ještě jednu otázku, po které velmi dobře pochopil, co jsem
chtěl říci: „A kdy uţ jednou určíš terapii pro něj a ne pro jeho
nemoc?“
Celistvá bytost se v lékařské ordinaci „mechanistického směru“
změní na orgán, přesněji na představu nemocného orgánu. Lidské tělo
se mechanisticky pozoruje jako stroj, ve kterém je třeba kaţdou
součást zvlášť opravit, a opravdová vazba mezi těmi částmi a mezi
okolním prostředím (závislost organismu) jsou zanedbávány. Ale
samozřejmě, nemocný organismus není rozbitý automobil.
Holistická medicína do popředí staví lidských duch, o kterém myslí,
ţe je ve spojení s okolním prostředím, a nezanedbává ani jeho
emotivní stav, tj. psychické aspekty nemocného organismu, způsob,
jakým pacient vnímá svou nemoc. Trvá na preventivě, jednotě
s přírodou a při léčení se zvaţují všechny aspekty určité nemoci.
Další text bude pravděpodobně vypadat jako útok na „školní“
medicínu, která díky svému postoji a vyvíjení četných speciálních
sluţeb má významné úspěchy v jednotlivých oblastech. Ale být pouze
pro jedno či druhé by znamenalo mít předsudky. Při zvaţování
dobrých stránek jednoho i druhého přístupu se můţeme rozhodnout
pro kombinaci metod. Například pokud streptokoci přepadnou
hlasivky některého umělce, pouţitím odpovídajícího antibiotika budou
zničeni a nemoc poraţena. Zde představitel mechanistického názoru
bude myslet, ţe ukončil terapii, a to – s úspěchem. Ovšem není těţké
předpokládat, jak se bude dále vyvíjet ţivot „vyléčeného“ pacienta.
Odřeknuté koncerty, zklamané publikum, nespokojený organizátor
a nervózní manaţer budou připoutávat pozornost „bývalého
nemocného“ a přinášet mu neklid. Moţná ţe ve snaze vše vynahradit
zvýší počet výstupů a bude více cestovat. Dodatečné nápory však
– 11 –
zeslabují organismus a porušují zdravotní stav. Na tomto vymyšleném
příkladě lze vidět význam nutnosti, aby se k pacientu přistupovalo
holisticky. Pak by se nemohlo přehlédnout, ţe se streptokoci mohou
„zdolat i myšlením“ pacienta, a pouţily by se určité
psychotechnologické postupy.
Uděláme-li rozdíl mezi tou a onou medicínou, a především mezi
klasickou a tzv. alternativní, všimneme si podobné chyby při přístupu.
Proto se můţeme dozvědět, ţe lidé, kteří se podrobili například
bioenergetickému léčení, říkají: „Ano, bylo mi nějakou dobu lépe, ale
pak se problémy zase vrátily.“ Vtom případě můţeme říci, ţe
bioenergetická léčba působila jako symptomatický lék, a přitom určitá
osoba byla pravděpodobně i mechanicky chápána.
S ohledem na četné problémy, se kterými se setkávají všichni,
jejichţ úkolem a přáním je pomoci člověku ve smyslu zlepšení jeho
zdravotního stavu, těţko můţeme čekat zaběhnutou holistickou praxi.
Zvykli jsme si, ţe čteme a slyšíme o úspěších bioenergoterapie
a všemocných léčitelích. Je jasné, ţe takoví, stoprocentně úspěšní,
neexistují. Není totiţ metoda a ani nejsou lidé, kteří by jednostranným
léčením nemocného organismu získali holistické výsledky. Pro něco
takového je zapotřebí týmové práce. Pokud tomu tak není, mohou
vzniknout situace podobné následujícímu příkladu z mé praxe. Případ
skončil tragicky kvůli nemoţnosti realizace „celistvého léčení“,
konkrétně psychotechnologické metody čištění podvědomých
a bolestivých obsahů v mysli pacienta.
Třiatřicetiletému S. V. z Bělehradu se po sedmiměsíčním snaţení
setkat se se mnou kvůli bioenergetickému léčení naštěstí, a moţná
i naneštěstí – podařilo se mnou setkat. Z kapsy vylovil plnou hrst léků,
které bral kaţdý den ve velkém mnoţství kvůli revmatickým
a spondilózním problémům. Tyto problémy po několika návštěvách
rychle zmizely. Drasticky sníţil spotřebu léků a nakonec je přestal
uţívat. To udělal sám, můj princip je nepřerušovat terapii, kterou určil
lékař. Aby byl výsledek, kterého jsme dosáhli, ještě lepší, seznámil
jsem S. V. s jedním odborným fytoterapeutem, který mu doporučil
určité bylinné směsi. Také dostal rady o změně způsobu výţivy.
– 12 –
Vykonána byla i prohlídka (radioestezická) bytu a nábytek byl
přemístěn tak, aby pacient spal mimo geopatogenních zón. Uběhlo
šest měsíců a S. V. se cítil velmi dobře. Ale znovu začal pít alkohol,
kterému se vyhýbal v době, kdy musel brát prášky. Brzo potom byl
připoután na lůţko – nehybný. Měl mozkovou mrtvici. Kolega
fytoterapeut řekl: „Moţná by bylo lepší, kdybychom ho nebyli
vyléčili. Nezačal by znovu pít a vyhnul by se tomu.“
Nevyléčili jsme ho. Zanedbali jsme mysl, jeho psychický stav,
a věnovali se tělu.
Toto delší vyprávění, bohuţel bez dobrého konce, jsem napsal jako
ilustraci i potvrzení teorie, ţe je potřeba člověka chápat celistvě při
pokusech pomoci mu. Je potřeba zapojit řadu doplňkových metod
a věnovat asi více pozornosti duchu, psychoemociálnímu faktoru,
respektive psychoenergetické dynamice.
Psychoenergetická dynamika v bioenergetickém léčení
Podíváme-li se na některé z mentálních aspektů
psychoenergetických procesů u osoby podrobené bioenergetickému
léčení, všimneme si intenzivních dění v oblasti mysli v době seance,
coţ by mohlo znamenat, ţe bioenergetická seance začíná od prvního
kontaktu s bioterapeutem a nekončí po přerušení vysílání impulsů.
Důleţitost tohoto momentu je tím větší, kdyţ máme na zřeteli
odpovědnost, kterou tzv. léčitel přijímá ve snaze napravit stav druhého
organismu. Své poznatky získané při seancích s mnohými lidmi, kteří
měli nejrůznější nemoci, jsem se pokoušel specifikovat pomocí
„minitestů“ a přístroje, který pro tuto příleţitost můţeme pojmenovat
psychoenergometr.
Úrovně manifestace a vzniku nemoci
Účinnost nějaké metody léčení, bez ohledu na to, jestli patří do
oblasti ortodoxní medicíny nebo je tzv. alternativní medicínskou
metodou, bude záviset na počátečních základních osnovách chápání
člověka. Konečné vyléčení je moţné jedině při holistickém přístupu,
jak jsem jiţ zdůraznil, a také při komplexním pohledu nebo působení
– 13 –
na nemocný organismus. Vzpomeňme si, ţe Hegelovo filozofické
krédům bylo: „Pravda je celek.“
Neţ se nějaká nemoc ukáţe na fyzické úrovni, projevují se změny
v mysli a v bioenergetickém „obalu“. Oblast působení ortodoxního
lékařství, zvláště výrazné je to například v chirurgii a ortopedii, je
soustředěna na fyzickou úroveň.
Na bioenergetickou úroveň účinně působí metody jako akupresura,
akupunktura, bioenergoterapie apod.
V oblasti mysli se nemoc „ohlašuje“ výrazně dříve, neţ se objeví
její fyzické manifestace. Můţe tam zůstat i po fyzickém nebo
bioenergetickém „vyléčení“, coţ jsme viděli z předchozích příkladů.
Ve světě dnes existují četné metody, které více či méně úspěšně působí
na tuto část lidské bytosti. Zvláště bych poukázal na metody, které
můţeme pojmenovat jako „návrat k záţitku“ a které jsou zaloţeny na
komunikování zkušenosti z tohoto záţitku. Konkrétně to jsou: intenziv
přímé zkušenosti pravdy, dianetika, deníková metoda apod. Tyto
přístupy kromě toho, ţe jsou zaměřeny na rozvíjení osobnosti, mohou
působit i preventivně. Není mi známo, ţe se psychotechnologická
metoda pouţívá paralelně s bioenergetickou seancí, ale existují určité
principy, které se mohou převzít z uvedených metod a pouţívat při
seanci.
Objektivizace masy psychoenergetických obsahů
Průkopník v nejisté oblasti psychoenergetiky Von Grot ve vztahu
k psychické energii uvádí:
1. Psychické energie jsou stejné kvantity a veličiny jako fyzické.
2. Mohou se vzájemně měnit jedna na druhou, jakoţto různé druhy
psychické práce a psychické potenciálnosti.
3. Stejně tak se mohou přeměnit na fyzickou energii a obráceně
prostřednictvím fyziologických procesů.
Energetické stanoviště by bylo zcela nepotřebné, kdyby existovala
alespoň moţnost ocenění kvantity – říká K. G. Jung v Dynamice
podvědomí.
– 14 –
Bioenergetická seance je příliv psychoenergetických kontaktů
s částmi skutečnosti související s nemocí organismu. Uvedené
předpoklady Von Grota nalézají svá potvrzení v léčbě, jako je
bioenergetická seance, nebo jak ji zde pojmenujeme – bioenergetické
bezkontaktní masáţe.
Moţnost kvantitativního, ale i kvalitativního ocenění psychické
energie a její dynamiky určitým způsobem umoţňuje uvedený
psychoenergometr, populárně zvaný „emociometr“. Léčená osoba drţí
v rukou dvě elektrody, které jsou připojeny k přístroji, takţe její tělo
a měřicí stupnice na přístroji vytvářejí elektrický okruh (obrázek č.
1.).
Velmi slabý proud z baterií proudí tímto okruhem a dává nám
moţnost sledovat slabý odpor v elektromagnetickém poli těla. Tento
odpor se mění v závislosti na psychoenergetické dynamice. Existence
a velikost psychoenergetického náboje se můţe okamţitě číst na
stupnici přístroje. Toto je vyuţito v pokusech, které jsem prováděl.
Kromě toho, ţe tato pomůcka měří „masu“ mysli, precizně registruje
všechna vzrušení a jejich intenzitu a můţe ukázat skryté a podvědomé
obsahy v mysli. Tím je umoţněno, ţe při správném tlumočení
a postupu mohou být „vytaţeny“ na denní světlo a očištěny, pokud
jsou důvodem nemoci. (Jde o obdobný princip jako detektory lţi.)
V pokusech mi tento přístroj pomohl tak, abych:
– získal představu, tedy konstatoval a změřil zatíţení, které má
léčená osoba ve vztahu ke své nemoci,
– ocenil chování (po seanci by zatíţení nemělo být větší neţ před
ní),
– určil podstatu a četnost rozboru podvědomých a bolestivých
obsahů v mysli, které se vztahují k samotné nemoci,
– určil, jestli vysílání bioimpulsů na zvláště vybraná místa na těle
uvádí do pohybu určité psychoenergetické procesy,
– našel ty znaky na stupnici emociometru, které vyjadřují schopnost
vyvolat ve vlastním vědomí odpovídající změny, které umoţňují
vysílání bioimpulsů.
– 15 –
Jeden příklad mentální a psychoenergetické dynamiky při
bioenergetické seanci:
M. S., osobu, která má amyotrofickou laterální sklerózu, jsem
v určitém okamţiku poprosil, aby se pokusila prověřit výsledek
bioenergetické seance tak, ţe se pokusí zdvihnout málo pohyblivou
nohu. Vizuálně i na základě jejího prohlášení se mohlo konstatovat, ţe
se stav nemoci znatelně zlepšil. Prohlášení bylo doprovázeno
i spokojeností a slovy údivu. Přitom ale měření „tíhy“ její mysli
ukázalo, ţe tento úkon, nyní jiţ lehčí, doprovází viditelné psychické
zatíţení a restimulace bolestivých a podvědomých obsahů
vztahujících se k nemoci a k podobnému případu, jako byl test
vykonaný s nohou. Zaměřením na nalézání, opakované proţívání
těchto obsahů a komunikací o mentálních představách a obrazech,
které se objevují v mysli, došlo u dané osoby k zeslabení zatíţení,
které událost nosí s sebou. V tomto případě byl hlavním nositelem
zatíţení pád ze člunu v raném dětství a ten přenesl svůj vliv i na postoj
k nemoci a momentálnímu zdravotnímu stavu.
Zmenšením zatíţení na úrovni mysli došlo k postupu vzhůru na
stupnici nálady (obr. č. 2.) a energie, kterou tato událost v sobě nosila,
je přenesena na aktuální problém a zesílení snahy zvládnout nynější
nemoc.
Tyto poznatky, jak jiţ bylo zdůrazněno, jsou ve prospěch
holistického přístupu v lékařství a zároveň pokus ukázal potřebu
doplňování terapeutických metod – v tomto případě bioenergie –
dodatečnými postupy a paralelními potřebami zaměřenými na proces
čištění špatných obsahů a psychoenergetického zatíţení, které jsou
v mysli uloţeny. Tím způsobem bychom jejich energii vyuţili pro
účinnější holistickou léčbu. Neumoţnit léčené osobě, aby se těchto
obsahů zbavila úplně nebo do určité míry, znamená dovolit, aby i dále
podnikala aktivity proti sobě a vlastně i proti svému přeţití.
V takovém případě je pozitivní výsledek a vyléčení částečné nebo
krátkodobé.
Po pravdě řečeno, aby jedna osoba mohla pomoci druhé v procesu
léčení, musela by účinně působit na všechny tři uvedené úrovně –
– 16 –
psychickou, energetickou a fyzickou. Otázkou je, zda by na to stačila
osamocená genialita. Řešením je proto hledat v takové práci
a spolupráci všech těch oborů, které mohou pomoci člověku,
v respektování poznatků a zkušeností o metodách a talentu, který
příroda darovala některým jedincům, i kdyţ pro to moţná nemají
objasnění. Kaţdá metoda je vhodná, pokud přináší výsledky, a my si
přejeme, aby tyto výsledky byly komplexní.
Proč bychom měli mít právo někomu zakazovat, aby si vybral
způsob, jak si ulehčit utrpení nebo být vyléčen, kdyţ jediný důvod je
to, ţe daná metoda neodpovídá našemu vidění světa?
Do tohoto vidění světa není jednoduché včlenit ani vším
prostupující kosmickou energii a její manifestaci v lidském těle,
kterou jsme nazvali BIOENERGIÍ.
* * *
Emotivní stupnice [obrázek č. 2]
4.0 – Entusiasmus
3.0 – Konzervatismus
2.5 – Nuda
2.0 – Antagonismus
1.8 – Ţalost
1.5 – Lítost
1.2 – Bezohlednost
1.1 – Skryté nepřátelství
1.0 – Strach
0.9 – Soucit
0.8 – Úlisnost
0.5 – Touha
0.05 – Apatie
0.0 – Smrt
* * *
– 17 –
KOSMICKÁ ENERGIE A JEJÍ MANIFESTACE
V LIDSKÉM TĚLE
„Kdyţ otevřu oči na vnější svět, cítím sebe jako kapku
v moři. Ale kdyţ zavřu oči a podívám se dovnitř, vidím
celé Universum jako semeno, které roste v oceánu mého
srdce.“ – Injajat Kan
Jaká je to energie?
„Já vím, ţe jsou pravděpodobné, ale nemohu je mít rád
a cítím, ţe se jiné teorie mohou milovat, ale nemohu jim
věřit. To je veliké trápení, které jsem zaţil…“ – Van
Kuo-vej
V nejširším smyslu, kosmická energie je proces, který probíhá
v aktuální době aţ do věčnosti, bezčasovosti. Můţeme ji chápat jako
vědomí o něčem na tajemné straně rozumu, na tajemné straně všeho
materiálního, viditelného, vědomí o nejhlubších vrstvách neznámého,
v němţ se spojuje jeden jediný princip, který vládne Universem.
Můţeme ji ještě chápat jako kreativní hudbu sfér, která vše dává do
pohybu. Také se můţeme pokusit dozvědět se něco o ní v těsných
místnostech výzkumných laboratoří.
Co je to, co představuje konečný výsledek ţivota v nejširším smyslu
toho slova a udrţuje ho takovým, jaký ho známe, nebo lépe řečeno
cítíme?
Při zodpovídání této otázky musíme být velmi opatrní. Ani mnozí
velcí myslitelé nekorunovali svoji víceletou práci odpovědí na otázku:
„Jaká je to energie?“
Jestliţe se zeptáte nějakého chemika, fyzika, matematika apod., jaká
je určitá věc, ukáţe vám řadu symbolů a rovnic, které vlastně ukazují
– 18 –
jeho moţnosti všímání si vlastností nějaké věci. A podle něj jsou ty
vlastnosti zcela jednoduché. To je něco, co vyvolá změny na měřicích
aparátech, co vytvoří zdání, ţe je vše pochopeno. Ale problém není
zdaleka vyřešen. Následuje nová otázka: „A co je to, co jste znázornili
symboly a změřili aparáty?“
Lidská mysl v nejširším smyslu můţe pochopit jen to, co je
v mezích mezi nezměřitelně malým a nezměřitelně velkým, tj. jen to,
co existuje po svém projevení v bytí a neţ přestane existovat. Zdroj
poznání o nějakém stavu, jakoţ i o jeho podstatě je mimo interval „0–
nekonečno“. Zdá se, ţe hledání původu a podstaty nějaké věci končí
v duševnu, a to je mimo rámec výzkumu oficiální, nebo lépe řečeno
základní vědy. Hranice materiálního světa jsou současně i hranicemi
naší schopnosti rozumět něčemu v našich myslích. Proto je nesčetně
mnoho pokusů najít odpověď na tuto otázku.
Různé teorie, které vycházejí z psychotronických pokusů
a výzkumů, také mohou být částečnou pravdou na určité niţší úrovni
pohledu na tento problém. Proto udivují výroky typu: „Objevili jsme
tuto energii a vyrobili přístroj pro její akumulaci a vysílání umělým
způsobem.“ Mnohým výzkumníkům nakonec zůstává jen to, aby se
alespoň v myšlenkách vraceli k prakticko-fyziologickým
vysvětlováním této energie, která mají své kořeny ve starých
systémech samovývoje.
S ohledem na tuto situaci můţeme odpovědi, které se mohou dát na
otázku postavenou v názvu, roztřídit takto:
a) odpovědi, kde dominuje analytický a experimentální přístup,
b) odpovědi, ke kterým se došlo intuitivním poznáním.
V závislosti na afinitě se podíváme na jeden i druhý způsob.
Na příštích stránkách uvedeme některá stanoviska, která se
pokoušejí o znázornění podstaty jevu a stejně tak i její manifestace
v lidském organismu.
Bioenergie – kvanta kosmické energie v člověku
V různých filozofických rozpravách a systémech
samozdokonalování se hovoří o jedné formě univerzální,
– 19 –
všudypřítomné a vše prostupující energie, která nynější stav věcí
udrţuje takovým, jaký je. V současné době jsme se ocitli v jedné
zvláštní situaci, ţe je pro nás najednou skoro neznámý jev, kterého si
všimli naši dávní předci jiţ před více neţ tisíci lety. Nyní se snaţíme
tuto energii popírat nebo dokazovat, a skoro vůbec ne vědomě ji
kontrolovat a ovládnout, kdyţ ji jiţ máme k dispozici. Vše nové je
vlastně znovu objevené staré – řečeno je v jednom výroku.
Ve zdroji starých moudrostí, v indické Hindu filozofii se hovoří
o praně, která se objevuje v nesčetných formách a prostupuje všechny
druhy hmoty. Řídí lidský organismus a můţe se asimilovat ze
vzduchu, vody a potravy. Má se za to, ţe se takto získaná energie
nejen přelévá a dělí v organismu z jednoho energetického centra do
druhého, ale můţe se i vyzařovat do okolí, tedy i zaměřit na jiné
osoby.
Ve filozofii starých Číňanů se říká, ţe vše je energie – nebe, země,
člověk, duše. Tu energii pojmenovali či. Staří čínští mudrcové
upozorňovali: „Velký Člověk ji následuje, a pokud potřebuje, můţe ji
i zesílit.“ Rozlišovali několik druhů energie:
– prarodičovskou (dědičnou),
– energii přeţití,
– nutritivní,
– „čistou“, která se asimiluje dýcháním podle určitého postupu ze
vzduchu, který je plný „ţivotního semene“. Tento druh energie nazvali
jang energie.
Myslí-li staří mudrcové a moderní flexibilnější vědci na stejnou
praenergii při pouţívání tohoto názvu – to je otázka, kterou si poloţil
i dr. Wilhelm Reich. Získal také nové důkazy o přítomnosti orgonské
energie, coţ je jeho výraz pro pranu, či, ka a jiné názvy energie. Uvádí
místa a způsob, jak se tato energie můţe registrovat i fyzikálními
metodami, a to jak smysly, tak i některými přístroji. Kromě toho
vyvinul originální metodu její akumulace pomocí tzv. orgonských
akumulátorů, o nichţ budeme více hovořit v kapitole o akumulaci
energie.
– 20 –
„V organismu bez pochyb existuje elektricita ve formě elektricky
nabitých koloidních částic a iontů,“ říkal dr. Reich. „Celá koloidní
chemie, jakoţ i neuropsychologie s tímto operují. Přitom ale existuje
celá řada jevů, které se v ţádném případě nemohou dávat do spojení
s elektromagnetickou energií. Kdyby se naše ţivotní energie skládala
z elektricity, bylo by nepochopitelné, proč jednu vlnovou délku světla
vidíme a druhou ne, proč rentgenové záření necítíme a cítíme záření
uranis. To jsou všechno rozpory, které se nemohou vejít do rámce
známých forem energie.“ O orgonské energii následníci W. Reicha
uvádějí, ţe nemá masu, ţe je zde kolem nás i v nás od samého počátku
světa. Soudí, ţe zhušťováním jednotlivých orgonských struktur
a jejich splýváním vzniká hmota i tam, kde nebyla i sama ţivá hmota.
Je pravda, ţe dávní mudrcové neměli k dispozici takový velký fond
a ani moţnost vědění, jaký dnes má současná věda, ale tuto energii
znali zcela jasně a uměli ji s jistotou pouţívat. Pro ně to byla opora
samotné existence.
V současné době se vynakládá stále větší úsilí novým způsobem
a technologií vědy tuto sílu ukázat a vysvětlit. Ale přitom se často
zapomíná a přehlíţí – bezděky nebo schválně –, ţe se jedná o měření
efektů, které tato energie vytváří, ale ne její podstaty, kvantity
a kvality.
Tato vysvětlení se nejčastěji zmiňují o magnetismu, i kdyţ jeho
podstata není právě nejjasnější. To není náhoda. Pokud víme, ţe je
kaţdý orgán, molekula, atom v lidském organismu elektromagnetický,
a to, ţe elektromagnetické vlny mohou vcházet a vycházet z lidského
organismu, tedy je jasné, proč se někdo pokouší podstatu ţivotní
energie vysvětlovat jen z pozice magnetismu. Nejrůznější procesy
v ţivém organismu probíhají pomocí elektrických impulsů bioproudu.
A tam, kde je proud, vytváří se i elektromagnetické pole.
Na první pohled manifestace kosmické vše prostupující energie
v lidském organismu můţe být vysvětlena způsobem, který je
srozumitelný pro současného člověka. Určité oficiální zprávy
z bývalého Sovětského svazu tyto naděje podporovaly. Hovořily
o registrování zesíleného elektromagnetického pole u některých
– 21 –
zkoumaných bioenergetiků. Uměle vytvořené magnetické pole stejné
síly a zaměřené na nemocný organismus nemělo ţádný terapeutický
efekt. Kromě toho toto „vysílání umělé bioenergie“ se mohlo přerušit
a zastavit různými materiály, coţ není moţné v případě přírodní
energie. Takţe nám nezůstalo nic jiného neţ tuto hypotézu zamítnout.
Sovětské laboratoře nabízejí i jiná vysvětlení. Například komise,
kterou vedl J. Kobzarev, předpokládala, ţe lidské biopole je sestaveno
z volných elektronů a iontů. V jiném případě při zkoumání plukovníka
Krivorota a jeho synů, nadaných extrasenců, bylo při bioenergetických
seancích registrováno zesílené záření ultrafialových paprsků.
V jednom z modernějších psychotechnologických systémů –
scientologii – je potvrzeno, ţe je tělo obklopeno určitým neměnným
elektrickým polem, které je zcela nezávislé na lidských myšlenkách
a které se nachází v určité vzdálenosti od fyzického těla nebo v něm.
Podle důkazů, které nám dal zakladatel tohoto systému, můţeme
usoudit, ţe toto elektrické pole řídí skutečná fyzická struktura těla.
Jeff Law je otcem radikálnějšího modelu psychometafyziky, který
dává do souvislosti vědecký pohled na svět se starou hebrejskou
Kabalou. Pole, ve kterém se manifestuje kosmická energie kolem
člověka, nazval paramagnetické. Podle něj toto pole organizuje známé
energetické transakce v těle stejným způsobem jako magnetické pole
organizuje elektricitu vlnových modelů a orbit. Tvrdí, ţe právě toto
pole určuje, jak a do jakého stupně bude energie z okolí a jiných
ţivých bytostí protékat lidským tělem.
V posledních dvou stech letech výzkumníci tohoto fenoménu, tj.
přírodního jevu, dělali řadu pokusů konečně objevit a určit podstatu
bioenergie. Její projevy jsou většinou registrovány díky jejímu
proměnlivému mechanickému působení. Právě tato okolnost vyvolává
pochybnosti o věrohodnosti různých metod a jednotlivých teorií, které
se prosazují ve světě psychotroniky.
Na toto téma ve své knize Biologické transmutace francouzský
biolog L. Kerevan píše: „Moderní věda dělá chybu, kdyţ myslí, ţe
všechny procesy skrývající se v ţivých organismech jsou chemickými
procesy a ţe se ţivot musí chápat jedině jako chemický jev. Ţivá
– 22 –
hmota má vlastnosti, které jsme neznali, vlastnosti, které nejsou
doménou chemie ani fyziky. To není chyba či nedostatek chemických
zákonů, ale chyba, kterou dělají mnozí současní chemikové
a biochemikové ve snaze pouţívat zákony chemie za kaţdou cenu,
dokonce i tam, kde se pouţívat nemohou.“
Jak dokázat kosmickou energii v lidském těle? Podívejme se, jak na
tuto otázku odpovídá světový neuropsycholog dr. Carl Pribam
z Kalifornie: „Je zcela moţné, ţe naše mozky matematicky konstruují
skutečnost interpretací frekvencí, které k nim přicházejí z jednoho
rozměru, jednoho světa, který je mimo prostor i čas.“
S příklady z různých tradic, výroky renomovaných výzkumníků
o materialistických důkazech existence a funkce tohoto druhu energie
i různými jinými teoriemi můţeme pokračovat donekonečna.
Proto udělejme závěr:
– Jiţ odedávna i ve všech kulturách se hovoří o existenci určité
formy ţivotní energie.
– V dnešní době moderní věda a zvláště její představitelé
s flexibilnějšími názory nepopírají existenci určitého druhu
„praenergie“. Dokonce tvrdí, ţe vytváření hmoty a udrţování ţivota
bez ní je nepředstavitelné.
Těm čtenářům, kteří myslí, ţe ţivot nespočívá ve zkoušení různých
teorií dávajících jen částečnou pravdu o aktuálním problému, moţná
můţe odpovědět A. Crowley. To je značně kontradiktorní osobnost ze
světa magie a odpověď lze nalézt v jednom z veršů Liber AI, tj. Knihy
Zákona, která mu je podle jeho přesvědčení diktována kosmickou
inteligencí Aivazem:
– „Tlumočení nechť je prokleto navţdy!“ (II-29)
– „Jestli se Vůle zastaví i zakřičí „proč“, provolávaje tlumočení,
tehdy Vůle zaostane a nedělá nic.“ (II-31)
– „I rozum je leţ, protoţe existuje nekonečný a neznámý činitel,
a všechna jeho slova jsou chybná.“ (II-32)
Jak postupovat, pokud si nepřejete unavovat se mozaikou teorií bez
moţnosti získat na ně odpověď? Pokud si místo pravdy nepřejete
výseč z celku – různé vzorečky, definice a podobně, moţná ji můţete
– 23 –
hledat v návodu Carlose Kastanedy, lépe řečeno jeho tajemného
kouzelníka Don Huana. Na otázku C. Katanedy „Co je to tajemná
síla“ Don Huan odpověděl: „To je síla, která prostupuje vším, co
existuje. Staří myslitele se nesnaţili odhalit tajemství té síly, která jim
umoţňovala vytváření tajných praktik; oni ji jednoduše přijali jako
něco svatého. A noví myslitelé se na ni podívali zblízka a pojmenovali
ji Vůle, Vůle Orlích záření nebo Záměr.“ Pro praktiky to můţe být
zcela postačující definice. Nesčetně mnoho hořících svíček je nicotné
nic proti jasnému slunci. Sluncem můţe být i naše energetické tělo.
Energetické tělo
Na světě je napsáno mnoho knih o existenci, vzhledu a dynamice
energetického těla člověka.
Uvedli jsme směry, které jsou moţné při hledání důkazu její
existence. Je velmi těţké psát o něčem, co není vidět a na co si
nemůţeme sáhnout. Prozatím musíme přiznat bezmocnost vědy ve
snaze toto pole dokázat, změřit. Ale nebude to poprvé, co úspěšně
pouţíváme sílu či vlastnosti, které neznáme právě nejlépe.
Pro nás zde stačí, abychom si ujasnili některé ze základních bodů
pro poznávání energetického těla člověka tak, jak ho vidí a vysvětlují
psychotronikové.
V psychotronice se má za to, ţe kůţe, maso, kosti, tělní tekutiny
nejsou právě to, na co myslíme pod pojmem „naše tělo“. Vedle
materiálního, fyzického těla je zde i energetické tělo (zde nebereme
ohled na jiná „těla“, která jsou uváděna v různých esoterických
učeních). Neviditelné, nehmatatelné, nepopsané, ale to neplatí pro
nadané jedince, kteří mohou poznat a třídit parapsychologické
fenomény. To, ţe jejich „vidění“ energetického těla ţivých bytostí,
lidí, dokonce i rostlin nejsou vymyšlena, potvrzuje určitým způsobem
moderní elektronická technologie. Získány byly určité parametry,
které ukazují změny v biopoli.
Energetické tělo nejčastěji definujeme jako koncentrát vázané
kosmické energie. Zároveň myslíme, ţe je nositelem a tvůrcem
– 24 –
modelu nebo strukturálního základu ţivého organismu, podle jehoţ
„šablony“ se formuje i naše materiální tělo.
V celém organickém i neorganickém světě je moţné najít prvky,
které hovoří ve prospěch jeho existence. Na okamţik nás můţe udivit
výrok o přítomnosti energetického těla i v neorganickém světě.
Abychom se nepouštěli do rozpracovávání teorií tohoto typu, můţeme
jen připomenout léčivé působení například krystalů a drahých
kamenů. Co je to, co někoho léčilo a nalézalo se v neţivé hmotě, třeba
v krystalech a drahých nerostech? Skeptici opět jiţ po několikáté
řeknou: „Placebo-efekt-sugesce, autosugesce“, a to bez prověření na
zvířatech, spících lidech nebo na zcela malých dětech – v těchto
případech je placebo-efekt nemoţný.
Tím, ţe je hmotné tělo vytvořeno ztvárněním bioenergetického těla,
zároveň je i zvláštním produktem kosmické energie. Jedná-li se
o ţivočišný rod, který se rozmnoţuje pohlavně, má se za to, ţe nový
ţivot se začíná při spojování samčího spermatozoidu a samičí vaječné
buňky, ale především i jejich energetických sloţek.
Ve světových laboratořích je provedena řada pokusných měření na
více či méně sloţitých přístrojích, které poskytují udivující důkazy
o existenci „nějakých jiných těl“ u ţivých organismů. Můţeme je
pojmenovat jako nové nebo neznámé dimenze toho samého
organismu. Výzkumníci z Itálie a bývalého Sovětského svazu tvrdí, ţe
měřeními bylo dokázáno, ţe se ve vejci dva aţ čtyři dny po oplození,
kdy není ani stopy po nejjemnějších vláknech, která budou vytvářet
srdce, mohou registrovat slabé pulsace.
Při oplození se vetkávají makrokosmické principy daného
okamţiku. Nemusíme se pokoušet to dokazovat nebo zavrhovat. Stačí
ta okolnost, ţe jsme narozeni v Universu, ve kterém platí určité
zákonitosti. Některé z nich jsme zde uvedli. Protoţe člověk není
izolovaný systém, energetické tělo od momentu stvoření představuje
pevnou vazbu se základními principy, které vládnou Universem. Tuto
vazbu někteří autoři definují jako „kosmické vědomí“. Z úhlu pohledu
některé psychologie podvědomí archaické obsahy psychiky
představují kolektivní podvědomí. V tomto spojení si můţeme
– 25 –
všimnout mnohých vysvětlení psychotronických fenoménů, jako jsou
například vzpomínky na minulé ţivoty. Po vytváření energetického
těla dochází k přenosu informace pro výstavbu struktur. Stálý přítok
kosmické energie do těla se uskutečňuje přes energetická centra
v lidském organismu, mezi nimiţ je určitá specializace.
V tradicionálních systémech samovývoje či samozdokonalování
v Číně, Tibetu, Indii a Japonsku se jako základní centrum akumulace
nejčastěji uvádí oblast, která se nachází asi čtyři prsty pod pupkem.
V Číně ho nazývají Tan Tien Či Čung (moře energie), v Japonsku je to
Hara neboli pramen ţivota, a v Indii Manipura Čakra v rámci jóga-
systému. Kdybychom udělali srovnávací analýzu energetického
a materiálního těla, dostali bychom toto schéma:
MATERIÁLNÍ
TĚLO
ENERGETICKÉ
TĚLO
SLOŽENÍ buňky kvantum kosmické
energie
STAVBA
genetický materiál a
kosmické vědomí –
kolektivní
podvědomí
kosmické vědomí
(kolektivní
podvědomí), osobní
podvědomí
PŘÍJEM ENERGIE ústa, plíce čakry (nebo jiná
energetická centra)
ZDROJ ENERGIE potrava, vzduch volná kosmická
energie
PERCEPCE pět smyslů Psy-pole,
mimosmyslová
DOSAH
PERCEPCE ohraničený neohraničený
ZPRACOVÁNÍ,
ZAPAMATOVÁNÍ
INFORMACE
mozek, vědomí podvědomí
– 26 –
MATERIÁLNÍ
TĚLO
ENERGETICKÉ
TĚLO
TOK INFORMACE centrální a autonomní
nervový systém
systém energ. kanálů
(nadi-kanály,
meridiány)
PROSTŘEDKY
KOMUNIKACE hovor, gesta, psaní
Psy-pole a
bioenergetické
střídavé působení
DOSAH
KOMUNIKACE
NEBO VYSÍLÁNÍ
BIOENERGETICK
É INFORMACE
ohraničený neohraničený
PŘEKÁŽKY
různé přírodní a
umělé materiály,
prostor, čas,
atmosférické a jiné
kosmické vlivy
stupeň otevřenosti
pro příjem nebo
emisi informací a
různých kosmických
vlivů
TRVÁNÍ krátké věčné
Bioenergetické střídavé působení
Při potvrzování bioenergetické hypotézy o existenci vše prostupující
kosmické energie, jejích projevech v lidském organismu – bioenergii,
biopole, bioplazmy atd. se zároveň potvrzují názory o strukturním
základě pro vytváření materiálního těla. Proces nebo dynamiku tohoto
vytváření nazýváme bioenergetickým střídavým působením. Při tom
bereme v úvahu výměnu informací s energetickým základem uvnitř
jediného celistvého organismu cestami, které nazýváme energetické
kanály, meridiány, nadi-kanály atd. Název závisí na našem přístupu
k této problematice.
Je dost nejasností v otázkách dynamiky, úrovně a vzájemných
vztahů energetických toků v procesu bioenergetického střídavého
působení. Rozpory se objevují většinou při pokusech shrnout
– 27 –
poznatky různých směrů alternativní, tj. tradiční nebo přírodní
medicíny. Proto se často stává, ţe v literatuře nacházíme odlišné
informace o tomto tématu.
Jedním z těchto rozporů je vztah mezi čakrami, tedy energetickými
centry z jógy a akupunturními meridiány v tradičním čínském
lékařství.
Máme jiţ důkazy o existenci těchto center, cest a procesů, které
v nich probíhají, a nyní výzkumy zasahují i dále. V otázce vztahu
a úrovně jejich existence a funkce si můţeme všimnout tendence
k určitému porovnání a hledání souvislosti. Energetická centra
odpovídají určitým nervovým spojením a ţlázám s vnitřní sekrecí
a několik akupunkturních meridiánů začíná, končí nebo prochází
oblastí čaker. Předpokládá se, ţe úlohu spojení mezi čakrami
a energetickými cestami má meridián „Trojitého ohřívače“ (obrázek č.
4).
Je moţné, ţe jiţ v roce 1937 Sir Thomas Levis ve svém článku
Neznámý nervový systém, vydaném v Britském lékařském ţurnálu,
myslel na bioenergetické střídavé působení při psaní o objevu jednoho
neznámého nervového systému. Tvrdil, ţe tento systém není vázán ani
s centrálním, ani s vegetativním nervovým systémem. Lidé studující
bioelektrické nebo biomagnetické jevy došli k podobným závěrům.
Dr. Marschall Gulila měl za to, ţe se tento systém vyvinul dříve neţ
nervový a ţe svým působením kontroluje růst, zacelování ran, pocit
bolesti, regeneraci orgánů a údů, biologickou rytmiku a dává příslušné
odpovědi na změny v okolí, ve kterém se organismus nalézá. Závisí na
vnitřních a vnějších podmínkách a zvláště významné jsou podmínky
elektrické. „Je velmi pravděpodobné, ţe je nějakým způsobem vázán
na nervový systém, a to pomocí buněk, které obklopují nervová
zakončení.“
Dnes se pro to mohou najít přesvědčivé důkazy, mohou je nabídnout
zvláště fyzici, výzkumníci biomagnetického dění v organismu.
Zda pro funkci „nasávání“ kosmické energie určíme čakry,
akupunkturní body nebo něco jiného, to bude záleţet mimo jiné i na
osobních afinitách a fondu znalostí. Proto se můţe stát, ţe osoby, které
– 28 –
zvládly umění manipulace bioenergií jiţ v samém přístupu
a rozpracovávání metodologie působení na osobu se zhoršeným
zdravotním stavem, začnou riskovat. Kromě vrozeného talentu je
nezbytný i solidní fond znalostí z této oblasti. Při určitých základních
znalostech z klasické medicíny (moţná ve větší míře anatomie
a fyziologie) v kombinaci s nějakou jinou „anatomií“ a „fyziologií“,
které platí na subtilnější úrovni existence, ukazuje moţnost zavádění
bioterapie jako doplňkové metody při léčení. S ohledem na stále větší
zájem o různé programy zdravého ţivota a alternativně-lékařské
samopomoci je jasné, ţe jsme svědky snahy sám sobě co nejvíce
pomoci. Proto jsou v další části knihy zařazeny materiály, které toto
přání uspokojují.
– 29 –
AKUMULACE ENERGIE
„Vidět slunce uprostřed padajícího deště; vykopat
čerstvou vodu ze samotného srdce ohně…“ – Mu Čou Lu
„ZAJATÁ“ ENERGIE
Profesor Wils Veb z univerzity na Floridě má za to, ţe kaţdý
ţivočišný druh i kaţdý jedinec toho druhu má k dispozici určité
mnoţství energie, které můţe být pouţito k adaptivním účelům. Co se
tedy děje s tím „přebytkem“, který mají bioenergetici? Je jim dán pro
adaptivní účely a oni ho spotřebovávají ke své škodě ve snaze pomoci
druhým?
Trochu nás můţe udivit, ţe ve zdroji „tajných věd“ na Východě není
tolik tzv. mediálních léčitelů jako na „kopcovitém Balkáně“.
Důvodem je skutečnost, ţe v souladu se svým přesvědčením si nepřejí
převzít na sebe zátěţ cizí Karmy a cizí hříchy moţná i z „minulých“
ţivotů. Myslí, ţe má-li někdo „přebytek“ energie, je to proto, ţe ho
potřebuje sám pro sebe. Moţná ţe ve starých časech bylo ono určité
kvantum energie pouţíváno racionálněji.
Nahlédneme-li za závěs, který nás dělí od prastarých civilizací,
jejichţ vědění a výsledky nás i dnes udivují, jako kdyby přicházely
z jiného rozměru, překvapí nás zprávy o dlouhém ţivotě tehdejších
panovníků, který se rovná téměř nesmrtelnosti. Například Ahmet
Bosnič v Tajemstvích zmizelých civilizací uvádí, ţe „v Eridu vládl
Aliulim 28 000 let, Alalgar 36 000 let, v Badtibiru vládl Enmenluanna
43 000 let…“ Celkem pět sumerských měst a osm králů vládlo celkem
241 200 let. Kdyţ k tomu přidáme, ţe podle Bible Adam ţil 930 let
a syn se mu narodil ve 130. roce jeho ţivota, i kdyţ nevíme, v jakých
„letech“ se tenkrát měřil čas, můţeme si všimnout, ţe se člověk
– 30 –
odedávna pokoušel o odhalení tajemství dlouhého ţivota nebo
dokonce nesmrtelnosti. Dr. L. Pauling, chemik, dvojnásobný nositel
Nobelovy ceny, říká, ţe člověk je teoreticky nesmrtelný a ţe lidský
organismus je stroj, který sám sebe opravuje. Přesto náš ţivotní věk
není takový, jak je teoreticky moţné. Leţí klíč k tomuto problému
v mnoţství ţivotní energie, kterou máme k dispozici, a ne ve způsobu,
kterým ji pouţíváme? Moţná řešení tajemství dlouhého ţivota,
vitálnosti, vysokého bioenergetického potenciálu apod. můţeme
hledat v prostředí, které nás obklopuje a na které jsme vázáni.
Předpokládejme, ţe je tomu tak. V tom případě slova Lao Cea
o tajemné a moderními přístroji nepolapitelné síle říkají, jaká je: „Ta
síla vyrovnává záření a skládá částici k částici. Je neviditelná, a přece
tvoří, a já nevím, odkud pochází. Ale je před hvězdami!“
My jsme ji pojmenovali kosmická energie.
Bez ohledu na to, jestli se zabýváme bioenergoterapií, radioestezií
nebo rozvíjením jiných PSY-schopností nebo ne, nedostatek vitální
energie pociťujeme stále častěji. Jsme v takové situaci, ţe ji musíme
intenzivněji spotřebovávat k adaptivním účelům, tj. k obnovování
„vybledlých“ funkcí v našem organismu. Jak obnovit bioenergetický
potenciál?
Je mnoho metod a způsobů, jak to uskutečnit. Jejich klasifikaci
můţeme zhruba stanovit podle toho, co chápeme pod pojmem
kosmická energie a její manifestace v lidském organismu. V kaţdém
případě si musíme být vědomi toho, ţe ji ve skutečnosti akumulovat
nelze. Jediné, co můţeme udělat, je zvýšení její koncentrace v určitém
prostoru nebo organismu. Jakmile tento proces zaměříme na sebe, je
třeba pamatovat na to, ţe výsledky dává způsob, který umoţňuje
koncentraci a správnou cirkulaci energie všemi třemi úrovněmi
lidského organismu – psychickou, energetickou i fyzickou.
V této kapitole se hovoří o pyramidálních tvarech a orgonských
akumulátorech, tedy o výtvorech, které lidé konstruovali s přáním
akumulovat kosmickou energii a vystavit se potom jejímu působení.
Významné místo v tomto procesu mají i psychoenergetické techniky.
– 31 –
O nich mluví kapitola o rozvoji schopností bioenergetické
bezkontaktní masáţe.
Pyramidální tvary jako ozvěna universa
Je mnoho knih o tajemstvích pyramidálních tvarů. Hovoří o nich
jako o zázračných výtvorech lidské mysli ztvárněných pomocí
stavitelského umění.
Můţeme donekonečna rozprávět o symbolice obsaţené
v tajemstvích, která se objevují při pokusech dešifrovat enigmu „ohně
ve středu“ (piros – oheň, mides – střed). Kdo ví, jestli to mohli
předpokládat sami faraóni.
Dnes desetitisíce lidí v celém světě pouţívá pyramidální tvary
k různým účelům a se zajímavými výsledky. Mezi nimi jsou také
fyzikové Petěrburské univerzity, bakteriologové z Itálie, botanikové
z Oxfordu, odborné týmy zformované rumunskou vládou a jiní.
Pyramidy různých velikostí či odpovídající poměrem rozměrů
Cheopsově pyramidě nalézáme v domech, laboratořích, kadeřnických
salónech, botanických zahradách apod. O co tu vlastně jde a proč tyto
modely, zvláště model Cheopsovy pyramidy, přitahují takovou
pozornost? Odpověď můţeme hledat ve zvláštních a nevyjasněných
energetických relacích, které v nich probíhají.
Po určitém období klidu se opět zvýšil zájem o energii pyramid
objevem francouzského badatele A. Bovise kolem roku 1930. Při
návštěvě Cheopsovy pyramidy v Egyptě našel zvířata, která tu
zabloudila a zahynula, ale jejich těla zůstala bez znaků rozpadání. Po
návratu domů udělal model pyramidy ze dřeva a začal s pokusy. Byl
překvapen výsledky. Proces mumifikace se úspěšně vyvíjel i v modelu
pyramidy, která měla menší rozměry a byla z jiného materiálu neţ
originál. Mohl zde mnohem déle skladovat ovoce i zeleninu bez
známky hniloby. Nebyl schopen vědecky vysvětlit tento jev, ale intuicí
a radiostezickými postupy získal mnoho poznatků. O svých
výsledcích psal v kratších článcích, ale čtenářským publikem nebyl
příliš pochopen, pravděpodobně proto, ţe nepouţíval vědeckých
metod při dokazování zvláštních jevů.
– 32 –
Při pokusech, aby pyramidální tvary získaly uznání, nejdéle vytrval
český technik Karel Drbal, který roku 1949 předvedl veřejnosti
„Faraónův přístroj na ostření ţiletek“. V Českém úřadě pro patenty to
bylo zpočátku chápáno jako ţert. Mladý technik si však o tom myslel
něco jiného. Byla to pro něj pravá výzva výdrţe. Během desetiletého
hledání přijatelného vysvětlení „Faraónova přístroje“ kontaktoval
i eminentní světové vědce z oblasti fyziky, biologie a technických věd.
Roku 1959 byly přijaty nové důkazy K. Drbala. Téhoţ roku byl pod
číslem 91304 patentován „Faraónův přístroj pro ostření ţiletek“.
O Drbalových pokusech nemusíme více psát, neboť se o nich dost
ví. Pro čtenáře bude pravděpodobně zajímavější následující test:
Budete potřebovat model Cheopsovy pyramidy; nemusí být
uzavřeného typu. Můţete ho vyrobit pomocí rozměrů z níţe uvedené
tabulky. Dále potřebujeme trochu medu, čtverhrannou nádobu, nejlépe
o rozměrech dna 2,5×7,5 cm, z jakéhokoliv materiálu
nepropouštějícího vodu. Na dno nádoby namaţte med a pak ji
přikryjte pyramidou, kterou orientujte ve směru sever–jih. Po třech
dnech uvidíte, ţe med je tvrdší a lepivější. Není-li tomu tak,
zkontrolujte postavení pyramidy. Jedna ze stran musí být orientována
kolmo na směr sever–jih. Pokud jde vše podle plánu a med je tvrdší,
postavte nyní pyramidu tak, ţe rohy budou směřovat ke světovým
stranám. Během čtyřiadvaceti hodin se med vrátí do původního stavu.
Pyramidu tak můţete otáčet vícekrát a med bude měnit svou
konzistenci.
Některé pokusy kromě toho, ţe ukazují efekt mumifikace a moţnost
delšího uchování potravin v těchto modelech, mohou být i zábavné.
Takový je i další příklad.
Ze stejné láhve vína nalijte dvě skleničky. Jednu postavte pod
pyramidu a dbejte na správné postavení vzhledem ke světovým
stranám. Jiţ po dvaceti minutách zkontrolujte chuť vína z obou
skleniček. Chuť vína, které bylo pod pyramidou, bude plnější
a bohatší. Díky pyramidě můţete mít dobrá vína, i kdyţ jste je levně
koupili. To alespoň tvrdí autoři literatury, která se zabývá tímto
tématem.
– 33 –
Pro nás jsou však nejdůleţitější výsledky a vlivy, které pyramidální
tvary mají na ţivý organismus, zvláště na člověka.
Při pozorování rostlin a zvířat umístěných pod pyramidou si
můţeme všimnout určitých změn v jejich chování. Například hmyz
opouští prostor pod pyramidou, nebo do něj vůbec nelétá (coţ by mohl
být jeden ze způsobů ochrany potravin). Domácí zvířata budou velmi
ráda trávit většinu času pod pyramidou a ptáci jsou jí dokonce
přitahováni a shromaţďují se pod ní.
Člověk pod pyramidou velmi brzy pociťuje pozitivní změny. Ţe se
jiţ po 30–40 vteřinách zvětšují amplitudy mozkových vln, dokázal dr.
Rafael Ifra, vedoucí výzkumného týmu Pyramid Power V, Inc. Po
odstranění pyramidy se toto zvětšení amplitudy udrţuje ještě jednu aţ
dvě minuty a potom se vše vrací do původního stavu. Změny jsou
zřetelné zvláště v oblasti mozkových alfa vln.
Podle statistických ukazatelů modely pyramid mají velmi pozitivní
vliv na koncentraci, hloubku meditačního stavu, vědomí samého sebe,
změněné stavy vědomí. Měřením se také můţe lehce potvrdit větší
delta aktivita mozkových vln. Podle zpráv lidí, kteří pod pyramidou
praktikovali určité techniky meditace, se základní zkušenosti mohou
seřadit takto:
– pocit beztělesnosti,
– trnutí v těle jako slabý proud,
– pocit tepla, hlavně v horních částech těla,
– klid, relaxace, osvobození od napětí,
– sny jsou většinou v jasných barvách jako grafické představy,
– izolace od vnějších vizuálních a zvukových podnětů,
– rozšíření vědomí o prostoru při současné časové dezorientaci,
– hlubší úroveň meditace a zvětšení energetického náboje, který ji
provází.
Jiné, podstatně extrémnější zprávy se vztahovaly na mimotělní
záţitky, jasnovidectví, vzpomínky na minulé ţivoty, snění při vědomí
o tom, co se zdá, euforie, slyšení „hudby Universa“, vidění
„kosmických barev“ a podobně.
– 34 –
Má se za to, ţe pod pyramidou stačí spát čtyři aţ pět hodin,
abychom byli ráno zcela svěţí. Také je potvrzeno, ţe se pomocí
pravidelné „pyramidální praxe“ člověk stává vitálnějším. Vytváří se
pocit, ţe tělo je v souladu s jemnými kosmickými vibracemi.
Bioenergetický potenciál se doplňuje. Jsou určité domněnky, ţe se
častějším pobytem v pyramidě zpomaluje proces stárnutí a ţe se
regeneruje ţivá hmota. O tom se můţeme přesvědčit i na základě
nálezů některých mumií, u kterých jsou chromozómy dobře
zachovány a mohou se reanimovat.
Dodnes neexistuje spolehlivý přístroj, který by mohl změřit energii
koncentrovanou v pyramidě. Jednotlivé zákonitosti o chování takto
„zajaté“ kosmické energie jsou nejčastěji zjištěny pouţíváním modelů
nebo často nespolehlivými psychotronickými pomůckami. Proto
máme různá vysvětlení a různé zprávy o tom. Nyní je například
zjištěno, ţe je koncentrace energie a její cirkulace nejintenzívnější
u vrcholu a ne v jedné třetině pyramidy, jak se dříve uvádělo. Jestli se
i toto změní a potvrdí se, ţe je „oheň ve středu“, to zatím nevíme.
Starobylá stavba, která v sobě skrývá odpovědi na četné otázky,
a její modely představují pro praktikanty pomůcky i téma, které je
důleţité rozpracovávat, a co je ještě důleţitější – pouţívat je. V rámci
této knihy by bylo nejlépe chápat vše jako pokus obnovy vlastních
energetických rezerv, i kdyby podstata tohoto procesu měla být
i autosugesce, tedy víra v sílu v těchto modelů. Víra v úspěch je jiţ půl
úspěchu!
Pokud jste se rozhodli i sami experimentovat, bude vhodné uvést
nezbytné parametry pro konstrukci Cheopsovy pyramidy pro
praktické potřeby. Existuje více způsobů či výpočetních operací,
kterými můţete získat precizní rozměry. Tím jsou moţné i časté
neshody mezi různými autory. Moţná proto, ţe je jediný důleţitý
poznatek o Cheopsově pyramidě; úhel sevřený stranou a základnou:
51 stupeň, 51 minuta a 14 vteřin. Ostatní rozměry můţeme získat
pomocí jednoduchých matematických úkonů. Abychom vám ulehčili
výpočty, uvádíme tabulku:
– 35 –
VÝŠKA DÉLKA
STRANY
ZÁKLADNY
DÉLKA
HRANY
2 3, 1416 2,9892
3 4,71 4,48
4 6,28 5,98
5 7,85 7,45
10 15,70 14,94
15 23,56 22,41
20 31,41 29,89
25 39,27 37,36
30 47,12 44,83
40 62,83 59,78
50 78,54 74,73
60 94,24 89,67
70 109,95 104,62
80 125,66 119,56
90 141,37 134,51
100 157,08 149,46
Podle této neznatelně zkrácené tabulky autorů B. Schula a E. Pettita
si můţete délkové jednotky vybrat podle potřeby – centimetry nebo
metry.
Podobné vlastnosti, jako má pyramida, tj. akumulace kosmické
energie, její působení na ţivou a neţivou hmotu, mají i „orgonské
akumulátory“ dr. Wilhelma Reicha.
Dr. Wilhelm Reich a „kouzelné“ krabičky
Od dob starých civilizací aţ do dnešních dnů se člověk pokoušel
o konstrukci a vystavění objektů, předmětů nebo pomůcek, kterými by
mohl „shromáţdit“ kvanta kosmické energie a pouţít je podle
– 36 –
vlastních potřeb, především ke své vlastní revitalizaci. O to se pokusil
i dr. W. Reich. Někteří říkali, ţe se „zbláznil a začal chytat nějakou
kosmickou energii“, nejvíce jej pomlouvali právě jeho kolegové
psychiatři.
Dr. Reich se narodil roku 1897. Jiţ jako třiadvacetiletý byl přijat do
Mezinárodního sdruţení psychoanalytiků. Po čtrnácti letech byl
vyloučen a pět let poté emigroval do USA, kde byl pro
nekonvencionální metody léčení odsouzen koncem roku 1957 do
vězení. Ve vězení v Louisburgu také skončil jeho ţivot.
Dříve psychoanalytik freudovské orientace a později samostatný
a originální výzkumník se zvláštními pohledy na člověka a přírodu si
všiml nedostatků psychoanalytických metod a pokoušel se je
překonat. O tom píše ve své knize Obracení k malému člověku, která
byla napsána pro archív Orgon Institut roku 1946: „Řekl jsi:
Psychoanalýza! Směšné! Analyzovat se můţe moč a ne duše! To jsi
řekl, neboť z medicíny znáš jen analýzu moči. Boj o duši trval čtyřicet
těţkých let. Ten boj znám, protoţe jsem bojoval pro tebe. Jednoho dne
jsi si všiml, ţe se na nemocné lidské duši můţe vydělat spousta peněz.
Ty potřebuješ jen to, aby nemocný k tobě přicházel celá léta na jednu
hodinu tvého léčení a aby platil určitou sumu. Teprve potom jsi začal
věřit v existenci duše. Já jsem objevil, ţe duše je vlastně funkce
ţivotní energie a ţe mezi tělem a duší existuje jednota… Popíral jsi
mne celých patnáct let, ale já jsem pokračoval ve sledování stopy,
kterou jsem našel…“
Reichovo vysvětlení přírody a struktury charakteru osobnosti
a poukazování na funkcionální vázanost charakteru a tělesného stavu
představují významný krok vpřed v porozumění lidské psychiky
a lidského chování. Také vysvětlil význam a poukázal na důleţitost
nevědomých pohybů člověka při vytváření představy o zdravotním
stavu jednotlivce.
Z terapeutické praxe udělal přímější a aktivnější sílu zaváděním
účinných metod pro odstraňování emotivních poruch
a psychoenergetických bariér, které kvůli nim vznikají. Kvůli
věnování pozornosti lidské sexuálnosti, moţná více a jinak neţ jako
– 37 –
kolegové, jakoţ i kvůli pouţívání fyzického kontaktu s pacientem
(tlak na zóny křečí) byl obviňován z pouţívání sexuální stimulace
s cílem zlepšit orgastickou potenci pacienta.
„Malý člověk“ popíral jeho práci a pátrání po podstatě věcí. Ale
Reich šel dále za tím, co zjistil – všechna ţivotní energie, kterou
pojmenoval orgon nebo orgonská energie, nachází se i v těle, i mimo
tělo v atmosféře. Podařilo se mu registrovat tuto energii nejdřív ve tmě
a potom i při různých jiných příleţitostech. Zkonstruoval přístroj,
který můţe zvětšit její koncentraci na jednom místě.
Po svém objevu Reich přerušil svou psychoterapeutickou praxi
a zabýval se orgonomií, přičemţ i nadále naráţel na odmítání svých
kolegů. Sdruţení psychiatrů a zvláště psychoanalytiků číhalo na
moment, kdy ho bude moci „smrtelně udeřit“.
Reich ve své knize dále píše: „Nyní klidně a beznadějně diskutuješ
o duši, stejně jako jsi roku 1920 tvrdil, ţe neexistuje. Zůstal jsi stejný,
malý člověk. V roce 1984 budeš stejným způsobem zcela klidně
vydělávat na orgonské energii spoustu peněz a nějakou jinou pravdu
budeš špinit, pošlapávat, a to se stejnými pochybnostmi, jako jsi to
dělal při objevení kosmické energie a lidské duše…“
Jak se dalo čekat, ohlásil se i zákon. Správa pro potraviny a léky
v boji proti pouţívání orgonských akumulátorů vyhrála spor s dr.
Reichem. Bez ohledu na to i nadále propagoval orgonomii
a pokračoval v práci. Byla na něj podána ţaloba.
Hluboce přesvědčen o správnosti svých objevů a jejich působení
odmítal během souzení komentovat svou práci. Zastával názor, ţe
soudní síně nejsou místem pro rozpravy o správnosti vědeckých teorií.
Ztratil svobodu a později i ţivot. Zanechal však za sebou důkaz, ţe se
kosmická energie, o které vţdy mluvil jako o všudypřítomné a vším
prostupující, můţe projevit a zkoncentrovat na jednom místě
a v relativně malém prostoru a ţe se můţe pouţít pro dobro člověka.
Ať uţ měl pravdu, nebo ne, jeho pokusy si zaslouţí detailnější
vysvětlení jiţ kvůli síle přesvědčení, se kterou bojoval za své teorie.
Moţná ţe to ani nebyla náhoda. Posuďte sami.
– 38 –
Orgonská energie
Dr. Reich si všiml některých neznámých způsobů projevování
orgonské energie. Určil nové formy a metody pro zkoumání,
akumulaci a pouţití této energie. Poprvé ji objevil v ţivých
organismech a později i v neţivé hmotě. Staré teorie tak získaly nové
potvrzení. Kdo ví, kolikrát se to bude muset ještě opakovat! Všiml si
přítomnosti orgonské energie v atmosféře a tvrdil, ţe ji můţeme nalézt
i v „prázdném“ vesmíru, o kterém říká, ţe je vlastně jedním velkým
„orgonským oceánem“.
Existuje více úkazů a míst, kde si jí můţeme všimnout. Je to
například vlnivé „teplotní“ chvění nad silnicemi, jezery, horskými
vrcholy apod. (Nejlépe jsou vidět dalekohledem nebo kamerou.)
Statická elektřina je také jedna z forem projevování atmosférické
orgonské energie. Modrá barva nebe pochází z modré barvy orgonské
energie, a stejně tak i barva ţivé protoplazmy pod mikroskopem.
Zeleň rostlin vzniká jako spojení modré orgonské energie a ţlutavého
rostlinného stavebního materiálu. Červená krevní tělíska mají pod
mikroskopem zelenavou barvu, tedy s příměsí modré orgonské
energie. Mořská modř také ukazuje na její přítomnost. Můţeme si jí
všimnout i v bouřkových oblacích. Modravé světlo světlušek
a hnijících pařezů je takové pro její přítomnost. Taková je i polární
záře.
Coţpak fyzika a jiné vědecké disciplíny nemají odpovídající
vysvětlení pro uvedené jevy? Někdo by se mohl zeptat, jak dr. Reich
dokazoval svá tvrzení například v případě chvějivého vlnění, o kterém
fyzika říká, ţe je to vlnění teplotní.
Fyzika opravdu tvrdí, ţe v takových případech jde o teplotní vlnění,
ale tento jev – podle přesvědčení dr. Reicha – není vůbec vázán na
teplotu. Lze jej vidět i při −30 stupních C, a také se stává, ţe k němu
vůbec nedochází ve velmi teplých dnech. Kromě toho, kdyby toto
vlnění bylo teplotní, mělo by se pohybovat zdola nahoru, ale ve
skutečnosti se pohybuje ze západu k východu, ve směru rotace Země.
Tento pohyb je zvlášť zřetelný, kdyţ vítr do tohoto vlnění vţene suché
listí nebo prach.
– 39 –
Přítomnost orgonské energie ve vakuu se dokazovala pomocí
modrého světla vysílaného trubičkou, ze které je vyčerpán vzduch při
určitých podmínkách. Také je poukazováno na paradox v souvislosti
se statickou elektřinou. Je zajímavé, ţe je vzduch povaţován za
elektrický izolant. Současně ve vztahu k elektrostatice se poukazuje na
vzduch plný statické elektřiny. Dr. Reich myslí, ţe zde nelze mluvit
o energii, kterou dostáváme pohybováním vodičů v magnetickém poli.
Víme, ţe dr. Reich se svými spolupracovníky dělal závaţné pokusy
v oblasti antigravitace a mechanického pouţití orgonské energie, jakoţ
i jejího vyuţití k meteorologickým účelům. Zabýval se i včasným
zjišťováním rakoviny před vytvořením nádorů a formováním
odolnosti proti atomovému záření, a to podle principů orgonomie.
Jeden z významných úkolů, který měl před sebou, je akumulace této
energie s cílem jejího vyuţití k lékařským účelům. Zjistil, ţe ji nelze
„zmáčknout“ do nějakého přístroje na nekonečně dlouhou dobu, ale
zato je moţné měnit její koncentraci. Protoţe si všiml charakteristiky
této energie, tedy toho, ţe rozdílnou rychlostí a s rozdílnou intenzitou
prochází různými materiály, došel k závěru, ţe se jejich kombinací
můţe splnit poţadavek koncentrování atmosférické orgonské energie.
Tento poznatek vyuţil ke konstrukci orgonských akumulátorů a při
jejich vyuţití.
Ke konstrukci akumulátorů přistoupil po zjištění, ţe různými
organickými hmotami prochází energie pomalu a ţe kovy, zvláště
ţelezem, prochází rychle.
Orgonské akumulátory, jejichţ rozměry se pohybují od 20x20
centimetrů aţ do velikosti skříní, jsou sestaveny tak, ţe vnější strany
jsou z organické látky a vnitřní stěny jsou z kovu. Mezi nimi se
nacházejí střídavě vrstvy organických a anorganických látek.
Teoreticky můţe být takových vrstev nekonečně mnoho, ale dr. Reich
doporučoval tři a půl nebo osm vrstev. Od roku 1951 prosazoval
nejvíce třívrstvový akumulátor vzhledem k jeho bezpečnějšímu
vyuţívání k lékařským účelům, ale současně někteří z jeho
spolupracovníků nepovaţovali toto opatření za nezbytné a později
pouţívali akumulátory i s deseti vrstvami.
– 40 –
Účinného medicínského působení těchto přístrojů je moţné lehce si
všimnout na menších ranách a spáleninách i při mnohých nemocech.
Tvůrce akumulátorů se však snaţil o jejich vyuţívání v případech, kdy
je zapotřebí doplnění bioenergetického „rezervoáru“ lidského
organismu. Dr. Reich si totiţ všiml, ţe lidé velmi často mají problémy
s chronickou biopatií (biopatií chápal stálý nedostatek nebo nadbytek
energie). Při určitých kombinacích materiálů a konstrukčních řešeních
je moţné i odvádění energie, kdyţ je to zapotřebí.
Reichovy „lékařské“ akumulátory jsou vyráběny tak, ţe zvenku je
pouţita překliţka, která se pod tlakem prstů můţe prohnout. Vnitřní
plocha je z pozinkovaného plechu a pro plnění mezi stěnami je
pouţita ovčí vlna a ocelová vata. Účinnost tohoto přístroje se
zmenšuje, jestliţe je pouţit materiál, který saje vlhkost, například
bavlna, nebo kovy, které rezivějí, tj. oxidují. Jedním z nerezivějících
materiálů velmi vhodných pro zpracování je hliníková fólie, ale
odborníci tvrdí, ţe by hliníková fólie mohla působit jedovatě na lidský
organismus, dokonce i kdyby se před ni postavil pozinkovaný plech.
O plastických materiálech zjistil, ţe se mohou pouţívat k výrobě
akumulátorů, ale vůbec je nepouţíval. Dodnes není jasné proč. Zatím
ve světě neexistuje kvalifikovaná instituce, která by mohla ocenit
materiály vhodné pro výrobu orgonských akumulátorů. Proto se
většinou pouţívají materiály, které pouţíval sám dr. Reich.
Některé z nejdůleţitějších faktorů, které mohou působit na účinnost
orgonského akumulátoru:
– při menší relativní vlhkosti vzduchu atmosférická orgonská
energie je „volnější“ a akumulátor ji můţe snáze vsát. Je-li relativní
vlhkost větší, je tento proces pomalejší. Vlhkost vzduchu 40–50
procent je optimální pro dobrou akumulaci orgonské energie;
– také zeměpisná šířka je významným faktorem. Čím je akumulátor
blíţe rovníku, tím je účinnější. Stejný akumulátor bude jinak působit
na rovníku a jinak například v Evropě;
– výkon akumulátoru se zvyšuje se stoupající nadmořskou výškou.
Důvodem je úbytek faktorů, které na sebe váţou orgonskou energii.
– 41 –
Teoreticky to znamená, ţe by tyto přístroje byly nejúčinnější ve výšce
nad atmosférou;
– na vzdálenost vnitřních stěn je rovněţ třeba brát ohled při
konstrukci a pouţívání těchto akumulátorů. Podle zkušeností je
optimální vzdálenost 5–10 centimetrů;
– i počet akumulátorů v jedné místnosti působí na jejich účinek. Při
větším počtu přístrojů v určitém prostoru vzrůstá síla kaţdého z nich.
To platí i pro větší území, samozřejmě při velkém mnoţství těchto
přístrojů.
Orgonská energie se uvnitř akumulátoru pravidelně rozmisťuje.
Pohybuje se od slabšího k silnějšímu systému. Kdyţ říkáme silnější
nebo slabší, máme na mysli absorpční sílu. Ve vztahu k atmosféře je
akumulátor slabší zdroj, ale s větší absorpční mocí. Ve vztahu
k lidskému tělu má slabší absorpční sílu, to znamená, ţe je silnějším
zdrojem energie. To umoţňuje, aby lidský organismus doplnil svůj
bioenergetický potenciál. Je zjištěno, ţe bioenergeticky slabé nebo
„prázdné“ osoby skoro vůbec nepociťují působení koncentrované
orgonské energie, dokonce ani po několika hodinách pobytu
v akumulátoru. To samozřejmě neznamená, ţe nemohou akumulovat
odpovídající mnoţství energie. A obráceně, osoby s větším
bioenergetickým potenciálem jiţ za relativně krátkou dobu pociťují
její působení. Většinou doporučovaná doba pobytu v akumulátoru je
dvacet minut. Ale subjektivní pocity, které se při té příleţitosti
objevují, jsou nejdůleţitějším ukazatelem dostiţení vlastní
bioenergetické kapacity. Na začátku pouţívání akumulátoru jsou
pocity slabé, nebo nejsou ţádné. Kdyţ se dostihne úroveň, na které
určitý organismus můţe být „naplněn“ energií, dochází k příjemnému
pocitu v těle, provázenému mírným teplem, relaxovaností,
mravenčením apod. V tom případě by se mělo působení energie zkrátit
na 5–30 minut trvání kaţdé seance.
Organismus má schopnost samoregulace a přijme jen tolik energie,
kolik potřebuje. Překročení této hranice vyvolává nepříjemné pocity,
někdy i nesnesitelné, například tlak v hlavě, točení hlavy, nevolnost
a podobně. Stačí pouze přerušit pobyt v akumulátoru a vyjít ven na
– 42 –
čerstvý vzduch. Kromě toho se můţe vyuţít i působení energeticky
„hladové“ vody. Je známo, ţe člověk po delším pobytu ve vodě,
i kdyby byl zcela v klidu, cítí únavu, coţ se vysvětluje jako symptom
„ztráty“ energie.
Přesto, ţe od počátku sledování pouţívání akumulátorů není
zaznamenán případ smrti v souvislosti s jeho pouţitím, je potřeba
dodrţovat určitá opatření.
Při špatném počasí, v alkoholizovaném stavu, při pouţívání léků,
zvláště anorganického původu, nelze přesně předvídat škodlivé
následky, které se mohou projevit i mnohem později po pouţití
přístroje.
Při nemocech, při kterých dochází k chronickému přeplnění energií,
můţe dojít k náhlému zvýšení krevního tlaku, kolapsu, náhlým
kontraktacím, praskání cév, vegetativnímu šoku, takzvanému
přeskakování srdce a podobně.
K těmto nemocem patří:
– zánětlivé procesy na kůţi,
– záněty sliznic a očí,
– zvýšený krevní tlak (přes 150 mmHg),
– nevyléčitelné srdeční vady,
– mozková mrtvice,
– nemoci vyvolané zvýšenou koncentrací cholesterolu v krvi,
– nemoci vyvolané zúţením cév,
– hysterie,
– akutní impotence nebo frigidnost apod.
V kaţdém případě tato oblast psychotroniky, nebo také
„paramedicíny“ hovoří o něčem, co působí. Moţné je určité srovnání
působení na lidský organismus orgonskou energií a bioenergií. Moţná
jsou i srovnání výsledku akumulace energie pouţitím těchto aparátů
a jiných technik nebo metod energetického zcelování. Čtenář zde má
moţnost zkoumání i experimentování.
Někteří lidé se k orgonomii chovají jako příliš velcí nadšenci
a někteří ji popírají. Dr. Reich doporučil toto:
– 43 –
– nesmí se zformovat jakékoliv myšlení nebo postoj k orgonomii
bez provádění orgonské praxe na sobě,
– kaţdý musí znát efekty působení orgonských akumulátorů ve
standardních podmínkách i v podmínkách změněných,
– kaţdý musí být i svědkem i účastníkem při působení na různé
nemoci a na různé úrovně naplněnosti lidského organismu a musí se
seznámit s druhy působení orgonské energie na ně,
– musí se pravidelně a delší dobu psát terapeutický protokol kvůli
statistickému a jinému zpracování údajů.
Nakonec něco o dnešní situaci v oblasti orgonomie. Výzkumy
v orgonomii jsou dnes decentralizovány a většinou jsou individuální.
Cílem toho je vyhnout se různým politickým a klanovým zájmům
a vlivům. Podle rady dr. Reicha má orgonomie zůstat samostatná,
mimo vlivy, které by mohly usměrňovat a kontrolovat její rozvoj
v určitém směru. Nikdo také nemá patentní právo na orgonský
akumulátor, coţ znamená, ţe jej můţe vyrábět kaţdý a pouţívat podle
svého přání.
– 44 –
ŠKOLA BIOENERGIE – 1. STUPEŇ: ROZVOJ
SCHOPNOSTI BIOENERGETICKÉ
BEZKONTAKTNÍ MASÁŽE
„Váţné vám říkám, Země se ještě stane místem
ozdravení! Jiţ ji obklopuje nový duch, který přináší
zcelení, – a nová naděje.“ – Friedrich Nietzsche
ZÍSKÁVÁNÍ „NADPŘIROZENÉ“ MOCI
PROSTŘEDNICTVÍM NÁVRATU K PROŽITKU
Kdybychom srovnali projevené moţnosti s latentními, byli bychom
zmateni a překvapeni rozdílem mezi těmito dvěma krajnostmi. Je
pravda, ţe jsme daleko od představy dosahu skrytých nebo
zapomenutých lidských schopností. O smyslu jejich rozvíjení a vůbec
buzení mohou svědčit „paranormálně“ talentovaní jedinci nebo ti,
kteří se jimi stali díky houţevnatosti a vytrvalosti v trénování.
U lidí se objevuje snaha a přání rozšířit svoje vidění reálnosti
pomocí schopností, o kterých intuitivně vědí, ţe jsou v nich ukryty. To
lze pozorovat jako expanzi zájmu o neobyčejné schopnosti
a mimosmyslové fenomény. Jednou z otázek, kterou mi často dávají,
je: „Jak jste objevil, ţe máte bioenergii?“ Bioenergii mají všichni, více
či méně výraznou. Ale to, co mě zajímalo, je důvod té zvědavosti.
Cítil jsem, jako by chyběla otázka: „Jak já mohu rozpoznat
a rozvinout takovou schopnost?“ Proto jsem se rozhodl svoje znalosti
a zkušenosti shrnout do jednoho celku, přizpůsobeného obecnému
způsobu myšlení s cílem pomoci všem, kteří chtějí pracovat na sobě –
věnovat se samorozvoji. Potřeboval jsem dost času pro takové
rozhodnutí. Na jedné straně bylo přání odpovědět na ţádosti stále
většího počtu lidí a na druhé straně nebezpečí ze zneuţití této cenné
– 45 –
metody pomoci člověku. Tento rozpor odkládal mé rozhodnutí, ale
časem se ukázalo, ţe mé pochyby byly neopodstatněné.
Minula doba, kdy se myslelo, ţe „nadpřirozené“ schopnosti mají jen
vybraní jedinci. Přesto je pravda, ţe rozvoj bioenergetických a jiných
parapsychologických schopností není vůbec jednoduchý proces.
Kromě toho stupeň, do kterého se mohou rozvinout, je u různých lidí
různý. Kdyby tomu tak nebylo, dnes by je kaţdý pouţíval
a nemocnice by byly prázdné. Bohatství toho, co se dostane, je přímo
úměrné vynaloţené námaze a umění to získat.
V systémech praktické filozofie nebo psychofyzického
samozdokonalování Východu máme mnoho konkrétních návodů pro
rozvoj schopností zcelování metodou vysílání bioimpulsů. Ale Evropa
ţila svůj duchovní a intelektuální ţivot v jiných podmínkách a podle
jiné religiózní, filozofické a vědecké koncepce. Jakákoliv technika
nebo způsob samorozvoje, který se chce přenést na evropské území,
můţe ztratit svou účinnost, pokud se nepřenese i představa o něm,
o původním duchovním výtvoru. S ohledem na jiný kulturně
historický vývoj Evropy je jasné, ţe člověk se západním způsobem
myšlení bude zmaten při pokusech přenést a pouţít nějakou techniku
vzniklou na Východě.
Největší počet praktických postupů práce na sobě nabízí jóga.
I kdyţ je nejznámější ze všech východních systémů, neuspokojuje
potřeby západního člověka. O tom K. G. Jung říká: „Historická
mentalita Indie nemá ţádné zásadní těţkosti pro pouţívání pojmu,
jako je například prana. Avšak Západ jednak kvůli svému špatnému
zvyku, ţe si přeje věřit, jednak kvůli své vědecké a filozofické kritice
bude buď chycen do pasti víry a neopatrně přijme pojmy, jako je
prana, atman, čakra, samdhi atd., nebo svou vědeckou kritikou
zakopne jiţ o pojem prana a purše… Pro Západ je to buď zcela věc
religie, nebo trénink, jako je mnemotechnika, cvičení dýchání,
eurytmie atd., ale po celku a jednotě bytosti, které jsou vlastní józe,
zde není ani stopy… Tolik, kolik je jóga hygiena, tolik je jako kaţdý
druhý systém vhodná pro západního člověka. Ale jóga v nejhlubším
– 46 –
smyslu tím není, protoţe si přeje mnohem více.“ (K. G. Jung:
Dynamika podvědomí)
Jung nezpochybňuje cenu tohoto duchovního výtvoru Východu.
Naopak, chápe ho jako jedno z největších bohatství, které lidský duch
vůbec vytvořil. Ale poznávaje nedostatky západní civilizace, věřil, ţe
časem vytvoří při svém dalším vývoji svoji jógu.
Jeden z významnějších důvodů, proč v této kapitole nejsou uvedeny
metody jógy pro rozvoj schopností bioenergetické bezkontaktní
masáţe, spočívají právě v charakteristice západního člověka, kterou
Jung zdůrazňoval, kdyţ hovořil o problému provádění jógy na
Západě.
Podle metodologie, která je zde uvedena, se účastníci semináře
originálním a jednoduchým způsobem seznamují s „tajemstvími“
objevování, poznávání a aktivování vlastních kreativních sil kvůli
bioenergetickému potenciálu. Obrazně řečeno, cílem je vejít do
„banky“ a vyzvednout vlastní peníze. Strategie jejich utrácení je
záleţitost vůle kaţdého jednotlivce. Zde jsou uvedené směrnice
a určitá obecná pravidla o vyuţívání rozvinuté schopnosti vysílání
bioenergie. Konkrétní a podrobné návody nebo „přísná pravidla“,
podle nichţ probíhá jedna bioenergetická seance, jsou ponechány pro
vyšší stupeň této „školy“. Cenné je vědomí o existenci moţnosti
zvětšení vlastních bioenergetických potenciálů a spektra jejich pouţití
v kaţdodenním ţivotě bez ohledu na to, jestli budeme bioenergetici
nebo ne, a ţe existuje přímý a skoro automatizovaný způsob realizovat
to.
V literatuře můţeme najít různé údaje o procentech nebo promilích,
ve kterých je udáván počet lidí na Zemi s „nadpřirozenými
schopnostmi“. Tato metoda umoţňuje, ţe počet takových lidí bude
20–30 procent, a to po deseti hodinách práce, samozřejmě při pomoci
odborného a spolehlivého vedoucího. Myslím, ţe jsou moţné i lepší
výsledky při delší praxi a častějším pouţívání cvičení obsaţených
v tomto kursu. Jejich účinnosti napomáhá skutečnost, ţe jsou
zaměřena na podstatu věci.
– 47 –
Některá z nich můţeme nalézt v systémech, jako je scientologie,
dianetika, holistická jóga Charlese Bernera, vudu-magie, západní
herme-tismus a jiné. Zde jsou svým způsobem sjednocena, očištěna
a modifikována a nedává se v nich přednost ani jednomu ze systémů,
ze kterých pocházejí.
Pokud by se zdálo, ţe je zde příliš subjektivnosti při oceňování
tohoto konceptu rozvoje bioenergetických schopností, je to proto, ţe
jiţ mnozí prošli touto praxí, ale nejsprávnější je vlastní posouzení.
Moudrý člověk to, o čem si přeje mluvit, nejprve prosije skrz síto své
vlastní zkušenosti a prověření. Ani jedna autorita nemůţe měnit
přírodní zákony, můţe je jedině různými způsoby interpretovat. Tak je
třeba postupovat i v případě této knihy.
Jedna stará pověst hovoří o člověku, který uviděl Nasredina, jak
něco hledá na zemi. „Co jste ztratil?“ zeptal se ho. „Klíč,“ odpověděl.
Člověk si také klekl a hledali oba. Za chvíli přišel ještě jeden člověk
a zeptal se: „Kde vám ten klíč vypadl?“ „V mém domě,“ odpověděl
Nasredin. „A proč ho tedy hledáte tady?“ Odpověď zněla: „Protoţe je
zde více světla neţ v domě.“
Účelem tohoto kursu je naučit člověka pomocí zkušenosti
v „hledání klíče“, aby mohl osvětlit vlastní dům a pokračovat
v hledání. Pokud si to i vy přejete, tedy „rozsviťte světlo“.
Cesta k úplnějšímu vyuţívání bioenergetických potenciálů,
k získávání schopnosti vysílání bioimpulsů ke druhé lidské bytosti pro
zlepšení jejího zdravotního stavu se podobá trati s menšími či většími
překáţkami.
Jdouce po ní, abychom se dostali k cíli, bouráme bariéry v nás
a v okolí, které nám vadí v našem záměru. Odsouváme nepotřebné
a vytváříme průchod.
V rámci této metodologie nazýváme tuto cestu časovým pásmem
našeho ţivota. Jediné, co můţeme a na co máme právo, je vytvářet
cestu pro vlastní energii kvůli svobodnější cirkulaci, dělat místo pro
dodatečnou akumulaci vším prostupující energie a umoţnit její
manifestaci v zaměřeném a kontrolovaném vyvolávání změn
v souladu s vlastní vůlí.
– 48 –
Tři podmínky jsou nutné a musí být splněny, abychom dosáhli
maximálního výsledku podle tohoto programu:
1. Zbavit se psychologických jedů, lépe řečeno jejich působení, tj.
sniţování pouţitelné energie a omezování pravidelné cirkulace
lidským organismem.
2. Očistit minulé zkušenosti od incidentů, tedy uvolnit energii
vázanou na tyto záţitky z minulosti, které měly vliv na její nesprávné
pouţití.
3. Stát se svobodným a otevřeným, vytvářet dobrou komunikaci
s okolím.
Aby vynaloţené úsilí přineslo plody, musí si účastník semináře ve
své mysli udělat dostatečné místo pro nové poznatky, nový a jiný
přístup k jiţ známým věcem, novým záţitkům a zkušenostem. Moţná
i proto, aby neudělal stejnou chybu jako jeden univerzitní profesor,
který navštívil japonského učitele zenu Nin lna s přáním naučit se
něco o tomto prakticko-filozofickém systému. Učitel naléval
profesorovi čaj tak dlouho, aţ šálek začal přetékat, a přesto v nalévání
pokračoval. Profesor vykřikl: „Je plný, víc uţ se tam nemůţe vejít!“
Učitel promluvil: „Jako tento šálek i ty jsi pln svých přesvědčení
a předpokladů. Jak ti mohu vysvětlit zen, kdyţ nejdřív nevyliješ svůj
šálek?“
Toto obrazně vysvětluje, jaký má být ten, kdo si přeje dozvědět se
něco více o hodnotě nějakého systému samozdokonalování nebo ho
pouţívat s konkrétními výsledky. Kdyţ jste se jiţ rozhodli věnovat
pozornost problému rozvoje schopnosti bioenergetické masáţe,
udělejte to s „prázdným šálkem“, bez přebytečné analýzy
a intelektualizace. Pokud se zabýváte praxí, v některých věcech se
nebudeme moci shodnout. Záţitky a pocity vyplývající z praxe jsou
různé, protoţe i lidé jsou různí. „Privilegium“ shodování svých
„osobních“ záţitků mají nejčastěji teoretici, kteří jen vyprávějí to, co
si přečetli v knihách.
Dejte se do práce, projděte cvičení, která jsou zde uvedena, a potom
přemýšlejte o svých dojmech. Průvodcem při tápání neznámými
vodami pro vás můţe být deník, který byste si měli vést. Často se
– 49 –
stává, ţe síla záţitku převaţuje i nad nejlogičtějšími vědeckými
teoriemi a do popředí postaví subjektivní zkušenost. Jen ta je pak
pravdivá a správná v daném okamţiku.
Je třeba se snaţit o vědecká vysvětlení určitých
parapsychologických, tj. psychotronických jevů a mechanismů, podle
kterých k nim dochází. Nesmíme samozřejmě zapomínat, ţe se určité
PSY-schopnosti mohou kontrolované pouţívat a ţe toho, kdo je
pouţívá, stavějí do pozice důvodu a ne důsledku. Nemám právě
dojem, ţe se mé schopnosti zvětší díky vědeckým vysvětlením těchto
moţností. Většina technik, které i dnes pouţívám, fungují jednoduše
proto, ţe něco pouţívám a kontroluji.
Zjištění, ţe to jsou elektromagnetické vlny, biomagnetismus,
ultrafialové paprsky, vysoká teplota, virtuální fotony atd., mi opravdu
nemůţe mnoho pomoci. Asi i proto v této knize nebudeme energii
ţádným způsobem v objektivním smyslu definovat. Určujeme ji jen
pomocí výsledků jejího působení. Chápeme ji jako něco, co
způsobuje, ţe se něco děje. To je energie a můţe být sestavena z řady
sloţek psychické, neurofyziologické, fyzické a jiné podstaty. Ale to
zde není tak důleţité a nemusíme na to brát ohled. Důleţité je, ţe
aktivizující prvek můţeme nazvat energie.
Na dalších stránkách je teorie zastoupena jen v té míře, aby
umoţnila pochopení poţadavků jednotlivých cvičení.
S ohledem na to, ţe zde mluvíme o praxi, která umoţňuje
projevování psychotronických fenoménů, jistě se zeptáme: „Co je to,
co umoţňuje, ţe k nim dochází?“ Při pokusu o zodpovězení této
otázky se získávají předpoklady, které i mne vedly ke kreaci tohoto
kursu. Společným znakem psychotronických jevů, a tedy
i bioenergetického zcelování, jsou změněné stavy vědomí. Tohoto
nejmenšího „společného jmenovatele“ si můţeme všimnout jak
u subjektu, tak u objektu (samozřejmě pokud má vědomí) při
probíhání transmise a přijímání energie.
Tyto stavy jsou chápány jako otevírání brány do samotného zdroje
všudypřítomné a vším prostupující energie a nadaný jedinec, v našem
případě bioenergoterapeut, pomocí změn ve vlastním vědomí a těle
– 50 –
vytváří s tímto zdrojem spojení. Dalšími konkrétními kreacemi na té
přeměněné úrovni vědomí vytváří mimosmyslovou komunikaci
s jiným organismem, nebo přesněji – s lidskou bytostí jako celkem, ve
smyslu zlepšení jejího zdravotního stavu.
Při podmínce, ţe jsme si vytvořili představu o „normálním“ stavu
vědomí pro pochopení kaţdodenního dění pomocí známých smyslů,
tedy stavy změněné úrovně vědomí, bychom měli zkoumat a učit se
umění dostat se do této úrovně podle přání. To budeme potřebovat při
snaze pochopit podstatu mimosmyslové komunikace, coţ je kromě
jiného i emise bioimpulsů, tedy bioenergoterapie.
Obecné charakteristiky změněných stavů vědomí
Změněnými stavy vědomí nazýváme všechny stavy, při kterých je
pozornost intenzívně obrácena směrem dovnitř, čímţ se vytváří
tajemné spojení s „vnitřním člověkem“, stavy dezidentifikace s tělem
a také ty, při kterých skutečnost není vnímána obvyklým způsobem –
tj. smysly.
Takovým stavem je například den, déjà vue, meditativní
a hypnotické stavy, mimotělní zkušenost, stav smyslové izolace či
monotonie, alfa stav vědomí. V podstatě to jsou všechny stavy mezi
kaţdodenním a transcendentálním, jejich společnými
charakteristikami je aktivnost kůry velkého mozku do nějakého
stupně, z čehoţ vyplývá zachování určité úrovně vědomí, vysoký
stupeň relaxovanosti svalů, zaměření pozornosti na vnitřní psychické
děje, citelně zmenšená kvalitativní i kvantitativní analýza smyslových
podnětů z vnějšího prostředí, hypertrofie duševní oblasti a naopak
zmenšení tělesné, a dále modifikované proţívání prostoru a času.
Tyto charakteristiky svědčí o silnějším proţívání podvědomé části
psychiky subjektu, coţ je velmi váţný moment s ohledem na to, ţe
četné psychotronické metody jsou zaměřené na uvědomování si
podvědomé části psychiky a jejího účelového modifikování.
Změněné stavy vědomí mohou mimo jiné vzniknout i z organických
a psychoemotivních důvodů.
– 51 –
Organické důvody: fyziologický stres, šok, nemoc, vystavování se
působení silného magnetického pole, působení drogy, pobyt
v beztíţném stavu, organický šok apod.
Psychoemotivní důvody: emotivní šok, pobyt v osamění,
praktikování určitých psychotechnologických metod aj.
Zvláštnosti proţívání změněných stavů vědomí u jedinců závisí jak
na dispozici při narození, tak i na individuálních zkušenostech během
ţivota a i na neurosomatickém podkladu. To vše má vliv na kvalitu
aktuálního záţitku.
Můţeme tedy udělat závěr, ţe je řeč o reálnosti, která má stejnou
hodnotu a důleţitost jako i kaţdá silněji proţitá fyzická reálnost,
i kdyţ ji někdy nazýváme „nějakou jinou skutečností“.
– 52 –
PRAKTIKUM
„Poznání druhých je moudrost, poznání sebe je
prosvícení. Vládnutí druhými vyţaduje násilí, k ovládání
sebe je třeba síla.“ – Lao Ce
* * *
POZNÁMKA: Tento kurs se nedoporučuje osobám léčeným kvůli
duševním nemocem a těm, kteří jsou krajními psychiatrickými
případy.
* * *
Kurs Rozvoj schopnosti bioenergetické bezkontaktní masáţe je
koncipován především tak, ţe dává maximální účinky při skupinové
práci. V tom případě specifická energetická „přelévání“ a určité
zákonitosti působí jako katalyzátory. Zkušenost ukázala, ţe
s dostatečně dobrou vůlí, důsledností, správně vytyčeným záměrem
a časem, které určíte pro kaţdodenní praktikování zde uvedených
cvičení, můţete získat schopnosti, o kterých jste věřili, ţe je mají jen
„vyvolení“. Kdy se to stane, záleţí jen na vás. Jsou lidé, kteří se
spokojí i s efekty jednotlivých cvičení. To není ţádná chyba. Těţko je
říci, co je cennější v tomto kursu – rozvoj schopnosti, nebo „vedlejší“
efekty.
Ještě několik rad, neţ přejdeme k praxi. Pokud to bude zapotřebí,
přečtěte si návod pro jednotlivá cvičení i vícekrát. Nepokračujte dále,
dokud si nejste jisti, ţe jste vše pochopili. Nevynechávejte ani cvičení,
které jste neovládli.
– 53 –
CVIČENÍ Č. 1. UVOLŇOVÁNÍ ENERGETICKÝCH TOKŮ
POMOCÍ SNIŽOVÁNÍ NAPĚTÍ
Napětí je jako zhoubná nemoc dnešního člověka, a to více neţ
kdykoliv předtím. Od chvíle, kdy člověk pochopil, ţe napětí brzdí
jeho výkonnost při kaţdodenních aktivitách, začal hledat způsoby, jak
se ho zbavit. Existuje mnoho individuálních receptů a celých systémů,
které více či méně pomáhají. V tomto kursu bychom se mohli
shodnout v teorii, ţe napětí vzniká v podstatě jako výsledek působení
dvou „sil“. Nesmím a musím. V napětí, které brzdí a deformuje
volnou cirkulaci vitální energie, můţeme rozlišovat tři její kategorie:
fyzickou, emotivní a mentální.
Intenzívní a snadno viditelný výsledek spoutávání volné cirkulace
vlastní bioenergie je fyzické napětí. V kaţdodenním ţivotě se
manifestuje jako pocit stahování tkání, ztuhnutí a bolestí v některých
částech těla. Přítomnost svalového napětí zde můţeme potvrdit
jednoduchým svalovým testem.
Pro emotivní napětí také platí pravidlo antagonistického působení
výše uvedených sil. Vzniká v důsledku emotivních konfliktů. Charles
Berner připomíná, ţe toto napětí poznáme jako pocit, ţe jsme někomu
na obtíţ, ţe to, co děláme, není dobré apod. Emotivní napětí trvající
dlouhou dobu určitě vede k depresi. O jeho přítomnosti nám hovoří
i tělo. Bioenergetika, psychoterapeutická metoda, jejímţ zakladatelem
je dr. W. Reich, tlumočí tento hovor a zkoumá podstatu emotivního
napětí. Zvláštní pozornost věnuje pocitům a polohám, ve kterých se
nacházejí kolena, lumbálně-sakrální a zádová část.
U mentálního napětí si všímáme přítomnosti pochybností
a konfliktů. To jsou signály, které nám ukazují nutnost něco
podniknout, abychom se napětí zbavili. Důvod vzniku této kategorie
napětí Charles Bernes viděl ve lţích, které jsme vyřkli.
Čeho dosáhneme, zbavíme-li se napětí? Dosáhneme osvobození
energie vázané na toto napětí, tedy zvyšujeme vlastní bioenergetický
potenciál čili kvantum energie, kterou máme k dispozici pro dosaţení
cíle – rozvoje bioenergetické schopnosti. Kromě toho na sniţování
napětí trváme i kvůli zákonitosti, která platí v mimosmyslové
– 54 –
komunikaci, a to, ţe napjatý člověk, ať si je toho vědom nebo ne,
stejné napětí vyvolává i u ostatních. Co by to znamenalo při
bioenergetické seanci v přítomnosti osoby, která poţádala o pomoc, je
zbytečné zdůrazňovat.
Účel cvičení Uvolňování energetických toků pomocí sniţování
napětí je vytvořit podmínky pro správný průběh dalších cvičení.
Jakými prostředky toho můţeme dosáhnout?
Fyzického napětí se můţeme zbavit především tak, ţe se naučíme
techniku uvolňování podle návodů, které jsou uvedeny v literatuře
o systémech samozdokonalování. Můţe se zdát, ţe praktikování
techniky fyzického uvolňování dvakrát denně po pěti minutách
postačí, ale vzhledem k cíli, který jsme si zde vytyčili, budou nároky
větší. Samotné uvolňování začíná testem svalového napětí, který se
provádí ve dvojici.
Čtenáři, kteří mají zkušenost s metodami fyzického uvolňování,
mohou říci, ţe tyto metody nestačí a ţe působí při samotném
uvolňování nebo krátce potom. V tom budou mít pravdu. Proto naším
dodatečným úkolem bude hledání vnitřní pravdy, osvětlení vlastní
podstaty. Vnitřní konflikty, které se tak jasně manifestují fyzickým
napětím, mizí, kdyţ je člověk upřímný sám k sobě, kdyţ si je jist, ţe si
opravdu přeje a dělá to, co je v souladu s jeho opravdovou vůlí. „Dělej
to, co ti říká tvoje Vůle, a to ať je jediný zákon,“ vzkazuje nám
hlasatel Nové Doby, veliký umělec magie Aleister Crowley.
Pro uvolňování a sniţování emotivního napětí se navrhuje naučit se
pomáhat a dělat úsluhy jiným lidem, ale bez pocitu obětování se pro
jiného, bez očekávání odměny. V praxi se ukázalo, ţe tento
jednoduchý recept zbavuje člověka pocitu, ţe je někomu na obtíţ, ţe
nemůţe vyjádřit emoce, ţe je ţivot proti němu.
Mentální napětí můţe sníţit „zpověď“, tj. přiznávání vyřčených lţí.
Pokud věnujete pozornost lidem, se kterými jste v kontaktu, nebo sobě
samému, všimnete si, ţe při přiznání pravdy často slyšíte povzdech:
„Ach, nyní mi je lehčeji.“ Ten či přiznání přinesl vnitřní klid. Jaké
mají být vaše první kroky, abyste se zbavili vnitřního napětí? Nejprve
přestaňte lhát. Doporučuje se napsat seznam 5–15 lţí, které jste vyřkli
– 55 –
v minulosti, a o nich říci příteli, partnerovi nebo členu rodiny či
někomu, komu důvěřujete. Jestliţe jste byli poctiví k sobě a dospěli
k výsledku pouţitím tohoto receptu, bude váš postoj k jiné lidské
bytosti nebo k řešení obvyklých problémů přirozený a bez napětí.
Subtilnější osoby mohou mít subjektivní pocit volnosti a zbavení se
psychoenergetických blokád, budou připraveni vejít do světa
mimosmyslové komunikace a emise bioenergie. V této fázi se
objevuje kvalitativně jiné chápání druhé lidské bytosti, sebe samého
a fluida, které spojuje nás všechny.
CVIČENÍ 1A. TEST SVALOVÉHO NAPĚTÍ
Toto cvičení ukazuje stupeň napětí, tj. jak tělo jako instrument
neverbální komunikace reaguje na příčiny napětí. Čas potřebný
k provedení tohoto testu je velmi krátký. Stačí i jedna minuta. Ukázalo
se však, ţe test můţeme chápat i jako šanci pro dosahování určitého
stupně relaxovanosti svalového systému a ţe je lepší dělat ho o něco
déle.
Pracuje se ve dvojici. Stůjte tváří v tvář. Osoba, která je testována,
stojí uvolněně, s rukama podél těla. Partner ji uchopí za palec na ruce
a ruku zdvihá do libovolné výšky. Sugeruje osobě, ţe tělo má být
uvolněno a zvláště ruka, kterou zdvihá.
Úkol testované osoby je pouze uvolnit se a ne partnerovi ruku
podávat nebo jinak pomáhat. Partner má ruku v jím určeném
okamţiku pustit a pozorovat, co se stane. Mnozí se diví, protoţe ruka
často zůstává ve vzduchu v té výšce, do které byla zdvihnuta. To, ţe
tak zůstala, způsobilo napětí a křeč ve svalech. Nesprávné je téţ snaţit
se o rychlý pád ruky. Ruka má padnout jako neţivá věc a zůstat viset
podél těla.
Kdyţ se vám to podařilo s jednou rukou, zkuste to s druhou a potom
s oběma. Opakujte test tolikrát, dokud výsledek není dobrý. I kdyţ je
to jen test, můţete se u něj zdrţet déle. Tím zkrátíte čas potřebný pro
získávání krajního efektu některých jiných cvičení.
– 56 –
Abyste mohli zkontrolovat výsledek, pouţijte tento postup: drţte
partnera oběma rukama za palce, ale pusťte v libovolném okamţiku
pouze jeden z nich. Váš partner nesmí vědět, kterou ruku pustíte.
Kdyţ výsledek testování jedné osoby bude dobrý, vyměňte si úlohy.
Čas pro získávání uspokojivého výsledku je velmi různý. Rozhodně se
nemusíte trápit, jestliţe se vám nevede volný pád ruky. Důleţité je
všimnout si napětí – svalové tenze.
Toto je zkrácená verze svalového testu. Existují postupy pro
zjišťování napětí v ramenou, zádech, nohách atd. Tyto testy se mohou
provádět v případě potřeby.
Z toho tedy vyplývá, ţe volný pád ruky je signál toho, ţe osoba je
schopna hlubší relaxace a ţe udělala první krok na cestě k proměně.
Větší psychofyzickou relaxovanost můţeme očekávat při dalších
cvičeních.
CVIČENÍ 1B. RELAXACE
Existuje větší mnoţství metod relaxace. Pokud jste jiţ dříve
s úspěchem pouţívali některé z nich, nemusíte přesně dodrţovat zde
uvedené instrukce. Dbejte pouze na to, aby to byla technika zaměřená
výhradně na relaxaci. Pro ty, kteří nemají ţádné zkušenosti, můţeme
doporučit tento postup:
– Najděte vhodnou polohu, kterou nebudete muset v průběhu
cvičení měnit a budete se v ní cítit příjemně.
– Zavřete oči.
– Dovolte, aby vás zaplavilo přání zcela se uvolnit.
– Věřte, ţe se budete cítit příjemně v průběhu uvolňování.
– Dýchejte hluboce a rytmicky. Nenuťte se k nějakému zvláštnímu
rytmu dýchání. Najděte takový rytmus, který ve vás sniţuje napětí.
– Odeţeňte všechny starosti, vzpomínky a nepřemýšlejte o tom, co
bude dál. To není důleţité.
– Uvolněte se.
– Zcela se uvolněte.
– Uvolněte celé tělo.
– Uvolněte prsty… prsty na nohou… ruce… nohy… všechny svaly.
– 57 –
– Pomalu zapomínejte na okolí.
– Pozornost zcela věnujte svému tělu, které se jiţ uvolňuje. Důleţité
je být si vědom kaţdé části těla.
– Uvědomte si, kde se jednotlivé části těla nacházejí.
– Zaměřte pozornost na hlavu.
– Uvědomte si obličej, oči, čelo, uši. Pokud se vám to nedaří, lehce
se prsty dotkněte těchto částí.
– Soustřeďte se na krk… na ramena… na ruce… na pravou ruku…
pravé předloktí… pravou dlaň… levou ruku… předloktí… dlaň…
levý loket… levé rameno… prsa.
– Nyní se soustřeďte na nohy… na pravou nohu… v mysli jděte ke
kolenům… k chodidlům.
– Stejně i s levou nohou.
– Uvědomte si prostor kolem vás, ale pozor! To nemají být
předměty z místnosti, ve které cvičíte. Prostor si uvědomte jako
nedefinované fluidum, jehoţ příjemné vibrace cítíte celým tělem a jeţ
vás uvolňují.
– Kromě toho prostoru pro vás nic jiného neexistuje.
– Pomocí představivosti nyní obarvěte tento prostor mléčně bílým
světlem, které se stává hustší neţ vzduch a lehčí neţ voda.
– Ať váš dech pohybuje tímto prostorem, jako kdyţ pomalý pohyb
rukou pohybuje vodou ve vaně.
– Při tom pohupování dovolte, aby vámi mléčně bílé fluidum
prostupovalo.
– Vdechujte to fluidum.
– Vydechujte ho. Pokud se při vydechování změní jeho barva,
nevěnujte tomu pozornost. Pokračujte dále a v určitém momentu
začnete vydechovat fluidum takové, jaké jste ho i vdechli.
– Při kaţdém výdechu ať se vám tělo stále více uvolňuje a propadá.
– Kdyţ si budete myslet, ţe jiţ není moţné prohloubit tento stav,
ještě několikrát vdechněte a vydechněte a pokuste se ještě více se
uvolnit.
– Budete-li si přát přerušit uvolňování, protoţe jste došli na hranici,
kterou nemůţete překročit, zeptejte se, co je s vašimi buňkami.
– 58 –
Můţete je uvolnit a nechat odpočinout? Zkuste vykonat uvolňování
i na úrovni buněk.
Do skutečnosti se vracejte pomalu, uvědomujte si jednotlivé části
těla, okolí – tentokrát jako předměty, které vás obklopují, svěţest
vzduchu, který dýcháte, krev, která proudí vaším tělem, sílu ve
svalech. Po několika hlubokých vdechnutích otevřte oči. Chvíli
zůstaňte ve stejné poloze. Podívejte se na strop, zdi, okna, své ruce
a můţete se pohnout.
Období, na které můţete prodlouţit stav relaxace, bude záleţet i na
vaší schopnosti soustředit se dostatečně dlouhou dobu.
Časem a pomocí cvičení dosáhnete toho, ţe relaxace bude
nastupovat automaticky a výsledek budete pociťovat okamţitě.
CVIČENÍ Č. 2. „ZDE A NYNÍ“ V BIOENERGETICKÉ
KOMUNIKACI
Základní „ozubené kolo“, kterým se dotýkáme jeden druhého
a pomocí kterého jsme ve styku s jinými, je komunikace. Komunikace
není jen mluvení. Je třeba ji chápat komplexněji a šířeji. V kaţdodenní
komunikaci děláme mnoho chyb. Z toho pramení různá
nedorozumění, nechápání toho, co nám druzí chtějí říci apod.
Správná komunikace se můţe učit v různých organizacích, existuje
i více systémů takového učení. Jedním z nejúčinnějších systémů je
způsob učení podle teorie Rona Hubbarda. Jedná se o téměř vzorový
koncept komunikace, jejímţ základem je tzv. ARK-trojúhelník
(afinita, reálnost a komunikace verbální). O takových systémech
můţeme říci, ţe nabízejí způsob, jak zlepšit náš vztah k druhým lidem.
Ale to, co nás zde zajímá, je komunikace jako celek, konkrétně ve
smyslu mimosmyslové vazby mezi lidskými bytostmi. Za takovou
povaţujeme i bioenergoterapii.
V komunikaci, ať je mimosmyslová nebo není, je vţdy ten, který
přijímá, a ten, kdo posílá. To nemají být rozhovory mezi dvěma
magnetofony. Zde vyţadujeme, aby partneři při komunikaci si byli
vědomi jeden druhého jako bytosti, které mají svoji unikátní podstatu.
– 59 –
Váš partner v tomto cvičení nemusí být takový, jakou představu jste si
o něm vytvořili. On je to, co je.
Kromě toho si jako odesilatel informace musíte přát, aby došla
k partnerovi, jako příjemce si musíte přát přijmout a pochopit to, co
bylo jako informace vysíláno.
Bylo pozorováno, ţe se při „normální“ komunikaci vyvolávají
vzpomínky a zájem jiné osoby. Chápeme-li bioenergoterapii neboli
bezkontaktní masáţ jako komunikaci, můţeme ji povaţovat za způsob
vyvolávání vzpomínek v jiném organismu na to, ţe byl zdravý a ţe má
zájem, aby znovu byl. V tom případě si všimneme, ţe se v něm daly
do pohybu určité bioenergetické rezervy v přesně určeném směru.
Při bezkontaktní masáţi jako komunikaci – bez ohledu na to, jestli
probíhá kvůli pomoci druhému nebo rozvoji této schopnosti –
můţeme mnohé bariéry, které zabraňují tomuto procesu, zrušit stavem
a pocitem ZDE a NYNÍ.
Jestliţe jsme příliš vázáni k minulosti nebo plánování budoucnosti,
odříkáme se určitého mnoţství energie, coţ se jeví jako sníţení
jednotek pozornosti. Kvůli větší výkonnosti v aktuálním okamţiku je
potřebná zde a nyní. Ten okamţik znamená dávání do pohybu
vlastních bioenergetických toků z nepouţívaných zdrojů, zvětšení
fondu energie, kterou máme k dispozici a zvýšení vysílání bioimpulsů.
To znamená, ţe vše, co se v dalším cvičení ţádá, je to, abyste byli,
kde jste, a v současném okamţiku. Jejím účelem je dosáhnout tohoto
stavu a prodlouţit ho na dostatečně dlouhou dobu, ale bez pocitu
napětí nebo nepříjemnosti.
Cvičení se provádí ve dvojici. Partneři sedí proti sobě na vzdálenost
asi jednoho metru. Je třeba dávat pozor na správné sezení, aby
eventuální náhlý a spontánní průtok energie správně proběhl
významnými energetickými cestami podél páteře.
Potom zavřete oči a uvědomte si sebe zde, kde jste, a v současném
okamţiku. Zpočátku se bude objevovat tendence logicky formovat
obraz nynějšího okamţiku a místa. To není záţitek. Zaţít neznamená
vidět, pocítit, podívat se do sebe nebo něco podobného. Proţít
znamená jen to: proţít. Pokud si budete přát se pohnout, změnit
– 60 –
polohu, polknout a podobně, nepřerušujte cvičení. To je jen malá
krize, ze které vyjdete tak, jak jste se do ní dostali, tedy pokračováním
v práci. Přerušte těkání myšlenek a neobracejte pozornost ani na
tělesné pocity, ani na představy, které vám vyvstávají před očima. Aţ
proţijete sebe zde a nyní, zapamatujte si ten proţitek. Naučte se co
nejdříve vytvořit tento stav a prodlouţit ho co nejdéle.
Nezkoušejte ho dosáhnout nějakými jinými metodami, například
meditací. Toto není meditace, autosugesce, cvičení koncentrace apod.
Před koncem cvičení, které můţe trvat asi patnáct minut, si
uvědomte svého partnera a vytvářejte pozitivní stav k němu, tj. afinitu.
Uvědomte si ho jako vědomou bytost. Neanalyzujte ho. Nezařazujte
ho do konkrétních kategorií osobností. Buďte otevření. Bez rušení
získaného stavu „zde a nyní“ celý proţitek rozšiřte na prostor
a okamţik, ve kterém se nalézáte.
CVIČENÍ Č. 2A. „ZDE A NYNÍ“ – S OTEVŘENÝMA OČIMA
Toto cvičení je varianta předchozího. Úkony a doba trvání jsou
stejné, uvádíme ještě dodatečné instrukce:
– dívejte se partnerovi do očí
– nemrkejte, pokud nemusíte
– polykejte, jen kdyţ je to potřeba a ne kaţdou chvíli
– snaţte se být otevření k partnerovi.
Nepotřebné mrkání zde znamená ochranu od partnera z nějakého
důvodu a časté polykání naprázdno potlačování nějakých myšlenek.
Otevřeností chápeme nemít předem vytvořené představy o něčem
nebo o někom, nemít určeno něco, co by se muselo podle nějaké
logiky stát. Představovat si, ţe by něco mělo vypadat „tak a tak“, vás
můţe spoutávat proţít věci takové, jaké jsou.
V tomto cvičení se objevují různé psychotronické fenomény. Podle
zpráv účastníků je nejčastější vidění biopole partnera a telepatie.
Konečného efektu tohoto cvičení je dosaţeno, kdyţ cítíte, ţe můţete
i dále sedět, cítit se příjemně, být otevření a udrţovat afinitu
k partnerovi, a kdyţ jste rozeznali a proţili okamţik volného krouţení
energie. Někteří mohou pocítit i vzájemnou transmisi energie.
– 61 –
Na vynaloţeném úsilí k dosaţení konečného efektu těchto cvičené
bude záviset průběh a výsledek dalších cvičení.
CVIČENÍ Č. 3. ODSTRAŇOVÁNÍ INHIBICÍ – CVIČENÍ
VYTVÁŘENÍ VAZEB
Odstraňování inhibicí, zábran, překáţek, útlumů na první pohled
nemá ţádný styčný bod s rozvojem schopnosti bioenergetické
bezkontaktní masáţe. Ale s ohledem na to, ţe bioenergetická
komunikace probíhá a rozvíjí se díky jiné lidské bytosti, je jasné, ţe
pokud jsme inhibováni, těţko nebo jen nekvalitně ji můţeme
uskutečnit. Inhibice je další proces, který na sebe váţe část energie
a blokuje její pravidelnou cirkulaci. Můţe zmenšit nebo špatně
usměrňovat vysílání bioimpulsů.
Dřívější praxe ukázala, ţe toto cvičení přináší určité nejasnosti nebo
při jeho provádění vzniká vnitřní odpor. Důvodem pro to je
idealizovaná představa člověka o sobě samém. Tato představa je
součástí osobnosti, která se neformovala pod vlivem opravdové
bytosti, ale nejčastěji vznikala pod vlivem okolí. Zde nacházíme
důvod, proč se někdo uzavírá do sebe a blokuje bioenergetické toky,
jakmile se nalezne v situaci, ve které se hroutí jeho klamná představa
o sobě.
Odstraněním inhibicí se člověk začne cítit jistějším a méně
zranitelným. Tyto pocity nepřímo hovoří o shromaţďování vlastní
energie.
Podle mých zkušeností při praktikování různých systémů
samorozvoje a řízení kursu „Rozvoj bioenergetické schopnosti“ pro
poţadavek odstranění inhibicí a kvalitnějšího vytváření vazeb mezi
příjemcem a odesilatelem energie jsou tzv. diádová cvičení. Delší řadu
let jsem experimentoval s několika cvičeními a jako nejúčinnější se
ukázalo cvičení vytváření vazeb Yogeshwara Munia (Charles Berner).
Tato technika, kterou lze provádět i s cílem zlepšení vztahů dvou osob,
určitým subtilním a téměř nepozorovatelným způsobem zvyšuje
energetický fond kaţdého jedince a umoţňuje mu najít klíčový
– 62 –
moment emise bioenergie, a to je okamţik, kdy pocítíte, ţe jste vy
a váš partner JEDNO.
Vytváření vazeb je současně i cestou k větší vědomosti, úspěchu
a štěstí. Pozornější čtenáři si mohou všimnout, ţe je tento koncept
„školy rozvoje bioenergetické schopnosti“ jedinečná cesta
k samorozvoji, a to je pravděpodobně cennější neţ – jak se to obvykle
říká – mít bioenergetickou schopnost.
Vprůběhu tohoto cvičení buďte k sobě opravdu poctiví a mluvte
o věcech tak, jak je skutečně vidíte. Znakem správnosti a poctivosti je
i výskyt určitých těţkostí. Moţná ţe se vám nebude chtít mluvit
o nějakém problému a budete hledat nejrůznější způsoby pro přerušení
cvičení. Taková krize se můţe projevit jako vrtění, smích, chichotání
nebo nucení k odpovědím. Můţe nás napadnout i to, ţe toto vše je jen
hloupost. Je však třeba vědět, ţe právě v takovém případě došlo
k hlubšímu vytváření vazby a to, co nás do krize přivedlo, nás z ní
i vyvede. Proto pokračujte v práci dále a vše bude v pořádku.
Toto cvičení není intelektuálním cvičením, a proto v jeho průběhu
zkoušejte proţít sebe i svého partnera jako opravdovou lidskou bytost.
Střetněte se s reálností svého partnera a proţijte ho přímo.
Překonáváním bariér ve vztazích k ostatním překonáváme i své
energetické bariéry a právě to je naším cílem.
V domácím prostředí toto cvičení můţete provádět alespoň jednou
týdně během pěti týdnů. Při prvním cvičení se nejraději řiďte pořadím,
které je zde uvedeno.
Váš partner a vy budete sedět ve vzdálenosti, která je pro vás oba
přijatelná.
Jeden z partnerů (označíme ho A) si vybírá cvičení, které bude
provádět, a druhý mu bude dávat otázky přesně tak, jak jsou zde
formulované. Ti, kteří začínají, musí projít všechny etapy, tj. otázky
v tomto pořadí bez přeskakování.
Ten z partnerů, který dostal instrukci – otázku (partner B), dává
odpověď podle svého mínění a pouze na tu otázku. Také naznačuje,
kdy ukončil odpověď.
– 63 –
Partner A potom potvrzuje, ţe slyšel odpověď, pomocí významného
a upřímného „Děkuji ti!“. Poslouchající partner má skutečně dobře
naslouchat, má být zde a nyní, má se pokusit partnerovi dobře
rozumět. Nemusí nic komentovat, potvrzuje kývnutím hlavy nebo
nějakým jiným gestem v průběhu odpovědi.
Po pěti minutách si můţete úlohy vyměnit.
Otázky:
I.
A: Řekni mi, jaký problém máš nyní v ţivotě.
B: Odpovídá.
A. Děkuji ti!
A. Řekni mi, co mám vědět, abych zcela rozuměl tvému problému.
B: Odpovídá.
A: Děkuji ti!
II.
A: Řekni mi, jak si přeješ, aby tě ostatní měli rádi.
B: Odpovídá.
A. Děkuji ti!
A. Řekni mi, jak si přeješ mít rád ostatní.
B: Odpovídá.
A: Děkuji ti!
III.
A: Řekni mi jednu tvoji významnou schopnost.
B: Odpovídá.
A: Děkuji ti!
IV.
A: Řekni mi něco, v čem myslíš, ţe se neshodujeme.
B: Odpovídá.
A. Děkuji ti!
A: Řekni mi něco o mně, co se ti líbí.
B: Odpovídá.
A: Děkuji ti!
A: Řekni mi něco o sobě.
B: Odpovídá.
– 64 –
A: Děkuji ti!
V.
A: Řekni mi, jak si myslíš, ţe tě vidí ostatní.
B: Odpovídá.
A: Děkuji ti!
A: Řekni mi, jak si přeješ, aby tě ostatní viděli.
B: Odpovídá.
A: Děkuji ti!
Cvičení pro dvojice lidí, kteří se znají
I.
Řekni mi něco, v čem se podle tvého myšlení shodujeme. (Děkuji
ti!)
Řekni mi, co se ti na mně líbí. (Děkuji ti!)
Řekni mi něco, co bych podle tvého myšlení měl vědět. (Děkuji ti!)
II.
Řekni mi něco, co jsi mi zatajil. (Děkuji ti!)
III.
Řekni mi, jaké jsou tvé cíle v ţivotě. (Děkuji ti!)
Řekni mi, jaké jsou tvé cíle v našem vztahu. (Děkuji ti!)
IV.
Jak ti mohu pomoci? (Děkuji ti!)
Jak mi můţeš pomoci? (Děkuji ti!)
V.
Řekni mi, co bych měl podle tvého myšlení vědět o sexu. (Děkuji
ti!)
VI.
Řekni mi, co je to…
– láska,
– sex,
– přátelství.
(Děkuji ti!)
Prací s otázkami v rámci tohoto cvičení jsou vytvářeny podmínky
k práci na subtilnější úrovni. Taková úroveň znamená kreativní tvoření
– 65 –
ve změněném stavu vědomí. V tomto kursu to bude většinou alfa stav
vědomí.
CVIČENÍ Č. 4. VSTUP DO ALFA STAVU VĚDOMÍ
Alfa stav je velmi vhodný a účinný pro práci na samoprogramování
s cílem rozvoje různých PSY-schopností. Zakladatel tzv. alfa tréninku
José Silva po provedených výzkumech určil principy a vyvinul
technologii vstupu do tohoto stavu našeho vědomí. S ohledem na to,
ţe hovoříme o stavu vědomí, ve kterém se obvykle nacházíme
bezprostředně před usnutím nebo po probuzení, můţeme lehce
rozeznat konečný efekt tohoto cvičení. Pro tento účel je zkonstruován
i elektronový přístroj, který nejčastěji zvukovým signálem určuje
okamţik dosaţení očekávaného stavu. Pokud tento přístroj nemáte,
výše uvedené vysvětlení alfa stavu vědomí a obecné charakteristiky
změněného stavu vědomí vám ho pomohou rozeznat.
Při skupinové práci v kursu se praktikuje především metodologický
postup J. Silvy a dosaţení efektu se urychluje pomocí poslouchání
audiokazety s alfa rytmem. Pro samostatnou práci doma můţete pouţít
jiný postup. Způsob vstupu do alfa stavu, který zde navrhujeme,
umoţňuje vyuţít okamţik přirozeného postupu. Proto je cvičení č.
4 třeba provádět, kdyţ jste ospalí, tedy bezprostředně před usnutím.
Pohodlně si lehněte, pomalu a bez rychlých pohybů. Přitom se
uvolňujte aţ do stavu úplné relaxovanosti. Mějte pocit, ţe se vaše tělo
propadá. Snaţte se být si vědomi stavu, ve kterém se nalézáte. Dejte
pozor, abyste neusnuli příliš rychle.
Zpočátku stačí všimnout si a zapamatovat tento stav přechodu ke
snu. Později se snaţte prodlouţit ho déle a komplexně ho proţít.
Najděte si svůj vlastní mechanismus jeho kontroly a prodluţování
podle vašeho přání. V tomto stavu můţete očekávat vytváření
mentálních představ a pocitů, které jsou uloţeny v podvědomé části
psychiky. Sledujte je bez uvaţování otom, co znamenají. Stačí
nedovolit jim, aby zmizely bez povšimnutí. Kdyţ se vám i to podaří,
další fáze je vaše rozhodnutí o setrvání v alfa stavu nebo usnutí.
– 66 –
Vícenásobným opakováním tohoto postupu je třeba dosáhnout
určitého automatismu a kontroly stavu, ve kterém je lehké být
kreátorem svého samorozvoje.
Důvod provádění tohoto cvičení nejlépe vystihuje jedno indiánské
pořekadlo: „Měníme se my, i naše pozornost. Tato změna pozorování
se pak stává novým učitelem uvnitř nás.“
Ve kterém směru budeme sebe i naši pozornost měnit, nám ukáţe
další cvičení – výstavba prostoru.
CVIČENÍ Č. 5. VÝSTAVBA PROSTORU
V procesu rozvoje bioenergetických schopností pro dosaţení lepších
výsledků je potřeba seznámit se se zákonem atrakce, který platí na
úrovni i mentálně energetických reakcí.
Zákon atrakce ve sluţbě pouţívání skrytých sil v člověku, ať je řeč
o metodologii samorozvoje vzniklé na Východě nebo na Západě je
povaţován za zákon, který započíná subtilní energetické dění v nás
i v našem okolí.
Kaţdá myšlenka má svou určitou vibraci, která dává do pohybu
fluidum neboli kvanta energetické substance. I kdyţ tento proces
nemůţeme registrovat měřícími přístroji, o jeho působení můţeme
soudit prostřednictví efektů, které vyvolává. Tvrdí se, ţe tyto vibrace
jsou velmi vysoké frekvence. Mnohem niţší frekvence má světlo,
zvuk, teplo atd.
Uděláme-li podrobnou analýzu událostí v našem ţivotě, všimneme
si, ţe jejich původ leţí v nás samých, dokonce i tehdy, kdyţ to tak
nevypadá. Máme sklon k hledání důvodů především v jiných lidech
a ne v nás a v našich myšlenkách.
Zákon atrakce říká, ţe jaké vibrace vysíláme, takové i přitahujeme.
Jako kdyby se samy reprodukovaly. A jak to vypadá v kaţdodenním
ţivotě a nejen v magii, odkud je tato technika převzata?
Řekněme, ţe rozhořčení a nahněvaní přicházíme do zaměstnání,
pijeme ranní kávu s kolegy. Jim není do hovoru. Objevuje se zákazník,
který „ve vzduchu“ cítí zlobu a rozhoduje se odloţit podepsání
smlouvy. To je pro nás důkaz, ţe lidem není moţno věřit. Máme toho
– 67 –
dost a jdeme k řediteli, abychom si vzali na pár dní dovolenou,
a přitom myslíme, ţe ani on není o nic lepší neţ ostatní. Ptá se, co je
se smlouvou, která není podepsána, a rozzlobený nesouhlasí
s dovolenou. Ještě jeden důkaz, ţe máme „pravdu“, a tak se řadí jedna
událost za druhou a my si nejsme vědomi, ţe jsme je sami vytvořili.
Co by se stalo při vytvoření pozitivního stavu od samého rána, není
třeba zvláště zdůrazňovat. Stojí za to přemýšlet o tom.
Na subtilnější úrovni komunikace v rámci psychotronické praxe,
například bioenergie a radioestezie, se působením tohoto zákona můţe
často pocítit téměř okamţitě. Správná mentálně energetická
konstrukce můţe být pouţita díky znalosti tohoto zákona k cíli, ke
kterému v tomto kursu směřujeme.
Toto cvičení má umoţnit, aby samorozvoj nebo bioenergetická
seance proběhla v moři dobrých vibrací. Působení jakékoliv metody
rozvoje bioenergetických schopností bude menší, máme-li sklon
k vysílání a přitahování negativních vibrací a naopak. Schopnost
získanou tímto cvičením je moţné dále kvalitně rozvíjet.
Kromě toho správně vytvořený mentálně energetický obal člověka
chrání před nepříznivými vlivy. Tím můţeme pro sebe získat část
energie, která je jinak vázána na ochranu proti nim. Tento zákon
a cvičení zaloţené na něm umoţňují, aby bioenergetik určitým
způsobem zabránil negativním důsledkům terapií, které by se mohly
odrazit na jeho zdraví, o čemţ se dnes stále více hovoří.
Cíl a účel seznámení se zákonem atrakce a tohoto cvičení je, aby
účastník ovládl a účelně řídil svoje záměry a vůli, čímţ kolem sebe
vytváří odpovídající prostor s pozitivními vibracemi.
Dříve lidé uměli podstatu svých spirituálních zkušeností dobře
vyjádřit v pořekadlech a příslovích. Zákon atrakce se moţná nejlépe
odrazil ve slovech „dobré se vrací dobrem“ nebo „jak zaseješ, tak
i sklidíš“.
Při cvičení Výstava prostoru postupujte podle těchto instrukcí:
– Vzpomeňte si na situaci ve svém ţivotě, kdy jste se cítili příjemně
a spokojeně, například na odpočinek na louce, leţení na slunci, vůni
– 68 –
moře, trávy apod. Kritériem pro výběr takové situace má být velké
uvolnění a spokojenost.
– Pokuste se vrátit se do tohoto okamţiku co nejdokonaleji, coţ
znamená, ţe se na něj nebudete dívat jako na film, ale ţe ho opět
proţijete. Všimněte si, oţivte a proţijte co nejvíce detailů. Pociťte je
svým tělem a celou bytostí.
– Všechny tyto pocity a proţitky „shromáţděte“ do prostoru
o poloměru asi jeden metr. Vy buďte centrum toho kruhu. Kdyţ vám
to pomůţe, představte si ten prostor ohraničený kruhem, který
připomíná duhu apod.
Jakmile si budete jisti, ţe se nacházíte v tom prostoru, postupujte
takto:
– Představte si nějakou nepříjemnou situaci. Pak spolu se svým
prostorem do té situace vstupte. Beze změny svých pocitů, které jste
vytvořili výstavbou prostoru, pozorujte odráţení negativních
a škodlivých vlivů od vašeho prostoru.
Totéţ procvičujte i ve skutečných ţivotních situacích. Ukazatelem
konečného efektu tohoto cvičení je jistota, ţe můţete odráţet
nejrůznější negativní vlivy na psychoenergetické úrovni a ţe jste
vytvořili pozitivní energetický náboj a sladili vlastní energetické toky.
Přitom si musíte být jisti, ţe vytvořené pole dosahuje i do okolí, do
jiné lidské bytosti, coţ velmi názorně vyjadřuje Zarathuštrova otázka
Slunci: „Velké nebeské světlo! V čem by bylo tvoje štěstí, kdyby
nebylo těch, kterým svítíš?!“
CVIČENÍ Č. 6. ASTRÁLNÍ HOUPAČKA NEBOLI VESMÍRNÝ
LET DUŠE
V hraničních oblastech vědy, které sjednocují staré i moderní
pohledy na člověka a jeho moţnosti, jsme se naučili nepovaţovat ho
pouze za fyzické tělo. V technikách, jako je toto zdokonalování,
probíhá na jiném poli existence. Podstatou tohoto cvičení je přenesení
vědomí do „nějaké jiné skutečnosti – reálnosti“, tj. do jiného těla,
které není fyzické. Proč to děláme? Shodli jsme se, ţe pojem energie,
který pouţíváme v bioenergoterapii, přesahuje rámec známých
– 69 –
fyzikálních energií. To, co je zde fyzické, to je efekt, který energie
způsobuje, nebo ještě lépe – proces měření změn, které vyvolává, je
čistě fyzický. Abychom přišli do spojení s hypotetickou vším
prostupující energií, musíme pouţít nějakého druhu vyšší formy
komunikace, pro kterou nám tělo neslouţí jako standardní nositel
vědomí. Tímto cvičením se zároveň pokoušíme akumulovat energii,
která prostupuje touto „jinou reálností“ při zachování vědomí o tomto
procesu, abychom ho později mohli reprodukovat bez zvláštních
příprav. K dříve dosaţenému alfa stavu vědomí nyní přidáváme
aktivnosti dané v uvedeném postupu:
– Dýchejte rytmicky.
– V duchovním oku čili v mentální obrazovce máte „vidět“
nedaleko od sebe houpačku v pohybu.
– Vţijte se do toho houpání.
– Vejděte do houpačky a pohodlně se usaďte.
– Staňte se vy sami tím houpáním.
– Zvětšujte výkyvy stále více a snaţte se co nejlépe proţít jejich
zvětšování.
– V okamţiku, kdy je amplituda největší, zůstaňte „ve vzduchu“
(signál pro to je na kursu obvykle začátek astrální muziky).
– Prohlédněte si prostor, ve kterém se nalézáte, podívejte se pod
sebe dolů na Zemi, která připomíná globus.
– Při letu vesmírným prostorem odhazujte nečistoty ze svého těla,
které jste ještě neodhodili.
– Ať se vám do těla vlévá neutrální světlo a energie, kterou je
vesmír prostoupen, aţ do pocitu, ţe jste jí vyplněni.
– Vracejte se na Zemi a vytvářejte svým tělem kanál, kterým budete
vázáni se světelným energetickým prostorem, ve kterém jste pobývali.
Jeho tvar a kvalitu zformujte sami.
– Vraťte se do místnosti, kde se nacházíte.
– Zůstaňte několik okamţiků v klidu a analyzujte dojmy. Zadrţte
tento stav a zapamatujte si ho.
Znak uskutečnění, spojení se vším prostupující energií jsou pocity
vibrací, trnutí, tepla apod. Projevuje se v různých místech a na konci
– 70 –
cvičení i v celém těle. Akumulovaná energie spojuje naše tělo
s univerzální kosmickou energií. Vibrace a trnutí nejsou energií. Jsou
to signály, které chápeme jako informaci o dosaţeném výsledku.
Toto cvičení se vůbec nedoporučuje osobám, které trpí duševními
nemocemi. Pro ostatní mohou být dobrým ukazatelem na této cestě
Dantova slova o volání nebes: „Vzpomeň si, ţe tento den nikdy
nezačne znovu. Nebesa nás volají, kolo je kolem vás. Pociťte vnější
krásy, ale vaše tělo ať se dívá na Zemi.“
Existují i jiné metody akumulace energie. Jedna z nejjednodušších,
pokud ji chápeme jako součást tohoto kursu, předpokládá, ţe jí
předcházela dříve uvedená cvičení; je to tibetská metoda převzatá
z méně známé samomasáţe Kum Nie.
V poloze, jaká je na obrázku, účastník kursu proţívá akumulaci
energie dlaněmi a tím ve skutečnosti dává do pohybu odpovídající
mentálně energetické procesy, které přinášejí téměř stejný výsledek
jako cvičení č. 6. Po pocítění jiţ uvedených indikátorů průběhu
procesu akumulace se ruce umisťují na srdce a energie se „vyzařuje“
do těla. Zde je moţné očekávat i efekty samozcelení.
Cirkulace bioenergie a cvičení dýchání
Nelze přehlédnout skutečnost, ţe ţivot je absolutně závislý na
dýchání, které můţeme povaţovat za nejdůleţitější funkci organismu.
Kromě udrţování ţivota má funkci v procesu revitalizace čili
akumulace tzv. vitální energie a její rozdělení v lidském organismu, ať
jiţ jde o ochranu vlastního zdraví nebo o rozvoj schopnosti
bioenergetické bezkontaktní masáţe.
Zde nás zajímá především pročišťující efekt, kterého můţeme
dosáhnout vědomě kontrolovaným dýcháním. Je-li totiţ krev
správným způsobem vystavena působení vdechnutého vzduchu,
začíná proces ničení některých nečistot. Všechny části těla sílí
pravidelným zásobováním kyslíkem. Kyslík je nezbytný v procesu
vstřebávání trávené potravy, takţe nesprávné dýchání se projevuje
i špatným trávením. Proto cvičení dýchání můţeme chápat jako ještě
jednu moţnost pro odstraňování spousty nečistot z organismu. Pro nás
– 71 –
je to významné z hlediska zvětšení vlastního potenciálu akumulace
energie.
Podle esoterických učení se vitální energie nachází všude, tedy i ve
vzduchu, a to ve zcela volné formě. Při cvičení je potřeba zaměřit
pozornost na energetická centra a zvláště na oblast plexus solaris,
nazvanou „abdominálním mozkem“. V opačném případě by to bylo
jen něco více neţ fyzická námaha nebo gymnastika dýchání.
Západní netrpělivost a touha mít rychle výsledky nám daly i jeden
minisystém, který dává maximální výsledek. Charles Berner navrhuje
cyklus dýchacích cvičení, který je pouţit i v tomto kursu. Důvodem
pro to je to, ţe po provádění těchto cvičení zůstává nepochybný pocit
i v těle i ve vědomí o zřejmých výsledcích dřívějších i tohoto cvičení.
V této technice se nádech provádí nosem a výdech ústy. To zvyšuje
rozdíl potenciálů a tím se rychleji získává ţádaný výsledek.
CVIČENÍ Č. CVIČENÍ DÝCHÁNÍ
Stůjte ve stoji spatném. Vdechujte nosem a nataţené paţe pomalu
zdvihejte nad hlavu. Potom silně vydechněte ústy a paţe spusťte dolů.
Opakujte to třikrát. Potom uvolněte tělo a pozornost zaměřte na páteř.
Po krátkém odpočinku opakujte předchozí cyklus. Znakem dobře
provedeného cvičení je pocit osvěţení a zesílení. To je výsledek
cirkulace ţivotní energie čili bioenergie.
Cvičení 7a
Nyní stojíte s chodidly dále od sebe, v šířce ramen, ruce v bok.
Začínáte výdechem ústy a zadrţením dýchání při prázdných plicích.
Tak se opět vytváří rozdíl potenciálů. Potom se bez nadechování
shýbněte dopředu a pak se zakloňte, nebo obráceně. Vzpřimte se
a nadechněte se nosem. Hned potom pokračujte výdechem a zopakujte
celý cyklus třikrát a pak se uvolněte. Kdyby v plicích zůstalo po
výdechu ještě trochu vzduchu, při shybu ho můţete vydechnout.
Cvičení č. 7b
Ve stoji spatném vdechněte nosem a zadrţte dech. Potom paţemi
udělejte sedm kruhů před tělem. Při sedmém kruhu vydechněte
a spouštějte paţe dolů. Potom vdechněte při napjatých a pevně
– 72 –
stisknutých nohou. Cyklus opakujte třikrát. Pokud jste zatím neměli
představu, jak vypadá cirkulace bioenergie, po tomto cvičení vám to
bude zcela jasné.
Cvičení č. 7c
Chodidla rozkročte do šíře ramen, ruce v bok. Lokty mají být ve
stejné rovině s tělem. V tomto cvičení vdechujete nosem při zaklánění
vzad a vydechujte ústy při předklánění. Zopakujte to sedmkrát.
Pracujte pomalu a ve vlastním rytmu. Na konci cyklu a pak i na konci
celého cvičení zůstaňte kratší dobu v předklonu. Potom se vztyčte,
uvolněte a sledujte dění ve svém těle.
Cvičení č. 7d
Chodila jsou vedle sebe, nohy napnuté, při nádechu se paţe přes
rozpaţení vzpaţují aţ nad hlavu. Při výdechu se paţe spouštějí.
Opakujte to třikrát. Kdyţ jsou paţe ve výši ramen, máte mít
vydechnutu polovinu vzduchu z plic. V této poloze při třetím výdechu
zadrţte dech, jak dlouho můţete, ale bez velkého namáhání. Potom
paţe spouštějte dolů a vydechujte zbytek vzduchu. Uvolněte se
a soustřeďte se na páteř.
Nemusíte pospíchat, cvičení provádějte pomalu. Po jejich ukončení
se oddejte tělesným pocitům vzniklým pohybem vaší bioenergie.
Zvláště intenzívní pocity budete mít, pokud jste celý kurs provedli
vcelku.
Jste-li spokojeni s dosaţenými výsledky, zvláště při čištění
a akumulaci energie, můţeme přejít na jednu z technik zaměřování
a vysílání bioenergie.
Za předpokladu, ţe jste v předchozích cvičeních pročistili vlastní
energetické kanály a akumulovali energii, můţeme se pokusit o emisi
bioimpulsů, tj. správně zaměřit cirkulaci energie. Pro to existuje více
způsobů. Většinou se pouţívá technika dýchání provázená
odpovídající mentální aktivitou – vizualizací. Vytrvalejším cvičením si
kaţdý, někdo dříve, někdo později, vytvoří kontrolu pohybu vitální
energie – bioenergie – v těle a vůlí ji zaměří na jiný organismus.
Jedna z nejjednodušších a velmi účinných technik je tato:
– 73 –
– Najděte si pohodlnou polohu, mějte však rovná záda a narovnanou
páteř.
– Uvolněte se.
– Dýchejte nosem, klidně.
– Pozornost zaměřte na průchod vzduchu nosem a na své proţitky.
– Potom si představte a proţijte, ţe nosem při výdechu, který je
delší a hlubší neţ obvykle, vychází teplá pára.
– Při nádechu si představujte světlo kolem vás. Ať je jím vyplněna
místnost, ve které se nacházíte. Vdechujte vzduch, který je nyní
světlem. Sledujte jeho průchod nosem a šíření celým tělem. Buďte si
vědomi toho, ţe je to vším prostupující energie. Aţ určíte formu jejího
projevování mentální aktivností a uvidíte ji duchovním „okem“,
opravdu jí pohybujte v ţádaném směru. Snaţte se o skutečný proţitek
a ne jen „o dívání se na film“.
– Nyní energii, která prostupuje vaším tělem, koncentrujte do
kořene páteře tak, ţe vizualizujete tento proces. Všimněte si, zda na
tom místě cítíte teplo, lehké vlnění apod. Nesugerujte si tyto pocity,
ale počkejte, aţ se samy objeví. To je znak, ţe celý proces probíhá
správně.
– Při výdechu proţijte pohyb energie, který se manifestuje jako
teplo podél celé páteře nejvýše do temene. Teplo v páteři je ukazatel
pohybu vitální energie.
– Přejete-li si uskutečnit emisi bioimpulsů, můţete teplo stoupající
podél páteře vyvést rukama.
Délka nádechů a výdechů můţe být stejná, nebo výdech dvakrát
delší neţ nádech, ale jen kdyţ vás to nenamáhá. Minimum trvání
tohoto cvičení je pět minut.
Aţ si všimnete, ţe máte ruce „plné energie“, můţete se pokusit
o její „vyzařování“ ke konkrétnímu objektu. Je-li tímto objektem
člověk, dbejte na jeho zdravotní stav (měla by to být zdravá osoba)
a na to, aby vás neviděl. Rozvinutá vizualizace a schopnost proţívání
procesu emise bioenergie vám pomohou dosáhnout konečného efektu
tohoto cvičení – emise a příjem bioenergetických impulsů. Podstata
– 74 –
postupu je v záměru a vůli předat proces uskutečněný ve vlastním těle
prostorem k druhé osobě.
Pokud se vám to nepodaří a váš partner nepocítí ţádné působení při
pokusu vysílání bioenergie nebo to nelze určit měřicími přístroji,
nemusíte být zklamáni. I přesto jste pro sebe udělali hodně, neboť
„vedlejší“ efekty těchto cvičení mohou být cennější pro jedince neţ
zaměřování a vysílání bioenergie k někomu jinému s cílem
bioenergetické bezkontaktní masáţe. Ti vytrvalejší dosáhnou
konečného efektu i po delší době. Výsledků lze dosáhnout
i prováděním cvičení ve skupině. Práce ve skupině lidí, kteří současně
pracují stejnými technikami, umoţňuje větší účinnost cvičení.
Sama technologie působení na jednotlivé nemoci při bioenergetické
seanci není uvedena v tomto prvním stupni kursu.
Pro ty, kteří si přece jen přejí vyzkoušet své schopnosti pomoci
nemocnému, doporučujeme nejprve se dobře seznámit se základními
poznatky ke konkrétní nemoci v lékařských knihách a prostudovat
principy, na kterých jsou zaloţeny tradiční čínské metody léčení –
akupunktura a akupresura. V kaţdém případě pomoc nemocnému
provádějí na vlastní odpovědnost.
Konkrétní techniky bioenergetické bezkontaktní masáţe budou
uvedeny ve vyšším stupni kursu.
– 75 –
OBJEKTIVIZACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ
Stupeň objektivního potvrzení dosaţení odpovídajících výsledků
v tomto kursu je důleţitý pro získání jistoty, která nám bude
napomáhat při dalším učení a zdokonalování.
Jiţ dříve bylo zdůrazněno, ţe zdroj a modelování emise bioimpulsů
není v rukou, ale v celé lidské bytosti. Dosahuje se jí prostřednictvím
změněného stavu vědomí a vyvoláváním proměn v souladu s vůlí,
čehoţ se v ţádném případě nedosahuje pomocí rukou. Proto metody,
které bioenergetickou schopnost určují kvantitativně měřením záření
z rukou (Kirlianova fotografie, rozdíl teplot pravé a levé ruky apod.),
můţeme povaţovat v nejlepším případě za nedostatečné.
Přístroje, které byly pouţívány na pořádaných kursech, mohou být
součástí systému verifikace něčí bioenergetické schopnosti. Ve světě
se k tomu účelu nepouţívají. Zjištěno je, ţe mohou být vhodné při
oceňování určitých dějů v těle účastníka kursu, které svědčí o získání
schopnosti emise bioimpulsů. Správně je můţeme povaţovat za
přístroje slouţící k urychlení učení.
PSYCHOENERGOMETR je přístroj, kterým můţeme detektovat
schopnost zbavování se psychoenergetických blokád a snahu vejít vůlí
do změněného stavu vědomí, jakoţ i otevřenost při záměru vysílat
bioenergii. Podle některých zjištění tento přístroj můţe signalizovat
i samotný pohyb bioenergie v lidském organismu.
OPERATIVNÍ ZESILOVAČ IPG je přístroj ukazující schopnost
odesílání určitých impulsů, řekněme bioenergie. V určité vzdálenosti
registruje více fyzických efektů, které bioenergie způsobuje.
BIOKONTROL-DIAGNOSTIC umoţňuje rychlé zjištění vyvolání
určitých změn v „léčeném“ organismu vysíláním bioimpulsů. Jedná se
o princip měření elektrocharakteristik určitých akupunkturních bodů.
– 76 –
Měření se nejčastěji provádí v tzv. bodech „zdroj“ nebo podle
„riodorak“, metody Japonce Nakataniho.
Mohou být samozřejmě pouţity jiné přístroje a metody, například
elektrofotografie. Přitom je však často potřeba provést větší změny
v samotné metodologii takových měření. Pokud se jedná
o elektrofotografii čili v podstatě platí pro všechny přístroje, na které
je potřeba pokládat ruce při měření. Četné jsou faktory, které mohou
měnit „obraz bioenergie“. Takové metody lze přesto pouţít, ale
s určitými korekcemi. Platný výsledek můţe být totiţ ten, který svědčí
o schopnosti emise bioenergie do biopole jiné osoby. Proto by bylo
třeba sledovat vnikání bioimpulsů do sury, coţ by vyţadovalo sledovat
přístroji obě zkoumané osoby: toho, kdo impulsy vysílá, jakoţ i toho,
kdo je přijímá. Kdyţ víme, ţe ruce nejsou vysílači bioenergie, ale jen
pomůcky, vzniká ještě větší dilema, které přístroje pouţít pro náš cíl.
Je iluzorní hovořit jen o jediném přístroji, který by měřil „mnoţství
něčí bioenergie“. To by bylo moţné, kdyby byla známa podstata
bioenergie. S ohledem na dnešní přístroj, stupeň rozvoje vědy a jejích
hraničních oblastí se musíme spokojit se skupinou přístrojů.
Kromě technických pomůcek můţeme za vhodné pokládat
i odpovídající testy osobnosti, na jejichţ základě se bude usuzovat
o kvalitě vysílané bioenergie. Důvodem pro to je předpoklad, ţe
kvalita bioenergie a extrasensová povaha jsou přímo vázané
a podmíněné.
– 77 –
SLOVO NA ZÁVĚR
Došli jsme ke konci této knihy. Mnohé otázky zůstaly
nezodpovězené. To je zcela normální v oblasti, ve které se hovoří
o staré, tisícileté zkušenosti lidského rodu. Abych řekl pravdu, některé
zajímavé momenty z teorie a praxe bioenergetické bezkontaktní
masáţe byly vynechány záměrně, ale pouze dočasně. To se vztahuje
především na paradiagnostiku a zcelování na dálku. I kdyţ jsem
během dlouholeté spolupráce s doc. dr. Dţelaludinem Kantardţičem
v rámci oficiálního projektu potvrdil hypotézy a dohady o moţnostech
bioenergie, myslím, ţe by prezentování těchto závěrů bylo předčasné.
Mám pro to více důvodů. Jedním z nich je nynější stav v hraničních
oblastech vědy, kde často platí „zákony estrády“, hlavně kdyţ se jedná
o „zvláštní moci“, které zaslepují mysl. Proto existuje moţnost
nesprávného vysvětlení a pouţití některých znalostí, coţ není vhodné
v dnešní fázi expanze mystérií pramenících z nitra lidské bytosti. Také
nejsem kompetentní pro vysvětlování některých záleţitostí, protoţe
nemám tak velké znalosti „čistého“ lékařství a vědy.
Myslím, ţe takto koncipovaná „škola bioenergie“ nebude
připravovat bioenergetiky, kteří by dávali příklad a vzor, protoţe jsem
vícekrát poukazoval na to, ţe rozvoj těchto schopností má být chápán
jako šance a výzva k rozvoji vlastní osobnosti.
Je třeba se zmínit ještě o něčem. Zcela samozřejmě se objevuje
přání osobního kontaktu mezi lidmi, kteří se snaţí nahlédnout „za
oponu“. Dnes existuje více sdruţení, kde se shromaţďují zájemci
o tuto oblast. Při hledání těch, se kterými se chcete kontaktovat,
pamatujte na to, ţe ti, kteří vše slibují, vše mohou a vše znají, a přitom
popírají jiné teorie, nejsou právě nejspolehlivější a nejvhodnější.
– 78 –
V takových případech je normální určitá dávka skepse. To platí i pro
výběr bioenergetiků, které chcete poţádat o pomoc.
– 79 –
MÍSTO DOSLOVU
Kniha, kterou jste právě přečetli, je dílem pravého milovníka
výzkumů moţností fenoménu, který dnes nazýváme bioenergií. Na
rozdíl od mnohých bioenergetiků, s jejichţ jmény a „úspěšným
léčením“ se setkáváme v tisku, Dragan Puač dal své přírodní
bioenergetické potenciály k dispozici oficiální medicíně, nabízeje
kaţdou moţnost registrovat bioenergii v celé její spektakulárnosti
s cílem zjištění jejích ozdravujících moţností. Jedná se tedy o člověka,
který se sloţitou prací pokouší vytyčit cestu a zabezpečit bioenergii
„právo na ţivot“. „Škola bioenergie“ je jedním ze způsobů dosaţení
tohoto cíle.
Existuje nespočetně mnoho otázek.
Ve starých spisech jsou odpovědi na některé z nich jen nejasně
formulovány. Ve filozofických rozpravách se otázky mnoţí ještě
rychleji. V mýtech a legendách starých národů jsem nacházel
fascinující zprávy bez jakýchkoliv potvrzení. „A on mohl svýma
rukama obdařit lidi zdravím…,“ zapsal starý sumerský písař na
hliněné tabulce, jejíţ stáří se odhaduje na více neţ pět tisíciletí.
Pátral jsem po odpovědích na Východě. Byl jsem na Filipínách,
studoval indické knihy moudrosti, pobýval mezi lámy a hlídači
vědomostí v buddhistických chrámech v Ladaku, Nepálu a Tibetu.
Hledal jsem odpovědi v Číně a na Tchaj-wanu.
Nenacházel jsem je, a k divům dále docházelo. Nevzdělaní přírodní
zcelovatelé pomáhali a často léčili i nemoci, se kterými se západní
lékařství teprve seznamuje. Jak je to moţné? Je to opravdu moţné?
Odmítal jsem věřit do té doby, neţ jsem si přečetl vysvětlení široce
vzdělaných tolerantních lidí dneška, jako je Stefan Zweig, dr. Zdeněk
Rejdák, dr. Andrija Puharič a jiní.
– 80 –
Bioenergie nám moţná otevírá dveře jednoho neznámého světa,
který lidstvu slibuje zdraví. S pomocí knihy D. Puače budeme značně
blíţe tomuto světu.
Přesto nezapomeňte, ţe představuje jen jeden lístek květu, s jehoţ
krásou a léčivostí se musíme teprve seznámit.
POHLED NA TEXT Z HLEDISKA FUNDAMENTÁLNÍ VĚDY
Rozvoj vědy přispěl k poznatku, ţe lidský organismus je
psychosomatický celek. O tom dnes máme mnohé údaje a důkazy.
Tento celek má svou vnitřní samoregulaci, která je v normálních
ţivotních podmínkách v udivujícím souladu. Ale na organismus
působí z vnějšího prostředí faktory, které jsou jiţ známy nebo se
zkoumají. Porucha souladu v samoregulaci psychosomatického celku
vyvolává různé potíţe a onemocnění. Dragan Puač se v první části
knihy také zabývá pojmem psyhosomatického celku organismu
způsobem, který je dnes pouţíván v moderní vědě. V druhé části uvádí
praktická cvičení napomáhající samoregulaci lidského organismu.
Pouţívá při tom zdroje z evropské literatury, staré východní spisy
a své vlastní zkušenosti. Bez ohledu na pouţívání terminologie ve
vědě nezvyklé jsou téměř všechna praktická cvičení zaloţena právě na
zákonitostech z různých oblastí vědy – fyziky, bioenergetiky,
fyziologie, psychologie a jiných oborů lékařství.
Text je psán dobře, pro odborníky jasně a pro všechny čtenáře
zajímavě. Laici se budou muset snaţit pochopit popsané postupy
a techniku práce. Pozorní čtenáři a ti, kteří si opravdu přejí pomoci
sobě i ostatním, naleznou v této knize velmi účinné a praktické
návody.
Jako fyziolog jsem text přečetl se zájmem. Některé teorie z oblasti
hraničních oblastí vědy nemohu akceptovat, ale s praktickými
cvičeními a ostatními vysvětleními, která autor uvádí, souhlasím
a knihu vřele doporučuji.
Dr. fyziologie Vojislav Pavlovič profesor Univerzity Sarajevo
– 81 –
DODATEK
Některé statistické ukazatele struktury účastníků kursu, na nichž
byly uvedené postupy ověřovány
Údaje v %
Doktoři věd 8,08
Magistři věd, ukončená postdiplomová specializace 4,72
Vysokoškolsky vzdělaní 19,53
Nástavba 10,02
Studenti vysokých a středních škol 55,67
Základní vzdělání 2,00
Účastníci s lékařským vzděláním:
Doktoři lékařských věd 0,59
Specialisté 1,18
Lékaři technici 1,18
Účastníci s přírodovědeckým vzděláním 2,00
Účastníci s technickým vzděláním 28,17
Osvětoví pracovníci 4,54
Ekonomové 4,60
Právníci 1,15
Vojenští pracovníci 1,18
Kosmetičky 2,72
Dělníci 11,81
Svobodná zaměstnání 6,36
Důchodci 6,30
Ostatní 31,17
Účastníci se zkušenostmi v praktikování některých
psychotronických metod samorozvoje 30,90
Účastníci, kteří měli připomínky ke svému zdravotnímu stavu 1,54
– 82 –
Některé z obvyklých zpráv účastníků kursu
S tímto kursem jsem velmi spokojena, protoţe jsem se naučila
základním věcem:
– vysílání a přijímání bioenergie,
– co mi je nejdraţší,
– jak své tělo naplnit ţivotní energií a sama sobě pomoci,
– jak se uvolnit.
Jsem vám velmi vděčná!
Kdyţ jsem slyšela, ţe se bude konat Draganův kurs, byla jsem
šťastná, ţe se seznámím s takovým člověkem s mnoha znalostmi,
porozuměním a citem pro ty, kteří se nalézají v jeho přítomnosti.
Nejsem zklamaná. Jsem uvolněná, coţ je důkaz, ţe Dragan dobře
vysvětluje cvičení. Dozvěděla jsem se vše, pro co jsem dlouho hledala
vysvětlení. Draganovi se podařilo, abych to i proţila. Děkuji jemu
i jeho spolupracovníkům za obětavou práci a přeji si ho opět vidět na
příštích kursech.
Na první přednášce jsem pocítila teplo v celém těle. Nevím, zda to
byl vliv přednášejícího. Na prvním kursu jsem proţila uvolnění,
vytvořila jsem si ochranný plášť, několikrát jsem cítila teplo, coţ se
mi dříve nestávalo.
Měla jsem problémy s dýchacími cestami a po prvním kursu došlo
ke zlepšení. Cvičení „vesmírný let duše“ jsem proţila fantasticky.
Energii jsem nasávala z bílých cévek seřazených vertikálně, takţe
vcházela do celého organismu.
Druhý den jsem se těţko soustředila, aţ později jsem získala sílu.
Na konci cvičení jsem měla strnulé ruce.
Můj celkový pocit a dojem je výjimečný.
Monika Bauchová ze Ţenevy
– 83 –
LITERATURA
W. Reich: The Orgone Energy Accumulator It’s Scientific and
medical Use, USA 1951
J. F. Freihold: Der Orgonakumulator nach Wilhelm Reich, NSR
1983
V. Skulačov: Raskazi o bioenergetike, SSSR 1982
V. Mezencev: Enciklopedija čudes, SSSR 1979
Dr. M. Rýzl: ASW Training, NSR
L R. Hubbard: Self Analysis, New era publications ApS, Copenhag
1975
L R. Hubbard: The Fundamentale of Thought, Newera publications
ApS, Copenhag 1976
Diagnostika. Materiál pro vnitřní potřeby Druţstva pro PFR, Zječar
1981
K. G. Jung: Dynamika podvědomí, Matice srbská 1978
P. Twitchel: Soul Travel – the iluminated Way, Eckankar 1980
A. Dragomirecký: Psychika, ČSFR 1982
P. Mand: Energetische Terminalpunkt – Diagnose, Essen, NSR 1983
– 84 –
VÝTAH Z RECENZE
Sledoval jsem autorovu intenzívní víceletou práci při psaní knihy,
ve které si přál čtenáři vysvětlit své postoje a pohledy na tyto
fenomény a s nejlepšími úmysly a humánností mu umoţnit, aby sám
na sobě zkoumal tzv. psychoenergetické schopnosti a vyuţíval
určitých výhod pro svůj organismus…
V dnešní „záplavě“ literatury, která se zabývá tradicionální
medicínou nebo tzv. extrasenzorickými schopnostmi, myslím, ţe
Dragan Puač je pravý autor, který s velikou vlastní zkušeností
a s mírou i opatrností dává čtenáři text, který ho bude bavit a bude mu
uţitečný.
Věřím, ţe kniha Škola bioenergie – výzva lékařství ve prospěch
lékařství najde mnoho spokojených a vděčných čtenářů. Stejně tak
věřím, ţe Dragan Puač bude v publikovat ještě mnoho zajímavých
textů pod svým heslem, ţe „rozvoj neobyčejných schopností má být
pochopen jako šance a výzva pro rozvoj vlastní osobnosti“.
Doc. MUDr. Dţelaludin Kantardţič, neuropsychiatr