Příklad Grant magazínu - administrativní tým, úspěšné projekty, best practise
PÁTOVINY - zspatova.cz · Modrý tým – Dominik Hašek („C“), Matěj Müller, Matěj...
Transcript of PÁTOVINY - zspatova.cz · Modrý tým – Dominik Hašek („C“), Matěj Müller, Matěj...
PÁTOVINY číslo 1 / 2012
ČASOPIS ŽÁKŮ ZÁKLADNÍ ŠKOLY, ČESKÁ LÍPA, PÁTOVA 406
VYCHÁZÍ S PODPOROU MĚSTA ČESKÁ LÍPA A SRPDŠ
TÉMA MĚSÍCE: POPRVÉ
ZÁŘÍ—ŘÍJEN 2012
novami. Na druhém
setkání proběhly volby.
Vzešel z nich předseda
a místopředseda. Urči-
tě jste si všimli plakátu,
ale pokud ne, tak vám
to napíšeme ještě tady.
Předseda: Radka Mer-
ková; místopředseda:
Sára Ješetová, zapiso-
vatelka: Veronika
Villnerová; nástěnkáři:
Jirka Bechyně, Markus
Flodin a hlasatelky: Sá-
ra Ješetová a Nela
Adamová.
Radka
Ahoj! Máme tu další
školní rok a s ním při-
chází i náš časopis.
Začali jsme pracovat
v novém programu, a
to v Publisheru. Po-
suďte sami, jestli je to
lepší. Přivítali jsme no-
vé prvňáčky a pro naše
deváťáky to je poslední
rok. Přinášíme vám
opět spoustu novinek,
zábavy, vlastní tvorby.
Seznámíme vás se zá-
jmovými kroužky naší
školy. Budeme se sna-
žit, aby časopis vychá-
zel jednou měsíčně.
Určitě jste si všimli, že
zářijové číslo nebylo.
Dohodli jsme se, že
uděláme ihned říjnové.
Na září jsme nezapo-
mněli, a tak jsme to spo-
jili v jedno. Doufám, že
si časopis budete opět
s chutí kupovat a číst
ho.
Stále hledáme nové re-
daktory a přispěvatele.
Pokud máte zájem
scházíme se každou
středu a čtvrtek od
14:00. Své příspěvky
nám posílejte na patovi-
Žákovská samospráva
I tento rok jsme se do-
hodli, že bude fungovat
ŽS. Máme zástupce od
5. do 9. třídy. Sešli jsme
se už celkem dvakrát.
Jednou to bylo takové
seznámení s našimi sta-
SLOVO ŠÉFREDAKTORKY
NERVY ZE ŠKOLY MÁ ASI KAŽDÝ Z NÁS Pokud to chceš v životě dotáhnout dál než na uklízečku nebo
kuchařku ve školní jídelně, učení se nevyhneš. Jenže co dě-
lat, když ti nová slovíčka z Němčiny nelezou do makovice a
zítra tě čeká velký test? Skoro každého napadne je mi zle. To
ale pusť z hlavy, testu se nevyhneš. Vypni televizi a k sešitu
nebo knížce si vezmi čistý papír a tužku. Během učení si dělej
záchytné body, díky nimž si pak všechno hravě zopakuješ
bez pomoci učebnice. Po každé velké kapitole si udělej krát-
kou přestávku, zacvič si - to ti prokrví mozek - a můžeš se
šprtat dál. Papír si nalep na lednici a při každé návštěvě se na
to koukni. Tomáš Líška
Uvnitř tohoto
vydání:
Slovo šéfredaktorky
2
Nervy ze školy
aneb
Tomášovy rady
do života
2
Vítání prvňáčků 3
Anketa 4
Výlet na horu Klíč, Exkurze Praha, Běh Čes-kou Lípou
5
Aktuality—Soutěž, ná-vštěvy
6
Aktuality—recenze a fotba-lový turnaj
7
POPRVÉ VE ŠKOLE
ZAŽILI JSME TO VŠICHNI
STRÁNKA 3 PÁTOVINY
V pondělí 3. září jsme přivítali
na našem školním hřišti 27
prvňáčků, kteří přišli v dopro-
vodu svých rodičů, prarodičů i
ostatních příbuzných. Ve svůj
první školní den si vyslechli
uvítací řeč ředitele školy, se-
známili se s vychovatelkami a
zejména svou první třídní uči-
telkou, kterou je Mgr. Lenka
Čechová. Ta už se na své
nové žáky moc těšila, což
bylo patrné z milých slov, kte-
rá si pro ně přichystala. Naši
noví žáci pak zhlédli
vystoupení flétnové-
ho souboru a taneč-
ní skupiny našich
šesťaček. A když si
každý z nováčků
zazvonil na zvonek,
mohl se odebrat do své třídy.
Na cestu jim radní města
Česká Lípa Mgr. Eva Stehlí-
ková popřála hodně štěstí a
třídní učitelce předala hezké
dárky, zejména volnou vstu-
penku do bazénu.
VÍTÁNÍ PRVŇÁČKŮ
Jiří Novotný 6.B tř.
Radka Merková 9.tř.
Milan Kořen 8.tř.
Eliška Lešáková 9.tř.
Výsledky se lišily v pár bo-
dech, proto pan učitel nedal
pořadí.
Každoročně pořádá pan uč.
Bártl písemné soutěže, které
můžete najít v prvním patře
před 3. třídou. Bylo tomu tak
i letos. A zde jsou úspěšní
řešitelé:
Anna Hortenská 5.tř.
Jan Novotný 3.tř.
M. a V. Pánkovi 3. a 5.tř.
A co všechno nás zajímalo?
1. Jak se
jmenují,
2. Jak se
jim u nás
líbí a 3.
Zda si tu
už našli
kamará-
dy…. A
taky 4.
zda mají
hodnou
paní učitelku… Šéfredaktorka
Radka vzala
do ruky foťák a
vy se tak mů-
žete s našimi
mladšími spo-
lužáky sezná-
mit. Věříme,
že se jim u
nás bude líbit,
a že k nám
budou chodit
rádi.
Odpovědi na anketní otázky na další straně...
NAŠICH
PRVŇÁKŮ SE
NA JEJICH
PRVNÍ DOJMY
PTALI
MATĚJ
PETR
A VERČA
PROBĚHLA SOUTĚŽ 28. ZÁŘÍ
3. září 2012 ZŠ Česká Lípa, Pátova 406
STRÁNKA 4 PÁTOVINY
ANKETA
Péťa
Dobře
Jo
Je
PR
VŇ
ÁC
I O
DP
OV
ÍDA
LI
Míra
Dobře
Jo
Je
Dorothea
Dobře
Jo
Je
Kačka
Je to tady moc hezké
Jo
Je
Adélka
Je to tady hezké
Jo
Je
Kryštof
Dobře
Jo
Je
STRÁNKA 5 PÁTOVINY
Deváťáci 4. října pokořili ho-
ru Klíč. Výstup nebyl tak ob-
tížný, všichni jsme ho zvládli.
Někteří nadšenci dokonce i
běhali. Po nenáročném vý-
stupu jsme byli odměněni
krásným výhledem na krajinu.
Když jsme se dostatečně po-
kochali, šli
jsme pěšky do
Nového Boru.
Naše tradice
se tentokrát
neopakovala.
Nepršelo nám
a ani jsme ne-
zabloudili.
V Novém Boru
jsme měli půlhodinový roz-
chod. Poté následovala cesta
na vlak. Vlak jsme stihli a
všichni jsme dorazili
v pořádku. Výlet byl velmi
povedený.
Radka
VÝLET NA HORU KLÍČ
Celý program byl obohacen
2 vystoupeními mažoretek
ze ZŠ Slovanka. Malé děti
dostávali ještě ke skleněné
medaily koláčky. Velké děti
bohužel ne ( A to jsme se na
ně těšili !) Také bychom
chtěli poděkovat za fandění
a podporu p.uč. Sudové a
p.uč. Melichnové. T.Líška
Tento rok se obnovila tradice
Běhu Českou Lípou.
Naše škola bohužel neměla
tolik sportovců, jak se před-
pokládalo obzvlášť z řad 9.
třídy. I přesto jsme slavili
úspěchy. Řada z nás se
umístila na stupních vítězů.
Na pohár to, ale nestačilo.
BĚH ČESKOU LÍPOU
EXKURZE DO PRAHY
Exkurze do Prahy se ko-na la 5. 9. 2012 v Anežském klášteře, kte-rý je zároveň národní ga-lerií. Viděli jsme nádherný relikviář a mnoho obrazů.
Poté jsme šli na Václav-
ské náměstí. Tam jsme
dostali rozchod. Já
s klukama jsme měli hlad,
tak jsme šli do Mc Donal-
du. Petr tam utratil větši-
nu peněz za záchod. Až
to měl Petr všechno vyří-
zené, tak jsme šli k soše
sv. Václava, potkali jsme
různé lidi. Protestanty,
turisty a různé další oso-
by.
Nejvíce se mi však líbila
cesta zpět do České Lí-
py.
Mě osobně se tento výlet
ohromně líbil.
Tomáš Líška
STRÁNKA 6 PÁTOVINY
Ve středu 17. října 2012 se uskutečnil další ročník soutěže Přírodovědný klokan. Soutěž, kterou pořádá Přírodovědecká fakulta ve spolupráci s Pedago-gickou fakultou Univerzity Palac-kého v Olomouci, organizuje pro své žáky Mgr.Truxová. Cílem je vzbudit zájem žáků o technické a p ř í r o d o v ě d n é o b o r y . Naši žáci soutěžili v kategorii Kadet, do které spadají žáci 8.a 9. ročníku.
Soutěžící řešili jednorázový test, který obsahoval 24 úlohy (ty jsou rozděleny do tří skupin – úlohy za 3, 4 a 5 bodů). Soutěží-cí vybírají jednu správnou odpo-
věď z pěti nabízených možností. Na řešení mají 40 minut čistého času. Při řešení není dovoleno užívat kalkulačky, tabulky ani žádnou odbornou literaturu. Za každou správně zodpovězenou otázku získá soutěžící příslušný počet bodů (3, 4 nebo 5 bodů), za neřešenou úlohu nezíská ani neztratí žádný bod; za špatně zodpovězenou úlohu se nepřičí-tá žádný bod, naopak se 1 bod odečítá (nikoli 3, 4 nebo 5 bo-dů).
Nejlepší řešitelé:
1. Přenosil Kristián 8.tř. 63 b.
2. Koš Luděk 9.tř. 62 b.
3. Janoušková Lucie 8.tř. 60 b.
Celá výsledková listina visí na nástěnce u kabinetu chemie.
Eva Truxová
SOUTĚŽ PŘÍRODOVĚDNÝ KLOKAN NA ZŠ PÁTOVA
bek roku, Kanazawa-
Japonsko, Zentral-
schwei—Švýcarsko atd.
Byl také samostatným de-
signerem podniku Crysta-
lex Nový Bor.
Naše Redakční rada se roz-
hodla, že se půjdou podívat
na výstavu malíře Ivo Rozsy-
pala. Zavítali jsme tam 10.
října po škole. Ivo Rozsypal
je akademický malíř. Narozen
12. 8. 1942 v Brně. Od roku
1983 je ve svobodném povo-
lání. Dostal mnoho ocenění
např. několikrát Nejlepší výro-
do diskuze. My jsme se paní
Albrecht ptali na různé otázky
typu jak se jmenuje, kde byd-
lí, jestli má mazlíč-
ka apod… Poté se
to obrátilo a paní
Albrecht se ptala
nás. Pokud jsme
něco nevěděli pan
uč. Císař nám po-
mohl. Z mého po-
hledu to bylo velice
přínosné. Slyšeli
jsme opravdovou němčinu,
které jsme rozuměli. Někteří
víc, někteří míň.
Dne 5. října navštívila jednu
půlku 9. třídy
na hodině Ně-
meckého jazy-
ka paní Al-
brecht z Ně-
mecka, která
je dlouholetá
známá pana
Císaře. Do ho-
diny přišel i
pan ředitel, který udělal pár
fotek a také se občas zapojil
PANÍ
ALBRECHT TO
MÁ PÁR
KILOMETRŮ OD
FRANCIE!
VLASTIVĚDNÉ MUZEUM ČESKÁ LÍPA
NÁVŠTĚVA Z NĚMECKA
PÁTOVINY
Modrý tým – Dominik Hašek
(„C“), Matěj Müller, Matěj Ša-
fář, Jakub Zelenka
Červený tým – Michal Albl
(„C“), Pavel Vomáčka, Lukáš
Zejmon, Patrik Gašpár, Karel
Líčko
Zelený tým – Luděk Koš („C“), Tomáš Líška, Vojtěch Baloun, Marek Kubeš
Žlutý tým – Jaroslav Skopec
(„C“), Kristián Přenosil, Petr
Stolař, Adam Šafránek
Rozhovor s kapitánem vítěz-
ného týmu
Jak jsi byl sehrán s týmem,
který sis vylosoval?
V tomto rozložení jsme hráli
poprvé, takže skoro vůbec ne.
Kolik dal tvůj tým dohroma-
dy gólů a kolik si jich dal ty
sám?
Myslím, že jsme dali přibližně
sedm gólů a jsem dal dva.
Jak si se cítil, když jsi zjistil,
že jste vyhráli celý turnaj?
Cítil jsem se dobře. Hlavně
jsem chtěl vyhrát a povedlo se.
Hraješ fotbal závodně?
Ano hraji.
Měl jsi tušení, že by tvůj tým
mohl zvítězit?
Nějak jsme si věřili a společně
jsme to vybojovali.
V pondělí 15. 10. se konal
školní turnaj ve fotbale, který
o v l á d l t ý m m o d r ý c h
s kapitánem Dominikem Haš-
kem. Celkem se zapojilo se-
dmnáct žáků školy. Turnaj byl
vyrovnaný, ale jen jediný tým
zůstal neporažen. Neporažen
zůstal tým Dominika Haška.
FOTBALOVÝTURNAJ
Výstava pana Rozsypala se mi líbila, i když umění není moc moje hoby.
Villnerka
V muzeu se mi moc líbilo, bylo to zajímavé, poučné a krásné. Akorát mi vadilo, že když jsme byli v ambitu, tak už všichni začali odcházet.
Luky Zejmon
Prohlídka se mi moc líbila, sice tomu moc nerozumím, ale bylo to velmi inspirující,
obrazy byli hezké i eroticky motivované.
Tomáš Líška
Výstava se mi líbila. Nejvíce se mi líbil obraz Majáku s koňmi. Obrazy se mi líbily vcelku všechny. Hlavně ty sladěné barvy a to, co z těch obrazů vycházelo. Obdivuju vše, co já sama nedokážu. Obrazy byly velmi zajímavé. Malíř používal různé techniky, které kombinoval. Smekám klobouk před malířem, který ještě v 70-ti letech, takhle po-řádá výstavy a maluje. Nej-lepší na obrazech je to, že
když si před ně stoupne víc lidí, tak každý si pod tím představí něco jiného.
Radka
RECENZE—IVO ROZSYPAL
STRÁNKA 7
STRÁNKA 8 PÁTOVINY
ZÁŘÍ
17.9. se konala Výstava zahrádkářů. Zúčastni-
li se ji děti 1. a 2. třídy.
18.9. se 2. třída jela podívat do ZOO Děčín
AKTIVITY 1. STUPNĚ
27.9. se první třída byla podí-
vat v Hasičárně
ŘÍJEN
4.10, se konal Mezinárodní
den zvířat. Zúčastnili se ho
děti ze 2.,4. a 5. třídy
26.9. Přespolní běh—mladší žáci/
žákyně, okresní kolo
21.9. Den Bez Aut—všechny děti z prvního
stupně se tohoto dnu zúčastnili na doprav-
ním hřišti
STRÁNKA 9 PÁTOVINY
23.10. se ve školní družině
konal talent
24.10. Kinderiáda—pro děti
druhých až pátých tříd
jsme pokračovali v prozkou-
mávání okolí. Čekala nás Sa-
muelova jeskyně a zase
spousta soutěží. K večeři
jsme si pochutnali na řízku a
bramborové kaši.
Pak ještě přišla
povinnost dokončit
plachty na našem
korábu a zbytek
času jsme věno-
vali hrám. V sobo-
tu jsme uklidili na-
še pokoje a ještě si hráli. Po
výborném obědě už pro nás
přijížděli rodiče a my museli
t e n t o v ý l e t u k o n č i t .
žáci třídy 6. A
Ve čtvrtek odpoledne jsme se
my, žáci 6. A, sešli před pen-
zionem U Studničků. Nejprve
jsme se ubytovali a pak už na
nás čekala večeře, špagety a
zákusek palačinka. V klubov-
ně jsme tvořili třídní dohodu.
Druhého dne po snídani jsme
začali pracovat na plachtách
našeho korábu a pak už hurá
na vycházku. Čekalo na nás
lesní divadlo a mnoho soutě-
ží ve družstvech. Po obědě
PŘESPOLNÍ BĚH
ADAPTAČNÍ KURZ 6.A
Reprezentovali nás:
Mladší žáci: Medřický Pavel, Líška To-máš, Vomáčka Pavel, Novot-ný Jiří a Rejzek Filip
Starší žáci: Skopec Jaroslav, Přenosil
Kristián, Albl Michal, Hašek
Dominik a Polák Martin
V kategorii žáků 6. a 7. tříd
běželo celkem 58 žáků.
Celkově se pak umístili na
7.místě.
V kategorii žáků 8. a 9. tříd
běželo celkem 57 žáků.
Celkově se pak umístili na
12. místě.
12.10. navštívily
děti z prvního
stupně Jiráskovo
divadlo
PÁTOVINY STRÁNKA 10
zachovala dodnes. Na vel-mi příjemnou procházku tímto údolím můžete vyra-zit od rozhledny na Stráž-ném vrchu po turistické cestě Modlivým dolem, kterým dojdete až do obce Svojkov.
Milan Kořen
okraji Svojkova. V roce 1704 zde byl pověšen svatý obrá-zek, aby vyplašil zlé duchy, kteří se tu podle pověstí skrý-vali. U obrázku se zastavovali pocestní a modlili se u něj. Časem se začali krajem šířit zprávy o zázračně vyslyše-ných modlitbách a proto tu v roce 1772 byla vytesána do skály kaplička, která se tu
asi po 500 m dojdete k lesnímu divadlu. Tato letní scéna byla vybudována v 1921 sloupským divadelním spolkem. Podium je umístěné mezi skalami, v kterých jsou vytesány chodby, místa k sezení jsou tu asi pro 1000 lidí. Hrají se tu divadelní představení vždy o prázdni-nách 3x týdně většinou od 19 hod představení nabízí hezkou podívanou v přírodě.
Asi 1 km od lesního
divadla na Strážném vrchu se nachází rozhledna postavená v roce 2011. Je 33 m vysoká a nabízí hezký výhled na Skalní hrad a na celé Česko-lipsko.
Poslední místo, které vám na putování Sloupskem představím je Modlivý důl. Jedná se o romantické skal-naté údolí, které se táhne mezi pískovcovými skalami pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním
jektu. Nový majitel Ferdinand Hroznata se v roce 1690 pus-til do přestavby na poutní místo s klášterem, ale po je-ho smrti se tu nachází už jen poustevna, kterou obývají jen poustevníci a od roku 1827 je památka otevřena pro veřej-nost.
Pokud se od skalního hradu vydáte po lesní cestě
Skalní hrad sloup a jeho
okolí
Jako dnešní tip na výlet vám představím skalní hrad Sloup a jeho velmi zají-mavé okolí. Kromě známého skalního hradu se tu nachází lesní divadlo, nově postavená rozhledna a také Modlivý důl.
Skalní hrad Sloup se
nachází asi 10 km od České Lípy směrem na Nový Bor
v obci Sloup v Čechách. Při-jdete-li na jižní konec obce, rozevře se před vámi široké ploché údolí s nepřehlédnu-tou dominantou – mohutným skalním blokem, který dal zá-klad středověkému opevnění a později barokní poustevně, jejíž prostory jsou zde zastou-peny nejvíce. Skála přes 30 metrů vysoká a sto metrů dlouhá, byla ve svrchních, téměř nedostupných patrech, dávnými budovateli značně rozčleněna. Ruce kameníků prorazily v hloubi kamene úzké vstupní chodby ambitu a
vytesaly prostor kostela, který byl završen věží. Jižní oslu-něná stěna skály byla vytva-rována do stupňovitých za-hradních teras. Jedno z nej-starších a nejzajímavějších prostor je hladomorna ve tva-ru džbánu, původně vyhlou-bená do skály pro uskladnění obilného zrna. Obyvatelé hra-du zde nacházeli útočiště ve válečných dobách, někteří však, jako Mikeš Pancíř, vy-ráželi odsud na loupeživé vý-pravy. Třicetiletá válka způso-bila zkázu opevnění a ukonči-la éru vojenského využití ob-
TIP NA VÝLET
PÁTOVINY
Ahoj Pátováci, chtěla bych se s vámi podělit o mou povídku, která vyhrála první místo v krajské literární
soutěži a aby se vám to lépe četlo, rozdělila jsem ji na polovinu, druhá polovina bude v příštím díle Páto-
vin. Příjemnou zábavu! J
1.část
Osmiletá Viky Palermová, která žije jenom s maminkou Magdou, nebyla nějaká zvláštní . Byla úplně stej-
ná jako každá holčina jejího věku, nebyla příliš bohatá, ani chudá. Ale měla velikou fantazii. Když na-
stoupila do první třídy a naučila se časem psát, hned začala psát příběh o království v Palmérii, kde
vládla mladá,krásná dívka, jménem Layme. Příběh, který malá holčička sepsala, vůbec netušila, že by
se něco takového, co prožila mohlo vůbec stát…
,,Viky, nech už toho čmárání a pojď se obléknout, půjdeme spolu do města“ křičela maminka a netrpěli-
vě klepala na podlahu podpatkem na botě. Viky odložila smutně tužku a oblékla si červený kabátek.
,,Už běžím“ volala Viky a seběhla shody a objala matku ,,Kam půjdeme?“
,,Mám pro tebe překvapení!“ řekla a mrkla na dcerku, které se hned na tváři udělal veselý úsměv. Byla
hrozně zvědavá a nedočkavá, ale hned se dokázala zabavit, začala přemýšlet nad svým příběhem o
princezně Layme v tom ji mamka zastavila a ukázala na vchod do obchodu.
,,Viky už jsme tu“ oznámila a vešla do budovy, děvčátko hned za ní. Dveře se otevřely a Viky
s otevřenou pusou si prohlížela místnost.
,,Dobrý den, paní Palermová, koukám, že se tu Viky zalíbilo, jdete jí ukázat ty šatičky?“ zeptala se proda-
vačka, usmívající se od ucha k uchu na Magdu, ta jenom kývla. Viky hned přiběhla ke kase, kam se pro-
davačka schovala za pult a vyndala krásné tyrkysovo-bílé princeznovské šatičky.
,,Tééda! Mamí ty sou úplně přesné, jako má princezna Layme!“jásala s úžasem Viky, prodavačka se na
ni usmála, ale Viky věděla, že nemá vůbec ponětí, kdo princezna Layme je..!
,,Princezna Layme?“ zasmála se maminka,, To víš Lauro, moje malá Viky, píše příběh, jak jsem ti o tom
povídala vzpomínáš?“ prodavačka přikývla,, no tak ono je to království v Plamérii a je v něm princezna
Layme!“
,,Nene mami, je to království v Palmérii, ne v tý blbině co si řekla!“ řekla dotčeně Viky a obě ženy se za-
čaly hlasitě smát. Viky si mezitím vzala šaty s pultu a šla s nimi před zrcadlo.Když smích přestal, obrátily
se k zrcadlu.
,,Tak berete ty šatky?“ zeptala se prodavačka.
,,Ano vezmeme je Lauro, viď Viky?“
,,Ano mami, sou přenádhero-krásné!“ řekla s úsměvem a ony se začaly opět smát.
Když došly domů,Viky vyběhla do schodů, kde má pokojík. Maminka za ní přišla do pokoje a posadila se
do křesla.
,,Viky, promiň mi to, já si ještě budu muset skočit do kanceláře, někdo tam něco zkazil v papírech a já to
tam tedy musím napravit“
,,No jo, ale kdyby si měla v práci skřítky šlípky, jako má princezna Layme, tak bys tam chodit nemusela,
protože oni hned jak člověk udělá něco nedobře, tak jim začnou šlápkovat po těle a začnou jim napoví-
dat v hlavě, co udělali špatně“ řekla Viky a psala na zemi do sešitu. Mamka se začala usmívat.
,,No někdy mám pocit, že nějakýho skřítka šlípka doma mám..“ řekla mamka, chytla Viky a začala ji
lechtat,, Tak počkáš tu hodinku že? Kdyby bylo nejhůř tak vedle je paní Görová a slíbila mi, že se na te-
be přijde podívat za půl hodinky.Tak se tu měj Viky a nic tu nezdemoluj ano? Minule to stačilo“
POVÍDKA—ŠKOLA
STRÁNKA 11
STRÁNKA 12 PÁTOVINY
Viky uslyšela bouchnutí dveří. Odhodila tužku a šla si pro igelitku s nově koupenými šaty. Oblékla si je a začala
cítit divné táhnutí, nemohla se ničeho chytit, nešlo to.. Otevřela oči a objevila se před hradem Hehem, který patří
princezně Layme.
,,Ach, princezno Layme tady jste!Hledám vás po všech čertech!“ chytl Viky za ruku a táhl ji do zámku. Byl to Luo-
komorník princezny.
,,Luo, ale já nejsem princezna Layme, já ne!“ řekla Viky a vyškubla se mu ze slizkých pařátů.
,,No ano, princezno já vím, já také nejsem váš komorník, já jsem dobré víla, když vy nejste princezna Layme.“ za-
smál se a obrátil se na Viky. Ona beze slov ho následovala až do zámku.Měla pocit, že všechno tam zná, věděla,
kde má ložnici, věděla kudy se jde do jídelny a také věděla kudy má jít, aby došla do královské zahrady. Je to jen
sen, je to jen sen, ale krásný sen, ten nejlepší, jsem princezna Layme zamyslela se Viky. ,,Princezno máme pro-
blém, Fredrichovci nahlásili nepohodu s Wilďáky..“
,,Vážně?“ podivila se Viky,,Já myslela, že už to neudělají, důvěřovala jsem jim a oni mě takhle podrazí..“ vžila se
do své role velice dobře.
,,Věřte princezno, že já v to doufal také a ještě jedna věc za tu dobu co jste byla pryč, přišel Savon ze Západního
Wolfu, na námluvy…“ řekl a usmál se na ni. Viky nic neřekla a nechala se stále vést. V tom se Luo zastavil a ote-
vřel dveře do velikého sálu, uprostřed byl prosklený stůl a na něm bylo jídlo všeho druhu. V koutě byli hudebníci a
hráli. Všichni už seděli u stolu a koukali na Viky jak k ním přichází. Luo ji nastavil židli a začal obsluhovat hosty.
Viky poznávala všechny tváře sedící u stolu. Žábu z Nové Tůňky, Hranostaje z Frílandu a mnoho dalších.
,,Tak jak se těšíte na prince Savona princezno?“ ptal se zvědavě Myšák z Rubínu.
,,No abych řekla pravdu Myšáku,“ zamlkla se Viky „Jsem drobet nervózní, ale to je pochopitelné..“
,,Nebojte se princezno, já také když jsem měla námluvy byla jsem celá pryč, z toho si nic nedělejte“ řekl neznámý
hlas z konce stolu.
Začalo u stolu ticho a bylo slyšet jen mlaskání některých návštěvníků a také hudba z kouta. Viky si nechala nandat
hlavní jídlo od Lua a poslouchala hudbu. Začalo se jí tu moc líbit. Takhle si to vždycky představovala ve svém psa-
ní, ale jak dlouho tu zůstane? Ne že by jí to moc vadilo,ale bylo to takové divné, co to, že se objevila zde. Hostina
skončila a všichni odešli ze sálu. Viky také odešla a Luo ji následoval.Nevěděla kam jde, ale něco jí táhlo do jedné
místnosti. Byla to ložnice. Velice krásná ložnice, postel s nebesy a po zemi koberce z nejjemnějšího hedvábí.
,,Jste v pořádku princezno? Za 9o kvítek tu bude princ Savon, tak si odpočiňte“ usmál se na Viky a otočil se, ona
ho však zastavila.(9o kvítek=1 a půl hodiny)
,,Ano jsem v naprostém pořádku, zajdu si do zahrady..“
,,Mám jít s vámi princezno?“
,,To je v pořádku zvládnu to sama, jen jestli byste mi nepřinesl do zahrady hrneček,chci ochutnat z potůčku..“
,,Jistě princezno, hned!“
Lu3y
PÁTOVINY
O ŽLUTÉ KARKULCE Dominika Štráchalová
běžel podle potůčku, protože
si myslel, že je to nejkratší
cesta. Představoval si, jak
slupne babičku a Karkulku, a
že nebude mít hlad. Karkulka
se blížila k chaloupce babičky
a vlk byl teprve v půlce cesty.
Karkulka dojela k babičce,
popřála jí a předala dárky. Ba-
bička uvařila čaj, nakrájela
bábovku a sedli si na zápraží.
Vlk přiběhl k chaloupce a uvi-
děl, že babička s Karkulkou
už snědli půlku bábovky. Vlk
vyšel z lesa k chaloupce a
babička s Karkulkou ho
pozvaly na čaj a bábovku. Vlk
slupl půlku bábovky, poděko-
val a vrátil se zpátky do lesa.
Pak se Karkulka rozloučila
s babičkou a na svém kole
odjela do vesnice na závody.
Žlutá Karkulka bydlela
v hájovně na začátku lesa.
Ráda jezdila na kole, které
mělo žlutou barvu. Měla i žlu-
tý dres na kolo, proto si říkala
Žlutá Karkulka
Jednoho dne maminka Žlutou
Karkulku poprosila, jestli by
nemohla zajet popřát babičce
k svátku. Maminka dala Kar-
kulce košíček a v tom byla
bábovka s vínem. Karkulka
jela lesem a viděla palouček
s květinami. Zastavila se a
začala trhat květiny. V tom se
něco ozvalo z křoví a na pa-
louček vylezl velký, šedý, hla-
dový vlk. Vlk se začal Karkul-
ky vyptávat, kam jede a co
veze. Karkulka mu řekla, že
jede k babičce za les a veze
jí bábovku a víno k svátku.
Rozloučili se a Karkulka jela
zkratkou dál k babičce. Vlk
To jsem já Michal. Je mi šest a dnes jdu poprvé do školy. Hned po příchodu jsme obdrželi šatní skříňky, když jsme dorazili do třídy, ozná-mili nám, že naše paní učitel-ka spadla ze schodů a zlomi-la si krční obratel. A tak jsme měli jednu hodně zlou paní učitelku. Ta nás ani neučila, jenom si nás divně prohlíže-la. Za dva týdny jsme přišli do třídy a už tam na nás čekala. Byla moc hodná. Ale den na to nám oznámili, že spadla ze střechy. Po jednom týdnu se zase objevila ve škole, ale den nato už tam zase nebyla. Přišlo mi to velmi divné, pro-tože se jí stalo až moc úrazů.
A tak jsem se rozhodl to vy-řešit.
Nejprve jsem šel za ní do ne-mocnice, jestli tu není někdo, kdo by jí chtěl nějak ublížit. A taky ano, jedna osoba tu by-la. Ta samá učitelka, která nás učí, by měla moc dobrý důvod, protože před pěti lety měla přítele, kterého moc mi-lovala, ale on se zamiloval do ní.
Teď jen stačilo vymyslet past, a tak jsem šel za policisty. Nejdříve jsme si sehnali to-ho kluka. Další den jsme přišli do školy a já dal tomu kluko-vi znamení.
Odvedl jí k rozhlasu, který jsme před hodinou zapnuli. V ten samý den k nám přišli policisté, aby nám ukázali, co vše máme dělat. Paní uči-telka tam byla taky. Všechno mu řekla, co dělá naší třídní paní učitelce. Tím se prozra-dila a byla na mizině. Byla na dva roky ve vězení. Když jí pustili, našla si muže. My jsme dostali poděkování a bonboniéru. Pak jsem dostal od rodičů pejska. Byl jsem ve třídě moc slavný a paní uči-telka mi byla do smrti zaváza-ná.
Saša
POVÍDKA: MALÝ DETEKTIV
STRÁNKA 13
STRÁNKA 14 PÁTOVINY
Mezi našimi učiteli jsme udě-lali anketu na téma, jaký byl první den v jejich učitelské profesi a jejich první den na Pátovce.
MGR. ALENA JURKULÁKOVÁ
Můj první den v učitelské pro-fesi je totožný s prvním dnem na Pátovce. Už si příliš nevy-bavuji podrobnosti, ale vím, že jsem se na své žáčky těši-la. Nemohla jsem trémou ani dospat a ráno jsem si v duchu opakovala, co jim první den povím. Když jsem vstupovala do třídy, byla ve mně malá dušička. Zvedla
jsem hlavu, rozhlédla se po třídě a najednou jsem zapo-mněla, co jsem chtěla říct. Zbytek dne zůstal v mých vzpomínkách zamlžený. Je-nom doufám, že to nebyl pří-liš velký trapas. MGR. OLGA ŠUSTKOVÁ Po probděné noci před nástu-pem za katedru rozhodně s velikými rozpaky, trémou a strachem z dětí. Domů jsem se už vracela s pocitem uspo-kojení a těšila jsem se na dal-ší den. První den na Pátovce se mi nějak hluboce nezafixo-val. Nástup do funkce zástup-
ce ředitele nebyl však jedno-duchý a vybavuji si jen spoustu starostí a práce. MGR. PAVEL CÍSAŘ Po návratu z vojenské pre-zenční služby, v roce 1990 jsem nastoupil v přípravném týdnu v srpnu na ZŠ Sever v České Lípě. V té době byli nedostatkovým „zbožím“ an-gličtináři a k TV jsem začal jako úplný nováček vyučovat angličtinu. Byl jsem pochopi-telně i třídním učitelem v 6. třídě. První pracovní den tak nebyl ve třídě a s dětmi, ný-brž ryze v duchu příprav na
OTÁZKY PRO UČITELE
neuvěřitelných dvacet jedna let. Počet žáků, které jsem zde potkala, je opravdu velký. Je milé, když se s absolventy naší školy potkáváte a oni se k vám hlásí. Mluví o svém životě, o tom, co se povedlo, ale i s čím nejsou spokojeni. Je to moc milé a za to učitel-ská profese určitě stojí.
studia. Bylo to v Praze, a i když někteří mluví o místních se zvláštním přízvukem, já si nemohu stěžovat a v podstatě velmi ráda na tuto dobu vzpomínám. Možná, že to všechno rozhodlo o tom, že jsem ve škole zůstala a to dobré mi pomohlo překonat vše nemilé, co přišlo později. A Pátovka? Tady jsem už
BC. ZDENĚK BÁRTL
Vzpomínky na první den mé učitelské praxe jsou velmi mlhavé. Zahajoval jsem ten-krát zeměpisem v 6. třídě a myslím, že debut to byl ne-slavný. První den na Pátovce si vybavuji zřetelněji. Naskočil jsem do rozběhnutého školní-ho roku zrovna v den, kdy byla na škole zahájena in-
takže to byla nesmírně pří-jemná a pohodová práce. Myslím, že se nic takového v budoucnu již opakovat ne-bude. BC. ZDEŇKA SUDOVÁ Když jsem byla požádána o napsání článku na toto téma řekla jsem si, že pár řádků nebude nic složitého. Později se však jednoduchost vytrá-cela. Je to už dost dlouho, co jsem se upsala této profesi.
Mé vzpomínky jsou často zi-dealizované a ty špatné už ani v paměti nejsou. Je prav-da, že žáci, jejich rodiče a kolegové se ke mně chovali skvěle. Žáci respektovali po-žadavky, rodiče zase projevo-vali zájem o své děti a kole-gové pomáhali „té nové“ ze všech sil. Realita učitelování je totiž úplně jiná než na ja-kou Vás připraví při pár hodi-nách tzv. pedagogické praxe, kterou absolvujete v době
nový školní rok. Pamatuji si, že jsem ve své třídě ještě „vyfasoval“ češtinu a přírodo-pis, tím pádem byl úvazek velmi náročný a dnes si tako-vou situaci ani neumím před-stavit. A můj začátek na Pá-tovce? To se psal rok 2008, těsně po měsíčním pobytu v lázních jsem nastoupil 2. září a první hodinu jsem ab-solvoval v 9. třídě, která měla 4 hodiny němčiny týdně. V té skupině sedělo jen 7 žáků,
STRÁNKA 15 PÁTOVINY
spekce. Přesto se mi dostalo vlídného přijetí. Na tehdejší kolegy rád a často vzpomí-nám.
MGR. PETR JONÁŠ
První den ve škole jsem zažil
coby šestiletý kluk
v Bukovanech u Sokolova,
kam se naše původně výcho-
dočeská rodina přestěhovala
za prací a bydlením. První
den si nevybavím, z první
třídy mám v paměti jen paní
učitelku Kohoutovou (pro nás
tu nejkrásnější ženu na svě-
tě), třídu ve staré školní bu-
dově, jejíž vchod hájila socha
pionýra s knihou v podpaží, a
rvačku s Mirkem Horváthem,
který se mi zakousl pod lopat-
ku. Další svůj první školní
den jsem absolvoval ještě
několikrát, tu jako student,
jindy zas coby učitel či ředitel.
Zde na Pátovce jsem jej pro-
žil při vítání prvňáčků a zaha-
jovací poradě, ale se svými
novými kolegy jsem se už
znal nejen z přípravného týd-
ne, ale také z porady na kon-
ci předchozího školního roku,
kam mne přivedl bývalý pan
ředitel ukázat, aby mě po
prázdninách někdo ze za-
městnanců nedal ze školní
budovy vyvést.
Za rozhovory děkuje
Milan Kořen
1:nedělejte někoho kdo nejste
2:neubližujte spolužákům
3:dělejte si domácí úkoly
4:poslouchejte učitele
5:když vás někdo šikanuje hlas-te paní učitelce
6:nedělejte si nepřátele
7:dávejte pozor při hodinách
8:nechoďte za školu
9:nedělejte si srandu z učitelů a spolužáků
10:když něco přeslechnete ne-bojte se zeptat
11:děkujte
12:noste omluvenky když jste nemocni nebo přijdete pozdě
13:nenoste do školy zbraně
14:před hodinou si vypněte mo-bilní telefony.
15:hlaste se učitele to potěší
Když toto budete dodržovat, bu-dete moct jít i na vysokou školu a střední zvládnete levou zadní.
Rozhodně je to trošku jiné
než na základní škole a učí se
jinak, ale zvládnout se to dá.
Ze začátku to vypadá složitě,
ale není. Je to jen o zvyku. Jako
když jste šli poprvé do školy.
Dáme vám pár rad co dělat:
Protože každého jednou čeká střední škola rozhodla jsem se zeptat své sestry, jaké to je. Saša
Tajenka:
Římsky
5 ...
Z DEVÍTKY NA STŘEDNÍ
M I R E K M A R E K
A L E Š R A K S O U
R I N A I A T R E B
T G A N S M A D A A
I O T A T D A N N A
N R A D Ý N A M O R
V A L E N A V E E O
R A D K A N N A L Z
OSMISMĚRKA
PÁTOVINY
„Kde máš prověrkový sešit?”
zeptá se Janka Kořalky fyzi-
kář.
„Když jsem dostal tu jedničku,
dal jsem ho kolovat po pří-
buzných... a už se mi nevrá-
til!”
Villnerka
nu osmdesát. Manžel pak
nemohl celou noc usnout!”
Učitelka zadala dětem:
„Napište osm molekul vody.”
Pepíček píše: „H2O, H2O,
H2O...”
„Jak jsi přišel na to, že ten
anglický článek byl o Karlu
Gottovi, Pepíku?”
„Podle toho He’s got.”
Do třídy uprostřed hodiny
vpadl ozbrojený terorista s
kulometem v jedné a graná-
tem v druhé ruce. Učitel se
raduje: „Konečně ticho!”
„Jaká kapalina se vypařuje
nejrychleji?” zeptal se che-
mik.
Kluci sborem odpovídají:
„Pivo!”
„Na co chodit do školy?” zlobí
se Pepíček. „Svačinu si můžu
sníst i doma!”
Učitelka se ptá Pepíčka: „Co
nám můžeš povědět o vlaš-
tovkách?”
„To jsou velice moudří ptáci -
jak začne škola, odletí do již-
ních krajin!”
Matka telefonuje učitelce:
„Prosím vás, nedávejte dě-
tem úlohy z matematiky, ve
kterých láhev piva stojí koru-
„Paní učitelko, mohl bych vás
o něco poprosit?” hlásí se
František.
„Samozřejmě, co potřebu-
ješ?”
„Mohla byste mi tu pětku z
písemky napsat do žákovské
bílou propiskou?”
Učitel k žákům ve druhé třídě:
„Kdo jsou lidé, kteří si berou
věci, i když jim nepatří?”
Děti nechápou.
„Tak například: Co bych byl,
Pepíčku, kdybych teď sáhl
takhle do tvé kapsy a vytáhl
50 korun?”
„Kouzelník, pane učiteli.”
Začínající učitelka si chce na
své třídě vyzkoušet poznatky
z psychologie: „Každý, kdo si
myslí, že je hloupý, ať se po-
staví.”
Po chvilce se v tiché třídě
postavil Pepíček. Kantorka
povídá: „Pepíčku, tak ty si
myslíš, že jsi hloupý?”
„Ne, prosím, ale přišlo mi
nefér nechat vás stát jedi-
nou.”
Pepíček vylije ve škole mléko
a učitelka se ho ptá: „Tak co
bys dělal, kdyby se ti to stalo
doma?”
„Řekl bych to mamince, ta by
tátovi vrazila hadr a ten by to
utřel!”
Před školou u silnice byla ce-
dule s nápisem: „Pozor, ne-
přejeďte děti!”
Jeden z žáků tam dopsal:
„Počkejte si na učitele.”
VTIPY
STRÁNKA 16