Průcha-Učebnice-Terorie a analýzy edukačního média

7/21/2019 Prcha-Uebnice-Terorie a analzy edukanho mdia

1/71

i,

l

i r

t l1F=l

Ig

Ir

{}]{l[

;

,o

3

t}[

lK{

,,*

,-.

ffi rr*l

|rlrr

+|i

*,i li,

,

t,

tl,

Hb-1

t i-==lr r

i *

y

,r

li

l

l rt

t",lVSt",,i

Lll]fl,

1,1{.

,j,]

$ffiliifri' nfiil

lifil l#l iili

;i

i l

li

s,*$2(}4{}t4,

|::,

:| |

l:]:].

] ] ] ,

)1"|1

::|.i

,,

; |

i||,

:|:|1

1,1,

; I]

l I : .

; ]];

,, i1,

(U

::t

.P

tsN

, : ; ]]

|:, ,

l-

;'i; O

1c

ii j{]

:]

',l

,o

,];

-Y

i,],,::.i

,|;:

:

]]ij;l a

].]]

,|"

o

,i L

,4lji

|n

,o

:)|

:)|||

, :]

l . : .,

l:j::

iiilil

]|:]

||"?

i j ; ,

]1 :

]1a

] ]] ]

: ; ] :

|:1

i ;]

i::

|:..|.

:

:|.,:| |,: :

|

|:.r|:

], ,, . :]]: ]; ]]: ; #,: ; j]


2/71

Recenzovali:

doc.

PhDr.

Peter

Gavor

CSc.

prof.

PhDr.

Josef

Malq

CSc.

@

prof.

PhDr.

Jan

Plt'rcha,

DrSc.

@ Paido

.

edice

pedagogick

literafury

Brno

lgg8

ISBN

80-85931_49-4

1

unniz

TExTu.......

vfzxupr

unnxrc

...;..31

l

tNsTITUcIoNALNi

A INF,oRMAni nAzp

.

pl

Tt]py

A METoDy vE vfzKUMU UEBNIc.........-_....................... o-j

,t.

pno

sn

uenmcE

Z(oL]MAIi .....................41

4,2.

co

sE

NA

uBsMcicH

Z(oI]MA...

..............:43

4.2.1.

ANAL*ZY

WAsTNosri

ungNlc

.......44

4,2.2. ANALtn

rtrNcovA

urgMc...

,....46.

4.3. JAK SE

UEBMCE

Z


3/71

EBNICE

v REALN

xolrrl

]DtJKAct..

....108

uBBmcB

e Acl

.........,............

ros

uIrBm

,Knihy

musi

P edhldat

u echno

srozumitelnd

a

PstuPn,

tak

aby krn Podaaly

sutlo, s

jeho

Pomoci

mohou

sami

Poroat,mt

u emu

bez uitele

...

Smysl

toho

je,

e

nesm{me

ka

obt ouat

acmi,

kter

jsou

azdeny

jeho

aku,

jeho

chPaaosti

a

souasnho

stauu,

aby

se

nemu-

sil

Potlkat

s

przdnlmi

stiny

..."

J,

A

Komens

Velk

didaktika,

1657

NA

voD:

JAId

rB

Br

A

poJBTi

TTo

pinuxn

Autor

tto

publikace

zastAvltrvale

stanovisko,

e

pedagogick

teorie a

vf-

rktttn maji

_

kroe

svfch

vnittnich,

s

fungovnim

vdy

souvisejicich

kolrl

-

]rdw

r.lva nou,

dosud

v aku ns

nedostaten

realizovanou

povinnost:

ZProst eilkoaaat

u iaatelm

ae

sf e

Praxe

dosa en

ufsledky,

a

to nejen

jako

lpor lich

Poznathy,

ale

tak ue

formd

konhrtnich

ndaod,

doPorueni,

PostuP,

isstrukct

apod,Y

souasn

dob

je

tato

loha

pedagogick

vdy

a vfzkumu

siln

akct.lrtrlva

v zahranii,

zejmna

v rmci

aktivit

OECD.

Poaduje

se,

aby

peda-

grlgltlti

vfzkumnici

2pfistupovali

sv

produk

ptislu nfm

klienttlm

- pracov-

ri{kfinl

vr,dlivaci

politiky,

kolskho

managementu,

ir i

etejnosti

aj.

(viz po,

rlrrlbrrji

v

publikaci

Pedagogick,j

u um

a

azduaci

Politika

,

aytud en

most,

t'rfir:hn

l997

b).

Jtlc

tcdy

o takov

2prlsob

pfedvnr

vfsledk&

z

pedagogickho vfzkumu

rlrl

efry

t)raxc,

ktery

se dnes b n

oznauje

v

razem KNOW HOW

-

tedy

uddt,

nh

ur it

Doznatky

aPlikoaat

a

oyuiaat

je

k

prahticklm

elm.

Tento

postoj

plati

1lltt

l ve

vztahu

k

uebnicim.V dvt

uebnice

jsou

takovfm

prostfedkem

ve

sfie

v: lAvnl,

ktert' nejen e

si zachoval

drlle it

misto

v

prubhu

staleti

dodnes,

alr

tttlktlnce

i za existence

poitarl,

CD-ROM

a multimdii

se

jevi

klasick

tit

nA uebnlcc

l do budoucnajako

nenahraditelnf

didaktickf

prosttedek,

v souvislosti

s tlm

se

v zranii

neobyejn

rozvinuly

pedagogick,

psy_

r:hrllogtck

a

jtn

vfzkumy

zamfen

na

vlastnosti,

fungovni

a efekty

uebnic.

NeJcn

z

ptlrlagogickfch,

ale

napf. i

z ekonomickfch

a

politickfch drlvodfi

pout

k

rilb

trlebntce

velkou

pozornost

vfzkumnikrl,

jak

dokldaji nesetrr

publikace,

lpecllnl

vfzkumn

centra,

vltzkumn

projekty

aj.

'

,t

tto

sltuace

vychzt

pojetl

na

l

ptlru

zdmrem

autora

je

poskytnout

lahrlv

lnformace

v dan

oblastl,

kler mohou

bft

u itcn

1ll


4/71

sfudenttm pedagoglckfch

obo

(napt,

ptl

zllractlvni

rllplomtlvfch

a

semi-

nrnich

prac|,

uitel&majinfm

pracovnlkrlm

kol

napt.

ptt

vrllb

a nkupu

vhodnfch

ueb-

nic

pro

W),

zvl

pak

autorfrm

a recenzent&m

uebnic

a

prac


5/71


6/71

t

TPYI'

k tomu

vYchz,elponejvlce

z

Jlnfch

cllnclplfn,

ne

Je

tradinl

dtdaktika:

ptedev im

z kognitivnl

psychologie

(psycologb

i"riipiocesr1),

psycho.

logie

uen1

psycholingvistiky,

riJirmace

a smantiky

uj.

N"

uebrrici

se

nfijgm

na}rl elo

nejen

ju.

T

" kolni

pomtcku.',

ale

jako

n" .rozitY

konstrukt

zalennf

do interakce

s

uicim

se subjktem

a

funkn8

k tomu

vybavenf.

_ Jeorie

a

vfzkumy

uebnice

nutn

vydovaly

vpvoreniinstitucionlnl

in

frastrukfury,

je

se

dngs

1ealie

v

podob

etn$c

rirt

*r}"t

sta

a

tfmrl

speciJn

se

zablvajicimi

uebnicemi,

v

mezinrodni

"*o"i

a

asopisu pro

tento

obor

a v

nesislnfm

pofu,monografir

a

asopiseclcfcn

.

uta.

Torie,

zkuma

evaluace

uebnic,se

piedn i

-na

vysokfc

sr.orr,

u

nr.t"rych

zemich -

napl.

i ry

slovensku,

kde

si

studenti na

iedagogicte

tte-uk

"

Bratislavzapisuji

kurz ,Tvorba a

hodnotenie

uebnic"

-rpal"

sdleni

doc.

P.

Gavory).

klM

-

teorie

a

u,*um

kolnl

uebnice

s" *"osaiiuuty

fuko to

spe-

ciclnl

dnl

oblast

-lultidisciplin mlho

chanktent

o

tom-em

se

tent

dozui

n

v

tto

kapitole.

,

.

N d.4.

ale

z,ajimd,samotn

teorie

uebnice.

obrtime

se

proto

ke

konk-

rtnim

le ttostem:

,

kaA

osprvn"

tsoe

zairvymezenim

kladnichpojmfi,

s

nim

operuje.

roto

nejprve

vylo me

obsah

vlraru

uebnicea

zavedeme

urit

definice

dfl-

ich,

souvisejicich

pojmtl.

potom

vysvlime,

co

se

pfedev im

na

uebnicich

empiric

zkoum a

jakf

je

Woj

a

souasnf

stav

tohoto

vfzkumu

v

zahranii"

u

ne.-

'

---'

l.

IIEBNIcE JAKo

EDUI(Attf

KoN lntrum

1.r.

zfl-Dxf

ponryTtsoRlp

uBnNlcr

llnerl

na zafitkuje

nutno

wvtli

co vlastn

je

obsahem

vlrazu

"ueb-

nlr,e",

Ne,|lednodu

i

(ale

jak

uvidime

-

nikoliv uspokojiv)

fe

enl

by bylo

to,

e

Uyetletnc

nkterou

z definicl

uplatovanfch

v

pedagogick

literatufe, napf.:

l

ltliF

(l):,uebnice...

aych

z obsahoa

norm uebnich lsnlu a aymezuje

a honhretiuie

obsah

a rozsah

uiaa danho

tlyuoaaciho

P edmtu

a

ilanm

Pl fuPnm

rontku'(Wahla,

1983,

s.

12).

t

Dtill

(2):

,Uebnice:

Pro

edek

aylouni a ueni

a

kni ni

form,

ue kterm

Jlol

urit

odbot,tt

tmata

a

okruhy ilanho

P edmtu

metodichy usPo d,ny

a

dtdahtic

danny

tak,

e

umoffiuje

umi

..."

(Meyers

Kleines

Irxikon

-

lttlugogik,

1988,

s.

259).

'tYto

definice

jsou

nepochybn

sprvn, ale

nepln

-

vystihuji

jen

nkter

l

|xrlntnhlrch

ryst

jevu

nadvanho

uebnice. Musime

jej

proto

objasnit

kom-

plexnll,

a

to

tak, e budeme

postupovat

od

obecnho

zalaze

uebnice

k

jejim

ipaelf,ckfm

vlastnostem.2 Vymeze i

pojmu

uebnice

tot si na

tom, v

jakm

yrtmu

Jl

budeme

nahli et Uebnice

je

zalenna

nejmn

do

tti

sysmrl

ja-

*to

edulaal

koasbukt

tj,

jako

vftvor

zkonstruovanf

pro

specifick riely

edukace.3

Schematic

to

mrleme naznait

takto:

\

kolni

didaktick tex

didaktick

prostfedky

kurikulrni

projek

l hto

uebnice

v

chto

sptmech

budeme

nyni

stn charal t'lzovat:

V

neJobecnJ lm

pojed

je

jak}oliv

uebnice

polraovdna

za

infomnCnt

'fumen

klument),

Podle

dotud

platne

stltrl normy

(sN

ororss Inftnwnt

ramen

. Nzuoslo)

jsou

kolrd

uebnice

lnlxrnanl

prameny plen enprosfetlnicMm

hmo

(nosiem

je

pfedeIm

paplr).

Informace

npun

na

hmotnm

notii

jsou

tval, mohou

bft

pfen eny

v

ase i

prostonr. -

Podrobnj

o

infon-

mrdckm

pojed

viz M. Vacko

(1993).

O korrcfu

,,edukanl

konstrukf

vizpodrobn vnllmizn

Mod,em{

pedagha (hrlch

1997).

12


7/71

(a),

"U

ebni

c e

ja

ko

p

rvek

ku

dku Id

n

lh o

p

n

|e

k

tu

(uzd

lc ua

clh o

p

rcgtam

u)

z

nkolika

podstatny'ch

hledisek:

V nejobecnjm

vymezeni

je

ur;bttict:

stludst.i

kurikulrnich

projckt

narlvanlch

nyni

u n s

uzduaci

programy.

Jsou

ttt rlokumenty

n


8/71

l

Y/

,

,,,

i

a

a

vlasfoosfr,

ktr

le

int

neaa,hrudlfuInylnl

ve

funkcl

dldakdckho plo.

stedkl:

-

Pledev im

o,

.e

ti tn

aebniceWur"g "t

o-

dgstypn,

p enosn

a

neay

aduji

ddn

technick

za fzent:

Naproti

tu

nipi,"w e

mi8n

elektronic

unice

vyaduji

nejen

poita

s

osbtene

vybavenym

operanim

systmem

(zejmna

zvf en

nro

na

pamt

RAM),

de

amozm

i

jednotku

o-novt

(tj.

specilni

pfehr va

kompaktruch

diskt)

a zvukovou

karfu

(tj.

zaiizepiev.

djici

digitni

signI

z

poitae

na

zvukv

reproduktorech)

a dafuj.

Tr D

uebnlce

maf

"ffi

oprctl

elektrunlc.Iqylm

uehalclm

-

S

tim souvisi

strnka

ekonornick:

Ti tn

uebnice\u

nj

ri

nvfukov

programy,

a

technick

z-aliznnik

nim

potfE663.

l'pr".

.telliG

arYujicf

komPuterizaci

spolenosti

nenastala

ani

v nejv/spere.isictrzemicrr

situa.

ce,

abY

se

vchni

dci

moh|i

doma

uit

z elekbonicty"

,i*tric,

kdeto

ti n

uebnire

si mohou

ptinst

kamkoli

a uit

se

z

nich

kdykoliv,

tak

proto,

e

je

do-

svaji

ve

kolch

bezplatn

nebo

si

je

mohou

za

relativn

dosfupn

""o}

opu*it

,

-

konen

je

tu strnka

psj chologick:

Jako

jsou

na

jedn

stran

poitaovl

nad enci,

tak

tak

jsou

(a

asi

v dy

budou

existovit)

lid,

ktefi

nemaji

iffU

uBnNrc

V

piedchozi

kapitole

jsme

popsali

vfzkum

uebnic

v celkovm

v tto kapitole

se

j

ablv me

konkrtnimi

anallzamizamtenfmi

na

text

nice.

vfklad

je

soustledn

na

nkolik

hlavnich

tma

je jsou

pojednna

dvou

polohch:

(1)

Nejprve

objasujeme,

co

je

piedmtem

zkoumdni

v

okruhu

a

jak

problemy

pro

vfzkum

zde vyvstdvaji.

(2)

potom

vysvflujr

nvodnfm

zptlsobem,

jak

lze

danou

problematiku

vfzkumn

uchop a

to

u iLlmji

ovien

metody.

kdokoli tedy

mt e

(pti

splnni

podminek

k

na stllltln{

vfz.kumnou

prci)

popsanou

metodu

aplikovat

na konkrtni

Jln/ch

uc:bnlc

i

na

skupiny subjektu.

, ,

l)rrl

llllrrly'zy

vl tglnrlsti

tt:xl-u ucbnic,

a to

univerzln

-

tedy

uebnic

kft,lrkrlllv

1l trltttl11,

ktlt,

ztltlll tli

hisklrickfch

obdobi

-

jsou

ro hodujici

r

|lflrflltlrlry:

nnyth

texlu

tl oht{ ntst

l tu.

Na t,yto

parametry

se nyni

zamime.

5.1.

JAK

it fur

ROZSAH

uBnNrc

lltlzsah

(mnostvf)

uiva

obsa enho

v

uebnicich

je

to,

co

zajim ,

jak

kiltl

a

jin

pracovniky

kolsk

praxe,

tak odborniky

v

didaktik ch

jeanui,

1ltcdmtrl.

obvykle

se

zde hlavni

poti

vidi

v tom,

e

rozsah

uiva

prezen

v

ucbnicich

je

nemrn

velkf

vzhledem

k

asu

pl novanmu na

vnl

ptislu nho

piedmfu,

Mnozi

uitel

to

vidi

tak,

e

urit

uivo

nelze

zvl d

v norm lnichpodmich

vfuky

u

z drlvodr

tohoto

rozsahu.

,

Tb

bylo

a ivlm

problmem

v

ie

socialistickho

kolstvi,

kde

tato

tost

byla

mnohokr t

(ale

bezvfsledn)

kritovna

i

nejvy imi

olitickfmi

ny,

1je

to

patrn

problmem

i v

souasnm

demokratickm

kolsM

a

pii

uebnicich.

Poukazuji

na to

uitel

zvl t

z,e

Hadch

kol.

Napi.

v

skjch

novinch (1997,

.

5, s.

14) se

k

tomu

vyjdtil

J.

Janeek

z,e

takto

(citujeme

zkrcen)

:

Na

prunt

pohled

se

zd,

e uyuount

naukoalch

p edmt

na

2.

stupni

hladni

kol

je

u

Po ddku.

Vedeni

kolsi

m e

uybrat

ze

t{ uzdlaacich

broprai

yqltel

tiislu nho

P edmtu

zPraaidla

z

nkolika

ad,na

sebe

nauazujictch

konkrtn

uitel

djelisu

maji k

dispozici

nejmnd

tyi

zn

sacly

tchto

Jsou

stanoaeny

standardy

i

asoud

dotace

P ed ndt.

A zd,e

nastu

disharmonie:

Tutem

uebnice

je

stanouen

rozsah

uiaa,

projektem

je

uren

poet

uacich

hodin,

standardy

informuji,

co

by

m

pmrni

O

k

znt.

Je e:

l

uebnice

ddjepisu

jsou

psny

tak,

aby

uiao

bylo

nld.nuto

p

asoa

dotaci

2

diny

tldnd

(ti.

8 hodin

u 6. -

9.

rontku),

kde o

uzdlaac{

Programy

awe

men i

poet

hodin

(projekt

zkladni

kola

poaote

6 hodin,

piojint

obecnd

i:

5

hodin

a

danlch

ronictch).

Z toho

uypW

-

uadt

J. lanee

-

e

u nktch

**

r

nruil

djc|lis uytthuut l hodinu

tldn{,

t a"

le

tm

pnutnd,

{P a nlnntm

u iuen

hyli

ri

alcsPo

sczldnaai

,.,'lb,

ro l t u l \ilu

ff,rr

t \lad,

hl jlauloi

hrojcht ,

aby se

nldkl za

PlkninP iel

hadtn

lIvr,rl|i

Jslttc

lt:nt,tl

n zr>r

$en

sc zdalcka

nt:tfk

Jt:n

tlt:bnlc

rlJt1llsrr)

llrtl

*

;*,,l

lrlltrt,

|tk

rrtlzbytn

je

mtit

rozsah ucbnlc.

tlozsah

ut:bnict:

ftlfhrl

rellrr

llrlVt:ll

sltl ck uebnice)

je

dtle itfm kvantitativnlm

parametrcm

ucb-

*+,

1u

;r,lr|kl lrlr:lll

1lro

stanoveni

mno sMuiva v uebnici.

Problmem

pii

$* v*rrl

lrlltrllrl rrlzsahu

je

to,

jakou jednotku

m entzvoli abychom mohli

*

& },rtlvl

ttr*lvu v ut:bnici ziskat hodnovrn kvantitativni

daje.

Optimni

sta-

rl

lltltrl xtvl

uiva by

bylo takov,

kter

bybylo

zalo eno

na

mieni

mno sM

f

+trn,,.

l

krly urit

pokusy

o

to byly

provedeny

(viz

o informanich

mode-

glriy6

ltt l'cha,

1984 b,

],987),

nedospo

se r,atim v

tomto

smru k

prak-

tl

|lllkr

rvrltt:l

nlim mlrm.

Ng

zklnrl

publikovanfch

vfzkumnfch

praci

lze doporuit nsledujici

f|tsrllY

lllt,tl{:

=

d}rlvi

rrlzgah

uebnic mtenf

potem

stran

i

lHntl

rrleut l

uebnic a

jejich

strukturnich slo ek

=

rh

vr-rlllnlho

textu uebnicven k

asovfm sekrlm

vfuky

Iylrl zllflsoby

mfeni

nyni popi eme

z

hlediska

praktickho

pouiti

a s

uve-

lrFk

l

e

ry'ch

v/zkumnfch nlle.

(a) Crlkodrozsah

uebnic

mIenlpotem

stan

lg,

|rl

ttrjjednodu i

pfisob

kvantitativniho

zji tni rozsahu uebnic, av ak

ht,rrllf.

Stanovuje

se

poet

stran

ptipadajici

na

uri tmata

i

lekce

nt:bo

na

celou uebnici. Neberou se na zfetel

rozdilnosti ve formtu

,

(knlh

i

se itt),velikost

pisma,

ani

podil

verblni a obrazov

sloky.

byl n

jc

sle tento

ukazatel

pou ivln

napf.

v

pomech

ministerstva

i

llrlfl

1lro

autory

uebnic,

ale i

pro

vfzkumn e

Nrltl ttl

zprlsob zcela

irelevantni,

jak

ilustruje

tento

jednoduchf

pfiklad

ze

llrlvfch eskfch uebnic djepisu

pro

zkladni

kolu.

Jde

o dv

paralelni

,e,

klt:r

jsou

co do

pokryho mafu

shodn

(tj.

obdobi nejnovj ich

djin):

l|tlebnicc

Ddjiny

moderni

doby,

3.

dtl, 1945

-

1991

(Forfuna,

1997) m cel-

ffl llran;

uebnice

DjePis,

Noa doba,4. dil, 1945

-

1989

@rce,

1995)

m

ll{l stran, tedy tmt

o 100 %

v i

rozs. Ob

jsou

ptitom

zkonstru-

na

zklad tho

vzdlvaciho

programu

(resp.

osnov).

-

Co v ak

o

rrlznahy

uebnic

implikuji

pro

redln

vyrrovni

djepisu?

Jak

se s

tmito

uhv

hr'

rtlzsahy

vyrovnvaji ci

a

uitel,

kteii

dan uebnice

pouivaji?

51

P ikl,aful

ablikace:

l&,hltl

zJl

ln{

Jc

1latrn,


26/71

G.

M.

Donskoj

(1977)

vyhodnocoval

nkdej i

usk uebnice

z

rozsu

(potu

stran),

ktert'

je

vnovn

uritfm tematickfm

celkm.

V

tw.

ubatel

towommosti

tozg.bu

uiva

(]?O.Ywoit vi

se takto:

V

uebnici

je

zji tovn

rozsah

nejv iho

a

nejmen iho

tmatu uiva

potu

stran) a

jejich

podfl

tvoti hodnotu

(M).

Za

ptimienf

se

pova uje

rozsah

preznntace

uiva,

jeho

(M)

nabfv,

hodnot

v mezich 1,5

-

2,0.

V

hodnoty

svdi

o

nerowomrnosti

v

"dvkovni

uiva", tj.

v

jednotlivfch

ttntt:ch

ucbnice, co

m:8L e

zprisobovat

pteti enost

krl uivem

(v

rtlzrdhlfch

tmatech).

l)lt:llrl, r:

Jtlt:

tl

1tomrn

hrubf

ukazatel

rozsahu,

je

pou ivn

i v

Zji toval

celkovou

plochu

uebnic,

pmrnou

plochu ptipadajici

na 1

uebnice,

pomr

vy it

a

nevyrr it

plochy

v uebnicich

aj. 7Ae uvedeme

Wahly

(1983,

s. 28) nkter zji tni:

Plocha

sttlkfilml

slohk

vuebniclch rempisu

(Podil

a % z

uyu it

Plochy)

aebn ce

ss

NDR

BLR

l11,1}7

t:),

;c

r0zt

ttnntl rtlflcktujicl

obsah djepisnho

uiva

v

uebnicich

rrvrrJ{

1xxllt:

1xtu

stran.

K tlnll,llttt tllu

(mlcnl

rozsahu

uiva

v

uebnicich)

jsou

v ak

tld.klcr

cxaktnJ i

mIry

(viz

nle).

(b)

Plo n5r

romh uebnlc

a

Jejich

stttkfunlch

slohk

I)fi

tomto zprlsobu mteni

rozsahu uebnice

se

zji fuje

velikost

plochy

(v

cmz),

kter

na

jednotlivfch

str nkch

uebnice

pfipad

na

verblni

ku

a na

neverb lnl

(obrazovou) sloku.

Stejnfm

zprlsobem

lze mtit velikost

jinfch

struktrrrnich komponentt uebnice,

pokud

to m

njakf u itenf

smysl.

P {klafu ablikace:

Techniku mfeni

plo nho

rozsahu

uebnic vypracoval

A Wahla

v

rav

a

popsal

ji

ve sv kruz,e

Strukturni

do ky uebnic

geografia

(1983).

T,

nrllrllll.

Na1ll.

v

1lrt{t:ktu

liurollean Dimension

ln

History Tebooks, kter

rrnllzr{e

v tlcrlr kfclr ztltlllt:h

llarty

livropy

(za

eskou republiku

viz Pruc

aplikoval

pli

mleni

plo nho

rozsahu

30 uebnic

zempisu, vlastivdy

a

p

pisu

zavedenfch

v

tehdej im

eskoslovensku, Polsku,

NDR, Bulharsku

a v

=

krr

lly|y

vyllnvt,ny

n


27/71

Z

pfislu nfch

zji tni shrnujeme:

0r0

2.

pmm rczh

texfu

pftpadajlcl

na

7

tytlovacl hodinu

(

3.

ptlstck (resp.

snlhnl)

lozghu

wrMlnlho texfil v uebaiclch

jedno.

fliulch

po

sob

ndsledujlclch

ronlk

koly

Z)

K aplikaci tto techn byly

vypracov ny

podrobn

instrukce

(v

Pcha,

1984 a, 1988, 1989

a).

Zde

uvedeme nkter

zji tni

(v

podrobn,

datatamt ).

o

Mfeni

rozsahu verblni slo ky

bylo

provedeno

u

vtce

ne 60

uebnic

zi]rdad-

ni

a

sttedni

kolypou ivanfch

v 80.

letech.

Byla pfitom

ovtovna hypotza

HYP

(1):

Rozsah uiaa

(aerbni

sloky

teD

u

uebnicich

je

P imo

mrn

akoumu stuPni k. Platitedy, e

(a)

tm

uy i

e

ronik

koly,

tim

at i

e

rozsah

uiua u uebnicich,

@

P {stky

u rozsahu

uiaa

u uebnicich

od niXich

ronikd

koly,

resP. mezi

jednotliulmi

stuPni koly,

jsou

roanomnt.

-

V uebnicich

pro

zkladni i stfedni koly

gymnium

a SOI

byly

shle.:

dny

signifikantni

nerovnomrnosti

piedev im

v hodnoch

(II),

a to

jak

mezi

ptedm,

tak v uebnicich

tho

pfedmtu.

Napt. v 7. roniku mla

Chemie H

=

389,

v

uebnici Fyzika H

=

607,

tak e ve vyrrovni

ziky

mli ci

v

pmru

na

1

vyuovaci

hodinu

nemrn

i i

ozsah uiva

ne ve

chemie.

-

Tak

ptistky

v rozsahu uiva

(

mezi

uebnicemi

po

sob

nsledu.

jicich

ronikrl byly

znan nerovnomrn. V

jednotlivfch

uebnicich

hodnotv mezich

1

%

-

46

%.

Napf.

vuebnici

Djepis 6

vzrosfl

rozsah texhr

o 46

%

oproti

uebnici

ptedchoziho

roniku,

kdeto v

uebnici Ptirodopis 8 se zvf il

en

-

Celkov

bylo

statistickou analfzou vfsledkt

prok no,

e horel.ace

me,

jednotlialmi

rohiky

koly

a

rozsahem uerbniho

teu

uebnic

byln dosti nizk:

Korelani koeficient

(Pearson)

dnil

r

=

0, 5004 a

IIYP

(D

se

acelku

nePoturdila.

Jin}tmi

slovy Rozs verbniho texhr v analyzovanfch uebnicich

nebyl

koordi

novAn

a autoti

uebnic

zfiejm

nebrali

ptili

na

zfetel

asov a

jin

podminky

ren vYu

je

se

my

projevit

i v

parametrech

rozsahu uebnic.

o

Mfeni s touto technikou byla

provedena

tadou dal ich

pracovnikt,

zejmna

na

uebnicich

pro

odborn

ptedm

stfednich kol

v

Prrlcha,

1989 a). Nej-

rozshleji a

s uritou inovaci aplikoval

futo

techniku

M. Pluskal

(1996

a, b).

Tento autor mfil

parametry

rozsu eskfch

uebnic zempisu

pro

zkladni

kolu

vhistorickm aspektrr

(uebnice

od r. 1954

o

souasn) a speciln

z hlediska rovnomrnosti

pokryti

tmat zempisnho uiva,

54

i

slnlhy

jailnotlialch

tmat

uehnice,

kter

m e

k

hlediska

mno tu{

idhin

urit

Potl eP

uent.

Problmy mohou

uzniknout

jak

huan-

p allan{u,

tah i neuytt en m k,"

(Pluskal,

1996

a, s. 95)

+

li

t'trrrknl

(l0lxi

a)

mfil

parametry

rozsahu tak

u novjch

uebnlc

pnl

rklrrrln{ kolu,

a to rrydanlrch v letech 1989

-

1995 v z-

vlch

(Fortrrna,

Kratta,

SPI$.

Zjisti,

e

hodno

(M)

a

GI)

rllllluJi v t .chucbnicich,

kde

se nerespektuje skutenost, e uebni

llrrji

Akrllrtt zkracovat

asovou

dotaci

pro

zempis

ze dvou na

jednu

$ltr

,

Nrrllt.

1lrrirnrnf

rozsah texhr na

1 vyrovaci hodinu se

pak

mtr e

frl

rxl

ll

:4(i2

gl


28/71

problm

obti nosti

uiva

ptetrvv

v didaktick

teorii

jako

jeden

z

nejv/-

znamnj ich

j

po

desetileti.

Tento

problm

se

zkoum

z

hlediska

,piisfupnosd.

la99essibili),

"pochopitelnosti

i

srozumitelnost '

(comprehenstlttq

u8iva

a;.

StCle

nevYteeno

zrtstv

stanoveni

vhodnho

stupn

obtinosti

uiva

prezento-

vanho

krlm

uritho

vkrr

neio

uritfch

schopnosti.

To

se

promita

d

praktic-

ch

poti i

pfi

vymezovni

,zkladruho",

,kmeovho'.,

,podstatnho.'

i

"mini-

niho"

uiva.

ve

vfzkumu

uebnic

se tento

problm jevi

jako o

stanoveni

stupn

obt-

nosti,

resP.

sloitosti

texhr

prezentovanho

v

uebnici.

Co

to

vlastn

obtinost

texfu je?

r

DEF

(9):

Obtinost

je

souhrn

takoulch

ulastnosti

teu,

Her

existuji

objektiun

a

ktermholi

tu

a

a

procesu

uent

maji

aliu

na

percepci,

chpni

a

zpiacouni

toa

informace

uicim

se

subjektem.

obtnost

textll_

(te

dlfrcukg

je

tedy

objektivru

fenomn

a

jako

takovf

jej

lze

v

principu

identifikova

mti

popsa

aniymvata

vyhodnocovat

exaktnimi

procedurami.g

Tedy

vych zise

z

predpokl,u,

"

(a)

kte$koli

text

m

uritou

rove

obti nosti,

fudl

ji

m i

kterykoliv

text

uebnice

nebo

jinf

didaktickf

text

(b)

U

didakticch

textfi

-

narozdnnapt.

od

textfr

beletristickfch

i

urna-

listickfch

-

vstupuje do hry je tdal i

pfedpkhd,

tj.

e

urirove

obti nosti

t9xtu

mt e

bft

pro

osvojovni

informaci

z nj

vho n

i

optimdtnl,

kdeto

rove

obt nosti

textu

mfi e

toto

uenr

znesadovat

neb

dokonc

e zrela

zne-

mo ovaL

Je

napt.

evidentni,

n

ci

5.

roniku

kJadnl

koly

se

sotva

nco

naui

z

uebnic

pro

8.

ronik,

proto e

rove

obti losti

tchto

textrl

to kfim

znemouje.

Hlavnlm problmem

v

tto

oblasti

je:

co

frsobtale

utltou

ruue

obtlhostl

texfu?

I{tE

vlasfuosfr

texft,

ii

o*uadP

jak

Wo

vlasfuostl

k an tiftkoua

t,

a

by

fuIy

mlrhln

?

K tomuto problmu

se_e

spousta

vlrzkumnfch

analfz.

Blbllografie

praci

p9blikovanfch

o

obti nosti

(i

tivosti)

textt

obsahujl

stovky

utulri

(viz

napt.

Klare,

7964,

1975;

Bamberger, Vanecek,

19s8).

Souhrnn

"no,

tyto

anal r

ptol


29/71

ukilrlllo

se,

e

lze

s

jeho

pomoci

hodnotit

i tex

uebnic: Takov uebnice,

je

pou lvaly

spl e lova s vysokou frekvenci

Wskyfu

v anglitin, se

jey jako

snadnj {

pro

ky ne uebnice

pou ivajici

mlo frekventovan

(a

tedy

mo

znm) slova.

Vedle

frekvence slov se zaaly

objevovat

i

jin

faktory zprlsobujici

obt-

nost texfu,

a

to

jak

faktory

lexiklni

(napt.

slova s abstraktnim vfznamem), tak

syntaktick

(napt.

dlka i

slo itost vt).

S vyu itim tchto

poznatkrl

byly kon-

struovny a

publikov{ny

etn m umo ujici kvantitativni

stanoveni

stupn

obti nosti

texhr. Uvedeme nkter vfznamn

ptiHady

.

Fleschor a

mila

obti nosti

textrr

Amerian F. R. Flesch

(1948)

zkonstruoval mlru, kter

polo ila

Hady

pro

pedagogick

aplikace v tto oblasti evaluace.

Jde

o mteni

pf{stupnosti

texhr

(RE) pro

subjek s

uritou vzdlanostni

rovnl, kter se

provdi

takto:

1. Vyber systematic

(podle

zadanlrch

lnstrukcf)

vrnr o rozsahu 100

slov z textu,

jeho

obtl nost se

m hodnotlt.

2.

Zjistlpoet slabik

v

ka dm

100 slov

G

L),

3. Vypoti

pr&mrnou

dku vt

v

pofu

olov

(.

\41;.

4. Dosad

zji tn hodno do

vzorce

RE

=

206,853

-

0,846

L.

1,015 WL

Obtf nost, resp.

snadnost texhr (RE)

nabS

hodnot

v

mezlch

0

(minimni

obtl nost)

a 100

(maximlni

obti nost).

Konktnl

tgxty mll url$

poet

bodri

nr

tio

kdle,

ptiem

k Fleschov

kCle

e

pf{ft

nr vdlrnoetnl rove,

kterou

mu6{ mit

ten,

kdo

ptislu nfm

texhlm

chce rcgumAt

Nrpf,

|erdl e

pro

uritf

text

byl

tl

tna

obtinost

RE

=

60 bodrl,

pak

c koiltrfrlp,

l

(a)

k

pochopeni

tohoto textu

je

zapofiebl

Tldilrd

T rcnrhu mlnimln

8

ronikrl

(Wk

se

koly

U

A)

(b)danlt

text bude snadnf k

poroarmd

pm

fult r

vylrl

vzdlanostni

rovni.

Fleschova

mira zaih jilaru

vfvoJe

bcnfr

lb lKffi k

pedagogtckmu

vyuild

mfeni

obtinosti

texttl. Cflem

le

qmfit

lkdly,

podle

nlch by urlt

zji tn

obtirost

kterhokoll

poruvndna s

tim,

pro

lfrer'

rcnlk

kolyje

uritf

stupe

nl e

o

Bjrns-

onov

kdle

pro

vdsk koly),

Na

obdobnm

principu

jako

&

|ln

tech-

Polsklt odbornlk

W, Pisarek

(1971)

vyvlnul a

upllkovnl

Jedrru

z

lrel|F(lu}

rltl lchechnik

pro

mfeni

obtl nosti

texfu.

Tato mlrn

urend

pro

polak

t lxty

Jr,

npllkovateln i na tex esk a

jin,

Obtl nost

(stupc

srozurnlLelnoatl) textu

ae

vypoltdv

podle

vzorce

-_

T

(s)

+T

(w)

,-

2

kde T(s)

=

prfimrr

dlka

vt

v

pofu

slov,

T(w)

=

procentulni

poet

tn, ohti nlchra

v celkovm

pofu

slov ve

vzorku

z

textu

(za obti n

vlrazy

se povafuji slova,

kter

maji v

kladnim

tvaru

cllku 4

nebo

vice slabiD.

Aplikace

Pisarekovy m

je

pomrn

snadn a

rychl,

tex se vyhodno-

cuji

podle piipojen

ky. Validita m

je

ak nizk, mli

se

tot

jen

dv

cha-

rakteristiky

textu.

Na

tex eskfch

uebnic

nebyla

tato

mira

aplikovna.

.

Mistdkova

mlra

rozttmitelnosti

texhr

Slovens

lingvista

J.

Mistrik

(1969)

ptispl

k mteni

objektivnich

vlasL

nosti

texhr uebnic touto oginlni,mirou

srozumitelnosti"

(R):

R=50

id

Shrpe srozumitelnosti

se

vypoitv

z

reprezentativtlfrto

vzorku texhr,

a

to

na

zklad

tli

charakteristik:

tg

=

pmrn

dlka vt

(e

charaktestikou

sloitosti

vyjadtovanfch my -

lenek)

5

=

pmrn

dlka

slov v

potrr

slabik

(ie

charakteristikou

terminolo-

gick

zati enosti texfu)

I

(D

=

index opakovnl slov

(e

charakteristikou

rozsu slovni zsoby

po-

ui

vtexhr; vlpoitv

se

jako

I(i)=+

n,

z nlch

nkter

byly

aplikovny l

na

Strtrn

zde

nkter

popi eme:

kde

N

=

poet

v ech exiklnich jednotek texfu,

L

= poet

znfch

lexiklnich

jednotek

Index

opakovnl slov m

vliv na obtinost

textrr: im

asji

se slova

v

texhr opakuji,

tim

niXi

je jeho

obt nosL

To

je

zvl t

Wnamn

pro

vfHadov

tex

uebnic,

v nich se asto nvtdji

nov

a nov odborn

pojm

s nimi ale

dal i

ext neoperuje

a obtnost

texhr

se

tim zvy uje.

Hodno

srozumitelnosti textu

(R)

se

pohybuji

meal

-

50

body

a

pro

kon-

krtni

teffy mohou

bft

porovnvny

se kou:Tex

s nejni i btinostt

majl

hodnoty

40

-

50

bodfi,

texty

s

nejvy ibtinostr

(na

hranicich

srozumitelnosff)

maji0-10bodfi.

58

uebnic.

59

p iklal

ablihact:

-

Napf. BJrnssonova

(1968)

mlra IJX,

Je

byla

vyvlnula

pxl

analfly

lv&l.


30/71

tex

Ddtsk

literatura

M.

Luke ov,

I ni ka

pro

Lucinku

B. Riha,

Dtsk

encyklopedie

E. Storch,

Hrdina

Nik

A Branald,

Ddeek automobil

J.

Matan,

Na i

brouci

Uebnice

kladni

holy

Djepis

5

Zempis 5

Djepis

6

Zempis

6

vjlsoko kolsk

studijnt t

uty

skripta

monografick

prce

zce specializovan

vdeck

stat

Mistrikova

mira

byla

aplikovna

na tex

nkterjch

uebnic

pro

zkladnl

kolu

pou ivan

v 80.

letech

(Prucha,

1989

a), na vysoko kolsk

studiini texty

(Petfkov,

1985) a

na tex

literatury

pro

dti

(Smetek,

7973),

Z

porovnni

pti-

slu nfch

dat vyplfvaji

ptekvapiv

poznat,jak

dokld

nsledujici

tabulka:

sruPE

sRozUMITELNosTI

TD(Tti

24,9

27,8

27,4

24,3

Jak

je

patrno,

srozumitelnost

textt

analyzovanfch

uebnlc kladni

koly

byla mnohem

niXi

(pmrn

R

=

26,1) ne

srozumltelnost

textrl

przy (vetn

populrn

naunfch

knih)

pro

dti tho

vku

(prmrn

R

=

36,2),To znamen,

e

autoi

iteratury

Pro

mlde resPehtuji

mnohem

citliaili

mobtosti dti

recipouat

a

zpracoaaat

te

ne auto

uebnic. souasn

Je

padn,

e sfupnm

srozumi-

telnosti

(R)

se texuebnicvlce

bl lvysoko kolskfm

cxttm ne

textfim

dtsk

literafury

uvidime

je

ozdji,

e v

danm

srovnnl

to nenl

podobnost

nhod-

n a tfkajici

se

jen

uebnic

zahrnutlrch

vtabulce,

nfbr

to

odr i

obecnj i sifiraci

Na

podobnm

principu

jako

ptedchod

m

obtfinostl

(srozumitelnosti)

textu

jsou

zalo eny

etn

dal l:

60

skfch uebnic,

ale

pfi

aplikaci

na

esk ucbnlce

(l'lrlnk rl,

lt'{Il

a) ee

ltellrtlkd

zala

jejl

validita.

-

Mikkova

(1981)

mira zohledujlcl

teoru:tickou


31/71

Po

shromdni

a

vyhodnoceni

uritho

pofu

evaluanich

technik

publi_

kovanfch

v

zahranii

byla

nakonec

vybrna

miri

obtinosti,

resp.

slo itostiiextu

(TkomPlizieheit),

kterou

zkonstruovala

a

verifikovala-

neck ,

ulzkumn

pracovnice

Kiite

Nestlerov,

(7976,1g82,

aj.).

Tuto

miru

jsme

jednak

mo ifikovali

pro

aplikaci

na esk

uebnice

(Pr&cha,

1984 a,

b,

19{i5,

19b7,

1989

a),

jednak

byla

pozdji

zdokonalena

inovaci,

kterou

provedl'M.

Pluskal

(1ob6

a,

b).'i]ud"*.

ji

zkrcen

navatmira

(T).

objasnime

nejdti_ve

konstrukci

miry

(T)

a

ptislu nou

evaluani proceduru

a

potom uvedeme hlavni

poznat

z

provedenfchiplikaci:

Mlra

(f)

je

urena

k

zji to\rlnf

ob'' n656

textfr

uebni

c,

a ta

piede-

lm

pro

prezentaci

uir a

ve

vl Hadovm

textrr

(mri e

bft

ov em

pou ita

i

ryro

kterkoliv

jin

t9").

Sfupe

obtnosti

se

vlpoitv

)e

vzork

textu,

vYbiranfch

Podle

standardnich

instrukci,

Instrukce,

vietn

definov ni

ednotek

mtenf,

jsou

vzhledem

k

sv

dlce

uvedeny

v

Pifloze

L

V

souasnm

tvaru

m

mira

(I)

tento

vfpotov

vzorec:

T=

T(s)

+T(p),

kde

T(s)

=

syntaktick

obti nost,

T(p)

=

smantick

obti nos

kter se qpo_

itrivaji

podle vzorcrl

T(s)

=

0,1

,

V,

U

T(p)

=

100,H.

ye

vzorci

pro

syntaktickou

obtrnost

znamen4

y

=

pmrn

dlka

v

g

=

prfimrn

dlka

vtnfch

sekfi

(predikativnich

propozici_

Vc

v7orci pro

smantickou

obtrnost

zname

1rJ

=

poet

v ech

slov,

P

=

poet

v ech

pojmt,

P 1)

:

b n

pojmy,

P(2>

=

odborn

pjmv,

P(3)

=

faktgra_

fick

pojmy,

P(4)

=

fseln

daje,

P(5)

=

opakov&ne

pul*v.'nak

Z

znamen

suma

(souhrnnf

poet

danfch

jednotek).

Krom

toho

se

ztchto

dflich

charakterlstlk

vypollcval

l

hoefi,cienty

husto-

ty

odborn

informace

v texhr

(i,

h)

podle

specldlnlch

viorct

(z

hstrukce

v

pfi-

lozeI).

obfi nost

textu

(

mfi e

nablrvat

hodnot

v

bodovm

rotl

1

(minimni

obt rrost)

a

700

(maximni

obtl rost).

Napf.

v

uebntcleh

|io

zlklaani

kolu

se^

e_mpirick

hodno

pohybuji

v

mezich

r

.

zr

8 63,

v uebnlclch

1,

roniku

SoU

v mezich

T

=

26

a

49,

atd.

Dosud

neJrryl

l

hoctnota

't

byla

namtena

v

uebnici

lkafuk

chemie

a

biochemle,

kde

T.

7S,1

bodu.

62

uttebnlc?

Mlra

(I)

je

za|o enanapozn6nl, e

obJcktlvni

tlltl

j ttrlnl

(Hlrl llrlnl)

tlrt llltrl

l.xltt

jt,

zptlsobovna faktory

sycenfmi

zr

clv


32/71

obti no|st;;;;'

,

uebnii{ch

aii'a"'lraiku,

(b)

ny

';:;:;

il:ff

,'::n::;,Y:,

a

iiit,i-

ft

k

uii i,,,,,i.

,a

j

ed,n

otliu

lmi

,.roJ, ff.*i;;"1tiXfi,:;il,YJi{i111outoh}Totezouporzena,ukazujlnd_

P {rodoPis

6

obansk

nauka

6

P {rodoPis

7

DjePis

8

ZemPis

5

DjePis

6

ZemdPis

B

PitrodoPis

5

Fyzika

6

Djelis

5

obansk

nauka

7

Zerndpis

7

Zem,Pis

6

Chemie

7

Sfupe

obfrhosti

textu

jedaotliufch

uebnic

uebnice

(ronik)

27,3

31,o

32,4

32,5

33,1

34,1

34,5

34,6

36,9

40,4

41,3

41,8

51,5

63,7

=

celkou

stuPe

obti no i

u

uebnice

Tff

,,' #_r , ,,:: :: ::

-:

p"

i

r

1

lr2tt

p

dch

o

mu

ro

niku

;

p

o

ku

d,

?tr: i*,:':, ::::::,;i11 ?i",z,,ii, ;;;";;;;;'';:-;T,';:i:

resP.

ayuoaaci

P edmt)

zauedena

-

21,0

%

+

18,6

%

+

18,6

%

-

15,6

Vo

-

17,2%

+

53,9

7o

+33,2%

-

18,8

7o

+

55,5

%

T

Z

Z

tchto

iluskaruch

dat

je

patrn:

-

Nejvfznamnj i

jsou

diference

u

obtt nosti

uebnic

tho

p edmtu

mezi

po

o b

d

n

sl

e

dujt

ci

m

i

ro

ln

i

2

:

N"

j"anJ

J.#

a;

;11'

i"

rr rzvf

ni

o

b.

i nosti

oproti

ptedchozim"

.9""i,ipr.

"

55-%

";ffi;i;,npis

6),

na

ruh stran

se

nrojev113|

op"o}';.h;;,

q.

nettere

";;;;;

prezentovaly

ve

y im

oniku

text

s..ni i

"itzr.ti"./;;;i*

;#.,ffi

'(napi.

uebnice

tirodopis

6,

kde

obtnost

t

"fu

j;;;

rrlixt""fi;i;d;;;il;

ronr|ku,

apod.).

-Yfznamn

bvl{

take

diference

mezi

uabaicami

pro

zkladni

kolu

a

ueb_

Trtr; :{-:r:W ,'

o

tn

n

;;;

l.

ro

at

s

i,

ffi;

uebnice

pro

ne uebnic;d;"fr:,';:,{"1PnHli,,n;l:*niml;**$*

obtnosti

uebnic

mezi

stupni

ik;il;;;aq|e

ndsledujlci

tabulka:

64

u llttit:c u rontku

PmrnT

pmrn

Z

|u

lt411_ ho 2)

ro. ZS

nll. Z

ro. Z

nl, Z

,

ft

/

,l

l

l

31,6

33,2

39,5

36,6

+

9,3

o/o

+

4,9

o/o

+

7B,9 Vo

-

7,3

o/o

ru. SOU

ro. Gymnzia

39,3

40,6

+

7,5

o/o

*

+

70,9

%*

*

Hodnotaz

e

vyjadtuje zmnu

oproti

poslednlmu

pledchozlmu

ronlku,

tj.

8. ronlku

z .

Celkov

bylo

nutno

ve

vztahu

k vf euveden

hypotze

HYP 2

(a,

b)

kons-

lnlrlvat,

e ata hypot za

pro

analyzovan uebnice

neplati:

Obfi nost

texhr

ucbnic

nebyla mnr

vkovmu sfirpni

AKt anezry or ala

e

rormomr-

lt

od

ni ich

onllrfr,

resp. shrpfr koly,

k

w rm.

o

bylo

prok n no

l

1rrxlrobnj i

statistickou

anallzouvahi

mezi hodnotami

T

T(s), T(p)

a roni-

ky zkladni

koly

korc]ace

rnezi T a ronikem

koly:

horelace

mezi T(P a ronikem:

horclace mezi Tk)

a

ronikem:

r

=

0,30

(Pearsonu

test korelace)

r

=

0,37

r

=

0,70

Ztchto korelaci vyplfv, e

pouze

faktor

syntaktick

obti nosti

v

textech

ttt(r:bnic

byl

ve vfznamnj i

vislosti

na roniku

Hadni

koly.

Av ak

elkov

rlllli nost

T a

smantick

obt nost T(p)

mla

jen

slabou

korelaci

s ronikem

Akrlly.

Jinfmi

slovy

-

obt nost

utu

uebnic

nebyla at inou

u

uebnicich reguloa-

nu

Psychodidaktickjmi

Po adaaky

na

P im enost

Prezentace

uiaa

Podle

ukoulch

lulfinosti

h.

Tb

bylo

jist

van

zji nl

ohledem na

praxi

tvorby

uebnic.

Mira

T

lrltl umouje odhalit

pfiiny

extrmn

vysok

nebo nepfimten

obti nosti

lrxtu

uebnic. Ukazuje

se,

e

ut in

iPad

tkui tfio

P iiny

ae

fahtoru

s-

mantick

obti nost,

resp.

v

jeho

dilich

parametrech,

jak

o tom

svdi hodnoty

krxlficientrl

husto

odborn

informace

i

Wslrytu

faktografickfch

pojmtl

(viz

hrlnkrtni

hodno in Pcha,

1985,

1987, 1989

a).

Jen

vfiimen zprisobuje

ne-

1lllmfenou obti nost samotn$

syntaktickf

faktor.

Jinak

teeno

-

autoi

uebnic

majt

citliuo

spi e

pro

formlni

kyntaktickou)

strnku tutu

rc

Pro

kualitatiani

kCmantickou)

strnku

tutu

ayta enho

Pro

hy.

r

Mira

T

byla

aplikovna

fadou

dal ich odbornik&

ln

zn

esk a

slovensk

uebnice.

o zejmna

o

uebnice

z, kJadni kolypro

hemii

(Banyt,

1988)

a

pti-

rodopis

(Hornik,

1993),

uebnice

matematikya

chemie

pro

gymnia

(Rtpkov

1985; Smik,

Ganajov, 1987),

uebnice rfiznfch

ptedmtrl

pro

stledni

odborn

uili t

vanda

a kol., 1985),

vysoko kolsk

uebnice

pro

lkafuk

fakulty

(Mare ,

1987)

a

pro

pfirodovdeck

fakul

(Pluskal,

1992)

a

mnoh dal i.

Vna

tchto

zji tni

prokazovala

stejny

fenomn:

lJebnttx:

rlt\kk:qich

ptedmtu

pro

Hadni

koly

byly svfm

stupnm

obti nosti

na

trovni

tc;xtfi ueb-

'lilnkl

1lliklatl

zdrtlvc

llustrujr:,

1lrrl

ne v ltllrltlr.lt

;lrttlttlt,{

lrr{t-y

{'l)

uh

llitl,


33/71

ljc

pro

sttedni

koly

a

bli ily

se

dokonce

i

k

textrim

vysoko kolskfch

uebnic.

vyplfv

to

napi.

ze srovnni

dat

tfkajicich

se

husto

odborn

irmace

(vy-

jadfovan

dvma

koeficienty)

jednak

v

uebnicich

8.

roniku

zkladni

koiy

(P_r&cha,

1985,

1987),

jednak

v

uebnicich

pro

sfuden

lkaisk

fakul

(tvlarei

1987)

-

viz

nsledujici

tabulka:

Ilustota

odboln

infotmace

v

textech

uebnic

h,oefi.cient

(i)

h,oeficient

(h)

tuty

uebnic

B. ro.

Z

furty

uebnic

lka sk

fakulty

29,2

-

44,1

B,0

-

37,1

33,5

-

82,9

23,9

-

81,8

h,oeficient

(i)

aiad uie

procentuni

podil

odbornlch

pojm

u

celkoam

potu

slou,

koeficient

(D

ayjad uie

procentudlni

podit

oornlch

pojn

u

celkoum

potu

poyn

.

ptednostr

miry

(T)

je

to,

e

umo uje

ptesn

identifikovat

droje

obtlhosti

texfu

v konkrtnich

uebnicich.

Timto

zprlsobem

lze

dospivat

ke

korekcim

tch

parametru

uebnic,

jejich

tex

jsou

z njakho

drlvodu

neptimten

obtj n,

pro

ilustraci

uvedeme

porovnni

dvou

uebnic

z

8. roniku

Hadni

koly,

ejich

celkov

obtnost

byla

tmi

toton ,,

av ak

eji

zdroje

byly

velmi

odli n:

Zdlole

oblllosti

texttt

duou

uebnic

TTp7

obansk

nauka

8

Pi{rodoPis

8

35,2

35,6

17,4

24,1

77,8

11,5

16,1

11,0

,.

Jj"

z tabulky

patrno,

dv

porovnvan

uebnice

maji

stejnf

sfupe

ob-

ti nosti

(,

av ak

ejim

zdrojem

je

v

uebnici

piirodopisu

vysok

smantick

obtinost

(),

kdeto

v

uebnici

obansk

nauk};e

to

vysok-syntaktick

obt -

1o_st

(T ),

a ta

opt

vzruk

nemrn

vysokou

hodnotou prfimrn

dl

v

N).

z toho

vyplfv,

e korekce

texhr

uebnice ptrrodopisu musi

blt

zarrtiena

na

sneni husto

odborn

informace

v texfu,

kdetn

korekce

textu

druh

ueb-

nice

musi

smtovat

k snieni

syntaktick

slo itosti

vLll

11

Uveden

nl

ezy

o

rollech

v

smarrtick

obtjnosti

a

syntaktick

obtJnosti

v

obou

uebniclch

ne-

jsou

nhodn.

U

pfed

le

do azoval

slovensklt

lingvista

J.

Frndra

(1981),

ev

odbornfch

textech

t :Ttr'

sou

i

uebnice)

vzrrik

kompenzanl

va

mezi

syntaktickou

a smantickou

qexuln9

slozKou:

Utm vlce

jsou

texty

nasyceny lexik ln

odbornou

terminologil,

dm vlce

zjednodu ujl

syn-

tarr,

abY se

zajistila

srozumitelnost

na

stran

recipienta

-

a

naopak

,

rvim

slo tyih

syntaktikfch

konstrulcl

vYduje

odlehenl

lekClnl

sloky.

Ifiy

ale

napf. ettera

ucerne

syfl

vydanr

iext

terminologil

a

rov

pou Iv

slotou

synta&

rozumitelnost

texm rapidn

kl.

66

1rfirrxlrlvrlnfch

ptcdmtr1 (tyziky,chernit:,

1ll1rrltlrl1llrru

ltJ,), llr. l tkl, rrr.1.1llt|r-r.

1lftrl

lrl,lri

lxlva ovan;ich

ra

rclativn snarln

(obirIlskt',

vy't:Itrlvy,

lttltlr:ltttl

vyr.lt,rvy,

ll ,,|r,llistl

aj.).Je

to

vt inou

proto,

e autoti

u


34/71

uebnicich,

'

Pluskal

(1996

a) analyzova|souasn

a historick

uebnice

vlastivdy

a

z,em-

pisu

pro

Hadni

kolu

a

pro

tlet

gymnzium.

pou il

pfitom

modifikova-

nou

miru

(T),

tj. roz ifenou

o

mteni

kategorie

P(4) -

numerick

daje

v te

uebnic,

a

kategorii

P(5)

-

opakujici

se

pojy.

Souasn

z.avedlroz iilni

pofu

vz,orki

z

tell

analyzovan

uebnice,

a

to

10

vzorkio

rozsu

200 slov.

Tim

se

dospo

k

ptesnni

mten1

nebot

v i

poet

vzorkfi

lpe

vyrovn v,

n -

hodn

vl

vfb1

ne ,je

tomu

u

ptivodnr

i.y

rD

pracujici jen

s 5 vzorky

(v instrukce

v

Plfloze

[).

Pti

anal ch

esch

uebnic

vydanfch po

roce

1990 vstupuje

na

scnu

novf

faktor,

s

kterfm

dfiv,e

nebylo

nutno

poitat:

Dnes

jsou

vydvy

alternativni

unice,

tj:

plo

pfedmt

a

ronik

piodukuji

uebnice

,trie

nunudatelstvi

a.zni

altoii

Je

tedy

nutno

zabfvat

se

i

v jemnfm

srovnvnim

alternativnich

uebnic.

podivejme

se

na

parametry

nkter h

altrnativnich

uebnic

na

klad

podrobnfch

dat

M. Pluskala

(1996

a).

obdhost

texfu

uebaic

vlastidy

rydanlch

po

roce

1gg2

uebnice

nakladatelstui

T

T

Tp

Wastiada Pro

4. ronik

Z

Wastiada

Pro

4.

rontk

Wastiudda

Pro

4. ronik

Wastiudda

Pro

4.

ronik

obecn

koly

wastiada

Na e

ulast

Wastiuda

Putouni

Po

esk

rePubtice

Wastiuda

Putouni

Po

EaroP

Wastiuda

Pro

5. ronik

Founa,1992

39,5

Prodos,

1993

33,9

Prce,

1994

32,2

PoI,1993

28,4

Alter,

1995

37,4

Alter,1995

40,0

Alter,

1996

41,6

Prce,

1995

39,0

9,9

7,4

10,3

9,0

9,7

9,1

7,1

I0,2

29,5

26,4

21,9

19,4

28,3

30,8

34,5

28,B

Pozn.:

Uebnice,

u

nich

nent

uuede\

rontk

hol11,

mohou

bjt

pou Iun1

ue

4.

-

5. ron{ku,

kd,e

je

pedmt

"alastiada'

zaueden

podle

uebn{ho

plnu.

v

tto

tabulce

se odr eji

nkter

drile it

vlastnosti

novfch

uebnic:

(1)

Akoftvjsou

uveden

uebalce

uteayprc

stefuou

populaci

kfr

(.

pftblih

ve

kl

1o

a

11

let),

odlt ufl

se uy aa-supi a

obllosti

texfu

podle

toho,

ue

ktem

naHadatclstvt

Jsou

u dday.

Bxtremne

vysokou

obtinost

maji

zejmna

uebnice

z

nakladatelstvl

Alier

a

Fortuna.

M.

pluskal

(1996

a, s.

37-38)

k

tomu

konstafuje,

e

tmlto

extrmnimi

hodnotami

se

dan

u9 .nic9

dosi

na

rove

uebnic

zempisu

pro

8.

ronik,

y

p.o

vgrazie

vy i

kovou

skupinu

k&.

68

r lvnf

ncni

adckvln|.

Iak

ale

Pom ouat

adckudtnost

terli

ufahslr

u

utlthu

h

ktlgnitiuni

kapacit dk

uritho

uku

(resP.

ronthl

hnP?

Standardizovan

normy

stanovujici

stupc

obtintlsti

tt:xtt

tltlllttlt:

u lttiti

ttrjsou

vypracovny.

Neni

znlmo,jak

mno stvl a

jakf

charaktcr

ut:bnich lllfrlr-

trritt:l

jsou

ci

ritho

vku schopni

percipovat

a

racovlvat.

Pro

praktickt

rir:ly

jsme

zkonstruovali

prozatimni

normy

jako to

doporuen

mam Inl

horlno

(T)

v

uebnicich

pro

jednofli

rcnllg

Hadni koly

Pcha,

l

1)fi9 a) ,

Pro

4. ronik

je

doporuena

maximdlni

hodnota

T

=

22

bodi

a

pro

5.

ro-

rrik

't.

=

24 bodri,

kter by

nemy

uebnice

pro

rto

roniky

vfraznji

pfekraovat.

Ve

srovnni

s tim je

patrn,

e

-

s

vfiimkou

uebnice vlastivdy

z

nailada,

lr.lstvi

Port l

(T

=

28),

je

se doporu en

hodnot

bl i

-

v echnyanalyzovan

tltltlbnice

vlastivdy

vysoce

ptekrauji

optimilni

sfupe

obtirosti

textu, A

stejn

trrk

jc

ziejm,

,e

ve v ech

chto

pfipadech

je

to v

dtsledku

smantickho

fak-

lrlru:

Jak

konstatuje

i Pluskal

(1996

a),

rto

uebnice

jsou

piesyceny

odbornfmi

lr

faktografickfmi

pojmy,

im nemrn

vzr&st

hustota

odborn informace

v

tex-

lt:ch.

Doporuuje

se

proto

sruit smantickou

zatienos|

tj, redukovat

mno sM

rlrlbornfch

a faktografickfch

pojmti.

Jednodu e

teeno:

P

Produkount

tchto

ue)lnic

je

nutno

mit

stIe

P el,

oma

dti

s

jeiich

akou

omezutou hngnitian{

kaPaou.

Zji tni

M. Pluskala

(1996

a)

o

neptimfen

vysokm

stupni obtinosti

lt:xtu

uebnic

se netfkaji

jen

uvedenfch

uebnic

vlastivdy

pro

4.

-

5. ronik,

ale

litk u ebnic

zempisu

pro

5.

-

8. ronik

Hadni koly.

Pti

anallze

17

uebnic

vydanfch

v

letech

1992

- 1995

bylo

shledno,

e

mnoh

uebnice

z

znlch

na,

kladatelsM

vykazli opt

stejnf nedostatek

Nepfimien

vysok$

sfupe obt-

lttlsti texhl,

a to

v inou

v drisledku

smantick

ratienostl

textu

odbornfmi

r faktografickfmi

pojmy,

jen

vfjimen

v

dtsledku syntaktickho

faktoru.

Tak

napf.

uebnice

Lid

a

jeji,ch

sat

,7.

ronih

(Prospektrum,

1994)

m

'|'=

45,1

bodu,

ZemPis

8

Pro

8.

roniky

ZS

(Forttrna,

1994)

m T

=

46,3 bodu

atd.

Jsou

to

hodno

velmi

bl k

tm, kter

autor

zjistil

v novfch

uebnicich zem-

1lisu

pro

le

gymnilzia,

resp.

vy ioniky

viceletfch

gymnilzii,

tedy

pro

vkov

a

intelektov

odli nou

populaci

krl.

Z

tchta a dal ich

zji tni

yplYv

jednoznan:

Pli

ryMlenl

nous ch

uebnic

musl mit

autoli,

posuawtel

a

lydauatel

uebnic sIe

pled

oima

H

(s

jejich

ko

omeanou

kognitiwl

kapacitou), kte'm

Jsou

uebnice

ueny.

Texty uebnic je aufuo

ly.hodnocovat

nejen

po

snce

obgho

adellfuosti,

ale bk

z bledislra

pftsfupnosti

dan

rcunl

prcnnbce

pftslu nlch

obghtl.

Tento

ptistup

jsme

pou ili

j

dtive

(Prrlcha,

1989

c), kdy

se ze

strany

tehdej iho

schvalovatele

nov

(experimentln

uebnice

djepisu

pro

5.

ronik

po .adovalo

exaktn

vyhodnoti

zda

je

nov

uebnice

kvalierj i

ne

jin

dv

zaveden.

Dnes

se

u ns

tento

pfisfup

bohu el

neaplikuje,

ale

provdi

se na

Slovensku,

jak

vysvtlime.

'

J,

mekov

O993)

ve

Vfzkumnm

stavu_pedagogickm

v

Bratislav

vyhod_

nocovala

rukoPis

PtiPravovan

uebnice

ulu.tiue-airtunto

u

ol.,

Mastiveda

pre

3,

ro.

,

a

to

jednak

anallznu

Valldlla mlry

(T)

byla

prcMna

dma

nedvtlbltl

sl x,*lumnl.

(

|)

.|t,rlnak

psychocliclaktickfmi

cx1l


35/71

didukti.k;';;;;osti

uebnic

e

(z

v

kap.

7),jednak.analfzou

obtno ti

I)

s

pouitim

,ix.irl

p,iu"dnrho

vzorce.

Autorka

zjistila,

,e

jakv

syntaktickmrir.t,

t"t

"

-Z-""*.tm

faktoru

tato

uebnice

resPektuje

Pfislunou

vkovou

skupinu

ektl,

tak ehodnota

celkov

obhnosti

T

=

23,9

bodu

(tj.

bli ici."

t

apo-e"nZ

rr"al"'e

T

=

19,8

pro

uebnice

v

3.

roniku)

c9 t-o*

tedy

nrkopisiet"

,c"urri.J.,y ro*;.

z

hledis-

ka

piistupnosti

textu pro

jeho

u ive.

NaoPak

Pti

aPlikaci

stejn

mfici

techni

shledala

S.

Bietkov

(1993)

v

novfch

slov9nskf.9}

uebniiich

djepisu

v rain;;;fl]^

atimco

v

uebnici

Pro

5,

ronik bYlY

zji tny.vlhoici

p"r1-.i.y

(T),

u

u .tJ.i

pro

6.

ronik

se

jistila

nepfimien

vysok

-t

oanta

'i

=

s ,s

6" ('u.

pi.t."eu*r

o

ce

ne

?

odrl

doporuenou

nolmu.

Pomoci

m

(T)

""t".i"-"

"i;

'xzdrojem

nepti-

fen

obti nosti

je

ptesycenost

texnr

arornYmi

;i""fi;|.kYmi

polmy,

abst-

aktnimi

a

detailnimi

infoimacemi

aj.

Jak

patrno,

i

v.uebnicicn

ielot

ptedmfu

a

vydanfch

tfm

nakladatel-

stvim

mohou

bft

signifikantni

roz,dfly

ve'risobu

prezentaceuebni

informace

_

ziejm

a

zuislosti

na

senzitiuit

autin

k

schopnosiem

zai,,i.-po*rzuie

se

pfitom,

e

pokud

jsou

autory

uebnice

(zejmna

yyo*? H3dni

koly)

uitel,

text

je

zhtrnnpfimten

pro

Aky -to

tontatu.;"

iJ., imekov(1993)

u analyzovanho

rukopisu

uebnice.

Nl"lt

jsou i

uuffi

uebnice

pouzevysoko kol ti

odbor-

ici

i

vdeti

pracovnici-

jak

je

tomu

"unr

1

""w"

l"-ryJt

irc.tni.

djepisu,

empisu

i

vlastivdy,- text

uebni".

j" lrry r"

"il*#.;obem

neptimte-

mkschopnostemkt.

A

dosud

jsme

popisovali

znaplikace

m

(T)

a

vysvfloval

i,

jak

mo -

osti

nab i

pro

vyhodnocovni

pururn"'t

,i

textu

ueinic,

jak

vedenlch ji

do

kol,

tak

i

uebnic

teprve

piipravovanlctl.

nlveje tjedna

drile it

otAzka:

Je

rru (D

wkut&u

adelfol

teclnikou

pro

mIenl

obthosti

texft.

uebnic?

Je

bto

techaika

dostaten

wlidal,

t .

korcspoaduji

namIen

hodno

text

s

l,n,

rtlk

dasfoosti

tchto

tcxttt

pdsobl

na

j,ejich

u iuatele?

k

tmto

ozk m

ny.ni.p_odme

argumentovan

objasnn',

s

vytr itim

es-

ch,

slovenskfch

a

nemettf l

na"r,r.

'-

Validib

mfty

@

prc

i toal

obdhoed

M

uebnic

Validita je jednim

,"

4Y?d i:h

poadavk

kladony'clt

na

hodnovrnost

oznatkfi

ziskvanfch

v

empirickltct

vjzt


36/71

inrorm

overu.

Z..Jini'

ozkoubylo

to,

zda

subjektivni

(uitelsk)

hodnoceru-obti nosti

t""tiuJ.u ^.

jsou

i nejsou

v

souladu

s

objektivn

zmtenfmi

parametry

obhnosti.

Vltsledky

vcellu

ulanlL- e

exisfujf-korelace

mezi

obma

zdroji

da

tj.

zku enr

uitel

odhadovali

.ry.okou

obtnost

uritfch

uebnic

u te"t

ptipadech,

kde

bYl

tak

nezdvisr"

'r9r"r

vysory

.tuperi

obtrjnosti

textrl

v tto

souvislosti

e

j9 t ajimav,

e

u

uebnic

9

ul"oi.fo,.fupnm

(

uitel

rovekonstato

va[i,

-e

proporce

zkfi

sch9nh

svo;i t

si

pxstusne

ui.

,rzxr,

ne

u uebnic,

kde

sfupe

(t)

nebyl

extreme

"y"otf.

v'tv

Jv

rr@l

(3)

Dal iovieni

ydr-tqrrirv

@

bylo

provedeno

na

textech

uebnic

mate-

matiky

pro

esk

gymnzia.

Ripkov

(rciav

analyzovaiore.iri"

"

"}T"t;r;

ejich

@

a

dlli

parame

obti nosti.

iy"

q.ti" i*J

rrere

t"anoty

bylypak

orovnvny

s

hodnocenim

obti rosti

tY"nz

ie"tni"

*oubo."m

30

zku enfch

stfedo kolsch

rrofesgnl

matematiky.

Hoooo"eni

*e

p;;il;il;

klad

spe-

:iil49

dotaznikl.

vtga

opt

potwdili,

*

uparametru

obti nosti

textu

ma-

tematicch

uebnic

existuje

uv"oia

shoda

mezi

obma

d;hy;;;

H;d;;;;

roveden

profesory

Yy"

kpiruje

objektivni

hodno

CD;I";G;#

ti tnf

uveden

prci.

i".g

prto

aspet

a

k zlv

J[i

validit

objek-

tivniho

mfeni

pomoci

rrury

CI).

-'

v

lJ'vAU

(4)

K ovfenl

y.di9,ry

T,ry

CD

ptispiv

i

zji tni

M.

Pluskala

(1996 a,

b)

tfkajlci

se

citliaosti

tto

techniky-pn

*uit

tr ,"

ntii

ii

ar ,l

obsah,

ale

rozdiln

zPsob

Prezentace.

Autor

srovnval

tex

tematickho

celku

Atmosfra,

ztvrnnho

v

uebnicich

ze_mpisu

p*

ruuaa k;;;"m

a

vysokou

kolu,

Mteni pfitom

pr9td9l

av"nii

u io

j"an*

.;;,j*"

il""dnftto

vzorce

m

CD

(Nestlerov

-

P.n cha),

podruhJs-moamkovanuior".-

(Pluskal).

V

tabulce

uvdrlne

st

vfsledk&

pba"

itu*taa (1g6

b;;:?^3),

'^

po ow al

obtlhosti

texfu

Afuosf&a

vuebaiclch

tr

sfup

kol

Pl

ra

tcxtech

jin$ch

tmat

Mlra

(

je

evaluanl ndstroj, kte}m

lzr

vyhodntlctlvat komuntkanl

vlalt

Rrxll

tcxtu uebnic,

je

determinuji ueni na stran

k0.

Je

ovem

Jarn,

r:

uebnlcc

maji

tak urit

vlastnosti,

kter se

tltkaJl obsahu uabnlc, relatlvn

FEAvlol

na zprlsobech textov

prezentace

tchto obsahfi. Tmlto vlastnoclml

r

|eJ t:h

anallzami se

budeme

zablvat v nsledujlcl kapitole.

uebn ce

Tp

ls

Z

G

38/42

51/sl

72/71

11/11

16/rc

28/28

26/30

34/34

43

/z

fuz,:HodnotL

Pfud

lomlthem

ou ot ry

podte

N,d?th9

uzorce,

hodnot1

-

,ffi

-"_

ifiouanho

amrce.

wechny

ni "otl

iani

iirt

ua

il

iL

il r'u.

Z

t^bulw

je

ztejm,

r

mka

(I)

-

at

u

s

prlvodnim

i

modifikovanfm

vzorcem

-

uelmi

citlia

r w9^|

tuty

datltk

iro

r

stu-fu a

akoliv

tma

uiva

sv,identick.

Cifltvostfe

patrn

*jn

u

"JiiowJt' roanotach

CI),

72

73

6.

oBSAI{

uBnNIc

A

JEHo

NerYry

.|r

llnstlntl,

t: u[ll s


37/71

ka dmu

je

ziejm,

e

ve

kolru

edukaci

je

rozhodujicim

faktorem

to,

emu

se

ci

i,

resp.

co

je

jim

ve

vfuce prezeniovno

jako

obs

vllv ni.

Uebnice

zMt uj(

r a

dI uacl

obnhy

vpodoi

uzptlsoben

k

prc,-

zenfuci

ulrfim

a

fudl

se

p iroren

teo e

a

ufr*um

it"boi"

^-eni"

a obsaho

aspek.

Nejen

ze

strany pedagogickfch

odbornikr ,

ale i od

k -

9kfch

Politikri,

zamstnavatelrl,

rodi&

a

i i

..";no.ti

se

ot'vaji

otAz|ry

an1zory

k

tomu,

co

by

uebnice

mly

obsahova|

jak

nedstatky."

ul"i ,

stvajicim

o

sahu

objevuji

apod.

v

souasn

dob

se

jak

u

ns, tak

v

jinfch

zemich

zvy uje

z jem

o obsah

uebnic ve

vztahu

k vlchovnfm

podavkrim.

upozoruje

"

ru to,

e

nkter

uebnice

nevedou

u

Ak.iu

k

formovru

znlch

jaaou.

posio.iri,

napi,

vlaste-

nectvi,

evroPanstvi,

ekologick

citni

apod,,

a

na

druh

stran

nkter

uebnice

Prezentuji

nedouci

hodnotov

orientace,

napf.

etnocentrick,

ovinistick

pied-

sudky

apod,

odbornici

z

jednotlivfch

oborovfch

i

ptedmtovfch

didaktik

se

zase

za-

mfuji

na

to,

aby

obs

uebnic

co

mo n

piesnji

-odr%el

stav

vdeckho

pozn niv jednoflivfch

disciplindch.

poukazujinato,e

nkter

uebnice pr"rri-

tuji

informace,

kter

jsou

j

vdecky

zastaral

a

vlvijeji

tlak

na

to,

aby

se

ueb-

nice

asto

aktual ovaly

po

strnce

obsahu.

_

obsahov

aspekty

uebnic

jsou

tedy

posuzovny

z

znlchrihlri

nazirnl

a

v

drisledku

toho

se

i

empirickf

vfzkum-o-bsahu

uetnic

ronul

do

nkolika

p:0

anallz.

Lze

je

souhrnn uttidit

do

dvou skupin:

_

-

Jednak

jsou

to

mikroanal 4

obsahu

uebnic,pfi

nich

se

identifikuj

i

a

ana-

lYzuji

strukfurni

elemen

obsahu

a

jejich

vztahy

u

o.iity"t

,r-."r.r,

texhr

uebnic.

-

Jednak

jsou

to

nakroanallzy

obsahu

uebnic,

kter

jsou

zamtovny

na

posuzovni

celkovfch

vlastnosti

obsu

ajeho

efekttt provb|avici

se

subjekty.

Oba

py

anallz

a

nkter

aplikace

nyni

strun

popi eme.

6.1.

STRUInURY

OBSAIIU

unnNrc

kterykoliv

didaktic

zlrnn

textlze

popsat

z

toho

hlediska,

jak

obsa-

hov

elementy

pouiv

jak

rto

elemen p.opo;u;"

do

uriffch

struktur.

Dule-

itou

otlzkou

ov em

e,

co

se

pova uje

za

etemeni

obsahu.

ohou

to

bft

napt.

pojT

propozice,

mikrotmatapitoly

aj. V

jin

prci

(Prrlcha,

1984

t; struene

t

Pcha,

1987)

jsme

vysvtlili,

kter

eiemen

vytvfeji

obsah

textu

uebnic

1kfmi

procedurami

se

obsahov

skukfury

anyi.

ZdL

uvedeme

jen

nkter

drlle it

ptiklady.

74

l5

,rltaall,

ktr:ry'

61

smandckou

kohetencl:

l

)l,,l"

(l()):

Koherence

je

obsahou sPojitost telu,

tj.

uril

ouu

jc

uyjiil au uh,

?

lnotlia

Po

sob

nsledujfci uty

(ProPocc,

,ttly lenhy")

na sphe

iljuhjnt

llvlsohcm

nauazujt.

Krlht:rcnce

textu

je

definovna

podrobnji

v v.

textov

lingvistictl, u ns

tlll|f,

v

1lrciJ.

Hrbka

(1994)

takto:

'I'cxt

je

linerni

posloupnost

vfpovdi

(

mohou

bft

vtn i

nevtn,

ttalri',

jr

rlnoslovn),

l,inerni iazeni vfpovdi nevytvi

je t

smysluplnf tex Podminkou tex-

l rvrlsllj


38/71

"t

plikovali

jsme

je

na

esl

didaktickJiexty

(v

podrobnJ

in

1984

b)

i.:i:f?HY#likovny

i

na

texty.lo"""". ,

#;;i.

ifiii.,

b"""pi,al

r-s|

-

koeficient

smantick

koherence

(vyjadfuje

prrimrnou

hodnotu

pofu

s

antickfch

vaz,eb

v

texfu),

-

koeficie

smantich

distantnosti

(vyjadiuje

pr&mrnou

dlku

smantic-

lchvazeb

v

textu),

-

hoeficient smantick

erplanace

(vyjadfuje

stupe,

v

jakm

je

obs

uiva

textu

vysvtlovn),

P fklad,v

ablikace:

i;|iil9*.f,T,}".1'*

;:

pro

hodnocenf

uiva, prezentovanho

obsahem

::Y}:*#::/,,9^':j:'f

.:1,l"gol"":g* ,il6ffi

"ifiIp.lffi

ffi#

nfi '#fililli",TT1:: :^1-I*1.j,*"t 1;,,i;Hd#fi

,"#i:1

:ffi .TffiT: ll:-.,:,:l'_:l^::Tr*_"',",j,",9"."999i,".,i

"il;Hffi;i:'1,""i:.

o'*?**;Y:|Yy xi,T--*iffiT.;'#:',il",iffiiJ

'#

: :*"p :

"*:

?

"*

i

;

,;

,

;,

;a",##r,b

:::*

^{

n ,.'

i,

h

Ie

o,

p ts

upo

iJt

ti

a

e,

b

l,s

ii,";;trff

{i

outeha

apod.?

znaky slgnaltrujlcl zn

vrstvy tlbcuhu

ulvn

(nepl,

rrudhy

pru

*il lnrllrl

tliv


39/71

kde

B

=

potadov

islo.v (v

oislovan

posloupnosti

vt

7

a

n),

v

ni

jesman-

tickf

konektor

vytvfejici

v.azbu

s

njakou

jinou

vtou

v

textu,

=

aemu

sman-

tick

vazby

(dan

potem

vt

rozmfut8

nfch'

mezidvma

cl"nv e-untick

azby).

Koeficient (D)

vlastn

udv,

n"kolik

je

uritJ

"y; l.J

prezentovno

rr

vzvrrLv

varrv

; :_*:i:Ti:,:P::l.:_":::*:y.t"maticnebororpwi"ieiiesystematicky.

|t11;

ji:,u,:.:"

h9a1o3

@)

v texfu

uebnice

ur,,il,;d;i;fi;i,i;

z

hlediska

sv

obsov

strukfury-tsnji

propojeno

pffi;;

ffi;;;ffi;:;

ruu

vpllzllv

O,

u'.T1l*fi1,_:

rq

uebnice

di.lepisu

n"z

u

t"*t,

u;;;

piirodopisu.

PP*"::11- textr1

,j" ."ic

poci

p.aue

,"e"Y"t;"T;i;;rfi;i"

provdno

i

na Slovensku:

l

Smik

u

M.

Cun"jo"e

Obssr;Iiii

"[."ii#.r.ii.l

X" ; ",::}J:1_1':bici,ch

chemie"

pro

g}mn;"

"dri q,p;; i

;;;

J:l

j_F}

r,}.1*T:].1

pro,

2.

i 9 l"it

;

i;ffi;;;"li;

;ji#kiioT'l,i

7:::::::::I]y

lidaTtict1

zrv|rnenj

uiva

tchto

uebnic,

i

;

ffi;;i;":i

wulLU

PltlJ.,.u

korespondovaly

hodno

obsahov

strukfurace

texfu

uebnic

s

hodnota

mi

obti -

zchto

drlvodt

se

etn

e_mpirite

anallry

uebnic

zamiuji

na

identifi-

uJr

rr4

ruullulf

*1iT*T.9:ll

S"ryace

v

didaktic.klrch

a;ai"i,

p"J."ire.ii

in

Prrlcha,

n} }).

"?:

upozornime

jen

na

nkter

ternto

^ i,iJi;;

;iii;"",-i*j

esk

uebnice.

mezi

mikrotmaty).

Aplikaci

tohoto

mr9nr na dv

qffie

zmln-n

uebnice jsme

zjistili, e

(D)

pro

plirodopis

=

0,93,

kde o

(D)

pro

ae;pis

=

2,58.

Z

.-h;fl,

e

ueivo

v

ueb-

nici

Piirodopisu

bylo

zfu rnno

z

lediska

obsahov

.fi;;"

vhodnji

ne

Yi*9

u

uebnici

djePisu.

Toto

_zji tni

je

v korespondenci

s hodnotami

obtinosti

nosti

textu

(T).

.

Rodiln

Průcha-Učebnice-Terorie a analýzy edukačního média

Documents

Transcript of Průcha-Učebnice-Terorie a analýzy edukačního média