PROGRAM INFORMANÍ A TENÁŘSKÁ VÝCHOVAzskovarov.cz/a_dokument/1316515350_PROGRAM ICV.pdfEmil a...
Transcript of PROGRAM INFORMANÍ A TENÁŘSKÁ VÝCHOVAzskovarov.cz/a_dokument/1316515350_PROGRAM ICV.pdfEmil a...
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
PROGRAM
INFORMAČNÍ A ČTENÁŘSKÁ VÝCHOVA
Základní škola Kovářov, okres Písek
Obsah:
1. Výchova ke čtenářství 1.1 Společná četba
1.1.1 Soubory knih ke společné četbě a rozboru na 1. stupni 1.1.2 Samostatné zpracování četby na 2. stupni 1.1.3 Metodika četby
1.2 Čtenářské deníky 1.2.1 Účel vedení čtenářských deníků 1.2.2 Systém vedení čtenářských deníků 1.2.3 Práce se čtenářskými deníky
1.3 Aktivity podporující čtenářství 1.3.1 Vyuţívání sluţeb knihoven 1.3.2 Propagace knih a autorů 1.3.3 Tvorba ţáků
2. Zpracování informací a jejich prezentace 2.1. Práce s informacemi
2.1.1. Informační zdroje 2.1.2. Metodika práce s informacemi
2.2. Referáty 2.2.1. Systém zadávání referátů 2.2.2. Kritéria pro hodnocení referátů 2.2.3. Vyuţití referátů
2.3. Absolventské práce 2.3.1. Cíle a organizační pokyny 2.3.2. Poţadavky na absolventskou práci 2.3.3. Hodnocení absolventské práce 2.3.4. Vhodná témata
3. Metody práce s textem 3.1. Metody RWCT 3.2. Pokyny k rozvíjení čtenářských dovedností 3.3. Otázky k práci s beletristickým textem 3.4. Tvorba pracovních listů pro práci s informacemi
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
1. Výchova ke čtenářství
Hlavním cílem výchovy ke čtenářství je pomoci ţákovi stát se čtenářem nejen ve
smyslu dovednosti přečíst text, ale zejména ve významu získání pozitivního vztahu ke
knihám. Kniha se stává v tomto pojetí zdrojem poznání, poučení, zábavy a objevování nových
světů. K tomu je zapotřebí kromě zvládnutí samotné techniky čtení hlavně dovednosti číst
s porozuměním.
K tomuto je vyuţívána práce se společnou četbou, při níţ si ţáci způsob vnímání a
percepce textu pod vedením učitele nacvičují. Velký prostor, který poskytuje motivaci a
individuální moţnosti, je ţákům dáván prostřednictvím vedení čtenářských deníků. Čtenářství
je pak systematicky podporovány mnohými školními aktivitami.
1.1 Společná četba
1.1.1 Soubory knih ke společné četbě a rozboru na 1. stupni
Při výběru knih pro jednotlivé ročníky vycházíme z toho, aby knihu při četbě měli
všichni ţáci. Proto jsou jednotlivé tituly vybírány jako soubory ze školní knihovny nebo jako
knihy, které jsou mezi ţáky velmi rozšířené a moţnost obstarat si knihu je velice snadná.
Společnou četbu začínáme od 2. třídy. Pro 2. a 3. třídu jsme zařadili knihy pohádkové
a příběhy ze ţivota dětí. Pro 4. a 5. třídu jsou to knihy o dětech a knihy dobrodruţné. Knihy je
moţné samozřejmě podle potřeby obměňovat. Záleţí na uváţení učitele, aktuálnosti titulů a
jejich dostupnosti a v neposlední řadě i na čtenářské úrovni třídy.
Tabulka 1. Seznam titulů ke společné četbě na ZŠ Kovářov na 1. stupni
ročník název knihy autor
2. ročník
Malý čtenář Jiří Ţáček
Honzíkova cesta Bohumil Říha
Z deníku kocoura Modroočka Josef Kolář
3. ročník
Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenová
České pohádky K.J.Erben, Boţena Němcová
Čarodějná kniha Zuzana Nováková
4. ročník
Pekelná třída Vojtěch Steklač
Jirka postrach rodiny Richmal Crompotová
Lovci mamutů Eduard Štorch
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
5. ročník
Robinson Crusoe Daniel Defoe
Osada havranů Eduard Štorch
Emil a detektivové Erich Kastnër
Kaţdý titul určený ke společné četbě učitel zpracovává prostřednictvím stanovené
osnovy, která dokládá vhodnost četby a moţnosti práce s knihou. Pro vyučující je takto
zpracovaná charakteristika knihy informačním zdrojem pro jeho vlastní výběr.1
Ukončení společné četby konkrétního titulu je provázeno závěrečnou besedou nad
knihou. V případě některých vhodných titulů můţe mít tato závěrečná beseda charakter
projektového nebo tematického dne. V rámci něho se tematika knihy prolíná různými
předměty a činnosti ţáků vychází z motivů, informací a otázek společné četby.
Se společnou četbou v cizím (anglickém) jazyce začínáme ve druhém pololetí pátého
ročníku a pokračujeme ve všech ročnících stupně druhého. Pro společnou četbu vybíráme
knihy britských a amerických autorů pro děti a mládeţ. Zpočátku volíme kratší literární
útvary – povídky, pohádky, případně komiksové příběhy. Pouţíváme knihy se zjednodušenou
slovní zásobou, zpočátku úroveň Starter, ve vyšších ročnících vybíráme úroveň textů podle
znalostí ţáků. Přednost dáváme knihám doplněným bohatými ilustracemi. Pouţíváme také
knihy, ke kterým je vydáván Multi Rom s úkoly na interaktivní tabuli. Knihy čteme ve škole
společně, pouţíváme hlasité i tiché čtení. Část textu čtou děti individuálně doma. Zadáváme
úkoly, které ověřují porozumění textu i různé hádankové úkoly, které motivují děti k další
četbě.
Cílem četby v anglickém jazyce je:
- rozšířit si slovní zásobu
- naučit se odhadovat význam slov z kontextu
- seznámit se s některými díly známých anglických a amerických autorů
- procvičit si práci se slovníkem
- procvičit si slovní zásobu i jazykové jevy na jiném textu neţ je učebnice
- uplatnit znalosti získané při hodinách anglického jazyka
- získat zkušenost, ţe není třeba rozumět kaţdému slovu cizojazyčného textu, důleţité je
porozumět textu jako celku
1 Ukázky zpracovaných charakteristik některých titulů obsahuje Příloha č. 1.
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Tabulka 2. Příklad vypracované charakteristiky knihy pro společnou četbu na 1. stupni
Ročník 3.
Název knihy Dášeňka čili ţivot štěněte
Autor Karel Čapek
Téma knihy
- líčení vývoje štěněte od jeho narození
- trampoty člověka s malým nezbedným pejskem
- pohádky o psech, které zdůvodňují některé jejich vlastnosti či rysy
Cíle četby
- představit si, jak náročné můţe být starat se o malého pejska
- porovnat, jaké jsou rozdíly mezi výchovou psa a dítěte
- zjistit, jaké projevy můţe mít štěně
- poznat charakteristiky různých plemen psů (teriér, dobrman, chrt…)
- porovnat fantazijní vysvětlení některých projevů psů se skutečností
Příklady
úkolů k
četbě
Otázky
1. Máte zkušenosti s výchovou malého štěněte? Liší se od zkušeností s Dášeňkou?
2. Co si představujete pod pojmem „hlas přírody“, který se v textu objevuje?
3. Jaké škody Dášeňka udělala? Dalo by se jim nějak zabránit? 4. Které činnosti Dášeňka nejraději a nejčastěji provádí? 5. Kam Dášeňka zmizela a proč? Co potom cítil vypravěč? 6. Co fotograf vymýšlel za nápady, aby Dášeňku vyfotografoval? 7. O kterých plemenech psů se v knize hovoří? Znáš i jiné? 8. Jaké mají psi zvyky? Znáš některé další? Aktivity
1. Najdi v kníţce různá plemena psů, vyber ta, která se ti nejvíce líbí. 2. Nakresli Dášeňku. 3. Prohlédni si fotografie Dášeňky a vyber tu, která tě nejvíce zaujala. Svůj
výběr zdůvodni. (Přines ukázat fotografie svého psa.)
4. Vymysli k fotografiím psů, které ti ukázal učitel, název nebo komentář jako Karel Čapek.
5. Vymysli pohádku, která bude vysvětlovat, proč (mají buldoci splácnutý čenich, psi rádi aportují, mají dalmatinové černé fleky…).
6. Napiš, která jména psů se objevují v kníţce a která znáš další ze skutečnosti (Alík …).
1.1.2 Samostatné zpracování četby na 2. stupni
V 6. a 7. třídě se ţáci seznamují dle ŠVP zejména se základními literárními ţánry
(pohádka, pověst, báje, balada, román atd.). Proto pro samostatnou četbu ţáků vybíráme díla
reprezentující jednotlivé ţánry. V 6. třídě jde o reprezentanty základních literárních ţánrů pro
děti: pohádka, pověst, román pro děti, jejichţ typologii v tomto ročníku poznávají. V 7. třídě
to jsou ţánry: báje, balada, subjektivní lyrika, ţánr fantasy a sci-fi.
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
V 8. a 9. třídě vycházíme spíše z chronologického vývoje literatury se zaměřením na
19. a 20. století. V 8. třídě se ţáci seznamují s vývojem literatury od nejstarších dob do 2.
poloviny 19. století, kdy je důraz kladen na klíčová díla 19. století. Proto jsme vybrali pro
samostatnou četbu tyto autory: I. Olbracht, M. Cervantes, J. K. Tyl, B. Němcová, J. Neruda,
K. H. Mácha. V 9. třídě ţáci poznávají literaturu 20. století, proto jejich samostatnou četbu
tvoří knihy těchto autorů: V. Dyk, J. Hašek, K. Čapek, O. Pavel, J. Škvorecký.
Tabulka 3. Seznam titulů k povinné četbě na ZŠ Kovářov na 2. stupni
ročník název knihy autor rozsah
6.
ročník
Bajky I.A.Krylov (Ezop) 6 vybraných
bajek (3)
Fimfárum (Devatero pohádek) Jan Werich (Karel Čapek) 4 vybrané
pohádky (2)
Staré pověsti české (Staré pověsti
české a moravské)
Alois Jirásek (Alena
Jeţková)
6 vybraných
pověstí (3)
Bylo nás pět (Dobrodruţství Toma
Sawyera )
Karel Poláček (Mark
Twain) celé (2 kapitoly)
7.
ročník
Staré řecké báje a pověsti Eduard Petiška 5 bájí (2)
Kytice K.J.Erben 6 balad (2)
Maminka Jaroslav Seifert celé (5 básní)
Dva roky prázdnin (Harry Potter a
…)
Jules Verne (Joanne K.
Rowlingová) celé (2 kapitoly)
8.
ročník
Biblické příběhy Ivan Olbracht 3 příběhy (1)
Don Quijote Miguel Cervantes 2 kapitoly (1)
Strakonický dudák Josef Kajetán Tyl celé (1 dějství)
Babička (Povídky) Boţena Němcová celé (1 kapitola)
x 2 povídky (1)
Máj Karel Hynek Mácha celé (úryvek
v Čítance)
Povídky malostranské Jan Neruda 3 povídky (1)
9.
ročník
Krysař Viktor Dyk celé (úryvek
v Čítance)
Osudy dobrého vojáka Švejka… Jaroslav Hašek 3 kapitoly (1)
Povídky z jedné kapsy (z druhé) Karel Čapek 4 povídky (2)
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Smrt krásných srnců Ota Pavel celé (2 povídky)
Prima sezóna Josef Škvorecký 4 (1 kapitola)
Uvedený seznam autorů a děl je pro učitele určitým návodem, nikoli předepsaným a
povinným. Kaţdý učitel můţe vybírat z tohoto seznamu dle čtenářské vyspělosti třídy a svých
záměrů, během kaţdého ročníku však musí zadat minimálně tři povinné četby. Zadávání
konkrétních děl je z časového hlediska vedeno shodou s tematickým plánem učitele, aby četba
a její rozbor vţdy podpořily aktuální tematiku výuky.
Rozsah četby je v zásadě pro ţáka volitelný, ovšem ţáci, kteří se sebehodnotí na
klasifikaci z českého jazyka výborně a chvalitebně, mají zvládnout rozsah větší. Ke kaţdé
četbě je uveden rozsah pro vyspělého čtenáře, v závorce pak rozsah pro ty ţáky, jejichţ
čtenářské dovednosti a návyky jsou na průměrné a podprůměrné úrovni.
Kaţdý titul určený k povinné četbě učitel zpracovává prostřednictvím stanovené
osnovy, která dokládá vhodnost četby, její cíle a obsahuje sadu otázek a úkolů, jejichţ cílem
je konkrétní práce s knihou. Na základě této četby učitel organizuje speciální hodinu, jejímţ
hlavním tématem je právě zadaná kniha.2
Tabulka 3. Příklad vypracovaného zadání úkolů pro společnou četbu na 2. stupni
Ročník 9.
Název knihy Smrt krásných srnců
Autor Ota Pavel
Rozsah
četby
3 vybrané povídky (doporučené: Nejdraţší ve střední Evropě, Kapři pro
Wehrmacht, Smrt krásných srnců)
Téma a
zařazení
knihy
- sedm autobiografických povídek
- vzpomínky autora na šťastné dětství před válkou i hořký okupační úděl
smíšené ţidovské rodiny
- příhody svérázného autorova otce Leo Poppera a jeho lásky k přírodě,
k rybám
- próza 2. poloviny 20. století
Cíle četby
- zjistit, jak sloţité bylo postavení ţidovského obyvatelstva za okupace
- představit si, co můţe člověk udělat z lásky k lidem a místům, které má
rád
2 Ukázky zpracovaných zadání úkolů k některým titulům obsahuje Příloha č. 2.
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Úkoly k
četbě
Otázky
1. Co mají vybrané povídky společného (hrdina, místo apod.)?
2. V jaké době se jednotlivé povídky odehrávají?
3. Jaké vlastnosti má Leo Popper?
4. Jaké jsou v povídkách humorné situace, uveď příklad?
5. Kde se povídky odehrávají?
6. Jednání jaké postavy hodnotíš jako špatné, nevhodné a proč?
Činnosti
1. Stručně převyprávěj děj jedné povídky. 2. Zjisti a napiš další knihy, které Ota Pavel napsal. 3. Nakresli Davidovu hvězdu, kterou museli nosit za války Ţidé. 4. Najdi ve slovníku, co znamená slovo holocaust. 5. Popiš své oblíbené místo, kde je ti dobře a kam se rád vracíš. 6. Uveď, jaké máš zkušenosti s rybařením či výlovem rybníka.
Podobná
doporučená
četba
O.Pavel: Jak jsem potkal ryby
L.Fuks: Smrt morčete
I. Klíma: Moje první lásky
1.1.3 Metodika četby
Ke čtení a výchově ke čtenářství je třeba vyuţívat kaţdé příleţitosti, nejvíce cíleně se
s četbou samozřejmě pracuje v hodinách českého jazyka, především literatury. Pokud jde o
formy práce s četbou, učitelé pouţívají především následující:
společné hlasité čtení (ţáci čtou po jednotlivcích určitý úsek textu, klíč ke změně
čtenáře určuje učitel, popř. ţák – na základě vlastního rozhodnutí končí a oslovuje
dalšího spoluţáka, popř. sborové čtení při nácviku recitace apod.)
samostatné tiché čtení (ţáci čtou text kaţdý sám pro sebe svým tempem, nejčastěji
s nějakým předem daným cílem, je třeba pamatovat na různé tempo a tím i různé
ukončení času)
skupinové či párové čtení (ţáci čtou text ve dvojici či menší skupince na základě
průběţné interakce, jejíţ pravidla určuje učitel před začátkem četby – nejčastěji
reprodukce části textu spoluţákovi, ztvárnění obrázkem, uspořádání oddělených částí
textu, dramatizace textu)
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
domácí čtení (ţáci čtou text v libovolném čase, libovolným tempem a způsobem
mimo výuku, často jde o četbu za nějakým účelem, s nějakým cílem – učitel pak při
výuce vychází ze čtenářské zkušenosti ţáků)
čtení jinou osobou – učitel, spoluţák, audio ukázka apod. (ţáci v tomto případě
nečtou přímo, ale aktivně naslouchají, případně „sledují“ zároveň text, je-li
k dispozici, nejčastěji je uţíváno při četbě poezie či při potřebě způsobu čtení, které je
zatím nad čtenářské schopnosti ţáků)
Pokud jde o text (úryvek, kapitola, kniha apod.) četby, v průběhu školní docházky
předkládáme ţákům texty stoupající náročnosti tak, aby se setkali postupně s většinou ţánrů
a stylů. Učitel vychází především z mentální vyspělosti, ţivotních a čtenářských zkušeností
ţáků či konkrétní třídy. Zvyšující se nároky textu na čtenáře spočívají především
v následujících faktorech:
Celkový rozsah textu (od krátkých ukázek po dlouhé texty – potřeba delší
koncentrace)
Formální podoba textu – velikost písma, poměr písma a obrazu, členění textu (od
výrazně členěných textů s velikými písmeny a doprovázenými obrázky k nečleněným
textům bez obrazové ilustrace – potřeba čtenářské zdatnosti)
Celkový obsah textu – ţánr, téma (od jednoduchých příběhů po úvahovou lyriku –
potřeba větší mentální vyspělosti a ţivotních zkušeností)
Stylistika textu - syntax, jazykové prostředky, rozmanitost stylistických prostředků (od
jednoduchých přímočarých vět po stylisticky rozmanitá souvětí – potřeba čtenářské
zkušenosti)
Zvládání samotné základní techniky čtení probíhá především v rámci hodin českého
jazyka na 1. stupni – k tomuto jsou přímo vyčleněné hodiny věnované nácviku. Metodika
tohoto nácviku v jednotlivých ročnících vychází z definovaných žákovských výstupů, které
jsou jasně konkretizovány3. Prioritou není pouze zvládnutí samotné techniky čtení, ale
především zvládnutí čtení s porozuměním:
3 Přehledné zpracování těchto výstupů po ročních obsahuje Příloha č. 3
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Tabulka 4. Definované ţákovské výstupy nácviku čtení
Obecný výstup Konkrétní dovednost 1. 2. 3. 4. 5.
zvládá úkoly předčtenářské fáze čtení
pouţívá fonematický sluch x x
provádí analýzu a syntézu slov x x
správně vyslovuje x x
čte jednotlivá písmena, slabiky
otevřené, uzavřené, slova a věty x x x
uţívá správně slovní přízvuk a
intonaci x x
orientuje se v textu
označí začátek, konce textu x x x
identifikuje řádek, sloupec x x x
najde slovo dle číselného pokynu
najde v textu označení, jméno, jasný
údaj x x x x x
najde větu, v níţ se vyskytuje … x x x x x
najde přímou řeč a jiné řečové
(jazykové) prostředky x x x
najde pasáţ, v níţ dochází ke zvratu
apod. x x x
vyjádří své pocity a dojmy z
poslechu čteného textu x x x x x
čte s porozuměním
odpovídá na učitelovy otázky vztahující
se k textu x x x x
řekne vlastními slovy x x x x
označí slova, kterým nerozumí x x x x
najde v textu označení, jméno, jasný
údaj x x x x
najde větu, v níţ se vyskytuje … x x x x
charakterizuje x x x
vysvětlí podstatu x x
vyjádří hlavní myšlenku díla x x
rozlišuje podstatné a méně významné
informace x x
sestaví osnovu x x
reprodukuje text vlastními slovy převypráví x x x x
nakreslí x x x x
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
recituje x x x x
zahraje pasáţ z textu x x x x
zazpívá písňový text x x x x
zapíše x x x
porozumí přečtenému pokynu pracuje na základě pochopení
písemného pokynu x x
zeptá se, pokud nerozumí písemnému
pokynu x x
zúčastní se záţitkového čtení i
naslouchání x x x x x
rozezná umělecký a běţný text
rozeznává různé ţánry uměleckých
textů x x
identifikuje prvky, které jsou pro různé
ţánry charakteristické x x
odůvodňuje cílené pouţívání
jazykových a stylistických prostředků x x
vyuţívá pro vlastní mimoškolní
četbu knihovny x x
čte naukové texty za účelem studia
vypisuje poznámky x
vybírá podstatné informace do
pracovních listů x
pracuje na základě pochopení
písemného pokynu x
zeptá se, pokud nerozumí písemnému
pokynu x
propojuje, dává do souvislostí x
vyhledává informace ve slovnících,
encyklopediích, předčítá z dětských
časopisů
x x
Nácvik čtení s porozuměním vychází z rozvíjení všech úrovní hladin vzdělávacích
cílů, jak byly definovány v rámci tzv. Bloomovy taxonomie:
znalost ţák najde odpověď doslovně v textu nebo informaci zná
(stačí dekódovat text)
porozumění ţák přijde odpověď na základě přemýšlení a pochopení textu
(nutný „selský rozum“)
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
aplikace ţák přijde na odpověď pouţitím nějakého modelu v určité situaci
(potřebná vlastní zkušenost)
analýza ţák k odpovědi dochází posuzováním, zkoumáním a rozborem textu
(potřebná analýza textu)
hodnocení ţák odpověď vyvozuje na základě vlastního hodnotícího úsudku
(nutná existence a reflexe hodnotových ţebříčků)
tvoření ţák odpověď vytváří a originálně, tvůrčím způsobem řeší zadání
(potřebná kreativita)4
Základní metody práce ţáků s čteným textem vycházejí z žákových činností, které
četbu doprovází:
ţák ústně odpovídá na otázky k textu (řízený rozhovor, diskuse):
- hledání v textu
- hledání ve vlastní zkušenosti
- hledání v dalších textech, knihách (slovníky, encyklopedie)
ţák písemně odpovídá na otázky k textu (písemný záznam, pracovní list):
- hledání v textu
- hledání ve vlastní zkušenosti
- hledání v dalších textech, knihách (slovníky, encyklopedie)
ţák manipuluje s textem (úkoly k připravenému textu, pracovní list):
- seřazení částí textu
- označení částí textu (podtrhávání, ukazování, vybarvování)
- komentování, glosování textu
ţák upravuje text (písemný záznam, pracovní list):
- vyškrtávání slov a částí textu
- tvorba osnovy, myšlenkové mapy
- úprava textu dle zadání
ţák tvoří vlastní text (písemný záznam, pracovní list):
- vymýšlení pokračování textu, jeho názvu
- vymýšlení jiných variant textu
- vymýšlení samostatného textu dle příkladu
ţák ztvárňuje text (dramatizace, obrázek, píseň):
- vyjádření textu pantomimou
- ztvárnění přímé řeči textu dramatickou scénkou
4 Dvě ukázky čtení s porozuměním obsahuje Příloha č. 4.
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
- ztvárnění obsahu textu dramatickou scénkou
- ztvárnění obsahu textu výtvarným projevem
- ztvárnění obsahu textu písní
1.2 Čtenářské deníky
1.2.1 Účel vedení čtenářských deníků
Na 1. stupni naší školy se v rámci výchovy ke čtenářství zavádí od třetí třídy čtenářské
deníky. Formou volných listů s pokyny pro daný ročník si kaţdý ţák bude zakládat své
čtenářské portfolio, kde bude zaznamenán počet přečtených knih dle věkové a čtenářské
vyspělosti. Čtenářský deník poskytne svému uţivateli nejen informace o knize jako takové,
ale bude jej moci vyuţít jako prostředek pro prezentaci svého čtenářství či jako doporučení
zajímavých titulů při společných besedách o knihách s ostatními spoluţáky, učiteli, případně
rodiči. Své čtenářské portfolio mohou ţáci téţ poskytnout k nahlédnutí v rámci třídních
výstav či rozšířit svoje prezentace i v rámci školní druţiny, školního informačního centra,
knihovny atd.
Na 2. stupni si ţáci budou vést čtenářské deníky podobně jako na 1. stupni formou
portfolia, do kterého si budou zakládat jednotlivé listy k zadané knize. Úvodní list bude na
začátku obsahovat otázky a úkoly týkající se povinné četby ţáků. Ty budou ţáci vypracovávat
na zbývající ploše listu. Součástí bude přidaná ilustrace ke knize. Další sloţkou portfolia bude
libovolná četba ţáka, kterou bude tvořit minimálně jedna přečtená kniha za ročník. Pro zápis
o této libovolné četbě bude slouţit speciální formulář.
1.2.2 Systém vedení čtenářských deníků
Pro ţáka třetí třídy, který začíná se zaváděním svého čtenářského portfolia, bude
k dispozici formulář MOJE ČETBA 5 s odkazy:
Název knihy
Autor knihy
Obrázek (připomenutí si děje knihy, kapitoly, příběhu vlastní ilustrací)
5 viz Příloha č. 5 Formuláře čtenářských deníků
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Pro ţáka čtvrté a páté třídy je připraven jiţ obsáhlejší formulář MOJE ČETBA
s odkazy:
Název knihy
Počet stran
Autor
Ilustrátor
Překlad
Druh literatury
Stručná charakteristika (čas, prostředí, děj)
Hlavní myšlenka
Hlavní postavy
Další postavy
Proč jsem si knihu vybral(a)
Obrázek (připomenutí si děje knihy, kapitoly, příběhu vlastní ilustrací)
Pro ţáka šesté aţ deváté třídy je připraven formulář MOJE ČETBA s odkazy:
Název knihy
Počet stran
Autor
Ilustrátor
Překlad
Druh literatury
Prostředí a čas příběhu
Hlavní postavy
Stručný děj
Hlavní myšlenky knihy
Proč bych knihu doporučil(a) ostatním
Pro kaţdý ročník, ve kterém budou ţáci pracovat se čtenářskými deníky, je stanoven i
počet povinných a volitelných titulů:
- ve 3. ročníku ţáci povinně zaznačí jednu knihu, další přečtené a zaznačené tituly jsou
volitelné
- ve 4. ročníku ţáci povinně zaznačí jednu knihu, další přečtené a zaznačené tituly jsou
volitelné a záleţí na vyspělosti čtenářů
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
- v 5. ročníku ţáci povinně zaznačí dvě knihy, další přečtené a zaznačené tituly jsou
volitelné a záleţí na vyspělosti čtenářů
- v 6. aţ 9. ročníku ţáci povinně zaznačí knihy k povinné četbě, kromě toho vypracují
zápis o jedné knize dle svého výběru, další tituly jsou volitelné a záleţí na vyspělosti
čtenářů
Pokud jde o četbu v rámci cizího jazyka, ţáci si vedou o kaţdé přečtené knize záznam
formou čtenářského deníku. Zde uvádějí základní informace o knize (název knihy, autor,
hlavní postavy, místo děje). U kaţdé knihy si vyhledávají další informace na internetu. U
kaţdé knihy dáváme dětem moţnost vybrat si, jaké informace si vyhledají a zapíší do svého
čtenářského deníku. Mohou to být informace o autorovi knihy, o historických postavách či
okolnostech, které se v knize objevují, filmová zpracování knihy, informace o místu děje
apod. Do deníku si ţáci zaznamenají vţdy i několik nových anglických slov, která si při četbě
osvojili a která povaţují za důleţitá.
1.2.3 Práce se čtenářskými deníky
Metodika práce se čtenářskými deníky závisí na daném ročníku stejně tak, jako i
způsoby a formy hodnocení. V prvotní fázi seznámí vyučující ţáky se způsobem vedení a
zápisu knih do formulářů příslušného ročníku, se ţáky 3. třídy provede společně první záznam
vyučující. Doporučené metody práce - výstavy, ţákovské prezentace v rámci hodin Českého
jazyka i dalších předmětů (Prvouka, Vlastivěda, Přírodověda, …), ţákovské prezentace
rodičům. Další aktivity podporující výchovu ke čtenářství jsou plně v kompetenci
vyučujících.
Pokud jde o ţákovské prezentace před třídou, v 1. a 2. ročníku učitel podněcuje ţáky
k dobrovolným představováním své přečtené knihy. Od 3. ročníku je referování o knize
zpracované ve čtenářském deníku povinné. Ţák při své prezentaci postupuje podle předem
dané osnovy, učitel jej v případě potřeby podněcuje a podporuje návodnými otázkami. Ostatní
ţáci sledují prezentaci, a pokud něčemu nerozumí, pokládají referujícímu ţákovi otázky. Na
závěr proběhne společné hodnocení výkonu ţáka (vyjádří se ţák, posluchači a učitel) a učitel
je na základě předem zveřejněných kritérií klasifikuje.
Kritéria hodnocení čtenářských deníků na 2. stupni: splnění všech otázek a úkolů a
jejich odevzdání v daném termínu, kvalita jejich vypracování (neodbytá práce, estetická
úroveň, zodpovědné zpracování na základě ţákových individuálních schopností).
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Jednotlivé listy by měly být zpracovány tak, aby je bylo moţné vystavovat, pouţít
jako referát nebo jako kvalitní podklad pro výklad či besedu.
1.3 Aktivity podporující čtenářství
1.3.1 Vyuţívání sluţeb knihoven
Základní knihovnické sluţby ve škole poskytuje školní informační centrum, jehoţ
součástí je školní knihovna. Centrum je otevřeno kaţdý den minimálně jednu vyučovací
hodinu v čase po dopoledním vyučování, aby ji mohli navštěvovat všichni ţáci školy.
Informační centrum umoţňuje ţákům vyhledávat informace v odborné literatuře, číst a
půjčovat si domů beletristickou literaturu, hledat informace na internetu, číst časopisy určené
dětem a tisknout a kopírovat si potřebné materiály. Veškeré sluţby zajišťuje pověřený
vedoucí informačního centra.
Prostory a vybavení školní knihovny slouţí ţákům nejen mimo výuku, ale také
v rámci běţného vyučování. Učitelé mají moţnost organizovat výuku v informačním centru
dle svých potřeb, a to především v hodinách výuky čtení či literatury. Učitelé dalších
předmětů mohou informační centrum vyuţít v případě cílené práce ţáků s informacemi.
Informační centrum školy je přirozeným místem pro propagaci, prezentaci knih a čtení
obecně. Za tímto účelem pořádá pod vedením učitelů různé akce a aktivity. Příkladem je
Přivítání čtenářů, které je školním vstupním ceremoniálem, oslavujícím dovednost čtení ţáků
1. třídy na konci školního roku. Program Přivítání čtenářů obsahuje ukázku čtení jednotlivých
ţáků, malou soutěţ zaměřenou na znalost knih a nejznámějších kniţních příběhů, slavnostní
podpis přihlášky do knihovny a předání uvítací listiny čtenáře ředitelem školy, které můţe být
spojené s případným dárkem (např. kniha, záloţka vyrobená staršími spoluţáky apod.).6
Návštěva místní (obecní) knihovny se uskuteční ve 2. a 4. ročníku. Ţáci se učí
orientovat v knihovně, vyhledávat knihy. Součástí návštěvy bývá program připravený paní
knihovnicí – vyhledávání knih a časopisů, předčítání, soutěţe a hry, prezentace na PC.
6 viz Příloha č. 6 – Pamětní list pro čtenáře školní knihovny
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Ţáci školní druţiny si chodí do místní knihovny půjčovat knihy 1x za čtrnáct dnů.
Kaţdý měsíc pro ně připravuje knihovnice program nazvaný „Chytrá hlava“ (hry, soutěţe…).
Kaţdoročně v knihovně probíhá Noc s Andersenem, které se mohou zúčastnit ţáci 1. – 5.
ročníku. Program připravuje knihovnice za pomoci učitelek ZŠ a zaměstnankyň OÚ Kovářov.
Místní i školní knihovnu ţáci navštěvují také individuálně.
V 7. ročníku se uskuteční společná návštěva knihovny města Milevska. Program
návštěvy bývá připraven paní knihovnicí. Ţáci se seznámí s větší knihovnou, s moţností
většího výběru knih a časopisů. Součástí jejich návštěvy bude písemná práce zaměřená na
porovnání této knihovny s knihovnou v Kovářově, kterou uţ poznali na I. stupni.
V 8. ročníku navštíví kaţdý z ţáků knihovnu v Milevsku (Kovářově) individuálně (do
určitého předem zadaného termínu). K této návštěvě obdrţí formulář7 týkající se systému
knihovny a způsobu a moţnostech půjčování knih. Tento formulář, který si sami při své
návštěvě vyplní, odevzdají s potvrzením (razítkem) knihovny.
1.3.2 Propagace knih a autorů
V kaţdé třídě probíhají výstavky knih, které přinášejí ţáci. Jedná se o beletrii, naučné
knihy nebo tématicky zaměřené knihy k výuce.
Mezi aktivity, které realizuje informační centrum školy na podporu propagace knih,
patří pravidelné hlasování ţáků o nejţádanější knihu, na jehoţ základě pak škola knihy
nakupuje. Dále organizuje různé tematické soutěţe, jejichţ cílem je podporovat četbu a zájem
o určité autory, knihy a ţánry.
Ve škole probíhá jedenkrát měsíčně nabídka knih od různých prodejců. Ţáci si mohou
knihy prohlédnout, případně zakoupit. Prostřednictvím katalogu Klubu čtenářů jsou
seznamováni s novými knihami nakladatelství Albatros a ty si mohou objednat u
vychovatelky školní druţiny. Školní druţina a školní klub odebírají pravidelně časopisy:
Sluníčko, Mateřídouška, ABC a Makovice.
Ţáci se navzájem seznamují prostřednictvím referátů s knihami, které sami přečetli.
V jednotlivých ročnících budou v hodinách literatury probíhat minireferáty s titulem „Kniha,
7 viz Příloha č. 7 – Formulář pro návštěvu knihovny
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
která mě zaujala“. Při nich si ţáci budou navzájem představovat knihy, které rádi čtou, které
je zajímají, které dostali v nedávné době a zaujali je (můţe jít o beletrii i naučné knihy).
Na nástěnkách budou vystavovány práce ţáků týkající se jejich povinné četby.
1.3.3 Tvorba ţáků
Při hodinách českého jazyka – slohu a literatury se ţáci učí tvořit rozličné texty.
Témata vlastních textových pokusů jednak vycházejí ze zkušeností ţákovského světa a jednak
vytvářejí prostor pro ţákovu fantazii. Ţáci reagují svými texty také na akce školy.
Mohou své slohové a literární práce prezentovat ve školním časopisu Školní listy.
Nejlepší příspěvky jsou spolu s fotografiemi zveřejňovány na internetových stránkách školy,
ve Zpravodaji OÚ Kovářov, případně regionálním tisku (Milevské noviny).
Prostor, který je prvotně určen k prezentaci ţákovských prací, bude nabízet
školní Almanach, který vyjde vţdy na závěr školního roku. Příspěvky do něj budou vybírat
učitelé českého jazyka z prací vytvořených během slohové výuky i z textů, které ţáci sami
nabídnou k uveřejnění.
Tabulka 5. Seznam námětů k tvorbě textů v rámci slohové výuky na 1. stupni ZŠ
Kovářov
Ročník Útvar Téma
3. ročník
vypravování Můj záţitek z prázdnin, výletu či víkendu
popis Co vidím na obrázku
pozvánka Pozvánka na párty nebo oslavu
popis Moje nejmilejší hračka
4. ročník
vypravování Pohádkový příběh
dopis Píšu z pustého ostrova
popis předmětu Bez čeho bych se neobešel/la
popis činnosti Co uţ umím udělat (jídlo, výrobek apod.)
popis osoby Můj kamarád
5. ročník vypravování Příběh v zoo
dopis Co bych napsal své oblíbené postavě z knihy nebo
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
filmu
popis předmětu Můj pokojíček
popis činnosti Jak jsem si připravoval masku (čerti, karneval,
čarodějnice apod.)
reklama Reklama na můj originální výrobek
zpráva Co stalo v naší škole
6. ročník
dopis Dopis z prázdnin
popis osoby Moje rodina
popis místnosti Můj pokoj
vypravování Má nejoblíbenější kníţka
7. ročník
vypravování Pověst
líčení Kdybych byl/a budovou…
charakteristika Můj kamarád/Moje kamarádka
ţivotopis Slavná osobnost
8. ročník
charakteristika Má nejoblíbenější literární postava
líčení Podzim
vypravování Příběh z budoucnosti, který by se mohl odehrát za sto
let
úvaha Čím je mi … (vzdělání, rodina, přátelství, kniha,
hudba)
9. ročník
vypravování Kdyby věci mohly mluvit… (budík vypravuje,
autobusová zastávka vypravuje, mobil…)
líčení Pohlednice od J. Lady
charakteristika Člověk, kterého obdivuji…
úvaha Jak si představuji svoji budoucnost?
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
2. Zpracování informací a jejich prezentace
Cílem informační výchovy je systematické vedení ţáků k osvojení dovednosti
informace vyhledat, zpracovat a prezentovat. V dnešní informační společnosti jde o dovednost
velmi důleţitou, a proto je zapotřebí přes čím dál větší mnoţství a dostupnost informací ţáky
konkrétně definované informační gramotnosti naučit.
Škola má povinnost nabízet ţákům široké informační zdroje a cíleně s nimi během
výuky i mimo ni pracovat, tak, aby si základní informační kompetence osvojovali co nejdříve
a mohli je vyuţívat i při mimoškolní práci. V tomto ohledu je důleţitý zejména systém
referátů a zpracování absolventských prací, které je zároveň jakousi zpětnou vazbou
informační výchovy.
2.1 Práce s informacemi
2.1.1 Informační zdroje
Informační zdroje, které lze vyuţít k výuce práce s informacemi, nejsou kromě ohledu
na věkovou vhodnost a přiměřenost pro ţáky nijak omezovány. Záleţí na učiteli, jeho výběru
a záměru, přesto některé z informačních zdrojů škola cíleně preferuje. Mezi ty patří
především:
1) Učebnice a pracovní sešity
2) Odborná literatura, encyklopedie, slovníky
3) Internet
4) Elektronické encyklopedie, naučné výukové programy
5) Audiovizuální dokumenty (DVD, CD, VHS apod.)
6) Časopisy, noviny
7) Letáky, návody, manuály, příručky, sborníky
8) Mapy, obrazy
9) Lidé z ţákova okolí (rodiče, příbuzní, pamětníci apod.)
2.1.2 Metodika práce s informacemi
Výuka práce s informacemi začíná prakticky jiţ v 1. ročníku, cíleně je to zejména od
4. ročníku v rámci předmětů Vlastivěda, Přírodověda a Český jazyk. Mezi výstupy v tomto
období patří konkretizovaná četba za účelem práce s informacemi:
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
ţák čte naukové texty za účelem studia
- vypisuje poznámky
- vybírá podstatné informace do pracovních listů
- pracuje na základě pochopení písemného pokynu
- zeptá se, pokud nerozumí písemnému pokynu
- propojuje, dává do souvislostí
- vyhledává informace ve slovnících, encyklopediích, předčítá z dětských časopisů
Mezi nejdůleţitější aspekty výuky práce s informacemi patří to, aby tuto prostor pro
tuto činnost vytvářeli všichni učitelé naučných předmětů typu dějepis, zeměpis, přírodopis,
fyzika apod. Zkvalitnění ţákovské práce s informacemi nemůţe být úspěšné, pokud se bude
dávat ţákům příleţitost k rozvíjení čtenářské gramotnosti a písemné i ústní komunikace pouze
v hodinách českého jazyka a informatiky.
Podstatné pro výuku práce s informacemi jsou především učitelovy pokyny ţákům,
které mají rozvíjet maximum ţákových dovedností v této oblasti, přičemţ dovednost najít
poţadovanou informaci v textu je pouze základní kompetencí. Pro konkrétně definované
činnosti ţáků při práci s textem byly vypracovány příklady pokynů z různých předmětů 2.
stupně. Ty slouţí jako návod pro pedagogy jakýchkoli předmětů. 8
Tabulka 6. Příklad konkrétního pokynu pro práci s informacemi na 2. stupni
POKYNY K PRÁCI
S INFORMACEMI
Přečtěte si předloţené informace a rozhodněte (popř. tipněte si), zda
jsou pravdivé – své mínění zaznamenejte. Na základě průzkumu
materiálů pak správnost svého mínění ověřte.
ZDROJ
INFORMACÍ Broţura, obrázky, pracovní list
PŘÍKLAD(Y)
TÉMATU
OBČANSKÁ VÝCHOVA: Státní symboly ČR, Pravidla
společenského chování
PŘÍNOS PRO ŢÁKA
Na základě znalosti, zkušenosti a úsudku zvaţuje pravdivost
informací.
Na základě textu a obrázku ověřuje pravdivost informací.
8 Příklady práce s informacemi obsahuje příloha č. 8.
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Pokud jde o informační gramotnost, učíme ţáky všechny její sloţky:
1) Mít přístup k informacím
= ţák je schopen rozlišit a najít potřebný zdroj, a to v tištěné, mluvené i v grafické podobě
(ţák se učí, kam jít, po čem sáhnout, jak zadat heslo do vyhledávače, koho se zeptat, aby
nalezl potřebný zdroj informací)
Ţáci pracují s texty, které vybral učitel.
Ţáci samostatně vyhledávají texty ve zdrojích nabídnutých učitelem (v knihách,
časopisech, encyklopediích, na označených www stránkách).
Ţáci samostatně vyhledávají ne pouze texty z nabídnutých zdrojů, ale i zdroje samé.
2) Získat informace
= ţák porozumí zdroji, analyzuje, syntetizuje a vyhodnocuje informace (ţák se učí s texty
pracovat tak, aby jim porozuměl – vyhledá podstatné informace k úkolu, porovná informace z
různých zdrojů, posoudí jejich hodnotu, hledá mezi nimi souvislosti, zjistí, které informace
chybí, odhalí hlavní myšlenku a podpůrné informace)
Ţáci hledají hlavní myšlenky a podpůrné informace v textu.
Ţáci vyhledávají informace k zadanému úkolu či otázce.
Ţáci porovnávají informace z různých zdrojů.
Ţáci posuzují kvalitu informací, jejich objektivitu, autorský záměr.
Ţáci hledají souvislosti mezi informacemi, vysuzují závěry.
Vhodné je pouţívání pracovních listů, různých grafických organizérů, velice podstatné je
modelovost výuky – učitel kaţdou poţadovanou dovednost nejprve názorně ukáţe (předvede
celý proces). Zde jsou příklady grafických organizérů, které lze vyuţít pro nácvik hledání
důleţitých informací.
Tabulka 7. Příklady grafických organizérů
Hlavní myšlenka Podpůrné informace (detaily)
Shrnutí celého úseku textu, který jsem zpracovával:
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
3) Přetvářet informace
= ţák umí o informacích psát, mluvit o nich svými slovy a vyjadřovat je v různých grafických
uspořádáních (ţák se učí dosud získaných informací vyuţít, porovnat je mezi sebou, vybrat ty
nejdůleţitější, uspořádat je logickým způsobem a sepsat je)
Ţáci tvoří prezentaci, flip.
Ţáci tvoří na základě informací vlastní text .
Ţáci provádějí srovnání a analýzu v rámci pracovního listu.
Ţáci tvoří pracovní list pro spoluţáky.
Ţáci tvoří referát, ročníkovou či absolventskou práci.
Ţáci tvoří náčrt, schéma, myšlenkovou mapu, protokol.
4) Přenášet informace
= ţák je schopen publikovat nebo jinak šířit nově pojatou znalost (ţák se učí, jakým
způsobem zpracované informace uchovávat nebo je předávat dál, jak a proč je zaznamenat,
jak s nimi seznámit druhé)
Ţáci prezentují svou práci před ostatními (mluvená, písemná, elektronická podoba).
Ţáci zpracovávají informace na PC a manipulují s nimi v rámci digitálních nosičů.
Ţáci předávají ostatním ţákům připravené poznámky.
Důleţité informace
Méně důleţité informace
Nejméně důleţité informace
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Ţáci se učí roli učitele a vedou výuku.
Pro učitele je vhodnou pomůckou k rozvoji širší škály ţákovských dovedností práce
s informacemi Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů. Pomocí ní mohou učitelé formulovat
své pokyny a úkoly tak, aby nezůstávali pouze u základního cíle, totiţ aby ţáci informace
pouze nalezli. Učitelé 1. stupně mají vypracovanou škálu pokynů právě pro ţáky mladšího
věku.
Tabulka 8. Konkrétní pokyny učitele k rozvoji všech hladin vzdělávacích cílů u ţáků na
1. stupni
HLADINY
VZDĚL. CÍLŮ
CHARAKTERISTIKA
ČINNOSTI ŢÁKA POKYNY UČITELE
6.
SYNTÉZA/TVO
ŘENÍ
tvorba něčeho nového, co
předtím (v mysli ţáka)
neexistovalo
sestav, vyrob, nakresli, navrhni, jak to
dopadne/předpověz, co bys udělal,
předveď, napiš text (báseň apod.)
5.
HODNOCENÍ
vyjádření mínění o hodnotě
nějakého jevu, výběr z nabídky
nebo sestavení více poloţek do
hodnotového ţebříčku
rozhodni, pochval, doporuč, proč si to
ne/myslíš, dokaţ svůj názor
4.
ANALÝZA
rozbor sloţek nějakého
sloţitějšího celku –
informačního zdroje
porovnej, rozděl do skupin, vyber,
vysvětli proč, najdi shody a rozdíly
3.
APLIKACE
vybavení informací, kterým
ţáci rozumí a jejich pouţití v
nějaké nové situaci
připrav podle příkladu, seřaď podle
(abecedy…), spočítej podle, uveď
příklad, vyzkoušej si, nakresli
2.
POROZUMĚNÍ
porozumění informacím v té
míře, ţe jsou ţáci schopni je
vyjádřit svými slovy
řekni/jak bys to řekl vlastními slovy,
řekni jinak/slovem stejného či
podobného významu, řekni to hlavní,
oprav, odhadni (počet, barva…), jak
tomu rozumíš, jaký/á je
1.
ZNALOST
nalezení, vybavení a
reprodukce dříve získaných
informací nebo jejich
rozpoznání
jak vypadá, co nejpřesněji vyprávěj, co
je to, vyjmenuj, pojmenuj
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
2.2 Referáty
2.2.1 Systém zadávání referátů
Systematické zadávání referátů provádějí učitelé především na 2. stupni, přesto se s
vypracováváním referátů setkávají ţáci jiţ ve čtvrté a páté třídě.
Klíčem k rozvoji dovedností pracovat s informacemi prostřednictvím referátů je
zejména kvalitní zadání referátu. Je potřeba vyhýbat se zadání typu „ najdi něco o …“, neboť
v dnešních podmínkách pak ţák prokazuje pouze schopnost informaci vyhledat v nějakém
zdroji (nejčastěji internet), a tím jeho veškerá práce (vyjma dovednosti informace okopírovat
a vytisknout) končí. Mezi hlavní zásady zadávání referátů tak patří:
Konkrétní úkoly, otázky, činnosti
Vyuţití několika hladin vzdělávacích cílů
Stanovení jasných a předem známých kritérií hodnocení
Vyuţitelnost informací z referátu při vyučování
Referáty lze zadávat různým způsobem:
1) Podle toho, zda jej budou vypracovávat všichni ţáci třídy, či jen ti, kteří chtějí,
rozdělujeme referáty na:
Povinné
Dobrovolné
Prvek dobrovolnosti je zajisté vhodným motivačním aspektem, nicméně je nutné v zájmu
cílené nauky práce s informacemi podstatnou část referátů zadávat povinně všem ţákům.
Volitelnost, která je pro ţáky vţdy atraktivní, je moţné uplatnit například při výběru
konkrétního tématu k zadaným úkolům nebo při moţnosti výběru splnění jen některých úkolů.
2) Podle toho, zda bude referát vypracováván v jeden termín, či jej budou ţáci
odevzdávat dle určitého klíče v průběhu většího časového úseku (například školní rok), lze
dělit na:
Odevzdávané v jeden termín
Odevzdávané průběţně dle stanoveného plánu
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Rozhodující je v tomto případě rozsáhlost zpracovávaného tématu a záměry učitele na vyuţití
referátu při výuce. Bude-li téma referátu pokrývat látku pololetí či školního roku, budou jej
ţáci nosit průběţně a učitel jej můţe vyuţít při expozici učiva. Naopak týká-li se referát
úzkého okruhu učiva, zřejmě bude vyţadováno odevzdání v jednotném termínu.
3) Podle toho, zda budou ţáci referát vypracovávat pouze doma, nebo také ve škole při
výuce, dělíme referáty na:
Domácí
Školní (případně částečně školní)
Pro správné osvojení samostatného zpracování referátu je velice podstatné, aby si ţáci
všechny potřebné dovednosti nacvičili přímo ve škole pod vedením učitele, který jim postup
zpracování referátu názorně ukáţe a ţáci si jej při výuce s okamţitou zpětnou vazbou
vyzkouší. K tomuto lze vyuţít hodiny informatiky, českého jazyka a v případě nepříliš
rozsáhlých zadání i hodiny naučných předmětů.
Je velmi podstatné, aby učitelé se vzájemně seznámili se zadáváním referátů svých
kolegů, aby nedocházelo k přetěţování ţáků kumulováním referátů v určitém období. Dále je
dobré vědět, který učitel a kdy bude ţáky učit vypracovávat referáty v rámci výuky, aby bylo
moţné na určitých dovednostech stavět. Za tímto účelem je zpracována tabulka:
Tabulka 9. Přehled pravidelně zadávaných referátů na 2. stupni
REFERÁTY 2. STUPEŇ
6. 7. 8. 9.
ČESKÝ JAZYK
ANGLICKÝ
JAZYK Moje město Svátky a oslavy Londýn
MATEMATIKA Starověcí řečtí
matematici
ZEMĚPIS Státy Afriky,
Austrálie
Státy Evropy,
Ameriky, Asie
Kraje a krajská
města ČR Světová města
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
PŘÍRODOPIS
Houby Hmyz Orgánové
soustavy
Orgány vyšších
rostlin Savci
CHEMIE
FYZIKA Významní
fyzikové a objevy
DĚJEPIS Slavné osobnosti
starověku
Slavné osobnosti
středověku
Slavné osobnosti
novověku
Lidé a dějiny 20.
století
OBČANSKÁ
VÝCHOVA Svátky a tradice Anketa na téma
Úvaha na
společenské téma
Aktualita z politiky
a ekonomie
VÝCHOVA KE
ZDRAVÍ
HUDEBNÍ
VÝCHOVA
Světová
nonartificiální
hudba
Česká
nonartificiální
hudba
VÝTVARNÁ
VÝCHOVA
VOLITELNÝ
PŘEDMĚT
Reálie německy
mluv. zemí
2.2.2 Kritéria pro hodnocení referátu
Konkrétních kritérií pro hodnocení referátu existuje samozřejmě veliké mnoţství. Pro
záměry naší školy byly formulovány příklady nejčastěji uţívaných kritérií v rámci tří
kategorií (obsah, forma, dovednost). Záleţí pak na účelu a cílech konkrétního referátu, jaká
kritéria budou vybrána, zde je nabídka:
1. Obsah, informace
Obsahová kritéria posuzují kvalitu věcné stránky zpracovávaných informací. Velmi
významné je to, zda ţák cíleně zpracoval konkrétní úkoly, přinesl informace vzhledem
k tématu podstatné a zda sám tématu porozuměl:
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Kvalita informací
– referát obsahuje informace aktuální
– referát obsahuje informace podstatné (klíčové) vzhledem k zadání
– referát obsahuje informace zajímavé vzhledem k posluchačům
– referát obsahuje informace srozumitelné pro posluchače
– referát odlišuje fakta a postoje, názory
Porozumění tématu
– ţák rozumí informacím, termínům a slovním obratům pouţitým v referátu
– ţák dokáţe vysvětlit dotazy vztahující se k obsahu referátu
– ţák zadá otázky či úkoly, které jsou vhodné a vycházejí z referátu
Úplnost
– referát obsahuje všechny body dle zadání
2. Prezentace, forma
Vedle obsahu definujeme také kritéria pro formální stránku referátu. U ţáků je hodnocena
schopnost přetvářet informace do poţadované formy a prezentovat je adresátům:
Rozsah
– je dodrţen čas ústní prezentace referátu
– je dodrţen rozsah písemného zpracování (počet stránek apod.)
Mluvní projev
– referát je přednesený srozumitelně, můţe být přečten
– referát je prezentován zpaměti, bez podkladů
– referát je přednesen formou komentáře k multimediální prezentaci
– referát je doprovozen doplňujícími materiály (slovíčka, mapa, obrázky, pracovní
list apod.)
– referát je prezentován v souladu se správným vystupováním
Písemný projev
– referát je pravopisně a stylisticky bezchybný
– referát je dobře graficky upravený (typografie, rozvrţení, písmo …)
– referát je doprovozen doplňujícími materiály (obrázek, graf, podklady…)
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
3. Dovednosti při zpracování obsahu či prezentace
Kromě obsahu a formy referátu lze posuzovat také míru zvládnutí poţadovaných činností a
dovedností při tvorbě referátu:
Míra samostatnosti
– ţák referát při tvorbě konzultuje s učitelem
– ţák zpracuje referát samostatně bez pomoci učitele
Dodrţení tématu
– referát musí být odevzdán či prezentován ve stanoveném termínu
Zdroje
– referát vychází ze stanoveného počtu či druhu zdrojů
– všechny pouţité zdroje jsou správně uvedeny, ocitovány
2.2.3 Vyuţití referátů
Referáty by neměly být samoúčelné, to znamená měly by v nějakém ohledu
podporovat samotnou výuku. Ţáci tak mohou vnímat vlastní přínos procesu vzdělávání,
spoluurčovat jej a přebírat tak za jeho průběh větší díl odpovědnosti. Referáty vyuţíváme
v rámci výuky k:
motivaci ţáků (výuka vychází ze zpracování tématu ţákem, nikoli učitelem)
hlubší diskusi o tématu
úvodu do učiva
celkovému zpracování učiva (naplnění osnov)
získávání a procvičování dovedností (třídění informací, vyhledávání ve slovníku…)
prohloubení znalostí (nové informace, rozšíření slovní zásoby…)
aktivizaci ţáků za určitým účelem (závěrečné opakování učiva…)
V případě písemně vypracovávaných referátů, které jsou odevzdávány učiteli a jinak
se s nimi dále nepracuje, je učitelovým cílem spíše hodnocení ţákových znalostí a dovedností.
U těchto referátů se nabízí moţnost archivace k výukovým účelem do dalších let.
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Pro zadávání referátů je zpracována osnova, jejíţ podstatná část je přímo předloţená
ţákovi9:
Tabulka 9. Příklad vypracovaného zadání referátu na 2. stupni
Ročník 6.
Předmět Občanská výchova
Téma Svátky a tradice
Konkrétní
nabídka
Den české státnosti, Den vzniku samostatného československého státu, Den
všech svatých a dušičky, Den boje za svobodu a demokracii, Sv. Barbora, Sv.
Mikuláš, Sv. Lucie, Vánoční svátky, Den obnovy samostatného českého státu,
Tři králové, Hromnice, Sv. Valentýn, Masopust, Postní neděle, Velikonoční
svátky, Filipojakubská noc, Svátek práce, Den vítězství, Svatodušní svátky,
Den sl. věrozvěstů Cyrila a Metoděje, Den upálení Mistra Jana Husa
Úkoly a
otázky
1) Uveď, jaký svátek či tradice se připomíná a kdy (název svátku a datum
nebo období)
2) Vyjádři vlastními slovy, proč svátek slavíme (příčiny a původ svátku).
3) Zařaď svátek mezi svátky starobylé či nové a v případě starobylého svátku
porovnej, jak se svátek slavil dříve a nyní (zvyky a tradice).
4) Uveď nějakou lidovou moudrost k tomuto svátku a vyjádři ji obrázkem či
komiksem (lidová rčení a pranostiky).
5) Uveď, zda slaví tento svátek tvá rodina, a pokud ano, jak (tvé zkušenosti).
6) Posuď, jestli má pro tebe tento svátek nějaký význam a zda by se měl slavit
i nadále (názor na svátek).
7) Uveď přesně, od koho nebo odkud jsi získal uvedené údaje (zdroj
informací ).
Kritéria
hodnocení
1) ÚPLNOST - referát obsahuje všech 7 bodů
2) PODSTATNOST INFORMACÍ – v referátu se objevují ty nejdůleţitější a
nejzajímavější údaje
3) PŘIMĚŘENOST – doba přednesu referátu nesmí být delší neţ 5 minut
4) POROZUMĚNÍ TÉMATU – informacím i slovům pouţitým v referátu
musí ţák rozumět
5) MLUVENÝ PROJEV - referát musí být přednesený jasně a srozumitelně
(můţe být přečten)
6) PŘIPRAVENOST – ţák napíše svátek a datum předem na tabuli, připraví
dvě otázky pro ostatní
Doporučen
é zdroje
1) A.Vondrušková: České zvyky a obyčeje (Albatros 2004)
2) V.Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje (Dona 1991)
3) E.Velebná: Lidové zvyky a obyčeje v křesťanském roce (Albra 1996)
4) www.pranostik.cz
Prezentace čtení před třídou a poloţení dvou otázek z referátu ostatním ţákům
Cíle a
vyuţití pro
výuku
- naplnění tématu Cyklus roku v ŠVP
- objasnění důvodů pro tzv. volné dny a slavení svátků
- prohloubení znalostí o historii naší země a úcty k tradicím
9 Zadání referátů obsahuje Příloha č. 9.
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
2.3 Absolventské práce
2.3.1 Cíle a organizační pokyny
2.3.1.1 Cíle absolventských prací
V deváté třídě jsou ţákům zadávány absolventské práce. Jejich cílem je jednak
zhodnocení ţákovských dovedností v oblasti práce s informacemi a ověření účinnosti
programu informační a čtenářské výchovy v praxi, jednak výuka ţáků dlouhodobé a
systematické práci, jejímţ výsledkem je výstup rozsahu seminární práce. Nezanedbatelným
přínosem je téţ ritualizované zakončení základního vzdělávání ţáků. Ţák by měl zpracováním
absolventské práce prokázat tyto schopnosti a dovednosti:
schopnost dlouhodobější samostatné práce
dovednost vyhledávání a zpracování informací
schopnost integrovat (spojovat) učivo více předmětů a nacházet souvislosti mezi jevy
a poznatky
dovednost napsat vlastní text (úvahu) na dané téma
schopnost grafického, popřípadě výtvarného nebo technického zpracování tématu
dovednost praktické práce na počítači – napsat a upravit text pomocí textového
programu v počítači
dovednost prezentovat svou práci a vystoupit kultivovaně na veřejnosti
2.3.1.2 Průběh zadávání absolventských prací a jejích zpracování
Ţáci obdrţí pokyny pro zpracování a přehled nabízených témat. Téma si ţáci volí ze
seznamu témat připraveného vyučujícími, nebo navrhnou vlastní téma. Podmínkou moţnosti
pracovat na vlastním tématu je jeho rozpracování v osnově a souhlas vyučujícího, na kterého
se ţák obrátí jako na vedoucího práce. Učitel má právo odmítnout ţáka s jeho návrhem. Stejné
téma z nabídky si mohou současně zvolit nejvýše čtyři ţáci z ročníku. V případě, ţe zájem
ţáků o některé z témat bude větší a nedojde ke vzájemné domluvě, vybere ze zájemců učitel,
případně můţe být pouţit los. Kaţdé téma má stanoveno vedoucího práce z řad vyučujících,
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
na které se budou ţáci obracet průběţně během zpracování absolventské práce s ţádostí o
radu a pomoc, o konzultaci.
Tvorbě absolventské práce se budou ţáci věnovat v rámci výuky v předmětu
Informatika a také v době mimo vyučování. Při zpracovávání mohou vyuţívat počítačovou
učebnu a informační centrum – přístup jim bude přednostně umoţněn v době, kdy v těchto
učebnách neprobíhá výuka. Pro zpracování seminární práce mohou ţáci po dohodě vyuţívat
technické i materiální vybavení školy (počítače, tiskárny, kopírky, papíry apod.).
Přihlašování a časový harmonogram:
Výběr témat absolventské práce: Do konce září
Tvorba absolventské práce pod vedením jejího vedoucího: Říjen aţ květen
Odevzdání absolventské práce třídnímu učiteli: Do konce května
Ústní obhajoby absolventských prací: Červen
Slavnostní vyhlášení výsledků: Červen
2.3.2 Poţadavky na absolventskou práci
2.3.2.1 Poţadavky na obsah absolventské práce
Zpracování absolventské práce je pro ţáky devátého ročníku povinné, rozsah práce se
řídí předchozími studijními výsledky:
Úroveň A (ţáci s průměrem známek 2,00 a méně z konce 8.třídy)
Rozsah práce – 10 - 20 stran
Členění práce – Titulní strana, Úvod, Vlastní práce, Závěr, Pouţité zdroje
Formát práce – spojené listy A4 (zpracování na počítači)
Pouţití alespoň tří zdrojů, přesné odkazy (literatura, internet, ústní svědectví,
anketa…)
Úroveň B (ţáci s průměrem známek 2,01 a více z konce 8. třídy)
Rozsah práce – 6 - 10 stran
Členění práce – Titulní strana, Úvod, Vlastní práce, Závěr, Pouţité zdroje
Formát práce – spojené listy A4 (zpracování na počítači)
Pouţití alespoň dvou zdrojů, přesné odkazy (literatura, internet, ústní svědectví,
anketa…)
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Získané informace nelze pouze opsat, je nutné je dále zpracovat a kaţdý zdroj
informací musí být co nejpřesněji citován (nestačí např. Internet, ale musí být uveden přesný
odkaz na příslušnou stránku a datum získání informace - jinak se jedná o porušení autorského
zákona). Doporučujeme pouţít webové stránky www.citace.com, zde se citace vytvoří po
zadání potřebných údajů sama:
Citace knižního titulu:
KNIHOMOL, René. Jak napsat absolventskou práci. Kovářov : Deváťákovo
nakladatelství, 2009. 111 s..
Citace časopiseckého článku:
CHYTROLÍNOVÁ, Marie. Jak obhájit absolventskou práci. Kovářovské listy. 2009,
roč. 10, č. 9, s. 2.
Citace titulu s více autory, kolektivu:
MAZÁK, Antonín, et al. Encyklopedie Kovářova. [s.l.] : [s.n.], 2009. 3 sv. (123, 124,
125 s.)..
Citace webové stránky:
Dokaţ, ţe na to máš! [online]. c2006 [cit. 2009-11-05]. Dostupný z WWW:
.
2.3.2.2 Osnova absolventské práce
Titulní strana absolventské práce:
název školy
název práce
jméno autora
třída
školní rok
Obsah
Úvod:
jaké je téma práce (téma a jeho bliţší charakteristika, popis)
proč jsem si téma vybral(a)
kdo mi pomáhal s tvorbou práce (jakého rozsahu byla jeho pomoc)
čeho chci zpracováním tématu dosáhnout
jak budu moci práci vyuţít (v současnosti i v budoucnu)
Teoretická část
1. kapitola …………. n-tá kapitola
Praktická část
http://www.citace.com/
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
1. kapitola …………. n-tá kapitola
Závěr:
shrnutí nejdůleţitějších informací
krátká úvaha nad zpracovávaným tématem, vlastní názory
vlastní dojmy a komentáře k práci – vlastní hodnocení
Seznam pouţitých zdrojů
Přílohy (jsou-li nějaké)
Absolventská práce můţe obsahovat jako základní součást i samostatně vytvořené
umělecké nebo technické dílo.
2.3.2.3 Poţadavky na zpracování absolventské práce
Je nutné dodrţet předem daná pravidla (pouţití šablon, poţadavky na grafické
zpracování atd.) uvedená v tomto odstavci a v dalším textu.
písmo Times New Roman
barva písma – automatická (černá)
základní text ve velikost písma 12
podnadpisy velikostí písma 14
nadpisy velikostí písma 16
vzhled stránky – okraje: nahoře 2,5 cm, dole 2,5 cm, vlevo 2,5 cm, vpravo 2,5 cm
řádkování textu jeden a půl řádku
tisk jen na jednu stránku listu papíru
2.3.2.4 Tvorba a hodnocení práce
Doporučený postup při zpracování absolventské práce:
výběr tématu
stanovení obsahu práce
shromáţdění literatury, materiálů, informací, podkladů pro přílohy, vytvoření
dotazníků a anket
zpracování konceptu
průběţné konzultace s vedoucím práce
zpracování čistopisu
vytisknutí a svázání práce
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
2.3.2.5 Průběh obhajoby absolventské práce
Ţák na obhajobu přichází slušně a společensky oblečen. Nejdříve ţák svou seminární
práci představí prostřednictvím připravené prezentace. Poté členové komise kladou
připravené i aktuální dotazy (ţák s nimi není předem seznámen).
2.3.3 Hodnocení absolventské práce
2.3.3.1 Způsob hodnocení
Práce posuzuje komise sloţená z ředitele školy, vedoucího práce a zástupce veřejnosti.
Členové komise provádí hodnocení na základě vlastního seznámení se s absolventskou prací,
doporučení vedoucího práce a učitele informatiky a podle její prezentace předvedené ţákem.
S hodnocením jednotlivých prací jsou ţáci seznámeni dodatečně (po poradě členů
komise). Práce budou hodnoceny pěti stupni:
vynikající
velmi dobrý
dobrý
postačující
nevyhovující
Neodevzdání práce můţe být důvodem k hodnocení stupněm „nedostatečný“
v předmětu Informatika.
2.3.3.2 Kritéria pro hodnocení
Absolventská práce je hodnocena podle následujících kritérií10
:
1) Tvorba práce … hodnotí vedoucí práce
samostatnost (shánění zdrojů, rozvíjení témat, tvorba textu apod.)
spolehlivost a svědomitost (plnění dohodnutých termínů, respektování pokynů a rad
vedoucího práce)
tvořivost (vlastní nápady a návrhy, podněty k vylepšení práce apod.)
2) Kvalita práce … hodnotí komise
téma (věcná správnost, splnění tématu)
vlastní vklad (myšlenky, originalita, praktická část, vlastní výzkum, zkušenost ap.)
splnění poţadavků na podobu práce (poţadavky viz výše)
grafická úprava (přehledný text, zvýraznění, obrazový doprovod apod.)
gramatická a stylistická úroveň (text bez chyb, jasně a logicky formulované věty)
10
Viz list s názvem Hodnocení absolventské práce
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
3) Obhajoba práce … hodnotí komise
prezentace práce (prezentuje svou práci prostřednictvím PowerPointu)
znalost tématu (odpověďmi na otázky prokáţe, ţe ví, o čem psal)
argumentace (dokáţe svá tvrzení odůvodnit, sdělit vlastní názor)
kvalita ústního projevu (vyjadřuje se spisovně, plynule a srozumitelně)
vystupování ţáka při obhajobě (vystupuje a vypadá kultivovaně)
2.3.3.3 Archivace prací
Všechny absolventské práce budou archivovány v rámci školní knihovny a budou
přístupné dalším ţákům školy. V informačním centru budou slouţit ostatním jako inspirace
pro jejich vlastní práci i jako zdroj informací.
2.3.4 Vhodná témata
Základem přínosné a pro ţáka zajímavé práce je volba vhodného tématu. Téma by
mělo pokud moţno vycházet z následujících charakteristik:
atraktivní, ţákům blízké
rozšiřující rámec učiva, nejlépe přesahující předmět
umoţňující vlastní vklad, náhled ţáka
Kaţdé téma učitel zpracuje do následující osnovy:
Téma
Předmět/y
Náměty k teoretické části
Náměty k praktické části
Příklady doporučených zdrojů
Příklady námětů k praktické části: experiment, záznamy pozorování, anketa, dotazník, vlastní
návrh či plán, výrobek, umělecké dílo, reflexe vlastní četby, srovnání na základě vlastní
zkušenosti, návrh výukové hodiny…
Učitelé své nabízené téma rozpracují do jednoduché osnovy, která nabízí ţákům
moţná podtémata a zaručuje, ţe téma poskytuje prostor pro teoretickou i praktickou část a ţe
pro ni existují vhodné zdroje informací. 11
11
Viz příloha č. 11 – Příklady zadání absolventských prací
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Příklad zadání absolventské práce
Téma Odpady - kam s nimi?
Předmět/y Občanská výchova, Přírodopis, Zeměpis
Vedoucí práce Libor Mandovec
Náměty k teoretické části
Druhy odpadů, jejich ţivotnost. Třídění odpadů. Svoz odpadu, jeho
další zpracování a recyklace. Objem odpadu v ČR, ve světě. Dopad
na ţivotní prostředí.
Náměty k praktické části
Anketa na téma třídění odpadu v domácnosti mezi spoluţáky.
Rozhovor s pracovníkem obecního úřadu o odpadovém
hospodářství. Návrh na zlepšení třídění odpadů v domácnosti,
škole, obci.
Příklady doporučených
zdrojů
www.tonda-obal.cz, www.jihoceske-trideni.cz, www.jaktridit.cz
Jarmila Šťastná: Kam s nimi (Vše o třídění a recyklaci odpadu)
Obecní úřad Kovářov
http://www.tonda-obal.cz/http://www.jihoceske-trideni.cz/http://www.jaktridit.cz/
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
3. Metody práce s textem
Pro získávání čtenářské a informační gramotnosti je podstatná především ţákova práce
s textem, ať uţ tištěné či elektronické podobě. Učitel prostřednictvím konkrétních výukových
metod, způsobem zadávání úkolů či formulací otázek vede ţáka k tomu, aby byl schopen se
v textu orientovat, rozumět mu a dále s ním tvořivě pracovat.
Mezi metody, které učí ţáka výše jmenovaným dovednostem, patří z valné části
metody kritického myšlení, jejichţ přínosem je ţákova konfrontace textu s vlastními
znalostmi, postoji a zkušenostmi. Čtenářské dovednosti je třeba budovat samotným způsobem
zadávání pokynů, které lze uplatnit opět ve všech předmětech. Pro práci s beletristickým
textem slouţí vytvořená baterie otázek, která je strukturovaná nejen dle okruhů témat, ale také
dle Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů. Významným prostředkem rozvoje práce s textem
je také cílená práce s pracovními listy.
3.1 Metody RWCT
INSERT
Hlavní cíl: Ţák třídí informace v textu na základě srovnávání s dosavadními znalostmi
a zkušenostmi, UVĚDOMĚNÍ
Stručný popis: Ţáci označují v textu informace prostřednictvím značek, které vyjadřují
hodnocení informací jako známé, neznámé, rozporné či nedostatečné.
Cílová skupina (např. ročník, předměty): ţáci 2. stupně, v modifikaci lze jiţ na 1.
stupni od 3. ročníku, všechny předměty
Pomůcky: text; papíry na stěny
BINGO
Hlavní cíl: Ţák získává odpovědí na otázky; realizuje funkční strategie ke splnění cíle;
EVOKACE, REFLEXE
Stručný popis: Postup v sobě propojuje souběţnou soutěţ a spolupráci. Ţák oslovuje
spoluţáky a má od nich získat správné odpovědi na otázky v herním plánu.
Cílová skupina: ţáci 1. i 2. stupně, všechny předměty
Pomůcky: pracovní list
BRAINSTORMING
Hlavní cíl: Ţák shromáţdí k danému tématu co nejvíc informací; EVOKACE,
REFLEXE
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Stručný popis: Individuální nebo skupinová aktivita shromaţďující maximum
momentálních nápadů, námětů, otázek, asociací… k zadanému tématu
Cílová skupina: ţáci 1. a 2. stupně, všechny předměty
Pomůcky: papír/sešit, tabule
MYŠLENKOVÁ MAPA
Hlavní cíl: Ţák shromáţdí k danému tématu co nejvíc informací a vytvořit z grafickou
strukturu; EVOKACE, REFLEXE
Stručný popis: Individuální nebo skupinová aktivita shromaţďující maximum
momentálních nápadů, námětů, otázek, asociací… k zadanému tématu a začleňující je
souběţně do grafické struktury
Cílová skupina: ţáci 1. (od 3. třídy) a 2. stupně, všechny předměty
Pomůcky: papír/sešit, tabule
ŘÍZENÉ ČTENÍ
Hlavní cíl: Ţák pochopí text, hledá alternativ, formuluje vlastních otázek, předvídá;
EVOKACE – UVĚDOMĚNÍ - REFLEXE
Stručný popis: Postupné skupinové čtení, při němţ učitel podporuje předvídání ţáků i
následné komentáře. Učitel vede ţákovo čtení, stanovuje mu úseky textu, jeţ má
odděleně číst a po přečtení mu pokládá otázky, které mají zvýšit ţákovo pochopení a
vést ho k důkladnější analýze textu.
Cílová skupina: ţáci 1. i 2. stupně, všechny předměty, především však český jazyk
Pomůcky: text
SNĚHOVÁ KOULE
Hlavní cíl: Ţák shromáţdí k zadanému tématu co nejvíc informací, názorů a reakcí
spoluţáků a utřídí je do mluveného výstupu; EVOKACE, REFLEXE
Stručný popis: Aktivita, během níţ postupně skupiny zapisují odpovědi do všech flipů
s jednotlivými otázkami. „Svůj“ flip pak skupina zpracuje (vybere…) a prezentuje.
Cílová skupina: ţáci 1. (od 4. třídy) a 2. stupně
Pomůcky: velké papíry
SKLÁDANKOVÉ UČENÍ
-
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Hlavní cíl: Ţáci se sami kooperací učí novému tématu. EVOKACE – UVĚDOMĚNÍ -
REFLEXE
Stručný popis: Kooperativní postup vyuţívající práci expertních skupin. Kaţdá z nich
zpracovává svoji část tématu. Expertní skupiny se pak přerozdělí do domovských
skupin, kde jednotliví experti mají ostatní naučit sv�