prirucka-vojaka-acr.pdf

7/22/2019 prirucka-vojaka-acr.pdf

1/252

EDITELSTV VCVIKU A DOKTRN

SPRVA DOKTRN

PRUKA VOJKA AR

VOJENSK PUBLIKACE

II. vydn

VYKOV 2007


2/252


3/252

PEDMLUVAPrvoadou povinnost kadho vojka Armdy esk republiky (AR)je bt pipraven pro nasazen ve vojenskch operacch. Bez ohledu nahodnost a vykonvanou funkci mus umt ovldat svoji zbra, pouvatzkladn vstroj a dal vzbroj a mt zkladn dovednosti, kter jsou mini-

mlnm pedpokladem pro jeho bojov nasazen. Tato pruka obsahujezkladn informace, kter tvo profesn znalostn minimum vojka AR.Jejm obsahem je problematika, kterou lze vyut pi vcviku a operanmnasazen, s drazem na veden bojovch operac.

Pruka je souhrnem informac zskanch z rznch zdroj vojenskchpedpis, sluebnch pomcek a z praktickch zkuenost vojsk AR.V publikaci jsou uvedeny aktuln poznatky, vychzejc ze zkuenostvojsk v probhajcch operacch a z jejich vcviku. Nenahrazuje odbornpedpisy. M bt prukou, umoujc samostudium a v nkterch ppa-

dech i zen vcviku.Jej obsah vychz z poadavk kladench na vojka po ukonen zkladnppravy organizovan na vcvikov zkladn ve Vykov. Zrove je roz-ena o nkter informace, kter jsou soust vevojskov sti odborna speciln ppravy.

Pruka vychz ve svm druhm, upravenm vydn. Jsou v n zapraco-van nvrhy, kter vyplynuly z poslednch zkuenost vojk AR vechkategori a zejmna instruktor vcvikov zkladny. Pracovnci Sprvydoktrn uvtaj jakkoli dal nvrhy a podnty k jejmu zdokonalovn, a tonejlpe prostednictvm e-mailov adresy: [email protected].

Pedmluva


4/252

VOJENSK PSAHAJ, vojk ozbrojench sil, vdom si svch obanskch a vlasteneckchpovinnost, slavnostn prohlauji, e budu vrn esk republice.

Budu vojkem statenm a ukznnm a budu plnit ustanoven vojen-

skch pedpis.Svdomit se budu uit ovldat vojenskou techniku a zbran a pipravovatse k obran esk republiky a brnit ji proti vnjmu napaden.

Pro obranu vlasti jsem pipraven nasadit i svj ivot.

Tak psahm!

4

Pruka vojka AR


5/252

Kodex etiky vojka z povoln a vojka v aktivnzloze dobrovoln

Jako pslunk ozbrojench sil esk republiky slibuji, e budu hjit zjmyesk republiky a jejch oban ve shod se svm svdomm a pesvd-enm a podle svch nejlepch schopnost. Ve svm jednn se budu ditprvnm dem esk republiky a pedpisy ozbrojench sil. Budu sdlet,dodrovat a prosazovat hodnoty ozbrojench sil - odpovdnost, obtavost,odvahu, vrnost a est. Budu plnit rozkazy velitel a nadzench a bududbt na profesionln pstup k plnn svch povinnost. Budu brnit svobo-du a demokracii, v ppad ohroen vlastn nebo spojeneck zem jsempipraven pro jejich obranu nasadit i svj ivot.

Odpovdnost a smysl pro povinnost:Uvdomuj si sv povinnosti, pro-jevuj iniciativu a tvoiv pstup ke slub.

Tato hodnota pedstavuje respektovn a dodrovn zkon, nazena rozkaz. Zkladem je odpovdn vztah jedince k plnn povinnost podlejeho nejlepch schopnost. Neznamen vak uposlechnut rozkaz, kterjsou v rozporu s prvnm dem esk republiky. Vznamnm projevemodpovdnosti jsou samostatnost, iniciativa a tvoiv pstup jedince.

Obtavost:Dej vechno, dej vc, ne dostv, uvdom si, e spch

celku stoj v ne spch tvj.Tato hodnota pedstavuje pedevm sprvn azen priorit. Pro vojkamus bt zjmy celku nadazeny jeho individulnm zjmm.

Odvaha:Neboj se rozhodnout a pijmat nov vzvy, mj slu pekonatsloit, nebezpen a riskantn situace.

Tato hodnota pedstavuje odhodln, morln-voln a duevn slu dlat to,co je sprvn, i v ppad monch nepznivch nsledk a okolnost. Ve-litel a dc pracovnci v ozbrojench silch mus umt pevzt odpovd-

nost a rozhodovat i ve sloitch, nebezpench a riskantnch situacch.Vrnost:Bu oddan sv zemi a jej armd a loajln ke svm nadze-nm, respektuj sv spolupracovnky a podzen.

Tato hodnota znamen bt oddn zemi a armd, kter ji brn. Znamenztotonn, sept vojka se zjmy a osudy nroda, armdy, tvaru, jed-notky, osoby velitele a ostatnch pslunk celku. Blzko k tto kvalit mpojem hrdost, kter vyjaduje vztah jedince k tvaru, jednotce, ale t k voj-sku, odbornosti, hodnostnmu sboru nebo hodnosti. Vrnost je vznamnpro vytven a posilovn sebedvry, pocit jistoty, pozitivnch pracov-

5

Kodex etiky vojka


6/252

6

Pruka vojka AR

nch vztah a vkonnosti, je dleit pro navozen pocitu sounleitostia vytvoen vztah soudrnosti.

est: Bu pm a zsadov, jednej vdy v souladu se svm svdomm,tv posln t zavazuje.

Tato hodnota je zavrenm etickch hodnot v armd. Je motivanm ini-telem a opravuje morln rozhodnut zaloen na pkladnch osobnchkvalitch a istm svdom. est propojuje vechny hodnoty, kter jsouobsaeny v Kodexu etiky vojka. M blzko k mravnosti, protoe estnjedinec se ztotouje se skupinovmi, tedy vymi hodnotami a pracujeve prospch vych celk. Vnmn a respektovn otzek cti poskytujjedincm vznamn intelektuln zzem a motivaci k jednn.


7/252

7

Prvo

PRVO

Prva vojkZvltn prvn vztah mezi vojkem a sttem neznamen popen jehoobecnho postaven jako lovka a obana. Lidsk prva vojka jsoutedy zakotvena stejn jako prva ostatnch oban. Stejnm sezna-mem lidskch prv a svobod je pro vojka AR Listina zkladnch prva svobod vyhlen jako soust stavnho podku esk republiky - vizzkon . 2/1993 Sb. (Listina).

Meze zkladnch prv a svobod mohou bt za podmnek stanovench

Listinou upraveny pouze zkonem (l. 4 odst. 2 Listiny). K omezen prvatedy dochz ve zvltnm zkon, kter se opr o konkrtn zmocnnv Listin. Me k nmu fakticky dojt i stanovenm povinnost. Povinnostiproto mohou bt ukldny pouze na zklad zkona a v jeho mezch a jenpi zachovn zkladnch prv a svobod (l. 4 odst. 1 Listiny).

Pslunci ozbrojench sil jsou, stejn jako nkte dal zamstnanci sttu,nejen Listinou, ale i mezinrodnmi smlouvami povaovni za zvltn sku-pinu, kter m v souvislosti s plnnm kol ve veejnm zjmu u uritchprv stanoveny jin meze ne ostatn oban. Nejsou vak prv zbaveni,

prv naopak. Nepochybn existuje pm souvislost mezi ochranou prvvojka a jeho ochotou chrnit prva osob v mst nasazen ozbrojench sil,co je jeden ze zkladnch kol ozbrojench sil esk republiky.

Ustanovenm 4 zkona . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch eskrepubliky, je v ozbrojench silch zakzna jakkoli politick innost.Tento zkaz je proveden pro vojky z povoln ustanovenm 45 zkona. 221/1999 Sb. o vojcch z povoln. Podle tohoto ustanoven je vojkmzakzno lenstv v politickch stranch a hnutch. Neexistence lenstvv politick stran nebo hnut je jednou z podmnek pijet do sluebnho

pomru vojka z povoln a vznik takovho lenstv u vojka je jednmz dvod pro proputn ze sluebnho pomru. Pro vojky povolan navojensk cvien plat mrnj pravidlo v ustanoven 22 zkona . 220/1999 Sb., kter zakazuje vojkm v zloze povolanm na vojensk cvienvyvjet innost ve prospch politickch stran. S ohledem na krtk asovsek jejich inn sluby se nevyaduje ppadn ukonen lenstv v po-litick stran. Podle 44 zkona . 221/1999 Sb. je vojkm z povolnzakzno podat politick shromdn a provdt politickou agitaci vevojenskch objektech a pi innosti ozbrojench sil i mimo vojensk objek-ty. Stejn zkaz plat i pro vojky v zloze povolan na vojensk cvien


8/252

8

Pruka vojka AR

podle 22 zkona . 220/1999 Sb. Tato ustanoven zkona omezujshro-maovac prvo vojk.

U vojk z povoln je ustanovenm 45 zkona . 221/1999 Sb. omezenosdruovac prvo nejen ve vztahu k politickm stranm a hnutm, jak jeuvedeno ve, ale vojkm z povoln je tak zakzno lenstv v odbo-rovch organizacch. Toto omezen neplat u vojk v zloze povolanchna vojensk cvien, ale je po nich poadovno pouze omezen innostiv odborech na dobu mimo slubu.

Prakticky toton je vojkm omezeno podn nboenskch obada bohoslueb a ast na nich ustanovenm 21 zkona . 220/1999 Sb.a ustanovenm 46 zkona . 221/1999 Sb.Projevovn nboenstv

nebo vry je tak omezeno pouze na dobu, kdy tomu nebrn plnn slu-ebnch povinnost.

Profesionlnm vojkm jsou omezena hospodsk a sociln prvaomezenm vdlen innosti soubn se sluebnm pomrem. Podleustanoven 47 zkona . 221/1999 Sb. vdlenou innost me vojkvykonvat pouze vjimen a na zklad psemnho souhlasu pslun-ho nadzenho. Tm je ten sluebn orgn, kter je oprvnn jej sluebnzaadit na jeho systemizovan msto. Psemn souhlas me nadzenkdykoli odvolat s pslunm odvodnnm. Psemn souhlas vojk ne-potebuje k vdeck, pedagogick, publicistick, literrn nebo umleckinnosti a ke sprv svho majetku. Psemn povolen nelze udlit proinnost odpovdnho zstupce nebo lena statutrnch a kontrolnch or-gn podnikajcch prvnickch osob. Vjimtku z tohoto vylouen tvo ne-stavebn bytov drustva a organizan sloky sttu zzen Ministerstvemobrany nebo jinm sprvnm adem.

Vojkm povolanm na vojensk cvien je mono omezit osob-n svobodu uloenm kzeskho trestu vzen (vojn) nebo z-kazu vychzek (mustvo a poddstojnci) podle 29 zkona. 220/1999 Sb. Vojkynm se kzesk trest vzen neukld.

I nkter dal kzesk tresty zasahuj pedevm do majetkovch prv.Jde o kzesk tresty ukldan podle zvltnch zkon ve form pokutynebo zkazu innosti vojkm za pestupky nap. v doprav spchanv dob inn sluby. Profesionlnm vojkm lze navc uloit podle 53zkona . 221/1999 Sb. i kzesk trest snen platu a o 15 % a nadobu 6 msc.

K uloen jakhokoli kzeskho trestu dochz vdy psemnm rozhodnu-tm po pedchozm kzeskm zen, jeho zkladn pravidla uruje zkon

a upesuje je d Zkl-1. Mimo to je mon proti rozhodnut o uloen


9/252


10/252

10

Pruka vojka AR

pi vkonu sluby a kter v zjmu ozbrojench sil nelze sdlovat jinmosobm.

Negativnm zpsobem je omezena svoboda projevu vojk tak v trestnmzkon. Podle ustanoven 288 . zkona 140/1961 Sb., trestn zkon,bude za ohroovn morlnho stavu jednotky potrestn vojk, kter popu-zuje vojky proti vojensk slub nebo proti nadzenmu enm malomy-slnosti nebo soustavnm rozvracenm kzn.

Naopak, lze mluvit o poslen prva vojk na zachovn jejich lidskdstojnosti, osobn cti, dobr povsti a ochranu jmna. Na rozdl odproblematickho ustanoven 206 o pomluv je trestnost uritch jednnpopsanmi v ustanovench 276 a 279 b (urka mezi vojky, nsil

vi nadzenmu, poruovn prv a chrnnch zjm vojk) zkona. 140/1961 Sb., trestn zkon, ve znn pozdjch pedpis, vraznposlena ochrana lidsk dstojnosti vojka ve vztazch nadzenosti a pod-zenosti, ale i ve vztahu k vojkm stejn hodnosti. Navc jsou poslednmize dvou uvedench paragraf a ustanovenm 288a chrnni vojci protisnaze o ztovn plnn vojenskch povinnost a zneuvn k mimoslu-ebnm elm.

Kad vojk m prvo obrtit se sm nebo spolen s jinmi na veliteles nvrhem, dost nebo stnost ve vcech, kter souvisej s vkonemvojensk inn sluby (dle jen petice), ve veejnm i jinm spolenmzjmu. (l. 9 Zkl-1)

Kad vojk se me na nadzenho velitele obrtit s nvrhem, dostnebo stnost v osobnm zjmu (dle jen stnost). Ve vkonu tohotoprva se nesm nikomu brnit. Vkon tohoto prva nesm bt nikomu najmu. Je zakzno vojka vystavovat ntlaku, aby svou stnost odvolal(l. 13 Zkl-1).

Stnosti se zpravidla pednej pi dennm hlen. Mohou se podvati psemn nebo pi pohovorech v rmci kontrol. Stnost na velitele tvaru,

poppad na vy nadzen, je mono podat pouze psemn, s vjimkoustnost pednesench pi pohovorech v rmci kontrol (l. 14 Zkl-1). St-nost, kter obsahuje daje o zvanm poruen lidskch prv a svobod,nap. o rasov i jin diskriminaci, o muen, o nelidskm i poniujcmzachzen nebo trestn, me vojk pedat pmo hlavnmu inspektoroviochrany lidskch prv (l. 18 Zkl-1).


11/252

11

Prvo

Povinnosti vojkZjist-li vojk protiprvn jednn (trestn in nebo pestupek), naruovn

bojov pohotovosti a jin skutenosti, kter zpsobuj jmu ozbrojenmsilm, je povinen to hlsit sluebnm postupem, pop. pmo orgnmVojensk policie.

Vojk je zejmna povinen:

a) pipravovat se k obran vlasti a k plnn kol ozbrojench sil v rm-ci odborn ppravy zejmna vcvikem a zvyovnm tlesn zdat-nosti;

b) svdomit konat slubu, dodrovat ustanoven prvnch a vojen-

skch pedpis a plnit rozkazy nadzench;c) zachovvat mlenlivost o utajovanch skutenostech ped osobami,

kter nejsou oprvnny se s nimi seznamovat. Zprotn povinnostizachovvat mlenlivost se d platnmi zkony;

d) seznmit se s vojenskmi pedpisy, kter se svm obsahem tkajvkonu jeho vojensk inn sluby;

e) zachovvat pravidla vojensk zdvoilosti, bt ist a peliv ustrojena upraven;

f) dodrovat zsady mezinrodnho prva vlenho a humanitrnhoprva;

g) dodrovat zsady bezpenosti, ochrany zdrav a porn ochrany;

h) chrnit ivotn prosted;

i) hlsit nadzenmu a psemn doloit vechny dleit osobn zm-ny, hlsit zmny zdravotnho stavu, jako i zvady a nedostatky,kter ztuj vkon sluby nebo ze kterch me koda vzniknout;

j) peovat o svenou vstroj, vzbroj, ostatn techniku a dal materila udrovat je v provozuschopnm stavu;

k) nepovat alkoholick npoje a jin nvykov ltky v kasrnch a vevymezench vojenskch objektech, v dob zamstnn i mimo tytoobjekty, a nenastupovat pod jejich vlivem do zamstnn.

Vojk se podrobuje rozkazm nadzench, pln je vas, iniciativn a bezohledu na pekky. Vojk pln povinnosti houevnat a vytrvale i v nejslo-itjch situacch. Chrn sv nadzen a spolubojovnky ped hrozcmnebezpem.


12/252

12

Pruka vojka AR

K zajatcm se chov vojk humnn. Rannm poskytuje pomoc, dovo-luje-li to boj. Parlamenti, zdravotnick zazen oznaen mezinrodnuznvanm rozpoznvacm znakem a jejich personl, technika a zazen

oznaen mezinrodnm rozpoznvacm znakem civiln ochrany jsou pronj nedotknuteln.

Kdo za bojov situace projev zbablost, odepe poslunost, vzdl sesvvoln z boje nebo se dopust plenn, vlen krutosti, perzekuce oby-vatelstva a zneuvn mezinrodn uznvanch a sttnch znak, budepotrestn podle zkona. Stejn bude potrestn i vojk, kter se ze zbab-losti nebo malomyslnosti vzd do zajet.

Se souhlasem nejbliho nadzenho velitele se za bojov situace mohou

vzdlit jen rann a k boji nezpsobil vojci. Lehce rann po oeten,jako i ti vojci, kte rann k oeten doprovzeli, se mus, jakmile splntento kol, ihned vrtit ke sv jednotce.

Zajat vojk nesm vyzradit nic, co by pokodilo vlastn vojky a prosploprotivnkovi. Pi vslechu je povinen udat jen sv jmno, pjmen a hod-nost, datum narozen a osobn slo (slo osobn znmky). V zajet je vo-jk povinen se podizovat spolen zajatmu nadzenmu nebo hodnostvymu a plnit jeho rozkazy. Zajat vojk se nesm protivnkovi zavzat,e se nezastn dal bojov innosti.


13/252

13

Prvo

Mezinrodn humanitrn prvo

vodMezinrodn humanitrn prvo (MHP) je odvtvm mezinrodnho prvaveejnho a upravuje proto zejmna prva a povinnosti jednotlivch stt.Konkrtn zvazky vak v praxi napluj osoby jednajc jmnem tchto st-t, a tud je znalost MHP nezbytn i pro pslunky ozbrojench sil R.Za ppadn poruen MHP nese odpovdnost nejen stt, ale t konkrtnosoba, kter se jich dopustila, pop. jej nadzen.

elem MHP je pedevm ochrana osob, kter se neastn neptel-

skch akc, a to zejmna rannch, vlench zajatc i civilist, ale jehoobsahem je t regulace prostedk a zpsob veden boje.

MHP je souborem pravidel, kter plat v ppad mezinrodnch ozbro-jench konflikt. Za mezinrodn ozbrojen konflikt se povauje nejentradin vlka mezi stty (a u vyhlen i nikoliv), ale t boje protikolonilnm i rasistickm reimm anebo proti ciz okupaci. MHP obsa-huje v men me t pravidla, kter plat v ppad vnitrosttnch konflikt(obanskch vlek), kdy dochz ke stetu ozbrojench sil sttu s dalmiorganizovanmi ozbrojenmi skupinami (nap. povstalci).

MHP se neuplatuje v ppad vnitnch nepokoj a napt (nap. vzpouryi omezen nsiln akce) ani v ppad potrn kriminln innosti. V z-vislosti na okolnostech se MHP uplatuje i v mrovch operacch (zejmnav operacch na vynucen mru). Nkter opaten vyplvajc z MHP jenicmn teba realizovat ji v dob mru (nap. seznamovn vojenskhopersonlu s obsahem ustanoven MPH a zpsoby jejich dodrovn ioznaovn osob a objekt).

Zkladnmi prameny MHP jsou mezinrodn smlouvy. R je v tto oblastivzna nkolika destkami dokument. Nejvznamnjmi z nich jsou e-

nevsk mluvy z r. 1949 a jejich dodatkov protokoly z r. 1977. ada ot-zek je regulovna rovn prostednictvm tradinho obyejovho prva.Prvn zvazn jsou pravidla vyplvajc z obou tchto pramen.

asto se lze setkat t s pojmy vlen prvo i prvo ozbrojench kon-flikt. Tyto pojmy oznauj prakticky tot co vraz mezinrodn humani-trn prvo a jsou tedy zamniteln.


14/252

14

Pruka vojka AR

Zkladn pojmy MHP

Kombatant je osoba, kter je oprvnna se astnit neptelskch akc

(tj. bojovat). S vjimkou zdravotnickho a duchovnho personlu jsou kom-batanty vichni pslunci pravidelnch ozbrojench sil sttu, jako i p-slunci jinch ozbrojench sil (nap. povstaleckch), kter maj odpovdnvelen. Kombatanti se zpravidla odliuj od civilnho obyvatelstva noenmuniformy i rozliovacho znaku a otevenm noenm zbran. Kombatantje leglnm clem toku.

Vlenm zajatcem je kad kombatant, je-li zadren. Nrok na statusvlenho zajatce maj ale t dal osoby, kter doprovzej ozbrojensly s jejich souhlasem (nap. civiln posdky dopravnch letoun, vlen

dopisovatel i dodavatel slueb a zbo). Tradin maj tento status tnejvy politit pedstavitel zneptelench stran. Vlenmi zajatcijsou v ppad zadren rovn civiln osoby, kter se pi pchodu nep-telskch ozbrojench sil chopily zbran k obran dosud neobsazenhozem, kde ij.

Pi zatkn zajatc muste bt zvlt opatrn. Jestlie nkoho zatkte,muste bt zsadn dva, jeden zajatce prohl, druh jej jist a pitom tenkdo jist, mus mt stle nezasten vhled a vstel. Jakmile jste se pe-svdili, e jste zajatci odebrali vechny paln, bodn, sen prostedky,

prostedky pro rozdlvn ohn, kter by mohly slouit k vaemu na-paden, odeberte zajatci vechny dokumenty, vetn osobnch doklad.Krom osobnch doklad mu odeberte i vechny osobn vci (hodinky,fotografie apod.).

Nsledn provete osobn prohldku ponajce pokrvkou hlavy a kon-e obuv. Zamte se pitom zejmna na podpan jamky, konce zad aslabiny. Pi prohldce dbejte na to, aby zajatec byl v zadrovac poloze,to je open rukama o ze, automobil apod., iroce rozkroen s vahouna pikch chodidel.

Pi zadren nkolika zajatc je co nejrychleji oddlte od sebe po katego-rich vojk (vojci, poddstojnci apod.).

Nrok na status vlenho zajatce naopak nemaj vyzvdai a oldni.Vyzvdai jsou osoby, kter tajn zskvaj informace o protivnkovi. Vy-zvdai naopak nejsou osoby, kter tuto innost vykonvaj v uniformsvho sttu. oldni jsou osoby najat k boji, kter se astn neptel-skch akc a od jedn ze stran dostvaj odmnu, kter pevyuje bnouodmnu pro srovnateln kombatanty ozbrojench sil tto strany. oldnnen pslunkem tchto ozbrojench sil ani obyvatelem zem, na kterm

boj probh, i obanem jedn ze stran.


15/252

15

Prvo

Rann a nemocnjsou osoby, kter se v dsledku duevn i tlesn po-ruchy nebo neschopnosti neastn neptelsk innosti. Jedn se o civilni vojensk osoby, kte vyaduj lkaskou pi. Do tto kategorie pat t

rodiky a novorozeata.

Zdravotnick personl tvo osoby, kter se zabvaj vlun zdravotnic-kou innost, a u v rmci stlho i doasnho poven. Touto innostme bt vyhledvn, shromaovn, peprava, stanoven diagnzy ilen rannch a nemocnch, jako i aktivity k prevenci nemoc anebosprva i zen zdravotnickch zazen a v neposledn ad t obsluhadopravnch prostedk pro pepravu rannch a nemocnch. Duchovnpersonl pak tvo vojensk i civiln osoby, kter se zabvaj vlunduchovn innost.

Civiln ochrana je innost, jejm elem je zabezpeen ochrany a pe-it civilnch osob v ppad ozbrojenho konfliktu. Tato innost me zahr-novat nap. provdn varovn i evakuace osob, poskytovn kryt, z-chranu osob, prvn pomoc a dal oetovn, oznaovn nebezpenchlokalit, zatemovn, dekontaminaci, zabezpeovn nouzovho pstei dodvek, haen por, urgentn pohebn sluby apod. Vkonem tch-to innost se zabv vlun poven personl.

Civilnm obyvatelstvem jsou vechny osoby, kter nejsou pslunky oz-brojench sil ani kombatanty.

Vojensk objekty jsou vechny objekty, kter svou povahou, umst-nm, elem nebo pouitm pedstavuj inn pspvek k vojenskm ak-cm a jejich celkov nebo sten znien, obsazen nebo neutralizaceposkytuje za danch okolnost zjevnou vojenskou vhodu. Leglnm clemtoku tedy neme bt objekt, kter neslou k podpoe vojenskch opera-c, i objekt, jeho znien nem vojensk pnos.

Civilnmi objekty jsou vechny objekty, kter nespluj podmnky vojen-skch objekt. V rmci tto kategorie pak MHP zvlt chrn nkter

konkrtn typy objekt, a to zejmna zdravotnick objekty, kulturn statky(nap. kostely, meity, koly, muzea, pamtnky, galerie, knihovny apod.),objekty civiln ochrany, objekty obsahujc nebezpen sly (nap. jadernelektrrny i vodn pehrady), objekty nutn pro peit civilnho obyvatel-stva (nap. sklady potravin i rezervory pitn vody), ale t ivotn proste-d jako celek. Zneptelen strany pak mohou dle vymezit urit chrn-n zny (nap. demilitarizovan, bezpenostn, nemocnin i nebrnnzny), v nich nen mono realizovat vojensk operace.


16/252

16

Pruka vojka AR

K identifikaci chrnnch osob a objekt stanovilo MHP ochrann(rozliovac) znaky:

zdravotnick objekty, zdravotnicka duchovn personl

vzdvajc se osobyparlamenti(vyjednvaj peruen palby i pm)

objekty a personl civiln ochrany

kulturn statky (objekty) a pidruenpersonl

objekty obsahujc nebezpen sly

tbor vlench zajatc

tbor internovanch (civilnch) osob

Zkladn zsady MHP

MHP je tvoeno stovkami konkrtnch pravidel. V celm tomto souboru lzenicmn nalzt urit obecnj zsady, ze kterch vtina konkrtnchpravidel vychz.

Zsada dovolenosti znamen, e v ozbrojenm konfliktu lze pouvat jendovolen prostedky a zpsoby veden boje. Zneptelen strany nemajneomezen prvo volby tchto prostedk a zpsob. MHP prostednic-tvm ady specializovanch dokument zakazuje i omezuje uvn kon-krtnch prostedk i zpsob veden boje.

Pokud jde o zpsoby veden boje, zakzna je nap. proradnost (tj. po-

kozen protivnka pomoc vyvoln myln domnnky, e existuje nrok naochranu dle MHP nap. fingovan zrann i zneuit ochrannho znaku),


17/252

17

Prvo

vyvolvn nadmrnho zrann i zbytench trap anebo zpsobovnrozshlch, vnch a dlouhodobch kod na ivotnm prosted. Stejntak je zakzno bran rukojmch (ivch tt) i veden toku s tm, e ne-

budou brni zajatci. Dovolenm zpsobem boje je naopak pouit vlenlsti (nap. fingovan pesuny, pouvn maket, lky apod.).

Pokud jde o prostedky veden boje, obecn jsou zakzny vechny typrostedky, kter psob nadmrn zrann i zbyten trapy. Vslov-n zakzny jsou pak chemick a biologick zbran, laserov oslepujczbran, zbran zanechvajc v lidskm tle stepiny nezjistiteln pomocrentgenovho zen, vbun nstrahy a obdobn zazen, protipchotnminy, ttiv i deformujc se stely apod. Dle je do urit mry omezenouvn protitankovch min i zpalnch ltek.

Zsada lidskosti (humanity) vyaduje, aby pi veden bojovch operacnedochzelo ke zbytenmu psoben trap. MHP nepedpokld, e bysi vlka nevydala dn trapy, ale usiluje o to, aby se jednalo pouzeo takov zsah do fyzick a psychick strnky osob, kter je odvodnnvojenskou nutnost. Clem boje je neutralizace protivnka (by za cenu jehousmrcen) a nikoli psoben bolesti.

Stejn tak MHP poaduje lidsk (humnn) zachzen se vemi osobami,kter se neastn boje. Je proto nap. zakzno jakkoli diskriminujc iponiujc zachzen se zadrenmi osobami, s rannmi a nemocnmi is civilnmi osobami. Zvlt jsou pak zakzny fyzick toky na tyto osoby,jejich muen, znsilovn i jin nelidsk zachzen s nimi.

Zsada vojensk nezbytnosti omezuje bojov akce jen na ty, kter jsounezbytn k pemoen protivnka. Z toho dvodu jsou nap. zakznytakov toky, kter nemaj vojensk vznam (pnos). Vojenskou nezbyt-nost nicmn zsadn nelze vyuvat k ospravedlnn poruen MHP.Dopoutt se zakzanho jednn s odvolnm na vojenskou nezbytnostlze jen tehdy, pokud to MHP vslovn stanov lze nap. vst tok protichrnnmu objektu, pokud je takov objekt zneuit druhou stranou k ve-den neptelskch akc (nap. veden palby z budovy nemocnice), aneboproti chrnn osob, pokud se astn boje (nap. veden palby ze stranyciviln osoby). I v tchto ppadech je vak teba zachovvat zsadu pi-menosti.

Zsada pimenosti (proporcionality) zohleduje skutenost, e piveden vojenskch operac nezbytn dochz k nezamlenm (vedlejm)kodm na civilnch objektech a k nehodm majcm za nsledek zranni mrt civilnch osob. Tyto vedlej dopady vak nesm pekroit uritoumru. Proto MHP zakazuje takov toky, kter by si vydaly ztrty na i-

votech civilnch osob i jejich zrann anebo znien i pokozen civilnch


18/252

18

Pruka vojka AR

objekt v takov me, kter by pevyovala oekvanou konkrtn a p-mou vojenskou vhodu z danho toku.

Na zklad zsady rozliovn jsou strany v konfliktu vdy povinny initrozdl mezi kombatanty a civilnmi osobami, jako i mezi civilnmi objektya vojenskmi objekty. Jsou zakzny nejen mysln toky na civiln osobya objekty, ale rovn tzv. nerozliujc toky, tj. toky, u nich nelze zajistit,e jejich clem nebudou civiln osoby i objekty (nap. stelba bez pozi-tivn identifikace, umstn protipchotn miny, pouit jadern zbran, ibombardovn vojenskch cl v hust zalidnnch oblastech bez pouitpesn navdnch bomb apod.). toc sly jsou povinny zvaovat krt-kodob i dlouhodob dopady (na civiln obyvatelstvo) pouit konkrtnchprostedk i zpsob toku.

V souvislosti se zsadou rozliovn jsou ozbrojen sly rovn povinnypijmout vechna dostupn opaten k omezen civilnch kod (nap. pro-vst varovn mstnho obyvatelstva ped zahjenm toku i neumisovatvojensk cle do blzkosti chrnnch objekt i hust zalidnnch oblast)a pesvdit se dostatenm zpsobem, e objekt jejich toku je vojen-skm clem.

Zachzen s chrnnmi osobami

Obecn plat, e s osobami, kter se pmo neastn neptelstv, vetnkombatant, kte sloili zbran, a osob, kter byly vyazeny z boje nemoc,zrannm i zadrenm, je teba zachzet lidsky a bez jakkoli diskriminacezaloen na rase, barv pleti, nboenstv i ve, pohlav, rodu, majetku,jazyku, politickm i jinm pesvden apod. Ve vztahu k tmto osobmjsou zejmna psn zakzny vrady, mrzaen, krut nakldn i mu-en, bran rukojmch, poniovn i odsouzen bez dnho soudu. Nadodrovn tchto pravidel mohou dohlet mimo jin i pracovnci Mezin-rodnho vboru ervenho ke.

Kdykoli to okolnosti dovoluj, je teba zajistit vyhledn a shromdn ra-nnch a nemocnch a jejich pedn odpovdnm orgnm. Tyto osobymus bt bezodkladn a v maximln dostupn me oeteny, a to bezjakhokoli nepznivho rozliovn. Pednost pi oeten je urovnavlun zvanost zrann i nemoci. Je teba rovn zabezpeit ochranutchto osob ped nevldnm zachzenm (nap. z dvodu msty) i rozkr-dnm jejich osobnch vc.

Obdobn je teba zajistit sbr mrtvch, kdykoli to okolnosti umouj.Ostatky by mly bt pedny stran, k n mrtv osoby nle, a to spolu

s jejich osobnmi vcmi. Pokud to nen mon, je teba je pohbt dstoj-


19/252

19

Prvo

nm zpsobem a hrob dobe oznait. Je rovn teba zaznamenat maxi-mum informac o okolnostech smrti a pohben mrtvch.

Zdravotnick a duchovn personl nesm bt pedmtem toku. Tentopersonl sm bt zadren pouze tehdy, je li to nezbytn k zabezpeenpe o dal zadren osoby. Osoby nleejc ke zdravotnickmu a du-chovnmu personlu se nesm aktivn astnit neptelstv. Jsou nicmnoprvnny dret osobn run zbran ke sv vlastn ochran a ochrannemocnch a rannch.

Kombatant se v ppad zadren stv vlenm zajatcem. Je teba jej conejdve pedat nadzenmu i pslunmu orgnu. V ppad pochyb-nost o tom, zda je zadren osoba kombatantem (me se jednat nap.

o pachatele trestn innosti vetn terorist), rozhoduje zvltn tribunl.Civiln osoby lze internovat pouze v ppad, e to vyaduj bezpenostnohledy. Vlen zajatce je teba propustit ihned po ukonen neptelstv,civiln internovan osoby ihned, jakmile to umon bezpenostn ohledy.

Zadrenm osobm je mon odebrat vojenskou vzbroj, avak nikoli pro-stedky jejich osobn ochrany (nap. plynov maska, helma, neprstelnvesta apod.). Vlen zajatci jsou pi vslechu povinni udat pouze hodnost,jmno a pjmen, datum narozen a matrin slo.

Vlen zajatci i dal zadren osoby maj nrok na ochranu ped fyzic-

kmi toky i poniovnm i ped nepznivmi dsledky boj. Mly bybt zadrovny v patin oznaench zazench nachzejcch se mimooblast boj. Zadrenm je teba zajistit stravu, vhodn hygienick zzema lkaskou pi. Stejn tak je teba jim umonit praktikovn jejich nbo-enstv a styk s rodinou. O zadrench osobch je teba vst zznamy.S vjimkou rodin by eny mly bt zadrovny oddleny od mu a dtioddlen od dosplch.

Je psn zakzno zadren osoby muit i s nimi jinak kruta nelidsky zachzet, nap. za elem jejich zastraen, potrestn i

zskn informace. Takov nakldn se zadrenmi osobami nelzeospravedlnit dnmi okolnostmi. Zadren osoby nesmj bt aninuceny podlet se na vojenskch operacch zadrujc strany.

V ozbrojench konfliktech je teba t dbt na ochranu vysdlenc, tj. osob,kter opustily sv domovy v dsledku boj a mohou se pohybovat v pro-storu operac. Tyto osoby maj prvo se do svch domov vrtit, jakmile tookolnosti umon. Jejich majetek mus bt respektovn.


20/252

20

Pruka vojka AR

Okupace

V ppad, e ozbrojen sly jedn ze zneptelench stran obsad st

zem druh strany a jsou schopny je udret a vykonvat zde sv pra-vomoci, jedn se o okupaci. O okupaci jde i v ppad, e se okupujcmocnost nesetkv s ozbrojenm odporem. Zkladn povinnost obyvatelokupovanho zem je zdret se neptelskch aktivit. Okupujc mocnostje povinna umonit odchod obyvatel ze zem, nesm vak provdt nucendeportace ani na zem pivet vlastn obyvatelstvo.

Povinnost okupujc mocnosti je zejmna obnovit a zajistit v maximlnmmonm rozsahu veejn podek a bezpenost, zabezpeit dostatenzsobovn potravinami, lkaskou pi a zajistit administrativn fungovn

okupovan oblasti. Za tm elem je povinna spolupracovat s mstnmi or-gny a informovat vhodnm zpsobem obyvatelstvo o vech pijmanchopatench. Mus dle umonit fungovn organizace civiln ochrany a dt jk dispozici nezbytn zazen.

Okupujc mocnost nese i nklady na sprvu zem, pokud vybr mstndan. Nesm tak poadovat po civilnm obyvatelstvu vkon prac za jinmelem, ne je zabezpeen poteb jejich sil a veejnch slueb, ani nutitmstn policejn sloky k asti na vlastnch vojenskch aktivitch. Vyado-vat vcn prostedky od mstnho obyvatelstva (nap. rekvizice zdravotnic-

kch slueb, zazen a materilu, jako i potravin) sm okupujc mocnostjen pro ely zabezpeen svch sil a administrativnho personlu, a to zanhradu.

Okupujc mocnost je t povinna zachovat stvajc systm prosazov-n prva (policie a soudy), je-li to v souladu s poadavky mezinrodnhoprva a obecn uznvanch standard, jako i s bezpenostnmi ohledy,a zavdt nov trestn pravidla jen tehdy, je-li to nezbytn k prosazenmezinrodnho prva, zabezpeen dn vldy a bezpenosti okupanchsil.

Odpovdnost za poruen MHP

Pslunci ozbrojench sil R jsou povinni dodrovat MHP. Tato povinnostvyplv nejen z mezinrodnch prvnch zvazk R, ale t ze zkonR a z vojenskch d ozbrojench sil R. Za poruen MHP odpovdstt, jeho zstupci (nap. pslunci ozbrojench sil) se kodlivho jed-nn dopustili, ale t jednotlivci. Zatmco odpovdnost sttu me stitv povinnost odkodnn (reparace), uveden do pvodnho stavu (restitu-

ce) i omluvy (satisfakce), odpovdnost jednotlivce (vojka) je trestn ikzesk.


21/252

21

Prvo

Kad stt je povinen sthat poruen MHP anebo jejich sthn umonit.Protoe pslunci ozbrojench sil R nemohou bt v souasn dobsthni dnm mezinrodnm soudem, byli by sthni eskmi orgny in-nmi v trestnm zen, a to na zklad trestnho zkona R. Tento zkonumouje sthat iny spchan na zem R i iny spchan v zahrani.Pro ppad, e by si nrok na sthn trestn innosti vojk R v zahraniinil t jin stt, R sjednv tzv. statusov dohody (SOFA). Tyto dohodyzpravidla zaruuj vlunou i pednostn jurisdikci orgn R, pokud jdeo iny spchan v souvislosti se zahraninm nasazenm ozbrojench silR.

Trestn iny spovajc v poruen MHP jsou vtov uvedeny zejmna

v hlav dest trestnho zkona R me se jednat nap. o muen a ji-n nelidsk a krut zachzen, pouvn zakzanho bojovho prostedkua nedovolen veden boje, vlenou krutost, perzekuci obyvatelstva, ple-nn v prostoru vlench operac i zneuvn mezinrodn uznvancha sttnch znak. Podle okolnost konkrtnho skutku mohou vak bt p-slunci ozbrojench sil R sthni t za obecn trestn iny, tzn. nap. zavradu, omezovn i zbaven osobn svobody, neuposlechnut rozkazu iublen na zdrav. Mn zvan poruen MHP mohou bt postihovnakzesky.

Za iny svch podzench odpovd t velitel, a to nejen pm nadzen.Kad velitel je povinen kontrolovat innost jemu podzench vojk. Jet odpovdn za ta poruen MHP, jich se tito vojci dopust, pokud o t-to innosti vdl nebo ml vdt a nezabrnil j. Naopak, rozkaz nadze-nho nen omluvou pro poruen MHP kad vojk je povinen odmtnoutrozkaz, jeho splnnm by se dopustil trestnho inu. Kad vojk je tpovinen oznmit poruen MHP, o kterm se dozvdl.

Poruenm prva nicmn nen jednn v nutn obran, tj. jednn, kter

m znaky trestnho inu, ale odvrac nebezpe (zejmna smrti i zrann)zpsoben tokem jin osoby. Podmnkou nicmn je, aby takov obrananebyla zcela zjevn nepimen zpsobu danho toku. Stejn tak nenporuenm prva jednn v tzv. krajn nouzi, tj. jednn, kter m znakytrestnho inu, ale jedn se o odvracen nebezpe (vi ivotm, zdrav imajetku), kter nezpsobuje tok jin osoby (nap. por i tok divokhozvete). koda zpsoben takovm jednnm vak nesm bt stejn nebovt ne koda hrozc.


22/252

Pruka vojka AR

Zvr

Nsledujc pravidla nejsou plnm vtem povinnost vojk vyplvajcch

z MHP, jedn se pouze o strun a snadno zapamatovateln vtah tohonejpodstatnjho:

bojuj jen s kombatanty; to jen na vojensk cle; omez nien jen na to, co si vynucuje splnn tvho bojovho kolu; neupravuj sv zbran i munici tak, aby zpsobovaly vt utrpen; neto na kombatanty protj strany, kte se vzdvaj, ale odzbroj je,

zachzej s nimi humnn, chra je a pedej je svmu veliteli;

shromdi rann (spojence i protivnky!), peuj o n a pedej jesvmu veliteli nebo nejblimu zdravotnickmu personlu;

eti a respektuj civiln osoby, chra je ped patnm zachzenm,nemsti se na nich a respektuj jejich vlastnictv;

neber rukojm; eti a respektuj civiln objekty, neni a neber civiln majetek; poruen tchto pravidel me bt trestnm inem a znevauje povst

tv jednotky i cel AR.

Ve sv innosti jsou vojci povinn se dit pravidlypro pouit sly (ROE - Rules of engagement),kter jsou pro kadou misi situovna zvl.

22


23/252

Taktick pprava

TAKTICK PPRAVA

innost vojka v boji

Povinnosti vojka v boji

Vojk je v boji povinen:

znt bojov kol ety, drustva a svj kol;

znt bojov monosti vzbroje pravdpodobnho neptele, zvltjej nejzranitelnj msta;

umt ovldat svou pidlenou zbra, run granty a efektivn je po-

vat v boji s neptelem; znt rozsah a postup budovn ochrannch staveb drustva, zizov-

n vbunch a nevbunch ztaras;

nepetrit pozorovat bojit, signly nadzenho a sledovat innostsoused, vas zjiovat neptele a jeho zjitn hlsit veliteli;

porn bojovat v obran, smle toit, niit neptele vemi zpsobya prostedky, projevovat iniciativu a vynalzavost v boji;

poskytovat pomoc druhovi a nahradit jej v boji;

dovedn vyuvat tern, prostedky individuln ochrany a ochrannvlastnosti vozidel, umt rychle budovat okopy a kryty, maskovatsvoje postaven a innost, pekonvat ztarasy, pekky a zamoe-n prostory, provdt speciln oistu;

umt rozpoznvat vzdunho neptele, vst palbu z runch zbranna jeho letouny a vrtulnky, znt jejich nejzranitelnj msta a initopaten k ochran proti vysoce pesnm zbranm a inkm radioe-lektronickho boje;

znt varovn signly, signly pro navdn vozidel, signly pro zen

boje a dal smluven signly, umt je pouvat a prakticky na n plnitinnost;

chrnit velitele v boji a v ppad jeho zrann pevzt velen drustva(osdky) a splnit kol ve stanoven dob;

bez souhlasu velitele neopoutt sv msto v boji, pi zrann siposkytnout nezbytnou svpomoc a vzjemnou pomoc a pokraovatv plnn kolu, je-li vojkovi nazeno, aby se pemstil na obvazit,odplazit se i se zbran do krytu a ekat na zdravotnickou pomoc;

brnit svenou vzbroj a ostatn techniku, neopoutt je bez rozka-zu.

23


24/252


25/252

25

Taktick pprava

Zpsob pohybu vojka po bojiti je ovlivovn ptomnost neptele, tva-rem a lenitost ternu.

Vojk m tyto monosti:

rychl zalehnut a pprava k boji, rychl vzpmen se z lehu (z polohyK boji);

pohyb zrychlenm krokem a bhem, vzpmen nebo sehnut;

pohyb pskoky;

pohyb plenm (plazenm, po kolenou, na boku).

innost na povel K zemi! (K boji!) a Vztyk!

Zpsob provdn cvikuK zemi!(1. fze)

Zpsob provdn cvikuK zemi!(2. fze)


26/252

26

Pruka vojka AR

Zpsob provdn cvikuK boji!

Zpsob provdn cvikuVztyk!(1. fze)

Zpsob provdn cviku Vztyk!(2. fze)

Pohyb zrychlenm krokem a bhem, vzpmen nebo sehnut

provd se (vyuv se) v prbhu ztee (toku);

druh pohybu je ovlivnn rzem ternu a palebnou innost neptele;

je dleit sprvn zvolit smr postupu, skryt msto pro zastvku aneustle pozorovat neptele.


27/252

27

Taktick pprava

Pohyb pskoky

nejrychlej zpsob pohybu v prostoru pozorovanm a postelovanm

neptelem; zani zdvihnutm hlavy v lee;

vyber msto nsledujc zastvky, kam se chce dostat, ve vzdlenostimax. 68 m (skok);

prudce vyraz do msta zastvky, zalehni a odpli se stranou;

stle pozoruj neptele a bu pipraven k palb.

Pohyb plenm a plazenm, po kolenou, na boku

umouje pemstn bez rizika prozrazen vzpmenou polohou; druh plen zvis na druhu ternu;

druhy plen:

po kolenou ve vysok trv, za zbytky zdiva,

na boku pi psunech steliva, odsunu rannch,

plazenm podlznm drtnch ztaras, pesun na otevenmternu;

vdy je nutno pamatovat na chrnn zbran ped pokozenm

(samopal oprat o pai), pedevm zabrnit vniknut hlny nebo jinchneistot do vvrtu hlavn.

Plen plazenm


28/252

28

Pruka vojka AR

Plen po tyech

Plen na boku

Vojk v obran

Zaujet palebnho stanovit, jeho prava a maskovn

Pro zaujet palebnho stanovit:

zvol si msto pro stelbu (na povel velitele) tak, abys byl co nejlpeskryt ped pozorovnm a palbou neptele;

mus mt dobr vhled v urenm sektoru;

zani budovat okop;

nepestvej pozorovat neptele;

zbra si odlo na dosah ruky;

hned od zatku budovn a pravy svho palebnho stanovit hoprbn maskuj a utajuj svou ptomnost v nm (nevyhazuj zeminuna pedprse a do vky) i neptel t stle pozoruje.


29/252

29

Taktick pprava

Zaujet palebnho stanovit

Reakce na dlosteleck pepad

Pi dlosteleckm pepadu:

p prvnch vybuch grant co nejrychlej zalehni, pokud mono zapekkou (v dolku);

po skonen pepadu na povel velitele co nejrychleji opus ohroenprostor v nazenm smru v prbhu svho pohybu pozorujnejbli okol a poskytni pomoc svm spolubojovnkm, jestlie bylizranni;

po dosaen velitelem urenho prostoru shromadit jednotkyohlas veliteli svou ptomnost, ppadn i vsledky svho pozorovn.


30/252

30

Pruka vojka AR

Reakce na stelbu odstelovae

Pi zjitn odstelovae (zpravidla po zasaen nkterho ze spolubo-

jovnk ojedinlm vstelem): co nejrychlej zalehni, pokud mono za pekku chrnc t ve smru

od neptele, a je-li to mon, poskytni pomoc zasaenm stelbou;

pokus se pozorovnm zjistit, odkud byly vedeny vstely (pamatuj, eodstelova je ve vhod v o tob a vid t) a podle monost optujstelbu;

pokrauj v innosti podle pokyn velitele nebo na zklad vlastnhozhodnocen situace a svch monost pokud mono skryt anejvhodnjm smrem opus ohroen prostor.

Pravidla stelby na letouny

V prvn ad je nutno urit charakter letoun jako cl:

a) rychle a nzko letc letouny;

b) pomal letouny;

c) stemhlav toc nebo po proveden ztei unikajc letouny.

U prvnch dvou ppad se vede stelba z runch zbran do dlky 500 ms hledm 3 a na vt dlky s hledm 5, protoe cle se zpravidla pohybujpod velkmi polohovmi hly.

Pi stelb na rychle a nzko letc letouny se nastavuje jednotn nadbh500 m a stl se posunem zbran ve smru letu letounu o 500 m (asi 60o)dlouhmi dvkami.

60o

POSUN

Zmrn

"5"

Smr letu

Stelba na letouny posunem


31/252

31

Taktick pprava

Pi stelb na pomalu letc letouny je nutno vynet nadbh podle stej-nch zsad jako pi stelb na pohybliv cle ve viditelnch dlkch trupuletounu, piem se zmrn bod pekld od pd letounu ve smru jeho

letu.

NADBH (x trup)

ZBSmr letu

Stelba na pomalu letc letouny

Pi stelb na stemhlav toc nebo po ztei unikajc letouny se stlna p nebo z bez nadbhu, protoe se zpravidla zmrn kryje sesmrem letu.

Pravidla stelby na vrtulnky

V prvn ad je nutno urit charakter vrtulnku jako cle:

a) vrtulnk ve visu;

b) vrtulnk ve vodorovnm letu;

c) vrtulnk v ikmm letu;

d) vrtulnk kolmo klesajc nebo stoupajc.

Na vrtulnk ve visu se stl jako na pozemn pevn cl s odpovdajc dlkoupodle zsad pro stelbu na pevn cle z msta, protoe polohov hel clezpravidla nepesahuje +15o.

Na vrtulnk ve vodorovnm letu se stl jako na pohybliv pozemn clz msta s tm, e nadbh se vyn ve smru prodlouen drhy jeho letu(vodorovn) ve viditelnch dlkch trupu, piem zmrn bod se penod pd vrtulnku.

Na vrtulnk v ikmm letu se stl rovn jako na pohybliv pozemn cl

z msta s tm, e nadbh se vyn ve smru prodlouen drhy jeho letu


32/252

32

Pruka vojka AR

(ikmo) ve viditelnch dlkch trupu, piem zmrn bod se pen optod pd vrtulnku.

NADBH

ZB

Smr letu

Stelba na vrtulnk ve vodorovnm letu

Na vrtulnk, kter kolmo kles nebo stoup se stl rovn jako na pohyb-liv pozemn cl z msta s tm, e nadbh se vyn ve smru prodlouendrhy jeho letu (dol nebo nahoru) ve viditelnch vkch trupu (siln sttrupu), piem zmrn bod se pen od spodnho okraje trupu nebo odhornho okraje trupu.

Na nejmodernj typy bojovch vrtulnk, u kterch se podstatn zvilajejich manvrovost, se v nkterch ppadech pouvaj i pravidla stelbyna letouny.

ZB

NADBH

Smrle

tu

Stelba na vrtulnk v ikmm letu


33/252

33

Taktick pprava

ZB

NADB

H

Smr

letu

Stelba na kolmo klesajc vrtulnk

Odren ztee obrnn techniky a pchoty neptele

Clem je odrazit tok neptele, kter je v pevaze, zpsobit mu ztrtya udret dleit prostory (ry, objekty).

Toho lze doclit jen co nejefektivnj (nejinnj) palbou, tzn. sprvnouvolbou cle (vzhledem k monostem a inkm sv zbran) i volbou opti-mlnho okamiku a zpsobu zahjen stelby (vzhledem ke vzdlenosti,rychlosti a smru pohybu neptele), vyuvnm ternu a dovednou in-nost kadho jednotlivce v prbhu veden obrannho boje.

obrnn cle se ni protitankovmi prostedky;

pchota se oddluje od techniky palbou kulomet a samopal; pchota se ni granty po piblen na vzdlenost 30 a 40 m.


34/252

34

Pruka vojka AR

Boj zblzka

Pi proniknut neptele do postaven jej ni bojem zblzka.

Fze pouit bodku

dery pabou


35/252

35

Taktick pprava

Vojk za toku

Pprava ke ztei a vyraen na zteNa povel velitele bezprostedn ped vyraenm na zte prove zejmnatyto kony:

zkontroluj, zda m zsobnk pln, ppadn vzty (nasa) bodk;

zkontroluj ochrannou masku a dej ji do pohotovostn polohy;

zkontroluj granty.

Na povel velitele k zahjen ztee vybhni ve stanovenm smru!

Pohyb po bojiti a pekonvn ztaras, nienprotivnka palbou, granty a bojem zblzka

pod palbou neptele se pohybuj bhem nebo pskoky;

na povel velitele vbhni za svmi spolubojovnky do prchoduztarasu (pedtm nezapom zajistit svou zbra, abys pi ppadnmpdu nezashl spolubojovnka);

po pekonn ztarasu (prchodem) rychle zaujmi sv msto v sestav

drustva, pokrauj ve veden palby a piprav se k vniknut do zkopuneptele vetn pouit runch grant;

neptele ni granty na vzdlenost asi 30 m;

vyuij zraujcho a ohluujcho inku grant, co nejrychleji vniknipod ochranou spolubojovnk do zkopu a dokoni jeho ovldnut.

Veden palby za chze


36/252

36

Pruka vojka AR

Nien neptele v zkopu

Vojk za pesunuV zvislosti na zpsobu a druhu pesunu (bojovou technikou, elezninmpevozem nebo pky apod.) me vojk plnit v jeho prbhu celou adukol a innost pozorovatel vzdunho prostoru, pozorovatel pozem-

nho neptele v urenm sektoru vzhledem ke smru pohybu, pslunkstre v elezninm pevozu, pslunk pepravovan osdky atd. Stlepitom mus bt pipraven na povel velitele nebo i samostatn reagovat nappadn pekvapiv napaden neptele (vzdunm, palebnm pepadem,v lce na ose pesunu apod.) nebo plnit jin koly, kter vyplynou ze situ-ace nebo jej nhl zmny.

innost v prostoru rozmstn mimo boj

Vbr msta odpoinku, stavba pstek (stan)

Psteky (stany) se stav po dosaen urenho prostoru a na povel veli-tele podle stanovench zsad. Nejvhodnjm mstem pro budovn mstodpoinku jsou such svahy v lesch pobl tekouc vody. Pitom je nutnose vyhnout vrcholkm vyvench mst a osamocenm stromm, kterzvyuj za bouky nebezpe, e do nich ude blesk.


37/252

37

Taktick pprava

Poadavky na msto odpoinku

Vbr msta Ochrana proti nepznivm vlivm poas

such

nenpadn

dobr vhled

monost niku

tko pstupn

blzko vody (mj. imonost provdnosobn hygieny)

dostatek paliva

bez nebezpe zaplaven

na zvtrn stran

slunn msto vyhvan rannm sluncem

ochrana proti padajc rose, vtru, snhu,vnici, udren tepla

zabrnn prochlazen tla vystlnm(such trva, jehlinat vtve, list, mech)

Propltan psteek Psteek ze stanovho dlcenebo pikrvky

Psteek z klest a trvy Psteek pod stromky svzanmik sob


38/252

38

Pruka vojka AR

Ochrana proti nepznivm vlivm poas v prbhuplnn bojovch kol

Prevence onemocnn z peht:

dodrovat vt rozestupy v rmci pochodujc jednotky a uvolnnodvu;

odpovat ve stnu a mt dostatek tekutin;

nejst bezprostedn ped fyzickm vkonem v horku;

neodkldat pokrvku hlavy;

nept alkoholick npoje.

Prevence omrzlin:

ochrana proti chladu dostatenm odvem a pikrvkami;

udrovn suchho a volnho odvu, ponoek a bot;

dostatek teplho jdla a npoj;

vzjemn pozorovn zblen ke nosu, u a prst;

nepovn alkoholu;

dostatek pohybu;

pouvn chemickch a elektrickch ohva u nehybnch osob; otuovn chladnou vodou, vzduchem, slunenm zenm, m

se vytvej podmnn reakce, kter zabezpeuj pizpsobenorganismu nhlm zmnm teploty, a tm omezuj vskyt chorobz nachlazen.


39/252

39

Taktick pprava

Vbr, prava msta, rozdlvn a udrovn ohn

Ohe

Je uiten kod jako zdroj tepla a svtla (ukliduje)

k dezinfekci vody (pevaenm)

k pprav stravy

k suen vstroje

chrn proti hmyzu (dmem jedemaskujc!)

umouje signl dmem (viditeln i

neptelem!)

prozrad kryt

zpsob por

zni vstroj

Hlavn zsady:

ohe se rozdlv ve dne, k zaht v noci se pednostn vyuvajoht kameny a zem;

pouv se such devo, aby se netvoil dm;

ohnit se zapout pod rove zem a stav se kolem nj stnyz hustch vtv, prken, plechu apod.;

ohe se rozdlv a udruje tak, aby slouil k vaen, suen neboohvn.

Msto pro ohnit se vybr:

hol, odlehl, bez porostu, se suchm podkladem (kmen, psek);

v zvt, kter umouje kryt ped nepohodou a ped pozorovnmze strany neptele;

v blzkosti palivovho a vodnho zdroje.

Ohnit se upravuje takto:

na tvrdm podklad se obkld kameny, pskem nebo hlnou;

na mkkm podklad se opatrn odkrvaj drny;

v zim se odstrauje vrstva snhu a ledu a na tvrdou zem, pak sepodkld rot z plochch kamen, kus plechu nebo nkolika polenpoloench vedle sebe.


40/252

40

Pruka vojka AR

Ohe se rozdlv a udruje takto:

pro rozdln ohn je vhodn such troud z pln zprchnivlch

st uschlch strom, such vtviky, tsky jehlinatch strom,such trva, seno nebo mech;

pro rychl rozhoen a vytvoen havho popele se pouvaj ikya kra jehlinatch strom, devo smrku, modnu, borovice, jedle,bzy, ole, jasanu, jebu, aktu a such mech;

pro udren ohn je nejvhodnj devo dubu, katanu, oechu,ten, javoru a devo paez vech strom.

Po zruen ohnit je nutno:

nechat ohe vyhasnout nebo zalt ohnit vodou, zasypat pskem,hlnou, drobnm kamenm;

popel, obloen ohnit a zbytky deva zahrabat do zem a vrtitna msto drny, kter byly odstranny ped zaloenm ohn (zahladitvechny stopy).

Je velmi nesnadn vrazn odliit jednotliv druhy oh, protoe ohebude me plnit vce funkc souasn. Protoe rzn zpsob pravy jdlabude vyadovat i rzn upraven ohnit, dl se ohn na vaen a ohn

k oht.

Ohn k oht osob (suen odvu)

Hvzdicov ohe Loveck ohe Non ohe

Polynsk ohe Skryt ohe

Vn ohe


41/252


42/252

42

Pruka vojka AR

Veobecn lze rozdlit pozorovac stanovit na stl a doasn (zejmnaz hlediska jejich enijn pravy a pedpokldan doby vyuvn). Kadpozorovac stanovit mus splovat zejmna nsledujc poadavky:

co nejlep vhled na max. vzdlenost v zjmovm smru (sektoru)

utajen ptomnost pozorovatele, monost spojen s nadzenmvelitlem k pedvn zjitnch informac;

skryt pstup.

Stl pozorovac stanovit:

buduje se enijn;

zabezpeuje vhled na max. vzdlenost; je k nmu skryt pchod a odchod;

je zabezpeeno spojen s nadzenm;

je dn maskovan.

Doasn pozorovac stanovit:

Umisuje se v ternu, kter umouje maskovn bez enijnho budov-n a pozorovn ve stanovenm sektoru.

Vybaven pozorovatele: pozorovac pstroje (i pro non vidn), dalekohled poppad

pstroje radianho a chemickho przkumu;

spojovac prostedky (penosn radiostanice, poln telefon);

denk pozorovn;

schma pozorovn;

poppad mapa;

pravtko, psac a kreslic poteby (obyejn tuka a guma, papr).

Pi vydvn kol pozorovatel od nadzenho zpravidla obdr:

zprvy o nepteli;

msto pozorovacho stanovit;

zpsob jeho vybudovn;

hlavn a doplkov pozorovac sektor;

dobu zahjen a ukonen pozorovn, innost po splnn kol;

zpsob spojen a hlen informac;

signly a heslo.


43/252

43

Taktick pprava

Rozliitelnost pedmt pouhm okem (pomcka pro odhada udvn vzdlenost k pozorovanch objektm)

Detaily oblieje a zbran, cihly ve zdi 100 mHoc cigareta do 200 m

List na stromech, taky na stechch 200 m

Zbran, barva a sti odvu 250 a 300 m

Tk kulomet, minomet, protitankov kann, sloupyna drtnm ztarasu

500 m

Velk vtve strom, okna, komn na stee,pohyb nohou a rukou 700 m

Auto, tank, letadlo na zemi 1 000 m

Jednotliv osoby a vozidla na svtlm pozad 1 500 m

Jednotliv stromy, skupina pohybujcch se osob 2 000 m

Jednotliv budovy 4 000 m

Hoc zpalka do 1 km

Svtlo lampy, zblesk vstel z run zbran do 5 km

PAMATUJ!

Nesm zanedbat maskovn. Odlesk pilby nebo jin kovovsoustky vzbroje nebo vstroje je vidt do vzdlenosti1 km, odlesk skla dalekohledu do 2 km, odlesk skla auta ado 4 km.


44/252

44

Pruka vojka AR

Naslouchnm lze zjistit

Hovor, kael, nabjen zbran, sthn drtu do 100 m

Povely, nrazy zbran a vstroje, kroky jednotlivcepo tvrdm ternu

do 200 m

Hlasit povely, hluk pochodujc jednotky po tvrdcest, zatloukn kl, nrazy nad pi zemnchpracch

do 300 m

Kcen strom, ezn deva, hluk motoru vozidla pijzd po tvrd cest

do 500 m

Kik, hluk auta jedoucho po silnici do 1 km

Hluk tanku jedoucho po ternu do 2 kmHluk tanku jedoucho po vozovce 34 km

Dvky z runch zbran 45 km

Vstel z dla, vbuch trhaviny do 9 km

Pozorovatel se nesm prozradit svm umstnm!

Sprvn Nesprvn


45/252

45

Taktick pprava

Sprvn Nesprvn

Sprvn Nesprvn

Sprvn Nesprvn


46/252

46

Pruka vojka AR

Schma pozorovn (vzor)

Vzor denku pozorovn

xx. mb DENK POZOROVN POET LIST:1/xx mb POZOROVACHO STANOVIT:

Po.slo

DENHODINAMINUTA

KDEZPOZOROVNO CO ZPOZOROVNO

KOMU A KDYHLENO

1 230500 JUL OB 23 OB 21 Pelet przkumnho letounuVeliteli skup.

pedno O 2ihned

2 230700JUL

OB 21Vpravo 20Dle 50

Vjezd 3 kus obrnn technikyVeliteli skup.

pedno O 2ihned

3 230725JUL OB 11 OB 2 Pelet 4 ks letadelVeliteli skup.

pedno O 2ihned

4 231015JULOB 23

komunikace Pesun mechanizovan rotyVeliteli skup.

pedno O 2ihned

5 231340JUL

OB 13Vlevo 30Ble 40

innost mech. roty, pravdpodob-n zaujmn kruhov obrany

Veliteli skup.pedno O 2

ihnedDokumentace, pozorovac pstroje a spojovacprostedky pezkoueny a pedny bez zvad.

Pedal: Pevzal:velitel skupiny zpravodajsk nelnk

Velitel

1/xx mb


47/252

47

Taktick pprava

innost vojka jako spojky

Spojka pln kol samostatn, a to bu pky, nebo na dopravnm prosted-

ku. Zprva, kterou dopravuje, me bt stn nebo psemn.

Hlavnm kolem spojky je dopravit rychle a skryt zprvuna uren msto a tam stn sdlit nebo pedat.

Povinnosti spojky:

vdt komu a kam zprvu doruit a jak se zachovat, nenajde-li naurenm mst toho, komu byla zprva urena;

znt pesn as, dokdy m bt zprva pedna; znt nazpam obsah zprvy (v ppad stnho sdlen);

umt volit skrytou cestu, rychle se pemisovat a dobe se za postupumaskovat;

umt pekonvat ternn pekky, dobe se orientovat v neznmmternu a umt postupovat podle azimutu;

zapamatovat si ve, co bhem sv cesty pozoroval;

vyhbat se boji a vdt, jak se zachovat, bude-li na cest pepaden

nebo zrann. Hroz-li pi nebezpe, e zprva padne do rukouneptele, mus ji zniit;

znt kdy a kam se vrtit;

po nvratu hlsit veliteli, kter jej vyslal, splnn kolu a ve, cobhem cesty zpozoroval.

Pi sprvnm pohybu v ternu je nutno:

zabrnit hluku za pohybu dnm upevnnm soustek vstrojea vzbroje;

smr postupu zvolit tak, aby co nejmn prochzel volnn ternem,vyuvat ternnch nerovnost a stn;

pi postupu otevenm ternem se pohybovat pskoky neboplenm;

lesn cesty a prseky rychle pebhnout.

Nedotkej se nalezench zbran, soustek vstroje apod.,

mohou to bt zaminovan nstrahy!


48/252

48

Pruka vojka AR

innost vojka jako ptrae

Ptra je przkumnm orgnem vyslanm od drustva.

Je uren k zajitn pesunu jednotky a ke zjiovn neptele na urenmsmru postupu.

koly pln jednm ze zkladnch zpsob zskvn informac o nepteli pozorovnm a proptrvnm nepehlednch prostor ve smru po-stupu, ppadn i s vyuitm pozorovacch pstroj a jinch technickchprostedk przkumu.

Ptra me dostat tyto koly:

vas zjistit ppadnou ptomnost neptele ve smru postupujednotky;

proptrvat v urenm smru pesunu jednotky nejbli okolpochodov osy, zejmna okraje lesa, osady, mosty apod.

vas odhalit (zjistit) ptomnost neptelskch vojk;

zajiovat postup sv jednotky v urenm smru.

Vydn kolu a pprava ptra:

seznmen s daji o nepteli;

uren smru postupu (poppad objekt);

stanoven zpsobu pozorovn a hlen przkumnch zprv;

uren hesla a signl (stt, vped, cesta voln, zpomalit, neptel,zamoen sek, ptrai ke mn, velitel ke mn);

stanovit velitele.

Pprava k plnn kolu je zvisl na konkrtn situaci a na ase, kter je

k dispozici.


49/252

49

Taktick pprava

Ptra mus:

znt svj kol;

udrovat dan smr postupu, udrovat spojen s velitelem, zntvechny potebn signly a smluven znamen (stt, cesta voln,pokraovat v postupu, zpomalit postup, zrychlit postup, neptel,zamoen prostor, velitel ke mn, ptrai ke mn atd.);

vyuvat lenitosti a pokrytosti ternu ke skrytmu postupu, rychlepostupovat a pekonvat rzn pirozen a uml pekky, dobese orientovat v neznmm ternu ve dne i v noci;

pozorovat a naslouchat na mst a za pohybu, ve dne i v noci;

proptrvat tern a ternn pedmty;

znt zsady kladen neptelskch nstrah;

rozeznat stejnokroje neptele, jeho zbran a bojovou techniku;

zjiovat pznaky pouit chemickch a biologickch zbran, zntniiv inky jadernho vbuchu a zsady ochrany proti nim;

odhalit pznaky prozrazujc ptomnost neptele (zven tkotps, dm z oh zdvihajc se nad lesem, zbytky ohni, ulapanpovrch pdy nebo porostu, zanechan trky papru, oharkyz cigaret, plechovky od konzerv apod.);

rychle a iniciativn reagovat na vechny nenadl situace pistetnut s neptelem.


50/252

50

Pruka vojka AR

Zkladn pravidla

innosti vojka pi pohybu v ternu (5 N): nepohybovat se po horizontu (vrcholu) usilovat o svou

co neni siluetu;

nepravideln tvary ternu vyuvat ve stejnch mstechv nich by se sm skryl, pedpokldat ptomnostneptele;

nezstvat dlouho na jednom mst zvyuje sepravdpodobnost prozrazen;

nenechvat po sob stopy sv ptomnosti nebo innostiv danm prostoru;

neniit pirodn pedmty ve svm okol (ulomen vtevrychle zavadne a je podezel).

Skryt postup ptrae v rznm ternu, vyuvn ternua ternnch pedmt, maskovn na mst a za pohybu

Pohyb v nevhodnm ase a na nevhodnm mstprozrazuje ptomnost vojka rychleji ne cokoli jinho.

PAMATUJ, E TOTO PRAVIDLOPLAT I PRO NEPTELE !!!

Utajen pesunu:

vyuvej poas (d, vtr, soumrak);

vyuvej doby zven aktivity neptele (hluk, vbuchy apod.);

sleduj pznaky innosti lid (kou, vyjet koleje, pohyb jednotek,telefonn veden, budovy, hluk vozidel apod.);

pi pesunech v noci a snen viditelnosti vnuj zvenou pozornostnaslouchn (hluk vozidel, osob apod.);

za pesunu nezanechvej stopy, necho pmm smrem (vylapanstopa je viditeln na znanou vzdlenost).


51/252

51

Zpsoby skryt (utajen) pznak (stop) pesunu ternem:

nelmej vegetaci (vtve, listy, trvu stren kra strom, mech na

skalch); pro pesun vybrej pevn povrch, kter nezanechv stopy (pevn

vozovka, kldy, kameny apod.);

vyuvej stn strom a kovin;

v zimnch podmnkch vyuvej nezasnen msta;

pi chzi se vyvaruj monm zatravnnm nebo zasnenm jmm,okrajm rokl a behm vodnch tok;

zanechan stopy na mkk podloce seti co nejrychleji;

nezanechvej odpadky, nesen materil dn upevni, zabraztrtm.

Zpsoby pekonvn ternnch pekek a ztaras

Hlavnm kritriem pekonvn pekek za pesunu je utajen innosti.

Komunikace, eleznin trat, ale i ohrady, ploty, apod. jsou objekty, kterjsou zpravidla pedmtem pozorovn jednotek nebo przkumnch orgnneptele.

Pi jejich pekonvn dodruj nsledujc zsady:

je-li to mon, ploty a ohrady obchzej, nelze-li je obejt, pekonvajje co nejne u zem (pod pletivem, mezi pkami), ppadnmaximln sni siluetu;

komunikaci pechzej v jejm ohybu, podle monost ve stnu strom,eleznin tra pekonvej plenm;

hlubok pekky a srzy pekonvej nohama dopedu (pozor namon nstrahy, drty, kly apod.).

Maskovn ptomnosti a innosti vojka v ternu

Zkladn podmnkou spchu maskovn je pizpsobit sebe, pouvanoutechniku i objekty barvou i strukturou povrchu okolnmu prosted.

Taktick pprava


52/252

52

Pruka vojka AR

Hlavn zsady:

vyuvej prodnch kryt;

nepokozuj zbyten okol vc, ne je nezbytn nutn, nepehnjmaskovn, mn je nkdy vce;

vyuv-li stn, pamatuj, e s denn dobou se jejich dlka a tvarmn;

zbyten se nepohybuj, kad pohyb prozrazuje;

zamaskuj ve, co odr svtlo (brle, hodinky, dalekohled, sklo,konzervy apod.), pouvej je ve stnu, pokud je to mon;

zm siluetu vlastn postavy, k maskovn vyuvej vtve, trvu,

blto, ernidlo, popel apod., nezapomnej, e rostliny usychaj, mnbarvu a tvar, pravideln je obmuj.

Maskovn jednotlivce

Maskovn jednotlivce zahrnuje opaten, kter umouj skrt ptom-nost nebo utajit innost vojka v ternu. K tomu je teba dsledn vyu-vat maskovacch vlastnost ternu, pedepsanch nebo vpomocnchprostedk, dodrovat zsady maskovn a vyvarovat se demaskujcchpznak innosti.

Jako vpomocnch prostedk se pouv:

barev, pruh textli, pletench ltek apod.;

svislch nebo ikmch clon, vpomocn zhotovench kosters vypnutou sovinou a s vpletem k znenpadnn jednotlivce;

vtv, trvy, slmy apod.;

lidla na ruce a obliej z vpomocnch prostedk;

vpomocn zhotovench maskovacch tsn.

Maskovn oblieje

Je vhodn pouvat maskovacch barev, ohoelho korku, hlny. Vystouplmsta mazat tmavmi barvami, prohlubn svtlmi. Nikdy nezapomenoutna maskovn ke rukou, krku a u.


53/252

53

Maskovn ochrann pilby

Pouvat maskovac st, zaplst do n prodn materil. Vdy se ujisti, zdaje ve pevn pipevnno, nezpsobuje hluk p pohybu ternem a odpov-d okolnmu prosted.

Taktick pprava

Maskovn postavy a vstrojeNejvhodnj je pout nap. st starmaskovac st, kterou lze pehoditpes batoh a st zad a zaplst don okoln vegetaci. Je vhodn si takpodit prun psky a vt je na odv,nebo je jen navlci na ruce a nohya zasunout za n mstn materil(vegetaci). Je nutn nezapomenout

zamazat leskl plochy vstroje nap.bltem (potsnit zeminou)


54/252

54

Pruka vojka AR

Maskovn osobn zbran

Pikrt dradlo a pabu kousky starch maskovacch odv, upevnit je

pskou. Ujistit se, zda nic nebrn men a nabjen. Obtoit i proukykolem hlavn k pozmnn jejho typickho tvaru. Ostatn soustky (z-sobnky) pelepit nejlpe zelenou matnou pskou. Pokud nen k dispozicinic z uvedench prostedk, lze pout nap. vodu a hlnu a sti zbranpotsnit bltem.

Pachov stopyPachy a vn jsou jednm z demaskujcch faktor, kter me prozraditptomnost osob. Pi innosti, zejmna na zem neptele, je teba se vy-varovat pouvn prostedk, kter zanechvaj pachov stopy:

spreje;

parfmovan holc krmy;

ampony, vkaky;

parfmovan bonbony apod.

Rovn kou z cigaret (v uzavenm prostoru, sklepch, jeskynch apod.)me zejmna nekukovi i po del dob prozradit ptomnost osob.

inky pachovch stop lze potlait (minimalizovat) potenm rukou (odvu,obuvi, ppadn materilu) prodnmi prostedky, rozmlnnou vegetac(trva, zelen listy apod.).

Orientace vojka v ternu na mst a za pohybu

Pi innosti v neznmm ternu je velmi dleit znt zkladn zsadyorientace a zpsoby urovn svtovch stran, souadnic a azimut. M-


55/252

55

Taktick pprava

-li monost ped cestou do neznmho prostoru prostuduj zkladn dajeo nm. Zapamatuje-li si rozmstn dleitch a v ternu vznamnchpedmt na smru pochodu/pesunu (kopc, osad, smr tok ek apod.)

pome to pi hrub orientaci v tomto prostoru.

Orientaci v ternu a prbn urovn vlastnho stanovitovlivuj:

znalosti o prostoru innosti a vysazen;

znalost ternnch tvar;

znalosti urovn svtovch stran, souadnic a vzdlenost;

monost vyuit technickch a naviganch prostedk.

Urovn svtovch stran pomoc:

technickch prostedk;

prodnch kaz;

Slunce a hodinek;

stn pedmt;

Severky;

Msce; polohy nebeskch tles.

Przkum a proptrvn:

piblen na takovou vzdlenost, kter umouje dobr pozorovndanho objektu (lesa, osady, mostu, osamocench budov apod.);

pozorovn a naslouchn danho objektu przkumu a jeho okol naptomnost neptele;

proptrn danho objektu i prostoru se zajitnm; proveden zkresu a vyhodnocen situace a pokraovn v dalm

plnn kolu.


56/252

56

Pruka vojka AR

Bojov pohotovost

Bezpenostn pohotovostn stavyV resortu obrany jsou vyhlaovny bezpenostn pohotovostn stavyALPHA, BRAVO, CHARLIE, DELTA (dle jen pohotovostn stavy). Jsouseazeny od nejniho po nejvy.

Vyhlen pohotovostn stavy se po dobu platnosti zveejuj na viditelnmmst u vjezd a vstup do arel, budov a u dozorch orgn.

Pohotovostn stav ALPHA

Tento stav se vyhlauje jako veobecn vstraha ke zven rovn bez-penosti a pipravenosti na vznik mimodn udlosti zpsoben monouteroristickou aktivitou. Rozsah a povaha hrozby nelze pedpovdat a pijatopaten mus bt adekvtn okolnostem. Uveden seznam opaten mebt v ppad nutnosti rozen o innost plnovanou v pohotovostnm sta-vu BRAVO.

Pohotovostn stav BRAVO

Tento stav se vyhlauje v nvaznosti na pedchoz udlosti jestlie existuje

zven a vce pedvdateln hrozba teroristick aktivity, pestoe nebylidentifikovn dn konkrtn cl.

Pohotovostn stav CHARLIE

Tento stav se vyhlauje, dojde-li k njakmu incidentu nebo jsou zsknyzpravodajsk informace, kter naznauj, e bezprostedn hroz uritforma teroristick aktivity.

Pohotovostn stav DELTA

Tento stav je aplikovn v bezprostedn oblasti, v n dolo k teroristick-mu toku, nebo jsou zskny zpravodajsk informace o tom, e teroristickakce proti specifick lokalit je pravdpodobn. Normln je tento pohoto-vostn stav vyhlaovn jako mstn vstraha.


57/252

57

Steleck pprava

STELECK PPRAVA

Run zbran

7,62mm samopal vz. 58

Bojov pouit7,62mm samopal vz. 58 je run zbra jednotlivce uren k nien iv slypabou, bodkem a stelbou. Je nejinnjm prostedkem k vyazenjednotlivch ivch cl nekrytch, pohyblivch a mizivch (objevujcch se

jen na krtkou dobu).

Charakteristika7,62mm samopal vz. 58 je jednoduch, lehk, samoinn zbra. K innostipohybu zvru je vyuito sti tlaku plyn vzniklho shoenm prachovnpln v hlavni a pes plynov kanlek psobcho na hlavu pstu a jehoprostednictvm na zvr zbran.

Druhy 7,62mm samopalu vz. 58 se podle zpsobu uren a pouit dl na:

Sa vz. 58 P s devnou pabou;

Sa vz. 58 V se sklopnou ramenn oprou (pabou);

Sa vz. 58 Pi s tlumiem plamene, dvounokou a litou pro nasazenzamovae noktovizoru MeO-50 s.

Technick data:

Re 7,62 mm

Hmotnost s plnm zsobnkem a s bodkem 3 770 g

Dlka s bodkem 1 000 mmDlka s pabou (se sklopenou ramenn oprou)bez bodku 635 mm

inn dostel do 400 m

Men dostel 800 m

Maximln dostel a smrtc inek 2 800 m

Bojov rychlost stelby 120 ran/min

Poet zsobnk po 30 nbojch 4 ks v koen

bran


58/252

58

Pruka vojka AR

Hlavn sti1) hlave 5) spuadlo

2) midla (muka, hled) 6) paba, pabika, pedpab 3) pouzdro zvru

4) zvr

Hlavn sti 7,62mm samopalu vz. 58

sten rozebrn a skldn samopalu

Ped rozebrnm samopalu provst JISTOTU ZBRAN!

POSTUP pi stenm rozebrn samopalu:

vyjmout zsobnk;

provst JISTOTU ZBRAN:

pravou rukou sthnout zvr do zadn polohy,

pohledem se pesvdit, e v nbojov komoe nen nboj,

vypustit zvr do pedn (zadn) polohy, spustit zmknutm spout;

sejmout vratn stroj;

vyjmout zvr;

sejmout nadpab;

vyjmout pst s pruinou;

odloit hlave s pouzdrem zvru, spuadlem a pabou.

(skldn se provd v opanm poad)


59/252

59

Steleck pprava

7,62mm univerzln kulomet vz. 59

Bojov pouit

7,62mm univerzln kulomet vz. 59 je zbra uren k nien zejmna jed-notlivch nebo skupinovch nekrytch (neobrnnch) cl.

Charakteristika7,62mm univerzln kulomet vz. 59 je univerzln samoinn zbra s uza-mykatelnou hlavn. K innosti pohybu zvru je vyuito sti tlaku plynvzniklho shoenm prachov npln v hlavni a pes plynov kanlek p-sobcho na hlavu pstu a tm i na zvr.

7,62mm univerzln kulomet vz. 59 se podle zpsobu uren a pouit dl

na:

Lehk kulomet Tk kulomet

lehk hlave dvojnoka schrnka na 50 ks nboj

tk hlave univerzln podstavec dalekohled 4 8 schrnka na 250 ks nboj

Technick dataRe 7, 62 mm

Hmotnost lehk kulomet s dvounokou (LK) tk kulomet s podstavcem (TK)

8,67 kg19,24 kg

Dlka LK TK

1 115 mm1 215 mm

Bojov rychlost stelby LK TK

150 ran/min350 ran/min

inn dostel na jednotliv cle (LK/TK) na skupinov cle (LK/TK)

do 600 m/1 000 mdo 1 000 m/1 500 m

Men dostel 800 m

Maximln dostel a smrtc inek 4 800 m

Nbojov ps LK mal schrnka TK velk schrnka

50 ks nboj250 ks nboj


60/252

60

Pruka vojka AR

Hlavn sti1) hlave 5) spuadlo

2) midla 6) paba s uzvrou pouzdra zvru3) pouzdro zvru

4) zvr

Hlavn sti 7,62mm univerzlnho kulometu vz. 59

sten rozebrn a skldn kulometu

Ped rozebrnm samopalu prove JISTOTU ZBRAN!

POSTUP pi stenm rozebrn kulometu:

otevt vko skluzavky a sejmout zvsnou schrnku;

provst JISTOTU ZBRAN: odjistit,

pesunout spuadlo do pedn polohy,

sthnout zvr do zadn polohy nathnout kulomet,

prohldnout nbojovou komoru (nbojit),

spustit zmknutm spout;

pesunout spuadlo do pedn polohy;

oddlit pabu s uzvrou pouzdra zvru;

vyjmout spolen spuadlo se zvrem;


61/252


62/252

62

Pruka vojka AR

Hlavn sti1) hlave 4) zvr

2) midla 5) spuadlo3) tlo (rm) pistole

Hlavn sti 9mm pistole vz. 82

sten rozebrn a skldn pistole

Ped rozebrnm pistole provst JISTOTU ZBRAN!

POSTUP pi stenm rozebrn pistole:

pistoli uchopit tak, aby prst netlail na spou;

vyjmout zsobnk;

provst JISTOTU ZBRAN: sthnout zvr do zadn polohy,

prohldnout nbojovou komoru (nbojit),

vypustit zvr do pedn polohy,

spustit zmknutm spout;

lukem odjistit zvr;

oddlit zvr od tla (rmu) pistole;

sejmout vratnou pruinu z hlavn.



63/252

63

Steleck pprava

Pancovka RPG-7

Bojov pouitPancovka RPG-7 je urena k nien obrnn a pancovan techniky(zbran) a k nien a umlovn iv sly neptele ukryt v krytech lehk-ho typu i ve zdnch stavbch.

CharakteristikaPancovka RPG-7 je dynamicko-reaktivn zbra s hladkm vvrtemhlavn. Pi vstelu nem zptn rz, eho je dosaeno tm, e st pra-chovch plyn unik tryskou dozadu, a tm vznik reaktivn sla smujcvped proti zptnmu rzu, kter jej vyrovnv.

Technick data

Re 40 mm

Hmotnost s PGO-7 6,3 kg

Bojov rychlost stelby 46 ran/min

inn stelba do 300 m

Men dlka stelby do 500 m

innost proti panci do 300 mm

Poet nboj pancovnk/pom. pancovnka 2/3 ks

Hlavn sti1) hlave s mechanickmi midly 3) spuadlo s pojistkou

2) pln dernk 4) optick zamova PGO7

Hlavn sti pancovky RPG-7


64/252

64

Pruka vojka AR

sten rozebrn a skldn pancovky

POSTUP pi stenm rozebrn pancovky:

sejmout chrntka (zadn, pedn);

oddlit spuadlo;

oddlit pln dernk;

oddlit vko tla spuadla.


Optick zamova PGO-7

Bojov pouitOptick zamova PGO-7 je hlavn druh midel pro RPG-7, umoujestelbu do 500 m.

CharakteristikaOptick zamova PGO-7 je optick pstroj s hranolovou pevracec sou-stavou v ohniskov rovin s ohniskovou destikou.

Technick data

Zvten 2,7x

Hmotnost s PGO-7 500 g

Zorn pole 13

Rozsah dlkov stupnice 200500 m

Hodnota dlku dlkov stupnice 100 m

Hlavn sti1) tlo zamovae

2) konzola3) osvtlovac zazen

Ohniskov destikaobsahuje:

rektifikan kek

dlkovou stupnici stupnici stranovch oprav

dlkomrnou stupnici


65/252

65

Steleck pprava

68mm reaktivn protitankov grant vz. 75

Bojov pouit68mm reaktivn protitankov grant vz. 75 je uren k nien obrnnch cl,opevnnch kryt lehkho typu a iv sly v opevnnch krytech.

Charakteristika68mm reaktivn protitankov grant vz. 75 je dynamicko-reaktivn zbra(bez zptnho rzu) s hladkou hlavn pro jednorzov pouit. inek piprobjen pance je kumulativn a je inn na slu pance do 300 mm.

Technick data

Re RPG-75 68 mm

Hmotnost RPG-75 3,2 kg

Metn dlka na cl vysok 2 m 190 m

Maximln dlka men stelby 300 m

innost proti panci do 300 mm

Hlavn sti

1) vmetn pouzdro s mechanickmi midly, plnm spuadlem a nosnm

popruhem

2) spalovac komora

3) kumulativn stela

Hlavn sti 68mm reaktivnho protitankovho grantu vz. 75


66/252


67/252

67

Steleck pprava

Hlavn sti1) hlave 5) spuadlo s kohoutkem

2) midla 6) tlo samopalu3) pouzdro zvru 7) pabika se zpomalovaem

4) zvr

Hlavn sti 7,65mm samopalu vz. 61

sten rozebrn a skldn samopalu vz. 61


POSTUP pi stenm rozebrn samopalu:

vyjmout zsobnk; provst JISTOTU ZBRAN:


pohledem se pesvdit, e v nbojov komoe nen nboj, vypustit zvr do pedn polohy, spustit zmknutm spout;

odklopit pouzdro zvru; vyjmout zvr:

sthnout zvr za napnac hmatnky, vyjmout napnac hmatnky, vysunout zvr z pouzdra zvru;

odloit tlo samopalu.(skldn se provd v opanm poad)


68/252


69/252

69

Steleck pprava

Hlavn sti 7,62mm odstelovask puky SVDM

sten rozebrn a skldn odstelovask puky


POSTUP pi stenm rozebrn odstelovask puky:

vyjmout zsobnk;

provst JISTOTU ZBRAN:

kdlo (pku) pojistky pesunout smrem dol,


pohledem se pesvdit, e v nbojov komoe nen nboj,

vypustit zvr do pedn polohy,

spustit zmknutm spouti;

sejmout pukov zamovac dalekohled;

sejmout oprku pro stelbu s pukovm zamovacm dalekohledem;

sejmout vko pouzdra zvru s vratnm strojm;

vyjmout nosi zvornku se zvornkem; vyjmou zvornk z nosie zvornku;

vyjmout spuadlo;

sejmout nadpab;

vyjmout pst a pstnici s pruinou.



70/252

70

Pruka vojka AR

Zklady a pravidla stelby z runch zbran

Volba hled a zmrnho bodu pi stelb na pevn,miziv a vzdun cle

Vchoz prvky pro stelbu (u samopalu tedy hodnoty hled a poloha zmr-nho bodu) mus bt voleny stelcem tak, aby vedly k zasaen cle v jehostedu stedu.

Existujrzn zpsoby volby vchozch prvk pro stelbu:

a) Prvn zpsob spov v tom, e:

dlka nastaven na hled (H) je stejn jako dlka k cli (DC),tj. H = DC v ; v takovm ppad m-li bt zasaen cl do stedu, jezmrn bod (ZB) toton se stedem cle (SC) tj. ZB = SC.

b) Druh zpsob spov v tom, e:

dlka nastaven na hled (H) odpovd metn dlce (MD) pro kon-krtn vku cle, tj. H = MD; v takovm ppad m-li bt zasaencl ve vzdlenosti nepevyujc metnou dlku, je zmrn bodtoton se stedem spodnho okraje cle (SSOC) tj. ZB = SSOC. Met-n dlka je pitom takov vzdlenost k cli stelby, pi n po celoudobu letu stely k cli nepev vka drhy letu stely vku danho

cle (viz obrzek, co mj. znamen, e pro rzn vysok cle plat pstelb z danho druhu zbran rozdlen metn dlky).


71/252

71

Steleck pprava

c) Tet zpsob spov v tom, e:

dlka nastaven na hled (H) je zpravidla vt ne dlka k cli,tj. H > D

C

; m-li bt zasaen cl, mus bt zmrn bod v cli zvolen v zvis-losti na peven drhy stely nad zmrnou v dlce, kter odpovd dlce(vzdlenosti) cle,tj. ZB = zpravidla SSOC.

Dlec a jeho praktick vznam

Ve steleck praxi se pouv hel nazvan dlec (1 dc), kter umoujejednoduch pechod od hlov mry k dlkov a naopak.

DLEC je hel, jeho dlka oblouku je rovna piblin 1/1 000 vzdle-nosti (polomru kruhu).

Dlcov pravidlo

Dlcov pravidlo slou zejmna pro vpoet (uren, zjitn) dlky cle nazklad dalch znmch parametr, ktermi jsou vka nebo ka cle (vmetrech) a velikost cle (v zjiovan vzdlenosti), udan v dlcch. Velikostcle v dlcch se pitom zjiuje zpravidla s vyuitm dlcovch stupnic za-movacch pstroj jednotlivch druh zbran nebo porovnnm s velikostjinch objekt, jejich dlcov hodnota je znm (viz text dl).

V vka (ka) cle v metrech;

U hlov hodnota vky (ky) cle v dlcch;

D dlka cle v kilometrech.

Zjednoduen vzorceV = U D U =

V

DD =

V

U

Pro snadn zapamatovan vzorc lze vyut nap. nsledujc trojhelnko-v schma:

V(m)

D(km) U(dc)


72/252

72

Pruka vojka AR

Pro pouit tchto vzorc je nutno znt ku (vku, dlku) nejastjchcl a souasn je nutno znt zpsoby urovn hlovch hodnot cl v dl-cch, k emu lze vyut:

a) technick pomcky, tj. pomcky a pstroje, na jejich stupnicch(zmrnch osnovch) jsou pmo vyobrazeny hodnoty dlc (d-losteleck buzoly, dlosteleck a minometn zamovae, dale-kohledy a periskopy, posuvn hledtka kulomet a jinch zbran,optick zamovae runch zbran a zbraovch systm apod.);

b) pomocn prostedky, tj. pomcky, kter m vojk kdykoli k dispozicia jejich dve ovenou hlovou hodnotu zn (milimetrov pravtko,nbojnice, krabika od zpalek, prsty ruky, pst aj.), piem mus

vdt, e 1 mm ve vzdlenosti 50 cm od oka pedstavuje 2 dlce (0-02).

Pklad pouit dlcovho pravidla

Je teba urit vzdlenost cle (ter . 7), je-li jeho ka v dan vzdlenostividt pod hlem 5 dlc (0-05) jeho ku.

een:

- jsou znmy = 0,5 m

U = 0-05- nen znma D = ? (km)

- pouije se vzorec:

D =

D = 100 m

V

U= = 0,1 km

0,5

5

0-05

0,5 m

Oko


73/252

73

Steleck pprava

drba zbran

Pi jakkoli manipulaci se zbranje vojk POVINEN!Pesvdit se, zda m v podku svou zbra a zda je

zajitna, zda m v nleitm stavu svenou bojovoutechniku a jinou techniku, munici a ostatn soustky

vstroje a vzbroje (Zkl-2, l. 26).

Jednou z podmnek spolehliv innosti, pesnosti stelby a ivotnosti zbra-

n je jej sprvn drba, tzn. zejmna jej itn a konzervovn.

Ped zatkem oetovn zbra sten rozeber.Nezapome provst jistotu zbran.

oetuj zbra vdy po skonen boje (vcviku) nebo v pestvkchbojov innosti (cvien);

k itn zbran pouvej jen pedepsan istic prostedky:

jemn ist hadry,

konopnou, hrub esanou koudel,

istic zbrojn olej k pprav vodn emulze,

vodn roztok isticho prostedku SOD,

konzervan olej OK-2a (KONKOR -101),

petrolej ke svcen,

nn kartek.

Zbra ukldej na bezpench mstech,chrnnch ped nepznivmi vlivy (snh, d, blto).

Tv zbra, je-li funkn, me zachrnit IVOT tobi tvm spolubojovnkm!


74/252

74

Pruka vojka AR

Run granty

Run grant RG-4Bojov pouitRun grant RG-4 je uren k nien palebnch prostedk a iv sly ne-ptele na otevenm prostoru nebo ukryt v okopech (krytech, budovchapod.).

CharakteristikaRun grant RG-4 je grantem tonm nrazovm reaknm a pi pouitzesilovacho pouzdra t obrannm. Vybuchuje okamit pi nrazu na

pekku. Je dobe pouiteln ve volnm prostoru zejmna za toku, kdyje mono ho hzet v podstat z jakkoli polohy, tzn. ze stoje, vklee i z lehua skrytu za pekkou.

Technick data

Smrtc inek stepin 15 m

Zraujc inek stepin 200 m

Hmotnost grantu 322 g

Hlavn sti1) tlo grantu 4) pojistky (dopravn, vrhov)

2) trhac npl 5) zesilovac pouzdro

3) zapalova

Hlavn sti runho grantu RG-4


75/252

75

Steleck pprava

Run grant RG-F1

Bojov pouitRun grant RG-F1 je uren k nien palebnch prostedk a tociv sly neptele v obrannm boji nebo v uzavenm prostoru (krytech,domech atd.).

CharakteristikaRun grant RG-F1 je grantem obrannm asovm s ttivm inkem.Je opaten zapalovaem UZRGM, kter se uvd do innosti v okamikuvyputn grantu z ruky. Grant vybuchuje po prohoen pyrotechnickhozpoovae za 3,24,2 sekundy. Grant se vzhledem k dosahu svch

ink sm hzet pouze z okopu nebo zpoza krytu.

Technick data

Smrtc inek stepin do 100 m

Zraujc inek stepin do 200 m

Hmotnost grantu se zapalovaem 600 g

Hlavn sti

1) tlo grantu2) trhac npl

3) zapalova (s dopravn a vrhovou pojistkou)

Hlavn sti runho grantu RG-F1


76/252

76

Pruka vojka AR

Run grant URG-86

Bojov pouitRun grant URG-86 je uren k nien palebnch prostedk a iv slyneptele, a to jak v otevenm prostoru, okopech, tak i v uzavenm pro-storu. Lze jej pouvat v tonm i obrannm boji.

CharakteristikaRun grant URG-86 je grantem univerzlnm (lze jej pout jako tonnebo obrann).Jeho inek lze nastavit pepnutm stavc pky na funkcinrazovou nebo asovou. Zapalova se aktivuje v okamiku vyputnz ruky a je vodotsn zaroubovn do tla grantu. Odjitn grant vy-

buchne po 3,24,6 s, a je nastaven na nrazovou i asovanou funkci po odjitn je nutno ho odhodit.

Technick data

Smrtc inek stepin asi 8 m

Zraujc inek stepin do 25 m

Hmotnost grantu se zapalovaem 440 g

Hlavn sti1) tlo grantu2) trhac npl

3) kombinovan zapalova (s dopravn a vrhovou pojistkou a kombinovanourozbukou)

Hlavn sti runho grantu URG-86


77/252

77

Steleck pprava

Bezpenostn opaten pi stelb a hzen RG

Bezpenostn opaten pi stelb z RZ:Bezpenost pi stelb se zajiuje dokonalou organizac cvien steleb,pesnm dodrovnm poadavk osnov steleb, stanovench smrnic,bezpenostnch opaten a vysokou kzn vech vojk. Kad vojk muspesn a bezvhradn dodrovat bezpenostn opaten pi stelb.

Kad cvic mus okamit zastavit stelbu samostatn, nebo napovel velitele:

objev-li se ped cvicmi osoby, vozidla, nzko letc letadla nebo

zvata; dopadnou-li stely (granty) za levou nebo pravou hranici stelby;

ztrat-li cvic orientaci;

je-li vztyen bl prapor na krytu.

K zastaven palby cvicmu dv dc stelby povel, nap.: Palbu ZA-STAVIT!, Nboj SKRYJ!. Na povel Palbu ZASTAVIT! se zastavpalba. Cvic vybj zbran. Nabjet zbra je dovoleno pouze na palebn

e po signlu K PALB a na povel K BOJI!. Na e ukonen palbyse zbran vybjej, vystel se rny jistoty, zajist a prohldnou zbran, cvi-c hls dcmu stelby: Ten a ten, zbra jistota. Do vchozho posta-ven se cvic vracej na povel dcho stelby.

Psn se zakazuje: nabjet zbran ostrmi, nhradnmi nebo cvinmi nboji bez rozkazu

dcho stelby nebo ped vydnm signlu K PALB;

mit zbran na osoby nebo jinak s n neoprvnn manipulovat; zahjit a vst palbu z pokozench zbran, v zakzanm smru

stelby nebo po vztyen blho praporu (rozsvcen blho svtla)na dc vi, secch a krytech, jako i na jin zazen stelnice, zabon bezpenostn hranice a po nabrn zeminy do hlavn;

kdekoli pokldat zbra nebo ji pedvat jinm osobm, pokldat napalebn e (mst pro stelbu) zbra bez rozkazu velitele;

zdrovat se nebo rozmsovat snadno vzntliv nebo vbunmaterily v ohroenm prostoru (v sektoru 90 stup) za run

protitankovou zbra;


78/252

78

Pruka vojka AR

oprat zadn st hlavn pancovky o zem nebo o jin pedmty a pistelb z okopu nebo uzavenho prostou mt st zadn sti hlavnpancovky ve vzdlenosti men 2 m od stny nebo jin pekky;

stlet, jestlie je v bezprostedn blzkosti ped hlavn kov nebovysok trva;

pouvat ke stelb nboje, kter maj viditeln stopy pokozen;

pi stelb z okopu mt zadek hlavn pancovky ble ne 2 mod zadn stny okopu;

snmat kuklu hlavov sti zapalovae pi stelb ostrm grantem zadet nebo silnho snen;

stlet z run protitankov zbran z levho ramene;

vstupovat (jezdit) do mst stelnice, kde jsou nevybuchl stely (grantya miny), tato msta mus bt oznaena praporky a vstranmitabulkami s npisy POZOR! NEVSTUPOVAT!, NEVYBUCHLGRANTY!;

rozebrat granty a zapalovae, odstraovat na nich zvady, jakoi dotkat se nevybuchlch grant, stel a min;

vst palbu, let-li letadlo v malch vkch nad prostorem stelby.

Ped bojovmi stelbami a cvienmi s bojovou stelbou mus bt vojciseznmeni s pornmi pravidly, s pravidly k ochran lesnho hospod-stv a mus bt poueni o materiln zodpovdnosti za zpsoben kody.Kad vojk pi stelbch mus mt chrnie sluchu. Pi stelbch z pistole,samopalu a kulometu se mus pouvat chrnie sluchu do zvukovodu.Tk se to i cvinho prostedku (CP-34), signln pistole a odpalovnosvtlovacch raket. Pi stelbch v uzavench stelnicch se mus vdypouvat sluchtkov chrnie sluchu. Pro stelbu z pancovek, granto-met, minomet, penosnch protitankovch komplet se mus pouvat

chrnie sluchu do zvukovodu nebo kukla. Pi hzen runch grantse pouvaj (krom hzen z bojovch vozidel, kdy maj hzejc i dcnasazeny kukly) chrnie sluchu. Sluchtkov chrnie sluchu se nesmpouvat pi bojovch stelbch a v kombinaci s pilbou.

Nboje ve vdejnch se mus chrnit proti deti a slunenm paprskm.

Po ukonen bojov stelby a etapy bojov stelby pi taktickm cviense cvicm odebraj nboje, vystelen nbojnice, prohldnou se zbran,zsobnky, schrnky a psy.


79/252

79

Steleck pprava

Bezpenostn opaten pi hzen runch grant:

mezi vchozm postavenm a mstem hzen zdit rdiov nebo

telefonn spojen; cvic, kte nehzej granty, mus bt v krytech nebo v takov

vzdlenosti, aby nemohli bt zasaeni stepinami;

vdejna grant a zapalova mus bt bezpodmnen v krytu;

zakazuje se rozebrat ostr granty a odstraovat na nich zvady;

obrann granty je mono hzet jedin ze spolehlivch kryt,

cvic a dc stelby mus mt pi hzen nasazeny pilby, pi hzenz tank kukly;

granty a zapalovae se cvicm vydvaj bezprostedn pedplnnm cvien;

odjiovat grant (zaroubovat do nj zapalova) je dovoleno jen pedjeho hozenm a na povel dcho stelby;

hzet granty nesmj ti vojci, kte neabsolvovali vcvik v hzena zachzen s granty;

zajiovn jednou ji odjitnho grantu je zakzno;

o nevybuchlch grantech, nemohou-li bt ihned znieny; se vedezznam a msta jejich dopadu se ozna ervenmi praporky

a tabulkami s npisy; pi cvien hzen ostrch runch grant ni pyrotechnik nevybuchl

granty ihned.

V hlubokm snhu, v hust a vysok trv a bainat pd se msta ne-vybuchlch grant zjiuj minovmi hledakami, nemohou-li bt grantyvyhledny a znieny, msta se ozna (po roztn snhu se msto znovuprohldne a nevybuchl granty se zni).

Nevybuchl granty (stely a miny) je oprvnn niit pouze pyrotechnik

uren rozkazem velitele tvaru.


80/252

80

Pruka vojka AR

ENIJN PPRAVA

Ochrann stavby jednotlivceZkladnmi hledisky pro dlen ochrannch staveb jsou mra jimi poskyto-van ochrany, jejich el a umstn staveb vzhledem k povrchu ternu.

Rozdlen ochrannch staveb: podle mry jimi poskytovan ochrany:

podle elu: palebn, pozorovac, pracovn, pohotovostn, odpoin-

kov, spojovac, skladov a jin; podle jejich umstn vzhledem k povrchu ternu: povrchov,

sten zaputn, zaputn a podzemn.

Okopy pro stelbu z runch zbran

Poskytuj stelcm ochranu proti inkm prostedk nien neptele avytvej vhodnj podmnky pro obsluhu a pouit runch zbran ne pistelb za pohybu otevenm ternem.

Pro usnadnn zemnch prac a jejich maskovn se pi rozmsovnokop vyuv vech nerovnost ternu (rokle, labiny, jmy, nlevky pograntech aj.), ternnch pedmt (pkopy, ohrady, ploty aj.) a piroze-nch masek (porost). Men pekky ve vstelu (vtve, trva, kameny)se odstrauj tak, aby proveden pravy ternu nevedly k pedasnmudemaskovn a prozrazen provedench enijnch prac.


81/252


82/252

82

prirucka-vojaka-acr.pdf

Documents

Transcript of prirucka-vojaka-acr.pdf