Právo

Ústava České republiky ze dne 16. prosince 1992 ústavní zákon č.

1/1993 Sb.

Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát

Lid je zdrojem veškeré státní mociStátní moc slouží všem občanům, lze ji

uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon

Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno

Nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá

Politická rozhodnu, vychází z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním

Zákonodárná moc

Zákonodárná moc náleží Parlamentu Parlament je tvořen dvěma komorami:

Poslaneckou sněmovnou 200 členů volených na 4 roky Volby se konají tajným, všeobecným, rovným a přímým volebním

právem podle poměrného zastoupení může být zvolen každý občan České republiky, který má právo

volit a dosáhl 21 let Senátem

81 senátorů volených na 6 let – každé dva roky 1/3 Volby se konají tajným, všeobecným, rovným a přímým volebním

právem podle většinového systému může být zvolen každý občan České republiky, který má právo

volit a dosáhl 40 let

Právo volit má každý občan České republiky po dovršení 18 let

Mandát vzniká zvolenímNikdo nemůže být zároveň členem obou komorS mandátem je neslučitelný úřad prezidenta, soudce …Poslanci a senátoři složí slib na první schůzi, které se

zúčastníPoslanci a senátoři se mohou vzdát mandátuMandát zaniká:

Odepřením složení slibuUplynutím volebního obdobíVzdáním se mandátuZtrátou volitelnostiU poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovnyVznikem neslučitelnosti funkcí

Poslance a senátory nelze postihnout pro hlasování a projevy v Poslanecké sněmovně, Senátu nebo jejich součástech

Nelze je trestně stíhat bez souhlasu komory, jejíž jsou členem

Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odklad a vyžadovaly by přijetí zákona – kromě Ústavních zákonů, rozpočtu, volebního zákona, mezinárodních smluv

Zákonné opatření může navrhnout Senátu jen vláda

Zákonné opatření musí být schváleno n první schůzi nové Poslanecké sněmovny

Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident pokud:Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově

jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny

Poslanecká sněmovna se neusnese na vládním návrhu, s jehož projednáním spojila vláda svou důvěru

Zasedání bylo přerušeno na dobu delší, než je přípustné

Poslanecká sněmovna nebyla schopná se usnášet po dobu delší než 3 měsíce

Navrhne-li to Poslanecká sněmovna usnesením, se kterým souhlasí 3/5 většina všech poslanců

Sněmovna je usnášeníschopná za přítomnosti alespoň 1/3 členů

K přijetí usnesení stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců nebo senátorů

K vyhlášení válečného stavu, vyslání misí … je potřeba nadpoloviční většina všech poslanců a senátorů

K přijetí ústavního zákona je potřeba 3/5 většina všech poslanců a senátorů

Návrh zákona podává Poslanecké sněmovně poslanec, skupina poslanců, senát, vláda nebo zastupitel vyššího územně správního celku

Senát projednává zákony do 30 dnů – má možnost je schválit, zamítnout, vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, vyjádřit vůli se tím nezabývat

Pokud se Senát nevyjádří, znamená to, že souhlasí

Po zamítnutí musí Poslanecká sněmovna schválit zákon nadpoloviční většinou všech poslanců

Prezident má právo vrátit zákon do 15 dnůPoslanecká sněmovna takový musí schválit

nadpoloviční většinou všech poslanců

Moc výkonná

Hlavou státu je prezident volený přímou volbou Není odpovědný ze své funkce Funkce se ujímá složením slibu Volba se koná na základě tajného, všeobecného a rovného

volebního práva Zvolen je kandidát s nadpoloviční většinou platných

odevzdaných hlasů Pokud není zvolen, koná se do 14 dnů druhé kolo, do kterého

postoupí dva kandidáti s největším počtem hlasů Prezidentem je zvolen ten s nejvyšším počtem hlasů po 2. Kole

volby Navrhnout kandidáta může každý občan republiky, který

dovršil 18 let, pokud je podpořen peticí s více jak 50 000 hlasy občanů České republiky oprávněnými volit, nebo 20 poslanců nebo 10 senátorů

Prezidentem může být zvolen ten, kdo může být senátorem, a to maximálně 2x za sebou

Prezident složí slib do rukou předsedy senátu

Prezident: Jmenuje a odvolává předsedu a členy vlády a přijímá jejich demisi Svolává zasedání Poslanecké sněmovny Rozpouští Poslaneckou sněmovnu Pověřuje vládu, jejíž demisi přijal, nebo kterou odvolal výkonem funkce do

doby jmenování nové Jmenuje ústavní soudce Jmenuje předsedu a místopředsedy nejvyššího soudu Odpouští a zmírňuje tresty Má právo vrátit zákon Poslanecké sněmovně s výjimkou ústavního zákona Podepisuje zákony Jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Jmenuje členy Bankovní rady České národní banky Zastupuje stát navenek Sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy Je vrchní velitel ozbrojených sil Přijímá vedení zastupitelských misí Vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu Jmenuje a povyšuje generály Propůjčuje a uděluje státní vyznamenání Jmenuje soudce Uděluje amnestii

Prezident má právo účastnit se jednání vlády, Poslanecké sněmovny i Senátu

Prezidenta lze stíhat jen za velezradu Ústavním soudem na základě žaloby Senátu

VládaVláda je vrcholný orgán výkonné mociSkládá se z předsedy, místopředsedů a ministrůJe odpovědná Poslanecké sněmovněPředsedu jmenuje prezident a na jeho návrh jmenuje

ostatní členyDo 30 dnů od jmenování požádá Poslaneckou

sněmovnu o důvěruPokud nezíská důvěru, opakuje se stejný postup a

pokud ani tato vláda nezíská důvěru, prezident jmenuje předsedu na základě návrhu předsedy Poslanecké sněmovny

Člen vlády skládá slib do rukou prezidentaPoslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěruNávrh na vyslovení nedůvěry musí být podán

písemně minimálně 50 poslanciK vyslovení nedůvěry je potřeba nadpoloviční většina

všech poslancůVláda rozhoduje ve sboru nadpoloviční většinou

všech členů

Moc soudní

Soudy jsou nezávisléSoudce je nezávislý a proti jeho vůli ho nelze

odvolat ani přeložitÚstavní soudÚstavní soud má 15 soudců jmenovaných na

10 letJmenuje je prezident se souhlasem SenátuÚstavním soudcem může být bezúhonný občan

volitelný do Senátu s vysokoškolským právním vzděláním, který minimálně 10 let vykonával právnické povolání

Skládá slib do rukou prezidentaNelze je trestně stíhal bez souhlasu Senátu

Ústavní soud rozhoduje o: zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s

ústavním pořádkem zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v

rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů

veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo

senátora v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí

poslance nebo senátora ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republik návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a

Senátu opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je

pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající

se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy,

nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum o

přistoupení České republiky k Evropské unii nevyhlásí tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k

Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení

Soudysoustavu tvoří:

Nejvyšší soudNejvyšší správní soudVrchní soud Krajské soudyOkresní soudy

nejvyšší soud je vrcholný orgán až na Ústavní soud a nejvyšší správní soud

soudce je jmenován prezidentem bez časového omezení

soudcem může být bezúhonný občan s vysokoškolským právním vzděláním

Územní samospráva

Česká republika se člení na:Obce = základní územní samosprávný celekKraje = vyšší územní samosprávný celek

Obec je samostatně spravována zastupitelstvem

Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva

Funkční období zastupitelstva je čtyřleté

Zákon č. 500/2004 Sb. Správní řád

Veřejná správa je službou veřejnosti Pokud to povaha projednávané věci umožňuje, pokusí se

správní orgán o smírné odstranění rozporů, které brání řádnému projednání a rozhodnutí dané věci

Správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly

zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje.

Dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení.

Správní orgán postupuje vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou.

Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.

Správní orgány jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona.

Místní příslušnost správního orgánu je určenav řízeních týkajících se činnosti účastníka řízení místem

činnosti,v řízeních týkajících se nemovitosti místem, kde se

nemovitost nachází,v ostatních řízeních týkajících se podnikatelské činnosti

účastníka řízení, který je fyzickou osobou, místem podnikání,

v ostatních řízeních týkajících se fyzické osoby místem jejího trvalého pobytu, popřípadě místem pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, je místní příslušnost určena posledním známým místem jejího pobytu na území České republiky,

v ostatních řízeních týkajících se právnické osoby místem jejího sídla nebo místem sídla její organizační složky

Příslušný správní orgán může usnesením dožádat podřízený nebo nadřízený správní orgán anebo jiný věcně příslušný správní orgán o provedení úkonu, který by sám mohl provést jen s obtížemi nebo s neúčelnými náklady anebo který by nemohl provést vůbec.

Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil.

Jednotlivé úkony v řízení se činí písemně, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud to nevylučuje povaha věci. Jednotlivé sdělení v průběhu řízení lze vůči přítomnému účastníku řízení učinit ústně, pokud ten na písemné formě netrvá.

Úkony správního orgánu v řízení provádějí úřední osoby oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím správního orgánu

Oprávněné úřední osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s řízením

O tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou, se provede záznam do spisu

 řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány

i v jazyce slovenském. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit

v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého

Každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, kterého si obstará na své náklady

Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má před správním orgánem právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny

Neslyšícím uživatelům českého znakového jazyka správní orgán ustanoví tlumočníka českého znakového jazyka

Spis

V každé věci se zakládá spis. Každý spis musí být označen spisovou značkou.

Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. 

Protokol

O ústním jednání a o ústním podání, výslechu svědka, výslechu znalce, provedení důkazu listinou a ohledání, pokud jsou prováděny mimo ústní jednání, jakož i o jiných úkonech souvisejících s řízením v dané věci, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení, se sepisuje protokol.

Protokol obsahuje zejména místo, čas a označení úkonů, které jsou předmětem zápisu, údaje umožňující identifikaci přítomných osob, vylíčení průběhu předmětných úkonů, označení správního orgánu a jméno, příjmení a funkci nebo služební číslo oprávněné úřední osoby, která úkony provedla.

Protokol podepisuje oprávněná úřední osoba, popřípadě osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu

Jiné osoby, jichž se obsah protokolu přímo dotýká, mohou bezprostředně po seznámení s protokolem podat stížnost

Doručování

Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové

sítě do datové schránky, lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

Fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování Právnické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování,

na adresu jejího sídla nebo sídla její organizační složky Nebyl-li v případě doručování adresát zastižen a písemnost nebylo

možno doručit ani jiným způsobem přípustným, písemnost se uloží Jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů

ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.

Osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou

Každý správní orgán zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná.

Účastníci řízení

Účastníky řízení jsou v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv

nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu; v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit

právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. Účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo

dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. Účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon.  Za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem,

dokud se neprokáže opak Každý je způsobilý činit v řízení úkony samostatně (dále jen "procesní

způsobilost") v tom rozsahu, v jakém mu zákon přiznává svéprávnost. Osoby omezené ve svéprávnosti nemají procesní způsobilost v rozsahu tohoto

omezení Správní orgán může dát příležitost fyzické osobě, která nemá procesní

způsobilost, aby se v průběhu řízení k věci vyjádřila. Jménem právnické osoby činí úkony ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před

soudem podle zvláštního zákona V téže věci může za právnickou osobu současně činit úkony jen jedna osob

Zástupcem účastníka je zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec; zástupcem účastníků, jejichž zájmy si neodporují, může být i společný zmocněnec nebo společný zástupce.

Podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.

Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem

Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu.

Není-li správní orgán schopen zajistit přijímání podání v elektronické podobě

Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci.

Není-li účastník zastoupen, může spolu s účastníkem nahlížet do spisu i jeho podpůrce

Jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části.

Správní orgán účastníkovi určí přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí

Správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední.

Průběh řízení

Řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.

Pokud ze zákona nebo z povahy věci vyplývá, že žádost může podat jen více žadatelů společně, není třeba, aby podání byla učiněna současně.

Žádost musí mít náležitosti a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá.

Žádost nesmí být zjevně právně nepřípustná. Řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil

zahájení řízení účastníkovi  O zahájení řízení je správní orgán povinen uvědomit bez

zbytečného odkladu všechny jemu známé účastníky. Zahájení řízení u některého správního orgánu brání tomu, aby o

téže věci z téhož důvodu bylo zahájeno řízení u jiného správního orgánu.

Ústní jednání správní orgán nařídí v případech, kdy to stanoví zákon, a dále tehdy, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné.

Ústní jednání je neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné

Podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé.

Podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán.

K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy.

Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek.

Správní orgán může usnesením uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k provedení důkazu, aby ji předložil. Usnesení se oznamuje pouze osobě, které je povinnost ukládána.

Vlastník nebo uživatel věci nebo ten, kdo má věc u sebe, je povinen předložit ji správnímu orgánu nebo strpět ohledání věci na místě. 

Každý, kdo není účastníkem, je povinen vypovídat jako svědek; musí vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet.

Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce.

Správní orgán předvolá osobu, jejíž osobní účast při úkonu v řízení je k provedení úkonu nutná. Předvolání musí být písemné a doručuje se do vlastních rukou s dostatečným, zpravidla nejméně pětidenním předstihem.

Jestliže se účastník nebo svědek bez náležité omluvy nebo bez dostatečných důvodů na předvolání nedostaví, může správní orgán vydat usnesení, na jehož základě bude účastník nebo svědek předveden.

Správní orgán může z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření

Správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, žese bez omluvy nedostaví na předvolání ke

správnímu orgánu,navzdory předchozímu napomenutí ruší

pořádek, neboneuposlechne pokynu úřední osoby.

Pořádkovou pokutu lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání.

Správní orgán může řízení usnesením přerušitsoučasně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti současně s výzvou k zaplacení správního poplatku,

který je spojen s určitým úkonem v řízení, a s určením lhůty k jeho zaplacení; v řízení pokračuje, jakmile mu byl předložen doklad o zaplacení správního poplatku,

probíhá-li řízení o předběžné otázce nebo správní orgán

za úkon správního orgánu se považuje i předání písemnosti k doručení podle § 19 a vyvěšení písemnosti na úřední desce,

do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi,

z dalších důvodů stanovených zákonem.

Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestližežadatel vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více,

musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé; ve sporném řízení správní orgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vážných důvodů nesouhlasí,

byla podána žádost zjevně právně nepřípustná,žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady

žádosti, které brání pokračování v řízení,žadatel ve stanovené lhůtě nezaplatil správní

poplatek, k jehož zaplacení byl v řízení povinen,zjistí překážku řízení,žadatel zemřel nebo zanikl, pokud v řízení nepokračují

právní nástupci nebo pokud není více žadatelů, anebo zanikla-li věc nebo právo, kterého se řízení týká; řízení je zastaveno dnem, kdy se správní orgán o úmrtí nebo zániku žadatele nebo o zániku věci nebo práva dozvěděl,

žádost se stala zjevně bezpředmětnou,z dalších důvodů stanovených zákonem.

Rozhodnutí

Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách.

Rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě. Rozhodnutí se písemně nevyhotovuje, stanoví-li tak zákon

Ústně vyhlášené rozhodnutí správní orgán potvrdí písemně, pokud účastník písemné potvrzení požaduje

Rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení,

právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků  V odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí,

podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví.

 V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.

V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede označení "rozhodnutí" nebo jiné označení stanovené zákonem.

V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvedou jména a příjmení všech účastníků.

Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu.

Vydáním rozhodnutí se rozumípředání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k

doručení ústní vyhlášení, pokud má účinky oznámenívyvěšení veřejné vyhláškypoznamenání usnesení do spisu v případě, že se pouze

poznamenává do spisu.Rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením

stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. Nestanoví-li zákon jinak, má ústní vyhlášení účinky oznámení pouze v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

Tato skutečnost se poznamená do spisu.

Nestanoví-li tento zákon jinak, je v právní moci rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému nelze podat odvolání.

Pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky a pro všechny správní orgány

Rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden. Rozhodnutí je předběžně vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek.

Rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je vykonatelné, je-li v právní moci a jestliže uplynula lhůta ke splnění povinnosti.

Správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, vyznačí na písemném vyhotovení rozhodnutí, které zůstává součástí spisu, právní moc nebo vykonatelnost rozhodnutí.

Zároveň vyznačí den vyhlášení tohoto rozhodnutí nebo den, kdy byla písemnost předána k doručení.

Na požádání účastníka opatří správní orgán prvního stupně doložkou právní moci nebo vykonatelnosti stejnopis rozhodnutí, který byl účastníkovi doručen.

V případech stanovených zákonem rozhoduje správní orgán usnesením.

Nicotné je rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný; to neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu

Nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu

Pokud se důvod nicotnosti týká jen některého výroku rozhodnutí nebo vedlejšího ustanovení výroku, je nicotná jen tato část, jestliže z povahy věci nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatního obsahu.

Nicotnost se zjišťuje a prohlašuje z moci úřední, a to kdykoliv.  Proti rozhodnutí, jímž správní orgán prohlásil nicotnost, nelze podat

odvolání. Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich

zástupců, včetně správního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné a odměna za zastupování.

Nestanoví-li zákon jinak, nese správní orgán nebo dotčený orgán a účastník své náklady.

Povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. 

Nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví.

Odvolací řízení

Účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Právo podat odvolání nepřísluší účastníkovi, který se po oznámení rozhodnutí

tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal. Jestliže odvolatel vzal podané odvolání zpět, nemůže je podat znovu. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho

vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Odvolání musí mít náležitosti a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému

rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.

Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Osoba, která byla účastníkem, ale rozhodnutí jí nebylo správním orgánem

oznámeno, může podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděla, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil; zmeškání úkonu nelze prominout. 

Nestanoví-li zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí.

Správní orgán může odkladný účinek odvolání vyloučit, jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem, hrozí-li vážná újma některému z účastníků, požádá-li o to účastník; to neplatí, pokud by tím vznikla újma jiným

účastníkům nebo to není ve veřejném zájmu. Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené

rozhodnutí vydal. Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit

nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání.

Neshledá-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání.

Nestanoví-li zákon jinak, je odvolacím správním orgánem nejblíže nadřízený správní orgán.

Odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy.

Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem.

Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné,napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví,napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k

novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání, anebo

napadené rozhodnutí nebo jeho část změní; Odvolací správní orgán nemůže změnit napadené

rozhodnutí v neprospěch odvolatele, ledaže odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné, anebo je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem.

Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se nelze dále odvolat. 

Pokud odvolatel vzal podané odvolání zpět, řízení o odvolání je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání. 

Je-li v řízení více účastníků a všichni se vzdali práva podat odvolání, nabývá rozhodnutí právní moci dnem následujícím po dni, kdy tak učinil poslední z nich.

Opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne.

V přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy.

Přezkumné řízení není přípustné, jestliže byl rozhodnutím účastníkovi udělen souhlas k právnímu jednání nebo povolen vklad práva k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí nebo jestliže bylo rozhodnuto ve věci osobního stavu a žadatel nabyl práv v dobré víře.

Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci.

Jestliže správní orgán po zahájení přezkumného řízení zjistí, že právní předpis porušen nebyl, řízení usnesením zastaví.

Usnesení se pouze poznamená do spisu.

Obnova řízení

Řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době

původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými

bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.

Účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí.

Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení.

O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci lze tehdy, jestliže

je to nezbytné při postupu novým rozhodnutím bude vyhověno žádosti, která byla pravomocně zamítnuta,  nové rozhodnutí z vážných důvodů dodatečně stanoví nebo změní dobu platnosti nebo

účinnosti rozhodnutí anebo lhůtu ke splnění povinnosti nebo dodatečně povolí plnění ve splátkách, popřípadě po částech; zkrácení doby platnosti nebo účinnosti rozhodnutí anebo lhůty ke splnění povinnosti je možné pouze tehdy, stanoví-li tuto možnost zákon,

 rozhodnutí ve věci bylo zrušeno jiným orgánem veřejné moci podle zvláštního zákona, tak stanoví zvláštní zákon.

Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník

Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat)

Právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti

Osoba je fyzická nebo právnická

Fyzická osoba

Člověk má právní osobnost od narození až do smrti Každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a

ovládnout Plně svéprávným se člověk stává zletilostí Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním

svéprávnosti nebo uzavřením manželství Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné

svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku

K omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti

Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření

Omezit svéprávnost člověka může jen soud

Právnická osoba

Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku

Právnické osoby vedou spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech, i když nejsou povinny vést účetnictví podle jiného právního předpisu

Do veřejného rejstříku se o právnické osobě zapíše alespoň den jejího vzniku, den jejího zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, jakož i její název, adresa sídla a předmět činnosti, jméno a adresa bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje a údajů o dni vzniku nebo zániku jejich funkce

Právnickou osobu lze ustavit zakladatelským právním jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, popřípadě jiným způsobem, který stanoví jiný právní předpis

Zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, jaký má právnický osoba statutární orgán a jak se vytváří, nestanoví-li to zákon přímo

Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma

Neuvede-li se, na jaký čas se právnická osoba ustavuje, platí, že je ustavena na dobu neurčitou

Právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku Je-li právnická osoba zřízena zákonem, vzniká dnem nabytí

jeho účinnosti Právnická osoba si tvoří orgány o jednom členu (individuální)

nebo o více členech (kolektivní) Právnická osoba se zrušuje právním jednáním, uplynutím

doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem

O dobrovolném zrušení právnické osoby rozhoduje její příslušný orgán

Po zrušení právnické osoby se vyžaduje její likvidace, ledaže celé její jmění nabývá právní nástupce, nebo stanoví-li to zákon jinak

Přeměnou právnické osoby je fúze, rozdělení a změna právní formy

Právnický osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku

Právnická osoba, která nepodléhá zápisu do veřejného rejstříku, zaniká skončením likvidace

Korporace Korporaci vytváří jako právnickou osobu společenství osob Na právnickou osobu tvořenou jediným členem se hledá jako na

korporaci

Spolek Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho

naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm

Fundace Fundace je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným

k určitému účelu Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena

Nadace Zakladatel zakládá nadaci k trvalé službě společensky nebo

hospodářsky užitečnému účelu Účel nadace může být veřejně prospěšný, spočívá-li v podpoře

obecného blaha, i dobročinný, spočívá-li v podpoře určitého okruhu osob určených jednotlivě či jinak

ÚstavÚstav je právnická osoba ustavená za účelem

provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenné dostupné za podmínek předem stanovených.

 SpotřebitelSpotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své

podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

 PodnikatelKdo samostatně vykonává na vlastní účet a

odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

Věci Věc v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný majetek. Hmotná věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného

předmětu. Nehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné

podstaty. Na ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, se použijí přiměřeně

ustanovení o věcech hmotných. Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým

určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon.

Movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu, je zastupitelná; ostatní věci jsou nezastupitelné.

Movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení, je zuživatelná.

Soubor jednotlivých věcí náležejících téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, pokládá se za celek a tvoří hromadnou věc.

Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

Součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé. Příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, ji-li účelem vedlejší věci,

aby se jí trvale užívalo společně s věcí hlavní v rámci jejich hospodářského určení. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele, na řad, nebo na

jméno.

Právní jednání

Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

Promlčecí lhůta trvá tři roky. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne,

kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. Strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou

ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let.

Věcná práva

Ustanovení této hlavy se použijí na věci hmotné i nehmotné.

Je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje.

Je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem.

Držba Držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe. Držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští

trvalý nebo opakovaný výkon. Vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník Držbu lze nabýt bezprostředně tím, že se jí držitel ujme svou mocí Držbu lze nabýt odvozeně tím, že dosavadní držitel převede svou držbu na

nového držitele, nebo tím, že se nový držitel ujme držby jako právní nástupce dosavadního držitele

Držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je

poctivý držitel Poctivý držitel smí v mezích právního řádu věc držet a užívat ji, ba ji i zničit nebo

s ní i jinak nakládat, a není z toho nikomu odpovědný Držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit Držba zaniká, vzdá-li se jí držitel, nebo ztratí-li trvale možnost vykonávat obsah

práva, které dosud vykonával Držba rovněž zaniká, je-li z ní držitel vypuzen a neuchová si ji svépomocí nebo

žalobou Nevykonává-li držitel držbu, držba tím nezaniká Ani smrt držitele nebo jeho zánik nepůsobí zánik držby

Vlastnictví

Vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím

Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit

Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise)vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním podnětům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat

Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá jí vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést

Způsobila-li movitá věc na cizím pozemku škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou jistotu nebo náhradu škody

Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku, pokud není veřejným statkem

Soused smí šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, neučiní-li tak vlastník v přiměřené době

Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků (u stromů přesahující 3 m je přípustná vzdálenost 3 m u ostatních 1,5 m)

Pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu

Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek

Je-li pro níže položený pozemek nutný přítok vody, může soused na vlastníku výše položeného pozemku požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje

Vlastník pozemku může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice

Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm

Vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem

Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné

Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou

rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda

Na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu může soud uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva

Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek

Ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu lze na nezbytnou dobu a v nezbytné míře použít vlastníkovu věc, pokud účelu nelze dosáhnout jinak

Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal

Žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem

Věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na přivlastnění věci

Opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu

Divoké zvíře je bez pána, dokud žije na svoboděZajaté zvíře se stane zvířetem bez pána, jakmile

získá svobodu a jeho vlastník je bez prodlení a soustavně nestíhá nebo nehledá ve snaze je znovu zajmout

Zkrocené zvíře, které vlastník nestíhá a které se ani samo k vlastníkovi v přiměřené době nevrátí, se stává zvířetem bez pána a smí si je přivlastnit na soukromém pozemku jeho vlastník, na veřejném statku pak kdokoli; přiměřenou dobou se počítá 6 týdnů

Domácí zvíře se považuje za opuštěné, pokud je z okolností zřejmý vlastníkův úmysl zbavit se zvířete nebo je vyhnat

Zvíře chované v zoologické zahradě a ryba v rybníku nebo podobném zařízení, které není veřejným statkem, bez pána není

Má se za to, že si každý chce podržet své vlastnictví a že nalezená věc není opuštěná

Kdo věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji

Ztracenou věc vrátí nálezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného

Nelze-li z okolností poznat, komu má být věc vrácena, a nepovažuje-li se za věc opuštěnou, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu nález obci, na jejímž území byla nalezena, zpravidla do 3 týdnů

O nálezu věci zakopané, zazděné nebo jinak skryté platí totéž, co o nálezu ztracené věci

Nálezci však nenáleží nálezné, když vlastník o úkrytu věci věděl

Plody, které pozemek vydává sám od sebe, aniž by byl obděláván, náleží vlastníkovi pozemku

Strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmenZemina naplavená poznenáhla na břeh náleží

vlastníkovi pobřežního pozemkuOddělí-li vodní tok od pozemku část jako ostrov, je

vlastník původního pozemku vlastníkem ostrovaV ostatních případech náleží ostrov vlastníku

vodního korytaVodní koryto vzniklé strží nebo v důsledku vzniku

ostrova se stává vlastnictvím vlastníka původního koryta

Přirozený přírůstek movité věci náleží jejímu vlastníkovi

Plody, které vydává zvíře, náleží vlastníku zvířete

Vydržení

Drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

K vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky.

K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

Držba se přeruší, nevykonával-li ji držitel v průběhu vydržecí doby déle než jeden rok.

Převod vlastnických práv

Vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti

Vlastnické právo k movité věci určené podle druhu se nabývá nejdříve okamžikem, kdy lze věc určit dostatečným odlišením od jiných věcí téhož druhu

Vlastnické právo k cennému papíru na doručitele se převádí smlouvou k okamžiku jeho předání

Vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání

Vlastnické právo k cennému papíru na jméno se převádí už samotnou smlouvou

Vlastnické právo k zaknihovanému cennému papíru se nabývá zápisem zaknihovaného cenného papíru na účet vlastníka.

Převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená.

Kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu;

Spoluvlastnictví

Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví.

Právo stavby

Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. 

Právo stavby nelze zřídit k pozemku, na kterém vázne právo příčící se účelu stavby.

Právo stavby je věc nemovitá.  Právo stavby se nabývá smlouvou, vydržením, anebo, stanoví-li

tak zákon, rozhodnutím orgánu veřejné moci. Právo stavby lze zřídit jen jako dočasné; nesmí být zřízeno na

více než 99 let. Nabyl-li stavebník právo stavby vydržením, nabývá je na dobu

40 let.  Právo stavby lze převést i zatížit. Právo stavby přechází na dědice i na jiného všeobecného

právního nástupce. Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku

má předkupní právo k právu stavby. 

Věcná břemena

Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

Služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti

nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

Oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena.

Pozemkovou služebnost nelze spojit s jiným panujícím pozemkem.

Osobní služebnost nelze převést na jinou osobu. K věci lze zřídit i několik služebností, pokud není novější právo

na újmu právům starším.

Služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. 

Kdo je povinen nést tíži cizí stavby, přispěje také poměrně na udržování zdí nebo podpěr, není však povinen k podpěře panujícího pozemku.

Kdo má služebnost okapu, má právo svádět dešťovou vodu ze své střechy na cizí nemovitou věc buď volně nebo ve žlabu; svou střechu smí zvýšit jen tehdy, neztíží-li tím služebnost.

Kdo má služebnost okapu, musí svodní žlab, byl-li zřízen, udržovat v dobrém stavu.

Kdo má právo na svod dešťové vody ze sousední střechy na svůj pozemek, hradí sám náklady na zařízení k tomu potřebná.

Kdo má právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup. Kdo má právo svádět vodu z cizího pozemku na svůj nebo ze svého

pozemku na cizí, může na svůj náklad zřídit a udržovat zařízení k tomu potřebná

Služebnost rozlivu zakládá vlastníku vodního díla, které umožňuje řízený rozliv povodně, právo rozlévat na služebném pozemku vodu.  Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení vodního díla a

obslužných zařízení

Služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

Služebnost stezky neobsahuje právo vjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena.

Služebnost průhonu zakládá právo hnát zvířata přes služebný pozemek.

Je-li služebným pozemkem pozemek určený k plnění funkcí lesa, zakazuje se zřídit služebnost průhonu dobytka.

Služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.

Není-li určen druh, počet dobytka nebo rozsah a čas pastvy, když se právo pastvy zřídilo, chrání se pokojná desetiletá držba.

Právo pastvy se vztahuje na každý druh hospodářských zvířat, nikoli však na prasata a drůbež

Zvířata nadměrně znečištěná, nemocná nebo cizí jsou z pastvy vyloučena.

Do počtu se nevčítají sající mláďata. Právo pastvy nezahrnuje jiné užívání. 

Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti

Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky

Na skrytou věc nalezenou v pozemku poživatel právo nemá.

Vlastník může po upozornění poživatele provést na svůj náklad stavební práce, jejichž nutnost vyvolaly náhoda nebo stáří stavby

Je-li zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání

Služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě.

Dohodnou-li se strany o zrušení služebnosti zapsané ve veřejném seznamu, zanikne služebnost výmazem z veřejného seznamu.

Dobu, na kterou byla někomu zřízena služebnost, lze ujednat i tak, že služebnost zanikne, dosáhne-li nějaká jiná osoba určitého věku. V takovém případě se má za to, že dřívější smrt této osoby nemá na trvání služebnosti vliv.

Osobní služebnost zaniká smrtí oprávněné osobySlouží-li služebnost provozu závodu, nezaniká převodem

nebo přechodem závodu nebo takové jeho části, která bude provozována jako samostatný závod.

Je-li věc zapsána do veřejného seznamu, může být zatížena reálným břemenem tak, že dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat.

Zástavní právo

Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

Zástavou může být každá věc, s níž lze obchodovat. Zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo

dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu.

Zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou Zástavní právo zajišťuje dluh a jeho příslušenství Není-li movitá věc jako zástava odevzdána zástavnímu

věřiteli, nebo osobě třetí, aby ji pro zástavního věřitele opatrovala, vyžaduje se pro zástavní smlouvu písemná forma.

Zástavní smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, je-li zástavou závod nebo jiná věc hromadná, je-li zástavou nemovitá věc, která nepodléhá zápisu do

veřejného seznamu, nebomá-li zástavní právo k movité věci vzniknout zápisem do

rejstříku zástav.Zakazují se ujednání, podle kterých dlužník nebo

zástavce nesmí zástavu vyplatit.Dokud zajištěný dluh nedospěje, zakazuje se

ujednat, žezástavní věřitel se nebude domáhat uspokojení ze zástavy,věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si

ji za libovolnou, anebo předem určenou cenu může ponechat nebo

věřitel může brát ze zástavy plody nebo užitky.Zástavní právo k movité věci vznikne odevzdáním

zástavnímu věřiteli.Určí-li tak zástavní smlouva, vznikne zástavní právo

k movité věci zápisem do rejstříku zástav.

Zástavní právo k nemovité věci nezapisované do veřejného seznamu, k závodu a movité věci hromadné vznikne zápisem do rejstříku zástav.

Zástavní dlužník se zdrží všeho, čím se zástava zhoršuje na úkor zástavního věřitele.

Je-li zástava pojištěna a nastane-li pojistná událost, plní pojišťovna z pojistné smlouvy zástavnímu věřiteli

Zástavní věřitel má právo zadržet plnění z pojistné smlouvy a uspokojit se z něho

Zástavní věřitel, jemuž byla zástava odevzdána, je oprávněn ji mít u sebe po celou dobu trvání zástavního práva. Je povinen pečovat o ni jako řádný hospodář

Zástavní věřitel může zástavu užívat jen se souhlasem zástavního dlužníka

Jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem

Zástavní věřitel má vůči zástavci právo na náhradu nutných nákladů vynaložených při výkonu zástavního práva

Zanikne-li zajištěný dluh, zanikne i zástavní právo.Zástavní právo zanikne, ale pohledávka trvá,

zanikne-li zástava, vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva, vrátí-li zástavní věřitel zástavu zástavci nebo zástavnímu dlužníkovi, složí-li zástavce nebo zástavní dlužník zástavnímu věřiteli cenu

zastavené věci, nebo uplyne-li doba, na niž bylo zástavní právo zřízeno.

Zaniklo-li zástavní právo zapsané do rejstříku zástav, požádá zástavní věřitel bez zbytečného odkladu o jeho výmaz a zástavní právo se vymaže

Podzástavní právo vzniká zastavením pohledávky, které svědčí zástavní právo

Souhlas zástavního dlužníka není k zastavení pohledávky potřebný. Podzástavní právo vůči němu nabývá účinků,

bylo-li mu doručeno oznámení o jeho vzniku, nebo je-li zástavou věc, k níž vzniká zástavní právo zápisem do rejstříku

zástav nebo zvláštního veřejného seznamu, zápisem do tohoto seznamu; tímto zápisem podzástavní právo vzniká.

Zadržovací právo

Kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.

Zajistit zadržovacím právem lze i nesplatný dluh, nezajistí-li dlužník dluh jinak, ač jej podle smlouvy nebo podle

zákona zajistit měl, prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, stane-li se jinak zřejmým, že dlužník dluh nesplní následkem

okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu.

Zadržovací právo zaniká zánikem zajištěného dluhu nebo zadržené věci, vzdá-li se věřitel zadržovacího práva jednostranně či

ujednáním s vlastníkem zadržené věci, dostane-li se věc trvale z moci věřitele, nebo dá-li se věřiteli dostatečná jistota.

Dědické právo

Dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní

Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu

Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona Odkazem se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité

věci, popřípadě jedné či několika věcí určitého druhu, nebo na zřízení určitého práva.

Odkazovník není dědicem. Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí. Z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy

úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

Dědického práva se lze předem zříci smlouvou se zůstavitelem; není-li jinak ujednáno, působí zřeknutí i proti potomkům. 

Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. 

Odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl.

Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu. 

Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky

Pořízení pro případ smrti jsou závěť, dědická smlouva nebo dovětek Pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se

práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění

Závěť Závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně

zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz Dědici připadne celá pozůstalost, je-li povolán jako dědic jediný Závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami Kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a

vlastní rukou ji podepíše Závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před

dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli

Zůstavitel může projevit poslední vůli ve veřejné listině Kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčí se, zda se projev poslední vůle děje s

rozvahou, vážně a bez donucení

Dědická smlouva Dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za

dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Dědická smlouva vyžaduje formu veřejné listiny.

Odkaz Odkaz zůstavitel zřídí tak, že v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby

odkazovníku vydala předmět odkazu Má se za to, že odkaz byl odvolán, jestliže zůstavitel

odkázanou věc zničí, nebo ji zcizí a znovu nenabude, odkázanou věc změní takovým způsobem, že to je již věc jiná, nebo odkázanou pohledávku vymůže a vybere.

Kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. 

Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic = odúmrť

V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.

Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.

Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.

Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem.

Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.

Je-li někdo se zůstavitelem příbuzný z více než z jedné strany, má z každé strany dědické právo, které by mu náleželo jako příbuznému z této strany.

Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

Povinný díl může být zůstaven v podobě dědického podílu nebo odkazu, ale musí zůstat nepominutelnému dědici zcela nezatížen.

Ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit.

Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, kterýmu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký

by projevovat měl,byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za

okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebovede trvale nezřízený život.

Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen.

Relativní majetková práva

Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

Plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není jen majetkový.

Závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

Smlouva

Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten,

kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

Nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně Nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve

lhůtě uvedené v nabídce. Nabídka je neodvolatelná, je-li to v ní výslovně vyjádřeno, anebo dohodnou-li

se tak strany.  Zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy,

jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.

Není-li smlouva uzavřena slovy, musí být z okolností zřejmá vůle stran ujednat její náležitosti; přitom se přihlédne nejen k chování stran, ale i k vydaným ceníkům, veřejným nabídkám a jiným dokladům.

Smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů.

Při dražbě je smlouva uzavřena příklepem.

Kdo vyhlásí neurčitým osobám soutěž o nejvhodnější nabídku, činí tím výzvu k podávání nabídek.

Veřejná nabídka je projev vůle navrhovatele, kterým se obrací na neurčité osoby s návrhem na uzavření smlouvy.

Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

Závazek Ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se

zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat.

Závazek nelze změnit bez ujednání věřitele a dlužníka, ledaže zákon stanoví jinak.

Mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.

Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu.

Obsah závazku se převzetím dluhu nemění. Kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka

splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.

Splněním dluhu závazek zaniká. Dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a

včas.

Použil-li dlužník ve shodě se smlouvou jako prostředek placení směnku, nemá vystavení směnky vliv na trvání peněžitého dluhu, ale věřitel může na dlužníku požadovat plnění dluhu, jen nemohl-li dosáhnout splnění ze směnky

Kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy.

Lze-li dluh splnit několika způsoby, pak se má za to, že volba způsobu plnění náleží dlužníku.

Dluh se plní vcelku. Nabízí-li dlužník částečné plnění, musí je věřitel přijmout, neodporuje-li to

povaze závazku nebo účelu smlouvy Bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku,

má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky Přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění

dluhu (kvitanci). V kvitanci vyznačí jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn.

Věřitel, který má dlužníkovo prohlášení o uznání dluhu nebo jiný dlužní úpis, je musí dlužníkovi při splnění vrátit nebo na dlužním úpisu vyznačit, že bylo splněno částečně.

Nelze-li dluh splnit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout, že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. 

K řádnému splnění se vyžaduje, aby byl dluh splněn ve stanoveném místě.

Je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat

splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

Věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení.

Věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

Stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. 

Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí

Ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy

Splyne-li jakýmkoli způsobem právo s povinností v jedné osobě, zaniknou právo i povinnost, nestanoví-li zákon jinak.

Promine-li věřitel dlužníku dluh, má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud neprojevil bez zbytečného odkladu nesouhlas výslovně nebo plněním dluhu.

Závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon.

Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

Stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění.

Nemožnost plnění prokazuje dlužník.Smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem

bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem.Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen

na jeho osobu.

Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní

Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva.

Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.

Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí

věřitele podle záruční listiny do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině.

Záruční listina vyžaduje písemnou formu. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba

dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu,

z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu

v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda

Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní

pokutou utvrzený Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným

v písemně formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá

Darování

Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

Kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovatPři darování věci zapsané do veřejného seznamu

vyžaduje smlouva písemnou formu.Písemnou formu vyžaduje smlouva také tehdy,

nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar.

Dárce je zavázán k odevzdání daru

Koupě

Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

Kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení.

Náklady spojené s odevzdáním věci v místě plnění nese prodávající.

Náklady spojené s převzetím věci nese kupující.Prodávající upozorní kupujícího při ujednávání kupní

smlouvy na vady věci, o nichž ví.

Jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou.

Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti.

Prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou.

Prodávající splní povinnost odevzdat věc kupujícímu, umožní-li mu nakládat s věcí v místě plnění a včas mu to oznámí.

Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

Kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.

Při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu písemnou

Zřizuje-li se ujednáním o výhradě vlastnického práva, právu zpětné koupě, zákazu zcizení nebo zatížení, o výhradě předkupního práva nebo lepšího kupce nebo ujednáním o koupi na zkoušku věcné právo k věci zapsané do veřejného seznamu, vzniká takové právo až zápisem do veřejného seznamu

Vyhradí-li si prodávající k věci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. 

Z ujednání o výhradě zpětné koupě vzniká kupujícímu povinnost převést na požádání věc prodávajícímu za úplatu zpět. Kupující vrátí prodávajícímu věc v nezhoršeném stavu a prodávající vrátí kupujícímu kupní cenu; tím jsou vyrovnány i užitky z peněz a plody z věci snad vytěžené.

Výhrada zpětné koupě zavazuje dědice a právo na zpětnou koupi lze zcizit, jen je-li to výslovně ujednáno.

Ustanovení o zpětné koupi se obdobně použijí i na ujednání, kterým si kupující vymíní, že věc prodá prodávajícímu zpět.

Ujedná-li si předkupník k věci předkupní právo, vzniká dlužníku povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat třetí osobě (koupěchtivému).

Náleží-li předkupní právo několika osobám společně, mohou je uplatnit jen v celku. 

Kdo koupí věc na zkoušku, kupuje s podmínkou, že věc ve zkušební lhůtě schválí.

Neujednají-li strany zkušební lhůtu, činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy.

Uzavřením kupní smlouvy s výhradou lepšího kupce nabývá prodávající právo dát přednost lepšímu kupci, přihlásí-li se v určené lhůtě. Tato lhůta činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy.

Zda je nový kupec lepší, rozhoduje prodávající; může dát zejména přednost novému kupci, třebaže první nabízí vyšší cenu.

Je-li ujednána cenová doložka, upraví se kupní cena věci dodatečně s přihlédnutím k výrobním nákladům.

Je-li prodávajícím podnikatel, platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i ustanovení tohoto pododdílu, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti.

Převzetím koupené věci nabývá kupující k věci vlastnické právo.

Při samoobslužném prodeji nabývá kupující vlastnické právo k věci zaplacením kupní ceny.

Koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. O koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu.

Koupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele.

Směna

Směnnou smlouvou se každá ze stran zavazuje převést druhé straně vlastnické právo k věci výměnou za závazek druhé strany převést vlastnické právo k jiné věci.

Strany si odevzdají věci v tom stavu, v jakém byly v okamžiku uzavření smlouvy.

Výprosa

Přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

Kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

Výprosník nemůže věc vrátit v době, kdy by tím způsobil půjčiteli obtíže, ledaže s tím půjčitel souhlasí.

Výpůjčka

Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

Vypůjčitel nabývá právo věc užívat ujednaným způsobem, a nebyl-li ujednán, způsobem přiměřeným povaze věci.

Vypůjčitel není oprávněn věc přenechat jiné osobě bez svolení půjčitele.

Půjčitel přenechá vypůjčiteli věc ve stavu způsobilém k užívání. Způsobí-li škodu vada věci, kterou půjčitel zatajil, nahradí půjčitel škodu vypůjčiteli z toho vzniklou.

Půjčitel poučí vypůjčitele, jak věc užívatByl-li ujednán jen účel, k němuž se má věc užívat,

zařídí se vypůjčitel tak, aby začal věc užívat bez zbytečného odkladu a aby ji po splnění účelu bez zbytečného odkladu vrátil.

Nájem

Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

Pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.

Pronajmout lze i věc, která v budoucnu teprve vznikne, je-li ji možné dostatečně přesně určit při uzavření nájemní smlouvy.

Je-li pronajatá věc zapsána do veřejného seznamu, zapíše se do veřejného seznamu i nájemní právo, pokud to navrhne vlastník věci nebo s jeho souhlasem nájemce.

Neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

Nájemní smlouva pronajímatele zavazuje přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo

obvyklému účelu, udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které

byla pronajata, zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

Pronajímatel odevzdá nájemci věc v ujednané době, jinak v den následující poté, co jej o to nájemce požádá.

Pronajímatel odevzdá nájemci věc se vším, co je třeba k řádnému užívání věci.

Po dobu nájmu provádí běžnou údržbu věci nájemce, ledaže se k ní zavázal pronajímatel. 

Během nájmu pronajímatel nemá právo o své vůli pronajatou věc měnit. Ukáže-li se během nájmu potřeba provést nezbytnou opravu věci, kterou

nelze odložit na dobu po skončení nájmu, musí ji nájemce strpět Nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný

hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

Souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

Zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu.

Užívací právo lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci; k odchylnému ujednání se nepřihlíží.

Nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

Nájemné se platí měsíčně pozadu.

Změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.

Strana nemá právo vypovědět nájem jen proto, že se změnil vlastník věci. Při opačném ujednání má pronajímatel právo nájem vypovědět do tří měsíců poté, co se dozvěděl nebo musel dozvědět, kdo je nájemcem, a nájemce do tří měsíců poté, co se o změně vlastníka dozvěděl.

Neměl-li nový vlastník rozumný důvod pochybovat, že kupuje věc, která není pronajata, má právo vypovědět nájem do tří měsíců poté, co se dozvěděl nebo musel dozvědět, že je věc pronajata a kdo je nájemcem. Nájemcova práva vůči osobě, se kterou nájemní smlouvu uzavřel, nejsou dotčena.

Jedná-li se o nemovitou věc, je výpovědní doba tříměsíční. Jedná-li se o movitou věc, je výpovědní doba jednoměsíční.

Strana, která nájem vypoví, poskytne druhé straně přiměřené odstupné. Při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji

převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila;

Při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem

Zanikne-li věc během doby nájmu, nájem skončí. Užívá-li nájemce věc takovým způsobem, že se opotřebovává nad míru

přiměřenou okolnostem nebo že hrozí zničení věci, vyzve ho pronajímatel, aby věc užíval řádně, dá mu přiměřenou lhůtu k nápravě a upozorní jej na možné následky neuposlechnutí výzvy.

Neuposlechne-li nájemce výzvy, má pronajímatel právo nájem vypovědět bez výpovědní doby.

Nájem bytu Zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění

bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu

Smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

Užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou.

Nájemní smlouvu o nájmu družstevního bytu lze uzavřít za podmínek stanovených jiným zákonem, popřípadě upravených ve stanovách bytového družstva.

Není-li ujednána doba, kdy pronajímatel zpřístupní nájemci byt způsobilý k nastěhování a obývání, zpřístupní pronajímatel nájemci byt prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy smlouva nabyla účinnosti. 

Strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.

Strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel

Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného.

Ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného.

Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci Nájemce užívá byt řádně v souladu s nájemní smlouvou. Nezpůsobí-li to zvýšené zatížení pro byt nebo dům, může

nájemce v bytě i pracovat nebo podnikat. Pronajímatel udržuje po dobu nájmu v domě náležitý

pořádek obvyklý podle místních poměrů. Pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu

způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné

opravy související s užíváním bytu. Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov

pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. 

Nájemce je povinen strpět úpravu bytu nebo domu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu, jen nesníží-li hodnotu bydlení a lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo provádí-li ji pronajímatel na příkaz orgánu veřejné moci, anebo hrozí-li přímo zvlášť závažná újma. 

Odmítne-li nájemce byt vyklidit, může pronajímatel navrhnout soudu, aby rozhodl o vyklizení bytu

Zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli

Pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil.

Uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu

Nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli; neučiní-li to nájemce ani do dvou měsíců, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost.

Pronajímatel má právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti. To neplatí, jedná-li se o osobu blízkou anebo další případy zvláštního zřetele hodné. Pro souhlas pronajímatele s přijetím osoby jiné než blízké za člena nájemcovy domácnosti se vyžaduje písemná forma.

Pronajímatel má právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách.

Sníží-li se počet členů nájemcovy domácnosti, oznámí to nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu.

Nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. 

V případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu.

Podnájem končí společně s nájmemPodnájem skončí nejpozději s nájmem.

Zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.

Nájem bytu po jeho přechodu podle odstavce 1 skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel.

Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

Výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho

domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází,

má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat,

je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu. Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v

případě, že má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou

domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno, potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v

přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni. Nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal

Je-li nájem bytu ujednán v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce nebo jiné práce a je-li podle výslovného určení smlouvy pronajat byt služební, mohou být práva nájemce služebního bytu omezena

Nájem služebního bytu skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nájemce přestal vykonávat práci 

Je-li předmětem nájmu byt určený pro ubytování osob se zdravotním postižením nebo byt v domě se zařízením určeným pro tyto osoby nebo byt v domě s pečovatelskou službou, jedná se o nájem bytu zvláštního určení.

Jedná-li se o nájem prostoru nebo místnosti, jehož účelem není ani bydlení, ani provozování podnikatelské činnosti použijí se obecná ustanovení o nájmu

Nájem na dobu určitou může nájemce vypovědět i před uplynutím ujednané doby,ztratí-li způsobilost k činnosti, k jejímuž výkonu je prostor

sloužící podnikání určen,přestane-li být najatý prostor z objektivních důvodů způsobilý

k výkonu činnosti, k němuž byl určen, a pronajímatel nezajistí nájemci odpovídající náhradní prostor, nebo

porušuje-li pronajímatel hrubě své povinnosti vůči nájemci. Jedná-li se o nájem na dobu určitou, má pronajímatel právo

nájem vypovědět i před uplynutím ujednané doby,má-li být nemovitá věc, v níž se prostor sloužící podnikání

nachází, odstraněna, anebo přestavována tak, že to brání dalšímu užívání prostoru, a pronajímatel to při uzavření smlouvy nemusel ani nemohl předvídat, 

porušuje-li nájemce hrubě své povinnosti vůči pronajímateli, zejména tím, že přestože jej pronajímatel vyzval k nápravě, nebo je po dobu delší než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo služeb spojených s užíváním prostoru sloužícího podnikání.

Ve výpovědi musí být uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná.

Výpovědní doba je tříměsíční.

Nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

Pronajímatel odevzdá nájemci dopravní prostředek spolu s potřebnými doklady v ujednané době, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy.

Dopravní prostředek musí být způsobilý k provozu a k ujednanému způsobu užívání, jinak k užívání, k němuž dopravní prostředek obvykle slouží.

Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.

Ubytovaný má právo užívat prostor vyhrazený mu k ubytování, jakož i společné prostory ubytovacího zařízení (ubytovací prostor) a využívat služby s ubytováním spojené.

Požádá-li o to ubytovaný, ubytovatel od něho převezme do úschovy peněžní prostředky, klenoty nebo jiné cennosti, ledaže to jsou věci nebezpečné nebo hodnotou či rozsahem pro ubytovací zařízení neúměrné. Ubytovatel může požadovat, aby mu byly věci k úschově předány v uzavřené nebo zapečetěné schránce.

Ubytovatel odevzdá ubytovanému ubytovací prostor ve stavu způsobilém pro řádné užívání a zajistí mu nerušený výkon jeho práv spojených s ubytováním.

Pacht

Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci.

Je-li propachtovaná věc zapsána do veřejného seznamu, zapíše se do veřejného seznamu i pachtovní právo, pokud to navrhne vlastník věci nebo s jeho souhlasem pachtýř.

To platí i v případě, že je do veřejného seznamu zapsána jednotlivá věc náležející k propachtované hromadné věci.

Propachtuje-li pachtýř propachtovanou věc jinému, přenechá-li ji jinému k užívání nebo změní-li hospodářské určení věci, anebo způsob jejího užívání nebo požívání bez propachtovatelova předchozího souhlasu, může propachtovatel vypovědět pacht bez výpovědní doby.

Pachtýř pečuje o propachtovanou věc jako řádný hospodář. Je-li pacht ujednán alespoň na dobu tří let, může strana vyzvat v době ne kratší

než šest měsíců před uplynutím ujednané doby druhou stranu, aby sdělila, zda hodlá v pachtu pokračovat, s tím, že vysloví-li druhá strana do tří měsíců od doručení výzvy svůj souhlas, prodlouží se pacht o dobu, na kterou byl původně ujednán; jinak pacht skončí v původně ujednané době.

Pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v šestiměsíční výpovědní době tak, aby skončil koncem pachtovního roku. Byla-li smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i výpověď písemnou formu.

Má se za to, že u zemědělského pachtu je pachtovní rok období od 1. října do 30. září následujícího roku, u ostatních pachtů jde o kalendářní rok.

Propachtuje-li se věc společně s inventářem, zachová pachtýř jednotlivé kusy inventáře. Náležejí-li do inventáře zvířata, obnovuje pachtýř jejich stav s péčí řádného hospodáře.

Je-li propachtován zemědělský nebo lesní pozemek, je ujednán zemědělský pacht.

Je-li pacht ujednán na dobu delší než dva roky a není-li smlouva uzavřena v písemné formě, má se za to, že pacht byl ujednán na dobu neurčitou.

Pachtovné se platí ročně pozadu a je splatné k 1. říjnu. Pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v dvanáctiměsíční

výpovědní době. Stane-li se pachtýř ze zdravotních důvodů nezpůsobilý na pozemku

hospodařit, má právo vypovědět pacht v tříměsíční výpovědní době, i když byl pacht ujednán na dobu určitou.

Zemře-li pachtýř, má pachtýřův dědic právo vypovědět pacht v tříměsíční výpovědní době, i když byl pacht ujednán na dobu určitou; výpověď musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy pachtýř zemřel.

Je-li propachtován závod, pachtýř jej užívá i požívá způsobem a v rozsahu, v jakém je toho třeba k řádnému provozování závodu. Předmět činnosti provozované v závodu může pachtýř změnit, jen bylo-li to výslovně ujednáno.

Pacht závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. Je-li pachtýř zapsán ve veřejném rejstříku, nabývá právo k závodu

zveřejněním údaje, že uložil doklad o pachtu závodu do sbírky listin podle jiného právního předpisu.

Propachtováním závodu se pachtýř stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které s provozem závodu souvisí

Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce

Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně

Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě

Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu

Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu

Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání

V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace

Výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností je v působnosti zaměstnavatele

Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru

Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem

Jestliže zvláštní předpis nebo stanovy vyžadují, aby se obsazení pracovního místa uskutečnilo na základě volby příslušným orgánem, považuje se zvolení za předpoklad, který předchází sjednání pracovní smlouvy

Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem

Jmenováním se zakládá pracovní poměr u vedoucíhoOrganizační složky státuOrganizačního útvaru organizační složky státuOrganizačního útvaru státního podnikuOrganizačního útvaru státního fonduPříspěvkové organizaceOrganizačního útvaru příspěvkové organizace

Organizačního útvaru v Policii České republiky

Pracovní smlouva musí obsahovat:Druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele

vykonávatMísto nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce

vykonávánaDen nástupu do práce

Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu

v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit

Od pracovní smlouvy je možné odstoupit jen, dokud zaměstnanec nenastoupil do práce

Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě

Zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby

Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než:3 měsíce po sobě jsoucí ode dne vzniku pracovního poměru6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u

vedoucího zaměstnanceZkušební doba musí být sjednána písemně

Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance

Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru

Informace musí obsahovat: Jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo

zaměstnavatele Bližší označení druhu a místa výkonu práce Údaj o délce dovolené Údaj o výpovědních dobách Údaj o týdenní pracovní době Údaj o mzdě nebo platu Údaj o kolektivních smlouvách

Od vzniku pracovního poměru je: Zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní

smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem

Zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru

Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání

Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát

Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje o jeho prodloužení

Jsou-li u zaměstnavatele dány vážné důvody aby zaměstnanci nenavrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou, nepostupuje se podle předchozího bodu

Obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně

Ukončení pracovního poměru

Pracovní poměr může být rozvázán jen:DohodouVýpovědíOkamžitým zrušenímZrušením ve zkušební době

Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby

Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti pokud k jeho skončení nedošly již jiným způsobem, končí dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky, nebo dnem kdy nabyl právní moci rozsudek o vyhoštění nebo uplynutím doby na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání nebo dlouhodobému pobytu

Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance

DohodaDohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec

na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem

Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná

Výpověď Výpověď z pracovního poměru musí být písemná Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně

stanoveného v zákoně Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo

bez uvedení důvodu Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí

nejméně 2 měsíce Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po

doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část Přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část Stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele Nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci Pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní

způsobilost Nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon

sjednané práce Jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které s ním zaměstnavatel mohl okamžitě

zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů; pro soustavné méně závažné porušován povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi

Poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance

Zakazuje se dát výpověď zaměstnanci v ochranné době, to je:V době kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce

neschopnýmPři výkonu vojenského cvičeníV době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro

výkon veřejné funkceV době kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy

zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo když zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou

V době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku dočasně nezpůsobilým pro noční práci

Zákaz výpovědi se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanciPro organizační změnyZ důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit

pracovní poměrPro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů

vztahujících se k vykonávané práci

Okamžité zrušení pracovního poměruZaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě

zrušit jen tehdy Byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin

k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců

Porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jim vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem

Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou

Zaměstnanec může pracovní poměr zrušit okamžitě jen jestliže Podle lékařského posudku nemůže déle konat práci bez vážného

ohrožení svého zdraví Zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy

nebo platu anebo jakoukoliv jeho část do 15 dnů po uplynutá období splatnosti

Hromadným propouštěním se rozumí skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědi daných zaměstnavatelem z důvodů v zákoně nejméně10 zaměstnancům u zaměstnavatele

zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců10% zaměstnanců u zaměstnavatele

zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců30 zaměstnancům u zaměstnavatele

zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců

Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu

Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma

Zaměstnanci u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem (podle prvních tří bodů) nebo dohodou přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně:Jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže

jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok

Dvojnásobku jeho průměrného výdělku jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky

Trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň dva roky

Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u zaměstnanců

Pracujících v podzemí při těžbě, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích 37,5 hodin týdně

S třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodin týdně S dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně

U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin

Kratší pracovní doba pod rozsah může být sjednána pouze zaměstnavatelem a zaměstnancem

Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách

nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách

Práci přesčas je možné konat jen výjimečně Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin

v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin

v rámci 24 hodin po sobě jdoucích Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví

zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce

Zaměstnavatel je povinenNepřipustit aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a

práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti

Informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena

Zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz

Sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby

Nahradit zaměstnanci, který se podrobí preventivné prohlídce, vyšetření nebo očkování případnou ztrátu na výdělku

Zajistit přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

Jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozující plod v těle matky informovat o tom zaměstnankyně

Umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, který je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnost a ochrany zdraví při práci

Zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomociZajisti dodržování zákazu kouření na pracovišti

Zaměstnanec Má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a na informace o

rizicích jeho práce a opatřeních na ochranu před jejich působením Je oprávněn odmítnou výkon práce o níž má důvodně za to, že bezprostředně

a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví Má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví

neohrožujícího pracovního prostředí Je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost Je povinen účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na

bezpečnost a ochranu zdraví při práci Je povinen podrobit se preventivním prohlídkám Je povinen dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele

k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Je povinen dodržovat při práci stanovené pracovní postupy Je povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na

pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště

Oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti

Podílet se na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly

Bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz

Podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek

Odměňování

Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované

zaměstnavatelem zaměstnanci za práci Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je

Stát Územní samosprávný celek Státní fond Příspěvková organizace Školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo

dobrovolným svazkem obcí Mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o

provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele

stejná mzda, plat nebo odměna z dohody Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona,

smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru Mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem Naturální mzdu může zaměstnavatel poskytovat jen se souhlasem zaměstnance Plat určuje zaměstnanci zaměstnavatel podle tohoto zákona nebo nařízení vlády Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterého je

zařazen Vedoucímu zaměstnanci přísluší příplatek za vedení

Dovolená

Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených zákonem právo na:Dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou částDovolenou za odpracované dnyDodatkovou dovolenou

Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část

Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce

Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě, a nebo koná práce zvlášť obtížné náleží dodatková dovolená v délce 1 týdne

Za zaměstnance, kteří konají práce zvlášť obtížné, se pro účely poskytování dodatkové dovolené považují zaměstnanci, kteří:Trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené

týdenní pracovní doby u poskytovatelů zdravotních služeb

Jsou při práci na pracovišti s infekčními materiályJsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům

ionizujícího zářeníPracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně

chorých nebo mentálně postiženýchVychovatelé provádějící výchovu mládeže za

ztížených podmínekPracují nepřetržitě alespoň 1 rok v tropických nebo

jinak zdravotně obtížných oblastechPracují ve Vězeňské službě České republikyPracují jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandru

nebo jako kesonářiPracují jako zdravotničtí pracovníci u záchranné

služby

Zákon č. 256/2013 Sb. Katastrální zákon

Katastr nemovitostí (dále jen „katastr“) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech (dále jen „nemovitost“) vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem

V katastru se evidujípozemky v podobě parcel,budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo

evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby,

budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby,

jednotky vymezené podle občanského zákoníku,jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb.,

kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů,

právo stavby,nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis.

Pozemky se člení podle druhů na:ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří,ostatní plochy.

K evidovaným nemovitostem se zapisují práva a další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis.

Nemovitosti se v katastru evidují podle katastrálních území.

Katastr obsahujegeometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních

území,druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje o budovách, kterým

se přiděluje číslo popisné nebo evidenční včetně čísel těchto budov, údaje o budovách, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud jsou hlavní stavbou na pozemku, nejedná-li se o drobné stavby, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí a čísla jednotek,

cenové údaje, údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými informačními systémy, které mají vztah k obsahu katastru,

u evidovaných budov údaj o tom, zda se jedná o dočasnou stavbu,údaje o právech včetně údajů o vlastnících a údaje o oprávněných z

jiného práva, které se zapisuje do katastru (dále jen „jiný oprávněný“),

upozornění týkající se nemovitosti, pokud jiný právní předpis stanoví povinnost vyznačit je v katastru nebo jsou potřebná pro správu katastru,

úplná znění prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám (dále jen „prohlášení vlastníka domu“),

dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti,údaje o bodech podrobných polohových bodových polí,místní a pomístní názvosloví.

Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území.

Katastrální operát tvořísoubor geodetických informací, který zahrnuje

katastrální mapu a její číselné vyjádření,soubor popisných informací, dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a

obnovu souboru geodetických informací, včetně místního a pomístního názvosloví,

sbírka listin, která obsahuje rozhodnutí orgánů veřejné moci, smlouvy a jiné listiny, na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru, úplná znění prohlášení vlastníka domu a dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti,

protokoly o vkladech, záznamech, poznámkách, dalších zápisech, opravách chyb, námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu, výsledcích revize katastru a o záznamech pro další řízení.

Zápisy týkající se práv se do katastru provádějí vkladem, záznamem nebo poznámkou.

Vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht.

Záznam je zápis do katastru, kterým se zapisují práva odvozená od vlastnického práva.

Poznámka je zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných.

Zápisy práv se do katastru provádějí na základě písemností v listinné podobě nebo v elektronické podobě

Vkladem se do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence těchto práv: vlastnické právo, právo stavby, věcné břemeno, zástavní právo, budoucí zástavní právo, podzástavní právo, předkupní právo, budoucí výměnek, přídatné spoluvlastnictví, správa svěřenského fondu, výhrada vlastnického práva, výhrada práva zpětné koupě, výhrada práva zpětného prodeje, zákaz zcizení nebo zatížení, výhrada práva lepšího kupce, ujednání o koupi na zkoušku, nájem, požádá-li o to vlastník nebo nájemce se souhlasem vlastníka, pacht, požádá-li o to vlastník nebo pachtýř se souhlasem vlastníka, vzdání se práva na náhradu škody na pozemku. rozdělení práva k nemovitosti na vlastnické právo k jednotkám.

Účastníkem řízení o povolení vkladu je ten, jehož právo vzniká, mění se nebo se rozšiřuje, a ten, jehož právo zaniká, mění se nebo se omezuje.

Pokud je rozhodnutím, kterým se vklad povoluje, zcela vyhověno návrhu na povolení vkladu, rozhodnutí se písemně nevyhotovuje.

Záznamem ve spisu rozhodnutí o povolení vkladu práva nabývá právní moci.

V případě, že byl vklad povolen a proveden, zašle katastrální úřad účastníkům vkladového řízení vyrozumění o tom, jaký vklad byl do katastru proveden, a vkladovou listinu vyjme ze spisu a založí ji do sbírky listin.

Je-li účastník, jehož práva k nemovitosti podle zápisu zanikají nebo se omezují, ve vkladovém řízení zastoupen zmocněncem, vyrozumí ho o provedeném vkladu katastrální úřad nejen prostřednictvím zmocněnce, ale i přímo.

Proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení, obnova řízení ani žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem.

Proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Záznamem se do katastru zapisujepříslušnost organizačních složek státu a státních

organizací hospodařit s majetkem státu,právo hospodařit s majetkem státu,správa nemovitostí ve vlastnictví státu,majetek hlavního města Prahy svěřený městským

částem hlavního města Prahy,majetek statutárního města svěřený městským

obvodům nebo městským částem statutárních měst,

majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný organizační složce do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití,

majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný příspěvkové organizaci k hospodaření.

Poznámku zapíše katastrální úřad na základě rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, správce obchodního závodu, vyvlastňovacího úřadu, pozemkového úřadu, soudního exekutora, dražebníka, insolvenčního správce či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána.

K nemovitosti se zapisuje poznámka o podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti,

prodejem nemovitosti a zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti,

exekučním příkazu ke správě nemovitosti a k prodeji nemovitosti, exekučním příkazu k postižení obchodního závodu, usnesení o pokračování vedení exekuce správou obchodního závodu,

usnesení o nařízení prodeje obchodního závodu v dražbě, usnesení o pokračování výkonu rozhodnutí správou obchodního závodu,

usnesení o nařízení prodeje obchodního závodu v dražbě, usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti, prodejem

nemovitosti a o nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního závodu, usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti, vyrozumění insolvenčního správce o soupisu nemovitostí, které jsou podle

katastru ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka, usnesení o nařízení předběžného opatření, uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné, žádosti o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám podané u příslušného

vyvlastňovacího úřadu, zahájení pozemkových úprav, rozhodnutí o schválení pozemkových úprav, jiném rozhodnutí než podle písmene m) nebo opatření obecné povahy,

kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného nakládat s předmětem práva zapsaným v katastru nebo se kterým je zákonem spojeno omezení,

podané žalobě, kterou se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru, pokud se na jeho základě nezapisuje poznámka spornosti zápisu,

výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti,

dovolání se neúčinnosti právního jednání,právu užívání nebo požívání, o němž se neprovádí zápis

vkladem, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky,

výhradě přednostního pořadí pro jiné právo,přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou

osobu,odkladu zrušení spoluvlastnictví a odkladu oddělení ze

spoluvlastnictví,ujednání o tom, že vlastník pozemku nemá předkupní právo

k právu stavby a vlastník práva stavby nemá předkupní právo k pozemku,

výhradě souhlasu se zatížením práva stavby,zákazu zřídit zástavní právo k nemovitosti,

závazku nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh,

závazku neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého,

stavbě, která není součástí pozemku.započetí výkonu zástavního práva,ujednání pořadí zástavních práv,uvolnění zástavního práva,svěřenském nástupnictví,zákazu nakládat s nemovitostí,dočasné povaze věcného práva na základě

zajišťovacího převodu,předání údaje o nemovitosti do evidence Úřadu pro

zastupování státu ve věcech majetkových,omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v

souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků.

Katastrální úřad provedevklad na základě pravomocného rozhodnutí o

povolení vkladu bez zbytečného odkladu od povolení vkladu,

záznam do 30 dnů od doručení rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo jiné listiny potvrzující nebo osvědčující práva,

poznámku do 30 dnů od doručení listiny způsobilé k vyznačení poznámky v katastru; poznámku katastrální úřad vymaže do 30 dnů od doručení listiny, na základě které důvody pro její vyznačení pominuly,

zápis jiného údaje do 30 dnů od doručení listiny způsobilé k vyznačení zápisu v katastru.

Vlastníci a jiní oprávnění jsou povinnizúčastnit se na výzvu katastrálního úřadu jednání,na výzvu katastrálního úřadu označit ve stanovené lhůtě,

ne však kratší než 30 dnů, trvalým způsobem a na vlastní náklad nesporné hranice svých pozemků,

na výzvu katastrálního úřadu doplnit chybějící údaje a odstranit chyby v jimi vyhotovených listinách, které předkládají k zápisu do katastru, a to do 30 dnů ode dne, kdy jim byla doručena výzva,

ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne jejich vzniku, a předložit listinu, která změnu dokládá; tuto povinnost vlastníci a jiní oprávnění nemají u změn katastru vyplývajících z listin, které jsou příslušné orgány veřejné moci povinny zasílat katastrálnímu úřadu přímo k zápisu do katastru,

požádat, aby v případě, že k navrhovanému zápisu do katastru nebo jeho změně není vyžadováno rozhodnutí nebo jiné opatření správního úřadu, potvrdil příslušný správní orgán, že údaje v návrhu odpovídají skutečnosti,

na výzvu katastrálního úřadu předložit ve stanovené lhůtě, ne však kratší než 30 dnů, příslušné listiny pro zápis do katastru.

Obnova katastrálního operátu je vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací v elektronické podobě, které se provedenovým mapováním,přepracováním souboru geodetických informací,

nebona podkladě výsledků pozemkových úprav.

Katastrální operát se obnovuje zpravidla v rozsahu katastrálního území

Údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, jsou závazné pro právní jednání týkající se nemovitostí vedených v katastru.

Každý má právo do katastru nahlížet, pořizovat si z něj pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z něj údaje ze sbírky listin, pokud není stanoveno jinak.