Pracovní listy, které se vám dostávají do rukou, … · Web viewPravopisné pravidlo psaní...
Transcript of Pracovní listy, které se vám dostávají do rukou, … · Web viewPravopisné pravidlo psaní...
Společný projekt Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
Pracovní listy pro výuku českého jazykaÚ v o d Pracovní listy, které se vám dostávají do rukou, nejsou v ničem převratné, ale přesto si dovolujeme
na základě práce s nimi podotknout, že jsou velmi praktické. Vznikly zásluhou pedagogů Základní
školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka v Zastávce u Brna,
kteří se dlouhá léta zabývali a zabývají výukou žáků – cizinců. Tyto materiály byly vytvořeny na
základě potřeby učit žáky – cizince individuálně podle věku, schopností, znalostí ze země původu
i českého prostředí, zvládnutí českého jazyka v základním a nutném rozsahu slovní zásoby, dále
podle různého časového uspořádání a podle chuti žáků učit se český jazyk. Zkušenosti a poznatky
pedagogů, jež vymýšleli různé učební postupy, ověřovali si jejich efektivnost a poučili se ze svých
omylů, vedly nejprve k názornému vyučování, k vytváření dílčích pomůcek, přehledů, úkolů na
výuku českého jazyka jako jazyka cizího, neboť učebnice pro žáky majoritní společnosti nebyly
na takový úkol připraveny. Učebnice využívají často texty, obrázky, úkoly, kterým děti imigrantů
nejsou schopny porozumět. Ani různé přehledy českého jazyka vydávané mnoha nakladatelstvími
neuspokojovaly potřebu jednoduchosti a srozumitelnosti. Zjednodušenými metodickými postupy
nelze ale na tyto žáky snižovat nároky na znalost a zvládnutí teoretické složky českého jazyka,
nelze se spokojovat jen s praktickým ovládáním českého jazyka. I žáci – cizinci chtějí pokračovat
ve studiu na středních a vysokých školách a nemohou být pozitivně diskriminováni při zvládání
učiva českého jazyka a literatury. Pracovní listy jsou mezičlánkem mezi znalostí praktickou
a teoretickou. Jsou jakýmsi prvotním stupínkem v poznávání a učení se nového jazyka.
Učitelé základních škol by měli mít základní informace o výuce českého jazyka pro cizince a navíc
by měli umět pracovat paralelně s žáky ve skupinách, střídat přímé a nepřímé metody řízení práce,
metody frontální, skupinové a samostatné práce, včetně práce individuální. Při použití přímé
metody je čeština jazykem cílovým i zprostředkujícím. Uvědomování si bezprostřední spojitosti
mezi pojmenovávaným jevem a pojmenováním je snazší u žáků mladšího školního věku. Naprosto
nezbytné je využívání jazykových příruček Spisovného slovníku jazyka českého a Pravidel
českého pravopisu, vhodné jsou různé překladové slovníky i Slovník cizích slov. Je ideální, pokud
má dítě tyto příručky stále k dispozici.
Výuka žáků – cizinců je ovlivněna řadou faktorů, patří mezi ně například:
1) věk žáka,
2) rodinné prostředí, rozhodnutí rodiny, zda zůstat či nezůstat v ČR,
3) délka pobytu v českém prostředí před plněním základní školní docházky,
1
Společný projekt Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
4) odlišnost školského systému v zemi původu dítěte a rozdílnost sociokulturního prostředí,
5) schopnosti a pracovní návyky,
6) zájmy žáka.
Ad 1)
Lze konstatovat, že čím je věk žáka – cizince nižší, tím rychleji se přizpůsobuje novému prostředí
a novým požadavkům (snadněji přijímá novou slovní zásobu v českém jazyce, nemá trvale
zafixovanou grafickou podobu jazyka z místa původu, vyhovuje mu i tempo výuky), žák se dříve
začleňuje do třídního kolektivu a je schopný pracovat s klasickými učebnicemi. Starší žáci –
cizinci jsou v obtížnější situaci. Učitel již musí počítat s určitými znalostmi a dovednostmi žáka,
které získal v zemi původu, jakou je třeba jiná znalost grafické podoby písma, odlišný slovosled,
stavba slova a věty, přízvuk atd.
Ad 2)
Motivace žáka k učení je vyšší, pokud rodina předpokládá dlouhodobý pobyt na území ČR.
Rodiče, někdy i celé komunity, mají zájem na tom, aby jejich dítě rychle a kvalitně zvládlo nový
jazyk. Jestliže je dítě rozhodnuto o svém dalším studiu, snaží se samo pochopit a dohonit učivo,
které nezná.
Ad 3)
K tomu, aby žák – cizinec komunikoval v českém jazyce celkem bez problémů, je třeba zhruba
dvouletého pobytu v českém prostředí a v českém kolektivu.
Ad 4)
Žáci mohou přicházet ze sociokulturního prostředí, kde je odlišný přístup k děvčatům a chlapcům.
V takovém prostředí jsou žáci třeba zvyklí na oddělenou výuku, na jiné členění a jiný způsob
výuky. Mnohde je výuka ovlivněna náboženstvím. Školský systém, s kterým se žáci – cizinci
setkají u nás, znamená pro ně často velký problém, proto je nezbytný velmi opatrný a citlivý
přístup ve všech oblastech výuky. V českém jazyce je to například i výběr textů, témat, úkolů.
Ad 5)
Stejně jako v české populaci i mezi žáky – cizinci jsou děti jazykově nadané a zvládání cizího
jazyka – češtiny jim nedělá větší nebo zásadní problémy. Je však možné, že žák – cizinec může mít
specifickou poruchu učení (dyslexii, dysgrafii apod.), pak je zvládání cizího jazyka velmi obtížné
2
Společný projekt Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
a mnohdy se docílí jen úrovně komunikační.
Ad 6)
Je vždy výhodnější, pokud má žák – cizinec určité zájmy a koníčky, protože právě přes ně ho lze
přivést k větší znalosti jazyka. Snadněji ztrácí jazykové bariéry a nebojí se komunikovat
o věcech, které jsou středem jeho zájmu.
O b e c n é p ř í s t u p y v e v ý u c e ž á k ů – c i z i n c ů
Je třeba si uvědomit, že prvotním úkolem ve výuce českého jazyka jako jazyka cizího je dát
přednost komunikačnímu zvládnutí českého jazyka. Základem k tomu je osvojení si
nejfrekventovanější a sémanticky nejrozšířenější slovní zásoby z oblasti běžnědorozumívací
(používání pozdravů a oslovení, vyjádření souhlasu a odmítnutí). Proto je třeba, aby se žáci
nejprve seznámili s podstatnými jmény, která pojmenovávají předměty z prostředí rodiny, školy,
okolí, základních dokumentů (datum a rok narození, země původu, …), zájmeny osobními a dále
je vhodné upozornit je na distribuci tykání a vykání. Dalším krokem je využívání sloves obecného
významu (jít, být, chtít, mít, dělat, dát, děkovat, prosit, rozumět, začít, stát…). Postupně se žáci –
cizinci seznamují se zájmeny osobními, přivlastňovacími, ukazovacími a tázacími. Do výuky se
zařazují nejfrekventovanější spojky (a, i, nebo, že, protože, který, aby, když…) a předložky
místního a časového významu (v, na, k, do, od, pro, před, z, za…). Význam podstatných jmen je
zpřesňován jmény přídavnými. Velmi důležité je osvojení si základních a řadových číslovek.
Pro další vzdělávání je pro žáky – cizince nezbytné zvládnout grafiku a základy českého
pravopisu. Je to náročný úkol, a proto mu musí pedagog věnovat zvýšenou pozornost. V první fázi
je nejdůležitější, aby žáci dokázali srozumitelně zachytit písmeny slova a pak i věty. Pravopisné
chyby jsou ještě tolerovány. Sleduje se hlavně správné grafické znázornění. Tento úkol je náročný,
protože žáci často přicházejí z oblastí s odlišnou grafikou písma (azbuka, písmo orientálních
zemí…).
Při mluveném projevu je nutné dbát na správnou výslovnost českých fonémů, které se
v mateřském jazyce žáka – cizince nevyskytovaly, nebo byly vyslovovány jinak. V první fázi
tolerujeme nepřesnou výslovnost r, ř, neboť jejich vadná výslovnost nevede ke komunikační
bariéře.
Stejně tak i kvantita vokálů nemusí být přesná, protože ta je nositelem sémantických rozdílů
3
Společný projekt Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
a v kontextu mluveného projevu cizince lze pochopit, které slovo měl na mysli. Např. dal – dál, mi
– mí, řad – řád, jim – jím apod.
Problémem je také správná výslovnost vybraných souhláskových skupin, některých slovních
spojení a krátkých vět.
V prozodii je potřebné vést žáka – cizince k nácviku správného přizvukování, větné melodii
(rozlišení vět oznamovacích, tázacích, rozkazovacích, přacích). Zvládnutí správné české
výslovnosti v počátečních fázích seznamování se s češtinou později napomáhá k zvládnutí českého
pravopisu a morfologie.
Nezbytné je též věnovat pozornost rozpoznávání hranic slov a předložkovým pádům substantiv
(a teď se to nauč, to je náš pes, ty jsi byl ve škole, stojím před tebou, pojď ke mně, před ním na
stole…).
Při zvládání české morfologie žáka směřujeme k osvojení v jeho prostředí nejužívanějších
a nejproduktivnějších tvarů sloves a jmen na základě analogie. Spisovnost je sice důležitá, ale
v tomto případě promíjíme určité odchylky (např. ženama, o chlapách, -u u maskulin tvrdých
neživotných v 2. p. sg. např. bez lesu, chlebu…). Teprve později je nutné v běžné komunikaci
sledovat a vyžadovat přiřazování slov ohebných k danému vzoru, dbát na správné pádové
konstrukce a slovesné vazby. Obtížné je i užívání zvratných slovesných tvarů (strojí se, poslouchá
se…) a zvratných sloves. Tyto jevy činí cizincům značné problémy, a proto je nutné všechny
nedostatky v komunikaci neustále opravovat a vysvětlovat.
V syntaxi postupujeme od nejzákladnějších větných struktur, tzn. vyjádřit jednoduché místní
a časové okolnosti větou, umět vytvořit otázky zjišťovací, později doplňovací, používat
jednoduché výzvy. Teprve po zvládnutí tvoření vět jednoduchých přistoupit k tvorbě souvětí. Je
potřeba sledovat a opravovat užívání vhodných spojovacích výrazů jak ve větách jednoduchých,
tak i v souvětí (podřadném, souřadném).
Postupně, a zde záleží i na schopnostech a snaze žáka – cizince, odstraňovat komunikační
nedostatky, vést k plnohodnotnému zařazení nejenom do kolektivu žáků, ale i k integraci do
českého kulturního prostředí, a tím i umožnit rozvoj jejich osobnosti.
Neexistuje univerzální metoda, jak naučit český jazyk rychle a snadno. Rozhodující je chuť
a zájem učit se zvládnout jazyk nejenom k běžné komunikaci, ale i v psané formě, zvládnout
gramatiku jazyka, stát se tím, kdo jazyk bez problémů používá. Pro učitele českého jazyka je
velkým zadostiučiněním, když vidí, jak jdou ze školy vedle sebe děti z různých koutů světa a mezi
sebou hovoří plynulou češtinou.
4
Společný projekt Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
M e t o d i k a
Jednotlivé lekce jsou rozděleny především na část mluvnicky výkladovou a navazující mluvnická
(jazyková) cvičení. Lekce typu slohově mluvnického nebo čistě slohové zde zastoupeny nejsou. Je
to proto, že slohové využití jazyka je pro žáky – cizince zpočátku velmi obtížné. Proto učitel
zadává slohové úkoly s ohledem na možnost využití již známé slovní zásoby. Některá cvičení však
slohově využít lze, např. ve slohových útvarech vypravování, dopis, popis, jednoduchá úvaha.
Pokud žák – cizinec je již schopen pracovat s běžnými učebnicemi, zvládá i všechny jazykové
projevy. Prvním funkčním stylem, který je používán, je prostěsdělovací. Sice zpočátku
v jednodušší formě, ale časem je handicap nedostatečné slovní zásoby odstraňován a žákův způsob
zpracování obsahu a využití jazykových prostředků v jazykovém projevu je srovnatelný s českými
žáky.
Zadání jednotlivých úkolů je návodné a jasné, není proto potřeba rozebírat všechna cvičení a práci
s nimi. Učitelé českého jazyka mají možnost využít cvičení i k jinému účelu, než které je uvedeno
v instrukci, mohou si sami zvolit jinou metodu k dosažení cíle nebo vybrat si z daného textu jen
část, která bude vhodná k procvičení jiného učiva. Variabilita práce s předkládanými pracovními
listy je mnohostranná.
Pracovní listy jsou rozděleny do tří základních částí
Písmeno A označuje učivo, které by žáci měli zvládnout v první fázi, zvláště ve třídách pro
jazykovou přípravu (někde vyrovnávací třídy), písmenem B je vymezeno učivo vhodné pro 1.
stupeň základní školy a C pro 2. stupeň. V těchto základních okruzích jsou uvedena další členění
podle učiva. Vzhledem k tomu, že žák může mít díky svým schopnostem a pokrokům rychlejší
tempo a po zvládnutí učiva v jeho jednodušší podobě mít potřebu poznat i složitější, jsou pracovní
listy ve volném provedení. Tak umožňují opravdu individuálně zvolit tempo i náročnost. Pokud
žák – cizinec zvládá práci s pracovními listy, lze snadno přestoupit k učivu prezentovanému
v běžných učebnicích. Variabilnost pracovních listů je proto velkým přínosem k rychlejšímu
vzdělávání a začleňování cizinců do majoritní společnosti.
Oddíl A:
Pedagog v počáteční fázi stojí před velmi těžkým úkolem: naučit děti rozumět základním
pokynům učitele a pomalu a postupně rozšiřovat slovní zásobu českých slov u žáků – cizinců
5
Společný projekt Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
tak, aby mohli komunikovat v jednoduchých situacích v češtině, tedy zvládnout dovednost
souvislého mluveného projevu. Zároveň naučit žáky základy spisovné výslovnosti, psaní
a čtení v českém jazyce, popřípadě základy gramatiky. Učitel posoudí sám, zda jazyková
vybavenost žáka dovolí využívat pracovní listy a následně možnost přeřazení do třídy
klasického typu.
Žáci – cizinci jsou skupinou zcela heterogenní, navíc dosti dynamickou (příchody, odchody).
Nápadné rozdíly jsou zejména v jejich věku, v dosavadní školní docházce, v transkulturálních
podmínkách, z nichž pocházejí, včetně tradic, které je ovlivňují, a také v nepříznivých
a neuspořádaných dosavadních životních podmínkách (život „na pochodu“, provizoria apod.).
Vyučující musí zvolit přiměřený způsob vyjadřování, potřebný okruh českých slov, od
kterých potom postupuje k stále přesnějšímu pojmenovávání skutečnosti. Získává informace
o dětech (zájmy, rodina), aby je využil v oblastech výuky. Pracovní listy jsou vytvořeny pro
zlepšení práce s žáky – cizinci a především pro jejich snadnější zvládání českého jazyka.
A 1: Česká abeceda. Žáci mají za úkol nakreslit slova začínající na danou hlásku, ale chybí
dostatečná znalost českých slov, je potřeba pomoc vyučujícího (obrazový materiál).
A 2: Rozdělení hlásek. Str. 38, cv. 4: Není dobře vidět, kam doplnit y, proto pozor
u předložkových spojení u vody, s jablky, do zahrady a spojení vidím slony.
A 3: Délka samohlásek. U řady slov musí učitel vysvětlit jejich význam, proto není třeba
vypracovat v hodině všechna cvičení, ale třeba jen jedno a nakreslit si nebo nalepit ke slovům
obrázky. Necháme žáky vysvětlit slova známá (obohacování slovní zásoby).
A 4: Druhy českých vět podle postoje mluvčího. Str. 43: Navazuje na běžný rozhovor v hodině,
kdy učitel používá různé druhy vět a intonačně je dobře odlišuje ( jde také o to, aby žáci poznali
druhy vět v běžném hovoru)
A 5: Pádové otázky. Velmi obtížná kapitola, je potřeba, aby žáci znali dostatek podstatných jmen
a učitel je používal v různých pádech (tužka, sešit, třída, tábor, vlak, oběd, snídaně, taška, kniha,
stůl, tabule, táta, máma, bratr, sestra, pán, paní, práce, volno, autobus, auto, letadlo, loď, moře,
písek, učitel, učitelka, žák, jméno, datum, měsíc, rodiče…).
6
Společný projekt Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
Str. 48: Pozor! U některých otázek má být zvýrazněna jiná část otázky: Kdo seděl na plotě? U
koho je pěkně? Komu napíšu dopis? Na koho se usmívám? O kom znáš pohádku? S kým se
nebojím do lesa?
A 6: Rod podstatných jmen. Poznávání rodů pro žáky – cizince je velmi obtížné, budou se stále
dopouštět chyb. Tento problém se odstraní dlouhodobým pobytem v českém prostředí
a využíváním českého jazyka.
Str. 54: Pozor! Nejprve je nutné procvičit 1. pád jednotného a množného čísla, nejlépe zase
mluvními cvičeními, ukazovat obrázky, pojmenovávat.
Str. 55: Básnička je vhodná k pamětnému zvládnutí a tím naučení posloupnosti měsíců.
A 7: Slovesné osoby.
Str. 56: Povšimnout si nejčastějších zakončení (zjednodušeně) – 1. osoba sg. -m, -u, -i, 2. osoba
sg. -š, 1. osoba pl. -me, 2. osoba pl. -te, 3. osoba pl. -ou, -jí, -í. Zde se pozdržet a procvičovat
tvoření v zadaných cvičeních i jiné osoby.
Str. 58: Vysvětlení pojmu zájmena, procvičování zájmen ukazováním na podstatná jména, která
žáci znají z prostředí, ve kterém se pohybují.
A 8: Zvuková stránka slova. Zde se opět otevírá prostor k mluvním cvičením, říkankám,
rozšiřování slovní zásoby a zároveň sledování výslovnosti slabik (přehnaná artikulace). Správná
výslovnost českých slov je pro žáky – cizince velmi náročná (mají tendenci dávat přízvuk podle
svého rodného jazyka, s některými spojeními hlásek se setkávají poprvé). Naučit rozdělení slov na
slabiky.
A 9: Psaní ú/ů. Zařadit soutěže ve vyhledávání ú/ů v textu psaným větším písmem.
Oddíl B:
Obtížnost výkladu české gramatiky se stupňuje. Učitel musí být velmi kvalitně připraven na práci
s jednotlivými mluvnickými lekcemi. Měl by být seznámen s lexikologickými znalostmi žáka –
cizince, s jeho schopnostmi i zájmy, aby mohl využít i jiných slov, vět, celků, než které jsou
předloženy, a přes tyto okruhy se dostat k potřebnému pochopení určité mluvnické látky.
Samozřejmostí je využívání Slovníku spisovné češtiny ve všech lekcích. Kombinuje se práce
s pracovními listy a učebnicí v daném ročníku. Upřesňuje se psaný projev, zdokonaluje se
schopnost čtení (melodie věty, slovní přízvuk).
7
Společný projekt Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
B 1: Druhy slov. Zde je nutné používat pouze ta slova, která žák běžně používá, a přiřazovat je
k jednotlivým druhům, vyvarovat se slovům žákovi neznámým, ke každému slovnímu druhu je
dobré si zapsat příklady slov; slova pod některými obrázky nemusí být žákovi známá, proto je
nahradíme jinými (např. jídlo, dobré, moc, přinést; mít, hlad, velký, já; den, přát, dobrý, vám;
sedět, v, lavice, a, knížku, mít).
Str. 2, cv. 1, 2: S dopomocí vyučujícího.
Cv. 3: Nejprve ústně objasnit vyjádření „schody bere po dvou“.
Str. 3, cv. 6: Vysvětlit, jaký je rozdíl mezi ukazováním na předmět (využití zájmen ukazovacích)
a přivlastňováním (využití zájmen přivlastňovacích).
Cv. 7: Využít jen určitých číslovek, neurčité téměř neznají
Str. 4, cv. 8: Odpovídá českému modelu života rodiny, může se zde objevit problém u dětí z jiného
sociokulturního prostředí.
Cv. 10: Větu „maminka se opaluje“ je nutné opět vysvětlit.
B 2: Podstatná jména. K učivu o podstatných jménech je nezbytné, aby žáci dobře rozuměli
předložkám, tedy spojení předložky s některými pádovými otázkami.
Str. 7: Zadaná slova lze opět podle jazykové zdatnosti dítěte nahradit běžnějšími výrazy (např.
sešit, knížky, stoly, okno, žák, dívky, …).
Str. 9: Vzory podstatných jmen, skloňování – žáci mohou používat přehledy vzorů substantiv při
práci s následujícími cvičeními a při určování rodu by měl pedagog pomáhat žákům – cizincům
připomínat určení prvního pádu ve spojení s ukazovacím zájmenem (využít cv. 2, str. 18); toto
učivo je náročné, proto je nezbytné i v běžné komunikaci opravovat nesprávné tvary a stále
upozorňovat na rod substantiva a použít uvedené podstatné jméno třeba v dalších tvarech.
Str. 10, cv. 2: Slovo vápno možno nahradit substantivem kolo, podstatné jméno vápno potřebuje
vysvětlení (těžko ho najdeme na obrázku, abychom ho dětem přiblížili).
Str. 11, cv. 2: Slovo náves nejprve nahradit slovem ves (ves x město), tíseň slovem žízeň, Vídeň,
báseň, …
Str. 12, cv. 2: Vždy použít pádovou otázku, využívat přehledu pádových otázek.
Str. 14: Před tímto cvičením soutěžíme v bohatosti slovní zásoby žáků – cizinců, slova můžeme
zapisovat na tabuli, seznámíme je i se slovy novými, která začínají na uvedená písmena v cvičení
(lze věnovat předcházející vyučovací hodinu).
B 3: Přídavná jména. V této kapitole je úspěchem, pokud žáci – cizinci přídavná jména poznají
8
Společný projekt Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
a umí je zařadit ke vzoru, zvládnutí pravopisu přídavných jmen je okrajové. Přesto je procvičování
pravopisu předkládáno, je nutné, aby žáci co nejvíce viděli a poznávali systém pravopisu
probíraného učiva. Využívá se Pravidel českého pravopisu (žáci se učí s nimi pracovat), přehledů
o skloňování adjektiv a samozřejmě i ostatních jazykových příruček.
Str. 15, cv. 3: Cvičení by mělo předcházet užívání přirovnání, lze procvičit i na přiřazování formou
kartiček apod., stejně procvičujeme i přísloví (budeme potřebovat v učivu o zájmenech).
B 4: Zájmena. Naučit především jejich využívání, skloňování zájmen já a ty zvládnout hlavně
ústně; v běžné komunikaci dbáme na správné používání tvarů, pravopis těchto zájmen
procvičujeme, ke kontrole i doplňování žáci – cizinci využívají přehledu skloňování.
B 5: Číslovky. Učivo se soustředí hlavně na rozpoznání číslovek určitých a neurčitých (pochopení
jejich významu), znalost jejich používání, problém činí správné použití číslovek základních
a druhových (zaměňování).
Str. 22, cv. 4: Předpokládá se znalost zde uvedených písní (většinou se s nimi žáci seznámí ve
vyrovnávací třídě, pokud ne, připravujeme si toto cvičení předem – poslech a vyložení smyslu
písně).
B 6: Slovesa. Zvládnout časování sloves v čísle jednotném a množném, umět tvořit z kladných
slovesných tvarů tvary záporné, poznat sloveso v čase, způsob oznamovací, rozkazovací,
podmiňovací rozlišovat v textu.
Str. 26, cv. 8: Nejprve vytvoříme přehled sloves, která se hodí k popisu pracovního postupu
přípravy jídla (i cizích), vyhledáme si v kuchařkách, zároveň je převádíme do 1. osob obou časů,
při psaní dbáme na správné tvary písmen, hranice slov, správnost opisu.
Str. 27, cv. 11: Frontální procvičení sloves, která žáci – cizinci již dobře znají a používají je
v komunikaci. Cvičení nejprve ústně, pak písemně (přesnost přepisu).
Str. 28, cv.12: Nutno vysvětlit slovo kategorie.
Může být zařazen pracovní list část B 12 a B 13.
B 7: Neohebné slovní druhy. Rozšiřování slovní zásoby, tvoření otázek doplňovacích, rozlišování
přídavných jmen od příslovcí a opačně, pravopisná pravidla psaní předložek se jmény,
předložkové pády; částice a citoslovce jen informačně.
9
Společný projekt Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
Str. 31, cv. 5: Tomuto cvičení je vhodné věnovat zvláštní pozornost, nejlépe naučit uvedená
přídavná jména a příslovce zpaměti, přidat další přídavná jména (stejný, pěkný, chytrý, krátký,
rychlý, líný, vzorný…).
Str. 31, cv. 6: Uvedená přísloví žáci – cizinci neznají; pokud je vyučující používá nebo jsou
vystavena ve třídě, je úkol snazší.
Str. 32 – 33: Dbát na správné čtení předložek se slovem a na jejich psaní, určování správných
předložek k pádům (s, se, z, ze), procvičování pravopisného pravidla psaní předložek.
Str. 34: Opakování známých spojek, upozornit již na psaní spojek ve větách (čárky před spojkami
že, ale, který, aby, protože, když).
Str. 35, cv. 3: Využít učivo i k poznávání vět jednoduchých a souvětí, učit děti tvořit další věty
(dbát na správný pořádek slov ve větě).
Str. 35, cv. 4: Volit jiné možnosti spojek v daných ukázkách. Jde především o to, aby žáci
pochopili význam spojek ve větě/souvětí.
Str. 36, cv. 1: Pozor! – Doplňte čárku v souvětí: Teta, která má jet s námi, je prý nemocná.
Vykřičník za větou: No hurá!
Zde lze využít kapitoly B 10 – Stavba slova, tvoření slov v češtině.
B 8: Vyjmenovaná slova. Využít dalších přehledů vyjmenovaných slov, ve kterých jsou
i jednotlivá slova nakreslena.
Učivo o vyjmenovaných slovech je vhodné probírat dlouhodobě, opakovaně, zvládnout řady slov
zpaměti.
Str. 45, cv. 1: Toto cvičení je možné zařadit na str. 42.
B 9: Velká písmena. Pravopis velkých písmen na začátku věty, vlastní jména osob, zvířat,
zeměpisných názvů (země, řeky, jezera,…); práce s mapou ČR, mapou světa (kontinenty, země
původu žáka – cizince).
B 10: Stavba slova. Seznámit se se způsobem tvoření slov v českém jazyce. Poznat, že slovo
může být složeno z částí. Orientace ve slově (určování kořene, předpony, příponové části,
koncovky), určovat příbuznost slov. Pravopisné pravidlo psaní slabik bě/bje, vě/vje, pě procvičovat
na dalších příkladech. Seznámit s pravidlem psaní skupin mě/mně (rozumět, rozumně, jemně,
příjemně, střídmě…).
Učivo lze zařadit před vyjmenovaná slova oddílu B, kde se s příbuzností slov setkají.
10
Společný projekt Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
Str. 65, cv. 1: Lze využít i na str. 64 jako třetí cvičení.
B 11: Antonyma. Předpokládá se již bohatší slovní zásoba, využití obrazového materiálu, dbát na
přesné používání antonym (zmínit synonyma).
B 12: Podmět a přísudek. Tvoření české věty a její stavba, rozpoznávání podmětu a přísudku,
dbát na užívání daných otázek (Kdo, co? Co dělá?). Při probírání této látky využít i změnu
slovesných časů a čísla. Kapitolu lze zařadit za B 6.
B 13: Věta jednoduchá a souvětí. Vyhledávání a určování základních skladebních dvojic
a následně poznávání rozdílu mezi větou jednoduchou a souvětím. Pokud dojde k přesunutí
kapitoly B 12, je vhodné i tuto část přesunout před učivo o neohebných slovních druzích B 7.
Oddíl C
Oddíl C je určen pro žáky – cizince, kteří jsou schopni jazykový problém vyhledat
v předcházejících zjednodušených přehledech, učebnicích, Pravidlech českého pravopisu nebo
Slovníku spisovné češtiny či jiných jazykových materiálech. Umí dobře psanou formu jazyka,
používají základní gramatická pravidla, umí číst český text bez větších chyb v melodii věty,
v přízvucích. Rozumí většině českých slov v textu nebo v běžné komunikaci.
Vedeme žáky – cizince k práci s běžnou učebnicí ve vyučovacích hodinách třídy, prohlubování
znalostí z české gramatiky.
Důsledně dbáme na porozumění významu slov a vět a jejich vyjadřování, na rozdíly stylové, na
rozlišení spisovné a nespisovné podoby českého jazyka (využíváme četby), na dovednost
souvislého mluveného projevu ve všech běžných situacích, na schopnost vytvářet složitější souvětí
a na přesnost vyjadřování.
C 7: Neohebné slovní druhy. Potřebné pro pravopis a orientaci v textu (spojky), rozšíření slovní
zásoby, antonyma, synonyma (viz níže).
C 1: Stavba slova. Rozpoznat části slova (rozbor stavby slova), slova složená (složeniny), slova si
významově blízká (slova příbuzná), pravopis hláskových skupin mě/mně (zopakujeme pravidla
psaní hláskových skupin bě/bje, vě/vje, pě, ú/ů, vyjmenovaná slova), psaní předpon s-, z-, vz-.
Vysvětlení způsobů tvoření slov v českém jazyce.
11
Společný projekt Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
C 2: Pravopis podstatných jmen. Nejdříve zopakovat podle předcházejících pracovních listů
druhy slov, jmenné kategorie (pád, číslo, rod) a pravidla psaní velkých písmen. Je potřeba, aby
žáci poznali princip přiřazování podstatných jmen ke vzoru, vzory pamětně zvládli. Proto by měl
vyučující přidávat cvičení z učebnic nebo jiných jazykových příruček.
Str. 5: Přiřazování ke vzoru/2. Pozor! – Doplnit chybějící čárku v souvětí: Podívej se, který vzor
má stejné zakončení, a podle tohoto vzoru pak podstatné jméno skloňuj – dávej stejné zakončení
podle vzoru.
C 3: Přídavná jména. Nejprve zopakovat jmenné kategorie podstatných jmen (rod, číslo, pád,
vzor); rozdělení přídavných jmen podle druhů, pravopis přídavných jmen.
Str. 34, cv. 1: Přidat: barvy, velký, malý, vysoký, štíhlý, silný, hustý, zajímavý, otevřený, zavřený,
pracovitý, nový, starý apod.
Str. 34, cv. 2: Uvést pro porovnání více přídavných jmen měkkých (školní, třídní, lesní, cizí, zimní,
letní, jarní, psí, závodní, …).
Str. 34, cv. 3: Lze tvořit i 7. pád čísla jednotného rodu ženského a středního.
Str. 35, cv. 1: Upozornit na hláskové změny (kocour – kocouři, žák – žáci), vyhledat slovo
s hláskovou změnou v cv. 3 na str. 34.
Str. 35, cv. 2: Další: živý pes, malý oběd, vysoký strom, velký dům, zdravý kluk, nový časopis,
pravý úhel, zajímavý film, špinavý svetr, příjemný pocit, přímý úder, apod.
Str. 36, cv. 3: Lze využít i příkladů z cv. 2 na str. 35.
Str. 37: Poučení – doplnit: V koncovkách přídavných jmen měkkých píšeme vždy měkké –í.
Str.. 36, cv. 2 : Problém, že žáci – cizinci některá česká pojmenování zvířat neznají, proto je pod
obrázky společně doplní.
Str. 36, cv. 3: Doplňte: včelí let – i zde dochází k automatickému doplňování bez znalosti významu
– využit obrázkové knihy zvířat, pak teprve doplňovat.
Str. 39, cv. 1: Nejprve zopakovat rod podstatných jmen, určování životnosti podstatných jmen rodu
mužského, pádové otázky (psát i nad uvedené příklady).
C 4: Zájmena. Určování druhů, pravopis přídavných jmen, zájmena rodová a bezrodá.
Str. 43: V říkance se ztratilo písmenko (potržená – podtržená), žáci mohou hledat sami (zopakují si
tvoření slov pomocí předpon) a nalézt v textu stejně utvořená slova.
Str. 51, cv. 4: Před cvičením zopakovat rozdělení hlásek.
Str. 54: Doplnit přehled všech zájmen osobních.
Str. 55, cv. 2: Zopakovat přídavná jména (soustředit se na skloňování).
12
Společný projekt Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
Str. 56: Přidat přehled všech zájmen ukazovacích.
Str. 58: Využít přehledu k zopakování již probraných druhů zájmen.
Str. 62, cv. 1: Tvořit další příklady.
Str. 63: Vyhledávat probrané druhy zájmen (nebo určování všech druhů slov) i v souvislém textu.
Str. 66: Vytvořit přehled všech druhů zájmen, využít zájmena v samostatně vytvořeném textu.
C 5: Číslovky. Rozdělení na určité a neurčité, určování druhů číslovek, jejich pravopis.
Většinu cvičení lze rozšířit o další příklady, které žáci tvoří sami. Zvládnutí učiva nečiní větší
potíže. Můžete využít dalších cvičení z běžných učebnic českého jazyka.
C 6: Slovesa. Po zopakování slovesných kategorií osoba, číslo, čas se nově žáci – cizinci
seznamují se slovesným způsobem, slovesnými tvary jednoduchými a složenými, určitými a
neurčitými. Obtížný je zvláště způsob podmiňovací, s ostatními způsoby se žáci setkávají v běžné
komunikaci častěji.
Str. 76, cv. 3: Objasnit význam slov srub, přístaviště, kajak ( žáci pracují se SSČ), a spojení nevěřit
svým očím. Cvičení se dá využít i na opakování probraného učiva – slovní druhy, určování
jmenných kategorií podstatných jmen, odůvodňování vybraných tvarů přídavných jmen, druhy
zájmen (který, svým, každá, jim), (odůvodnit pravopis svým) a číslovek (několika, dvě), (vytvoření
z nich všech druhů číslovek), tvoření slov a morfematický rozbor slov (např. slunečních,
okamžiků, rozcuchané, nejrychleji, přístavišti, doběhli,…), pravopis předložek s, z (s obrovským
rámusem, s výskáním, z nich), pravopis vlastních jmen (Petr, Modravé jezero, Petrův),
vyjmenovaná slova (odůvodnit pravopis slov uklidnil, vycházelo, s výskáním, do hlubin, bylo),
odůvodnění pravopisu slov (prudký, během, doběhla, prázdniny).
Str. 77, cv. 2: Opět je možné využít k opakování – druhy vět podle postoje mluvčího, vyhledávání
základních skladebních dvojic, slovní druhy, druhy přídavných jmen (modrý, novým, nový)
mluvnické kategorie, určení druhu zájmen (ty, vy, tomhle,sebe, my, žádnou), odůvodnění pravopisu
slov (myslíš, míčem, mýlí se, zbytečně, bytě, bydlí, my, vy, nezkazí).
Str. 84, cv. 5: Procvičit záporné tvary sloves i v ostatních časech sloves.
Str. 87, cv. 1: Cvičení jde dále využít k vyhledávání podmětu a přísudku, rozlišování vět
jednoduchých a souvětí, upozornění na pravidla psaní přímé řeči, rozlišování slovních druhů,
určování jmenných kategorií podstatných jmen, rozlišení zájmen podle druhu, slovotvorný rozbor
(např. zasmáli, rybníka, zasmál, přišli, vzbudili), vytváření záporných tvarů sloves, odůvodnění
pravopisu (David, Jakubem, ryby, vytkl, s sebou, vím, dřív, posteli, Hrušováku, mě, vzbudili, namítl
jsem, minut, pobízel, místech …).
13
Společný projekt Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
C 7: Neohebné slovní druhy. Tuto část je lepší přeřadit na začátek oddílu C. Zopakovat slovní
druhy, určovat je v textu, určovat mluvnické a probrané slovesné kategorie, pravidla psaní
předložek, antonyma (jsou i v úvodní výkladové části na s. 89), nově přiřadit synonyma.
Stupňování, procvičování pravopisu (vlevo, nahoru …, hravě, tajemně, jemně, střídmě …, pravidla
psaní čárky před spojkami), rozdělení spojek, nahrazování sloves citoslovci a opačně.
Str. 89: Po výkladu vyhledat v textu antonyma.
Str. 90, cv. 2: Kromě zadaného úkolu mohou žáci tvořit stupňování dalších příslovcí, určovat
druhy slov, odlišovat věty jednoduché a souvětí, vyhledat podměty a přísudky, provést rozbor
stavby slova (provázkem, nejsnadněji, vystupňováno …), určit jmenné kategorie u slov
(provázkem, barvu, kroužky, příslovcí …,), určit druh číslovky jedno, vyhledat slovesa v infinitivu
(neurčitku), určit slovesné kategorie (vlož, míchej, naučil jsi se …), upozornit na pravopis slov
tričko, textil, batikovat.
Str. 93: Výkladový text lze použít i u části C 10 na str. 128.
Str. 95: Výkladová část – Na textu můžeme zopakovat druhy vět podle postoje mluvčího,
vyhledávání sloves (určení osoby, čísla, času; pokud bude učivo probíráno po C 6, tak i způsobu),
určení podmětu a přísudku (podmět vyjádřený a nevyjádřený).
Str. 97: Výkladová část – Obohatit o další citoslovce (fuj, aha, hop, na – nate, inu, aha, prásk,
sláva, panečku, hrome, heleď, hrr ...).
C 8: Shoda přísudku s podmětem. Na pravopisné pravidlo shody bylo upozorňováno při
probírání oddílu B 2 a B 12 V (jednoduchý podmět).
V tomto oddílu žáci – cizinci poznávají funkci podmětu a přísudku (nejdůležitější větný člen ve
větě), možnost jejich vyjádření (holý, rozvitý, několikanásobný), orientaci ve větách (základní
skladební dvojice), rozdělení větných členů (základní a rozvíjející). Upřesňují si stavbu české věty.
Důraz je kladen především na uplatňování pravopisného pravidla shody přísudku s podmětem.
Str. 101, cv. 2: Vést žáky – cizince k sledování zakončení přísudku, sami by měli vyvodit pravidlo
o psaní i/y v koncovce přísudku (bude probíráno dále).
Str. 102: Předem připomenout učivo o podstatných jménech, důraz na životnost a neživotnost
podstatných jmen rodu mužského, do tabulky dole přidat další příklady.
Str. 103, cv. 2: Text je vhodný k opakování slovních druhů, mluvnických kategorií, žáci mohou
vyhledávat stupňované příslovce (nejraději), odůvodňování pravopisu (hlasy, husy, podzim,
mýtinu, výletu, okolí, Alíkem, pražskými, na poli, objevili se, turisté, odpočinek, květ …).
14
Společný projekt Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
Str. 104, cv. 5: Vhodné k opakování druhů zájmen (naše, některá, všechny, je, ti) a číslovek
(druhém, první, třetím – napsat číslicí), odůvodnění pravopisu (tenistky, místa, vpředu, vzadu,
pilně, výborně, Švýcarky, odměňovali, televizi …).
Procvičování shody přísudku s několikanásobným podmětem necháme bez vedlejších úkolů.
C 9: Stavba české věty. Rozvíjející větné členy, rozdělení, vyhledávání určovacích skladebních
dvojic (orientace v textu, tvorba správných otázek při určování), grafické znázornění stavby věty.
Žáci toto učivo považují za okrajové a nepodstatné, proto se velmi obtížně učí.
C 10: Věta jednoduchá a souvětí. Rozlišování vět jednoduchých a souvětí (již opakování),
určování vět hlavních a vedlejších, druhy vět vedlejších, rozlišování druhů souvětí (podřadné,
souřadné), významových poměrů, význam pro pravopis čárky v souvětí.
Str. 129: Tabulka podřadicích výrazů – tvořit s těmito výrazy souvětí, upozornit na nejběžnější,
podtrhnout je – vytvořit větu hlavní, kterou žáci doplňují různými větami vedlejšími.
Str. 130: Významové poměry probrat podrobněji s žáky – cizinci, kteří uvažují a dalším studiu.
Str. 132, cv. 4: Znázornit graficky.
K předkládanému učivu můžeme podle schopností žáka – cizince využívat učebnic a snažit se o co
nejrychlejší zařazení do vyučovacích hodin třídy. Čím rychleji žák učivo v pracovních listech
zvládne, tím úspěšněji se řadí do běžného vyučovacího procesu a své poznatky si může
prohlubovat na náročnějších úkolech. Rozdíl mezi znalostmi českého jazyka cizince a českého
žáka se v podstatě smazává.
Kolektiv řešitelů Základní školy Bělá pod Bezdězem a Základní školy T. G. Masaryka Zastávka
Projekt byl podpořen z dotačního programu MŠMT na podporu
vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy.
15