Pokyny pro zpracování

1. Do sešitu vytvoř nadpis kmen: Kroužkovci. 2. Prostuduj text v učebnici na str. 53 – 55. 3. Nakresli a popiš obrázek 100 ze str. 53. 4. Prostuduj si prezentaci a sděl mi případné nejasnosti. 5. Do poznámek si přepiš informace ze snímků 2 -5. 6. Dobrovolníci si mohou překreslit i rozdíly v nervových soustavách kroužkovců. Vypracovaný úkol mi pošli a napiš jak zvládáš celou složitou situaci! Můžeš také vypracovat referát na téma „Mé toulky jarní přírodou.“ Příjemný týden, snad brzy ve škole na viděnou. Brandtlík

kmen: Kroužkovci Název: jejich tělo tvoří stejnocenné většinou kruhovité články tzv. kroužky. Kutikula - bílkovinná vrstvička chránící pokožku. Pokožka - produkuje sliz. Podkožní svalový vak – umožňuje pohyb, nachází se pod pokožkou. Trubicovitá trávicí soustava – na dutinu ústní navazuje hltan, jícen ten se rozšiřuje ve volátko = žláznatý žaludek (chemické štěpení potravy), žvýkací žaludek (mechanické štěpené), střevo a řiť. Dýchání – pokožkou (kyslík prostoupí do krve přes stěnu vlásečnic). Cévní soustava je uzavřená – krev koluje v cévách a nevylévá se! Vylučování – ledviny (metanefridie) - v každém tělním článku je jedna ledvina ve které se filtruje krev. Vývod z ledviny je na dalším tělním článku.

Kmen dělíme na tři třídy: mnohoštětinatci, pijavice, máloštětinatci.

I. Mnohoštětinatci Žijí v moři, mají oči a na tělních článcích mají primitivní končetiny tzv. parapodia. Gonochoristé – jsou konkrétního pohlaví. Vývin – nepřímý = z oplozeného vajíčka se líhne larva (trochofora), ta se po čase mění v dospělce. Nervová soustava je žebříčkovitá – v hlavě mají nervové uzliny, z těch jdou dva provazce nervů, které jsou v každém článku propojeny nervovou spojkou. Zástupci – nereidka nájemnice, palolo zelený.

? Vyhledej a objasni jak se liší barva krve mnohoš-

tětinatce a žížaly.

II. Pijavice (pijavky) Tělo je mírně zploštělé a na každém konci těla je jedna přísavka. Hermafrodité = mají oba typy pohlavních žláz. (Navíc mají penis). Vajíčka ukládají do kokonu (schránky) stejně jako žížala. Vývin – přímý = nemají larvu. Zástupci: chobotnatka rybí - parazit ryb pijavka lékařská – v minulosti byla přikládána na pacienta. za účelem sání krve. Bioindikátor! Jediná pijavka co prokousne lidskou kůži!

pijavka koňská – velká hnědá pijavka, kterou zná každý. Je dravá a neprokousne lidskou kůži.

? Vyhledej pojem hirudin a uveď si ho do poznámek.

III. Máloštětinatci Štětiny – na bocích každého článku jsou čtyři váčky s párem štětinek, které slouží k pohybu. Regenerace – přetržená žížala dorůstá. Nervová soustava – Provazcovitá s tělními zauzlinami (vyvinula se z žebříčkovité nervové soustavy, kterou mají mnohoštětinatci). Světločivné buňky – jsou v pokožce a díky nim reaguje žížala na světlo, které nesnáší. Rozmnožování – Proterandrický hermafrodit. Dvě žížaly si mezi sebou vymění spermie. Pak opasek vyprodukuje slizovitý kokon, ten žížala svléká a přidává do něj pohlavní buňky. Vývin – přímý = nemají larvu! Zástupci: žížala obecná – 30 cm žížala hnojní – drobná, vylučuje žlutavý páchnoucí sekret.

hlavové nervové uzliny = řídící centrum

dvě nervové uzliny v každém tělním článku

Dva nervy vedoucí z hlavy

Nervové spojky propojující nervy

Porovnání žebříčkovité a provazcovité uzlinové nervové soustavy

Z prastaré žebříčkovité nervové soustavy (mnohoštětinatci) se přiblížením nervů k sobě vyvinula modernější provazcovitá nervová soustava s tělními zauzlinami (žížala)

„vidíš žebřík na lezení“!

„vidíš provaz s uzly na šplhání“!

Žížala obecná

Uzavřená cévní soustava hřbetní céva tepe a tím dochází k pohybu krve

břišní céva

Kolik prstů má úhlavní nepřítel žížal?

Žížala hnojní

Nítěnka obecná vodní máloštětinatec

Veležížala australská

Nereidka nájemnice a palolo zelený

plž surmovka

Nereidka nájemnice bydlí společně se surmovkou.

Pijavka lékařská – až 15 cm velká, bioindikátor =

žije jen v čisté vodě. Pomocí tří čelistí prorazí pokožku a saje krev. Jedno nasátí tráví 200 dní a dokáže 1,5 roku

hladovět. Je pestře zbarvená.

Chobotnatka rybí a pijavka koňská