1. 1. 13 PO HÁDKYPRO DĚTI . cz » Pohádky a věda

1/ 5www. pohadkypr odet i. cz/ bylo- nebylo/ pohadky- a- veda/

: Katalog pohádek :

: Bylo nebylo :

Citáty o pohádkách

České a cizí pohádkyPohádky a věda

Audiopohádky

Pohádky v knihách

Reklamní pohádky

Videopohádky

: Klub :

: Diafilm :

: Promítačka :

: Kontakt :: English :

: Россию :

Pohádky a věda

Etymologie slova pohádka

Slovo pohádka znamenalo staročesky spor, hádanku, záhadu. Josef Jungmann ve svém Slovníku

českoněmeckém uvádí, že slovo pochází z polštiny, od polského slova “gadać” (mluviti, vyprávěti, tlachati),které je praslovanksého původu a je příbuzno se staroindickým “gádati” (mluví).

Pohádka ve významu “nepravděpodobné vyprávění, výmysl” je asi z češtiny.

(podle ptejteseknihovny.cz)

Kde kdo má možná romantické představy, že ve výzkumu pohádek jde především o čtení pohádek po

nocích. Není to ovšem taková zábava, pohádku není možné přesně teoreticky definovat a zaškatulkovat.

Navíc je pohádka obtížně oddělitelná od jiných žánrů ústní i psané tradice.

Pohádka v rukách vědy nachází také praktické využití nejen pro děti:

pohádka v biblioterapii a psychoterapii (i dospělých)

pohádka prvkem socializace a jako výchovný prvek

pohádka pro podporu výslovnosti a fantazie

Vědecké přístupy k pohádce:

Historické: původ pohádek (mýtus,rituál, víra, představy „primitivních kultur“) a cesty jejich šíření.

Morfologické a strukturalistické: forma, styl, dějový sled a struktury pohádky.

Jazykové

Folkloristické

GeografickéNáboženské

Sociohistorické a sociopsychologické: pochopení pohádky s ohledem na kulturu (venkovský útlak –

např. přechytračení obra = přechytračení bohatého sedláka).

1. 1. 13 PO HÁDKYPRO DĚTI . cz » Pohádky a věda

2/ 5www. pohadkypr odet i. cz/ bylo- nebylo/ pohadky- a- veda/

Psychologické: psychoanalýza a analytická psychologie – pohádka symbolickým způsobem zobrazujelidskou mysl a procesy, které se v ní odehrávají.

Základní charakteristiky pohádky:

Často není znám autor (proslavili je jejich sběratelé), jejich vznik a význam je nejasný, v několikavariantách se zachovaly dodnes.

Přes obrovskou různorodost pohádkového fondu si pohádka jako druh lidového vyprávění zachovává

jistý rámec, v němž se příběh odehrává.

Jedná se o symbolické vyprávění, skutečný obsah je vyjádřen pomocí obrazů a symbolu pojednává o

základních principech platných pro život člověka.

Význam příběhu není omezen časem, odehrává se v typickém (pohádkovém) „bezčasí“.

Takzvané „nadpřirozeno“ je v příběhu zcela běžné a je zcela logicky propojeno se životem postav, a

zejména hrdiny.

Obsahuje zřetelné prvky uváděcích a očišťovacích rituálů.

V centru pozornosti pohádky je hrdina a jeho poslání.

Druhy pohádek

Pohádky kouzelné (fantastické): hlavním rysem je zdůraznění nepravděpodobného, přítomnostíkouzelného jevu – předmětu, postavy, děje. např. Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Zlatovláska a vůbec

většina pohádek, které nás k tomuto slovu napadnou.Pohádky novelistické (realistické, ze života: anekdotická, pověrečná): zde se vyskytují dějenepravděpodobné, nikoli však kouzelné, stejně jako v předchozím případě vítězí hrdinové nad svými

protivníky, zpravidla však nejsou obdařeni zvláštními schopnostmi (kromě chytrosti či hlouposti); např.Tak svět oplácí.

Pohádky o čertech (čarodějné a démonické): vyčleňují se jako samostatná kapitola z pohádeknovelistických, např. Čert a cikán.

Pohádky o zvířatech (didaktická): hlavním hrdinou je mluvící zvíře, pokud zde vystupuje člověk, takjako epizodní postava, tyto pohádky mají blízko k bajkám, např. O hloupém vlkovi.

Pohádky legendární: často mají žertovný charakter, vystupují v nich postavy převzaté z církevníhoprostředí

Pohádky kumulativní (řetězovité, stupňovité): jednoduché příběhy, např. O kohoutkovi a o slepičce,Otesánek.Pohádky o nectnostech (lhaní apod.)

Úloha pohádky

Vyznat se ve vlastní zkušenosti (se sebou, s druhými, se světem).

Naznačení řešení problému, dalšího směřování v určité životní situaci.Poskytuje obrazy ověřené tradicí a tím také pocit, že člověk se svými prožitky, myšlenkami a otázkami je

součástí všelidské zkušenosti.Uznání, potvrzení a přijetí vlastní zkušenosti. Snímání viny a studu.Dodávání naděje, optimismus, zpravidla dobrý konec

Varování, upozornění na možné důsledky jednání, i drastický trest.Rozlišení dobrého a zlého

Socializace: poznání, jak to na světě chodí, vzorce chování a vztahování, hodnotyPřemosťování různých stránek člověka, spojení

Poskytování prostoru pro setkání.

1. 1. 13 PO HÁDKYPRO DĚTI . cz » Pohádky a věda

3/ 5www. pohadkypr odet i. cz/ bylo- nebylo/ pohadky- a- veda/

Útěcha prožít fantazijní splnění přání, a potřeby – lásky, bezpečí, úspěchu atd.Únik úniku ze „Skutečný Život“.

Odlehčení a vstup do světa možností.Zábava, rozptýlení.

Přesah za horizont. Poznání jiných světů.

Dějový sled pohádky

Campbellův popis tzv. „základní jednotky monomýtu“: odloučení, iniciace a návrat.

Hrdina se vydává z každodenního světa do říše nadpřirozených divů, setkává se tam s úžasnými silami a

dosahuje přesvědčivých vítězství a ze svých tajuplných cest se vrací se schopností prokazovat dobrodiní

svým bližním.

Vybrané zdroje teoretické literatury o pohádkách:

Andrlík, F. J.: Světem žertovných pohádek. Praha 1926.

BETTELHEIM, Bruno: Za tajemstvím pohádek. Praha 2000.Campbell J. : Tisíc tváří hrdiny. Portál, Praha. 2000

Čapek,K: K theorii pohádky. In Marsyas čili na okraj literatury. Praha: 1948

Černoušek, M. Děti a svět pohádek. Praha: Albatros. (1990).

ČERVENKA, Jan: O pohádkách. Praha 1960Dvořák K. Nejstarší české pohádky. Argo, Praha 2001

Hromádková, D.: Mýtus–pohádka–fantasy–vývoj narativního příbehu. Praha UK, 1996

Hulpach,V.: Pohádkové vandrování po Čechách. Praha: Albatros, 1992Hulpach, V.: Pohádkové vandrování Moravou Praha: Albatros, 1998

Kolektiv J.Kabele, V.Smetáček, V.Voznička, Morfologie dětské knihy. Praha: Albatros, 1981

Polívka, Jiří. – O českých pohádkách

Propp, J. V. Morfologie pohádky. Praha (1970)

1. 1. 13 PO HÁDKYPRO DĚTI . cz » Pohádky a věda

4/ 5www. pohadkypr odet i. cz/ bylo- nebylo/ pohadky- a- veda/

Propp, J. V. Morfologie pohádky. Praha (1970)

Sirovátka, O. – Šrámková, M.: Moravské národní pohádky a pověsti. Praha 1983.

Sirovátka, O.: Česká pohádka a pověst v lidové tradici a dětské literatuře. Brno 1998.STREIT, Jakob: Proč děti potřebují pohádky. Praha Baltazar 1992.

Struková, S.: Možnosti využití pohádky v psychoterapii, Praha UK 2003

Tille Václav – Soupis českých pohádekTOMAN, Jaroslav. Česká autorská pohádka devadesátých let 20. století. Slavkov u Brna 2003

VAŘEJKOVÁ, Věra: Česká autorská pohádka. Brno 1998.

von FRANZ, M. L.: Psychologický výklad pohádek. Praha 1998

Hledat Hledat

Nejoblíbenější

baba bystrozraký cesta chaloupka chytrý dlouhý dobrodružství děda děti hloupost Honza jan karkulka

kocour kohout kouzlo kočka král kulihrášek kůzlátka les liška marie medvěd myš měsíčci

neposlušný perník pes popelka princ princezna sedm slunce sněhurka trpaslík tři vlk voda zajíc zlatozvířátka čert červená široký

Kategorie

Vybrat rubriku

Doporučujeme

Prodej pohádek

Promítáme dětem

Partnerské projekty

Celé česko čte dětem

Děti a knihy

Diapozitivy

Kalendárium TOP 365Mistr Merkur

Mluvený panáček

Stereokotoučky

Přihlášení

Uživatel:

1. 1. 13 PO HÁDKYPRO DĚTI . cz » Pohádky a věda

5/ 5www. pohadkypr odet i. cz/ bylo- nebylo/ pohadky- a- veda/

Heslo:

Zapamatovat přihlášení

Přihlášení »

Pokud není uvedeno jinak, je obsah tohoto webu dostupný pod licencí Creative Commons Licence

Valid XHTML 1.0 Strict Valid CSS Level 2.1

POHÁDKYPRODĚTI.cz používá Graphene motiv Syahir Hakim.