Péče o ohrožené děti

I. Definice problémů v péči o ohrožené dětiII. Popis stávající situace III. Zákony a související dokumenty a jejich rizikaIV. Jak dál v péči o ohrožené děti

Prezentace pro Letní akademii Strany zelených, červenec 2012, Dana Kuchtová

I. Definice problémů v péči o ohrožené děti

1) Velký počet dětí umístěných v ústavní výchově (ÚV), dlouhý pobyt v ústavních zařízeních

• Výbor OSN pro práva dítěte posuzuje dodržování Úmluvy o právech dítěte, ČR ji ratifikovalo před 20 lety. Výbor kritizuje dlouhodobě ČR za velký počet dětí v dětských domovech a za to, že tam pobývají dlouho. Doporučuje podporu rodiny a rozšíření pěstounské péče. Jako nedostatečnou hodnotí výbor pomoc rodinám v nouzi. Více peněz by mělo jít i na sociální pracovníky, aby mohli účinně pomáhat lidem v nouzi. Další zprávu Výboru má ČR předložit v roce 2018.

• MPSV hovoří o významném porušování práva všech dětí na prožití radostného dětství, o idealizaci ÚV, mýtech o špatných rodičích, o nezákonném odebírání dětí ze sociálních důvodů a o negativních dopadech ÚV na život dítěte. Dlouhodobě se snaží získat hlavní roli při rozhodování o systému péče o ohrožené děti, podceňuje výchovné aspekty.

• MŠMT je v kritice ÚV opatrnější, nicméně se minimálně od r. 2007 zabývalo situací a vypracovalo dokument Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti a Národní akční plán k této transformaci pro období 2009-2011. MŠMT je pasivnější v návrzích na nový systém péče o ohrožené děti, stabilně pokulhává za MPSV.

• Ombudsman a další ministerstva – MZ, MV, kraje • SZ: Deprivace dětí v ústavních zařízeních je faktem. Žádná „instituce“ není vhodným místem pro výchovu dítěte, je to

východisko z nouze. Deprivace dětí nezačíná v ÚV, s těžkými poruchami v navazování vztahů, v chápání reality již děti do ÚV přicházejí, ÚV ji prohlubuje. Nevhodnými „institucemi“ jsou samozřejmě i Klokánky (tzv. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc-MPSV) a SOS vesničky, institucí se stává i každá pěstounská rodina, která „vychovává“ velký počet dětí-chybí individuální přístup. Ústavní zařízení se postupně zlidštila – vznikly rodinné skupiny v nejvyšším počtu 8 dětí. ÚV je finančně náročná.

2) Týrání dětí– velký počet týraných dětí, vážná zranění i úmrtí

Zdroj: MPSV (MPSV dodalo tabulku z r. 2008!)

• Údaje NGO z r. 2012 – v ČR je týráno až 40 000 dětí. V naprosté většině případů není týrání odhaleno a trvá po celé dětství dítěte. Kolem padesáti dětí ročně u nás na následky týrání a špatného zacházení umírá. Fyzicky týrané děti jsou děti z rodin.

• SZ: Problém je marginalizován, zdaleka se mu nevěnuje taková pozornost jako řešení problému

ústavní výchovy, ale je obrovský. Na povrch vyplynou pouze nejhorší případy (vlčí děti, Kuřim). Počet týraných dětí stoupá – důvody: lepší diagnostika, ale zřejmě i horší společenská situace (krize, odcizení dětí a rodičů, drogy aj.). Obzvlášť „nevhodné“ je o tomto problému hovořit v době, kdy se prosazuje ukvapená a nedostatečně připravená změna systému péče o ohrožené děti.

RodičemČleny rodiny

Jinou osobou

RodičemČleny rodiny

Jinou osobou

RodičemČleny rodiny

Jinou osobou

1996 575 392 172 11 173 131 37 5 558 162 137 xxx

1997 600 437 127 36 169 106 37 26 520 122 127 271

1998 641 441 161 39 192 162 26 4 593 125 130 338

1999 662 455 154 53 224 155 49 20 638 131 140 367

2000 530 361 132 33 213 165 40 8 614 98 111 405

2001 648 444 148 56 236 188 35 13 522 92 128 302

2002 527 374 137 16 171 121 42 8 537 101 123 311

2003 689 505 145 37 261 187 51 23 665 124 117 424

2004 598 408 159 34 424 196 176 52 698 101 133 464

2005 698 496 158 44 645 500 123 22 668 112 149 4072006 556 361 146 49 452 333 78 41 585 98 142 3452007 594 390 152 52 641 471 118 52 670 89 150 4312008 671 462 157 52 568 417 111 40 732 116 168 448

Rok

Tělesné týrání Psychické týrání Sexuální zneužívání dětí

Počet Z toho:

Počet Z toho:

Počet Z toho:

3) Nedostatečně zajištěný systém péče, pomoci ohroženým rodinám a dětem a kontroly – především u tzv. OSPODů (tzv. orgány sociálně-právní ochrany dítěte) a komunit

• Sociální pracovnice – standardy kvality práce, individuální plány ochrany dítěte, případové konference... Realita je taková, že sociální pracovnice jsou přetížené, péči o ohrožené děti nezvládají. Především nejsou a zřejmě ani nebudou finance na zásadní proměnu jejich práce – tj. vytvoření husté sítě mobilních sociálních pracovnic (viz Norsko), na práci v terénu – s rodinou a dítětem (vyhledávání ohrožených dětí), v přechodné fázi transformace na úzké spolupráci se zařízeními ÚV.

• Dále finance na vytvoření systému podpůrných sociálních a dalších služeb pro prevenci a sanaci rodiny. To by totiž celý nový systém velmi prodražilo. V Praze bylo v roce 2010 na jednu sociální pracovnici až 500 případů ohrožených dětí. V Praze pracovalo celkem 191 sociálních pracovníků a na jednoho pracovníka připadalo v průměru vedení tzv. 184 živých případů. Průměrný rozdíl mezi reálným a optimálním počtem pracovníků uvádí MPSV 32% až 47% v případě kurátorů pro mládež.

• Komunity se málo starají o „své“ chudé, znevýhodněné a problémové spoluobčany. Nejsou obecní pastoušky – sociální bydlení není definováno zákonem, obce byty zprivatizovaly.

• SZ: Změnit systém práce sociálních pracovníků- zvýšit jejich počet, mobilitu a přesunout těžiště práce do terénních služeb, především vyhledávání týraných dětí. Podporovat sociální bydlení, uzákonit jej.

II. Popis stávající situace • ČR nyní: 25% sanace, NRP, 75% ústavní péče• ČR po změně: 25% ústavní péče, 75% prevence, sanace rodiny, terénní práce, NRP

Typ zařízení Počet dětíKojenecké ústavy a DD do 3 let (MZ) 1400Školská zařízení (DDÚ, DD, DDŠ, VÚ – MŠMT) 7400 (4700 v DD)Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc 700Domovy pro zdravotně postižené 1000Celkem 10500

• Umisťovány jsou děti z rodin alkoholiků, drogově závislých, gamblerů, rodin bezdomovců, rodin finančně zničených – ryze finanční důvody nebývají, ani nesmí být jediným důvodem umístění v ÚV (ESLP, Ústavní soud).

• V DD jsou děti bez poruch chování, v ostatních zařízeních děti s poruchami chování, děti s trestnou činností (někdy i vrazi), drogově závislí aj.

Zdroj: MPSV

Typ zařízení

Rok 2008 2009 2008 2009DD 155 151 5262 5188DDŠ 29 31 981 1080VÚ 34 33 1467 1424DÚ 14 14 565 582

Počet zařízení Lůžková kapacita

Srovnání počtu zařízení

2008 2009počet dětí v PP 5727 6723 z toho na přechodnou dobu 26 34 z toho dětí se zdravotním postižením 295 292počet pěstounských rodin 5790 6313 z toho prarodiče 2913 3290 z toho příbuzní 1009 1063

Statistika pěstounské péčeRok

Zdroj: MPSV

Zdroj: MPSV

Finance

– údaje MPSV – odbor rodiny a dávkových systémů, 2010

• Pěstounská péče je zabezpečována hmotnou podporou prostřednictvím dávek státní sociální podpory-příspěvek na úhradu potřeb dítěte – 1 dítě do 6 let 3 680,- Kč , odměna pěstouna-1 dítě -3126,- Kč, příspěvek při převzetí dítěte – jednorázový, 1 dítě do 6 let 8000,- Kč, příspěvek na zakoupení motorového vozidla (má-li pěstoun čtyři děti v péči)- nejvýše 100 000,- Kč. Náklady rostou u starších a zdravotně postižených dětí.

• Nově - odměna za výkon pěstounské péče na jedno dítě za kalendářní měsíc 8 000,- Kč (v posledních odpovědi MPSV 20 000,- Kč bez specifikace, jinde se mluví o 20 000,- Kč za dítě se zdravotními potížemi) + příspěvek na úhradu péče + nejsou vyčísleny terénní a ambulantní služby pro děti a rodiny, služby pro přípravu náhradních rodičů, podpůrné a odlehčovací služby

• Celkový objem finančních prostředků v systému je 6,7 mld. Kč, více než polovina směřuje do ÚV. Celkový dopad reformy na státní rozpočet – nárůst o 528 mil. Kč až 638 mil. Kč. Současně má rozšířením pěstounské péče dojít k postupnému snížení nákladů na ústavní péči a dalších nákladů spojených s řešením sociální situace mladých dospělých.

Typ zařízeníNáklady na jedno dítě na měsíc v Kč

(neinvestiční výdaje)Kojenecký ústav 40500Dětský domov 25293Diagnostický ústav pro děti 43793Dětský domov se školou 30027Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc 28245Domy na půli cesty 14131

Zdroj: MPSV

III. Zákony a související dokumenty a jejich rizika

1) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních

– novelizován, novela prošla Parlamentem, jde do Senátu.

• Disproporce mezi kvalifikací vychovatelů – SŠ, VŠ + speciální nebo sociální pedagogika a kvalifikací pěstounů - ve výši 48 ev. 72 hodin

• Zachovává všechna školská zařízení, včetně DDÚ ve stávající podobě

• Z pohledu transformace systému péče o ohrožené děti přináší důraz na prevenci, sanaci rodin, neřeší náhradní rodinnou péči – především neupřesňuje a nevyužívá hostitelskou péči jako nejúčinnější nástroj přechodu k pěstounské péči

2) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí – novela jde do Senátu

• Zavádí institut tzv. placeného „profesionálního“ pěstounství na jeden rok – víra, že během jednoho roku dojde k sanaci rodiny. Pokud nedojde k nápravě rodiny- další profesionální pěstoun, pak ev. dlouhodobý pěstoun nebo adopce, v nejzazším případě ústavní výchova. Hrozí riziko nevratného prohloubení deprivace dětí, hrozí riziko péče o děti jako byznys, riziko nezvládnutí péče o zdravotně postižené a jinak handicapované děti (u dětí s těžkými poruchami chování).

• Pěstounství dlouhodobé – dle MPSV nebudou dlouhodobí pěstouni pobírat zvýšenou odměnu pěstouna, ale . To je zcela zvrácené, protože právě do dlouhodobé pěstounské péče by měla směřovat většina finančních prostředků.

• Otevřené jsou otázky – jak bude probíhat kontrola sociálních pracovnic v tak velkém počtu pěstounských rodin, jak bude zorganizována podpůrná péče psychologů, psychiatrů, speciálních pedagogů, lékařů aj.

3) Vládní dokument Národní strategie ochrany práv dětí „Právo na dětství“

– schválen 4. ledna 2012

• Dokument připravovalo MPSV. Nenavazuje, ani nijak nezmiňuje školské dokumenty Transformace a sjednocení péče o ohrožené děti a Akční plán z let 2009-2011. V mnoha ohledech je to pouze opakovací cvičení. Je dokladem pasivní role MŠMT.

• MŠMT dokument nerozporuje, MZ ano – kvůli ukotvení věkové hranice pod níž nelze umisťovat děti do ústavní péče – 3 roky věku od roku 2014, 7 let věku od roku 2016.

IV. Jak dál v péči o ohrožené děti

Cílový stav:

• Zajistit šťastné dětství co největšímu počtu dětí

• Sanovat co nejvíce biologických rodin

• Omezit počet dětí v ústavních zařízeních

• Zajistit dostatek kvalitních dlouhodobých pěstounských rodin

• Zachovat některá ústavní zařízení pro specializovanou péči, jiná transformovat na ambulantní, terénní a pobytové sociální a jiné služby

1. Dosáhnout společenského a mezirezortního konsensu v péči o ohrožené děti -především připravit reálnou finanční analýzu a podklady pro změnu

2. Řešit tristní situaci sociálních pracovníků a zásadně proměnit charakter jejich práce s těžištěm na práci terénní, zvýšit jejich počty a mobilitu

3. Neredukovat problém ohrožených dětí na deprivaci ústavní výchovou

4. Rozčlenit strategie a přístupy na období transformace – minimálně 15-20 let a období potransformační

5. V období transformace využít kapacity ústavních zařízení k jejich proměně na zařízení sociálních služeb (terénních, ambulantních i pobytových) pro rodinu a dítě, zařízení ÚV se tak stanou aktivním článkem při změně systému, postupně se sníží stávající velký počet těchto zařízení

6. V potransformačním období využít sníženou kapacitu ÚV pro specializovanou péči - pro děti neumístitelné v rodinách, pro „vracené“ děti (uvádí se 8% z pěstounských rodin)a pro adolescenty

7. Zrušit tzv. profesionální pěstounství pro děti na jeden rok, finance přesunout na dlouhodobé pěstouny