Parlamentní magazín 1/2014

32
politika • ekonomika • byznys PM 12/13, 01/14 Vláda osvícená i provûfiená? Speciální pfiíloha finance/export www.parlamentnimagazin.cz Bohuslav Sobotka: Moje vláda napraví chyby, kter˘mi pravice devastovala na‰i zemi Miroslav Singer: Dohání nás Slovensko díky euru?

description

Politika, ekonomika, byznys

Transcript of Parlamentní magazín 1/2014

Page 1: Parlamentní magazín 1/2014

politika • ekonomika • byznysPM 12/13, 01/14

Vláda osvícená i provûfiená?Speciální pfiíloha finance/export

www.parlamentnimagazin.cz

Bohuslav Sobotka:

Moje vláda napraví chyby, kter˘mi pravice devastovala na‰i zemi

Miroslav Singer:

Dohání nás Slovensko díky euru?

Page 2: Parlamentní magazín 1/2014

Hlavní témata ISSS 2014

priority nové vlády v oblasti e-governmentu financování IT projektů, využívání prostředků

z fondů EU (2014+) aktuální otázky dalšího rozvoje hlavních projektů

elektronizace veřejné správy v ČR moderní technologie a trendy

– cloud computing, virtualizace, outsourcing, … elektronické dokumenty v praxi

– digitalizace, archivace, bezpečnost, … GIS a mapové služby, územní plánování

a související problematika rozšiřování komunikační infrastruktury,

mobilní technologie ve veřejné správě odborné bloky

– e-health, dopravní telematika, IZS, e-turismus, e-justice příklady dobré praxe měst, obcí a regionů projekty e-governmentu v rámci regionu V4 ICT Summit 2014 kulaté stoly, diskuse workshopy, jednání komisí a profesních skupin

Zahraniční část konferenceV4DIS: Visegrad Four for Developing Information Society

Doprovodná výstavarealizované projekty z oblasti IT z ČR a Evropy, hardware a software pro veřejnou správu, internet, intranet, telekomunikace

Kontakt: Triada, spol. s r. o., U Svobodárny 12/1110 , 190 00 Praha 9tel.: 284 001 284, fax: 284 818 027, e-mail: [email protected], www.isss.cz

Informace o konferenci poskytuje sekretariát ISSS po-pá od 9:00 do 15:00 hodin

Kongresové centrum ALDIS, Hradec Králové

7.– 8. dubna 2014

Page 3: Parlamentní magazín 1/2014

� I N Z E R C E

Agentura NKL Žofín s.r.o. ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR si Vás dovoluje pozvat na

160. ŽOFÍNSKÉ FÓRUM

Energetický trh a jeho regulace.Jak dál se státní podporou?

Praha, Velký sál paláce Žofín, 12. února 2014 od 13:00 hod.

Vystoupí a na dotazy odpoví: Jan Mládek, kandidát ministra průmyslu a obchodu, Pavel Šolc, náměstek

ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, Hynek Brom, I. místopředseda ÚHOS, Jiří Šťastný, předseda představenstva OTE, a.s., Blahoslav Němeček, senior

manager Ernst & Young, s.r.o., Ivo Hlaváč, člen představenstva ČEZ, a.s.

Přihlášky na www.zofin.cz Změna programu vyhrazena.

Co nás ãeká a nemine s novou vládou?Od říjnových voleb do jmenování vlády podvedením předsedy ČSSD uplynuly tři měsícetěžkých vyjednávání. Vize Bohuslava Sobotkypředstavujeme v titulním rozhovoru. Jehovláda si klade za cíl obnovu hospodářskéhorůstu, podporu zaměstnanosti a zajištění plnéfunkčnosti a dostupnosti veřejných služeb.Premiér by rád vedl vládu, která prosadídobře fungující stát a zásadně zlepší kvalituživota všech občanů. To jsou jistě chvály-hodné cíle, ale co znamenají v praxi? Zeptalijsme se nových ministrů, co je jejich klíčovouprioritou, kterou by rádi ve vládě prosadili.Spektrum odpovědí se pohybuje od abstrakt-ních pojmů, jako je stabilizace politiky a zís-

kání důvěry občanů, až po velice konkrétníúkoly, jako je například zlepšení práce agen-tury CzechInvest či zavedení kariérníhosystému pro učitele.Příloha Finance/export přináší pohled eko-nomů na přínos eura pro českou ekonomikua tři zajímavé rozhovory s řediteli bank – řešímemimo jiné nedávný policejní zásah v Českéexportní bance, představujeme poměrně nezná-mou Mezinárodní investiční banku a hodno-tíme působení Equa bank na českém trhu.

[email protected]

Vydává Periodical s.r.o., Vedenáu rejstříkového soudu v Praze, oddíl C,vložka 164675, IČ: 24667498 Mečislavova 1357/16, 140 00 Praha 4

Redakce:Helena Kuncová[email protected]

Autorský kolektiv:Helena Hrstková, Kristián Chalupa, AlešJindrák, Lucia Kováčová, Petr Lukeš, JiříMaštálka, Alena Palčová, Jiří Pehe, TomášSokol, Alexandra Štefanová, Zdeněk Zbořil

Obchodní ředitelka:Jitka Svátová[email protected]

Ředitel inzerce:Vít [email protected]

Elektronickou podobu najdete nawww.parlamentnimagazin.cz

Grafická úprava a zlom:TH design service

Distribuce: Rozšiřováno podle databáze odběratelů

SEND Předplatné, spol. s r. o.Ve Žlíbku 1800/77, 193 00 Praha 9,Horní Počernicetel.: +420 225 985 225

Předplatné:[email protected] předplatného 890 Kč včetně DPH

Kontakty: [email protected]@parlamentnimagazin.cztel.: +420 776 657 722

Vychází: 3. 2. 2014

Evidence:MK ČR E 19456, ISSN 1804-9729

Přetisk a jakékoli šíření povoleno pouzese souhlasem vydavatele. Redakcenezodpovídá za obsah zveřejněnéinzerce. Neoznačené fotografie – archivredakce, Shutterstock® Photos.

Veškerá práva vyhrazena © Periodical s.r.o. 2010–2014

4 POLITICK¯ KOMENTÁ¤Jifií Pehe: Nová vláda mÛÏe b˘t pomûrnû stabilní

6 ROZHOVORBohuslav Sobotka: Bohumínské usnesení senesmí stát v âSSD tabu

8 POLITIKASobotkova parta

10 ROZHOVORJosef Reiter, BMW Group âR:âeká nás úspû‰n˘ rok

12 P¤ÍLOHA FINANCE/EXPORT

20 ÚOHSRozhovor s pfiedsedou Petrem Rafajem

22 PRÁVO A LEGISLATIVANávrh na roz‰ífiení pravomocí NKÚ

24 STOLETÍ ÎENYChateau St. Havel: Zámek v Krãi, kde jste i nejste v Praze

26 KVALITA POTRAVIN

28 PRÁVO A LEGISLATIVAKdyÏ pfiíli‰ kontroly ‰kodí

O B S A H

OBSAH

Page 4: Parlamentní magazín 1/2014

www.parlamentnimagazin.cz

Především si už během koaličních jednání nesta-novila nerealistické cíle. Pravdu mají sice analytici,kteří upozorňují, že nemusí mít dost peněz naněkteré projekty, pokud zároveň nezvýší daně, alepředstavitelé vládních stran vykazují v tomto boděpružnost. Tvrdí, že chtějí v prvním roce vládnutínejprve zjistit, zda se peníze nedají ušetřit. Pokudby tomu tak nebylo, nebrání se diskuzi o zvyšo-vání daní.Důležité též je, že koaliční program není zatížensliby velkých reforem. „Nejradikálnějším“ slibemnové koalice je přijetí zákonů a dalších opatření,z nichž jsou mnohá ovlivněna návrhy z dílnyorganizace Rekonstrukce státu. Jejich ambicí je uči-nit český stát funkčním. To není nikterak nerealis-tický cíl. Ve světle existujícího selhávání státu semohou jako viditelná zlepšení jevit už i maléopravy některých neúspěchů vlády Petra Nečase. Druhým zásadním důvodem, proč nová vládamůže být stabilnější, než byla ta Nečasova, je para-doxně vládní účast hnutí ANO, které je mnohýmianalytiky považováno za nestabilní. To je sice vesvětle neuspořádané vnitřní struktury hnutípravda, ale zároveň je ANO de facto majetkemmiliardáře Andreje Babiše.Ten před volbami evidentně nepočítal s volebnímvýsledkem, který ANO odsoudí k vládnutí. Povo-lební aritmetika ale donutila ANO nejen přijmoutúčast ve vládě, ale hrát také de facto roli subjektu,na němž osud vlády možná závisí nejvíc.Babiš coby úspěšný podnikatel není zvyklý pro-hrávat. Jestliže byl okolnostmi donucen k účasti vevládě, v níž on sám bude mít velmi důležitou roliministra financí, bude se snažit veřejnost přesvěd-

čit, že on i jeho hnutí vládnout umějí. Úspěch či neúspěch vlády bude přitomdo značné míry záviset na schopnostikoaličních stran držet pohromadě. Českáveřejnost by koaliční strany nepochybnětvrdě vytrestala v příštích volbách, pokudby začaly nedlouho po vzniku vlády před-vádět konflikty, které ničily Nečasovuvládu. Většina společnosti si prostě po tur-bulencích Nečasovy vlády a podivnémmezidobí „odbornické“ vlády Jiřího Rus-noka přeje pokud možno klidné, stabilnía kompetentní vládnutí.Zejména ANO, které se na politické scéněteprve musí trvaleji etablovat, potřebuje veřej-nost přesvědčit, že není jen dalšími Věcmiveřejnými. Jakékoliv taktizování proti koalič-ním partnerům, zejména ČSSD, se můžeobrátit ve stejné fiasko, jaké zažili véčkaři.

Třetím zásadním důvodem, proč vláda může býtpoměrně stabilní, je paradoxně prezident MilošZeman, který se během formování vlády rozhodněnejevil jako příznivec tohoto projektu v čele sesociálnědemokratickým odpůrcem BohuslavemSobotkou. Zeman ovšem během manévrováníproti vznikající vládě přecenil svoje síly. Byl takří-kajíc „přehrán“, a to jak Sobotkou, tak Babišem.Koaliční strany, jakož i část opozice, si uvědomují,že pokud pustí Zemana zpět do hlavního proudupolitiky, kdy bude mít kupříkladu po pádu koalič-ního projektu možnost znovu sestavovat vládu,mohou opět ztratit vše, co si po předčasných vol-bách parlamentní politika na Zemanovi vydobyla.Prezident je nejsilnější právě v obdobích, kdy seformuje nová vláda. Právě tehdy může strany napí-nat svými kroky, nebo dokonce může testovatústavu. Zatímco po volbách je pro prezidenta těžkévolební výsledky ignorovat, tak jak se to stalonakonec i po volbách předčasných, kdy munavzdory zjevné nechuti k Sobotkovu projektunezbylo než vládu jmenovat, padne-li vláda mezivolbami, je prezident v pro něj mnohem výhod-nější pozici. Ústava mu nepřikazuje, koho máv dané situaci pověřit sestavením vlády, a jak jsmeviděli v případě Rusnokovy vlády, Zeman nejdedaleko pro neortodoxní řešení.Koalice bude tedy mít v Zemanovi silný důvod,proč držet pospolu. Pokud by ji jedna ze stran roz-vrátila s nadějí, že snad ve spolupráci se Zemanembude ze situace profitovat, může být snadno prezi-dentem zatlačena do defenzivy. Navíc veřejnost sijen těžko bude v příštích letech přát opakovánísituace, v níž s pomocí svých spojenců vládne defacto prezident.Je jasné, že některé z výše vyjmenovaných faktorů,které mohou posílit stabilitu vládní koalice, jsoupoměrně vratké. Ve hnutí ANO mohou kupří-kladu nakonec převážit nad Babišovou snahouupět odstředivé tendence, protože hnutí nemápevné rozhodovací mechanizmy a nevládnev něm loajalita vůči nějaké ideji či struktuře. Jetaké zřejmé, že prezident Zeman se jen tak nesmířís tím, že stabilní vláda, vedená jeho oponentem,by ho odsunula až do konce jeho prezidentství nadruhou kolej. Bude tudíž nejspíš hledat důvody,jak vládu oslabovat. Nicméně toho všeho si budou koaliční politicinepochybně vědomi. Nepropadnou-li iracionalitě,která bohužel není v české politice ničím výjimeč-ným, může jejich vládní projekt uspět podstatnělépe než ten Nečasův.

Nová vláda mÛÏe b˘tpomûrnû stabilní·ance, Ïe koaliãní vláda sociální demokracie, hnutí ANO a lidovcÛ, bude stabilní, je moÏná vût‰í, neÏ se mÛÏe zdát na první pohled. Existují pro to tfii zásadní dÛvody.

P O L I T I C K ¯ K O M E N T Á ¤

Jifií Pehepolitolog

Zejména ANO, kterése na politické scénûteprve musí trvalejietablovat, potfiebujevefiejnost pfiesvûdãit,Ïe není jen dal‰ímiVûcmi vefiejn˘mi.

4 Par lamentn í magaz ín

Page 5: Parlamentní magazín 1/2014

Par lamentn í magaz ín 5

Lustrační zákon, jak si občané i jejich reprezentantiza pomoci starobylé policejní hantýrky pojmeno-vali normu, která měla bránit exponentům a spolu-pracovníkům bývalého režimu transformovat sea zaujmout postavení v novém politickém režimu,se totiž dočkal záhy po svém přijetí hned několikapokusů jeho účinnost upravit a dále využívat. Nej-prve to byla jakási novela, řečeno slovy poslanceKalouska lex Havel, která měla zabránit jakémukolipokusu zaměřit hledáček reflektoru pátrajícímv archivu bývalé StB na tehdejšího prezidenta.Kromě atraktivní Petry Buzkové se však týkal i řadydalších osob, které si dnes už ani nepamatujeme.Mnohem horší než tato novelizace však bylo zne-vážení celého zákona tím, že se podle něho praný-řovaly celebrity, dokonce i takové, o jejichžpozitivním vztahu k bývalému režimu nikdo nepo-chyboval. Ze zákona se stala normou, kterou jemožné brát v úvahu, ale když je třeba, také se brátvážně nemusí, protože jeho ustanovení se dají lec-jak obejít. Nemusíme uvádět, že jsme právě svědkyjedné z takových aktivit.Z policejního a politického prostředí bývalého reži -mu jsou převzaty také termíny prověrka a prověřo-vat, uvedené do života dokonce už diktátorem,který doporučoval důvěřovat, ale prověřovat. Je pozo-ruhodné, že jsme si v době dramatického verbál-ního oddělování se od minulosti nevšimli, žeexistuje tato kontinuita, ze které mrazí. Od vyhra-zené po přísně tajné existuje dnes systém zkoumáníindividuálních lidských osudů, za který by se animinulý režim nemusel stydět.Ale opět se ukázalo, že když je třeba, subalternímuúředníkovi ministerstva školství Bátorovi nestačí anidvě prověrky na přísně tajné, ale u kandidáta naministra Sobotkovy vlády by nemělo vadit, že se pro-věrku pokoušel dvakrát získat a sešlo z toho. První logickou otázkou, která z výše uvedenéhovy plý vá, je, jak výkonné jsou instituce, které sezabývají shromažďováním informací o životechobčanů Če ské republiky, zda dodržují předpisyo ochraně osobních údajů a zda nabyté poznatkynepoužívají, řekněme eufemicky, k privátnímkomerčním aktivitám.Druhá otázka je však ještě zajímavější a důležitější.Víme, že i ty nejvýkonnější zpravodajské služby seumějí osudově mýlit, že mají ve svých systémechtolik neznámých, že mohou vyvolávat války nazákladě svých omylů, že mohou zbavit svobodya života osoby jen díky jednomu nesprávnémukliknutí.Můj lidskej profil neúnavně zkoumali čas od času, přitomjim ale ušlo hlavně, že neznají mne z en facu. Dneska tustojím a jsem jiná, než původně byl ideál... se zpíváv jedné písni Jiřího Suchého. Ale je to opravdusnadné zjistit, kdo jaký je? V mnoha světových civi-

lizacích se odedávna zkoumal soulad obecně uzná-vaných hodnot s chováním jednotlivce a vzniklajednoduchá kritéria použitelná i v současnosti.Jde-li nám o člověka, o občana, pak bychom mělivědět, zda nebyl souzen a odsouzen, zda řádněplatí daně a zda požívá dobré pověsti u svých sou-sedů. Vypadá to velmi jednoduše, ale není tovlastně nic jiného než zkoumání toho, zda jeněkdo zóon politikon a zda obec, jejímž je členem,vznikla a jedná za účelem nějakého dobra.Ačkoli známe různé způsoby psaní životopisůa veřejnost prahne po biografických datech poli-tiků, je zajímavé, že se vědy o politice příliš nezabý-vají komparativní politickou biografií, ale dokonceani metodologií jejich psaní. Dokonce i dnesnajdeme v některých dokumentech potřebnýchk získání prověrky v České republice větu hodnoujazyku Velkého Bratra, že totiž CV, neboli životo-pis, máme psát nikoli jako strukturovaný, ale jakozamyšlení nad celým dosavadním životem. Problémem je, že CV slouží kromě ukládání dat dorůzných archivů, také k prezentaci a reprezentaci,a jsou, jak nazval tento akt literární historik profe-sor Vašák, psány adresátem. Kdo si dá prácia srovná CV českých politiků sepsané jimi samot-nými v posledních dvaceti letech, bude překvapen,kým jejich autoři byli a kým dnes jsou.Typické je, že se skoro všichni narodili až v roce1989 a v letech předcházejících buď trpěli tím, žejim někdo zabavoval rukopisy, nebo bojovali protisystému tím, že si z něj dělali legraci, anebo se za taléta svého života tak trochu neadresně stydí neboomlouvají. I když se CV jako forma sebeprezentacedá pochopit, je zajímavé, že na tuto hru s nekri-ticky zkoumanými daty přistupují i ti, kteří chtějínějakou konkrétní politickou osobnost adorovatnebo hanobit. Také oni se podílejí na vytvářenínové legendy a jak víme z historických prosemi-nářů a z celých dějin lidstva, setká-li se legendas realitou, doplatí na to realita. Zkoumáme-li nikoli jen upovídanost novýchreprezentantů občanů, kteří se objevili po posled-ních všeobecných volbách, a máme-li ještěv paměti alespoň některé z těch rychle přicházejí-cích a ještě rychleji odcházejících politiků v posled-ních pěti, sedmi letech, neměli bychom anizapomenout na jejich životopisy. A srovnávat,kolik jich za svého života již dokázali napsat, kdobyli jejich adresáty a hledat v nich nejen to, copopisují, ale i to, co se snaží opomenout. A bude-li nejhůř, snažme se poznat, zda nebyli trestánia amnestováni, zda a jak platí daně, jaké požívajípověsti u svých sousedů. Možná nám to pomůžeorientovat se ve vládním a poslaneckém orlojirychleji a lépe než za pomoci spíše nedůvěryhod-ných státních úřadů a jejich mediálních kompliců.

Z lustraãního zákona se stalanorma, kterou je moÏné brátv úvahu, ale kdyÏ je tfieba, také se brát váÏnû nemusí.

Vláda osvícená i provûfienáMÛÏeme si dnes kromû jiného také pfiipomenout, Ïe vláda Bohuslava Sobotky mÛÏe b˘t osvícená, ale urãitû nebude pro-svícená, nebo jak se v âeské republice jiÏ témûfi ãtvrtstoletí fiíká lustrovaná. Zfiejmû také nebude provûfiená tak, jak si to mnozípfiejí, totiÏ nûjakou státem zaloÏenou, financovanou a fiízenou firmou, z hlediska vefiejnosti tajnou nebo polotajnou organizací.

P O L I T I C K ¯ K O M E N T Á ¤

Par lamentn í magaz ín 5

Zdenûk Zbofiilpolitolog

Page 6: Parlamentní magazín 1/2014

Pane premiére, od říjnových voleb do jmenováníVaší vlády uplynuly tři měsíce. Jak hodnotíte totoobdobí složitých jednání, osobních střetů, alei kompromisů?Jsem především rád, že Česká republika již mánovou koaliční vládu, která je složená na základěvýsledků voleb a má plný politický mandát pro svojipráci. Mám za to, že se ČSSD podařilo spolus ANO a KDU-ČSL dojednat silnou vládu, která sebude opírat o 111 hlasů v Poslanecké sněmovně.Věřím, že nový kabinet dokáže prosadit potřebnépozitivní změny a napravit chyby, kterými pravicenaši zemi po sedm let devastovala.

Jaké budou priority Vaší koaliční vlády?Mezi hlavní cíle koaliční vlády patří obnova hospo-dářského růstu, podpora zaměstnanosti a zajištěníplné funkčnosti a dostupnosti veřejných služeb.Chci vést vládu, která prosadí dobře fungující státa zásadně zlepší kvalitu života všech občanů.

Ze strany pana prezidenta, ale i jiných zaznívajívýhrady ke kompetentnosti některých ministrůVaší vlády. Jsou tyto výhrady podle Vás opráv-něné či přehnané?Pan prezident má nepochybně právo na svůj názorohledně personálního složení vlády. Výtky, kterévznesl, jsou ovšem všeobecně známé skutečnostia nepřináší žádné nové či závažné informace, kvůlikterým bych jakkoli měnil své rozhodnutí ohledněpersonálního složení vlády ze strany ČSSD.

Zachová Vaše vláda v oblasti zahraniční politikydůsledně vazby naší republiky na euroatlantickéstruktury, nebo se dá očekávat i nějaký posunjiným směrem?Cílem nové vlády v oblasti zahraniční politiky budesnaha maximálně posílit naši pozici v rámci EUa aktivně se podílet na jejím dalším rozvoji, integracii ekonomické stabilitě. Budeme se rovněž soustředitna rozvoj vztahů v ostatních mezinárodních spole-čenstvích a strukturách. Chceme maximálně posílitekonomickou diplomacii, abychom zajistili českýmfirmám nové pracovní příležitosti a dokázali pronaši zemi získat nové zahraniční investory.

První polistopadový prezident Václav Havelčasto poukazoval na porušování lidských právve státech s diktátorskými režimy. Neměli by senaši přední političtí představitelé vrátit k tétotradici?Téma ochrany lidských práv, životního prostředíi sociální ochrany každého člověka je pro vládníkoalici stěžejní téma, a proto se mu v koaličnísmlouvě poměrně podrobně věnujeme. Podporaa rozvoj demokratických principů doma i ve světěbude nepochybně jednou z hlavních priorit mévlády.

V rozhovoru pro Právo jste řekl, že bychom 25 let po sametové revoluci měli debatovato tom, zda bývalí agenti StB představují pro českou demokracii nějaké riziko. Dají se tatoVaše slova vyložit jako výzva ke zrušení lustračního zákona?

6 Par lamentn í magaz ín www.parlamentnimagazin.cz

R O Z H O V O R

Bohumínskéusnesení se nesmístát v âSSD tabuâeská republika má koneãnû po tfiech mûsících novou vládu, kterou vede zku‰en˘, vzdûlan˘ a pfiitom je‰tû relativnû mlad˘ politik Bohuslav Sobotka.

Někteří lidé mu vyčítají, že se pohybuje v politice již od svých studentskýchlet a neměl tak prakticky nikdy možnost přijít do kontaktu s reálným živo-tem řadového občana. Z důvodů mimořádné časové vytíženosti pana premi-éra bylo velmi náročné udělat s ním rozhovor pro Parlamentní magazín.Nakonec se to podařilo. Určitým otazníkem zůstává ale problematika zahra-niční politiky nové koaliční vlády. V dotazu, zda vláda zachová důsledněvazby České republiky na euroatlantické struktury, se pan premiér BohuslavSobotka v odpovědi vyhnul jakékoliv zmínce o NATO.

Page 7: Parlamentní magazín 1/2014

R O Z H O V O R

Jsem přesvědčen o tom, že pětadvacet letpo roce 1989 už přišel čas na to, abychomse zamysleli nad tím, zdali má být lustračnízákon vůbec uplatňován. Původně byl při-jat jako dočasné opatření. Ve většině zemívýchodní Evropy již tamní lustrační zá -kony pozbyly platnosti. Platí zákon o státníslužbě, který říká, že člen vlády nemápovinnost předkládat lustrační osvědčení.Jedním z řešení je, aby se stala účinnou část

zákona týkající se lustračních osvědčení,která by říkala, že osvědčení musí předklá-dat pouze úředníci.

Před nedávnem jste v rozhovoru proNovinky.cz prohlásil, že bohumínskéusnesení by mělo být modernizováno.Co si lze pod tímto vyjádřením předsta-vit?Mám za to, že bohumínské usnesení je jed-ním z témat, které se nesmí stát v ČSSDtabu. Musíme se mu v rámci vnitrostra-nické debaty věnovat, diskutovat o jehofunkčnosti, platnosti a možnostech jeho

modernizace či úprav. Tato debata nás čekáa nelze se jí dlouhodobě vyhýbat.

V lednu jsme si připomněli pětačtyřicet let od sebeobětování Jana Palacha. Jak Vy hodnotíte tento jeho protest? Palachovu tragickou oběť vnímám jakomimořádně odvážný lidský protest protiútlaku, okupaci i omezování svobody

slova. Přestože tento politický protestnakonec nevyburcoval k odporu širokouveřejnost, je hrdinským projevem v boji zademokracii a svobodu.

Máte ještě malé děti. Měl jste čas a sílu oslavit s rodinou Vánoce a Silvestra? Závěr roku byl s ohledem na předčasnévolby a jednání o nové vládě pracovněvelmi náročný. I přes toto vytížení se alesnažím věnovat rodině v rámci možnostíco nejvíce. Jsem rád, že jsme mohlivánoční svátky strávit všichni společně.

Jak trávíte svůj volný čas, pokud nějakývůbec máte?Volného času je v současné době skutečněpomálu, ale trávím jej především s rodi-nou a se svými malými syny. Rád si taképřečtu dobrou knihu, například z oblastisci-fi či historie.

Kristián Chalupa

� I N Z E R C E

WWW.CNSO.CZ

GENERÁLNÍ PARTNER HLAVNÍ PARTNEŘI HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER MEDIÁLNÍ PARTNEŘIPARTNEŘI A PŘÁTELÉ

program

HONEGGER / DVOŘÁK / ŠOSTAKOVIČ

Obecní dům v 19.30

Český národní symfonický orchestrTomáš Brauner – dirigent

Jan Simon – klavír

19.3. 2014

„Chci vést vládu, která prosadí dobfie fungující státa zásadnû zlep‰í kvalitu Ïivota v‰ech obãanÛ.“

Bohuslav Sobotka:Narodil se 23. října 1971 v Telniciu Brna, na počátku osmdesátých let sepřestěhoval s rodinou do Slavkovau Brna. Je ženatý a má dva syny –Davida (2003) a Martina (2009).V letech 2002 až 2006 byl ministremfinancí, místopředsedou vlády v doběod října 2003 do srpna 2004 a takév letech 2005 až 2006. V období 2006až 2010 působil ve funkci předsedyrozpočtového výboru PS. Od prosince2011 byl pak předsedou mandátovéhoa imunitního výboru Poslanecké sně-movny. Bohuslav Sobotka se hnedv prosinci 1989 podílel na obnoveníčinnosti ČSSD v Brně a na okreseVyškov. Byl rovněž spoluzakládajícímčlenem Mladých sociálních demokratů.Předsedou ČSSD je od března 2011.

Page 8: Parlamentní magazín 1/2014

Premiér Bohuslav Sobotka: Cílem koaliční vlády je prosadit dobřefungující stát a zlepšit život občanů. Před-chozí vlády nám předaly zemi v nepřílišdobrém stavu a naším úkolem budenejen napravit jejich chyby, ale také pro-sadit pozitivní změny. Chceme pracovatna obnově hospodářského růstu, vytvářetnová pracovní místa a zajistit dostupnéa kvalitní veřejné služby v čele se zdravot-nictvím, školstvím či sociální oblastí.Musíme přijmout opatření, která námumožní bojovat proti daňovým únikům,potlačit šedou ekonomiku, nastartovate-konomickou diplomacii a zajistit plnéčerpání evropských peněz. Vládu čekářada těžkých úkolů, ale věřím, že je díkysíle 111 poslaneckých hlasů zvládnemea dosáhneme dobrých výsledků.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Nûmeãek: Klíčovým úkolem bude v nejbližší doběpřipravit legislativu pro kompenzacidvoumiliardového výpadku v příjmechnemocnic valorizací plateb za státní pojiš-

těnce a využitím peněz ze státní rozpoč-tové rezervy, které půjdou do zdravotníhopojištění. Naším úkolem je připravitsystém na zrušení všech zdravotníchpoplatků s výjimkou 90 korunovéhopoplatku za pohotovostní péčik 1. 1. 2015. Časově jako první priorituvidím snížení DPH na léky o deset pro-centních bodů, což by mohlo přinéstsystému 4–5 miliard korun. Začneme takéřešit deficit z minulých let a plánujemepřipravit návrh na odkup pohledávekzdravotních pojišťoven za státními pod-niky za zhruba pět miliard korun. Inten-zivně se budeme zabývat také stabilizacílázeňské péče a změnou indikačníhoseznamu a také změnami v systému DRGa činnosti Národního referenčního centra.

Ministr vnitra Milan Chovanec: Pokud nepočítám záměr rychle vyřešitproblematiku policejních prezidentů čidalšího směřování České pošty, jde např.

o rekodifikaci trestního řádu tak, abydošlo ke zjednodušení trestního řízenía policisté mohli více pracovat v terénu.Důležité je nastartovat spolupráci složek

Ministerstva vnitra a policie s Minister-stvem financí a Finančně analytickýmútvarem a vrátit tak státu schopnost bojo-vat s daňovými úniky. Prioritou je i efek-tivní fungování veřejné správy. Rád bychtaké našel finance na zvýšení platu poli-cistů a hasičů.

Ministr ‰kolství mládeÏe a tûlov˘chovyMarcel Chládek: Mezi klíčové priority patří vznik národnístrategie, která zde dlouhodobě chybí.Chceme rozšíření kapacit mateřskýchškol, tak aby každé dítě mohlo být umís-těno v předškolním zařízení. Ještě letoschceme dokončit novelu vysokoškol-ského zákona. Od roku 2015 plánujemezavést kariérní systém pro učitele. Kroměplatů v regionálním školství je důležitéposílit také investice na vzdělávání peda-gogů a školní pomůcky. Na všechny tytopriority budu žádat navýšení rozpočtuo 5 miliard korun. Důležité je také efek-tivní čerpání evropských fondů a přípravaprogramového období po roce 2014a hledání vnitřních úspor v rezortu.

Ministr zahraniãních vûcí Lubomír Zaorálek: Za svůj stěžejní úkol považuji ochranuzájmů České republiky a jejích občanův zahraničí. Mou jednoznačnou prioritoujsou dobré vztahy nejen s našimi bezpro-středními sousedy, ale i v rámci širšíhospolečenství EU a NATO. Česká repub-lika musí jednat jako země, která se orien-tuje a aktivně působí v hlavním prouduevropské integrace a současně je schopnazajistit svou bezpečnost. Z dalšíchaspektů práce diplomacie bych vypíchlprosazování našich ekonomických zájmův zahraničí a prosazování srozumitelnéa vyvážené lidskoprávní politiky.

Ministrynû práce a sociálních vûcíMichaela Marksová: Za nejdůležitější považuji stabilizovatsystém výplaty nepojistných sociálníchdávek tak, aby každý z občanů dostal svédávky včas a v zákonné lhůtě. S tím sou-visí také realizace otevřeného výběrovéhořízení na nového dodavatele informač-ních systémů na agendu výplaty sociál-

ních dávek. Další prioritou, které bych sechtěla věnovat je posílení úřadů práce. Jenezbytné, aby jejich zaměstnanci mělikapacitu věnovat se aktivní politice

8 Par lamentn í magaz ín www.parlamentnimagazin.cz

Sobotkova partaCo je pro vás nejdÛleÏitûj‰í ve vládû prosadit a proã? Ministfii koaliãnívlády exkluzivnû pro Parlamentní magazín pfiedstavují své priority.

P O L I T I K A

„Musíme pfiijmout opatfiení, která nám umoÏní bojovat proti daÀov˘m únikÛm, potlaãit ‰edou ekonomiku,

a zajistit plné ãerpání evropsk˘ch penûz.“

8 Par lamentn í magaz ín www.parlamentnimagazin.cz

Page 9: Parlamentní magazín 1/2014

zaměstnanosti, a zároveň aby se jinízaměstnanci mohli věnovat v souladu sezákonem o výplatě dávek hmotné nouzesociálnímu šetření v rodinách příjemců,neboť tyto rodiny potřebují mj využívatsociální služby. Vzhledem k tomu, žesenioři – především ti osaměle žijící – sestále více dostávají pod hranici chudoby,naprostou prioritou je prosazení vyššívalorizace důchodů. V neposlední řadě se

chci také samostatně věnovat rodinnépolitice, kam patří vyšší podpora rodins dětmi – v rámci Evropské unie má našezemě jedny z nejhorších podmínek proslaďování rodinného a pracovního života,což považuji za nezbytné napravit.

Ministr prÛmyslu a obchodu Jan Mládek: Jedna z mých zásadních priorit je zlepšeníčinnosti agentury CzechInvest, aby lépedokázala lákat do České republiky zahra-niční investice. Zásadní bude též proble-matika ochrany spotřebitele a energetickápolitika, aktuálně s ohledem na evropskájednání o obnovitelných zdrojích. Důleži-tým posláním ministerstva průmyslua obchodu je též otevírat dveře českýmexportérům a pomoci jim uspět na světo-vých trzích. Zejména bychom se mělipokusit využít potenciál mohutně se roz-víjejících zemí BRICS.

Ministr pro legislativní radu vlády, lidská práva a rovné pfiíleÏitosti Jifií Dienstbier– na dotaz neodpověděl

Ministr financí a vicepremiér pro ekonomiku Andrej Babi‰: Prioritou je pro mě oblast daní. Buduprosazovat aktivní boj proti daňovýmúnikům, zasadím se o lepší výběr DPHa stabilizaci daňového systému. Klíčové ječerpání prostředků z evropských fondů, jenutné vyčerpat maximální objem pro-středků končícího programového obdobía nastavit priority období nadcházejícího.Chci aktivně řídit finance státu, provéstaudit, zjistit, kde má stát rezervy a snižo-vat náklady. Připravím transparentní roz-počet, přičemž deficit veřejných financínepřekročí 3 % HDP.

Ministr dopravyAntonín Prachafi: Největším problémem České republikyv rezortu dopravy je rychlost výstavbyinfrastruktury a její napojení na evrop-skou síť. Chci proto akcentovat urychlenívýstavby, třeba i prostřednictvím zákonao liniových stavbách, jako je tomu napří-klad u našich německých sousedů. Rov-něž je mým cílem posílit v rezortu

dopravy v maximální možné míře výkončinností vlastními silami tak, aby se ušet-řilo za outsourcing služeb. Prověřit bychchtěl rovněž možnosti úspor v oblastidopravně správních agend.

Ministrynû spravedlnosti Helena Válková: Chci především přispět k navrácenídůvěry občanů ve vymahatelnost a vyko-natelnost práva. V legislativní oblastibude mojí prioritou příprava novýchprocesních předpisů, jež by měly nahra-dit ty stávající z šedesátých let, tj. novýtrestní řád a občanský soudní řád. Zamě-řím se také na posílení nezávislosti stát-ních zástupců v rámci nového zákonao státním zastupitelství. Zintenzivnímdohled nad výkonem soudních exeku-torů a provedu změny v oblasti vězeň-ství.

Ministr obrany Martin Stropnick˘: Jednou z mých priorit na ministerstvuobrany je stabilita. Musíme nastavitdlouhodobější plány, mít vizi a tu napl-ňovat. Proto se budu snažit prosadit propříští rok rozpočet, který zohlední nut-nost plánování v horizontu pěti i vícelet. Na druhé straně bude ale zapotřebíhospodárné využití přidělených pro-středků. Zároveň bych chtěl podpořitčeský obranný průmysl. Náš stát mezisvětovými válkami právě na tom, couměly české zbrojovky, získal nemalýfinanční prospěch.

Ministrynû pro místní rozvoj Vûra Jourová: Ve vládě chci prosadit posílení roleMMR v koordinaci a metodickém řízenífondů EU, získat podporu pro programyna podporu slabých regionů a získatpodporu pro předkládané zákony, přede-vším pro zákon o veřejných zakázkách,zákon o podpoře regionálního rozvoje,zákon o sociálním bydlení a zákono cestovním ruchu.

Ministr Ïivotního prostfiedí Richard Brabec– na dotaz neodpověděl

Ministr bez portfeje pro vûdu a inovace Pavel Bûlobrádek: Pro naši vládní koalici je prvořadým úko-lem stabilizovat českou politiku a získatzpět důvěru občanů, která v minulýchobdobích rapidně klesla. Chceme, abyv našem státě vládlo stabilní prostředí,a to nejen v podnikatelské sféře. Proobčany není jistě nijak přehledné, když sejim rok co rok mění výše daní. Pokud jdeo konkrétní priority, tak mezi ně zcelajistě patří kontrola kvality potravin,zaměstnanost, boj s lichvou, podporarodiny a za sebe mohu říct také podporavýzkumu, vývoje a inovací. Od svéhojmenování jsem se sešel s řadou představi-telů vědecké obce i zástupci průmyslu, sekterými jsem se bavil o konkrétních kro-cích, které povedou ke zlepšení situace vevědě a výzkumu.

Ministr zemûdûlství Marian Jureãka:V nejbližší době považuji za důležité pro-sadit ve vládě, aby se také v roce 2014vracela spotřební daň z nafty spotřebo-vané při zemědělské činnosti (tzv. zelenánafta) ve stejné výši jako v roce 2013.Osobně si dovedu představit, že bymohla dosahovat 30 až 40 %. Obecněmezi mé priority patří zvýšení potravi-nové soběstačnosti, zlepšení kvality potravin, ochrana spotřebitelů, protipo-vodňová opatření a ochrana půdy. Zásadním a dlouhodobým úkolem je také zvýšení úrovně českého zemědělstvía obnova venkova.

Ministr kultury Daniel Herman: Za klíčové považuji prosazení zvýšenívýdajů státního rozpočtu na kulturu na1 %, je také potřeba zvážit možnostivícezdrojového financování a lepšíhovyužití kultury v rámci turistickéhoruchu. Podstatné je prosadit aktualizaceprávních předpisů v oblasti autorskéhopráva a mediálního vlastnictví a do programových dokumentů na období2015 až 2020 zařadit péči o kulturnídědictví, umění a kulturní průmysl. Jepotřeba schválit návrh nového památko-vého zákona a nový návrh státní kul-turní politiky.

red.

P O L I T I K A

„Klíãové je ãerpání prostfiedkÛ z evropsk˘ch fondÛ a nastavení priorit nadcházejícího období.“

Par lamentn í magaz ín 9

Page 10: Parlamentní magazín 1/2014

www.parlamentnimagazin.cz

R O Z H O V O R

10 Par lamentn í magaz ín

V listopadu 2013 jste uvedli na český trh čistěelektrický vůz BMW i3. Jaký je o něj zatímzájem, stíháte objednávky? BMW i3 není pouze další elektromobil. BMW vyvi-nulo zcela nový automobil s důrazem na minimali-zaci hmotnosti, která je důležitá pro eliminaciobvyklého hmotnostního hendikepu akumulátorůelektřinou poháněných automobilů. Vůz je vyrobenv souladu s principy udržitelného rozvoje, přivýrobě se využívá zdrojů z vodní a větrné elektrárny.Je to zkrátka komplexně ekologický vůz. O BMWi3 je od zahájení prodeje velký zájem. Počet smluv,které jsme za první čtyři týdny podepsali, odpovídápřibližně dvěma třetinám celkově registrovanýchelektromobilů v ČR v 2013. Jsme šťastní, jak se uve-dení BMW i3 na český trh podařilo.

Jaké prodejní výsledky od elektromobilu očekáváte tento rok? Naší politikou je nezveřejňovat konkrétní čísla.Mohu říci, že celosvětově bylo v plánu prodat 5000elektromobilů za rok 2014, ale už nyní evidujeme10 000 objednávek, což je velmi dobrý začátek.

V čem je toto BMW i3 tak jedinečné? Vyrábíte-li elektrické auto, z hlediska výroby je toúplně jiné, než když konstruujete klasické auto.Nemáte spalovací motor, architektura vozu je úplnějiná a navíc máte akumulátor vážící 200–300 kg způ-sobující vysokou hmotnost vozu. Velká hmotnostje samozřejmě překážkou dojezdu. Abychom pro-lomili tento začarovaný kruh, rozhodli jsme se proúplně novou konstrukci. Karoserie BMW i3 je protovyrobena z uhlíkových kompozitů s hliníkovounosnou strukturou. Toto řešení šetří hmotnosta umožňuje inovativní řešení, kterým je třeba oteví-rání dveří proti sobě bez bočního sloupku. Výji-mečná je i hmotnost i3, která je menší než 1200 kg.Jedinečnost BMW i3 spočívá i v nabídce služebBMW i ConnectedDrive, které umožní pro po je nířidiče, jeho vozu a okolního prostředí. Na smart -phonu si můžete zkontrolovat stav baterie, pracovats navigací nebo zjistit, kde se nachází dobíjecí sta-nice. Tato služba je významný krok pro celý konceptměstské mobility.

BMW i3 ujede na jedno nabití maximálně160 km. Je v ČR dostatečně hustá síť nabíjecích míst? V ideálních podmínkách je dojezd v režimu eco proplus až 200 km. Dojezd 160 km na jedno nabití jepodle mne do městského provozu akorát. BMWmohlo zkonstruovat auto, které by dojelo na jednonabití 500 km, ale pak by bylo mnohem těžšía dražší. Náš koncept elektromobilu je primárnězaměřený na městskou dopravu. Podle našich zku-šeností z pilotních studií je průměrný počet najetýchkilometrů 50–60 denně a v tomto smyslu je dojezd160 km na jedno nabití více než dostatečný. V roz-voji infrastruktury vidím stále potenciál, počet nabí-jecích stanic se bude zvyšovat. BMW i3 můžetenavíc nabíjet i doma, máte-li k dispozici garáž, a tobuď pomocí standardního nabíjecího kabelu připo-jeného do zásuvky, nebo prostřednictvím nástěnnédobíjecí stanice BMW Wallbox.

Můžete představit systém dobíjení BMW i3?Wallbox má mnoho funkcí. Máte-li vlastní garáž,můžete instalovat Wallbox doma. Podle typu Wall -boxu pak můžete BMW i3 dobít během tří až šestihodin. Prostřednictvím Wallboxu můžete také dobí-jet BMW i3 pouze zelenou energií. Za tím účelemjsme uzavřeli smlouvu se společností Nano Ener-gies, která se jako jediná na českém trhu zabývádodávkou zelené energie vyrobené výhradněz obnovitelných zdrojů.

Jaké další služby k vozu nabízíte?Zmínil bych především koncept flexibilní mobility,kdy si majitel elektromobilu může pro delší cestuvypůjčit jiný model BMW se spalovacím motorem.Koupíte-li si BMW i3, získáte základní balíček do -plňkových služeb, který můžete podle svých potřeb

âeká nás úspû‰n˘ rokI pfies pokles trhu prémiov˘ch vozÛ zÛstává BMW nejprodávanûj‰í prémiovou znaãkou v âR. V rozhovoru pro Parlamentní magazín s Dr. Josefem Reiterem, generálnímfieditelem BMW Group âR, jsme se zamûfiili na nov˘ elektromobil BMW i3 a novinky leto‰ního roku.

O BMW i3 je odzahájení prodejevelk˘ zájem, jsme‰Èastní, jak se jehouvední na ãesk˘ trh podafiilo.

Page 11: Parlamentní magazín 1/2014

Par lamentn í magaz ín 11

rozšířit nebo redukovat, je to flexibilní pro-dukt, proto se jmenuje flexibilní mobilita.Potrebujete-li se vydat na delší cestua 160 km na dojetí nestačí, můžete si,podle podmínek smlouvy, vypůjčit třebaBMW řady 5 Touring.

Využíváte elektromobil pro dopravu ve městě?Zatím ho využíváme především pro novi-nářské jízdy, ale už jsem měl příležitost hořídit a musím říci, že je to výjimečný záži-tek. Příjemná je velmi rychlá akcelerace za7,2 sekund z nuly na 100 km.

Elektromobilita je považována zavýznamný způsob řešení individuálnídopravy ve městech. Jaká je podle vásbudoucnost elektromobility řekněme za20 let? Individuální mobilita bude mít v bu dou -cnosti bezpochyby své místo. Začali jsmeuvedením BMW i3, který je ideálnímvozem pro individuální městskou mobi-litu. Do našich vozů nabízíme balíčeksystému BMW ConnectedDrive, pomocíněhož komunikuje váš automobil s vněj-ším prostředím. Máte tak k dispozicinapříklad informace o městské hromadnédopravě. Zadáte místo, kam se chcetedostat a vidíte-li dopravní zácpu, můžetesi naplánovat alternativní cestu veřejnoudopravou. Navigační systém auto zavedena nejbližší P+R parkoviště a zjistí, kdeje nejbližší autobusová či tramvajová za -stáv ka. Dokonce si pomocí systémumůžete koupit i lístek na MHD. BMWje také jedním z předních propagátorůsystému sdílení aut – carsharingu.V Německu funguje carsharing v něko-lika velkých městech, zapojeno je do něj200 tisíc členů. Sedíte-li v Mnichověv restauraci a potřebujete auto, není nicsnazšího než pomocí smartphone vyhle-dat nejbližší vůz, čipem ho otevřít, jeta poté zaparkovat na daném místě. Celévás to bude stát 0,19 euro za minutu.Carsharing budeme nyní zavádět i v dal-ších evropských městech. Možnostivyužití v Praze zatím hodnotíme, slabi-nou je systém parkovacích zón v centruměsta.

Prémiovým značkám se loni příliš neda-řilo. Největší pád na českém trhu zažilaloni společnost Audi, prodeje jí kleslyo více než 13 %. Ještě větší propad zazna-menaly vyloženě luxusní značky, jakoFerrari či Porsche. BMW přesto zůstávánejprodávanější prémiovou značkou autv Česku. Čím si svůj úspěch vysvětlujete?Poslední rok byl pro český trh prémiovýchvozů složitý. Co se týče registrací novýchvozů BMW, ve srovnání s rokem 2012jsme klesli pouze o 4,3 %. Nicméně celýtrh klesl o více než 5 %, speciálně v seg-

mentu prémiových vozidel jsme zvýšilinaši vedoucí pozici a dokázali zvednoutpodíl na trhu. Podíl značky se zvýšil na2,3 %. Celkem bylo registrováno 4094osobních automobilů společnosti BMWGroup. Myslím, že důvod úspěchu BMWje produktová nabídka, která byla velmi

atraktivní v roce 2013 a bude atraktivníi v roce 2014. Opomenout nelze ani řízenívztahů se zákazníky. V BMW jsme velmisilní v dialogu se zákazníkem, jsme aktivnína sociálních sítích, kde máme přes100 000 fanoušků na facebooku. V letoš-ním roce 2014 očekáváme, že prémiovýsegment jako celek mírně poroste, s tím, žerůst BMW bude vyšší než růst celého trhu.

Stejně jako v České republice, takéz celosvětového pohledu zaznamenalonejvětší úspěchy BMW řady 3, jehožcelosvětové prodeje o 314 kusů překro-čily hranici 500 000 vozidel. Čím sivysvětlujete oblibu tohoto vozu? Jednotlivé modely řady 3 mají různé kon-cepty, základem jsou tři karosářské verze.Velmi dobře zavedené a oblíbené je BMWřady 3 Touring, nejprostornější je verzeBMW řady 3 Gran Turismo, opominoutnemůžeme ani verzi sedan. BMW řady 3je tedy jako celek svou produktovou šířívelmi konkurenceschopné.

V březnu budete na trh uvádět BMWřady 4 Cabrio a BMW řady 2 Coupé.Mohl byste tyto modely představita uvést, jaké další novinky chystáte na příští rok? BMW řady 2 Coupé je esencí klíčovýchhodnot značky – je to vůz plný inovací, alepředevším je to ryze sportovní vůz, zralejšínež modely předchozí generace. BMWřady 4 Cabrio je kráska letošního rokua správný vůz pro jaro. Jeho vzhled je výji-mečný v kombinaci s dynamickými jízd-ními vlastnostmi. Dále uvedeme sportovní

modely M3 a M4, uvedeme také novéSUV X4 a budeme modernizovat X3.

Plánujete otevírat další dealerství? Naše dealerství máme ve všech krajskýchměstech. V Praze máme 4 prodejce, z tohojsme za poslední dva roky tři dealery

obměnili. V polovině 2014 plánujeme ote-vřít dealerství v Českých Budějovicích.

Vozy BMW využívá Ministerstvo zahra-ničních věcí. Jaké další instituce státnísprávy si Vaši nabídku oblíbily? Konkrétní instituce nebudu jmenovat.S Ministerstvem zahraničí máme pětiletýkontrakt, myslím, že vše probíhá k velkéspokojenosti. Až vyprší, tak se rádi zúčast-níme dalšího tendru.

Jaký vůz je Váš nejoblíbenější? Díky své práci mohu naštěstí zkoušetmnoho modelů. Záleží, co od toho kte-rého vozu očekáváte a jaké požadavky naněj kladete. Zeptáte-li se mě na nejoblí-benější vůz pro příští jaro, řeknu BMWřady 4 Cabrio, jedu-li s rodinou na lyže,zvolím BMW řady 5 Touring. Naší prio-ritou je mít takovou nabídku vozů, kteráuspokojí všechny možné požadavky zá -kazníka.

Jak si vede česká pobočka v porovnáníse zahraničními? Jsou čeští zákazníci specifičtí?V každé zemi jsou specifičtí zákazníci,modelový mix v ČR je výjimečný, prodá-váme hodně velkých modelů, jako je řada5 a sportovní vozy a čtyřkolky. Potenciálpro rozvoj vidím zejména v segmentu nižšístřední třídy, v řadách 1 a 2.

Dodal byste rád něco na závěr? Jsem optimistou, věřím, že BMW čekáúspěšný rok ve znamení mírného růstu.

Helena Kuncová

R O Z H O V O R

„BMW je jedním z pfiedních propagátorÛ systému sdílení aut - carsharingu.“

Page 12: Parlamentní magazín 1/2014

12 Par lamentn í magaz ín www.parlamentnimagazin.cz

F I N A N C E / E X P O R T

Petr Dufekředitel makroekonomických analýz ČSOBJe velmi pravděpodobné, že časem převážívýhody nad nevýhodami společné evropskéměny, a ČR si bude moci euro s klidnýmsvědomím dovolit. Nemyslím si však, že tadoba již nastala. Určitě lze nalézt spoustu

„pro“ už nyní, avšak z mého pohledu v tuto chvíli převažují dvěsilná „proti“. Jedno je ryze eurové, druhé domácí. Nejprve vestručnosti první „proti“. Eurozóna je stále ještě ve fázi vývinus tím, že vize kam směřovat je nezřetelná. Měla by to být jen ban-kovní unie, fiskální unie, transferová unie nebo dokonce politickáunie? Unie, kdy zadlužené země vzájemně ručí za své dluhy čiunie řízená technokratickými byrokraty, nebo obojí? Druhýdůvod je ryze domácí. Koruna má (s výjimkou současnéhorežimu) tendenci posilovat, a tím i zvyšovat kupní sílu českýchfirem a domácností. Měla by se ČR této přijatelné a v podstatěbezbolestné konvergence už nyní vzdát ve prospěch pevnéhokurzu? Stálo by za to nejdřív analyzovat, jak moc přispělo eurok růstu životní úrovně (nejen HDP) na Slovensku a u dalšíchnových členů eurozóny.

Oldfiich Dûdeknárodní koordinátor pro zavedení euraHlavní výhoda eura je spatřována v odstra-nění kurzového rizika pro podnikání.V tomto ohledu je česká ekonomika vhod-ným kandidátem pro přijetí eura. Je předněvysoce exportně orientovaná na země euro-

zóny, což ji staví do konkurenční nevýhody, musejí-li se češtíexportéři zajišťovat proti kurzovému riziku, platit poplatky zakonverze měn a mít dražší zahraniční platební styk. Naše vysoká obchodní propojenost s eurozónou také znamená, žechceme-li vyvážet, musíme též hodně dovážet, což neguje podstatnou část výhod z případného povzbuzování českéhoexportu slabším kurzem.Přijetím eura by se také česká ekonomika stala atraktivnějším mís-tem pro přímé zahraniční investice. Zahraniční společnosti byurčitě přivítaly, kdyby mohly ze svého účetnictví odstranit ope-race v lokální české koruně a vést je v měně, kterou běžně použí-vají pro drtivou většinu svých aktivit. S přímými zahraničnímiinvesticemi pak přichází tvorba pracovních míst.Pro rozhodnutí o přijetí eura je také podstatné, jak se eurozónadovedla poučit z krizového období. Je nesporné, že snaha o dlou-

hodobou stabilitu eura se stává motorem současného prohlubo-vání integrace. Jako člen eurozóny bychom měli daleko větší mož-nost podílet se aktivně na formování probíhajících integračníchprocesů a hájit přitom české zájmy. Jako nečlen eurozóny bychombyli více pasivním příjemcem změn. V každém případě všakneunikneme z vysoké závislosti na dění v eurozóně, jejíž prospe-rita předurčuje i prosperitu české ekonomiky.

Petr Gapkohlavní ekonom GE Money BankV současné době, kdy je koruna uměledržena na slabších úrovních intervencemiČeské národní banky a kdy ČNB udržujeúrokové sazby na technické nule, přijetí eurapro ČR výhodné rozhodně není. Disponu-

jeme vlastní měnovou politikou, kterou může centrální bankapřizpůsobovat podle potřeb ekonomiky. Nicméně, za normál-ních okolností způsobuje fakt, že máme vlastní měnu a že je našeekonomika těžce závislá na exportu, měnové riziko a transakčnínáklady u vývozců i dovozců. Pokud se tedy v budoucnu ukáže,že eurozóna si vyřešila své interní problémy a je stabilní, nevidímpro ČR jinou cestu než euro přijmout. Odstraní se tak nejistotaa náklady na směnu korun do eur a zpátky, což je pro ekono-miku, která většinu své produkce vyváží právě do zemí eurozóny,

příznivý krok.

Pavel Sobí‰ekhlavní ekonom UniCredit BankVysoká míra otevřenosti české ekonomikya její těsné vazby na země eurozóny dávajízdejšímu přijetí eura větší smysl než pro dalšízemě regionu. Finanční krize posledních let

také zřejmě vedly ke zvýšení cyklické sladěnosti české ekonomikys eurozónou. Nad životaschopností eurozóny samotné již nepa-nují mezi ekonomy takové pochybnosti jako před dvěma lety.Pouhé zohlednění ekonomických kritérií ale všeobecně přijatelnouodpověď na položenou otázku nedá. Rozhodnutí a jeho načaso-vání nesmí abstrahovat od politických souvislostí. Jak velké jeriziko, že případné vystoupení Británie z EU v roce 2017 margina-lizuje vliv ne-eurových zemí v EU? Jak na toto riziko zareagujePolsko, hlavní aktér regionu CEE? Pragmatický přístup velí konattak, aby na nás za závojem frází o ztrátě národní suverenity nezů-stala v EU pozice pověstného kůlu v plotě.

red.

Je pro âR v˘hodné pfiijetí eura?

Podle koaliãní smlouvy bude vláda Bohuslava Sobotky pfiipravovat âR ke vstupu do eurozóny. Zeptali jsme se proto na‰ich pfiedních ekonomÛ, co zavedení eura pfiinese ãeské ekonomice.

Page 13: Parlamentní magazín 1/2014

Par lamentn í magaz ín 13

V poslední době se u nás opět debatuje o tom,do jaké míry je ekonomická konvergence Sloven-ska způsobena tím, že Česká republika na rozdílod Slovenska nemá euro. Standardní argumen-tace těch, kteří problém spatřují v setrváváníČeské republiky mimo eurozónu, se většinouopírá o předpoklad, že členství v eurozóně při-neslo Slovensku větší přímé zahraniční investice.Ty pak způsobily rychlejší růst slovenské ekono-miky a přibližování se životní úrovni v Českérepublice. Jenže právě předpoklad, že Slovenskodíky vstupu do eurozóny získává více přímýchzahraničních investic, je v rozporu s fakty. A tonemluvím o tom, že rychlejší růst slovenské eko-nomiky je jevem dlouhodobým, což má více pří-čin. V tomto příspěvku se nejprve pokusímstručně přiblížit historii sbližování české a slo-venské ekonomiky a popsat některé příčinytohoto procesu. Poté přiblížím vývoj přímýchzahraničních investic v obou zemích s ohledemna okamžik vstupu Slovenska do eurozóny.Nejprve tedy k historii sbližování. Tu velmidobře dokládá graf srovnání vývoje HDP naobyvatele vyjádřený v paritě kupní síly, tedy pozohlednění cen zboží a služeb v dané zemi.Z něj vyplývá, že ekonomické sbližování obouzemí započalo okamžitě po rozdělení Českoslo-venska a následném prudkém oslabení slovenskékoruny a že k němu docházelo téměř po celých21 let. Pouze ve čtyřech letech nerostla slovenskáekonomika rychleji než česká: v letech 1999–2000 (kdy si Slovensko prošlo měnovou krizí nakonci éry Vladimíra Mečiara), v roce 2005 (kdySlovensko vzrostlo „pouze“ o 6,7 %, zatímcočeská ekonomika o 6,8 %) a v roce 2009, kdypropuknutí finanční krize bylo pro Slovenskozkomplikováno tím, že vstoupilo do eurozónys nadhodnocenou paritou.Pokud jde o přímé zahraniční investice, jejichvýši přepočítanou na jednoho obyvatele předvstupem Slovenska do eurozóny a po němzachycuje další graf. Z něj je především zřejmé,

že vývoj přímých zahraničních investic velmikolísal. Za pozornost stojí zejména značný přílivinvestic na Slovensko před vstupem do euro-zóny následovaný nulovým přílivem (to neníchyba v grafu!) v roce 2009, kdy Slovensko při-jalo euro. Jsou sice roky, kdy Slovensko získalovíce zahraničních investic na obyvatele než my(naposledy v roce 2011), nelze však hovořito tom, že by se vstupem Slovenska do eurozó nycokoliv změnilo na schopnosti české ekonomikyzískávat více zahraničních investic než Sloven-sko. Dokonce se zdá, vezmeme-li v úvahui údaje z let 2012 a 2013, jež mohou po revizíchještě doznat změny, že se tato schopnost ještědále zvětšila.Shrnu-li: Kromě čtyř let rostlo Slovensko v uply-nulých 21 letech rychleji než Česká republika.K důvodům patřily nižší startovní úroveň slo-venské ekonomiky a v posledním desetiletíi menší míra rozpočtového přerozdělování.Pokud se někdo domnívá, že v procesu dohá-nění české ekonomiky hrála nějakou roli většíschopnost Slovenska získávat díky vstupu doeurozóny přímé zahraniční investice, výše uve-dené údaje ho usvědčují z omylu. Tímto čtená-řům slibuji, že se v některém budoucím bloguzastavím u toho, co považuji za jeden z hlavníchdůvodů rychlejšího růstu slovenské ekonomikyv posledních letech.

Miroslav Singerguvernér âeské národní banky

Dohání nás Slovensko díky euru? Rychlej‰í rÛst slovenské ekonomiky neÏ ekonomiky ãeské je znám˘m faktem. Ten se projevuje postupn˘m vyrovnáváním mûfiítek ekonomického blahobytu, jako je napfiíklad hrub˘ domácí produkt na jednoho obyvatele.

F I N A N C E / E X P O R T

Slovenská ekonomika rostla rychleji neÏ ãeská ze dvou dÛvodÛ:1. Slovensko začínalo po rozpadu Československa s takřka poloviční životní

úrovní. Při strukturální, ale i kulturní podobnosti obou zemí učinila zvláštěv prvním desetiletí od rozpadu společného státu prostá konvergence své.

2. Vlivem mnohem razantnějších ekonomických reforem provedených naSlovensku v posledním desetiletí je slovenská ekonomika pružnější nežčeská a je méně zatížená přerozdělovacími procesy. Například míra zda-nění vyjádřená poměrem daňových příjmů k HDP klesla na Slovenskupo roce 2005 pod úroveň 30 %, zatímco v ČR v posledním desetiletísetrvale kolísá kolem 35 %. To se nemohlo neodrazit v rychlejším růstuslovenské ekonomiky.

Ekonomické sbliÏování obou zemí zapoãalo okamÏitû po rozdû-lení âeskoslovenskaa následném prudkém oslabeníslovenské koruny.

HDP na 1 obyvatele v paritû kupní síly: EU-28 = 100 PZI v EUR na obyvatele

zdro

j: čn

Blo

g; V

ydán

o: 2

9. le

dna

2014

zdro

j: E

uros

tat

zdro

j: Č

NB

, NB

S

Page 14: Parlamentní magazín 1/2014

Mezinárodní investiční banka byla zalo-žena v roce 1970, před více než 40 lety.Kde se nachází dnes?V současné době prochází Mezinárodníinvestiční banka (MIB) procesem přeměnyna moderní mnohostrannou rozvojovoufinanční instituci, přičemž díky svému uni-kátnímu složení členů jsme nejen mezi-státní, ale dokonce mezikontinentálníbanka, jejíž území zájmů se rozkládá odjihovýchodní Asie přes Evropu až po latin-skou Ameriku.Koncem roku 2012 odsouhlasily všechnyčlenské země střednědobou strategii roz-voje, která obsahuje velmi důležité bodyreformování MIB. V průběhu roku 2013bylo věnováno velké úsilí obnovení a „zno -vu nastartování“ banky. Byla udělána tlustáčára za obdobím stagnace a nejasné kon-cepce, jehož příčinou byl rozpad socialis-tického systému. Banka si znovu určilapriority a principy své činnosti, vytýčilastřednědobou strategii rozvoje a směřovánísvého byznysu.Velice důležitým faktorem podpory zestrany členských zemí bylo přijetí rozhod-nutí o navýšení kapitálu banky cestoudoplacení alikvotního podílu každé členskézemě do základního jmění banky v celkovévýši nejméně 100 mil. euro. Stalo se tak nazasedání Bankovní rady Mezinárodní in -vestiční banky v červnu 2013 v Bratislavě.Následně by výše splaceného kapitáluv základním jmění banky představovala341 mil. euro. K dnešnímu dni již vládyBulharské republiky a Slovenské republikyodsouhlasily a zahrnuly do svých rozpočtůna letošní rok příslušné výdaje spojenés touto operací.Významným výsledkem procesu reformo-vání banky a dokladem její úspěšné novéstrategie je to, že mezinárodní ratingováagentura FITCH Ratings, přiznala bancedlouhodobý rating IDR na úrovni BBB –s výhledem „stabilní“. Mezinárodní inves-tiční banka získala investiční rating poprvéve své historii, a to investiční úrovně. Tovýrazně rozšiřuje naše možnosti při prácina finančních trzích a rozšíření našehoúvěrového portfolia.

Které země jsou členy MIB?Mezinárodní investiční banka je meziná-rodní finanční organizací. Byla založenav roce 1970 a zaregistrována na Sekretari-átu OSN pod číslem 11 417. Sídlem centrály banky je Moskva. Členskýmizeměmi jsou: Bulharská republika, Českárepublika, Republika Kuba, Mongolsko,Rumunsko, Ruská federace, Slovenskárepublika a Socialistická republika Viet-nam. Největším akcionářem banky jeRuská federace s podílem 58 % na základ-ním kapitálu, druhým akcionářem jeČeská republika s podílem 12,6 %. Asi před 10 lety z banky vystoupily Maďar-

14 Par lamentn í magaz ín www.parlamentnimagazin.cz

Profinancovali jsmeokolo 200 investiãníchprojektÛ a vydali úvûry za více neÏ 7 miliard USD Mezinárodní investiãní banka nepatfií mezi nejznámûj‰í banky, pfiestoÏe natrhu pÛsobí pfies 40 let. Jejím hlavním cílem je podpora malého a stfied-ního podnikání v ãlensk˘ch zemích. âinnost a poslání této v˘znamné mezinárodní finanãní organizace v exkluzivním rozhovoru pro Parlamentnímagazín pfiibliÏuje místopfiedseda, ãlen Vedení banky Jifií Bobrek.

F I N A N C E / E X P O R T

Page 15: Parlamentní magazín 1/2014

Par lamentn í magaz ín 15Par lamentn í magaz ín 15

sko a Polská republika. Nicméně, vzhle-dem k pozitivnímu vývoji v poslednímroce a půl se tyto země vracejí k otázcenávratu mezi členské země Mezinárodníinvestiční banky. Oficiálně již o tomtokroku informovalo Maďarsko.V souladu se zakládajícími dokumenty jebanka otevřena pro vstup nových členůa není vyloučeno, že v nejbližším doběmohou požádat o vstup do Mezinárodníinvestiční banky nové státy nebo organi-zace.

Jaká je struktura banky? Od 1. ledna 2014 došlo v bance ke změněorganizační struktury, která byla vypraco-vána ve spolupráci s poradenskou společ-ností Ernst & Young a odpovídá současnýmsvětovým trendům v řízení společností.Plně zapadá do rámce plnění strategickýchúkolů banky, zahrnuje efektivní systém

motivace a odměňování zaměstnancůbanky. To by mělo dovolit v nejbližší doběještě více zvýšit hodnotu lidských zdrojůbanky. Nejvyšším řídicím orgánem banky je Ban-kovní rada složená ze zplnomocněnýchpředstavitelů jednotlivých členských zemí.Hlavním výkonným orgánem banky jeVedení banky, které je jmenováno Ban-kovní radou z řad představitelů členskýchzemí. Kontrolu nad činností banky pro-vádí Revizní komise jmenovaná rovněžBankovní radou z představitelů členskýchzemí.

Jaké jsou hlavní cíle MIB?Hlavním cílem činnosti Mezinárodníinvestiční banky je podpora ma léhoa střed ní ho podnikání v členských ze -mích. Ta se přednostně uskutečňuje pro-střednictvím významných národníchi mezinárodních finančních institucís převažující státní účastí. Za uplynulýrok bylo podepsáno s těmito institucemi20 smluv o spolupráci. V červnu 2013byla podepsána smlouva o spoluprácimezi Mezinárodní investiční bankoua Českou exportní bankou. Mezinárodní investiční banka pokračujev rozšiřování své partnerské sítě. Hlavnídůraz je kladen na bankovní a finančníinstituce v jednotlivých členských zemích,které mají investiční rating, a taktéž namezinárodní rozvojové banky. Meziná-rodní investiční banka získala statut pozo-rovatele v Asociaci finančních rozvojovýchinstitucí asijsko-tichomořského regionu.

Banka rovněž obnovila institut „pozorova-tele“ pro své partnery s cílem využít tentostatut pro posílení vzájemných partner-ských vztahů. V říjnu loňského roku zís-kala statut pozorovatele v Mezinárodníinvestiční bance ruská Vněšekonombanka.Na druhou stranu jsme se i my stali pozo-rovateli v Černomořské obchodní a rozvo-jové bance (BSTDB).

Jak se vyvíjí situace z pohledu hlavníbankovní činnosti – poskytování úvěrů?Mezinárodní investiční banka profinanco-vala za celou dobu své existence okolo 200investičních projektů ve svých členskýchzemích a vydala úvěry v ekvivalentu USDza více než 7 miliard. Tyto prostředky bylysměřovány na výstavbu nebo modernizacivelkého množství podniků v hutnictví,těžkém strojírenství, elektrotechnice a dal-ších odvětvích průmyslu. Banka se podílela

na financování společné výstavby význam-ných ropovodů, energetických, silničnícha železničních sítí. V současné době je hlavní pozornost sou-středěna na financováni malého a střed-ního podnikání a energeticky úspornéprojekty, a to hlavně ve spolupráci s našimipartnerskými bankami a mezinárodnímifinančními institucemi.Další oblastí, na kterou se banka zaměřuje,je podpora financování projektů se zamě-

řením na rozšíření obchodních vztahůmezi členskými zeměmi, účast v syndiko-vaných úvěrech v této oblasti. A opět vespolupráci s našimi partnerskými bankamia mezinárodními finančními institucemi.V uplynulém roce se aktivně formovalo„nové“ úvěrové portfolio přednostně za -měřené na výše uvedené směry.

Vedením banky byly v roce 2013 schválenyúvěrové linky na sumu více než 270 mil.euro a vydány úvěry na sumu více než 156mil. euro. Mezi největší příjemce těchtoprostředků z řad partnerských bank patříBulharská rozvojová banka, z ruskýchbank pak Roseximbanka a MSP Banka,mongolská XacBanka, Trade and Develop-ment Bank of Mongolia, vietnamskéVietinBank a BIDV a rumunská BTLeasing Transilvania. Současně s tím Mezinárodní investičníbanka aktivně spolupracuje a účastní se naprojektech syndikovaného financováníspolu s EBRD a IFC.

Mohl byste představit možnosti spolu-práce s Mezinárodní investiční bankou?Jak jsem již uvedl, zaměřuje se v současnédobě Mezinárodní investiční banka naspolupráci s významnými národními i me -zinárodními finančními institucemi s pře-važující státní účastí. V České republice je naším přirozeným partnerem Českáexportní banka. To ale v žádném případě neomezujeostatní finanční instituce působící naúzemí České republiky v možnosti navá-zání dlouhodobé spolupráce nebo i jenúčasti na jednotlivém projektu. Našimihlavními prioritami jsou financování pro-gramů rozvoje malého a středního podni-kání, podpora exportu, podpora rozvojeobchodních vztahů mezi jednotlivýmičlenskými zeměmi, účast na rozvoji ener-geticky úsporných projektů. Mimochodemrozvoj energeticky úsporných projektůa technologií dostává v současné doběv Ruské federaci velmi silnou podporu zestrany vlády.

Členskými zeměmi banky jsou Mongolskoa Vietnam. I v tomto směru jsme schopninabídnout podporu pro případné zájemcea investory. Závěrem bych chtěl poznamenat, i když sejiž více než 40 let nacházíme na bankov-ním trhu, nebyli jsme tou nejznámější ban-kou. Za poslední rok a půl jsme ve svémvývoji pokročili mílovými kroky vpřed.Poprvé za celou svoji historii jsme získalirating investiční úrovně, ve finančnímsvětě se stáváme známější a obracejí se nanás s nabídkami na spolupráci významnénárodní i mezinárodní finanční instituce(např. IFC). Daří se nám navyšovat a roz-šiřovat úvěrové portfolio. To, že se nachá-zíme na správné cestě, potvrdily členskézemě svým souhlasem s navýšením zá -kladní kapitálu.

Helena Kuncová

F I N A N C E / E X P O R T

„Vedením banky byly v roce 2013 schváleny úvûrové linky na sumu více neÏ 270 mil. euro a vydány

úvûry na sumu více neÏ 156 mil. euro.“

� I N Z E R C E

„V âeské republice je na‰ím pfiirozen˘m partnerem âeská exportní banka.“

Page 16: Parlamentní magazín 1/2014

16 Par lamentn í magaz ín

âekal jsem, Ïek zásahu policiev âEB dojde dfiív.Hlavním dÛvodemproã k nûmu do‰loaÏ nyní, je patrnû sloÏitost hledání pfiípadnû trestnûprávní skutkové podstaty a moÏnostidokazování.

www.parlamentnimagazin.cz16 Par lamentn í magaz ín

Desátého prosince tomu byl rok, co jste se stalgenerálním ředitelem České exportní banky.Nelitujete dnes, že jste to byl zrovna vy, kdo bylve výběrovém řízení vybrán na tuto funkci? Chápu, že patrně narážíte na poněkud netradičnímanažerskou zkoušku, které jsem jako generálníředitel státem vlastněné banky podrobován od oka-mžiku, kdy jsem si nedávno mohl zblízka prohléd-nout státní odznaky s nápisem „Služba kriminálnípolicie a vyšetřování“. Samozřejmě, že je to nepří-jemná zkušenost, ale na druhou stranu žádné velképřekvapení. Spíš jsem čekal, že k tomu dojde dřív.V době, kdy jsem nastupoval do funkce, už bylyznámé a mediálně mnohokrát probírané výsledkyšetření Nejvyššího kontrolního úřadu, které upozor-nily na mnohé nesrovnalosti v některých obchod-ních případech z minulosti. Známý byl i fakt, žev této souvislosti bylo podáno někdy ve druhé polo-vině roku 2012 trestní oznámení. Můžeme speku-lovat o příčinách, proč k zásahu policie došlo ažnyní, ale myslím, že tím hlavním důvodem je zcelazjevná složitost hledání případné trestněprávní skut-kové podstaty a možnosti dokazování. Sami jsme

museli zadat forenzní právní analýzu, abychom sevůbec dobrali k tomu, jestli můžeme být úspěšnís podáním trestního oznámení na odpovědnéosoby, proti kterým nemůže banka sama nijakzakročit, protože už nejsou jejími zaměstnanci. Jenmě trochu mrzí, že mnohé reakce médií i veřejněznámých osobností vůbec nezohledňují skutečnost,že jde o případy, které nikdo ze současného vedeníbanky nezavinil. Jen se je usilovně snažíme spolus Exportní garanční a pojišťovací společností řešittak, abychom v rámci možností minimalizovaliztráty.

Vašimi akcionáři jsou klíčová ekonomickáministerstva, takže jste závislí na hodnocení poli-tické reprezentace. A ta je zase závislá na míněnímédií. Limituje Vás nějak tato skutečnost?Nevím, zda bych s tímto mohl souhlasit. Představi-telé politické reprezentace přece musí být ve vlastnímzájmu schopni vlastního úsudku. To, že je Českáexportní banka závislá na stavu a představách poli-tické scény, je ale beze zbytku pravda. Stejně tak jepravdou, že jsou na nás kladeny často velmi rozma-nité nároky. Ty pak samozřejmě vytvářejí mnohemsložitější systém hodnocení kvality práce vedoucíchpředstavitelů, než jaký známe u bank soukromých.Jenomže, na druhou stranu, nebýt politickéhozadání, nebyla by ani státní podpora exportu, aniČeská exportní banka. A vzhledem k tomu, jak se

F I N A N C E / E X P O R T

fiíká generální fieditel âeské exportní banky Jifií Klumpar

}{ Potfiebujeme stabilitu a pfiízniv˘

rating,

Page 17: Parlamentní magazín 1/2014

vyvíjel od roku 1995, kdy byla tato institucezaložena, český bankovní trh, patrně byřada českých firem, které jsou schopnévyvážet strojírenské technologie a investičnícelky, měla s financováním svého exportupotíže. A to by mělo samozřejmě dopadi na jejich subdodavatele v segmentumalých a středních podniků. V oboruexportního financování totiž nemáme jinýadekvátní ryze český soukromý bankovní

subjekt. Dceřiné společnosti zahraničníchbank, které působí na našem trhu, nemo-hou o exportních obchodech samostatněrozhodovat. Naši exportéři by tedy bylizávislí na rozhodování mimo hranicenašeho státu. A zvláště ti velcí exportéřia především právě dodavatelé strojíren-ských technologií a investičních celků majív zahraničí silnou konkurenci, která jenezřídka klientem mateřských společnostínašich bank. A komu asi dá taková mateř-ská bankovní společnost při rozhodnutío financování významného obchodu neboprojektu přednost? Myslíte, že to budečeský exportér?

Jenomže Česká exportní banka májeden průšvih za druhým. A vzhledemk tomu, že je financovaná ze státníhorozpočtu, jaký to pak má asi dopad nadaňové poplatníky a tedy i exportéry?Tohle už je takové klišé či všeobecně uzná-vaný omyl. Naše banka neodvozuje svéhlavní zdroje financování od státního roz-počtu. Rozhodujícím zdrojem pro financo-

vání obchodních činností ČEB spojenýchs podporou vývozu jsou emise dlouhodo-bých dluhopisů. Ty pokrývají úvěrové akti-vity téměř ze 100 %. Pokud máte na myslidotaci ze státního rozpočtu, tak ta činilav období 1996–2012 celkem 3 miliardya 962 milionů. Za stejné období bankauhradila na odvodech do státního rozpočtu2 miliardy a 674 milionů. Takže čistá „anga-žovanost“ státního rozpočtu v podpoře

exportu činila za toto dlouhé období1 miliardu a 288 milionů, tedy v průměru80 milionů ročně. Proti tomu stojí350 miliard korun, což je objem podpoře-ného exportu ve zmíněném období! Alenení mým úmyslem ani zájmem zastírat,že za sebou vláčíme problémy z minulostiv řádu jednotek miliard korun. Řada těchtodefaultů je prostě „daní“ za naše hlavnízadání, za důvod naší existence. Tím jepodpora exportu do rizikovějších teritorií,která umožňuje diverzifikovat český exporta snižovat jeho nezdravou, více jak 83%závislost na trhu EU. Ta by totiž mohlamít v případě déletrvající stagnace tohotoekonomického prostoru pro českou eko-nomiku, drtivě závislou na exportu, fatální

důsledky. Pochopitelně, že svůj podíl mělyi chyby pracovníků České exportní banky,nedokonalý kontrolní systém a také určitározkolísanost banky v důsledku častýchpersonálních změn v jejím vedení.

A nemáte obavy, že s novou vládou opětdojde k personálnímu zemětřesení?Bohuslav Sobotka se nechal slyšet, že jeČeskou exportní banku třeba provětrata Andrej Babiš zase řekl, že to, co seděje v České exportní bance, je buďsabotáž, nebo to stát neumí řídit…Větrat je jistě zdravé, ale když větrátepořád, tak vás pak porazí účet za topení.Výše jsem se zmínil o rozhodujících zdro-jích pro financování obchodních činnostíČEB spojených s podporou vývozu –o emisích dlouhodobých dluhopisů. Ce -nu, kterou za ně platíme, tedy úrok, určujepředevším náš rating a ochota investorůtyto dluhopisy kupovat. Naše ratingovéhodnocení se odvíjí od hodnocení Českérepubliky, ale také od míry podpory před-stavitelů státu. Pro investory je zásadní sta-

bilita. Pozorně sledují vyjádření klíčovýchpolitiků a zaznamenají-li signály, které jevedou k pochybnostem o budoucí stabilitěbanky, zdroje se nám prodraží. A pak senám logicky zvýší rozdíl mezi cenoutěchto zdrojů a úrokem, který dávámev rámci podpořeného financování expor-térům. Tento rozdíl ve prospěch exportérůnám pak stát dorovnává právě prostřednic-tvím výše zmíněné dotace. Je to nezbytnéopatření – takto své exportéry podporujevětšina států a chceme-li zachovat konku-renceschopnost našich vývozců, musímejim zajistit stejné podmínky. Ale můžemeto dělat draze, nebo levně. To záleží nejenna nás v České exportní bance, ale také nakvalifikovaném přístupu celé politickéreprezentace a nezřídka i médií. Zkrátkavšech, kteří svými vyjádřeními, rozhodnu-tími a svojí prací mohou ovlivnit náladyinvestorů.

Co jste ale přesně udělali v ČEB pro to,aby nedocházelo k častému selháníúvěrů a hlavně k pochybení Vašich lidí,což má jistě na nálady investorů takénemalý vliv?Jedním ze zcela zásadních kroků pro zvý-šení efektivity úvěrového procesu a zavede -ní účinnější vnitřní kontroly je zavedeníno vé ho informačního systému banky(CRM). Ten umožňuje permanentní sledo-vání veškerých úkonů v jednotlivých úvě-rových procesech a samozřejmě i zpětnoukontrolu s přesně stanovenou odpověd-

ností příslušných pracovníků. S cílem zajis-tit maximální transparentnost úvěrovéhoportfolia a jeho kvality pro potřeby Českénárodní banky, akcionářů, ratingovýchagentur a investorů banka také spustila„Akční plán nápravných opatření Českénárodní banky“, který se dotýká předevšímposílení vnitřního kontrolního systémuv oblasti řízení úvěrového rizika a novéhozpůsobu odměňování. Realizace akčníhoplánu není jen záležitostí vrcholného ma -nagementu, ale počítá především s aktivníspoluúčastí zaměstnanců. K dosažení vyššíkvality a efektivity úvěrového procesua řízení rizik povedou – kromě výše zmí-něných opatření – i potřebné organizačnízměny, realizované v prvním čtvrtletíletošní ho roku. Jejich podstatou je zave-dení promyšleného a účinného manažer-ského mo de lu, který zajistí maximálnívýkonnost a flexibilitu, ale zároveň i funk -ční zpětné vazby a včasnou diagnostikumožných pochybení a jejich okamžitounápravu.

red.

Par lamentn í magaz ín 17

F I N A N C E / E X P O R T

„Nechci zastírat, Ïe za sebou vláãíme problémy z minulosti v fiádu jednotek miliard korun.“

„Rozhodujícím zdrojem pro financování obchodníchãinností âEB spojen˘ch s podporou v˘vozu jsou

emise dlouhodob˘ch dluhopisÛ.“

Jifií KlumparV roce 1980 absolvoval ČVUT, Fakultujadernou a fyzikálně inženýrskoua v devadesátých letech si doplnil vzdě-lání o makroekonomická studia na Geo-rgetown University, Washington D.C.Pracoval v ČNB, kde zastával funkciředitele odboru Finančního trhu a ope-rací na volném trhu a posléze řediteleodboru Řízení rizik a vypořádání. Kon-cem devadesátých let řídil stabilizacia restrukturalizaci Agrobanky jakonucený správce. Jeho posledním půso-bištěm byla společnost Pricewaterhou-seCoopers Česká republika, kde bylodpovědný za řízení neauditních pro-jektů a poradenských služeb pro sektorfinančních služeb v oblastech řízenírizik a správy rizikových kreditníchpohledávek finančního sektoru.

Page 18: Parlamentní magazín 1/2014

Equa bank je na českém bankovním trhu přesdva roky, mohl byste její působení zhodnotit?Uplynulé dva roky byly jednoznačně úspěšné.Podařilo se nám získat více než 75 tisíc klientů, a tonejen z řad občanů, ale i podnikatelů a malýcha středních firem. Jen za poslední rok vzrostl početnašich klientů dvojnásobně. Více než dvě třetinyz nich nás také aktivně využívají. To považuji zaobzvlášť dobrý výsledek, neboť potvrzuje, že jsmepro naše klienty opravdovým partnerem pro jejichfinance. Daří se nám jak na poli úvěrů, tak vkladů.Ke konci loňského roku jsme poskytli téměř13 miliard úvěrů, z toho přes 5 miliard činily hypo-teční úvěry. Přes 5 miliard jsme také poskytli malýma středním podnikům. Za uplynulé dva roky u násklienti uložili přes 16 miliard korun. S tím, jak ros-teme, rozšiřujeme také naši obchodní síť. Jen zaposlední rok jsme zdvojnásobili počet našichobchodních míst. Nyní jich máme 30 po celé Českérepublice. To, že se jsme úspěšní na trhu, dokládái skutečnost, že se nám v loňském roce podařilo zís-kat hned tři ceny v prestižní finanční soutěži Zlatákoruna. Odborná porota ocenila náš vlajkový pro-dukt – refinancování spotřebitelských úvěrů, tzv.RePůjčku – prvním místem v kategorii Úvěry, nášdalší klíčový produkt – běžný účet od Equa bank –získal třetí místo v kategorii Účty a třetí místo jsmetaké obdrželi za snadné refinancování hypotékv kategorii Hypotéky.

Na jaké segmenty trhu se nejvíce zaměřujete?Jako jediní z nových bank, které současně vstoupilypřed více než dvěma lety na trh, nabízíme klientůmplnou alternativu k velkým bankám nejen v oblastiretailových služeb, ale také v oblasti služeb pro pod-nikatelské subjekty. Jako jediní z nových bank rovněžfungujeme na trhu strukturovaného financování. Klientům všech segmentů nabízíme široké portfolioproduktů a služeb, od výhodného spoření přesjeden z nejlepších běžných účtů na trhu se všemivýběry z bankomatů zdarma až po úvěry (hypo-teční, spotřebitelské i podnikatelské). Nejsme tedy pouze „jednoproduktová“ banka,která nabízí převážně spořicí účty s vysokým úro-kem. A právě proto, že nejsme bankou orientova-nou převážně na jeden produkt, vykazujeme rychlýa zdravý růst, neboť rosteme na obou stranách našírozvahy, tedy jak v oblasti vkladů, tak v oblastiúvěrů. Podíl mezi vklady a úvěry máme přitomvyvážený, a to 80 %, což plně odpovídá průměručeského bankovního trhu. Ukázalo se již několikrát,že je velmi snadné vyrůst prostřednictvím vysokésazby na spořicích produktech, ale je také důležitéprokázat schopnost využít tyto zdroje k úvěrování.My se snažíme růst řídit na obou stranách rozvahytak, aby byl atraktivní pro klienty, ale i pro nása naše akcionáře. Nejsme závislí například jen naspotřebitelských úvěrech nebo hypotékách, nebojen na půjčování firmám. Rosteme vyrovnaně vevšech segmentech.

www.parlamentnimagazin.cz

Nejsme jednoproduktová banka

F I N A N C E / E X P O R T

„Jako jediní z nov˘ch bank nabízíme klientÛm plnou alternativuk velk˘m bankám nejen v oblasti retailov˘ch sluÏeb, ale takév oblasti sluÏeb pro podnikatelské subjekty,“ fiíká generální fieditel a pfiedseda pfiedstavenstva Equa bank Petr ¤ehák.

18 Par lamentn í magaz ín

Page 19: Parlamentní magazín 1/2014

Nabízíte ojedinělou službu – výběry ze všech bankomatů zdarma. Jak oblíbená je tato služba mezi klienty? Tuto výhodu naši klienti velice oceňují.Z našich interních průzkumů vyplynulo,že Češi stráví hledáním bankomatu vlastníbanky v průměru 15 minut měsíčně, což,přepočteno na průměrný věk Čechů, před-stavuje více než týden našeho života.Navíc, ne vždy se jim podaří bankomatvlastní banky najít, pak jsou nuceni vybratz toho, který je zrovna nejblíže. V prů-měru tak zaplatí za výběry z bankomatůcizích bank 420 korun ročně. S běžnýmúčtem od Equa bank, jehož součástí jsouprávě bezplatné výběry z bankomatů, kli-enti ušetří nejen své peníze, ale i čas.

Kromě toho jim náš běžný účet přinášíi další výhody. Jeho součástí je napříkladbezplatné a velice intuitivní internetovéa mobilní bankovnictví, bezplatné pří-chozí a odchozí platby nebo napříkladzdarma vklad hotovosti prostřednictvím3400 míst České pošty. Nově je od loň-ského září bezplatnou součástí účtu i uni-kátní bezkontaktní multiměnová kartas bonusovým programem výhodnéhonakupování u 3500 kamenných i interne-tových obchodníků po celé ČR. Za vedeníúčtu klienti nic neplatí, pokud na němmají měsíční obrat 10 tisíc korun nebou nás mají na spořicích produktech uloženo 100 tisíc korun. Účet je také auto-maticky a zdarma poskytován ke každéhypotéce nebo ke spotřebitelskému úvěru.O tom, že náš účet se klientům opravduvyplatí, svědčí i fakt, že byl v loňském roceopakovaně vyhodnocen jako nejvýhod-nější účet na trhu. Vyhodnotila ho taktoanalýza Fee Monitor od společnosti MindBridge, server poplatkozrout.cz a fin-prada.cz, tedy servery, které se na srovnánívýhodnosti bankovních produktů pri-márně zaměřují.

Vaším klíčovým produktem jeRePůjčka. Kolik peněz jste už klientůmv rámci refinancování půjčky uspořili?Od uvedení na trh, tedy za zhruba roka tři měsíce, ušetřili klienti díky RePůjčcecelkem přes 150 milionů korun. Průměrnáúspora na jednom spotřebitelském úvěrupřevedeným do Equa bank je přitom přes20 tisíc korun.

Equa bank vytáhla začátkem letošníhoroku do boje proti poplatkům, kteréklienti platí za vedení svých půjček. Copřesně těmto klientům nabízíte?

Equa vytáhla do boje proti poplatkůmhned při svém vstupu na český trh. Nejprvejsme poukázali na fakt, že spotřebitelskéúvěry jsou na českém trhu až dvakrát dražší,než je tomu v zemích západní Evropy.Proto jsme před více jak rokem uvedli natrh refinancování spotřebitelských půjček,díky němuž mohou klienti ušetřit na stáva-jících úvěrech několik desítek tisíc korun.Dalším krokem, ke kterému jsme se nynírozhodli, je vrácení poplatků, jež na úvě-rech klienti nesmyslně zaplatili svým ban-kám. Klienti tak nyní, bez jakýchkolivsoudních sporů, mají šanci získat zpět svépeníze, které své bance platili za vedeníspotřebitelského úvěru. V průměru taktobance zaplatili 1495 korun (průměrný po -

platek za vedení účtu 49 Kč/měsíc, prů-měrná doba trvání převedeného úvěru30 měsíců). Pokud si převedou stávajícíúvěr k nám, vrátíme jim tuto průměrnoučástku, tedy po zaokrouhlení 1500 korun.Navíc jim garantujeme snížení splátek ažo 25 % při zachování stejné doby splatnostiúvěru. Klienti tak mohou na refinancovánínejen významně ušetřit, ale ještě získat jižzaplacené peníze zpět.

Jaké vize máte do budoucna a kolik kli-entů plánujete získat? Kdy plánujete býtv černých číslech?Od počátku našeho vstupu na trh dekla-rujeme v prvních letech plánovanou ztrátua dosažení ziskovosti v roce 2015 nebo2016 podle aktuálních podmínek na trhu,

zejména úrokových sazeb. Předběžnévýsledky za rok 2013 ukazují, že se námztrátu postupně daří snižovat. Oprotikonci roku 2012 by naše ztráta měla kles-nout o více než 10 %, což je výrazně lepšívýsledek, než jsme si pro rok 2013 naplá-novali.

Jak se Vám daří na hypotečním trhu?Velice dobře. Čísla mluví za nás. Celkemjsme poskytli přes pět miliard hypoték,přičemž jen v loňském roce to byly hypo-téky o objemu více než 3 miliardy korun.Co do objemu nově poskytnutých hypo-ték se držíme mezi všemi bankami v prvnídesítce, což je na nováčka velice slušnývýsledek. A již dvakrát jsme za refinanco-vání hypotečních úvěrů získali oceněnív soutěži Zlatá koruna.

V bankovnictví působíte mnoho let, covnímáte jako svůj největší úspěch?Během své kariéry v bankovnictví jsemmimo jiné měl to štěstí stát u rozjezdufungování dvou bank: eBanky a nyníEqua bank. V tom prvním případě se námeBanku podařilo velice dobře nastartovatzejména díky unikátním produktůma službám, z nichž některé stále ještě patříi v současnosti k nejlepším. Equa bank jena trhu také novou bankou a je o to většívýzvou, neboť český bankovní trh jev současnosti mnohem více konkurenční.Uspět je tedy těžší, než bývalo v minu-losti, a přesto mohu s potěšením říct, ženám se to daří. Za svůj největší úspěchpovažuji to, že jsem mohl stát u zrodudvou bank, které bezpochyby přinesly čes-kým bankovním klientům něco novéhoa užitečného.

Helena Kuncová

F I N A N C E / E X P O R T

„Equa bank vytáhla do boje proti poplatkÛm hned pfii svém vstupu na ãesk˘ trh.“

Par lamentn í magaz ín 19

Page 20: Parlamentní magazín 1/2014

Pane předsedo, vstoupili jsme donového roku 2014. Jak z hlediskaÚřadu pro ochranu hospodářské sou-těže hodnotíte právě uplynulý rok?Rok 2013 hodnotím jako vcelku úspěšný,protože jsme dokončili rekonstrukci novébudovy. Vše proběhlo v termínech, velmidobře a kvalitně. Co se týká samotné čin-nosti antimonopolního úřadu, v oblastiveřejných zakázek jsme například zahájilielektronizaci spisů. Rovněž hospodářskásoutěž a veřejná podpora fungují dobře.Stabilizovalo se i personální obsazenínašeho úřadu, který tím přece jen trochusložitějším obdobím proplouval bez pro -blémů.

Ve funkci předsedy jste již více než čtyřiroky a do konce funkčního období vámzbývají necelé dva roky. Když se ohléd-

nete za celou dobou strávenou naÚOHS, jak byste ji hodnotil? Hovořil jsem o loňském roce. Kdybych mělzhodnotit uplynulé čtyři roky mého půso-bení na antimonopolním úřadě, tak musíms potěšením konstatovat, že ÚOHS za tudobu prokázal svou nestrannost – a není tojen můj osobní názor. Úřad rovněž proká-zal schopnost řešit i velmi náročné případya přitom jsem hlavně přesvědčen, že tyto

případy řeší dostatečně rychle. Ze stranyněkterých podnikatelů přetrvávají před-stavy, když to řeknu s nadsázkou, že jedenden podají návrh na úřad a druhý den roz-hodneme. To prostě ve správním řízenínení možné. V řízení existují přece ter-míny. Podle zákona je potřeba prostudo-vat spoustu vyjádření, učinit řadu kroků.Pokud je náš úřad neudělá, hrozí, že námsoud rozhodnutí z procesních důvodůzruší. Musíme prostě postupovat v sou-ladu se zákonem.

Některá řízení ale trvají skutečně dostdlouho. S tím nemáte problém?Na druhou stranu se však samozřejměnedivím, že například správní řízení ve věcizneužití dominantního postavení trváněkdy dlouhou dobu. Prakticky vždy se alejedná o velmi složité případy. Před nedáv-nou dobou jsem si nechal udělat statistiku,protože na ÚOHS přišla stížnost, že še -tření v případě Českých drah trvá přílišdlouho. Z analýzy kromě jiného vyply-nulo, že v zahraničí, mám na mysli zeměs vyspělým soutěžním právem, řešili ob -dob né případy i čtyři roky. Domnívám setedy, že jsme vždy v limitu.

Zmiňujete stížnosti podnikatelů. Zaznamenal jste za dobu svého půso-bení v čele ÚOHS i nějaké tlaky zestrany politiků?Pokud se týká vlastní rozhodovací čin-nosti, tak mohu říci, že žádné tlakynebyly. Pokud jde ale o rychlost našehorozhodování v případě veřejných zaká-zek, tak jsme byli také někdy kritizováni.Já ale jednoznačně tvrdím, že náš úřad zato nemůže. Je třeba, aby si někdo položilruku na srdce a řekl si – chci-li postupo-vat podle zákona, chci-li, aby veřejnézakázky byly realizovány transparentně,nediskriminačně a poctivě, pak musímzákon dodržovat. Pokud ale velká státníspolečnost má každou druhou zakázkuu nás napadenou a my ji pro porušenízákona zrušíme, tak tady nastává pro -blém. Vydáváme řadu rozhodnutí, žestátní organizace při zadávání veřejnýchzakázek chybují, ale nikdo se tím neza-bývá. Poukazuje se pouze na náš úřad. Jáale opakuji, že Úřad pro ochranu hospo-dářské soutěže postupuje striktně podlezákona.

Prioritou ÚOHS jeelektronizace spisÛCílem Úfiadu pro ochranu hospodáfiské soutûÏe je zajistit férové a rovnépodmínky na trhu pro v‰echny soutûÏitele. „Takové trÏní prostfiedí je prospû‰né jak pro rozvoj ekonomiky v na‰em státû, tak samozfiejmû i pro spotfiebitele. Podobnû Ïádoucí je také vytvofiení transparentních podmínek pro uchazeãe o vefiejné zakázky. Zajistí se tak efektivní vynakládání vefiejn˘ch prostfiedkÛ,“ fiíká v bilanãním rozhovoru pro Parlamentním magazí pfiedseda ÚOHS Petr Rafaj.

20 Par lamentn í magaz ín www.parlamentnimagazin.cz

Ú O H S

Petr RafajNarodil se 23. června 1961 ve Valašském Meziříčí. Je absolventem Hornicko-geolo-gické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě. Po několikaletém působení v soukro-mém sektoru se v roce 1998 stal místostarostou Frýdku-Místku. V roce 2002 bylzvolen poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ve sněmovně působil mj.v rozpočtovém výboru a byl rovněž předkladatelem zákona o zneužití významné tržnísíly. V červenci 2009 jej prezident republiky Václav Klaus na návrh vlády jmenovalpředsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Page 21: Parlamentní magazín 1/2014

Ú O H S

Jaké jsou priority Vašeho úřadu proletošní rok?Jednoznačnou prioritou ÚOHS, na kterébudeme pracovat, je elektronizace spisů.Od této elektronizace si všichni slibujemerychlejší a jednodušší rozhodování. Úřed-

níci, kteří budou rozhodovat, budou mítpřístup ke všem potřebným podkladůmv elektronické podobě. Chceme rovněžzavést tzv. vzdálený přístup, takže jižnebude muset nikdo jezdit nahlížet dospisu do Brna na úřad. Takže i z pohledunaší instituce se celý běh zjednoduší. To jestěžejní úkol, na kterém budeme inten-zivně pracovat.

Můžete uvést nějaký novější případz oblasti veřejných zakázek?Počátkem letošního ledna jsem potvrdilpokutu ve výši jednoho milionu korun,která byla uložena za porušení zákonao veřejných zakázkách Fakultní nemocniciKrálovské Vinohrady. Nemocnice se do -pus tila správního deliktu při uzavíránídodatků ke smlouvě o dodávkách elektrickéenergie.

V čem konkrétně sankcionovaný zada-vatel pochybil?Fakultní nemocnice Královské Vinohradyuzavřela v roce 2004 smlouvu o sdruženýchdodávkách elektřiny se společností Pražskáenergetika, a.s. V letech 2006 až 2011 pakk této smlouvě uzavřela další čtyři dodatky,kterými zadavatel reagoval na cenové po -

hyby elektřiny. K uzavření dodatků přitomdocházelo bez provedení zadávacíhořízení. Ve smlouvě měl sice zadavatel sta-noven způsob výpočtu navýšení ceny,avšak toto ustanovení v praxi nebylo přiuzavírání dodatků respektováno.

Byla tímto postupem zadavatelevýrazně omezena či znemožněna soutěžmezi jednotlivými uchazeči o veřejnouzakázku?Dodatky tak měnily smlouvu způsobem,který nebyl v podmínkách původní za -kázky předpokládán, a to ve prospěchdodavatele. Jednalo se tedy o podstatnoua ne přípustnou změnu smlouvy. Na do -datky, jejichž celkové plnění přesáhlo 200

milionů korun, mělo být vypsáno řádnézadávací řízení podle zákona o veřejnýchzakázkách. Zadavatel tak svým postupemznemožnil účast dalších uchazečů a zcelavyloučil soutěž o zakázku. Při dodrženízákonného postupu přitom mohl obdržetnabídky s výhodnějšími podmínkami. Zaopakované pochybení zadavatele byla ulo-žena pokuta ve výši čtvrtiny maximálnímožné sazby.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěževydává již více než deset let v tištěnéi internetové podobě své informačnílisty, které si za dobu své existence zís-kaly pravidelné čtenáře. Bude ÚOHSi nadále pokračovat v jejich vydávání? Informační listy určitě vydávány budou,ale přemýšlím o tom, že se nějakým způ-sobem spojíme s časopisem Veřejné za káz -ky. Toto možné řešení souvisí se zlepšenímdistribuce našich informačních listů smě-rem k širší veřejnosti.

Kristián Chalupa

Předmětem veřejné zakázky je pronájem tří typů nových osobníchmotorových automobilů, které mají minimálně čtyři kola a používají sepro dopravu osob, tj. osobních automobilů kategorie M1 ve smysluPřílohy zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemníchkomunikacích a o změně zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištěníodpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změněněkterých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 307/1999 Sb.,v platném znění. Automobily budou pořízeny formou operativníholeasingu, a to na základě rámcové smlouvy uzavřené na dobu dvou lets jedním dodavatelem.

Typ automobilu:a) malé osobní kombi referentské B/N 245 ks, b) nižší střední/střední třída manažerské CNG 32 ks, c) nižší střední/střední třída manažerské B/N 4x4 16 ks.

Na základě rámcové smlouvy bude umožněno v následných dvouletech od podpisu rámcové smlouvy objednat dalších 16 kusů vozideltypu b) nebo c), a to v závislosti na budoucím vývoji stavu výstavbyčerpacích stanic CNG.

Struãná historie ÚOHS v datech1991 – Vznik českého Úřadu pro hospodářskou soutěž se sídlem v Brně.

Prvním předsedou se stal Stanislav Bělehrádek.1992 – V souvislosti s probíhající privatizací byl úřad přeměněn na Ministerstvo

pro hospodářskou soutěž.1994 – Významné rozšíření kompetencí o dohled nad zadáváním veřejných zakázek.1996 – Ministerstvo se přetransformovalo na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.1999 – Novým předsedou ÚOHS se stal Josef Bednář.2000 – Kompetence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže byly opět rozšířeny,

tentokrát o dohled nad poskytováním veřejné podpory.2005 – Do čela ÚOHS byl jmenován Martin Pecina.2007 – Úřad získal konečně vlastní budovu.2009 – Na návrh vlády byl prezidentem republiky jmenován předsedou

ÚOHS Petr Rafaj.2010 – Účinnosti nabyl zákon o významné tržní síle. Kontrolou nad jeho dodržováním

byl pověřen ÚOHS.

„Ze strany nûkter˘ch podnikatelÛ pfietrvávají pfiedstavy, Ïe jeden den podají návrh na úfiad

a druh˘ den rozhodneme.“

� I N Z E R C E

Vefiejná zakázkaâeská po‰ta vypsala vefiejnou zakázku na pronájem vozÛ v hodnotû 80 milionÛ

Pfiedpokládaná cena bez DPH: 80 000 000,00 KãLhÛta pro doruãení Ïádostí o úãast: 10.03.2014 14:00:00

www.verejna-soutez.cz

Vefiejné zakázky na Vበe-mail Testujte 14 dní zdarma

Page 22: Parlamentní magazín 1/2014

22 Par lamentn í magaz ín www.parlamentnimagazin.cz

P R Á V O A L E G I S L A T I V A

TomበSokolAdvokátní kanceláfi BroÏ – Sokol – Novák

Návrh na roz‰ífiení pravomocí NKÚ:dvefimi vyhozen, oknem se vrací

Není obvyklé, zab˘vat se podrobnûji návrhem zákona, kter˘ nebyl schválen. Zejména, pokud byl navíc vrácenk dopracování. V pfiípadû poslaneckého návrhu na zmûnu zákona ã. 166/1993 Sb., o NKÚ (snûmovní tisk 44), ale bude dobré udûlat v˘jimku. UÏ proto, Ïe návrh pfiedloÏili poslanci s politick˘mi kofieny napfiíã snûmovnou.

Konkrétnû TOP 09, ANO a KDU-âSL. A je dost pravdûpodobné, Ïe si to záhy zopakují.

Navrhovaná změna je formulačně jednoduchá.Rozšiřuje okruh subjektů, které je NKÚ oprávněnkontrolovat. Oproti dnešku by měl mít NKÚprávo kontrolovat hospodaření s majetkem územ-ních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejichrozpočtů. Ale pouze co do souladu tohoto hos-podaření se zákony. Dále by se kontrola měla rozšířit i na hospodaření s majetkem u vyjmeno-vaných právnických osob, mimo jiné těch, v nichžmá ČR nebo územní samosprávní celek alespoň50 % majetkové účasti. A s výjimkou, která protento článek není podstatná. Aby bylo možno zákon změnit, je třeba upravitv podobném rozsahu Ústavu, která explicitněvyjmenovává kontrolní oprávnění NKÚ. Cožvypadá jako detail, ovšem zrovna na něm projektrozšíření pravomocí NKÚ ztroskotal v loňskémroce. Ve sněmovně schválenou změnu totiž Senát„nepustil“. Údajně kvůli nechuti rozšiřovat okruhkontrol dopadajících na obce. Nynější návrh na změny Ústavy a novelizacizákona o NKÚ se dá nejlépe charakterizovatslovy „dveřmi vyhozen, oknem se vrací“. Jdeo v podstatě stejný návrh, jen s tím, že původně

zamýšlená úplná kontrola hospodaření byla ome-zena výše popsaným způsobem, což je vyklá-dáno, a jak dále dodám zcela mylně, jakonemožnost kontrolovat například účelnost vyna-ložených nákladů. Dne 22. 1. 2014 sněmovna po prvém čtenípostoupila zmíněný návrh změny Ústavy třemsvým výborům. Leč návrh novely zákona o NKÚvrátila předkladatelům k přepracování. Událo seto po vyhrocené debatě, do které přispěl i před-seda NKÚ prohlášením, že v této podobě bynovela byla k ničemu, což asi mnohé překvapilo.Vzhledem ke z míněnému spektru poslanců podnávrhem podepsaných, jakož i vzhledem textukoaliční smlouvy bych si troufl hádat, že tonebyly poslední dnové pokusu o rozšíření pravo-mocí NKÚ. Samozřejmě, projde-li změna Ústavy. Komentář k záměru rozšiřovat okruh kontrolova-ných subjektů, zejména pokud jde o územněsamosprávné celky, tedy o obce a kraje, musínutně začít připomínkou vzniku prvého polisto-padového zákona o obcích, č. 367/1990 Sb. Vevztahu k § 14 a 15 tohoto zákona jeho důvodovázpráva (tisk 32, VI. volebního období České

Page 23: Parlamentní magazín 1/2014

národní rady) uvádí, že: Samostatnápůsobnost vyplývá v obci z jejího opráv-nění samostatně spravovat místní záleži-tosti a vlastnit majetek a hospodařits ním. Koncipuje se jako souhrn práva povinností, při jejichž využívánía plnění se obec řídí pouze zákonya obecně závaznými právními předpisyvydanými k jejich provedení. Mimo všipochybnost byla tehdy přijata koncepceobce, která s výjimkou zákona není

nikomu podřízena a také nikým kontro-lována. Nutno ale také přiznat, že již v tédobě a i později se objevovaly pochyb-nosti a obavy z nekontrolovaného hos-podaření s obecním majetkem. Ty bylyodmítány a lze-li zjednodušeně říci, pakve jménu ideje, podle níž je věcí obce,jak bude hospodařit se svým majetkem,a je věcí občanů, koho si jako správcetohoto majetku zvolí a jak je budou samikontrolovat. Volání po tom, aby stát kontroloval hos-podaření územních samosprávnýchcelků je už z podstaty požadavku contra-dictio in adjecto. Jaká samosprávnost,když hospodaření s majetkem kontrolujeněkdo jiný? Jenže jsme v Česku, a takpřípadné uzákonění státní kontroly nadobecním hospodařením možná vypadájako neskrývaná rezignace na samo-správný princip, ale u nás se nic nejí takhorké, jak se to schválí. Což ale zase nicnemění na tom, že navrhovaná koncepceje veřejnou deklarací přesvědčenío neschopnosti poddaných hospodařit sive svých obcích sami, jakož i demon-strací víry, jejímž nosným prvkem jemoudrý stát s neméně moudrými úřed-níky, co sami nejlíp vědí, jak se má hos-podařit s obecním majetkem. To, že ve svobodné soutěži politických silvyhrají subjekty, které preferují silný stát,kontrolující tak říkajíc kde co, je běžnáhistorická peripetie. Stejně jako následnézjištění, že stát jako vrchní dohlížitelnení nijak efektivní, zato je to dobré navšelikou korupci. A tak se od těchtodirektivních úprav ustoupí. Nejdřív viafacti a pak i formálně. Mimo jiné v rámcirůzných úsporných programů. Po nějakédobě se na tuhle hořkou skutečnostzapomene a zase se objeví volání posilné ruce státu, pročež se dějiny zaseopakují, neboť jsou zde proto, aby se lid-stvo nepoučilo. Jinou věcí je, co si odtoho autoři projektu slibují aktuálně.V tomto směru je zdůvodnění návrhu co

možná nepřesvědčivé. Úsměvnou peripe-tií na začátek je, že důvodová zprávak návrhu zákona, předloženého doposlanecké sněmovny 3. prosince 2013,se hned na počátku dovolává svého sou-ladu s programovým prohlášením vládyze dne 4. 8. 2010. Od poslanců, kteří senamnoze ve své předvolební kampaniostře vymezovali oproti předchozí vláděa jejím činům, je to poněkud nečekanýhold. V každém případě ale důvodová

zpráva toliko konstatuje, že tak, jak by tomělo být u nás, to je i v některých jinýchzemích. Tvrdí, že úprava není v rozporus evropskou chartou místní samosprávya zejména, že nebude mít ve svýchdůsledcích zvýšené nároky na státní roz-počet. To poslední je holá nepravda,o čemž pojednám níže. V důvodovézprávě ale hlavně postrádám vysvětlení,proč vůbec má NKÚ kontrolovat napří-klad hospodaření v obci „Horní dolní“,ale za peníze daňových poplatníkůz úplně jiných obcí. Tedy cože tak straš-ného se při tom hospodaření odehrává.Zejména, když jediné, co může NKÚv té věci udělat, je, řečeno slovy důvo-dové zprávy, „pouze“ kontrolní závěr, sekterým, což už zmíněná zpráva neuvádí,si dotčená obec může například vytape-tovat chodbu. Tedy když bude v dobrénáladě a rovnou nepřipíchne celý výsle-dek kontroly na hřebík místní toalety.A samozřejmě si pak na prvním zasedání

odhlasuje, že NKÚ se mýlí, jeho kon-trolní závěr je nepodložený a pravdu máobec a její zastupitelé. Tím akce skončí. Uvažovaná změna v sobě skrývá i poně-kud závažnější problém, spočívajícív údajném limitování kontroly hospoda-ření obcí jen „z hlediska souladu sezákony“. Problém je totiž v tom, ženapříklad zákon číslo 128/2000 Sb.,o obcích, v ustanoveních § 38 a dalšíchuž přímo stanoví pravidla hospodařenís majetkem obce. Určuje, že majetekobce musí být využíván účelně a hospo-dárně, v souladu s jejími zájmy a úkolyvyplývajícími ze zákonem vymezenépůsobnosti. Obec je také povinna pečo-vat o zachování rozvoje svého majetku.

Jinými slovy, není pravdou, že by z pře-zkumu byla vyloučena, jak je tvrzeno,například účelnost či efektivnost využí-vání finančních prostředků obce, aleprávě naopak. A takových zákonnýchúprav je více. Jak řečeno, hrubě nepravdivé je tvrzenío tom, že rozšíření pravomocí NKÚ seneprojeví zvýšenými náklady na jehočinnost. Tedy pokud zákonodárce doo-pravdy zamýšlí kontrolu subjektů nově„přidávaných“ do zákona a nejde jeno gesto pro „voličové“. Vyjdu-li totižz toho, že NKÚ se doposud nenudila jeho úředníci byli plně využíváni, pakbude-li chtít NKÚ vyhovět nově konci-povanému zákonu, buď omezí dosa-vadní systém kontrol, což zřejmě nenížádoucí, anebo nutně musí zvýšit počtysvých pracovníků, a to nikoliv nepodstat-ným způsobem. Jen obcí u nás mámepřes šest tisíc.Specifickým problémem je kontrolau subjektů, v nichž má stát minimálně50% účast. V podstatě, vzhledem k limi-tům danými zákonem o státním majetku,přichází v úvahu pouze akciové společ-nosti. Do nich by z jakési vrchnostensképravomoci měl přicházet stát jakožtoakcionář s minimálně 50 % a provádět sisvoji vlastní kontrolu čehosi, co bynazval hospodárností činnosti těchto sub-jektů. Jenže co ti druzí akcionáři? Jemimo vší pochybnost, že pokud nebu-dou mít stejné oprávnění, což jim zákonnedává, pak jsou diskriminováni. A samozřejmě stále zde zůstává fakt, žekontrolní závěr NKÚ si i v obchodníspolečnosti mohou vetknout za klobouk,zlíbí-li se jim tak. Pokud valná hromadadospěje k závěru, že představenstvo jed-

nalo lege artis, je zpráva NKÚ na nic. To „na nic“ ovšem zaplatí daňoví poplatníci.Jeden efekt se ale dá předpokládat s jisto-tou tak říkajíc 100%. Nespokojencivšeho druhu budou NKÚ žalovata pokoušet se těm, kteří je rozzlobili kon-trolou, ztrpčit život. Nic proti tomu, alemyslím, že na ztrpčování života už tumáme dost jiných institucí.

Par lamentn í magaz ín 23

P R Á V O A L E G I S L A T I V A

„Specifick˘m problémem je kontrola u subjektÛ, v nichÏ má stát minimálnû 50 % úãast.“

„Navrhovaná zmûna je formulaãnû jednoduchá. Roz‰ifiujeokruh subjektÛ, které je NKÚ oprávnûn kontrolovat.“

Page 24: Parlamentní magazín 1/2014

Řídicí pozice s sebou nese velký objem prácea komunikaci s lidmi. Jakým způsobem naklá-dáte s časem? A jaká jste podle Vás šéfová? Vše je otázkou organizace práce a času a určení sipriorit. Velice ráda pracuji s lidmi, kteří vás neustálepřekvapují a zároveň učí. K zaměstnancům se sna-žím být spravedlivá a zároveň jim i naslouchat, aleto by ohodnotili asi oni lépe.

Lákal Vás vždy obor hoteliérství?Ne tak docela, vše vyplynulo ze situace a náhody.Jediné, co mě v minulosti spojovalo s hotely, bylabrigáda na střední škole, kdy jsem o prázdnináchchodila do hotelů mýt nádobí.

Co Vám pomohlo z předchozích zkušenostía pracovních pozic pro dnešní post ředitelkyhotelu? Po mém návratu z Německa jsem na krátkou dobupracovala v německé poradenské firmě a pak už jenv hotelích, kde jsem začínala na pozici asistentkyGM a postupně se vypracovala.

Čím si Vás získal hotel Chateau Sv. Havel? Je to nádherná budova s minulostí, která je zde cítitna každém kroku. Jste v Praze a vlastně nejste…

Čím myslíte, že hotel Chateau Sv. Havel přita-huje své hosty nejvíce?Věřím, že všemi službami, které se snažíme našimklientům nabídnout. Je to samozřejmě skvělákuchyně Ondry Slaniny, velké množství svateb,které zde pořádáme, golfový areál, privátní wellnessa luxusní ubytování.

Jaké služby nejvíce využívají Pražané? Pražané využívají náš jedinečný golfový aqua dri-ving range, kde odpalujete míčky na hladinunašeho zámeckého rybníka, samozřejmě naši ku -chyni a nesmím zapomenout také na skvělé pri-vátní wellness.

Na Vašich stránkách v sekci zážitkové balíčkyjsem si přečetla, že „Neznáme slovo nejde“. Překvapil Vás už někdy Váš host neobvyklýmpřáním?Hosté nás překvapují neustále, za těch 20 let v hote-lové praxi jsem zažila mnoho neobvyklých přání.

Chateau Sv. Havel je netypický kromě toho, žese ukrývá uprostřed Prahy i tím, že má golfovévodní odpaliště. Tato vodní plocha je původní?A nestalo se někdy, že by míček ohrozil dopravuna nedaleké silnici nebo ublížil místním vodnímptákům? Zámecký rybník je původní. Všechna odpaliště jsounasměrována tak, abychom dopravu neohrozili. Namístní ptactvo dáváme samozřejmě pozor nejen my,ale i naši golfisté.

Chateau Sv. Havel se zapojil do akce „Hraj golf,změň život“, která má přiblížit tento sport širší

24 Par lamentn í magaz ín

Ivana Peterkováfieditelka Chateau Sv. Havel

www.parlamentnimagazin.cz

Zámek v Krãi,kde jste i nejste v Praze Pfiíbûh zámku Chateau Sv. Havel zaãal ve 13. století, kdy slouÏil jakoútoãi‰tû poddan˘m v pfiípadû vojenského nebezpeãí. Dnes je také útoãi‰tûm, ale pfied ru‰n˘m mûstsk˘m centrem. Zámek s rybníkem,parkem a golfem s netradiãním vodním odpali‰tûm je pfiíjemnou alternativou kousek od centra Prahy, kterou si oblíbili pfieváÏnû korpo-rátní klienti. Je totiÏ ideálním klidn˘m místem na dlouhé obchodníjednání s vynikající restaurací i moÏností aktivní rekreace i wellnessu.¤editelka Chateau Sv. Havel Ivana Peterková by si dokázala pfied-stavit Ïivot na zámku, av‰ak zatím je se zámkem spojená jen pracovnû.¤ízení hotelu je nelehk˘ úkol, kter˘ tato mladá, dynamická Ïena smûlezvládá, moÏná i díky svému vfielému vztahu k samotnému zámku.

S T O L E T Í Î E N Y

Na‰ím typick˘m vûrn˘m hostem jekorporátní klient,kter˘ k nám pfiijderáno na snídania zÛstává i na business obûd.

Page 25: Parlamentní magazín 1/2014

veřejnosti. Přilákal k Vám tento projektvíc nadšenců golfu? A hrajete i Vy golf ?Tohoto projektu jsme se zúčastnili podobu 4 let a u nás slavil velký úspěch. Vze-šlo z něj několik desítek golfistů, kteří sestali i našimi členy. Já se snažím golf hráttaké, ale bohužel jsem málo pilná a mocnetrénuji.

Dal by se nějak charakterizovat věrný(typický) host Chateau Sv. Havel? Naším typickým věrným hostem je korpo-rátní klient, který k nám přijde ráno na sní-dani a zůstává i na business oběd s dalšímklientem. V případě, že je golfová sezonanebo příznivé počasí, zajde si ještě nachvilku zatrénovat na golf a odpálí si pármíčků. Ideálně, aby pak zašel do wellnessa pokračoval na večeři (samozřejmě donaší restaurace). Tak to je můj sen.

Co je podle Vás nejdůležitější předpo-klad pro poskytování kvalitních služeb? Vždy je to osobní přístup ke klientovia snaha splnit mu jeho přání, a to vždys úsměvem, protože ten nic nestojí.Zaměstnanec v hotelu nebo v restauracinemá být viděn, natož slyšen, ale vždy včaspřipraven splnit klientovi jeho přání.

Čeho si nejvíce všímáte v jiných hote-lech? Co Vy sama očekáváte jako hostod pobytu v hotelu? Já osobně si nejvíce všímám přístupu keklientovi. Věnujete-li se s maximální péčía ochotou klientovi, odpustí Vám i malénedostatky.

Jaké vztahy panují v hoteliérství? Myslím, že dobré. S většinou kolegůz jiných hotelů si snažíme v mnoha smě-

rech pomáhat, panuje zde vesměs přátelskáatmosféra.

Šéfkuchařem zámecké restaurace jemilovník vynikajícího jídla Ondřej Sla-nina, mimo jiné protagonista populárníkulinářské televizní show Kluci v akci.Máte nějaké oblíbené jídlo ve Vašírestauraci? Těch jídel je strašně moc, ale já osobněmiluji zámecké rizoto a ryby.

Dovedla byste si představit život nazámku? Já určitě...

Jak trávíte svůj volný čas? Snažím se sportovat a samozřejmě být conejvíce s rodinou.

Lucia Kováčová

Par lamentn í magaz ín 25

S T O L E T Í Î E N Y

Page 26: Parlamentní magazín 1/2014

Je český zákazník ochoten platit zakvalitní potraviny a má o ně zájem?Český zákazník má o kvalitní potravinyzájem, podobně jako v jiných evropskýchzemích. Bohužel k tomu nebyl dlouho-době vychováván a jeho schopnosti roze-znávat a hodnotit kvalitu je menší nežv zemích EU 15. Druhá věc je ochota zakvalitu platit. Zde narážíme na problémreálných příjmů obyvatelstva a jeho výda-jových priorit. Potraviny jsou bohuželoblastí, kde lze rychle a poměrně snadnoušetřit značné peníze. Podle našich infor-mací i v bohatých evropských zemích sesnižuje ochota spotřebitelů připlácet si zakvalitní potraviny a zvyšuje se zájemo nákup v akcích. Bohužel, obchodnípolitika řetězců v ČR je, že čím je výro-bek kvalitnější, tím je vyšší marže, respek-tive obchodní přirážka, která často

dosahuje i stovek procent a výrobek prak-ticky diskvalifikuje v porovnání s levnýmidovozy. S tím ostře kontrastuje obchodnípolitika řetězců v jejich mateřskýchzemích, kde si u kvalitních výrobků maržisnižují, aby udržely jejich prodej. To je aletéma pro novou českou vládu.

Podle jaké značky by si měl zákazníkvybírat kvalitní potraviny?Na českém trhu, obdobně jako v mnohadalších evropských zemích, existujemnožství nejrůznějších značek a označeníumísťovaných na výrobky. Lze je zjedno-dušeně rozdělit do tří skupin. První infor-muje o kvalitě výrobku, druhá o původuvýrobku a třetí o určitých specifickýchvlastnostech výrobku, ať již skutečnýchnebo fiktivních. Typickým představitelemprvní skupiny je značka KLASA, Regi-onální potravina, evropské značky kvality(Chráněné označení původu, Chráněnézeměpisné označení, Zaručená tradičníspecialita) nebo bio výrobky nesoucí cer-tifikované označení. U druhé skupiny je nejznámějším představitelem Českývýrobek – garantováno Potravinářskoukomorou ČR a patří sem jistě i označeníudělovaná v krajských soutěžích Regi-onální potraviny (Chutná hezky jiho-česky apod.). Do poslední skupiny patříhlavně označení zdůrazňující nutričnívlastnosti výrobků (Vím, co jím). Tato

označení oslovují buď plošně spotřebi-tele, jako u značky KLASA, nebo mino-ritní skupiny, jako u různých nutričníchznačení. Obecně platí zásada, že je dobrévědět, kdo za konkrétní značkou stojí.Pokud je to v podstatě stát, jako u KLASYnebo Regionální potraviny, nebo krajejako u regionálních označení, dá se oče-kávat vysoká míra objektivity, pravidlaa podmínky pro udělování jsou vždyveřejně přístupné a dodržování pravidelje kontrolováno státními dozorovýmiorgány. Totéž v podstatě platí i pro ozna-čení udělovaná komorami nebo profes-ními svazy (řezníků, pekařů apod.), kdenapř. pro kontrolu dodržování pravidelu Českého výrobku má PK ČR uzavřenusmlouvu s dozorovými orgány. Pokud zaznačkou stojí takzvaní nezávislí odbornícinebo skupiny odborníků, měl by být spo-

třebitel opatrný a zvážit, zda jej skutečněpravidla pro udělování označení, pokudvůbec existují a jsou dostupná, oslovují,případně zda jsou podmínky v nich uváděné reálné. Závěrem tedy mohu spo-třebiteli doporučit, že, pokud chce na -kupovat kvalitní výrobky, jsou značkyuváděné v první skupině dostatečnou ori-entací, pokud jej zajímá původ, je pro nějdostatečnou orientací druhá skupina,a v případě zájmu o další parametry jižmusí být opatrný. Já mohu v takovém pří-padě doporučit např. logo Vím, co jím, zakterým stojí skupina renomovanýchvýrobců a pravidla jsou veřejně dostupná.

Vláda premiéra Jiřího Rusnoka projed-nala a schválila novelu zákona o potra-vinách a tabákových výrobcích (kteráse již nedostala do sněmovny, protožebyla rozpuštěna). Co by tato novelapřinesla a pro koho by byla výhodná?Novela je převážně technického rázua zavádí do české legislativy již přijatézměny na úrovni EU. PK ČR tuto novelupodporuje. Domníváme se, že je načasezlepšit informování spotřebitelů o původuzboží a zejména zavést lepší značeníu nebaleného zboží, kde je spotřebitelčasto klamán, zejména o původu a kvalitěvýrobku. Z tohoto pohledu je novela pří-nosná zejména pro spotřebitele.

js

26 Par lamentn í magaz ín www.parlamentnimagazin.cz

Na potravinách stále ‰etfiíme,fiíká Ing. Miroslav Koberna, CSc., fieditel pro programování a strategii Potravináfiské komory âR

K V A L I T A P O T R A V I N

„Je naãase zlep‰it informování spotfiebitelÛ o pÛvodu zboÏí a zejména zavést lep‰í

znaãení u nebaleného zboÏí.“

... Šetřete tuky skrytými v tučném mase, sýrech, uzeninách, sušenkách a dortech.

... Dávejte přednost kvalitním rostlinným olejůma výrobkům z nich vyrobených, např. margarínům.

... Zařaďte do jídelníčku ryby, a to nejlépe dvakrát týdně. Nebojte se tučných ryb – obsahujíprospěšné, tzv. rybí omega 3 mastné kyseliny.

... Jednoduchý způsob jak snížit množství přijatého tuku v potravě je oříznout z masa viditelný tuk.

... Omezte spotřebu cukru a potravin cukr obsahujících včetně slazených nápojů.

... Snižte spotřebu sušenek a dalších výrobků s náplní či polevou a cukrovinek neznámého složení.

... Jídla nedosolujte.

... Zeleninu a ovoce zařazujte do jídelníčku nejlépe ke každému jídlu. Denně byste měli sníst minimálně 600 g, z toho dvě třetiny zeleniny a třetinu ovoce.

... Dávejte přednost celozrnným variantám potravin. Řiďte se informací na obalu o vyšším obsahu vlákniny.

... Jezte luštěniny – jsou výborným zdrojem rostlinných bílkovin.

Kvalita potravin není jen jednaO tom, zda onemocníme některouz civilizačních chorob, rozhoduje našegenetická výbava a životní styl. Zatímcogeny neovlivníme, výživa je význam-ným faktorem, který můžeme mít pod kontrolou.Díky správné stravětak předcházíme nej-většímu zabijákovidnešní doby – srdečně-cévním nemocem.

V povědomí většiny z nás jsou zafixo-vány představy o tom, co je zdravé a cone. Neexistují však zdravé a nezdravépotraviny, ale zdravá a nezdravá množ-ství jednotlivých živin. „Vyvážený jídelní-ček není nudný. Je tvořivý a přinese vámkromě dobrého jídla i lepší pocit. Nemu-síte se hned vzdát všech svých milova-ných, i když možná hříšně nezdravých,jídel,“ říká dietoložka PhDr. KarolínaHlavatá, Ph.D., odborná garantka inici-ativy Vím, co jím a piju. Obsah riziko-vých živin vám pomůže hlídat právělogo Vím, co jím. Potraviny s tímtooznačením obsahují výživově nevý-znamné množství nasycených i transmastných kyselin, soli i přidaných cukrů.

Veronika Veselá

JAK ZDRAVĚ JÍST?

Page 27: Parlamentní magazín 1/2014

Vedete celé oddělení kvality, můžetenám prozradit, co je náplní Vaší práce? Jsem zodpovědná za celý systém kvality,jeho správné nastavení a dodržování.Systém zajištění kontroly kvality je jakomozaika, která se skládá z velkého množ-ství jednotlivých dílků. Těmi nejdůležitěj-šími jsou kontrola kvality dodavatelůa prodávaných výrobků (včetně čerstvéhozboží). Vedle toho je však celá řada pro-cesních záležitostí, jako například stano-vení kvalitativního standardu výrobků,školení zaměstnanců nebo interní audity.Věnuji se i strategickým úkolům a jsemčlenkou krizového týmu.

Potíže, jako plesnivé výrobky nebo přelepené datum spotřeby, se Vašemuvelkoobchodu vyhýbají. Čím to je?Naše standardy jsou často vyšší, než námuklá dá legislativa. Pravidelně školímezaměstnance ve všech úsecích, máme na -stavené množství kontrolních me cha niz -mů, které napomáhají případné neshodyřešit okamžitě na všech pobočkách najed-nou. Hodně času a úsilí věnuje me i pra-videlným kontrolám velkoobchodníchstře disek. Konkrétním bodem je napří-klad právě kontrola dat spotřeby nebominimální trvanlivosti. V poslední denspotřeby výrobky již neprodáváme.

Jaký moment považujete při prodejipotravin za nejrizikovější? Neserióznívýrobce, dopravu, skladování nebochybu lidského faktoru v obchodě?Nelze určit nejrizikovější oblast potravi-nářského řetězce. Všechny jeho článkyúzce souvisejí. Pokud je špatná jedna část,například výrobce nebo doprava, danouchybu už správným skladováním nenapra-víte. Je důležité, aby fungovaly všechnysložky.

Jak se liší kontrola kvality u velkoob-chodu a maloobchodu?Ve velkoobchodě máme úplně jiný typzákazníků, ti naši jsou profesionálové zesegmentu maloobchodu nebo HoReCa.Musíme být při kontrole kvality velmipřísní, abychom splnili jejich požadavky.Zboží, které si u nás zákazníci kupují,musí být v perfektním stavu, protože hodále prodávají, v případě maloobchod-níků, nebo zpracovávají, to v případěHoReCa zákazníků.

Kontrolujete zboží pouze vizuálně,nebo odbornějšími metodami?Využíváme kombinaci obou metod.Například při kontrole kvality ovocea zeleniny kontrolujeme jednak vizuálně,zda jsou splněny interní standardy, dáleprovádíme jednoduché testování, napří-klad na obsah cukru a šťávy u citrusů,u čerstvého masa děláme i testy trvanli-

vosti pomocí jednoduchých mikrobiál-ních rychlotestů. Pro složitější analýzyvyužíváme akreditované laboratoře, vekterých testujeme potraviny, zda obsahujívše, co obsahovat mají, poslední dobou sehodně zaměřujeme na prokazování falšo-vání potravin a přítomnost alergenů.

Jaké bývají nejčastěji problémy u masa? Největší riziko u čerstvého masa tvoříporušení chladicího řetězce. Zde i malávýchylka může způsobit velké problémy.Všechny prostory, ve kterých se masovyskytuje, jsou zachlazené, včetně příjmo-vých ramp. Máme speciální prodejní pro-stor, tzv. meatroom, ve kterém udržujemeteplotu od 0 do 2 °C, což je optimální tep-lota pro všechny druhy masa včetně spe-cialit, například z Jižní Ameriky.

V sortimentu máte čerstvé ryby, což jezrovna potravina, která se snadno zne-hodnotí. Jak udržujete standardy právěv tomto oddělení?Zákazníci nakupují ryby do svých restau-rací, obchodů i vlastních domácností.Základem je kontrola kvality čerstvýchryb, která probíhá vyškolenými pracov-níky ještě před dodávkou na naše velko-obchody. Zaměřujeme se hlavně načerstvost, kterou poznáte hlavně podleočí, barvy žaber a struktury svaloviny.

red.

Par lamentn í magaz ín 27

Nelze urãit nejriziko vûj ‰íoblast potravináfiskéhofietûzceV‰echny jeho ãlánky úzce souvisejíDodrÏet vysoké standardy kvality v potravináfiském fietûzci není jednoduché. Aféry spojené s plesniv˘mi v˘robky nebo pfielepováním etiket se v‰ak dlouhodobû vyh˘bají velkoobchodÛm MAKRO. O tom, jak probíhají kontroly pfiímo ve velkoobchodû, jsme si povídali s Martou Novákovou, vedoucí oddûlení kvality MAKRO.

K V A L I T A P O T R A V I N

Par lamentn í magaz ín 27

Marta Novákovápracuje ve společnosti MAKROCash&Carry desátým rokem. Začínalana pozici asistentky oddělení kvality,až se v roce 2009 vypracovala dovedoucí funkce. Zastřešuje téměř dva-cetičlenný tým, jehož úkolem je nabíd-nout maximální možnou kvalitu nejenv oblasti prodávaného zboží, alei v oblasti servisu zákazníkům.

ww

w.m

akro

.cz,

ww

w.fa

cebo

ok.c

om/m

akro

.cz

Page 28: Parlamentní magazín 1/2014

28 Par lamentn í magaz ín www.parlamentnimagazin.cz

P R Á V O A L E G I S L A T I V A

KdyÏ pfiíli‰ kontroly ‰kodíNûkolik poznámek k navrhovanému roz‰ífiení pÛsobnosti NKÚ a povinnému zvefiejÀování smluv

28 Par lamentn í magaz ín

Tento typ obchodních společností je jižnyní adresátem nejrůznějších zvláštníchpovinností, kterými má být dosaženajejich zvýšená kontrola. Jde napříklado zvláštní povinnosti vyplývající z právníúpravy zadávání veřejných zakázek nebosvobodného přístupu k informacím.V dohledné době by přitom mohly býttyto společnosti zatíženy dalšími zvlášt-ními povinnostmi. Součástí legislativníhoprocesu se jednak stal návrh na změnuústavy a novelu zákona o Nejvyšším kon-trolním úřadu, který by měl působnostNKÚ rozšířit i na obchodní společnostivlastněné veřejnou mocí. Dále existujelegislativní iniciativa vedoucí k přijetíprávní úpravy o povinném zveřejňovánísmluv. Rovněž tato právní úprava by seměla vztahovat i na obchodní společnostivlastněné veřejnou mocí.Oba navrhované způsoby rozšíření kon-troly obchodních společností s majetko-vou účastí veřejné moci považuji zašpatné a dokonce protiústavní. Jde o pří-klady nedomyšlených populistickýchlegislativních návrhů, které mají pouzezabodovat u voličů bez ohledu na jejichskutečné dopady. Autoři uvedených legislativních návrhů sipředevším neuvědomují, že značnou částobchodních společností s veřejnou majet-kovou účastí tvoří běžné obchodní spo-lečnosti se standardní podnikatelskoučinností, jejichž hlavním cílem je dosaho-

vání co možná nejvyššího zisku, jako jsounapříklad pivovary vlastněné obcemi,benzinové pumpy či hotely ve vlastnictvíobcí či podnikatelé v energetice vlastněnístátem. Jde o společnosti, které nejsou pří-jemci veřejných finančních prostředkůa nejsou na nich, na rozdíl od jiných sub-jektů ve vlastnictví veřejné moci, jakonapř. Česká televize, Český rozhlas, alei dopravní podniky obcí, existenčnězávislé. Své finanční prostředky takovéto

obchodní společnosti získávají vlastnípodnikatelskou činností. Jedná se zároveňo společnosti vykonávající zpravidla běž-nou podnikatelskou činnost. Jejich čin-nost nevede k uspokojování zvláštníchpotřeb veřejného zájmu. Určité státemvlastněné energetické společnosti sicevykonávají činnost, která je energetickýmzákonem označena za činnost ve veřej-ném zájmu, tato činnost jim však auto-maticky nemůže propůjčovat zvláštnípostavení, které by mělo být předmětemzvýšené veřejné kontroly. Pro tento závěrsvědčí mimo jiné skutečnost, že podleenergetického zákona je za činnost ve

veřejném zájmu označena i přepravaplynu. Tuto činnost však vykonává sou-kromoprávní obchodní společnost, kteránemá se státem nic společného. Dále siautoři uvedených legislativních návrhůneuvědomují, že vlastnictví dotčenýchobchodních společností veřejnou mocínepřináší pro tyto společnosti žádnázvláštní práva, pravomoci či privilegia,kterým by měly odpovídat i zvláštnípovinnosti. Pro veřejnou moc jako vlast-níka těchto obchodních společností platív plném rozsahu soukromoprávní úpravaobsažená v zákoně o obchodních korpo-racích. Veřejná moc jako vlastník těchtospolečností nemá možnost vrchnostenskyřešit jednání těchto obchodních společ-ností. Pokud by autoři obou legislativních opa-tření právě uvedené skutečnosti vzaliv potaz, museli by při jejich přípravě

dospět k závěru, že při legislativních úvahách o dalším rozšiřování kontrolyobchodních společností s veřejnou majetkovou účastí je třeba mezi těmitospolečnostmi rozlišovat. Skutečnost, žeobchodní společnosti jsou vlastněnyveřejnou mocí, neznamená, že jsou iden-tické a měla by se na ně aplikovat jednot -ná právní úprava. Dále by z uvedené charakteristiky muselobýt autorům legislativních návrhů zřejmé,že popsanou kategorii obchodních spo-lečností ve vlastnictví veřejné moci tvoříobchodní společnosti, u nichž nad jejichveřejnoprávními prvky převládají prvky

„Oba navrhované zpÛsoby roz‰ífiení kontroly obchodních spoleãností s majetkovou úãastí

vefiejné moci povaÏuji za protiústavní.“

Boj s korupcí a nehospodárn˘m nakládáním s vefiejn˘mi prostfiedky se prona‰e politiky zdá b˘t nejsnaz‰ím zpÛsobem sbûru voliãsk˘ch hlasÛ. Jsme protosvûdky neustále nov˘ch a nov˘ch nápadÛ, jak s korupcí a mrháním vefiejn˘miprostfiedky zatoãit. Jedním z lékÛ na tyto ne‰vary má b˘t téÏ podfiízení co nej‰ir-‰ího okruhu subjektÛ s majetkovou úãastí vefiejné moci (státu, krajÛ nebo obcí)zv˘‰ené vefiejné kontrole. Subjekty s vefiejnou majetkovou úãastí jsou pfiitomi obchodní spoleãnosti vlastnûné státem, kraji nebo obcemi.

Page 29: Parlamentní magazín 1/2014

P R Á V O A L E G I S L A T I V A

soukromoprávní. Jejich jediným vztahemk veřejné moci je skutečnost, že jsoumomentálně vlastněny státem, krajemnebo obcí. V ničem jiném, jak bylovysvětleno, se u nich veřejná moc nepro-jevuje. Není tedy vůbec dána nutnostjejich zvýšené veřejné kontroly.Další důležitou skutečností, kterou autořiobou legislativních návrhů ignorují, je, žekontrolu uvedené kategorie obchodníchspolečností s veřejnou majetkovou účastílze dostatečně realizovat v rámci běžnýcha standardních prostředků platných provšechny obchodní společnosti uprave-ných v zákoně o obchodních korpora-cích. Kontrolu tak lze dosáhnoutšetrnějšími a mnohdy i účinnějšími pro-středky. Je pouze nutné, aby veřejná moctyto prostředky dostatečně využívala,například do dozorčích rad jimi vlastně-ných společností nenominovala členy bezjakékoliv kvalifikace nebo zkušeností.Předmětem veřejné kontroly by se taknanejvýš měl stát vlastní výkon řídicícha kontrolních práv veřejné moci v dotče-ných společnostech. To je však záležitostveřejné moci, kterou by dotčenéobchodní společnosti neměly být zatěžo-vány. Pokud veřejná moc bude svá řídicía kontrolní práva dostatečně vykonávat,lze pak veřejnou kontrolu obchodních

společností ve vlastnictví veřejné mociprovádět z veřejně dostupných zdrojů,například z výročních zpráv, sbírky listinv obchodním rejstříku apod. Závěr, žezvýšenou kontrolu dotčených obchod-ních společností navrhovanou oběmalegislativními opatřeními lze dosáhnoutšetrnějšími a mnohdy i účinnějšími pro-středky, navíc znamená, že navrhovanézvláštní povinnosti představují nepřimě-řené omezení ústavních práv těchto sub-jektů, konkrétně práva na podnikánípodle čl. 26 Listiny práv a svobod.Autoři uvedených legislativních návrhů siv neposlední řadě zřejmě vůbec neuvědo-mují, do jak složité situace uvedenoukategorii obchodních společností vlastně-ných veřejnou mocí ukládáním dalšíchzvláštních povinností dostávají. Jedná setotiž o obchodní společnosti, jejichžhlavní úlohou je dodávat co nejvícefinančních prostředků do vyprázdněnýchveřejných rozpočtů. Veřejná moc, jakojejich vlastník, po nich proto požadujeplnou konkurenceschopnost na trhua s tím spojené dosahování maximálníhozisku. Jejich úspěšnost působení na trhua ziskovost přitom porovnává s jejichkonkurenty, kterými jsou subjekty bezveřejné majetkové účasti. Ty však zmíně-nými zvláštními povinnostmi platnými

pouze pro subjekty s veřejnou majetko-vou účastí zatíženy nejsou. Uvedená kate-gorie obchodních společností se takdostává mezi dvě mlýnská kola, kdy se najedné straně po nich chce maximálníúspěch v podnikatelské činnosti a dosa-hování nejvyššího možného zisku, nadruhé straně jsou však v hospodářské sou-těži neustále znevýhodňovány ukládánímzvláštních povinností, které pro soukro-moprávní podnikatelské subjekty neplatí.Boj s korupcí a nehospodárným nakládá-ním s veřejnými prostředky je jistě chvály-hodný. Měl by však být prováděnpromyšleně a tak, aby byl úspěšný.Nepromyšlená opatření, přijímaná pouzev honbě za hlasy voličů, mohou způsobitvíc škody než užitku. Obě navrhovanálegislativní opatření jsou toho důkazem.Neustálé znesnadňování života obchod-ních společností ve vlastnictví veřejnémoci jen na základě toho, kdo je momen-tálně jejich vlastníkem, rozhodně nelzepovažovat za smysluplné opatření. Navíc,vzhledem k vyprázdněnosti veřejnýchpokladen, se domnívám, že si ho aninemůžeme dovolit.

Martin Nedelkaadvokát se specializací na právo hospodářské

soutěže, regulovaná odvětví a complianceNedelka Kubáč advokáti s. r. o.

� I N Z E R C E

Page 30: Parlamentní magazín 1/2014

Sunny Canadian International School je jedinečný projekt v České republice, nabízející česko-anglický vzdělávací program od předškolního věku až po maturitu – vše pod jednou střechou. Mohla byste tento koncept více představit? Koncept naší školy je natolik unikátní, že zájemje velký. Je mnoho škol na trhu, které nabízejíangličtinu, ovšem po bližším prozkoumání zjis-títe, že procenta a úroveň nabízené angličtiny jsouvelmi malé. Naše škola je nastavena plně dvojja-zyčně, děti jsou připraveny jak na české univerzity,tak na univerzity po celém světě, protože excelujínejen znalostmi angličtiny, ale i v ostatních vědo-mostech. Přijímáme děti od dvou let věku, kteréu nás mohou studovat až do svých 18 let ve stej-ném konceptu, se stejnou vizí a filozofií školy.Děti se u nás cítí jako doma, zůstávají ve stejnémprostředí celé své dětství až do dospělosti a tvořísi tak dlouhodobé trvalé vztahy.

Sunny Canadian International School jste založila v roce 2002 po svém návratu z Kanadys cílem zajistit kvalitní dvojjazyčné vzdělání pro svou malou dceru. Jaké byly začátky

Vašeho podnikání? Podařilo se naplnit Vaše vize a plány? Školu jsem založila po svém návratu z Kanady,kde se mi narodila dcera Christina. V Českérepublice jsem nemohla najít vhodné plně dvojja-zyčné a zároveň kvalitní vzdělání s jasným kon-ceptem a vizí, které by umožňovalo dětemstudovat kdekoliv na světě bez jakéhokoliv handi-capu, a tak jsem, byť vzděláním chemický inženýrs vystudovaným business managementem v Ka -nadě, začala pronikat do tajů školství. Počátkybyly velmi složité, plné boje s byrokracií a závistí,začala jsem se dvěma třídami a dnes máme 330dětí. Škola rostla tak, že nám nestačila už původníbudova, vybudovala jsem proto úplně novoubudovu v Jesenici u Prahy, a ani ta už nám nestačí.Letos v roce 2014 nás čeká další velký krok, a tostavba nového gymnázia zakončeného českoui mezinárodní maturitou, čímž bude naplněn můjsen o kvalitním dvojjazyčném vzdělávání odškolky až po maturitu pod jednou střechou.

Jak v Sunny Canadian International Schoolpřistupujete ke studentům?Ke studentům přistupujeme velmi individuálně.Ve třídě MŠ je jeden učitel na sedm dětí, ve třídáchZŠ je maximálně 18 dětí ve třídě. Při tomto počtudětí můžete výuku opravdu diferencovat a dětemnadanějším zadávat i těžší učivo. Vychovávámestudenty zdravě sebevědomé, slušné, ohleduplné,kteří znají své hranice a velmi dobře chápou glo-bální svět. Vychováváme děti, které mají otevřenédveře do světa.

Helena Kuncová

Otvíráme dûtem dvefie do svûtaAlice Štunda, zakladatelka Sunny Canadian International School, loni zvítězila v 6. ročníku soutěže Ocenění českých podnikatelek v kategoriiStředně velká firma. „Ocenění pro mě znamená uznání mé jedenáctiletévelmi tvrdé práce, pracovala jsem zhruba 16 hodin denně celé ty roky.Ceny si velmi vážím. Rozhodně jsem nepočítala s tím, že si mé práceněkdo, kromě klientů, všimne,“ říká úspěšná podnikatelka.

Sunny Canadian International Schoolanglicky od ‰kolky aÏ po maturitu pod jednou stfiechou

V Z D ù L Á V Á N Í

Alice ·tundazakladatelka Sunny CanadianInternational School

I N Z E R C E �

• ·piãkov˘, propracovan˘ vzdûlávacísystém propojující ãeské osnovy s hlavními pilífii osnov kanadské provincie Alberta

• Bilingvní zázemí v ãeském a anglickémjazyce s moÏností v˘bûru dal‰ích jazykÛ

• V˘uku zaji‰Èují zku‰ení ãe‰tí uãitelé (na druhém stupni Z· a gymnáziu pak stfiedo‰kol‰tí profesofii)a pedagogové z anglicky hovofiícíchzemí - rodilí mluvãí

• MoÏnost získat ãeskou a mezinárodní maturitu

• Kvalitní pfiíprava ÏákÛ ke studiu nejenna ãesk˘ch, ale i na zahraniãníchuniverzitách

• Nová moderní budova v Jeseniciu Prahy – 10 minut MHD z metra Opatov

• ·piãkové vybavení vûdeck˘ch ‰kolníchlaboratofií, sportovní zázemía specializované uãebny

• Stipendijní program pro nadané Ïáky

• Jedenáctiletá tradice ‰kolyvychovávající jiÏ více neÏ 330 dûtí

• SníÏen˘ poãet ÏákÛ ve tfiídû –maximálnû 14 na dva uãitele (matefiská ‰kolka), 18 (1.–5. tfiída Z·)a 20 (6.–9. tfiída Z·), 25 (gymnázium).

• Vstfiícné, pfiátelské, podporující,maximálnû podnûtné prostfiedí,umoÏÀující rozvoj Ïákovy osobnosti

Den otevfien˘ch dvefií : 18. 2. a 12. 3. 2014www.sunnycanadian.cz

Page 31: Parlamentní magazín 1/2014

Par lamentn í magaz ín 31

Page 32: Parlamentní magazín 1/2014