OteveteoiReformy pro lidiNEproti lidem

6 l Jaromra DRBKAPrvn le1

Vldn dchodov reforma uchrn esk penzisty ped masovou chudobou.Teorii, e privatizace povede ke zven dchod, prosazovala v polovin 90. let tak Svtov banka. Teorie se v praxi nepotvrdila.Pesto esk vlda pot s vyvedenm pojistnho z prbnho dchodovho systmu do privtnch penzijnch fond.Vldy v zpadn Evrop, levicov i pravicov, jsou proti privatizaci penz imunn.Svtov banka piznala chybnou teorii a dosavadn uen oznaila za mty. Vldn reforma, kter spov v privatizaci penz, neochrn seniory ped masovou chudobou, spe je do n uvrhne.

6 l Jaromra DRBKADruh le2

Stt by ml bt vdy v pln me hlavnm pilem a garantem dchodovho systmu.Pro vlda i mdia taj, e ve vech okolnch sttech zpadn Evropy, v Nmecku, ve Francii, v severskch sttech, si vldy na hlavn pil nenechaly shnout?Dosud tomu tak bylo i u ns a copak se za posledn stolet n systm nkdy zhroutil?Vlda stra, e souasn systm je neudriteln, aby se lid bli a uvili, e jedinou zchranou je vldn reforma.N veejn prbn financovan dchodov systm je neudriteln.

6 l Jaromra DRBKATet le3

Bez vldn reformy vznikne v souasnm dchodovm systmu dluh a nebude na penze.Dal vmysl ohlupujc kampan na podporu byznysu vldy.Nen pece nhoda, e se za posledn tyi roky estkrt snilo sociln pojistn odvdn do dchodovho systmu. Deficit na dchodovm tu zpsobuj zmrn zsahy pravicov vldy zven, mnohem mn pak krize, nezamstnanost a u vbec nen pinou deficitu samotn princip solidrnho dchodovho systmu.

6 l Jaromra DRBKAtvrt le4

Privtn penzijn fondy vhodn zhodnot vae spory.spory na st v privtnch penzijnch fondech jsou dlouhodob mlo vnosn. Navc manaei a akcioni fond nenesou dn investin rizika. V rozporu se selskm rozumem v pln me toto riziko nesou pouze budouc senioi.

6 l Jaromra DRBKAPt le5

Vae spory na st jsou v privtnch penzijnch fondech v bezpe.Nejsou. Globln krize v roce 2008 oderpala v USA 26 %, v Irsku dokonce 37 % hodnoty spor z penzijnch fond.Na Slovensku, kde dolo k povinnmu odsttnn 50 % dchodovho pojitn, vlda doplc do kapitalizanho pile jednu miliardu eur ron!Maarsko bylo nuceno privtn penzijn fondy v podstat znrodnit.

6 l Jaromra DRBKAest le6

Odbory jen kritizuj, ale vlastn nvrh nemaj.Pro MKOS m smysl jen takov reforma, kter nabdne pojitncm, a to souasnm i budoucm, slun dchody, jimi budou ve st bez problm krt zven ivotn nklady. Takov nvrh dchodov reformy MKOS pedloila na tripartit.Zamuje se i na vytvoen podmnek pro vznik zamstnaneckch penzijnch pln, umoujcch pedasn odchod do starobnho dchodu, a zven dchod u zamstnanc, kte vykonvaj namhav a rizikov prce.

Odbory jen kritizuj, ale vlastn nvrh nemaj.MKOS odmt oslabovn prbnho dchodovho pojitn a nesouhlas s vytvoenm novho soukromho pile s podporou sttu, kdy jeden takov dnes ji existuje: penzijn pipojitn se sttnm pspvkem. MKOS doporuuje reformovat existujc pipojitn tak, aby zajistilo vrazn vy soukrom dchody.

Vlda zneuv penzijn reformu ke zven dan- zkladn sazby DPH na 17,5 %Zdraen zkladnch ivotnch poteb pr zajist nae dchody

Vlda zachrauje systm, kter sama potp. V poslednch letech u byl estkrt oslaben snenm sazby pojistnho. Vyvedenm dalch miliard do soukromch penzijnch fond dostane novou rnu. Zacelit ji chce vlda zdraenm.Postupnm zvenm zkladn sazby DPH z 10 % na 17,5 % se zdra tm ve, co zashne negativn celou spolenost.Obavami z dopad se nemus trpit pouze lid s opravdu vysokmi pjmy.Ke zdraen zkladnch ivotnch poteb dochz proto, aby vlda mohla pedat soukromm fondm 20 mld. K ron (pro zatek) bez jakkoliv zruky na vi budoucch dchod.

Co ve m zdraitLky a liva, zdravotnick prostedky, zdravotn pe, pomcky pro zdravotn postien.Voda, vodn, ston, ceny tepla, tepl vody, energie, bytov vstavba, veker doprava.Potraviny, dtsk pleny, zemdlsk a chovatelsk vroba, hnojiva, chov ryb.Stravovn, ubytovn, pohebnictv.Knihy, noviny, asopisy, vstupn na kulturn a sportovn akce.

Kadmu mus bt jasn, e voda, teplo, doprava ovlivn ceny dalch produkt.

Ve he jsou biliony korun. Nikoliv pro dchodce.Vldn koalice by mla ct obanm, e ke zdraen ivotnch poteb dochz proto, aby mohla pedat soukromm fondm ron 20 miliard K. Bez jakkoliv zruky za vi budoucch dchod!

Vlda by mla tak sdlit obanm, pro jsou u ns nkter sluby od placen DPH pln osvobozeny a pro jsou to prv finann sluby. Investice na finannm trhu krom nulov DPH maj i adu dalch daovch vjimek. Vhody tak jdou do vech pennch fond ze vech stran.

Ve he jsou biliony korun. Nikoliv pro dchodce.ivotn poteby lidem vak vlda zdra. A udl to, pestoe v doznvajc krizi je rst mezd nzk a i kdy ji vrazn sekrtala sociln pjmy.

Chce to udlat bez ohledu na to, e n reformn vzor Slovensko za pr tdn spust humanitrn pomoc bezplatnho rozdvn mouky a tstovin pro 370 tisc svch oban, aby je to uchrnilo ped hladovnm.

ern dry ve zdravotnictv a kdo je zaplatProtest lka bezpochyby zvil pozornost oban na to, co se ve zdravotnictv dje.

U dnes kad est koruna z pjm zdravotnictv pochz ze spoluasti pacient a tento podl se m dle zvyovat. Je opravdu nutn spoluast, jak si ji pedstavuje ministr Leo Heger?

Pod poklikou nemocnicJednm z vnch problm eskho zdravotnictv je distribuce vdaj na lebnou pi.

Kdyby systm zdravotnho pojitn fungoval racionln, musel by okamit identifikovat nesrovnalosti. V nkupu zazen pedraench o destky miliard. Ppad podivnho hospodaen nemocnic a pojioven je tolik, e u nejde o vjimky, ale o systm.

Pedraen lkyLkov politika je dal kritizovanou oblast.K pezkumu jednotlivch cen dochz velmi zdlouhav. Podle odhad zstv distributorm liv jako zisk ron 45 mld. korun, kter vznik jako rozdl mezi aktuln cenou a cenou vypotenou starm kurzem koruny. Jde o bezpracn zisk vlivem lobbistickch tlak.

Lba spoluast= reforma zdravotnictvPokivenou ekonomiku eskho zdravotnictv chce vldn koalice reformovat. Jak? Zvenm spoluasti pacient, zavedenm zen lebn pe a tzv. standardy pinut pacienty, aby si na kad vkon mimo standard pispvali podle svch finannch monost.Pedkladatel zdravotnick reformy nemaj zjem ucpat ern dry, ktermi ron odtkaj miliardy.Zjevn zaveden nucen spoluasti oban na hrad zdravotn pe v nvrhu zkona vlda nazv otevenm monosti legln si piplatit.Je velmi pravdpodobn, e ji v dohledn dob si budou pacienti legln piplcet v rozsahu dalch 10-15 mld. korun ron.

Lba spoluast = reforma zdravotnictvPokivenou ekonomiku eskho zdravotnictv chce vldn koalice reformovat. Jak? Zvenm spoluasti pacient, zavedenm zen lebn pe a tzv. standardy pinut pacienty, aby si na kad vkon mimo standard pispvali podle svch finannch monost.

Pedkladatel zdravotnick reformy nemaj zjem ucpat ern dry, ktermi ron odtkaj miliardy. Zjevn zaveden nucen spoluasti oban na hrad zdravotn pe v nvrhu zkona vlda nazv otevenm monosti legln si piplatit.Oteveteoi KampaMKOSwww.cmkos.cz

**********