Prezentace aplikace PowerPoint

www.zlinskedumy.cz OD ALBTY I. PO VZNIK VELK BRITNIE

Nzev kolyGymnzium Zln - Lesn tvrslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0484Nzev projektuRozvoj kovskch kompetenc pro 21. stoletNzev ablonyIII/2 Inovace a zkvalitnn vuky prostednictvm ICTNzev DUMOd Albty I. po vznik Velk BritnieOznaen DUMVY_32_INOVACE_11_1_06AutorMgr. Miroslav FliegerDatum30.3.2013Vzdlvac oblastlovk a spolenostVzdlvac oborDjepisTematick okruhNovovkRonk2. ronk gymnzia, sextaAlbta I.Po Eduardovi VI. a nejstar dcei Jindicha VIII. Marii nastoupila roku 1558 na anglick trn Albta I. Upevnila pozice angliknsk lechty a dokzala udret relativn stabiln politickou i ekonomickou situaci jej vlda bv oznaovna za zlat vk Anglie (prv nyn ije a tvo W. Shakespeare). Anglie za jej vldy nastoupila cestu na vslun, kdy dokzala vznamn oslabit pozice panlska (za pomoci Francise Drakea, i Waltera Raleigha). Na poest krlovny byla pojmenovna americk kolonie Virginie (Albta se nikdy neprovdala). Roku 1600 vznikla Vchodoindick spolenost, kter pomhala pronikn Anglian do Indie.Roku 1603 Albta umr a s n kon i vlda dynastie Tudorovc.

[1] Albta I.

StuartovciRoku 1603 se krlem Anglie stal Jakub I. Stuartovec, v t dob ji krl Skotska. Plnoval pevn spojen obou zem, co vyvolalo veobecn odpor. Jakub opakovan rozpoutl parlament, kdy mu odmtal navit jeho pjmy. Roku 1620 zapoala kolonizace Severn Ameriky. Jakub vstoupil do djin t jako litert. Po jeho mrt na plavici zasedl roku 1625 na trny Anglie i Skotska jeho syn Karel I.Karel I. ml od otce vtpen odpor k parlamentu a asem se pokouel vldnout bez nj (byl podezrn, e usiluje o nastolen absolutismu), nejdel obdob bez svoln parlamentu bylo v letech 1629-1640. Jeho vldu provzely nboensk konflikty, kter sm piivil jednak satkem s francouzskou princeznou, katolikou Henriettou Mari Bourbounskou, jednak svou snahou rozit angliknskou crkev do Skotska (zde pevldalo presbyterinstv).[2] Jakub I.

Karel I.Roku 1640 se krl ocitl ve vlce se Skoty a poteboval vybrat dan na tento konflikt. V dubnu proto svolal parlament, se kterm se nedohodl a v kvtnu jej rozpustil (krtk parlament).Vzpt jej musel svolat znovu (dlouh parlament). Dal problm pineslo povstn irskch katolk. Vztahy krle a parlamentu se vyostily a roku 1642 mezi nimi zapoala vlka, trvajc sedm let. Skonila popravou Karla I. a vyhlenm republiky. [3] Trojportrt Karla I. od Anthonise van DyckaObansk vlka vynesla na vslun schopnho a vzdlanho puritna Olivera Cromwella. Ten stanul v ele umrnnch puritn (independent) a postupn ve svch rukch soustedil znanou moc. Tvrd potlail povstn Ir, zapoal splynut Anglie a Skotska v jeden stt. Pracoval na vybudovn silnho lostva a roku 1651 se podlel na vydn Naviganch akt, dokumentu kter omezil prva cizinc obchodovat s Angli a jejmi koloniemi.

Cromwellova diktaturaNavigan akta vyvolala vlku s Nizozemm, kter se prvem ctilo pokozeno.Roku 1653 Cromwell rozehnal parlament a nechal zvolit nov, ten mu udlil titul lorda protektora (a tm hlavn slovo ve stt). I nov snmovna vak byla Cromwellem roku 1655 rozputna pot, co se zde proti nmu ustavila siln opozice. Lord protektor nyn nastolil tuhou vojenskou diktaturu.Cromwell, jasn pn Anglie, odmtl nabzenou korunu krle, pes obrovskou osobn moc zstal republiknem. V roce 1655 Anglie zvtzila ve vlce s Nizozemm, kter muselo uznat Navigan akta. Mezinrodn pozice Anglie jet vce poslily pot, co dolo k uzaven spojeneck smlouvy a s tradinm rivale, Franci (proti panlsku).

[4] Oliver Cromwell

Restaurace monarchie v AngliiRoku 1558 Cromwell zemel a na jeho msto nastoupil jeho syn Richard, kter byl po roce sesazen. Nsledoval stet monarchist, kte soustedili ve Skotsku, s republikny, po kterm se roku 1660 na trn vrac Karlem II. Stuartovci.Za vldy Karla i jeho syna Jakuba II. zemi zmtala nboensk netolerance, kter vedla k znan emigraci do zmo. Situaci nezlepilo ani konvertovn Jakuba II. ke katolicismu. Ten musel roku 1688 opustit trn a parlament nabdl korunu krle Vilmu III. Oranskmu. Tato udlost bv oznaovna jako slavn revoluce. Vilm nsledn sri zkon Anglii zmnil na konstitun monarchii. [5] Vilm III. Oransk

Velk BritnieV anglickm parlamentu se konstituovaly dv strany, hjc zjmy rozdlnch skupin obyvatel, kter spolu vedly politick boj a zaloily tak tradici modernch politickch stran. Konzervativnj byli toryov, zstupci bohat lechty, radiklnj whigov, kte reprezentovali zjmy nich vrstev.Po slavn revoluci se utuil svazek mezi Angli a Skotskem, Irsko pak fakticky pozbylo samostatnost. Za vldy krlovny Anny Stuartovny dolo roku 1707 k vyhlen Spojenho krlovstv Velk Britnie. Roku 1714 nastoupila v osob Jiho I. Hannoverskho nov dynastie (Windsorov). Ji umonil vznik parlamentn opozice a Britnie se definitivn stala vzorem parlamentarismu. [6] Ji I. Hannoversk

Otzky a koly1. Vyslovte argumenty, podporujc tezi, e za Albty I. zapoal proces, na jeho konci se se z Anglie stala prvoad velmoc. 2. Porovnejte, jak mli vztahy s parlamentem anglit krlov Karel I. a Vilm III. Oransk: 3. Vysvtlete pojmy krtk parlament a dlouh parlament.4. Pro kvli vydn Naviganch akt Nizozemci vlili s Angliany?5. Myslte, e Oliver Cromwell je svm odmtnutm koruny krle Anglie spe mezi vdci revoluc vjimen, i byste nalezli v jinch zemch i mue, kte se v podobn situaci zachovali podobn? Tedy zstali vrn svm idelm a neupednostnili osobn vzestup? 6. Zjistte, kter panovnick dynastie vldne Velk Britnii v souasnosti.Internetov zdroje (obrzky):[1] NEZNM AUTOR. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 16.7.2013]. Dostupn na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Darnley_stage_3.jpg [2] VAN SOMER, Paul. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 16.7.2013]. Dostupn na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:JamesIEngland.jpg [3] VAN DYCK, Anthonis. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 16.7.2013]. Dostupn na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anthonis_van_Dyck_041.jpg[4] WALKER, Robert. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013]. Dostupn na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Oliver_Cromwell_by_Robert_Walker.jpg [5] KNELLER, Godfrey. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013]. Dostupn na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:King_William_III_of_England,_%281650-1702%29.jpg[6] THORNHILL, James. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013]. Dostupn na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:GeorgeIThornhill.jpg9Literatura:ornej Petr, ornejov Ivana, Parkan Frantiek: Djepis pro gymnzia a stedn koly. SPN, Praha 2001. ISBN 80-7235-152-4.Kol. autor: Djiny evropsk civilizace, dl II. Paseka, Praha Litomyl 1995. ISBN 80-7185-011-X.Maurois, Andr: Djiny Anglie. Nakladatelstv Lidov noviny, Praha 1993. ISBN 80-7106-084-4.