Nezaměstnanost

nerealizovaná (neuspokojená) nabídka a poptávka práce na trhu práce

Členění populace z ekonomického hlediska

• 1. ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní síla – zaměstnaní + nezaměstnaní)

• 2. ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (např. osoby v předproduktivním věku – děti, nepracující důchodci, ženy na mateřské dovolené, invalidní důchodci, osoby, které práci nehledají aj. – až ½ populace)

Vymezení nezaměstnaného

– pracovní síla – můžeme ji zjednodušeně rozdělit na zaměstnané a nezaměstnané

– aby byl člověk označen za nezaměstnaného musí splňovat tři podmínky:

• 1. Nemá placené zaměstnání ani nepodniká,• 2. Vyvíjí určitou aktivitu při hledání

zaměstnání,• 3. Je schopen a ochoten nastoupit během

krátké doby do zaměstnání.

Nezaměstnanost a její determinanty

• Měření nezaměstnanosti aktuální stav• 2 ukazatele• 1. Počet nezaměstnaných• 2. Míra nezaměstnanosti……..• přesnější, více vypovídající ukazatel• Míra nezam. = počet nezam. x 100 % pracovní síla• Specifická míra nezaměstnanosti• míra nezaměstnanosti pro určité skupiny obyvatel

(míra nezaměstnanosti žen, absolventů, lidé nad 50 let)

Typy nezaměstnanosti• 1. Frikční• nejméně nebezpečná• jedinec dobrovolně opustí pracovní místo a hledá si místo jiné• její délka je dána dobou hledání nového místa, zpravidla nepřekročí 3 měsíce• vzniká jako důsledek přirozeného pohybu mezi odvětvími, oblastmi apod.• 2. Sezónní• vzniká jako důsledek nepravidelnosti výroby v některých odvětvích, které jsou závislé na

ročním období, popř. počasí (zemědělství, stavebnictví, cestovní ruch)• může postihovat i navazující odvětví• 3. Strukturální• vzniká tehdy, pokud nabídka práce, zejména dle kvalifikace, ale i pohlaví, vzdělání,

neodpovídá poptávce• indikátorem této nezaměstnanosti je relativně velký počet pracovních míst (jsou volná místa,

ale jiná – např. potřebuji 20 soustružníků, ale mám 20 prodavaček)• nástrojem je rekvalifikace• 4. Cyklická• vzniká v důsledku kolísání ekonomické aktivity země, hospodářských cyklů

Příčiny nezaměstnanosti• 1. Neoklasický přístup – pravice - liberální pojetí• nedostatečná pružnost na straně nabídky práce

(jednotlivci, domácnosti)• malá informovanost o volných pracovních

místech• malá ochota k mobilitě• neochota akceptovat zhoršené podmínky,

zejména mzdové (příliš vysoké podpory, sociální dávky, štědrý sociální systém)

• nezaměstnanost je víceméně dobrovolná

Keynesiánský přístup• Levice - uznání existence nedobrovolné nezaměstnanosti• nedostatečná koupěschopná poptávka• technologický pokrok - snižuje počet pracovních míst

zvýšení nezaměstnanosti• práce je nahrazována stroji především u pracovní síly

s nízkou kvalifikací (automobilový průmysl, stavebnictví, elektronické pokladny, evidence zásob, peněžní ústavy, …)

• zvyšuje počet pracovních míst snížení nezaměstnanosti• někdo musí stroje vyrobit, zešrotovat, ekologie• výrobky mohou být levnější, budou se nakupovat, může se

více vyrábět, klesá nezaměstnanost

Negativní důsledky a dopady nezaměstnanosti

• Ekonomické a sociální - obě skupiny spolu vzájemně souvisí• Ekonomické důsledky• ztráta produkce (nevyužitá pracovní síla, produkce, která

nebyla v důsledku nezaměstnanosti vyrobena a s tím související snížení daňového výnosu

• nutnost vyplácet podpory v nezaměstnanosti a sociální dávky, nemocnost

• ztráta kvalifikace, dovedností a schopností, zejména u dlouhodobě nezaměstnaných společnost přichází o finanční prostředky investované do vzdělání

• odpor k technologickému pokroku, který lidem bere práci (technologický konzervatismus)

Sociální důsledky

• narušení vztahů• rozpad rodin• zhoršení zdravotního stavu (psychické

problémy, větší nemocnost, úmrtnost)• alkoholismus a jiná závislost, sebevraždy• rostoucí kriminalita, • nestabilní prostředí negativní postoje vůči

systému ap., ztráta domova, jistoty

Politika zaměstnanosti• součást hospodářské politiky státu• usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou

práce a poptávkou po práci• představuje soubor nástrojů, jejichž realizace

motivuje zaměstnané, nezaměstnané a zaměstnavatele k jistému chování na trhu práce

• cílem je snížení nezaměstnanosti• vzhledem k negativním důsledkům se snaží stát

nezaměstnanost snižovat uplatňuje politiku zaměstnanosti, konfliktnost cílů

Dělení politiky zaměstnanosti podle velikosti

• 1. Makroekonomická politika zaměstnanosti• tzv. velká politika zaměstnanosti, vládní• působí víceméně plošně, především na straně poptávky – firem• např. lákání investorů ze zahraničí, vytváření vhodných podmínek

pro podnikání apod.• zaměřena hlavně na odstranění příčin• je závislá na zaměření celé hospodářské politiky státu• 2. Regionální politika zaměstnanosti• tzv. malá politika zaměstnanosti • někdy se nazývá politikou trhu práce• řeší důsledky existující nerovnováhy na určitém trhu práce• do značné míry je zaměřena na řešení konkrétních situací

v konkrétních územích, regionech, specifiky, reakce školství - Rámcové vzdělávací programy, dotační programy, EU

Nástroje politiky zaměstnanosti• 1. Aktivní politika zaměstnanosti• školení a rekvalifikace• programy pro mladé absolventy• programy pro zdravotně handicapované osoby• subvence a dotace v soukromém sektoru, popř. daňové úlevy• podpora nezaměstnaných, kteří chtějí podnikat• veřejně prospěšné práce (tzn. přímá tvorba pracovních míst)• rekvalifikace = taková změna dosavadní kvalifikace uchazeče, umožňující jeho nové

pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání

• 2. Pasivní politika zaměstnanosti• vyplácení hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti (podpory) a sociálních

pomocí• předčasný odchod do důchodu• zkracování pracovní doby (např. Francie)• Obojí závisí na hospodářském cyklu

Přístupy k politice zaměstnanosti• 1. ORIENTOVANÉ NA NEZAMĚSTNANÉ OSOBY• Opatření zaměřená na získání a změnu kvalifikace• získávání teoretických vědomostí a pracovních dovedností• Pomoc při začleňování osob na trh práce• poskytování dotací ke mzdám zaměstnavatelům• daňová zvýhodnění (např. v případě, když zaměstnají nezaměstnanou osobu), po určitou dobu• Pomoc při založení podniku• např. poskytnutí peněžní sumy• refundace z úroků z investičních nákladů apod.• Veřejně prospěšné práce• orientované na veřejné zájmy, úklid veřejných prostranství• nové místo vytváří např. obec, popř. jiný zaměstnavatel• slouží ke krátkodobému umístění uchazečů o zaměstnání• „zaměstnavateli“ jsou po určitou dobu plně nebo částečně hrazeny náklady spojené se zaměstnáváním

nezaměstnaných• 2. ORIENTOVANÉ NA ZAMĚSTNANÉ OSOBY• Opatření zaměřená na získání, změnu a zvýšení kvalifikace• ve státních nebo soukromých rekvalifikačních centrech, zjednodušení personální práce - není potřebná výměna

pracovníka• Zkrácení normální pracovní doby a životní pracovní aktivity• možnost práce na částečný úvazek, aniž by na to daná osoba doplácela např. ztrátou sociální ochrany apod.• umožnění předčasného odchodu do důchodu

Problémové skupiny na trhu práce• skupiny osob, které mají větší problémy při řešení své situace na

trhu práce a často spadají mezi nezaměstnané, či ekonomicky neaktivní – ženy na mateřské dovolené DPP (omezení)

• osoby bez kvalifikace (popř. osoby se základním vzděláním)• starší lidé (pro trh práce se považují za starší lidi osoby starší 50 let)• zdravotně handicapované osoby• osoby společensky nepřizpůsobivé (recidivisté apod.)• ženy samoživitelky• národnostní menšiny• dlouhodobě nezaměstnaní (nezaměstnaní déle než rok, před

nedávnem se za hranici bralo 6 měsíců)• absolventi

Základní projevy diskriminace na trhu práce

• 1. Mzdová diskriminace• neodůvodněné rozdíly ve mzdách, pohlaví• odůvodněné rozdíly ve mzdách = vzdělání, kvalifikace, specializace, talent apod.• 2. Segregace v zaměstnání• neumožnění vstoupit na trh• PŘÍČINY DISKRIMINACE• 1. Osobní předsudky• např. zaměstnavatelé, spoluzaměstnanci nebo spotřebitelé neradi spolupracují

s osobami jiné rasy či pohlaví• 2. Statistická diskriminace• při přijímání se často rozhoduje na základě hromadných dat• např. X Romů bylo ve výkonu trestu Roma nevezmu• 3. Vytlačování• rozdílná úroveň poptávky po práci podle rasy nebo pohlaví• např. diskriminace žen (nejlepší zaměstnání historicky vyhrazena mužům)•

Příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti

• 1. Čas• ztrácejí pracovní mravnost a motivaci hledat dále místo na trhu

práce• ztrácejí lidský kapitál (dovednosti, kvalifikaci, pracovní návyky)• ztrácejí důvěru zaměstnavatelů• 2. Osobní charakteristiky• nízké vzdělání, malá či žádná kvalifikace (dlouhodobá

nezaměstnanost postihuje nejvíce lidi se základním vzděláním a vyučené)

• nedostatečné pracovní návyky (mladiství a absolventi)• nízká flexibilita pracovní síly (neochota akceptovat mzdové

podmínky, prostorová mobilita)• diskriminace (Romové, zdravotně postižení)

Trh práce v ČR celkové zhodnocení

• Změny po roce 1989• přechod z centrálně plánované ekonomiky na

ekonomiku tržní• člověk už nemusí pracovat• na úseku zaměstnanosti právo na:• zprostředkování zaměstnání• hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti• zabezpečení v průběhu rekvalifikace

Některé faktory vzniku nezaměstnanosti po roce 1989

• ztráta východních trhů• privatizace• restriktivní politika vlády vůči velkým

podnikům• útlum a konverze některých výrob• zadlužování• změny ve školství, otevřený zahraniční trh

práce

Některé charakteristiky nezaměstnanosti v ČR

• velké regionální rozdíly• nezaměstnanost má výrazně prostorové diference• největší je v oblastech s těžkým průmyslem a v některých

okrajových regionech• nejnižší je v Praze (jiná struktura pracovních míst – úředníci,

kultura, cestovní ruch)• nejvíce nezaměstnaných je se základním vzděláním a nejmíň

s vysokoškolským• co se týká věku, tak se na nezaměstnanosti podílejí celkem

vyrovnaně všechny věkové skupiny• přesun pracovní síly z primárního a sekundárního sektoru (průmysl)

do sektoru terciárního (služby) sektor služeb však nestačí přijmout veškerou pracovní sílu nezaměstnanost

Systém služeb zaměstnanosti v České republice MPSV a ÚP

• MPSV řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti

• Vykonává tyto činností:• 1. Řídí úřady práce. • 2. Vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti, včetně ukládání pokut.• 3. Spravuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnaností a rozhoduje o

jejich použití. • 4. Soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy

vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění nabídky a poptávky práce (včetně usměrňování pracovních sil ze zahraničí).

• 5. Zpracovává koncepce státní politiky zaměstnanosti, které předkládá vládě.• 6. Spolupracuje s příslušnými orgány státní správy při tvorbě návrhů programů

opatření pro umísťování zaměstnanců, uvolňovaných v důsledku strukturálních změn.• 7. Zpracovává v součinnosti s dalšími orgány státní rekvalifikační programy.• 8. Uděluje (odnímá) povolení fyzickým a právnickým osobám k výkonu

zprostředkování zaměstnání za úhradu a stanoví výši poplatku za toto zprostředkování.

• 9. Rozvíjí mezinárodní vztahy a zároveň zabezpečuje provádění závazků z nich vyplývajících, především v rámci EU.

ÚP - základní územní orgán služeb zaměstnanosti

• Vykonává tyto činnosti:• 1. Informuje občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy, rekvalifikace,apod.• 2. Informuje zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil.• 3. Zprostředkovává uchazečům a zájemcům, kteří mají trvalý pobyt v jeho územním obvodu, vhodné

zaměstnání.• 4. Poskytuje občanům poradenské služby (spojené se zaměstnáním, volbou povolání apod.).• 5. Organizuje, zabezpečuje a usměrňuje rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání.• 6. Vede evidenci volných pracovních míst, evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci vydaných pracovních

povolení cizincům.• 7. Provádí kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti, včetně ukládání pokut.• 8. Hospodaří s prostředky na státní politiku zaměstnanosti.• 9. Sleduje a hodnotí stav trhu práce a zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním

obvodu a činí opatření k ovlivňování nabídky a poptávky na trhu práce (může např. vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti).

• 10. Podněcuje a hmotně podporuje vytváření veřejně prospěšných prací ve svém obvodě.• 11. Projednává se zaměstnavateli na základě jejich informací umísťování uvolněných zaměstnanců při

strukturálních změnách, racionalizačních opatřeních apod.• 12. Rozhoduje o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.• 13. Rozhoduje o přiznání, nepřiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení výplaty hmotného zabezpečení.• 14. Rozhoduje o vydání a odnětí povolení k zaměstnávání cizincům a osobám bez státní příslušnosti a

povolení zaměstnavatelům získávat na volná pracovní místa občany ze zahraničí.

Mezinárodní pohyb pracovních sil• 1. Migrace nekvalifikovaných pracovních sil• zejména ze zaostalých zemí do vyspělých, též ilegální• 2. Migrace kvalifikovaných pracovních sil• ze zaostalých zemí do vyspělejších, z vyspělých do vyspělých• Hlavní teritoria, která přitahují pracovníky• západní Evropa (z východní a jižní Evropy, ze severní Afriky)• USA (zejména z Evropy)• Latinská Amerika (zejména sezónní zemědělské migrace z okolních zemí)• Blízký východ a severní Afrika• Japonsko a nově industrializované země (z okolních chudších zemí)• Obecné tendence• bohaté země přitahují pracovní sílu (zejména nekvalifikovanou) z okolí• trend spíše zpřísnění azylových podmínek (přísun imigrantů reguluje stát podle

hospodářské a politické situace)