Náboženský život v ČR 2009-2010 - htf.cuni.cz · Gregorian Bivolaru (*1952) hnutí MISA jóga,...
Transcript of Náboženský život v ČR 2009-2010 - htf.cuni.cz · Gregorian Bivolaru (*1952) hnutí MISA jóga,...
-
Nboensk ivot v R
2009-2010
-
nvtva zenovho kltera Seninji, v ter 27. dubna v 19:00,
Kuncova 3a, Praha 5,sraz v 18:50 na stanici metra B Stodlky
spolen zastnn pozorovn
-
Nvtva spoleenstv Fa-lun-kungv ter 4. kvtna v 18:30
v Dom dt a mldee Prahy 5, tefnikova 11 (u metra Andl), 1. patro.
spolen zastnn pozorovn
-
celoveern hran film The Profit (USA, 2001) s eskmi titulkyna motivy ivota L. R. Hubbarda
19. dubna - pondl 16:15, HTF nov aula L 101
doprovodn akce
-
Asistent Mgr. Pavel Duek hled jednotlivce, kte maj zkuenost
s imaginac v rmci duchovn i duevn prce na sob(nap. autohypnza s prvky imaginace, vy stupe autogennho
trninku, aktivn imaginace, meditace s vizualizac apod.).
Pro svou disertaci shn lidi ochotn podlit se v rozhovoru o svou zkuenost.
prosba kolegy
-
indick nboenstv u ns
-
povdom u ns zajiuje
misti a smry duchovn tradice jga jurvda hins a vegetarinstv
indick nboenstv u ns
-
populariztoi
mystikov mezi vlkamiKarel Weinfurter (1867-1942)Frantiek Drtikol (1883-1961)
Paul Brunton (1898-1981)
indick nboenstv u ns
-
populariztoi
mystikov mezi vlkamiKarel Weinfurter (1867-1942)Frantiek Drtikol (1883-1961)
Paul Brunton (1898-1981)
pokraovn mystick tradiceEduard Tom (1908-2002)Mla Tomov (1920-2001)
indick nboenstv u ns
-
rozvoj hathajgy v 60. letech
Karel Werner (*1925)Milada Bartoov (1917-2008)Vlasta Kaplanov (*1917)Rudolf Skarnitzl (*1925)
indick nboenstv u nsjga
-
rozvoj hathajgy v 60. letech
Boris Merhaut (*1924) a kol.:Jga. Od star Indie k dneku (1971)
indick nboenstv u nsjga
-
jga
prakrti a purua
osvobozovn purui
-
jga
prakrti a purua
osvobozovn purui
Patadali
Jgastry (194 ster) asi ze 2. st. p. Kr.
-
jga
zkazy (jama)
-
jga
zkazy (jama)
neubliovat ivm tvormbt pravdivnebrat nic cizhozdrovat se sexunebt chtiv majetku a poitk
-
jga
zkazy (jama)
pkazy (nijama)
vnj istotavnitn uspokojenaskezestudium
-
jga
zkazy (jama)
pkazy (nijama)
sprvn dren tla (sana)
ovldnut dechu (prnjma)
ovldnut smysl (pratjhra)
koncentrace (dhrana)
meditace (dhjna)
kontemplace (samdhi)
-
PATADALIHO JGA STRY
I, 1 Tmto zan vysvtlen jgy.I, 2 Jga je zastaven zmn mysli.I, 3 Potom je Vidouc nezabarven a v pirozenm stavu.I, 4 V opanm ppad je zabarven zmnami mysli
a m jejich tvar.I, 5 Zmn mysli je pt druh. Z nich nkter jsou kodliv
(pinejc utrpen), jin nekodn (nebolestiv).I, 6 Jsou to: sprvn poznn, nesprvn poznn, pedstava,
sen a pam.I, 7 Sprvn poznn pochz z vlastnho pmho pozorovn,
ze zaruenho svdectv a ze sprvnho zvru.I, 8 Nesprvn poznn je zaloeno na mylnm vysvtlen.I, 9 Pedstava vychz z pesvden sdlenho pouze slovy.
Pesvden nem dkaz odpovdajc skutenosti.
-
I, 10 Sen je zmna mysli, kter nastv, jestlie se mysl pestane soustavn zamovat na pedmty pozorovn.
I, 11 Pam je pravdiv vzpomnka na pedchoz uvdomlou zkuenost.
I, 12 Zastavenm tchto zmn se provd cvienm a nepipoutanost.
I, 13 Cvienm se rozum neperuovan a opakovan sil o dokonal odstrann zmn mysli.
I, 14 Toto cvien upevn vnitn stav, je-li provdno po dlouhou dobu, nepetrit a s vnou pozornost.
I, 15 Nepipoutanost znamen vdom zeknut se vztahk vidnm nebo jinak poznvanm pedmtm.
I, 16 Nejvy nepipoutanost se vzdv nejen vztah k pedmtm, ale i vlastnost (gun); setrvv pouze u znalosti Nejvy podstaty (Purui). (...)
-
II, 28 K odstrann neistot z osvcenho chpn vede dodrovn jgickch cvien.
II, 29 Tchto cvien je osm: zkazy (jama), pkazy (nijama), sprvn dren tla (sana), ovldnut dechu (prnjma), ovldnut smysl (pratjhra), koncentrace (dhrana), meditace (dhjna) a kontemplace (samdhi).
II, 30 Zkazy jsou nameny proti nsil (ahinsa), li (satja), kraden (astja), necudnosti (brahmarja) a hrabivosti (aparigraha).
II, 31 Je nutno je dodrovat bez ohledu na postaven, msto, as a okolnosti.
II, 32 Pkazy jsou: istota tla i mysli (aua), spokojenost (santa), sebekze (tapas), studium spis (svdhjja) a odevzdanost vnitnmu bostv (vara-pranidhna).
II, 33 Proti rozptylujcm mylenkm se cvi opan pedstavy.
-
II, 34 Vztahy (nedouc) uveden v jam vdy rozptyluj, a to nejen jsou-li prv pouvny, ale i tehdy, jestlie jsou pouze podncovny nebo schvalovny, nebo jsou-li vyvolny dost, hnvem i nevdomost, a to a jsou mal, prmrn i znan. Jejich pinou je nevdomost a z n vyvrajc bolest bez konce odtud nutnost protikladnch pedstav.
II, 35 Vi tomu, kdo neubliuje (ahinsa), je potlaeno neptelstv.
II, 36 Ten, kdo nele (satja), je schopen mnit slovo ve skutenost.II, 37 K tomu, kdo nekrade (astja), proud hojnost ve vech
smrech.II, 38 Zdrenlivost (brahmarja) vznik sla.II, 39 Nehrabivost (aparigraha) vede k poznn vlastn inkarnace.II, 40 Po vnitnm i vnjm oitn (aua) vznik nechu
k vlastnmu tlu a ke styku s jinmi lidmi.
-
II, 41 istota vede tak k oist sattvy, k radostnosti, k ovldnut smysl, ke koncentraci a uskutenn J.
II, 42 Ze spokojenosti (santa) vznik nejvt tst.II, 43 Sebekze (tapas) vede k tlesnmu a duevnmu oitn
a ke zdokonalen tla a smysl.II, 44 Studiem (svdhjja) se dostavuje spojen s vyvolenm
bostvm.II, 45 Odevzdanost vnitnmu bostv (vara-pranidhna) nastv
dokonal kontemplace.II, 46 Dren tla (sana) m bt pevn a pjemn.II, 47 Spojuje se s uvolnnm a meditac o nekonenu.II, 48 Tehdy nen cvic doten protikladem dvojic.II, 49 Pak nsleduje vdom regulace dechu (prnjma).II, 50 Dech m ti stavy: vnj, vnitn a bez pohybu. Provdn
v souladu s prostorem, asem a potem stv se dlouhodobm a jemnm. (...)
-
III, 1 Koncentrace (dhrana) je upoutn mysli na jeden pedmt (a na jeho vlastnosti).
III, 2 Meditace (dhjna) je pokraovn koncentrace, tj. jej neperuovan tok (bez rozliovn jednotlivost).
III, 3 Pi kontemplaci (samdhi) miz protiklad mezi pozorujcm a pozorovanm (vidoucm a vidnm), take se sjednocuj.
III, 4 Tyto ti zpsoby kontroly mysli, zamen na jeden objekt, se nazvaj sanjama.
III, 5 Jejm ovldnutm pichz svtlo poznn.
Patadaliho Jgastry, peloil Frantiek Benda
-
Paramhansa svm Mahvarnanda (*1946)bhakti, jga podle Patadaliho
1972 prvn ram ve Vdni1973 poprv do eskoslovenska
indick nboenstv u nsJga v dennm ivot
-
Paramhansa svm Mahvarnanda (*1946)bhakti, jga podle Patadaliho
1972 prvn ram ve Vdni1973 poprv do eskoslovenskacentrln ram: Dajpr v RdasthnuMahprabhudp satsang - Stlky
indick nboenstv u nsJga v dennm ivot
-
indick nboenstv u nsJga v dennm ivot
-
Paramhansa svm Mahvarnanda (*1946)bhakti, jga podle Patadaliho
1972 prvn ram ve Vdni1973 poprv do eskoslovenskacentrln ram: Dajpr v RdasthnuMahprabhudp satsang - zmek ve Stlkch
esk svaz Jga v dennm ivot
1999 - 2001 projekt R. A. S. T. na Slovensku
indick nboenstv u nsJga v dennm ivot
-
Paramhansa svm Mahvarnanda (*1946)esk hinduistick nboensk spolenost (2003 registrace)
indick nboenstv u nsJga v dennm ivot
-
Unie jgy
esk svaz jgy
Sdruen uitel jgy
esk akademie jgy
indick nboenstv u nsjga
-
jgov kola Rezonance
Hnut za duchovn integraci do AbsolutnaGregorian Bivolaru (*1952)hnut MISAjga, tantra
indick nboenstv u nsjga
-
indick nboenstv u ns